Osvobození od DPH (s a bez nároku na odpočet)

Ve zkratce: Osvobození od DPH znamená, že u daného plnění se neuplatňuje daň na výstupu. Zákon č. 235/2004 Sb. ale rozlišuje dva zcela odlišné druhy: osvobození bez nároku na odpočet (§ 51 a §§ 52–62 – např. poštovní služby, finanční a pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotní a sociální služby, nájem nemovité věci) a osvobození s nárokem na odpočet (§§ 63–71i – zejména dodání zboží do jiného členského státu, vývoz a dodání knih). Rozdíl je zásadní: u plnění bez nároku si plátce nemůže odečíst daň na vstupu, a navíc tato plnění snižují krátící koeficient a tím i celkový odpočet. U plnění s nárokem zůstává odpočet zachován. Související pravidla najdete u článků odpočet DPH a obrat pro DPH.

Co znamená osvobození od DPH?

Osvobozené plnění je plnění, u kterého plátce neuplatní daň na výstupu – kupujícímu tedy neúčtuje DPH. To ale neznamená, že jde o jeden jednotný režim. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, rozlišuje dvě skupiny osvobozených plnění, které se liší tím nejdůležitějším – osudem nároku na odpočet daně na vstupu:

Zdroj: § 51, §§ 52–62 a §§ 63–71i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Toto rozdělení je jádrem celého tématu. Pokud plátce poskytuje osvobozené plnění bez nároku na odpočet, fakticky se ocitá v podobné pozici jako neplátce: nepřipočítává DPH, ale ani si nemůže odečíst daň, kterou zaplatil v cenách svých nákupů. U osvobození s nárokem (vývoz, dodání do EU) je situace opačná – DPH se neúčtuje, ale odpočet zůstává plný.

Plnění osvobozená bez nároku na odpočet (§ 51)

§ 51 zákona č. 235/2004 Sb. obsahuje uzavřený výčet plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. Jednotlivé druhy pak podrobně vymezují §§ 52 až 62. Tato plnění plátce přiznává v daňovém přiznání, ale neúčtuje z nich DPH a nemá z přijatých vstupů nárok na odpočet.

Zdroj: § 51 a §§ 52–62 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Nejčastější osvobozená plnění v praxi

V praxi se nejčastěji setkáte s těmito kategoriemi:

• Finanční a pojišťovací činnosti (§ 54, § 55) – poskytování úvěrů a peněžních zápůjček, platební služby, obchodování s cennými papíry, pojišťovací a zajišťovací činnosti.
• Nájem nemovité věci (§ 56a) – obecně je nájem nemovité věci osvobozen bez nároku na odpočet (viz dále specifická pravidla).
• Výchova a vzdělávání (§ 57) – školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku, vysoké školy, akreditované vzdělávací programy.
• Zdravotní služby (§ 58) – zdravotní služby poskytované poskytovatelem zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách.
• Sociální pomoc (§ 59) – sociální služby podle zákona o sociálních službách.

Dodání nemovité věci podle § 56

U dodání vybrané nemovité věci se od 1. 7. 2025 uplatňuje zcela nové pravidlo. Dřívější pětiletý časový test byl novelou (zákon č. 461/2024 Sb.) zrušen a nahrazen kratším 23měsíčním testem navázaným na první dodání.

Podle § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. je dodání vybrané nemovité věci osvobozeno od daně bez nároku na odpočet, s jedinou výjimkou: zdanitelné je pouze první dodání dokončené (nebo po podstatné změně dokončené) vybrané nemovité věci, pokud se uskuteční do konce 23. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se nemovitá věc považuje za dokončenou. Každé další dodání téže nemovitosti je osvobozené – i kdyby k němu došlo ještě uvnitř 23měsíční lhůty.

Vybraná nemovitá věc se podle § 56 odst. 7 považuje za dokončenou dnem:

• nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí (resp. prvního kolaudačního souhlasu), nebo
• kdy byly splněny podmínky pro trvalé užívání, pokud se kolaudace nevydává.

Od tohoto dne běží 23měsíční test, ve kterém je zdanitelné pouze první dodání. Jde-li o nemovitou věc po podstatné změně (např. zásadní rekonstrukci), běží nový 23měsíční test od dokončení této změny a zdanitelné je opět jen první dodání po ní.

Plátce se může podle § 56 odst. 8 rozhodnout, že u dodání nemovité věci jinému plátci daň uplatní, i když by jinak bylo osvobozeno (příjemce musí být plátce, resp. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, a se zdaněním musí předem souhlasit). To dává smysl zejména proto, aby si plátce zachoval nárok na odpočet z nákladů spojených s nemovitostí; u dodání mezi dvěma tuzemskými plátci se v takovém případě uplatní režim přenesení daňové povinnosti (§ 92d).

