Slovník

Majetek a jiná aktiva účetní jednotky vykázaná v rozvaze, například dlouhodobý majetek, zásoby, pohledávky nebo peněžní prostředky. Aktiva zahrnují také časové rozlišení. Celková aktiva v netto hodnotě, tedy po odečtení oprávek a opravných položek, se rovnají celkovým pasivům.

Zaúčtování nákladu nebo výnosu do období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na okamžik platby. Typicky jde o předplacené nájemné nebo výnos přijatý předem; pro časové rozlišení musí být znám účel, částka a příslušné období. U podnikatelů se používají účty časového rozlišení v účtové skupině 38.

Majetková daň z vymezených pozemků, zdanitelných staveb a jednotek v ČR. Stanovuje se podle stavu k 1. lednu daného roku; poplatníkem je zpravidla vlastník, v zákonných případech jiná osoba. Výpočet závisí na druhu nemovitosti, základu daně, sazbách a příslušných koeficientech; existují výjimky a osvobození.

Přímá daň z příjmů jednotlivců, například ze zaměstnání, podnikání, nájmu nebo kapitálu. U běžného ročního základu činí sazba 15 % do hranice 36násobku průměrné mzdy a 23 % pouze z části nad ní. Zákon upravuje osvobození, slevy i odlišné zdanění některých příjmů, například srážkovou daní.

Daň z příjmů obchodních společností a dalších právnických osob. Standardní sazba je v roce 2026 21 % z daňového základu po příslušných sníženích a odpočtech, zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů. Pro některé fondy a zvláštní základy platí jiné sazby; ne každý příjem právnické osoby podléhá dani.

Evidence příjmů, výdajů, majetku a dluhů pro stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby (§ 7b zákona o daních z příjmů). U peněžních příjmů a výdajů zpravidla rozhoduje přijetí nebo zaplacení, na rozdíl od účtování nákladů a výnosů. Základ daně však ovlivňují i nepeněžní příjmy, odpisy a zákonné úpravy, takže nejde vždy jen o rozdíl přijatých a vydaných peněz.

Zákonem upravené uplatňování vstupní ceny odpisovaného majetku v daňových výdajích. U hmotného majetku se běžně používají rovnoměrné nebo zrychlené odpisy podle skupiny, ale existují zvláštní režimy. Uplatnění daňových odpisů není povinné a za zákonných podmínek je lze přerušit; liší se od účetních odpisů.

Výdaj nebo náklad, který lze podle zákona odečíst při stanovení základu daně z příjmů. Základním pravidlem je souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů a prokázání jeho výše; zákon stanoví také zvláštní uznatelné položky, limity a výslovné výluky. Zaúčtování ani samotná existence faktury proto daňovou uznatelnost nezaručují.

Část daňového zvýhodnění na vyživované dítě, která převyšuje daň po příslušných slevách a při splnění podmínek může být vyplacena poplatníkovi. Zákon vyžaduje minimální bonus a určené příjmy ze zaměstnání nebo podnikání; roční a měsíční podmínky se liší. Horní limit bonusu není stanoven.

Listinná nebo elektronická písemnost splňující podmínky zákona o DPH. Obvykle obsahuje identifikaci dodavatele a odběratele, číslo dokladu, předmět a datum plnění a daňové údaje; rozsah se liší podle druhu dokladu a režimu. Chybějící náležitost sama nemusí vyloučit odpočet, pokud lze nárok prokázat jinak.

Státem zřízené elektronické úložiště pro doručování dokumentů a podání vůči úřadům. Podnikajícím fyzickým osobám zapsaným v zákonné evidenci se zřizuje povinně; doručení zpravidla nastává přihlášením oprávněné osoby, případně po 10 dnech i bez přečtení. Zpřístupněná schránka zřízená ze zákona zakládá povinnost elektronických formulářových daňových podání souvisejících s podnikáním; pravidla přehledů pojistného stanoví zvláštní předpisy.

