Kategorie účetních jednotek (mikro/malá/střední/velká)

Ve zkratce: Účetní jednotka se podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zařazuje do jedné ze čtyř kategorií – mikro, malá, střední, nebo velká – podle tří kritérií: aktiva celkem, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Po novele č. 316/2025 Sb. platí pro rok 2026 zvýšené limity: mikro do 11 mil. Kč aktiv / 22 mil. Kč obratu / 10 zaměstnanců, malá do 120 / 240 mil. Kč / 50, střední do 600 / 1 200 mil. Kč / 250, velká překračuje alespoň dvě hranice střední jednotky. Kategorie rozhoduje o rozsahu účetnictví, povinném auditu i zveřejňování.

Zařazení do velikostní kategorie je jedním z prvních rozhodnutí, které musí každá nově vzniklá firma i zavedená společnost udělat. Od kategorie se odvíjí, jak rozsáhlou účetní závěrku jednotka sestavuje, zda zveřejňuje výkaz zisku a ztráty, zda musí sestavit přehled o peněžních tocích a zda jí vzniká povinný audit. Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb.) přitom peněžní limity proti dřívějšímu stavu zvýšila zhruba o čtvrtinu, takže řada firem se posunula do nižší, méně administrativně náročné kategorie. Tento průvodce vysvětluje, jak se kategorie určuje, jaké jsou aktuální limity pro rok 2026 a jaké povinnosti z jednotlivých kategorií plynou.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

Jaké jsou kategorie účetních jednotek a podle čeho se určují?

Ve zkratce: Existují čtyři kategorie – mikro, malá, střední a velká účetní jednotka. O zařazení rozhodují tři hraniční hodnoty k rozvahovému dni: aktiva celkem, roční čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců za účetní období (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Kategorizaci účetních jednotek zavádí § 1b zákona o účetnictví. Každá jednotka, která vede účetnictví (tzv. podvojné účetnictví), patří právě do jedné ze čtyř velikostních kategorií. O zařazení se nerozhoduje podle právní formy ani podle oboru podnikání, ale výhradně podle tří měřitelných kritérií zjišťovaných k rozvahovému dni a za příslušné účetní období:

• Aktiva celkem – úhrn aktiv z rozvahy podle § 1d odst. 1; u podnikatelské rozvahy jde o hodnotu netto, tedy po odečtení oprávek a opravných položek.
• Roční čistý obrat – výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců účetního období a vynásobená dvanácti (přepočet na 12 měsíců).
• Průměrný počet zaměstnanců – přepočtený průměrný počet zaměstnanců za účetní období podle metodiky pro statistické vykazování.

Stejná soustava kritérií se používá i v účetnictví celé Evropské unie; české limity vycházejí ze směrnice o ročních účetních závěrkách a jejich poslední úpravu vyvolala směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775, která reagovala na inflaci.

Jaké jsou limity kategorií účetních jednotek pro rok 2026?

Ve zkratce: Pro rok 2026 platí zvýšené limity: mikro jednotka nepřekračuje aktiva 11 mil. Kč, obrat 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců; malá 120 / 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců; střední 600 / 1 200 mil. Kč a 250 zaměstnanců; velká jednotka překračuje alespoň dvě hranice střední jednotky (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.).

Novela zákona o účetnictví provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila peněžní hranice (aktiva a obrat) zhruba o 25 %, hraniční počty zaměstnanců (10 / 50 / 250) zůstaly beze změny. Aktuální limity pro zařazení jsou tyto:

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. (transpozice směrnice v přenesené pravomoci EU 2023/2775). Hodnoty „do" jsou horní hranice dané kategorie; velká jednotka překračuje alespoň dvě z hranic střední jednotky. Stav k roku 2026.

Pro srovnání uvádíme i hodnoty platné do účetních období započatých před účinností novely, abyste viděli rozsah navýšení:

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění do novely a ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Počet zaměstnanců (10 / 50 / 250) se nezměnil.

Jak se účetní jednotka do kategorie zařadí (pravidlo 2 ze 3)?

Ve zkratce: Do kategorie patří jednotka, která k rozvahovému dni nepřekročí alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot dané kategorie. Pro přeřazení do jiné kategorie musí být dvě hodnoty překročeny (nebo naopak nepřekročeny) ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech; změna se pak projeví od následujícího účetního období (§ 1b a § 1e zákona o účetnictví).

Klíčové je, že kategorie se neurčuje podle jediného kritéria, ale podle pravidla „alespoň 2 ze 3". Jednotka spadá do dané kategorie, pokud nepřekročí alespoň dvě z jejích tří hraničních hodnot. Aby se firma trvale přesunula do vyšší (nebo nižší) kategorie, nestačí jediný „výkyvový" rok – rozhodující hodnoty musí být překročeny ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Toto pravidlo zakotvuje § 1e zákona o účetnictví a chrání firmy před tím, aby jediný mimořádný rok hned vyvolal změnu rozsahu povinností.