Hranice 23 měsíců a princip „prvního dodání“ platí bez přechodných ustanovení od 1. 7. 2025 – u dodání a smluv z dřívější doby je proto třeba ověřit, podle jakého režimu se posuzovaly.

Zdroj: § 56 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinné od 1. 7. 2025); Informace Finanční správy k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025.

Nájem nemovité věci podle § 56a

Podle § 56a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. je nájem nemovité věci obecně osvobozen od daně bez nároku na odpočet. Z osvobození jsou ovšem vyňaty některé typy plnění, která jsou vždy zdanitelná (§ 56a odst. 1), například:

• krátkodobý nájem nemovité věci (do 48 hodin nepřetržitě – viz definice v § 56a odst. 2),
• nájem prostor a míst k parkování vozidel,
• nájem bezpečnostních schránek,
• nájem strojů nebo jiných upevněných zařízení.

Volba zdanění nájmu (§ 56a odst. 3): Plátce se může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň. Tím si zachová nárok na odpočet z nákladů na nemovitost. Důležité omezení platí od 1. 1. 2021: u staveb pro bydlení a rodinných domů, bytů a podobných nemovitostí určených k bydlení se daň u nájmu uplatnit nelze – tyto nájmy zůstávají vždy osvobozené bez nároku.

Plnění osvobozená s nárokem na odpočet (§§ 63–71i)

Druhou skupinou jsou plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, vymezená v § 63 a navazujících §§ 64–71i. Tato plnění plátce na výstupu nezdaňuje, ale nárok na odpočet daně z přijatých vstupů mu zůstává v plné výši – a navíc se započítávají do čitatele krátícího koeficientu, takže odpočet nesnižují.

Zdroj: § 63 a §§ 64–71i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Tzv. „nulová sazba“ u knih

Zvláštním případem osvobození s nárokem na odpočet je dodání knih a obdobných výrobků podle § 71i, účinné od 1. 1. 2024. Lidově se mu říká nulová sazba DPH, ale formálně nejde o sazbu daně – jde právě o osvobození od daně s nárokem na odpočet. Funkčně to znamená, že kniha je pro koncového spotřebitele zatížena efektivně 0 % DPH, zatímco vydavatel si může uplatnit plný odpočet z nákladů na její výrobu.

Jak osvobozená plnění ovlivňují nárok na odpočet

Toto je v praxi nejčastější zdroj chyb. Osvobozená plnění bez nároku na odpočet mají dopad na celý systém odpočtu plátce:

1. Vstup výhradně pro osvobozené plnění bez nároku → žádný odpočet. Pokud plátce nakoupí zboží nebo službu, kterou použije jen pro osvobozené plnění bez nároku (např. úklid pronajímané bytové jednotky osvobozené dle § 56a), odpočet vůbec nevzniká.
2. Vstup pro oba druhy plnění (společný) → krácený odpočet. Pokud vstup slouží zároveň zdanitelným i osvobozeným plněním bez nároku (typicky režie, energie, účetní služby), uplatní se krácený odpočet koeficientem podle § 76.
3. Vstup výhradně pro zdanitelná plnění nebo pro plnění s nárokem → plný odpočet.

Krátící koeficient (§ 76)

Krátící (vypořádací) koeficient je zlomek vyjadřující podíl plnění s nárokem na celkových plněních:

Plnění osvobozená bez nároku tedy zvyšují jmenovatel a snižují koeficient – čím víc takových plnění plátce má, tím menší část společných vstupů si může odečíst. Naopak plnění osvobozená s nárokem (vývoz, dodání do EU) jdou do čitatele, takže koeficient nesnižují.

Pravidlo 95 %: Je-li koeficient roven nebo vyšší než 95 %, považuje se podle § 76 odst. 5 za 100 % – plátce má nárok na plný odpočet bez krácení. Podrobně se mechanikou koeficientu zabývá článek odpočet DPH.

Zdroj: § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Změna od 1. 1. 2026: zúžení osvobozených finančních činností

Od 1. 1. 2026 se zužuje rozsah finančních činností osvobozených od DPH podle § 54 zákona č. 235/2004 Sb. Novela sjednocuje českou úpravu se směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Soudního dvora EU. Osvobození od daně (bez nároku na odpočet) nově končí mimo jiné u:

• obstarávání inkasa,
• vybírání rozhlasových a televizních poplatků,
• výplaty dávek důchodového pojištění (výplaty důchodů),
• vedení evidence investičních nástrojů.