Daňové identifikační číslo přidělované při daňové registraci. České DIČ tvoří CZ a kmenová část, zpravidla IČO právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby; správce daně může přidělit vlastní identifikátor. Samotné DIČ neprokazuje plátcovství DPH, které je nutné ověřit v registru.

Majetek určený k dlouhodobému užívání nebo držbě, zpravidla déle než jeden rok. Rozlišuje se dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek; u některých položek závisí zařazení také na ocenění a pravidlech účetní jednotky. Ne všechen se odpisuje: například pozemky a finanční majetek se běžnými účetními odpisy do nákladů nerozpouštějí.

Možnost stát se plátcem DPH na žádost i bez překročení povinného obratu. Žadatel musí splnit zákonné podmínky, zejména uskutečňovat nebo připravovat ekonomickou činnost s plněními zakládajícími nárok na odpočet; nesmí být nespolehlivou osobou. Plátcovství vzniká dnem následujícím po oznámení rozhodnutí o registraci, nikoli samotným podáním přihlášky.

Vstup zboží ze třetí země na území EU; česká DPH se řeší, je-li místo dovozu v tuzemsku. Daňový a celní režim určuje vznik povinnosti, výpočet i případné osvobození. Základ DPH obvykle zahrnuje celní hodnotu, příslušná cla a další zákonné položky. Daň podle okolností přiznává plátce nebo vyměřuje celní úřad.

Daň z přidané hodnoty je nepřímá daň ze spotřeby. V ČR má v roce 2026 základní sazbu 21 % a sníženou 12 %; některá plnění jsou osvobozena. Plátce porovnává daň na výstupu s oprávněným odpočtem na vstupu: výsledkem může být daň k úhradě nebo nadměrný odpočet.

Den uskutečnění zdanitelného plnění je zákonem určený den důležitý pro přiznání DPH. U zboží jde zpravidla o dodání, u služby o poskytnutí nebo dřívější vystavení daňového dokladu. Přijatá záloha může založit daňovou povinnost už před DUZP; pro některá plnění platí zvláštní pravidla.

Energetické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. Spravuje je Celní správa ČR a plátcem bývá dodavatel při dodání konečnému spotřebiteli. Osvobození závisí na druhu energie a jejím použití; nejde o plošné osvobození všech dodávek domácnostem.

Vykazování informací o vlivech, rizicích a příležitostech spojených s životním prostředím, sociální oblastí a správou společnosti. Povinné zprávy o udržitelnosti vycházejí z CSRD a českého zákona o účetnictví; balíček Omnibus I přijatý v roce 2026 zužuje unijní rozsah, konkrétní povinnost je však nutné posoudit podle období a české transpozice. Pro dobrovolné vykazování menších podniků existuje standard VSME.

Evidence fyzických osob, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují právnickou osobu či právní uspořádání. Zákon určuje povinné subjekty i výjimky a u některých umožňuje automatický průpis z jiných rejstříků. Od prosince 2025 není běžně přístupná široké veřejnosti; oprávněné osoby mají zákonem vymezený přístup a nesplnění evidenčních povinností může mít sankční důsledky.

Obchodní doklad, kterým dodavatel zpravidla vyúčtuje zboží nebo službu. Náležitosti závisí na jejím účelu: může současně sloužit jako účetní doklad nebo daňový doklad k DPH, pokud splní příslušná pravidla. Samotné vystavení faktury neprokazuje její zaplacení a ne každá faktura musí obsahovat DPH nebo DIČ odběratele.

Rozdíl mezi výnosy a náklady za účetní období – zisk, pokud výnosy převažují, nebo ztráta v opačném případě. Zjišťuje se ve výkazu zisku a ztráty a v rozvaze se promítá do vlastního kapitálu.

Osoba, která není plátcem DPH, ale má vybrané povinnosti u přeshraničních transakcí, například při přijetí zahraniční služby nebo poskytnutí určené služby firmě v EU. Podle transakce přiznává daň nebo podává souhrnné hlášení, bez nároku na odpočet. Povinnou přihlášku podává do 15 dnů od vzniku tohoto postavení; možná je i dobrovolná registrace.

