Ve zkratce: Nárok na odpočet DPH umožňuje plátci odečíst daň na vstupu z přijatých plnění pro zákonem vymezenou ekonomickou činnost. Podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb. vzniká, když nastanou skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat; uplatnění se řídí § 73. Odpočet může být plný, poměrný (§ 75 – při použití i pro jiné účely) nebo krácený (§ 76 – při souběhu s osvobozenými plněními bez nároku). U nároků vzniklých od roku 2025 platí obecně lhůta do konce druhého následujícího kalendářního roku, s výjimkami. Související pravidla najdete u článků osvobození od DPH a daňový doklad.
Co je nárok na odpočet DPH?
Nárok na odpočet daně je klíčový mechanismus DPH, díky kterému se daň nehromadí v každém článku obchodního řetězce. V přiznání plátce porovnává daň na výstupu s nárokem na odpočet daně na vstupu. Daň na vstupu nemusí být vždy zaplacena dodavateli: při přenesení daňové povinnosti ji zpravidla přiznává sám příjemce.
Pokud je odpočet daně vyšší než daň na výstupu, vzniká plátci nadměrný odpočet; jeho vrácení se řídí daňovým řádem. V opačném případě vzniká vlastní daňová povinnost, kterou plátce uhradí.
Daní na vstupu se podle § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. rozumí daň uplatněná zejména:
- u přijatých zdanitelných plnění od jiného plátce v tuzemsku;
- u zboží pořízeného z jiného členského státu EU;
- u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge), kdy daň přiznává sám příjemce;
- u dovozu zboží.
Odpočet daně může uplatnit pouze plátce DPH a jen u plnění, která použije pro účely uskutečňování své ekonomické činnosti vyjmenované v § 72 odst. 1 (zejména pro svá zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet).
Kdy vzniká nárok na odpočet daně?
Podle § 72 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb. vzniká nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat (tj. zpravidla k datu uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty u dodavatele).
Je třeba odlišit dva okamžiky:
| Okamžik | Význam |
|---|---|
| Vznik nároku (§ 72 odst. 5) | Hmotněprávní vznik – ke dni, kdy by daň měla být přiznána. Od tohoto dne běží lhůta pro uplatnění. |
| Uplatnění nároku (§ 73) | Faktické odečtení v přiznání – nejdříve za období, kdy plátce splní zákonné podmínky; u běžného tuzemského nákupu má zejména daňový doklad. |
To, že nárok „vznikl“, ještě neznamená, že ho lze hned uplatnit. K uplatnění je nutné splnit podmínky § 73 – viz dále.
Zdroj: § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.
Jaké jsou podmínky pro uplatnění nároku na odpočet?
Podmínky se dělí na hmotněprávní (zda nárok vůbec vznikl) a formální (jak ho prokázat a uplatnit).
Hmotněprávní podmínky (§ 72)
- Příjemce je plátcem DPH.
- Přijaté plnění použije pro ekonomickou činnost a pro účely uvedené v § 72 odst. 1 (zejména pro vlastní zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená s nárokem na odpočet).
- Daň na vstupu byla uplatněna v souladu se zákonem.
Formální podmínky (§ 73)
Podle § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. má plátce u běžného nákupu od tuzemského plátce daňový doklad. U přenesení daňové povinnosti a pořízení zboží z EU musí daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li doklad, může nárok prokázat jinak. Při dovozu zákon rozlišuje, zda daň přiznává plátce, nebo ji vyměřil celní úřad. Pokud doklad neobsahuje některou předepsanou náležitost, § 73 odst. 5 dovoluje její prokázání jiným způsobem. Účetní zápis sám o sobě není samostatnou podmínkou vyjmenovanou v § 73 odst. 1.
Klíčové pravidlo z § 73 odst. 2: nárok lze uplatnit nejdříve za období, v němž jsou splněny podmínky § 73 odst. 1. U běžné tuzemské faktury doručené později je to zpravidla období jejího obdržení; u některých přeshraničních plnění zákon umožňuje jiný způsob prokázání.
Náležitosti dokladu rozebíráme v samostatném článku daňový doklad.
V jaké lhůtě lze odpočet uplatnit?
Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet se od roku 2025 zkrátila ze 3 let na 2 roky. Změnu přinesla novela zákona o DPH č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025.
| Plnění | Lhůta pro uplatnění odpočtu |
|---|---|
| Nárok vzniklý od 1. 1. 2025 | Konec 2. kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce vzniku nároku (§ 73 odst. 3) |
| Nárok vzniklý do 31. 12. 2024 | Původní tříletá lhůta, počítaná podle tehdejšího znění § 73; konec závisí na konkrétním období vzniku nároku |
Zdroj: § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.; přechodná ustanovení novely. Potvrzeno Souhrnnou informací Finanční správy k novele DPH 2025.