Tyto činnosti nově podléhají DPH, protože z pohledu daně nejde o osvobozené platební služby, nýbrž o vymáhání pohledávek, resp. správu a úschovu majetku.

Zdroj: Finanční správa, Daňové novinky pro rok 2026; novela zákona č. 235/2004 Sb. účinná od 1. 1. 2026.

Osvobozená plnění a obrat pro registraci k DPH

Pozor na to, že některá osvobozená plnění se počítají do obratu pro povinnou registraci k DPH a jiná ne. Do obratu se zahrnují i hodnoty plnění osvobozených bez nároku na odpočet podle § 54 až § 56a, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Naopak finanční a pojišťovací činnosti vykonávané příležitostně se do obratu nepočítají. Přesná pravidla a aktuální limity (první limit 2 000 000 Kč a druhý limit 2 536 500 Kč za kalendářní rok) rozebírá článek obrat pro DPH.

Zdroj: § 4a zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pro rok 2026; limity obratu podle novely DPH účinné od 1. 1. 2025.

Modelové příklady

Příklad 1: Pronajímatel bytů (osvobození bez nároku)

Plátce DPH pronajímá tři byty fyzickým osobám k bydlení. Nájem je podle § 56a osvobozen bez nároku na odpočet a u bytů k bydlení daň uplatnit nelze.

• Z přijaté faktury za rekonstrukci koupelny (vstup výhradně pro osvobozený nájem) si nemůže odečíst žádnou DPH.
• Z účetních služeb, které slouží i jeho zdanitelnému podnikání, uplatní jen krácený odpočet koeficientem podle § 76.

Příklad 2: Vývozce (osvobození s nárokem)

Výrobce dodává zboží odběrateli v USA. Vývoz je podle § 66 osvobozen s nárokem na odpočet.

• Z faktury neúčtuje DPH (vyveze bez daně).
• Z přijatých vstupů (materiál, energie, doprava) si uplatní plný odpočet – nárok zůstává zachován.
• Hodnota vývozu jde do čitatele koeficientu, takže odpočet z ostatních společných vstupů nesnižuje.

Příklad 3: Souběh obou druhů plnění

Plátce má za rok 2026 zdanitelná plnění 6 000 000 Kč, vývoz (osvobozený s nárokem) 2 000 000 Kč a osvobozený nájem bez nároku 2 000 000 Kč.

• Čitatel koeficientu = 6 000 000 + 2 000 000 (vývoz) = 8 000 000 Kč.
• Jmenovatel = 8 000 000 + 2 000 000 (nájem) = 10 000 000 Kč.
• Koeficient = 8 000 000 ÷ 10 000 000 = 0,80 → 80 %.
• U společných vstupů (režie) si plátce odečte 80 % daně na vstupu (§ 76).

Jak postupovat při osvobozeném plnění (postup)

1. Zařaďte plnění správně – jde o osvobození bez nároku (§ 51 a §§ 52–62), nebo s nárokem (§§ 63–71i)?
2. Neúčtujte DPH na výstupu, ale plnění uveďte do přiznání k DPH na příslušný řádek.
3. Posuďte vstupy – slouží výhradně osvobozenému plnění bez nároku (žádný odpočet), oběma druhům (krácený odpočet), nebo jen zdanitelným plněním (plný odpočet)?
4. U kráceného odpočtu použijte během roku zálohový koeficient a po skončení roku proveďte vypořádání podle § 76.
5. Zvažte volbu zdanění u nájmu (§ 56a odst. 3) nebo dodání nemovité věci (§ 56 odst. 8) jinému plátci, pokud chcete zachovat nárok na odpočet.
6. Ověřte dopad na obrat pro případnou registraci k DPH.

Časté chyby u osvobození od DPH

• Záměna obou druhů osvobození. U plnění bez nároku (§ 51) odpočet zaniká, u plnění s nárokem (§§ 63–71i) zůstává. To je klíčový rozdíl.
• Použití starého pětiletého testu u nemovitostí. Od 1. 7. 2025 platí 23měsíční test a zdanitelné je jen první dodání dokončené vybrané nemovité věci; každé další dodání je osvobozené.
• Uplatnění odpočtu z vstupů pro osvobozený nájem. Z nákladů sloužících výhradně osvobozenému plnění bez nároku odpočet nevzniká.
• Zapomenuté krácení koeficientem u společných vstupů při souběhu zdanitelných a osvobozených plnění.
• Volba zdanění nájmu u bytů k bydlení. U nemovitostí určených k bydlení nelze daň u nájmu uplatnit (od 1. 1. 2021).
• Špatné započtení do obratu. Pravidelně poskytované finanční či nájemní plnění se do obratu zahrnuje; jen příležitostné nikoli.
• Použití starých pravidel u finančních činností. Od 1. 1. 2026 některé činnosti (inkaso, výplata důchodů) přestávají být osvobozené.