Inventarizace je zákonem uložený proces, kterým účetní jednotka zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda odpovídá stavu zachycenému v účetnictví (§ 29 zákona o účetnictví). Zahrnuje samotnou inventuru i porovnání, vyčíslení a vypořádání rozdílů. Slouží k ověření průkaznosti účetnictví a je klíčovou uzávěrkovou prací.

Rozdíly mezi skutečným stavem zjištěným inventarizací a stavem v účetnictví, které nelze zákonným způsobem prokázat. Nižší skutečný stav je manko, u peněžní hotovosti a cenin schodek; vyšší stav je přebytek. Rozdíly se vyúčtují do období, za které se stav ověřuje, a jejich daňový dopad se posuzuje podle konkrétní příčiny a zákonných podmínek.

Statutární orgán společnosti s ručením omezeným, který zajišťuje obchodní vedení a zastupuje společnost. Odměna za výkon funkce je zpravidla příjmem ze závislé činnosti; podle zákonných podmínek podléhá zdravotnímu i sociálnímu pojištění včetně nemocenského. Funkce jednatele se liší od postavení společníka a vyžaduje péči řádného hospodáře.

Zařazení na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky podle aktiv, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. U mikro, malých a středních jednotek rozhoduje nepřekročení alespoň dvou limitů při vyloučení nižší kategorie; velké jednotky alespoň dva limity střední kategorie překračují nebo jsou velké přímo ze zákona. Přechod kategorie se zpravidla posuzuje podle dvou po sobě následujících rozvahových dnů a ovlivňuje rozsah výkaznictví, audit i zveřejňování.

Samostatné elektronické hlášení plátce DPH o zákonem vymezených plněních, například tuzemských zdanitelných prodejích a uplatňovaných odpočtech. Právnická osoba je podává za měsíc do 25 dnů po jeho skončení, fyzická osoba ve lhůtě svého přiznání k DPH. Povinnost závisí na uskutečněných skutečnostech; hlášení nenahrazuje přiznání ani souhrnné hlášení.

Pravidlo určující, ve kterém státě se plnění posuzuje pro DPH. U služeb je podle základního pravidla B2B rozhodné sídlo či příslušná provozovna příjemce, u B2C poskytovatele; existují četné výjimky. Místo plnění mimo ČR samo neznamená, že daň přizná zákazník: povinnost může mít i dodavatel, například prostřednictvím OSS.

Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ, placené samostatně vedle důchodového a zdravotního pojistného. Při splnění podmínek může založit nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou nebo ošetřovné; nemocenské se vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti. Potřebná doba účasti se liší podle dávky a pojištění nenahrazuje zaměstnaneckou náhradu mzdy v prvních 14 dnech.

Plátce DPH, kterému správce daně přiznal tento status zejména pro závažné porušení povinností při správě DPH. Status se zveřejňuje. Nákup od něj může založit ručení odběratele za nedoplatek: zveřejněná nespolehlivost vytváří zákonnou domněnku vědomosti o úmyslném neuhrazení daně. Zákon umožňuje zvláštní zajištění úhradou daně správci daně dodavatele.

Odpočty, které za zákonných podmínek snižují základ daně z příjmů fyzických osob před výpočtem daně (§ 15 zákona o daních z příjmů). Patří sem zejména dary, úroky na financování bytové potřeby a příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče. Úspora odpovídá dopadu odpočtu na vypočtenou daň, nikoli celé odečtené částce.

Souhrn úplat bez DPH za zákonem vymezená uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Pro povinné plátcovství se od roku 2025 sleduje za kalendářní rok. Zahrnuje i některá osvobozená plnění. Prodej dlouhodobého majetku se vylučuje jen tehdy, není-li nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti.

Zařazení hmotného majetku pro daňové odpisování podle zákona o daních z příjmů. Šest skupin má standardní minimální doby odpisování 3, 5, 10, 20, 30 a 50 let. Zvláštní způsoby odpisování mají odlišná pravidla; účetní odpisy se tímto zařazením automaticky neřídí.