Postup zařazení lze shrnout do několika kroků:

1. Zjistěte tři hodnoty k rozvahovému dni – aktiva celkem, roční čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců.
2. Porovnejte je s limity nejnižší kategorie (mikro). Pokud jednotka nepřekročí alespoň 2 ze 3 hodnot mikro jednotky, je mikro jednotkou.
3. Posouvejte se k vyšším kategoriím, dokud nenajdete tu, jejíž 2 ze 3 hodnot jednotka nepřekračuje.
4. Sledujte dvě po sobě jdoucí období. Ke změně kategorie dojde, až jednotka rozhodné hodnoty překročí (nebo přestane překračovat) ve dvou navazujících rozvahových dnech.
5. Změnu uplatněte od následujícího účetního období – ne zpětně v období, ve kterém byl test naplněn.

Nově vzniklá účetní jednotka, která ještě nemá za sebou dvě období, se v prvním účetním období zařadí podle předpokládaných hodnot, jichž ke konci prvního období podle vlastního odhadu dosáhne.

Modelový příklad: posun z mikro do malé jednotky

Společnost s ručením omezeným vykázala k rozvahovému dni následující hodnoty:

Firma překročila dvě ze tří hraničních hodnot mikro jednotky (aktiva 14 > 11 mil. Kč a obrat 25 > 22 mil. Kč) ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Od účetního období roku 2027 se proto stává malou účetní jednotkou a od tohoto období na ni dopadají povinnosti malé jednotky. Za roky 2025 a 2026, ve kterých test teprve probíhal, zůstává mikro jednotkou.

Jaké povinnosti vyplývají z jednotlivých kategorií?

Ve zkratce: Čím menší kategorie, tím menší rozsah účetnictví. Mikro a malé jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu; výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu mohou sestavit jen jednotky, které nejsou obchodními společnostmi. Výkaz zisku a ztráty nemusí zveřejňovat a nesestavují přehled o peněžních tocích ani o změnách vlastního kapitálu. U středních a velkých jednotek je rozsah širší; přehledy peněžních toků a změn vlastního kapitálu podle § 18 odst. 2 povinně sestavují střední a velké obchodní společnosti. Pro vybrané účetní jednotky platí zvláštní úprava. Povinný audit má také zákonné výjimky.

Velikostní kategorie určuje hned několik okruhů povinností – rozsah účetní závěrky, povinnost sestavovat výkaz peněžních toků a výkaz o změnách vlastního kapitálu, rozsah zveřejňování i povinný audit. Přehledně:

Zdroj: § 18, § 19a, § 20, § 21, § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., a vyhláška č. 500/2002 Sb. Mikro a malé jednotky uvedené úlevy využijí, pokud nepodléhají povinnému auditu. Stav k roku 2026.

Z tabulky je patrný hlavní smysl kategorizace: snížit administrativní zátěž nejmenších firem. Mikro a malá jednotka, která nemá povinný audit, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) ve sbírce listin – do veřejného rejstříku zakládá v podstatě jen rozvahu a přílohu v účetní závěrce. Střední a velká obchodní společnost sestavuje závěrku v plném rozsahu včetně přehledu o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Povinnost auditu a výroční zprávy je nutné posoudit podle § 20 a § 21 včetně výjimek a zvláštních předpisů.

Pozor: jakmile jednotka podléhá povinnému auditu, ztrácí možnost zkráceného rozsahu i úlevy ve zveřejňování a musí výkazy sestavit v plném rozsahu.

Jaká je vazba kategorie na povinný audit?

Ve zkratce: Od účetních období započatých 1. 1. 2026 mají podle § 20 povinný audit zejména střední a velké účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; další výjimky stanoví § 20 odst. 2. Běžnou hranicí mezi malou a střední jednotkou jsou aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců.

Novela č. 316/2025 Sb. navázala povinný audit zejména na velikostní kategorii. Subjekty veřejného zájmu (banky, pojišťovny či emitenti cenných papírů) se podle § 1b odst. 5 vždy považují za velké jednotky. Naopak vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, jsou z auditu podle § 20 vyňaty, i když jsou zařazeny jako velké. Malé a mikro jednotky audit nemají jen kvůli velikosti; může jim jej uložit zvláštní předpis.

Důležitý rozdíl spočívá v dataci: zvýšené limity kategorizace nabyly účinnosti dnem následujícím po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů (vyhlášení 2. 9. 2025), tedy od 3. 9. 2025, a podle přechodných ustanovení je lze použít již při posouzení kategorie k rozvahovému dni účetního období započatého v roce 2024 (reálný dopad na zařazení se ovšem u většiny jednotek poprvé projeví až za období započatá v roce 2025). Nový rozsah povinného auditu se naproti tomu uplatní až na účetní období započatá od 1. 1. 2026. Závěrka za rok 2025 se proto pro účely auditu posuzuje ještě podle starých pravidel. Podrobně tuto problematiku rozebírá text povinný audit účetní závěrky a souvislosti celé novely shrnuje novela zákona o účetnictví 2026.

