Daň z příjmů právnických osob (DPPO)

Ve zkratce: Sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) činí v roce 2026 21 % ze základu daně zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů (§ 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Daň platí například s.r.o., akciové společnosti, družstva nebo spolky. Daňové přiznání za rok 2025 se podává elektronicky do 4. května 2026 (papírově do 1. dubna 2026, přes daňového poradce do 1. července 2026) a ve stejné lhůtě je daň splatná.

Tento průvodce vysvětluje, kdo DPPO platí, jak se krok za krokem počítá základ daně i samotná daň, jaké jsou lhůty a zálohy, jak na slevy a odčitatelné položky a kterým chybám se vyhnout. Hodnoty jsou ověřené k roku 2026.

Co je daň z příjmů právnických osob a koho se týká?

Daň z příjmů právnických osob je přímá daň z dosaženého zisku právnických osob. Upravuje ji zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), konkrétně § 17 až § 21a, společně s obecnými ustanoveními o základu daně (§ 23) a výdajích.

Poplatníkem DPPO je podle § 17 ZDP právnická osoba a některé další subjekty bez právní osobnosti. V praxi jde nejčastěji o:

• společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) a akciové společnosti (a.s.),
• veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti (se specifickým režimem dělení zisku na společníky),
• družstva,
• spolky, nadace, ústavy a další veřejně prospěšné poplatníky (neziskové organizace) – ti mají vlastní zvýhodněný režim,
• svěřenské fondy a podílové fondy.

Zákon rozlišuje daňové rezidenty (sídlo nebo místo vedení v ČR – zdaňují celosvětové příjmy) a daňové nerezidenty (zdaňují jen příjmy ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP).

Pozn.: Fyzické osoby (OSVČ, zaměstnanci) platí daň z příjmů fyzických osob s progresivní sazbou 15 % a 23 %. Tento článek se věnuje výhradně právnickým osobám.

Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2026?

Obecná sazba DPPO je 21 % a platí beze změny i pro zdaňovací období roku 2026. Vyplývá z § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.: „Sazba daně činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak." Sazba 21 % platí od 1. ledna 2024, kdy byla zvýšena z původních 19 % konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.).

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026; Finanční správa ČR.

Pro většinu firem (s.r.o., a.s., družstva) je rozhodující obecná sazba 21 %.

Jak se počítá daň z příjmů právnických osob? (postup krok za krokem)

Daň se nepočítá přímo z účetního zisku, ale ze základu daně, který vznikne úpravou výsledku hospodaření (§ 23 ZDP). Postup je následující:

1. Výsledek hospodaření (zisk před zdaněním). Vyjde z účetnictví jako rozdíl výnosů a nákladů.
2. Úprava o daňově neuznatelné náklady. Připočtou se náklady, které ZDP neuznává (např. náklady na reprezentaci, manka a škody nad limit, část pohoštění, nedaňové rezervy a opravné položky, smluvní pokuty nezaplacené apod. dle § 24 a § 25 ZDP).
3. Úprava o příjmy, které se nezdaňují nebo jsou osvobozené. Odečtou se např. již zdaněné dividendy či osvobozené příjmy (§ 19 ZDP).
4. Vznikne základ daně (případně daňová ztráta, je-li záporný).
5. Odečtení odčitatelných položek (§ 34 ZDP) – daňová ztráta z minulých let, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání.
6. Odečtení položek snižujících základ daně (§ 20 odst. 8 ZDP) – zejména hodnota poskytnutých darů (bezúplatných plnění).
7. Zaokrouhlení základu daně na celé tisíce Kč dolů.
8. Výpočet daně sazbou 21 %.
9. Odečtení slev na dani (§ 35 ZDP) – např. sleva na zaměstnance se zdravotním postižením.
10. Výsledná daň, od níž se odečtou zaplacené zálohy → vznikne doplatek, nebo přeplatek.