Příklad lhůty: Nárok na odpočet vznikne v dubnu 2026. Lhůta běží od konce roku 2026 a uplyne koncem roku 2028. Po 31. 12. 2028 už odpočet z tohoto plnění uplatnit nelze.
Pozor: § 73 odst. 3 dovoluje uplatnit nárok i po obecné lhůtě, pokud plátci vznikla u přijatého plnění povinnost přiznat daň. U odpočtu v částečné výši (poměrný nebo krácený) § 73 odst. 4 navíc obecně vyžaduje uplatnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém období mohl být uplatněn nejdříve. Výjimka platí u kráceného odpočtu s vypořádacím koeficientem alespoň 95 %, nejde-li o dlouhodobý majetek. Tím se obecná lhůta § 73 odst. 3 neprodlužuje.
Plný, poměrný, nebo krácený odpočet?
Toto je nejčastější zdroj chyb. Zákon rozlišuje tři situace podle toho, k čemu plátce nakoupené plnění používá:
| Typ odpočtu | Kdy se použije | Paragraf |
|---|---|---|
| Plný odpočet | Plnění slouží výhradně pro zdanitelná plnění (resp. plnění s nárokem na odpočet) | § 72 odst. 1 |
| Poměrný odpočet | Plnění slouží zčásti pro ekonomickou a zčásti pro neekonomickou činnost (např. soukromé použití) | § 75 |
| Krácený odpočet | Plnění slouží i pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet | § 76 |
Pokud nastane souběh (plnění používáte zároveň soukromě i pro osvobozená plnění), uplatní se oba mechanismy postupně: nejprve poměrný koeficient podle § 75 a poté krácení koeficientem podle § 76. Tomuto se říká odpočet v částečné výši.
Jak funguje poměrný odpočet podle § 75?
Poměrný odpočet řeší situaci, kdy plátce použije přijaté plnění jak pro ekonomickou činnost, tak pro účely s ní nesouvisející – typicky služební automobil, telefon nebo notebook používaný i soukromě.
Podle § 75 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. se odpočet vypočte jako součin daně na vstupu a podílu použití plnění pro ekonomickou činnost:
Odpočet v poměrné výši = daň na vstupu × poměrný koeficient
Poměrný koeficient vyjadřuje podíl použití plnění pro uskutečněná plnění (např. 70 % služebně → koeficient 0,70). Podle § 75 odst. 3 se procento zaokrouhluje nahoru na celé procento. Kvalifikovaný odhad podle § 75 odst. 4 se použije, nelze-li při uplatnění odpočtu zjistit skutečný podíl. U jiných vstupů než dlouhodobého majetku užitých zčásti pro osobní spotřebu plátce nebo zaměstnanců umožňuje § 75 odst. 2 také plný odpočet a následné zdanění soukromé spotřeby.
Oprava na konci roku: U běžného vstupu, kde byl koeficient odhadnut, platí při odchylce skutečného použití o více než 10 procentních bodů odlišná pravidla: pokud je skutečný podíl nižší, oprava je povinná; pokud je vyšší, plátce ji může provést (§ 75 odst. 5). U dlouhodobého majetku § 75 odst. 7–9 od roku 2025 vyžaduje sjednocení koeficientu při jakékoli odchylce od koeficientu použitého při prvním odpočtu. Rozhoduje skutečný podíl v roce pořízení majetku, případně v následujícím roce za zvláštních podmínek při pozdějším prvním odpočtu.
Zdroj: § 75 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění novely č. 461/2024 Sb. (úprava opravy odpočtu u dlouhodobého majetku od 1. 1. 2025).
Modelový příklad poměrného odpočtu
Plátce koupí notebook za 30 000 Kč + 6 300 Kč DPH (21 %). Odhaduje, že ho ze 80 % použije pro podnikání a z 20 % soukromě.
- Poměrný koeficient = 0,80
- Odpočet = 6 300 Kč × 0,80 = 5 040 Kč (§ 75 odst. 3)
- Zbývajících 1 260 Kč DPH si plátce odečíst nemůže.
Pokud by se skutečné použití v roce použití od odhadu 80 % lišilo o více než 10 procentních bodů, při nižším skutečném podílu plátce odpočet opraví povinně; při vyšším má právo jej opravit.
Jak funguje krácený odpočet a vypořádací koeficient podle § 76?