Postupné zachycení spotřeby či snížení hodnoty odpisovaného dlouhodobého majetku v nákladech. Účetní odpisy vycházejí z odpisového plánu, daňové odpisy ze zákona o daních z příjmů. U daňového hmotného majetku se zpravidla volí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování v jedné ze šesti skupin; zákon ale stanoví i zvláštní režimy a majetek vyloučený z odpisování.

Nárok plátce odečíst způsobilou DPH na vstupu od daně na výstupu. Závisí zejména na použití nákupu pro činnosti s nárokem na odpočet, prokázání nároku a dodržení lhůty. Odpočet může být plný, poměrný nebo krácený. Zaplacení běžné tuzemské faktury není obecnou podmínkou jeho prvotního uplatnění.

Úprava základu DPH při následné změně ceny či jiných rozhodných okolností, například slevě nebo vrácení zboží či zálohy. Zpravidla se vystavuje opravný daňový doklad a do 15 dnů se vyvíjí přiměřené úsilí o jeho doručení. Lhůta opravy závisí na původním plnění, záloze a přechodných pravidlech; sedmileté pravidlo není univerzální.

Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku, například obtížně vymahatelné pohledávky nebo znehodnocených zásob. Při inventarizaci se ověřuje jejich důvod a výše; při pominutí důvodu se sníží nebo zruší. Účetní tvorba sama o sobě nezaručuje daňovou uznatelnost, kterou u zákonných opravných položek upravuje zákon o rezervách.

Zvláštní režim jednoho správního místa umožňuje dobrovolně přiznávat a platit DPH z vybraných prodejů koncovým zákazníkům v EU prostřednictvím jednoho členského státu. Týká se například prodeje zboží na dálku a určitých služeb. Hranice 10 000 EUR není univerzálním limitem OSS ani všech služeb; místo zdanění závisí na konkrétním plnění.

Režim, kdy se z plnění neodvádí DPH na výstupu. Osvobození může být s nárokem na odpočet, například u způsobilého vývozu, nebo bez nároku, například u vybraných finančních služeb. U druhého typu se neodečítá daň z přímo souvisejících vstupů; společné vstupy mohou podléhat krácení podle zákonných pravidel.

Kontrola daňového postavení obchodního partnera. Český Registr DPH na portálu MOJE daně uvádí registraci, nespolehlivost a zveřejněné účty; evropské DIČ lze ověřit ve VIES. Ověření pomáhá posoudit daňová rizika, ale samo nezaručuje vyloučení ručení ani splnění všech podmínek osvobozeného dodání zboží do EU.

Pasiva vyjadřují zdroje financování majetku účetní jednotky. V rozvaze zahrnují vlastní kapitál, rezervy, závazky a časové rozlišení pasiv. Celková pasiva se rovnají celkovým aktivům v netto hodnotě; nejde o další soupis stejného majetku, ale o jiný pohled na finanční situaci.

Zjednodušený režim pro OSVČ splňující zákonné podmínky, v němž se jednou měsíční zálohou hradí daň z příjmů a důchodové i zdravotní pojistné. Má tři pásma; přiznání a přehledy odpadají jen tehdy, je-li výsledná daň skutečně rovna paušální dani. V takovém případě se samostatně neuplatní běžné daňové slevy a odpočty; při zahájení činnosti lze za podmínek zákona vstoupit i během roku.

Osoba se statutem plátce daně z přidané hodnoty, který může vzniknout ze zákona nebo dobrovolnou registrací. U zdanitelných plnění přiznává DPH a za splnění podmínek může odečíst daň z přijatých plnění; ne každé její plnění však podléhá dani. Vedle obratu existují i jiné důvody vzniku plátcovství a zákon upravuje evidenční, dokladové a přiznávací povinnosti.

Pohledávka představuje právo věřitele na plnění, dluh odpovídající povinnost dlužníka. V účetnictví jde zpravidla o aktivum a závazek; při vzniku se oceňují jmenovitou hodnotou, zatímco pohledávka nabytá za úplatu pořizovací cenou. Promlčení závisí na povaze nároku a průběhu lhůty; obecná lhůta je tříletá, ale existují výjimky.