Schematicky:

Výsledek hospodaření
± mimoúčetní úpravy (§ 23, § 24, § 25 ZDP)
= Základ daně
− odčitatelné položky (§ 34: daňová ztráta, výzkum a vývoj)
− dary (§ 20 odst. 8)
= Základ daně po úpravách (zaokrouhlený na tisíce dolů)
× 21 %
= Daň
− slevy na dani (§ 35)
= Daň po slevách
− zaplacené zálohy
= Doplatek / přeplatek

Modelový příklad výpočtu DPPO

Společnost ABC s.r.o. dosáhla za rok 2025 účetního zisku 1 000 000 Kč. V nákladech má 50 000 Kč nedaňové reprezentace a v minulých letech vykázala daňovou ztrátu 200 000 Kč, kterou dosud neuplatnila.

Bez uplatnění ztráty by daň činila 1 050 000 × 21 % = 220 500 Kč. Uplatnění odčitatelných položek tak má přímý vliv na výslednou daň.

Jak vypočítat zálohy na daň z příjmů právnických osob?

Zálohy upravuje § 38a ZDP a jejich výše závisí na poslední známé daňové povinnosti:

Zdroj: § 38a zákona č. 586/1992 Sb.; hodnoty pro rok 2026.

V našem příkladu by ABC s.r.o. s daní 178 500 Kč platila čtvrtletní zálohy ve výši 25 %, tj. 178 500 × 0,25 = 44 625 Kč (zaokrouhleno na stovky nahoru = 44 700 Kč) čtyřikrát ročně. Po skončení roku se zaplacené zálohy odečtou od skutečné daně.

Podrobnosti o výpočtu, zaokrouhlení a změnách výše záloh najdete v článku zálohy na daň z příjmů.

Do kdy se podává daňové přiznání k DPPO za rok 2025?

Lhůty pro podání přiznání právnické osoby stanoví § 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Za zdaňovací období roku 2025 platí:

Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád; Finanční správa ČR pro rok 2026.

Důležité: Většina právnických osob má ze zákona zřízenou datovou schránku, a proto musí podávat přiznání elektronicky. Pro ně platí lhůta do 4. května 2026 (běžná lhůta 2. 5. připadá na sobotu, posouvá se na pondělí). Daň je splatná ve stejné lhůtě jako přiznání.

Pokud přiznání podáte se zpožděním delším než 5 pracovních dnů, hrozí pokuta 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně, případně do 300 000 Kč (§ 250 daňového řádu). Tato sazba se uplatní, jen pokud pokuta přesáhne 1 000 Kč a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů; pro pozdě uplatněnou daňovou ztrátu platí nižší sazba 0,01 % za den.

Jaké slevy a odpočty může firma uplatnit?

DPPO lze legálně snížit prostřednictvím odčitatelných položek (§ 34 ZDP), položek snižujících základ daně (§ 20 ZDP) a slev na dani (§ 35 ZDP).

Daňová ztráta (§ 34 ZDP)

Vykázanou daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku:

• dopředu v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla ztráta stanovena,
• zpětně ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících (podáním dodatečného přiznání).

Zpětné uplatnění je možné u ztrát stanovených za období končící od 30. června 2020 (§ 34 odst. 1 ZDP).

Odpočet na výzkum a vývoj a odborné vzdělávání (§ 34 ZDP)

Firmy provádějící výzkum a vývoj mohou odečíst část výdajů na projekty výzkumu a vývoje (§ 34a–34e ZDP). Existuje i odpočet na podporu odborného vzdělávání.

Odpočet darů (§ 20 odst. 8 ZDP)

Právnická osoba si může od základu daně odečíst hodnotu poskytnutých darů (bezúplatných plnění) na veřejně prospěšné účely. Jednotlivý dar musí činit alespoň 2 000 Kč. Standardní limit odpočtu činí 10 % základu daně (§ 20 odst. 8 ZDP). Dočasně je však zvýšen na 30 % základu daně, a to pro zdaňovací období až do roku 2026 včetně (poslední prodloužení provedl zákon č. 24/2025 Sb. s účinností od 11. února 2025).

Slevy na dani (§ 35 ZDP)

Nejčastější slevou je sleva za zaměstnávání osob se zdravotním postižením: 18 000 Kč ročně za zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením (§ 35 ZDP).

Daňové odpisy

Významným nástrojem snížení základu daně jsou daňové odpisy dlouhodobého majetku. Hmotným majetkem je majetek se vstupní cenou nad 80 000 Kč (§ 26 ZDP), který se odpisuje 3 až 50 let podle zařazení do odpisové skupiny (§ 30 ZDP). Podrobnosti viz daňové odpisy.

