Slovník

Majetek účetní jednotky uspořádaný podle své formy – to, co firma vlastní a co jí přináší nebo má přinést ekonomický prospěch. V rozvaze tvoří levou stranu a dělí se na dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Úhrn aktiv se vždy rovná úhrnu pasiv.

Časové rozlišení znamená zaúčtovat náklad nebo výnos do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na to, kdy proběhla platba nebo přišla faktura. Vychází z akruálního principu a používají se k němu účty účtové skupiny 38 (381 až 385). Zajišťuje věrný obraz hospodářského výsledku.

Majetková daň z vlastnictví pozemků, staveb a jednotek podle zákona č. 338/1992 Sb. Na rozdíl od daně z příjmů se neplatí z výnosu, ale ze samotného vlastnictví nemovitosti k 1. lednu zdaňovacího období. Skládá se z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek; výše se odvíjí od výměry, sazby a obecních koeficientů.

Přímá daň z příjmů jednotlivců (zaměstnání, podnikání, pronájem, kapitál), kterou upravuje zákon č. 586/1992 Sb. Má dvě sazby: 15 % do zákonného ročního limitu základu daně a 23 % z části nad něj. Od vypočtené daně se odečítají slevy, zejména základní sleva na poplatníka.

Daň z příjmů obchodních společností a dalších právnických osob (s.r.o., a.s., družstva, spolky) podle zákona č. 586/1992 Sb. Sazba činí 21 % ze základu daně zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů. Přiznání se podává po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě je daň splatná.

Nejjednodušší zákonem upravený způsob, jak OSVČ sleduje příjmy a výdaje pro výpočet daně z příjmů (§ 7b zákona o daních z příjmů). Stojí na principu cash basis: příjem se počítá až ve chvíli, kdy peníze přijdou, a výdaj až po jeho zaplacení. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích a o majetku a dluzích; základem daně je rozdíl zdanitelných příjmů a daňových výdajů za rok.

Postupné rozložení pořizovací ceny dlouhodobého majetku do daňových výdajů po dobu několika let podle § 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb. Hmotný majetek nad zákonnou hranici vstupní ceny se povinně odpisuje 3 až 50 let podle zařazení do odpisové skupiny. Poplatník volí mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy a zvolený způsob už nemění.

Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 zákona o daních z příjmů; pouze ten snižuje základ daně. Musí souviset s podnikáním, být prokázaný dokladem a nesmí být na seznamu zakázaných výdajů v § 25 ZDP. Ne každý účetní náklad je proto daňově uznatelný.

Peněžní částka, kterou stát vyplatí poplatníkovi, pokud daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. převýší vypočtenou daň z příjmů. Horní hranice bonusu už není stanovena. Nárok vzniká jen při dosažení zákonné minimální výše příjmů ze zaměstnání nebo podnikání a vyplácí se od stanovené minimální částky.

Daňový doklad je písemnost (listinná nebo elektronická) splňující náležitosti podle § 29 zákona o DPH – mimo jiné označení a DIČ obou stran, evidenční číslo, předmět plnění, DUZP, základ daně, sazbu a výši daně. Je širším pojmem než faktura: patří sem i zjednodušený, souhrnný, opravný či splátkový doklad. Bez správných náležitostí nemá příjemce nárok na odpočet.

Zabezpečené elektronické úložiště, přes které stát a podnikatel doručují úřední dokumenty se stejnou právní vahou jako doporučený dopis s dodejkou. Podnikajícím fyzickým osobám se od 1. 1. 2023 zřizuje automaticky ze zákona a nelze se jí vzdát. Od zpřístupnění z ní plyne povinnost podávat daňové přiznání i přehledy elektronicky a riziko tzv. fikce doručení po 10 dnech.

Daňové identifikační číslo – jednoznačný identifikátor daňového subjektu. České DIČ má kód země CZ a kmenovou část (u firem zpravidla shodnou s IČO, u fyzických osob obvykle rodné číslo). Plátci DPH je musí uvádět na daňových dokladech.