Krácení se uplatní, pokud plátce uskutečňuje vedle plnění s nárokem také plnění osvobozená bez nároku na odpočet, včetně vybraných plnění mimo tuzemsko nebo v přeshraničním režimu pro malé podniky (§ 76 odst. 1). U vstupů, které slouží oběma druhům plnění současně, lze odpočet uplatnit jen v krácené výši.
Podle § 76 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. se krácený odpočet vypočte jako:
Krácený odpočet = daň na vstupu × koeficient
Výpočet koeficientu (§ 76 odst. 3)
Koeficient je zlomek, který udává podíl „dobrých“ (s nárokem) plnění na celkových plněních:
| Část zlomku | Co obsahuje |
|---|---|
| Čitatel | Součet hodnot plnění s nárokem na odpočet (zdanitelná + osvobozená s nárokem) |
| Jmenovatel | Čitatel + hodnota plnění osvobozených bez nároku na odpočet |
Do výpočtu patří také zálohy, u kterých už vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění. § 76 odst. 4 naopak vylučuje zejména prodej dlouhodobého majetku mimo běžnou ekonomickou činnost a některé příležitostné doplňkové finanční či nemovitostní transakce. Výsledek se podle § 76 odst. 3 zaokrouhlí na celé procento nahoru.
Pravidlo 95 %: Je-li koeficient roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za 100 % – společné vstupy se podle § 76 dále nekrátí (§ 76 odst. 5). Ostatní omezení odpočtu tím nezanikají.
Zálohový a vypořádací koeficient
V průběhu roku plátce ještě nezná konečný poměr plnění, proto se postupuje ve dvou krocích:
- Zálohový koeficient (§ 76 odst. 6) – v jednotlivých zdaňovacích obdobích roku se použije koeficient vypočtený z údajů za předcházející kalendářní rok. U nového plátce, který předchozí údaje nemá, se použije kvalifikovaný odhad.
- Vypořádací koeficient (§ 76 odst. 7) – po skončení roku, v posledním zdaňovacím období kalendářního roku, plátce provede vypořádání odpočtu. Vypočte skutečný koeficient z údajů za celý vypořádávaný rok a rozdíl proti záloze doúčtuje.
Zdroj: § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.
Modelový příklad kráceného odpočtu a vypořádání
Plátce má za rok 2026 zdanitelná plnění 8 000 000 Kč a osvobozená plnění bez nároku (nájem) 2 000 000 Kč. Zálohový koeficient z roku 2025 činil 0,75.
- Během roku u společných vstupů (např. režie, energie) uplatňoval odpočet zálohovým koeficientem 0,75 (75 %).
- Vypořádací koeficient za rok 2026 = 8 000 000 ÷ (8 000 000 + 2 000 000) = 0,80 → po zaokrouhlení 80 %.
- V posledním přiznání roku 2026 plátce navýší odpočet o rozdíl mezi 80 % a 75 % u všech společných vstupů za celý rok.
Kdyby vyšel koeficient např. 96 %, považoval by se podle § 76 odst. 5 za 100 % a plátce by uplatnil plný odpočet.
Kdy nárok na odpočet vůbec nevzniká?
I plátce má u některých plnění nárok na odpočet vyloučen nebo omezen:
- Reprezentace – u přijatých plnění použitých pro reprezentaci, která nejsou daňově uznatelným nákladem (§ 72 odst. 6 ve vazbě na zákon o daních z příjmů). Výjimkou jsou drobné reklamní předměty navazující na úpravu dárků do 500 Kč podle § 13.
- Plnění pro osvobozenou činnost bez nároku – pokud vstup slouží výhradně osvobozenému plnění bez nároku, odpočet nelze uplatnit vůbec (viz osvobození od DPH).
- Vybraný osobní automobil – u automobilu kategorie M1, který je dlouhodobým majetkem, je daň na vstupu pro výpočet odpočtu omezena částkou 420 000 Kč (při 21% sazbě odpovídá ceně bez daně 2 000 000 Kč). § 72 odst. 10 vyjímá sanitní a pohřební automobily, vozidla pořízená pro koncesovanou silniční dopravu a sportovní vozidla. Limit platí od 1. 1. 2024 a obdobně se zohledňuje při technickém zhodnocení podle § 72 odst. 4.
Jak odpočet uplatnit v praxi (postup)
- Ověřte, že jste plátce a že plnění slouží vaší ekonomické činnosti.
- Posuďte typ odpočtu – plný, poměrný (§ 75), nebo krácený (§ 76)?
- Zajistěte podklady pro odpočet – u běžného tuzemského nákupu daňový doklad; případné chybějící náležitosti prokažte jinak podle § 73 odst. 5.
- Uplatněte odpočet v přiznání k DPH nejdříve za období, ve kterém splníte podmínky § 73 odst. 1.