Jak se daní zisk vyplácený společníkům?

Po zdanění zisku sazbou 21 % na úrovni firmy přichází druhá fáze – výplata podílů na zisku (dividend) společníkům. Z vyplácených podílů na zisku se sráží srážková daň 15 % (§ 36 ZDP), kterou odvádí vyplácející společnost.

Vznikají tak fakticky dvě úrovně zdanění zisku: nejprve 21 % DPPO na úrovni firmy, poté 15 % srážkové daně při výplatě fyzické osobě. U vztahů mateřská–dceřiná společnost mohou být výplaty za splnění podmínek (podíl min. 10 % držený nepřetržitě alespoň 12 měsíců) osvobozeny (§ 19 ZDP). Podrobně se tématu věnuje článek zdanění dividend.

Jak se liší DPPO u neziskových organizací?

Veřejně prospěšní poplatníci (spolky, nadace, ústavy aj.) mají zvýhodněný režim. Zdaňují především příjmy z podnikání a další vedlejší činnosti; příjmy z hlavní činnosti naplňující jejich poslání zpravidla nezdaňují, je-li tato činnost ztrátová.

Klíčové je ustanovení § 20 odst. 7 ZDP: veřejně prospěšný poplatník může snížit základ daně o 30 % základu daně, nejméně o 300 000 Kč a nejvýše o 1 000 000 Kč, pokud takto ušetřené prostředky použije na krytí nákladů hlavní činnosti. Činí-li 30 % méně než 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Tuto úlevu nemohou uplatnit některé subjekty (obce, kraje, poskytovatelé zdravotních služeb, profesní komory).

Časté chyby při podání přiznání k DPPO

• Záměna účetního zisku za základ daně. Výsledek hospodaření je nutné upravit o nedaňové náklady a osvobozené příjmy – základ daně se od účetního zisku liší.
• Opomenutí elektronického podání. Právnické osoby s datovou schránkou musí podat přiznání elektronicky; listinné podání je neúčinné a hrozí pokuta.
• Nezaplacené nebo špatně vypočtené zálohy. Záloha se počítá z poslední známé daňové povinnosti, ne z odhadu zisku.
• Neuplatnění daňové ztráty z minulých let. Ztrátu lze využít až 5 let dopředu – často se na ni zapomíná.
• Chybné zaokrouhlení. Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, výsledná daň na celé koruny nahoru.
• Pozdní podání. Lhůta pro elektronické podání je 4. 5. 2026 – ne 1. 4. 2026, který platí jen pro papírová přiznání.

Související témata a nástroje

• daňová uznatelnost nákladů navazuje na výpočet základu daně právnické osoby.
• silniční daň doplňuje daňové povinnosti firem s vybranými vozidly.
• zdaňovací období vysvětluje období, za které se daň stanovuje.

Shrnutí

Daň z příjmů právnických osob činí v roce 2026 21 % ze základu daně, který vznikne úpravou účetního výsledku hospodaření o daňové položky. Daňové přiznání za rok 2025 podává většina firem elektronicky do 4. května 2026 a ve stejné lhůtě hradí daň. Výši daně lze legálně optimalizovat pomocí daňové ztráty, odpočtu na výzkum a vývoj, darů, slev na dani a daňových odpisů. Po zdanění zisku na úrovni firmy podléhá vyplácený podíl na zisku ještě srážkové dani 15 %.

Často kladené otázky

Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2026?

Obecná sazba DPPO je 21 % ze základu daně (§ 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) a platí beze změny od 1. ledna 2024. Pro základní investiční fondy platí snížená sazba 5 %.

Do kdy musí s.r.o. podat daňové přiznání za rok 2025?

Společnosti s ručením omezeným mají ze zákona datovou schránku, takže podávají elektronicky do 4. května 2026. Při zastoupení daňovým poradcem nebo povinném auditu se lhůta posouvá na 1. července 2026. Ve stejné lhůtě je daň splatná.

Musí firma platit zálohy na daň z příjmů?