Hotovost, kterou účetní jednotka eviduje, zpravidla prostřednictvím pokladních dokladů a pokladní knihy. U podnikatelů bývá používán účet 211 v účtové skupině 21; skutečný stav se ověřuje inventarizací. Zákon s výjimkami vyžaduje bezhotovostní úhradu plateb přesahujících v součtu 270 000 Kč mezi stejným poskytovatelem a příjemcem během jednoho kalendářního dne.

Poplatník je osoba, jejíž příjmy, majetek nebo jiné zákonem určené skutečnosti podléhají dani. Plátce daně má zákonem uložené povinnosti při jejím výběru a odvodu, například zaměstnavatel při srážení daně zaměstnancům. U DPH označuje plátce zvláštní zákonné postavení; ekonomické nesení daně samo tyto role neurčuje.

Pro účely DPH zákonem vymezené nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím přepraveným mezi členskými státy. U zdanitelného pořízení v ČR přiznává českou DPH pořizovatel, typicky plátce nebo identifikovaná osoba; plátce může při splnění podmínek uplatnit odpočet. Tento postup se nevztahuje automaticky na každý nákup z EU.

Přehled o peněžních tocích vysvětluje změnu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. Odlišuje skutečné pohyby peněz od účetních výnosů a nákladů. Podle českého zákona o účetnictví jej povinně sestavují zejména střední a velké obchodní společnosti; zákon stanoví výjimky i zvláštní pravidla pro vybrané účetní jednotky.

Roční přehled, kterým OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení vyúčtuje důchodové pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Uvede daňový a vyměřovací základ, zaplacené zálohy a výsledný doplatek či přeplatek; podle něj se zpravidla stanoví další zálohy. Podává se i při krátkém výkonu činnosti nebo ztrátě, s výjimkou zejména OSVČ, jejíž daň je rovna paušální dani; lhůta zpravidla navazuje na daňové přiznání.

Roční přehled, kterým OSVČ vyúčtuje zdravotní pojistné, zaplacené zálohy a doplatek či přeplatek u své zdravotní pojišťovny. Podává se i za část roku podnikání; výjimku mají zejména osoby, jejichž daň je rovna paušální dani. Doplatek je splatný do 8 dnů po dni, kdy přehled byl nebo měl být podán, a z přehledu se při existující zálohové povinnosti určí další zálohy.

Dočasné přerušení provozování živnosti, při kterém živnostenské oprávnění nezaniká. Oznámení živnostenskému úřadu je dobrovolné a bez poplatku; pokud je podnikatel učiní, přerušení se zapíše nejdříve ode dne doručení oznámení a dřívější obnovení je třeba předem oznámit. Související povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a případně finančnímu úřadu se posuzují samostatně.

Daňové tvrzení, v němž plátce vykazuje daň na výstupu, odpočet a výslednou vlastní daň nebo nadměrný odpočet; v určených případech je podává i identifikovaná osoba. Běžná lhůta je do 25 dnů po skončení období a nelze ji prodloužit. Podání musí být elektronické v předepsaném formátu a struktuře; daň je zpravidla splatná ve stejné lhůtě.

U osoby povinné k dani se sídlem v ČR překročení tuzemského obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok zpravidla zakládá plátcovství od následujícího 1. ledna, případně volitelně už od dalšího dne. Nad 2 536 500 Kč vzniká zpravidla hned další den. Přihláška se podává do 10 pracovních dnů; zákon upravuje výjimky i další důvody registrace.

Režim přenesení daňové povinnosti, ve kterém DPH přiznává příjemce plnění místo dodavatele. Dodavatel daň nevyčíslí a příjemce ji uvede v přiznání; odpočet může uplatnit při splnění podmínek. Tuzemský režim se týká jen zákonem vymezených plnění mezi plátci, například určených stavebních prací pro příjemce jednajícího jako osoba povinná k dani.