Dlouhodobý majetek je majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který se do nákladů nedostane najednou, ale postupně formou odpisů. Člení se na dlouhodobý hmotný (stroje, budovy, automobily), dlouhodobý nehmotný (software, licence) a dlouhodobý finanční majetek (podíly, zápůjčky). Účtuje se o něm v účtové třídě 0.

Dobrovolná registrace k DPH je možnost stát se plátcem na vlastní přihlášku, aniž by byl překročen obratový limit (§ 6f ve spojení s § 94a zákona o DPH). Vyplatí se zejména tehdy, jsou-li odběratelé převážně plátci a podnik má vysoké vstupy s DPH, z nichž chce uplatnit odpočet. Naopak se obvykle nevyplatí při prodeji koncovým zákazníkům-neplátcům.

Dovoz zboží je vstup zboží ze třetí země (mimo EU) do tuzemska. Do ceny vstupuje clo (z celní hodnoty podle sazebníku TARIC) a DPH, jejímž základem je celní hodnota plus clo a vedlejší výdaje do prvního místa určení (§ 38). DPH se platí vždy bez ohledu na hodnotu zásilky, v tuzemské sazbě. Plátce si daň z dovozu přizná sám (§ 23), neplátci ji vyměří celní úřad.

Daň z přidané hodnoty – nepřímá daň ze spotřeby, kterou v ceně zboží a služeb platí konečný spotřebitel a státu ji odvádějí plátci. V roce 2026 platí v ČR dvě sazby: základní 21 % a snížená 12 %. Plátce odvádí rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně na vstupu.

Den uskutečnění zdanitelného plnění – okamžik, který pro účely DPH určuje, do kterého zdaňovacího období plnění patří a odkdy běží lhůta pro vystavení daňového dokladu. U dodání zboží je to zpravidla den dodání, u služeb den jejich poskytnutí.

Tři samostatné energetické daně podle zákona č. 261/2007 Sb. – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Spravuje je Celní správa ČR a plátcem je zpravidla dodavatel energie konečnému spotřebiteli; běžné domácnosti bývají v řadě případů osvobozeny.

Nefinanční reportování o udržitelnosti firmy ve třech oblastech — environmentální, sociální a správní (governance). Povinnou zprávu o udržitelnosti podle směrnice CSRD sestavují především velké účetní jednotky a velké kotované firmy; rozsah povinných subjektů byl unijním balíčkem Omnibus I zúžen a odložen. Pro menší firmy, na které ESG doléhá přes dodavatelský řetězec a banky, existuje dobrovolný standard VSME.

Neveřejný rejstřík vedený rejstříkovými soudy, do kterého musí každá právnická osoba (typicky s.r.o. a a.s.) zapsat fyzickou osobu, která ji ve skutečnosti vlastní nebo ovládá — svého skutečného majitele. Slouží k transparentnosti vlastnické struktury a jako nástroj proti praní špinavých peněz. U běžných s.r.o. se údaj často zapíše sám díky automatickému průpisu z obchodního rejstříku. Za nesplnění hrozí pokuta a soukromoprávní sankce.

Doklad o poskytnutém plnění, který slouží k zaúčtování příjmu a k jeho doložení správci daně. U neplátce DPH jde o obchodní listinu podle § 435 občanského zákoníku (jméno, sídlo, IČO, údaj o zápisu v rejstříku). Plátce DPH musí navíc splnit náležitosti daňového dokladu podle zákona o DPH, tedy uvést DIČ obou stran, datum plnění, základ daně, sazbu a výši daně.

Rozdíl mezi výnosy a náklady za účetní období – zisk, pokud výnosy převažují, nebo ztráta v opačném případě. Zjišťuje se ve výkazu zisku a ztráty a v rozvaze se promítá do vlastního kapitálu.