Související témata a nástroje

• DPH u nemovitostí navazuje na osvobození a volbu zdanění u nájmu a převodu.

Shrnutí

Osvobození od DPH má dvě tváře. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet (§ 51 a §§ 52–62 – pošta, finance, pojištění, vzdělávání, zdravotnictví, sociální pomoc, nájem a dodání nemovité věci) se nezdaňují, ale plátce z nich nemůže uplatnit odpočet a navíc mu snižují krátící koeficient. Plnění osvobozená s nárokem na odpočet (§§ 63–71i – vývoz, dodání do EU, knihy) se rovněž nezdaňují, ale nárok na odpočet zůstává v plné výši. U dodání vybrané nemovité věci platí od 1. 7. 2025 23měsíční test se zdaněním jen prvního dodání a osvobození lze za podmínek § 56 a § 56a „vypnout“ volbou zdanění. Od 1. 1. 2026 se navíc zužuje rozsah osvobozených finančních činností podle § 54.

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi osvobozením s nárokem a bez nároku na odpočet?

U osvobození bez nároku na odpočet (§ 51 a §§ 52–62) plátce neúčtuje DPH na výstupu, ale zároveň si nemůže odečíst daň z přijatých vstupů a tato plnění mu snižují krátící koeficient. U osvobození s nárokem na odpočet (§§ 63–71i, např. vývoz a dodání do EU) plátce také neúčtuje DPH, ale nárok na odpočet mu zůstává v plné výši.

Která plnění jsou osvobozena od DPH bez nároku na odpočet?

Výčet je v § 51 a v §§ 52 až 62 zákona č. 235/2004 Sb. Patří sem zejména základní poštovní služby (§ 52), rozhlasové a televizní vysílání (§ 53), finanční činnosti (§ 54), penzijní a pojišťovací činnosti (§ 54a, § 55), dodání a nájem nemovité věci (§ 56, § 56a), výchova a vzdělávání (§ 57), zdravotní služby (§ 58), sociální pomoc (§ 59) a provozování hazardních her (§ 60).

Kdy je dodání nemovité věci osvobozeno od DPH?

Od 1. 7. 2025 je dodání vybrané nemovité věci osvobozeno bez nároku na odpočet, s výjimkou prvního dodání. Zdanitelné je pouze první dodání dokončené (nebo po podstatné změně dokončené) nemovité věci, pokud se uskuteční do konce 23. kalendářního měsíce následujícího po měsíci dokončení. Každé další dodání téže nemovitosti je už osvobozené. Plátce se ale může podle § 56 odst. 8 rozhodnout, že u dodání jinému plátci daň uplatní.

Musím u osvobozeného plnění odvádět DPH?

Ne. U osvobozeného plnění se daň na výstupu neuplatňuje, takže zákazníkovi DPH neúčtujete. Plnění ale musíte uvést v přiznání k DPH na příslušný řádek. U plnění osvobozených bez nároku na odpočet navíc nesmíte uplatnit odpočet z přijatých vstupů, které tomuto plnění slouží.

Snižuje osvobozený nájem můj nárok na odpočet DPH?

Ano. Nájem nemovité věci je podle § 56a osvobozen bez nároku na odpočet, takže se započítává do jmenovatele krátícího koeficientu (§ 76) a snižuje odpočet ze společných vstupů. Pokud nájem poskytujete jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost (mimo nemovitosti k bydlení), můžete podle § 56a odst. 3 zvolit zdanění a odpočet si zachovat.

Počítají se osvobozená plnění do obratu pro registraci k DPH?

Některá ano. Do obratu se podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb. zahrnují i osvobozená plnění bez nároku na odpočet podle § 54 až § 56a, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Příležitostné finanční nebo pojišťovací činnosti se do obratu nepočítají. Limity obratu pro rok 2026 jsou 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč za kalendářní rok.

Co se mění u osvobozených finančních činností od roku 2026?

Od 1. 1. 2026 se zužuje rozsah finančních činností osvobozených podle § 54. Osvobození nově končí například u obstarávání inkasa, vybírání rozhlasových a televizních poplatků, výplaty dávek důchodového pojištění a vedení evidence investičních nástrojů – tyto činnosti začínají podléhat DPH. Důvodem je sladění se směrnicí Rady 2006/112/ES a judikaturou Soudního dvora EU.