- Uveďte plnění do kontrolního hlášení, je-li povinné.
- Hlídejte lhůtu do konce druhého následujícího kalendářního roku u nároků vzniklých od roku 2025, zvláštní lhůtu pro částečný odpočet a u kráceného odpočtu proveďte vypořádání v posledním období roku.
Časté chyby u odpočtu DPH
- Uplatnění běžného tuzemského odpočtu bez daňového dokladu. U přenesené daně a pořízení z EU může zákon připustit jiné prokázání; vady náležitostí dokladu lze také doložit jinak.
- Záměna poměrného a kráceného odpočtu. Soukromé použití = § 75 (poměrný), souběh s osvobozenými plněními = § 76 (krácený). Jde o dva různé mechanismy.
- Zapomenuté roční vypořádání kráceného odpočtu v posledním zdaňovacím období roku.
- Plný odpočet u luxusního vozu nad 2 mil. Kč – odpočet je stropován na 420 000 Kč.
- Zmeškaná lhůta – u nároků vzniklých od roku 2025 obecně konec druhého následujícího kalendářního roku a často dřívější limit u částečného odpočtu.
- Odpočet z reprezentace (občerstvení pro klienty, dary nad limit), kde nárok nevzniká.
Shrnutí
Odpočet DPH umožňuje plátci odečíst daň na vstupu od daně na výstupu. Nárok vzniká podle § 72 okamžikem, kdy nastanou skutečnosti zakládající povinnost přiznat tuto daň; uplatnění se řídí § 73. U nároků vzniklých od roku 2025 platí obecně konec druhého následujícího kalendářního roku, s výjimkami a zvláštním pravidlem pro částečný odpočet. Podle použití plnění rozlišujeme plný, poměrný (§ 75) a krácený (§ 76) odpočet; u kráceného se na konci roku provádí vypořádání koeficientem. Koeficient od 95 % výše znamená, že se odpočet u společných vstupů podle § 76 nekrátí.
Další praktický postup
Při bezúplatném předání zásob závisí režim také na dřívějším odpočtu a hodnotě zboží v době darování. Darování zásob a DPH rozlišuje daň na výstupu, doložení stavu i likvidaci zásob.
Často kladené otázky
Kdy vzniká nárok na odpočet DPH?
Nárok vzniká podle § 72 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb. okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat – zpravidla ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty u dodavatele. Uplatnit ho lze nejdříve za zdaňovací období, v němž jsou splněny podmínky § 73 odst. 1; u běžného tuzemského nákupu je nutný daňový doklad.
Jaká je lhůta pro uplatnění odpočtu DPH?
U nároku vzniklého od 1. 1. 2025 platí obecně konec druhého kalendářního roku následujícího po roce jeho vzniku (§ 73 odst. 3). Po této lhůtě lze odpočet uplatnit u plnění, u kterého příjemci vznikla povinnost přiznat daň. U částečného odpočtu navíc platí § 73 odst. 4. U starších nároků se použije původní tříletá lhůta.
Jaký je rozdíl mezi poměrným a kráceným odpočtem?
Poměrný odpočet (§ 75) se uplatní při použití plnění zčásti pro neekonomické účely (např. soukromé využití auta). Krácený odpočet (§ 76) se uplatní, když plátce uskutečňuje i plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Pokud nastanou obě situace zároveň, použijí se oba mechanismy postupně (odpočet v částečné výši).
Co je vypořádací koeficient?
Vypořádací koeficient je koeficient vypočtený podle § 76 odst. 7 z údajů o uskutečněných plněních za celý kalendářní rok. V posledním zdaňovacím období roku jím plátce nahradí zálohový koeficient používaný během roku a rozdíl v odpočtu vypořádá (doúčtuje nebo sníží).
Co znamená pravidlo 95 % u koeficientu?
Pokud krácený koeficient podle § 76 dosáhne 95 % nebo více, považuje se podle § 76 odst. 5 za 100 %. U společných vstupů se pak odpočet podle § 76 nekrátí. Ostatní podmínky a omezení odpočtu se použijí dál.
Mohu si odečíst plnou DPH z osobního automobilu?
U vybraného osobního automobilu kategorie M1 zařazeného do dlouhodobého majetku je pro výpočet odpočtu daň na vstupu od 1. 1. 2024 omezená částkou 420 000 Kč podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. Při 21% sazbě to odpovídá ceně bez DPH 2 000 000 Kč. Ze zákonné definice jsou vyloučeny sanitky, pohřební, sportovní a vybrané vozy pro koncesovanou dopravu; nárok může být omezen i dalšími pravidly § 72–76.