Identifikovaná osoba je neplátce DPH (typicky OSVČ nebo malá firma), kterému vznikla povinnost odvést DPH jen z vybraných přeshraničních transakcí – nejčastěji z reklamy na Googlu či Facebooku nebo jiné služby od zahraničního dodavatele, případně z pořízení zboží z EU nad limit. Identifikovanou osobou se stává ze zákona a musí se registrovat do 15 dnů (§ 97). Na tuzemské faktury DPH neúčtuje a nemá nárok na odpočet.

Inventarizace je zákonem uložený proces, kterým účetní jednotka zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda odpovídá stavu zachycenému v účetnictví (§ 29 zákona o účetnictví). Zahrnuje samotnou inventuru i porovnání, vyčíslení a vypořádání rozdílů. Slouží k ověření průkaznosti účetnictví a je klíčovou uzávěrkovou prací.

Inventarizační rozdíl vzniká, když se skutečný stav majetku zjištěný inventurou liší od stavu v účetnictví a rozdíl nelze prokázat účetním dokladem. Je-li skutečný stav nižší, jde o manko (u peněz a cenin o schodek); je-li vyšší, jde o přebytek. Účtuje se podle druhu majetku a manko může, ale nemusí být daňově uznatelné.

Statutární orgán společnosti s ručením omezeným — řídí firmu a jedná za ni navenek. Za výkon funkce může pobírat odměnu, která se daní jako příjem ze závislé činnosti a podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění obdobně jako mzda, jen bez nemocenského pojištění. Liší se od role společníka, který je vlastníkem a má nárok na podíl na zisku zdaněný srážkovou daní bez pojistného.

Účetní jednotka se podle § 1b zákona o účetnictví zařazuje do jedné ze čtyř kategorií – mikro, malá, střední, nebo velká – podle tří kritérií: aktiv celkem, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Jednotka splní kategorii, pokud nepřekročí dvě ze tří hraničních hodnot. Kategorie rozhoduje o rozsahu účetnictví, povinném auditu i zveřejňování.

Kontrolní hlášení je samostatné daňové tvrzení, které podává plátce DPH uskutečňující nebo přijímající zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku. Slouží finanční správě k párování odpočtů a odvodů mezi obchodními partnery a odhalování podvodů. Podává se výhradně elektronicky (XML), právnické osoby měsíčně do 25 dnů, fyzické ve lhůtě přiznání. Nenahrazuje přiznání ani souhrnné hlášení.

Místo plnění je stát, podle jehož zákona o DPH se plnění posuzuje; nemusí jít o místo, kde se služba fyzicky vykoná. U služeb rozhoduje o zdanění: podle základního pravidla (§ 9) je u B2B služby místem plnění sídlo příjemce, u B2C sídlo poskytovatele. Připadne-li místo plnění na jiný stát, fakturuje se bez české DPH a daň přiznává příjemce. Existuje řada výjimek (§ 10 až § 10i).

Pro OSVČ dobrovolné pojištění, díky kterému má živnostník při dlouhodobé nemoci nárok na nemocenskou dávku. Platí se procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu. Dávku ČSSZ vyplácí až od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti a nárok vzniká, jen pokud si OSVČ pojištění platí stanovenou minimální dobu před začátkem nemoci. Bez něj nemá OSVČ při nemoci nárok na náhradu příjmu.

Nespolehlivý plátce je plátce DPH, který závažným způsobem porušil své povinnosti vůči správě daně a finanční úřad o tom vydal rozhodnutí podle § 106a zákona o DPH. Status je veřejně dohledatelný v registru plátců DPH. Odběratel, který od něj nakoupí, ze zákona ručí za neodvedenou DPH (§ 109); riziku se vyhne zaplacením daně přímo finančnímu úřadu dodavatele (§ 109a).

Odpočty, které snižují základ daně z příjmů fyzických osob ještě před výpočtem sazby (§ 15 a násl. zákona č. 586/1992 Sb.). Patří sem úroky z úvěru na bytovou potřebu, příspěvky na produkty spoření na stáří (penzijní spoření, životní pojištění, DIP) a pojištění dlouhodobé péče v jednom úhrnném limitu a poskytnuté dary. Sníží daň o odpovídající procento sazby, nejde o úsporu v plné výši odpočtu.