Záleží na poslední známé daňové povinnosti (§ 38a ZDP). Do 30 000 Kč se zálohy neplatí, od 30 001 do 150 000 Kč se platí pololetně 40 % a nad 150 000 Kč čtvrtletně po 25 %.

Jak dlouho lze uplatnit daňovou ztrátu?

Daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku v 5 zdaňovacích obdobích následujících po jejím vzniku a zpětně ve 2 obdobích předcházejících (§ 34 odst. 1 ZDP).

Platí se z vyplaceného zisku ještě další daň?

Ano. Z podílu na zisku (dividendy) vyplaceného společníkům se sráží srážková daň 15 % (§ 36 ZDP). Zisk firmy je tak zdaněn ve dvou fázích – nejprve 21 % DPPO, poté 15 % při výplatě.

Z čeho se daň počítá – z obratu, nebo ze zisku?

Z upraveného zisku. Základem daně je výsledek hospodaření upravený podle § 23 a dalších ustanovení ZDP, nikoli obrat (tržby). Po odečtení odčitatelných položek a zaokrouhlení na tisíce dolů se aplikuje sazba 21 %.

Jak si majitel vyplatí zisk ze s.r.o. a jak se podíl na zisku zdaní?

Zisk si společník nemůže vyplatit svévolně. Nejprve musí být schválena řádná účetní závěrka a o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. Teprve na základě tohoto rozhodnutí vzniká nárok na výplatu podílu na zisku. Vyplácet lze jen zisk po zdanění DPPO, tedy z částky, která firmě zůstala po odvedení 21% daně.

Při samotné výplatě fyzické osobě srazí společnost srážkovou daň 15 % (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb.) a odvede ji finančnímu úřadu. Společník tak dostane podíl už „čistý“ a do svého daňového přiznání ho neuvádí – srážka je konečná. Pokud má s.r.o. zisk 100 000 Kč po zdanění a celý ho vyplatí jedinému společníkovi, srazí 15 000 Kč a vyplatí 85 000 Kč.

Kdy se z hlediska zdanění vyplatí být OSVČ a kdy s.r.o.?

OSVČ daní svůj zisk daní z příjmů fyzických osob (15 %, u vyšších příjmů 23 % nad 1 762 812 Kč ročně) a odvádí z něj sociální a zdravotní pojištění. Zdaněný zisk je rovnou jejím soukromým příjmem – žádná druhá daň při „výběru" peněz neexistuje. Pro nižší a střední příjmy bývá OSVČ jednodušší a často i levnější, zejména při využití výdajových paušálů nebo paušální daně.

U s.r.o. se nejdřív zdaní zisk firmy sazbou DPPO 21 % a teprve podíl vyplácený společníkovi podléhá další srážkové dani 15 %. Souhrnné zdanění vyplaceného zisku je tak vyšší než samotných 21 %. S.r.o. se proto vyplatí spíš při vyšších ziscích, při potřebě ponechávat zisk ve firmě (kde se dál nedaní), kvůli omezenému ručení nebo kvůli kombinaci s odměnou jednatele. Rozhodnutí je vždy individuální podle výše zisku a toho, kolik peněz reálně potřebujete vyplatit.

Jak se zdaní podíl na zisku, pokud je společníkem právnická osoba?

Pokud podíl na zisku přijímá právnická osoba v postavení mateřské společnosti, může být výplata zcela osvobozena od daně (0 %). Podmínkou podle § 19 zákona č. 586/1992 Sb. je, že mateřská společnost drží na základním kapitálu dceřiné firmy podíl alespoň 10 % nepřetržitě nejméně 12 měsíců. Jde o transpozici směrnice Rady 2011/96/EU (matka–dcera).

Proto se ve skupinách a holdingových strukturách zisk z dceřiné firmy přelévá do mateřské společnosti bez srážky a srážková daň 15 % se uplatní až při finální výplatě dividendy fyzické osobě. Pokud podmínky pro osvobození splněny nejsou (například podíl pod 10 %), uplatní se na výplatu standardní srážková daň 15 % podle § 36 ZDP. Podrobnosti k osvobození i k dividendám ze zahraničí najdete v článku zdanění dividend.

Jaké odvody platí jednatel z odměny za výkon funkce?