Účetní zachycení pravděpodobného nebo jistého budoucího závazku či nákladu se známou povahou, ale nejistou výší nebo okamžikem vzniku. Tvorba rezervy sama o sobě neznamená odložení peněz na bankovním účtu. Daňově účinné jsou jen rezervy splňující zvláštní zákonné podmínky; například u zákonné rezervy na opravu hmotného majetku může být vyžadováno ukládání prostředků na samostatný účet.

Rozvaha (bilance) je účetní výkaz, který k jednomu okamžiku ukazuje majetek firmy (aktiva) a zdroje, ze kterých byl pořízen (pasiva). Platí pro ni bilanční rovnice: aktiva = pasiva, obě strany se vždy rovnají. Je součástí účetní závěrky v podvojném účetnictví; její uspořádání u podnikatelů používajících české účetní předpisy upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb.

Procenta, kterými se ze základu daně vypočítá DPH. V ČR jsou v roce 2026 základní sazba 21 % a snížená 12 %; zařazení závisí na zákonu a jeho přílohách. Dodání knih a obdobné elektronické služby splňující podmínky § 71i jsou osvobozeny s nárokem na odpočet, nejde o třetí sazbu.

Daň z vybraných nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a přípojných vozidel O3 a O4 registrovaných v ČR. Kladná daň se týká jen zákonem vymezených vozidel s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun; rozhoduje také druh vozidla a další parametry. Osobní auta ani autobusy předmětem této daně nejsou a některá vozidla jsou ze zdanění vyloučena nebo osvobozena.

Fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu či svěřenský fond. U korporací může rozhodovat například podíl nad 25 % nebo jiný rozhodující vliv; zákon stanoví i náhradní a zvláštní pravidla. Údaje se vedou v evidenci skutečných majitelů v zákonem určených případech.

Běžné označení daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Částka roste podle pořadí dítěte a při přiznaném nároku dítěte na ZTP/P se zdvojnásobuje. Za stejný měsíc je na totéž dítě uplatní jen jeden poplatník; zvýhodnění může být slevou, bonusem nebo kombinací při splnění zákonných podmínek.

Základní sleva na dani z příjmů fyzických osob podle § 35ba, v roce 2026 ve výši 30 840 Kč ročně. Snižuje daň vypočtenou podle § 16 nejvýše na nulu a při ročním uplatnění se nekrátí podle počtu odpracovaných měsíců. Nevyužitá část se nevyplácí jako bonus.

Částky, které snižují přímo vypočtenou daň, nikoli její základ. U fyzických osob jde například o základní slevu na poplatníka, podmíněnou slevu na manžela, invaliditu nebo ZTP/P. Běžné slevy snižují daň nejvýše na nulu. Daňové zvýhodnění na dítě má zvláštní pravidla a při jejich splnění může vzniknout vyplácený bonus.

Elektronické hlášení vybraných obchodů v EU, zejména osvobozeného dodání zboží a služeb podle základního pravidla B2B, u nichž daň přiznává odběratel v jiném členském státě. Podává je plátce a v určených případech identifikovaná osoba. Zpravidla je měsíční do 25 dnů; při vykazování pouze těchto služeb se u plátce může řídit obdobím přiznání.

Obchodní společnost a samostatná právnická osoba, jejíž základní kapitál tvoří vklady společníků; minimální výše vkladu je 1 Kč, neurčí-li společenská smlouva více. Za dluhy odpovídá společnost svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně do výše nesplněných vkladových povinností podle stavu obchodního rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění. Zakládá se veřejnou listinou, u jediného zakladatele zakladatelskou listinou, a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Jednorázové daně z vybraných výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb. – minerálních olejů (pohonné hmoty), lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových a nikotinových výrobků. Vybírají se zpravidla při uvedení výrobku do volného daňového oběhu a spravuje je Celní správa ČR, nikoli finanční úřad.