Obrat pro DPH je podle § 4a zákona o DPH souhrn úplat bez daně za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku za kalendářní rok. Zahrnuje zdanitelná plnění i osvobozená plnění s nárokem na odpočet; nezapočítává se prodej dlouhodobého majetku, plnění mimo tuzemsko a většina osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Po překročení limitu vzniká plátcovství.

Zařazení dlouhodobého majetku, které určuje, jak dlouho se majetek daňově odpisuje. Zákon o daních z příjmů řadí majetek do šesti odpisových skupin s dobou odpisování od 3 do 50 let (např. počítače 3 roky, automobily 5 let, budovy 30–50 let).

Odpisy vyjadřují postupné rozpouštění vstupní ceny dlouhodobého majetku do nákladů po dobu jeho používání. Hmotný majetek nad daňovou hranicí se zařadí do jedné ze šesti odpisových skupin a odpisuje se buď rovnoměrně (§ 31 ZDP), nebo zrychleně (§ 32 ZDP). Zvolený způsob už nelze v průběhu odpisování měnit.

Odpočet DPH je nárok plátce odečíst od daně na výstupu daň, kterou zaplatil na vstupu v cenách nakoupeného zboží a služeb. Nárok vzniká podle § 72 zákona o DPH, uplatnit jej však lze až po splnění formálních podmínek (§ 73), zejména držení daňového dokladu. Odpočet může být plný, poměrný (§ 75) nebo krácený (§ 76).

Oprava základu daně řeší situaci, kdy se po vystavení faktury změní cena – sleva, reklamace, vrácení zboží nebo zálohy. Plátce je povinen základ daně opravit podle § 42 zákona o DPH a vystavit opravný daňový doklad (lidově dobropis, při zvýšení vrubopis), který se snaží doručit odběrateli do 15 dnů. Opravu lze provést až do konce sedmého kalendářního roku po roce původního plnění.

Opravná položka přechodně (nepřímo) snižuje účetní hodnotu pohledávky, u které hrozí, že ji dlužník nezaplatí, aniž by se pohledávka odepsala. Rozlišují se účetní opravné položky (daňově neúčinné) a daňové neboli zákonné opravné položky podle zákona o rezervách, které za zákonných podmínek snižují základ daně. Při zaplacení se opravná položka rozpustí.

OSS, neboli zvláštní režim jednoho správního místa, umožňuje odvádět DPH z přeshraničního prodeje koncovým zákazníkům (B2C) do celé EU přes jediné přiznání podané v Česku, místo registrace k DPH v každém státě zvlášť. Povinnost odvádět DPH ve státě zákazníka vzniká po překročení souhrnného ročního limitu 10 000 EUR. Režim upravuje § 110a a násl. zákona o DPH.

Osvobození od DPH znamená, že u plnění se neuplatní daň na výstupu. Zákon rozlišuje dva druhy: osvobození bez nároku na odpočet (§ 51 a §§ 52–62, např. finanční služby, vzdělávání, nájem nemovitosti) a s nárokem na odpočet (§§ 63–71i, např. vývoz a dodání zboží do EU). U plnění bez nároku si plátce nemůže odečíst daň na vstupu a snižuje se mu krátící koeficient.

Ověření plátce DPH je kontrola, zda je obchodní partner platným plátcem. Tuzemského plátce lze zdarma ověřit v registru plátců DPH na portálu MOJE daně (zjistíte platnost registrace, status nespolehlivého plátce i zveřejněné bankovní účty), zahraniční DIČ z EU v evropském systému VIES. Ověření chrání před ručením za nezaplacenou DPH (§ 109) a je podmínkou fakturace bez daně do EU.

Tentýž majetek jako aktivum, ale uspořádaný podle zdrojů, ze kterých byl pořízen – odpovídá na otázku „z čeho to firma má". V rozvaze tvoří pravou stranu a dělí se na vlastní kapitál a cizí zdroje (závazky). Úhrn pasiv se rovná úhrnu aktiv.