Odměna jednatele za výkon funkce je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., takže se z ní strhává záloha na daň z příjmů 15 % (z části ročního základu nad 1 762 812 Kč, tj. 36násobek průměrné mzdy, sazbou 23 %). Vedle daně se z odměny platí pojistné na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb.: jednatel hradí 7,1 % (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské) a firma jako plátce dalších 24,8 %. Sazby vycházejí z parametrů pro rok 2026 (nařízení vlády č. 286/2025 Sb.). Sociální pojištění se ale odvádí jen tehdy, pokud sjednaná měsíční odměna dosáhne rozhodného příjmu 4 500 Kč – při nižší nebo nesjednané odměně jde o zaměstnání malého rozsahu a pojistné se platí jen v měsících, kdy příjem této hranice dosáhne.

Zdravotní pojištění se naproti tomu z odměny jednatele platí prakticky vždy, žádnou obdobnou hranici malého rozsahu zákon č. 592/1992 Sb. nestanoví (§ 3). Jednatel odvádí 4,5 % a firma 9 %, dohromady 13,5 % z vyměřovacího základu. Důležitý je minimální vyměřovací základ, jímž je minimální mzda – ta v roce 2026 činí 22 400 Kč, takže minimální měsíční zdravotní pojistné dosahuje 3 024 Kč. Je-li odměna nižší, musí se pojistné dopočítat do tohoto minima (dopočet hradí jednatel), ledaže má jednatel souběžně jiné zaměstnání s alespoň minimální mzdou nebo patří mezi výjimky.

V praxi tedy z odměny jednatele odchází záloha na daň, jeho podíl sociálního (7,1 %) a zdravotního (4,5 %) pojištění, zatímco firma navíc odvádí 24,8 % a 9 % nad rámec odměny. Tyto odvody firmy i hrubá odměna jsou pro společnost daňově uznatelným nákladem snižujícím základ DPPO. Pokud si jednatel vyplácí i podíl na zisku, ten odvodům pojistného nepodléhá – uplatní se na něj jen 15% srážková daň (§ 36 ZDP), jak je popsáno v sekcích o výplatě zisku výše.

Co je výhodnější: odměna jednatele, mzda, nebo podíl na zisku?

Žádná z těchto tří forem není univerzálně „nejvýhodnější" — záleží na výši částky a na tom, zda potřebujete vyplacené peníze hned, nebo si chcete budovat účast na důchodovém pojištění. Podíl na zisku je z pohledu odvodů nejlehčí: vyplácí se ze zisku po zdanění DPPO 21 % a při výplatě fyzické osobě se z něj srazí jen 15 % srážková daň (§ 36 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.), žádné sociální ani zdravotní pojištění se neplatí. Souhrnné zatížení zisku je tak 21 % + 15 % z toho, co zbude, tedy zhruba 33 %. Nevýhoda: podíl lze vyplatit až po schválení účetní závěrky valnou hromadou a nezakládá účast na nemocenském ani důchodovém pojištění.

Odměna jednatele za výkon funkce je příjmem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP). Strhává se z ní záloha na daň 15 % (23 % z ročního základu nad 1 762 812 Kč) a pojistné: jednatel hradí 7,1 % na sociální (jen pokud sjednaná měsíční odměna dosáhne rozhodného příjmu 4 500 Kč — jinak jde o zaměstnání malého rozsahu) a 4,5 % na zdravotní, firma odvádí navíc 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní. Mzda ze souběžného pracovního poměru funguje odvodově prakticky stejně; hrubá odměna i pojistné placené firmou jsou přitom daňově uznatelným nákladem, který snižuje základ DPPO — to je hlavní výhoda oproti podílu na zisku, jenž se vyplácí z již zdaněného zisku.

V praxi se nejčastěji volí kombinace: odměna jednatele (nebo mzda) v takové výši, aby pokryla zdravotní pojištění, vytvořila účast na důchodovém pojištění a zároveň snížila základ DPPO, a zbytek formou podílu na zisku, kde odvody pojistného odpadají. Optimum závisí na celkové výši příjmu a vašich prioritách (hotovost teď vs. budoucí důchod), proto se vyplatí konkrétní propočet. Daňové dopady samotného podnikání fyzické osoby srovnává paušální daň.