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o daních z příjmů), kterou z příjmu srazí a odvede jeho plátce. Uplatňuje se například u některých podílů na zisku, úroků a příjmů z dohod bez prohlášení k dani, nejčastěji sazbou 15 %; sazbu u nerezidentů může změnit smlouva a u vybraných příjmů některých nerezidentů činí 35 %. Srážka bývá konečná, ale zákon u určitých příjmů umožňuje zahrnutí do přiznání a zápočet sražené daně.

Účetní odpisy se stanovují v odpisovém plánu podle předpokládaného průběhu používání majetku a plán se podle skutečnosti aktualizuje. Daňové odpisy určuje zákon o daních z příjmů pro výpočet základu daně. Oba průběhy se mohou lišit; u některého majetku však zákon jako daňový výdaj uznává účetní odpisy místo samostatného daňového odpisování.

Průkazné účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá účetní případy. Podle § 11 zákona o účetnictví obsahují označení, obsah a účastníky případu, částku nebo cenu a množství, okamžik vyhotovení i uskutečnění případu a podpisové záznamy odpovědných osob. Údaje mohou být na více jednoznačně propojených záznamech a podpisový záznam nemusí být vlastnoruční podpis na papíru.

Subjekt vymezený zákonem o účetnictví, na který se vztahují účetní povinnosti. Patří sem zejména české právnické osoby, vybrané zahraniční subjekty a některé fyzické osoby, například podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, podnikatelé s obratem přes 25 milionů Kč nebo osoby vedoucí účetnictví dobrovolně. Okamžik vzniku povinnosti skutečně vést účetnictví se posuzuje zvlášť podle § 4 zákona.

Soubor prací vedoucích k uzavření účetních knih: zahrnuje kontrolu a doplnění účetních zápisů, inventarizaci, uzávěrkové operace a zjištění výsledku hospodaření. Navazuje na ni sestavení účetní závěrky, tedy výsledných výkazů. Knihy se uzavírají nejen na konci běžného účetního období, ale i v dalších případech stanovených zákonem.

Soubor výkazů zachycujících finanční situaci a hospodaření účetní jednotky k určitému dni. V podvojném účetnictví ji tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha; u zákonem určených jednotek také přehled peněžních toků a změn vlastního kapitálu. Řádná závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období, vedle ní existují mimořádné a mezitímní závěrky.

Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd a skupin, z nichž účetní jednotka sestaví vlastní účtový rozvrh. Podnikatelům podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví třídy 0 až 9, přičemž třídy 8 a 9 mohou využít pro vnitropodnikové účetnictví. Konkrétní syntetická čísla účtů si v tomto rámci volí jednotka; běžně používané číslo není samo o sobě zákonnou povinností.

Samostatná výdělečná činnost, která se pro důchodové pojištění považuje za vedlejší ze zákonného důvodu, například při pojištěném zaměstnání, studiu nebo pobírání důchodu. Povinné důchodové pojištění závisí na dosaženém daňovém základu a délce činnosti. Pokud účast vznikne, mohou být povinné i zálohy s minimem pro vedlejší činnost.

Způsob, jak u příjmů ze samostatné činnosti uplatnit výdaje procentem z příjmů místo skutečných nákladů (§ 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Podle druhu činnosti jde o 80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %, vždy se zákonným stropem. Paušál zahrnuje všechny související výdaje; výhodnost závisí i na stropu a dalších okolnostech a nezbavuje povinnosti evidovat příjmy a pohledávky.

Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka porovnává náklady a výnosy za účetní období a vyčísluje zisk nebo ztrátu. V podvojném účetnictví je součástí účetní závěrky; podnikatelé podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. jej sestavují v druhovém nebo účelovém členění. Výkaz rozlišuje zejména provozní a finanční výsledek hospodaření.

Částka, ze které se počítá pojistné. U OSVČ se roční základ pro důchodové pojištění odvozuje nejméně od 55 % daňového základu, pro zdravotní pojištění od 50 %. Uplatní se příslušná minima a jejich výjimky; důchodové pojištění má také maximum. Měsíční zálohy mají vlastní pravidla.