Jedna měsíční platba, kterou OSVČ v paušálním režimu nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. Funguje ve třech pásmech podle výše a druhu příjmů, do režimu se vstupuje oznámením na začátku roku. V paušálním režimu nelze čerpat běžné slevy na dani.

OSVČ nebo firma registrovaná k dani z přidané hodnoty, která daň vybírá od odběratelů a odvádí státu, zároveň si může uplatnit odpočet DPH na vstupu. Registrace je povinná po překročení zákonného obratu v tuzemsku za kalendářní rok, lze ji ale podstoupit i dobrovolně. Plátce má proti neplátci přísnější povinnosti u faktur (uvádí DIČ, základ daně, sazbu i výši daně).

Pohledávka je právo věřitele na plnění od dlužníka (aktivum), závazek je jeho zrcadlovou stranou, tedy povinnost zaplatit nebo plnit (pasivum). V účetnictví se zachycují v účtové třídě 3: obchodní pohledávka na účtu 311, obchodní závazek na účtu 321. Oceňují se jmenovitou hodnotou a obecná promlčecí lhůta činí 3 roky.

Pokladna je místo, kde firma vede hotovost, a v účetnictví se o ní účtuje na účtu 211. Každý pohyb hotovosti musí být doložen pokladním dokladem a zapsán do pokladní knihy s průběžně počítaným zůstatkem. Platí limit plateb v hotovosti 270 000 Kč za den mezi jedním plátcem a příjemcem; stav se ověřuje inventarizací.

Poplatník je ten, jehož příjem nebo majetek dani podléhá a kdo ji ekonomicky nese. Plátce je ten, kdo daň pod vlastní odpovědností odvádí finančnímu úřadu – buď vlastní, nebo sraženou jiným subjektům (např. zaměstnavatel sráží zálohu na daň zaměstnancům).

Pořízení zboží z jiného členského státu je nákup zboží fyzicky přepraveného z EU do Česka. Českou DPH přiznává kupující (pořizovatel), nikoli dodavatel – jde o samovyměření: dodavatel fakturuje bez DPH, kupující si daň sám dopočte, přizná na výstupu a při nároku zároveň uplatní na vstupu (§ 16 a § 25 zákona o DPH). U plátce s plným nárokem na odpočet je operace daňově neutrální.

Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) je účetní výkaz, který ukazuje skutečné příjmy a výdaje peněžních prostředků za účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. Vysvětluje, proč se změnil stav peněz, a propojuje rozvahu s výsledovkou. Povinně jej sestavují jen střední a velké účetní jednotky.

Roční vyúčtování pojistného na sociální zabezpečení a důchodové pojištění, které OSVČ podává místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Vyčíslí se v něm skutečný vyměřovací základ za uplynulý rok, porovná se se zaplacenými zálohami a zjistí se doplatek nebo přeplatek; zároveň se z něj odvodí nová výše měsíční zálohy. Termín navazuje na lhůtu pro daňové přiznání.

Roční vyúčtování zdravotního pojistného, které OSVČ podává své zdravotní pojišťovně. Vykáže v něm daňový základ z podnikání, dopočítá skutečné pojistné, odečte zaplacené zálohy a vyčíslí doplatek nebo přeplatek; z přehledu se stanoví nová výše měsíční zálohy. Podává ho každá OSVČ, která aspoň část roku podnikala. Doplatek se hradí do 8 dnů od podání přehledu.

Dočasné pozastavení provozování živnosti, při kterém IČO i živnostenské oprávnění zůstávají zachovány a podnikání lze kdykoli obnovit bez nové žádosti. Liší se od zrušení živnosti, jímž oprávnění trvale zaniká. Oznámení živnostenskému úřadu je dobrovolné a bez poplatku, OSVČ ale musí změnu nahlásit zdravotní pojišťovně, OSSZ a finančnímu úřadu. Živnost nelze přerušit zpětně.

Přiznání k DPH je daňové tvrzení, ve kterém plátce vyčíslí daň na výstupu, odpočet na vstupu a výslednou vlastní daň nebo nadměrný odpočet. Podává se do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 101), a to povinně elektronicky přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou. Ve stejné lhůtě je daň splatná.

Registrace k DPH je vznik plátcovství. Ze zákona vzniká, jakmile obrat v tuzemsku za kalendářní rok překročí stanovený limit (2 000 000 Kč), případně dříve při překročení druhého, vyššího limitu. Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů ode dne překročení (§ 6 a § 94 zákona o DPH). Vedle povinné existuje i dobrovolná registrace.

Režim DPH, kdy daň nepřiznává a neodvádí dodavatel, ale příjemce plnění. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH a příjemce si daň sám vypočte (samovyměří) a uvede v přiznání. Tuzemský reverse charge se uplatní např. u stavebních a montážních prací mezi plátci.

Rezerva je závazek s nejistou výší nebo dobou plnění, kterým si firma předem vytváří zdroj na budoucí výdaj se známým účelem (typicky velká oprava nebo daň z příjmů). Rozlišují se účetní rezervy (daňově neúčinné) a zákonné neboli daňové rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., které za zákonných podmínek snižují základ daně. Je projevem zásady opatrnosti.

Rozvaha (bilance) je účetní výkaz, který k jednomu okamžiku ukazuje majetek firmy (aktiva) a zdroje, ze kterých byl pořízen (pasiva). Platí pro ni bilanční rovnice: aktiva = pasiva, obě strany se vždy rovnají. Je povinnou součástí účetní závěrky a její uspořádání stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb.

Sazby DPH určují procento daně připočtené k základu. V Česku platí základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %; na tištěné i elektronické knihy se uplatní 0 %, což však není třetí sazba, ale osvobození s nárokem na odpočet (§ 71i). Sazby stanoví § 47 zákona o DPH a co spadá do snížené sazby vyjmenovávají přílohy č. 2 a 3.

Daň, kterou od roku 2022 platí jen provozovatelé těžkých nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a jejich přípojných vozidel O3 a O4 registrovaných v ČR. Reálná daň vzniká až u vozidel a přívěsů s největší povolenou hmotností 12 tun a více; lehčí vozidla mají nulovou sazbu a osobní auta, autobusy ani dodávky jí už nepodléhají.

Fyzická osoba, která právnickou osobu nebo svěřenský fond v konečném důsledku vlastní nebo ovládá (typicky přes podíl či hlasovací práva nad 25 %). Údaje o ní se povinně zapisují do neveřejné evidence skutečných majitelů.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., které snižuje vypočtenou daň z příjmů. Výše roste s pořadím dítěte a u dítěte s průkazem ZTP/P se zdvojnásobuje. Pokud zvýhodnění převýší daň, vzniká daňový bonus, který stát vyplatí.

Základní sleva na dani z příjmů, na kterou má nárok každá fyzická osoba se zdanitelnými příjmy – zaměstnanec, OSVČ i pracující důchodce (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.). Odečítá se přímo od vypočtené daně, vždy v plné roční výši i při práci jen po část roku. Daň může snížit nejvýše na nulu, nevyplácí se jako bonus.

Položky, které přímo snižují vypočtenou daň z příjmů fyzických osob (nikoli základ daně). Patří sem sleva na poplatníka, na manžela či manželku, na invaliditu a na držitele průkazu ZTP/P. Sleva nemůže snížit daň pod nulu – výjimkou je daňové zvýhodnění na dítě, kde vzniká vyplácený bonus.

Souhrnné hlášení je samostatné daňové tvrzení, kterým plátce (a v omezeném rozsahu identifikovaná osoba) vykazuje dodání zboží a poskytnutí služeb osobám registrovaným k dani v jiných státech EU. Podává se výhradně elektronicky do 25 dnů po skončení období (§ 102). Data putují do systému VIES, kde je porovnávají daňové správy členských států. Nenahrazuje přiznání ani kontrolní hlášení.