Výstup zboží z území EU do třetí země. Dodání při vývozu může být osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet, jsou-li splněny zákonné podmínky, včetně způsobu přepravy a prokázání výstupu. Ten lze u běžného vývozu doložit celním rozhodnutím nebo jinými důkazními prostředky; pro zboží v zavazadle cestujícího platí zvláštní pravidla.

Částka, ze které se vypočítává daň; způsob jejího určení závisí na druhu daně a příjmu. U OSVČ může vycházet z příjmů po odečtení skutečných či paušálních výdajů, u účetních jednotek zpravidla z daňově upraveného výsledku hospodaření. Nezdanitelné části a odčitatelné položky lze použít při splnění zákonných podmínek.

Průběžná měsíční platba na důchodové nebo zdravotní pojištění OSVČ, která se následně porovná s ročním pojistným. Výše závisí na předchozím přehledu a použitelném minimu; povinnost záloh se posuzuje pro každý druh pojištění zvlášť. Zákon stanoví výjimky, například pro některé nově zahajující OSVČ nebo souběhy se zaměstnáním; osvobození od záloh samo o sobě neznamená osvobození od ročního pojistného.

Výzva k zaplacení zálohy, označovaná také jako proforma; sama zpravidla není daňovým dokladem k DPH. U plátce může povinnost přiznat DPH vzniknout již přijetím zálohy, pokud je budoucí zdanitelné plnění dostatečně určité. V běžném tuzemském případě s povinností vystavit doklad se doklad k přijaté úplatě vystavuje do 15 dnů; při konečném plnění se přijatá záloha zohlední ve vyúčtování.

Průběžné platby na daň z příjmů odvozené od poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona o daních z příjmů). Do 30 000 Kč včetně se zpravidla neplatí, nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně se platí dvě zálohy po 40 % a nad 150 000 Kč čtyři po 25 %. Existují výjimky, například podle podílu příjmů ze zaměstnání; zaplacené zálohy se započtou na výslednou daň.

Oběžný majetek určený zejména ke spotřebě ve výrobě nebo k prodeji: materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky a zboží. Nakoupené zásoby se zpravidla oceňují pořizovací cenou, vlastní výroba vlastními náklady; úbytky stejného druhu lze oceňovat FIFO nebo váženým průměrem. Podnikatelé účtují průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B, přičemž i způsob B vyžaduje průkaznou evidenci zásob.

Časový úsek, za který se stanovuje daň. U daně z příjmů fyzických osob je to kalendářní rok; u právnických osob může jít také o hospodářský rok nebo zvláštní období při přeměně. U běžného přiznání k DPH je obdobím kalendářní měsíc, případně čtvrtletí při splnění zákonných podmínek.

Běžným zdaňovacím obdobím DPH je kalendářní měsíc. Čtvrtletí lze zvolit při obratu v předchozím roce nejvýše 15 milionů Kč, pokud plátce není nespolehlivý ani skupinou a změnu včas oznámí. Zpravidla to nelze v roce registrace ani následujícím roce; pro následující rok může správce daně povolit výjimku.

Daňový doklad s omezeným rozsahem údajů pro částku nejvýše 10 000 Kč včetně DPH, pokud zákon tento postup nevylučuje, například u přenesené daňové povinnosti. Nemusí obsahovat údaje o odběrateli ani samostatně vyčíslenou daň. Plátce z něj může uplatnit odpočet při splnění ostatních podmínek.

Ukončení plátcovství DPH rozhodnutím správce daně na žádost nebo ze zákonných důvodů. Podmínky závisí na způsobu registrace: běžně se posuzuje doba plátcovství a obrat v aktuálním i předchozím kalendářním roce; u dobrovolné registrace může stačit šest měsíců. Zrušení může vyvolat povinnost snížit dříve uplatněný odpočet u obchodního majetku.

Podle živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Kdo chce jako fyzická osoba podnikat ve většině běžných oborů, potřebuje živnostenské oprávnění a stává se OSVČ. Živnosti se dělí na ohlašovací (stačí ohlášení po splnění podmínek) a koncesované (vyžadují státní povolení — koncesi). Některá svobodná povolání živnost nepotřebují.