Nejrozšířenější právní forma podnikání v Česku a samostatná právnická osoba se základním kapitálem (minimálně 1 Kč na společníka) a vlastním IČO, kterou vlastní společníci. Hlavní výhodou je omezené ručení — společník po splacení vkladu za dluhy firmy prakticky neručí. Vzniká až zápisem do obchodního rejstříku a k jejímu založení je potřeba notář a společenská smlouva.

Jednorázové daně z vybraných výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb. – minerálních olejů (pohonné hmoty), lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových a nikotinových výrobků. Vybírají se zpravidla při uvedení výrobku do volného daňového oběhu a spravuje je Celní správa ČR, nikoli finanční úřad.

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb.), zpravidla 15 %, kterou strhne a finančnímu úřadu odvede plátce příjmu, ne příjemce. Týká se hlavně dividend a podílů na zisku, úroků a malých příjmů z dohod bez podepsaného prohlášení k dani. U nerezidentů z nesmluvních států je sazba 35 %; srážka je obvykle konečná.

Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení majetku a jejich výši i dobu si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu (§ 28 zákona o účetnictví). Daňové odpisy se počítají podle pevných pravidel zákona o daních z příjmů a slouží jen ke stanovení základu daně. U jednoho majetku tak běží dvě nezávislé řady, které se zpravidla liší.

Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který zachycuje konkrétní hospodářskou operaci. Podle § 11 zákona o účetnictví musí mít šest povinných náležitostí (mj. označení dokladu, obsah a účastníky případu, částku, okamžik vyhotovení a podpisový záznam). Platí zásada, že žádný účetní zápis nelze provést bez dokladu.

Účetní jednotka je subjekt, kterému zákon o účetnictví ukládá povinnost vést účetnictví. Patří sem zejména všechny právnické osoby se sídlem v ČR bez ohledu na velikost a dále fyzické osoby (OSVČ) zapsané v obchodním rejstříku nebo s obratem nad 25 mil. Kč za předchozí rok. Okruh taxativně vymezuje § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.

Účetní uzávěrka je proces, soubor prací, kterými se na konci účetního období uzavřou účetní knihy, zaúčtují uzávěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a daň. Liší se od účetní závěrky, která je naopak výsledným produktem, tedy souborem sestavených výkazů. Stručně: uzávěrka je cesta, závěrka je cíl.

Účetní závěrka je soubor výkazů, které k rozvahovému dni zachycují finanční situaci a hospodaření účetní jednotky. Vždy ji tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Sestavuje se k poslednímu dni účetního období, u kalendářního roku k 31. prosinci.

Směrná účtová osnova je závazné uspořádání a označení účtů, ze kterého si každá účetní jednotka sestaví vlastní účtový rozvrh se seznamem konkrétních účtů. Pro podnikatele ji vymezuje § 14 zákona o účetnictví a vyhláška č. 500/2002 Sb. Má deset účtových tříd číslovaných 0 až 9; třídy 0 až 7 slouží finančnímu účetnictví.

Podnikání OSVČ, která má současně jiný hlavní zdroj zajištění – zaměstnání, studium, rodičovskou nebo důchod. U vedlejší činnosti se neplatí minimální zálohy na sociální pojištění a do zákonného limitu příjmů se sociální pojistné nemusí platit vůbec.

Způsob, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů místo dokládání skutečných nákladů (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.). Sazba se liší podle druhu činnosti – 80 %, 60 %, 40 % nebo 30 % – a každá má svůj maximální strop. Vyplatí se, pokud jsou skutečné náklady nižší než přiznané procento.

Výkaz zisku a ztráty (lidově výsledovka) je účetní výkaz, který za účetní období porovnává výnosy a náklady a vyčísluje výsledek hospodaření, tedy zisk, nebo ztrátu. Je povinnou součástí účetní závěrky a sestavuje se v druhovém, nebo účelovém členění. Výsledek se dělí na provozní a finanční část.

Částka, ze které OSVČ platí sociální a zdravotní pojistné. U sociálního pojištění činí 55 % daňového základu, u zdravotního 50 %, vždy nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Z něj se počítají roční pojistné i měsíční zálohy.

Vývoz zboží je výstup zboží z území EU do třetí země v celním režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu. Podle § 66 zákona o DPH je osvobozen od daně, ale s nárokem na odpočet – zboží se fakturuje bez DPH a přitom si vývozce ponechá odpočet z nákupů. Osvobození je třeba prokázat rozhodnutím celního úřadu, zpravidla potvrzením s číslem MRN.

Částka, ze které se vypočte samotná daň. U daně z příjmů jde o příjmy snížené o výdaje (u OSVČ skutečné nebo paušální), případně součet dílčích základů daně. Po odečtení nezdanitelných částí a odčitatelných položek vznikne upravený základ daně.

Pravidelná měsíční platba, kterou OSVČ s hlavní činností odvádí na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění předem, ještě před ročním vyúčtováním. Existuje zákonné minimum zálohy, skutečná výše se odvíjí od loňského vyměřovacího základu uvedeného v přehledech. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečným pojistným se po roce doplácí, nebo vrací jako přeplatek.

Zálohová ani proforma faktura není daňový doklad – je to jen obchodní výzva k zaplacení zálohy předem a žádný zákon ji nedefinuje. U plátce DPH vzniká daňová povinnost až přijetím platby: do 15 dnů musí vystavit samostatný daňový doklad k přijaté úplatě a odvést DPH metodou shora. Při dodání pak vystaví vyúčtovací (konečnou) fakturu.

Průběžné platby na daň z příjmů placené během roku podle poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Pod první zákonný práh se zálohy neplatí, ve středním pásmu se platí pololetně, nad vyšší práh čtvrtletně. Po podání přiznání se zaplacené zálohy započtou na výslednou daň.

Zásoby jsou oběžný majetek krátkodobé spotřeby, tedy materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky a zboží. Při pořízení se oceňují pořizovací cenou, vlastní výroba vlastními náklady. Úbytky lze oceňovat metodou FIFO nebo váženým aritmetickým průměrem. Účtuje se o nich průběžně způsobem A, nebo periodicky způsobem B.

Časový úsek, za který se stanovuje a přiznává daň. U daně z příjmů je jím zpravidla kalendářní rok (může jím být i hospodářský rok), u DPH kalendářní měsíc nebo čtvrtletí podle obratu plátce.

Zdaňovací období je interval, za který plátce podává přiznání k DPH. Základním obdobím je kalendářní měsíc (§ 99). Na čtvrtletní období lze přejít, jen pokud obrat za předchozí rok nepřesáhl 15 000 000 Kč, plátce není nespolehlivý ani skupina a uplynula dvouletá lhůta po registraci (§ 99a). Změnu je třeba oznámit správci daně do konce ledna.

Daňový doklad s méně náležitostmi, který lze vystavit, pokud celková částka včetně DPH nepřesáhne 10 000 Kč. Nemusí obsahovat údaje o příjemci ani samostatně vyčíslenou daň, přesto z něj plátce může uplatnit odpočet DPH.

Zrušení registrace (odregistrace) ukončuje plátcovství DPH. Na vlastní žádost je možné, pokud uplynul alespoň jeden rok plátcovství a obrat v tuzemsku nepřesáhl limit pro povinnou registraci (§ 106 zákona o DPH). Ke dni zrušení musí plátce vrátit (snížit) dříve uplatněný odpočet u majetku, který stále vlastní (§ 79a). Registraci může zrušit i finanční úřad z moci úřední.

Podle živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Kdo chce jako fyzická osoba podnikat ve většině běžných oborů, potřebuje živnostenské oprávnění a stává se OSVČ. Živnosti se dělí na ohlašovací (stačí ohlášení po splnění podmínek) a koncesované (vyžadují státní povolení — koncesi). Některá svobodná povolání živnost nepotřebují.