Jak se kategorie projeví u nově vzniklé firmy?

Ve zkratce: Nově vzniklá účetní jednotka se v prvním účetním období zařadí podle předpokládaných hodnot, jichž podle vlastního odhadu dosáhne ke konci prvního období. Většina nově založených firem začíná jako mikro jednotka.

U firmy, která teprve vznikla, nelze posoudit dvě po sobě jdoucí období. Zákon proto stanoví, že nově vzniklá jednotka v prvním účetním období použije pro zařazení předpokládané hodnoty aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kterých podle svého očekávání ke konci prvního období dosáhne. V dalších obdobích už postupuje podle standardního pravidla 2 ze 3 a sleduje dvě navazující období.

V praxi naprostá většina nově vzniklých s.r.o. začíná jako mikro účetní jednotka, protože v prvním roce nepřekročí ani aktiva 11 mil. Kč, ani obrat 22 mil. Kč, ani 10 zaměstnanců. To zpravidla umožní zkrácenou rozvahu, nevyžaduje přehled peněžních toků a při absenci povinného auditu dovoluje nezveřejnit výsledovku. Sama obchodní společnost ji však sestavuje v plném rozsahu.

Časté chyby při zařazování do kategorie

• Posuzování podle jediného kritéria. Kategorie se určuje pravidlem 2 ze 3, ne podle jediné hodnoty. Překročení jedné hraniční hodnoty (například jen obratu) ke změně kategorie nestačí.
• Změna kategorie už po jednom roce. Pro přeřazení musí být rozhodné hodnoty překročeny ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Jediný mimořádný rok kategorii nemění.
• Záměna brutto a netto aktiv. Pro kategorizaci podle § 1d odst. 1 se u podnikatelské rozvahy používá úhrn aktiv netto. Použití brutto hodnoty může jednotku nesprávně zařadit do vyšší kategorie.
• Záměna kategorizačních a auditních pravidel v přechodném období. Zvýšené limity kategorizace lze podle přechodných ustanovení použít už při posouzení období započatých v roce 2024, nová pravidla auditu se použijí až od období započatých 1. 1. 2026.
• Opomenutí dopadu povinného auditu na rozsah. Jakmile jednotce vznikne povinný audit, nemůže využít zkrácený rozsah ani úlevu při zveřejňování výkazu zisku a ztráty.
• Špatný přepočet čistého obratu u kratšího období. Čistý obrat se přepočítává na 12 měsíců; u účetního období kratšího či delšího než 12 měsíců je nutné hodnotu poměrně přepočítat.

Shrnutí

Účetní jednotky se podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dělí na mikro, malé, střední a velké podle tří kritérií – aktiv celkem, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Po novele č. 316/2025 Sb. platí pro rok 2026 zvýšené limity: mikro do 11 / 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců, malá do 120 / 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců, střední do 600 / 1 200 mil. Kč a 250 zaměstnanců, velká překračuje alespoň dvě z těchto hranic. Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky se však za velké považují vždy. O běžném zařazení rozhoduje pravidlo „alespoň 2 ze 3 hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech" (§ 1e), přičemž změna se projeví od následujícího účetního období. Kategorie určuje rozsah účetnictví, výkaznictví a zpravidla i povinný audit; u něj platí zákonné výjimky.

Často kladené otázky

Kolik je kategorií účetních jednotek a podle čeho se určují?

Kategorie jsou čtyři – mikro, malá, střední a velká účetní jednotka (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). O zařazení rozhodují tři kritéria zjišťovaná k rozvahovému dni a za účetní období: aktiva celkem, roční čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců. Platí pravidlo „alespoň 2 ze 3 hodnot", nikoli posouzení podle jediného ukazatele.

Jaké jsou limity mikro účetní jednotky pro rok 2026?

Mikro účetní jednotka pro rok 2026 nepřekračuje aktiva 11 mil. Kč, roční čistý obrat 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.). Stačí nepřekročit alespoň dvě z těchto tří hodnot. Peněžní limity novela proti dřívějšímu stavu (9 a 18 mil. Kč) zvýšila zhruba o čtvrtinu.

Jak často se kategorie účetní jednotky mění?

Ke změně kategorie dojde, až jednotka rozhodné hodnoty překročí (nebo přestane překračovat) ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1e zákona o účetnictví). Změna se pak uplatní od následujícího účetního období. Jediný mimořádný rok kategorii nemění – proto se sledují vždy dvě navazující období.

Musí mikro a malá účetní jednotka zveřejňovat výkaz zisku a ztráty?

Ne. Mikro a malá účetní jednotka, která nemá povinný audit, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) ve sbírce listin a do veřejného rejstříku zakládá v podstatě jen rozvahu a přílohu. Tyto jednotky rovněž nesestavují přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 a § 21a zákona č. 563/1991 Sb.).

Jak se zařadí nově vzniklá firma?

Nově vzniklá účetní jednotka se v prvním účetním období zařadí podle předpokládaných hodnot aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kterých podle vlastního odhadu dosáhne ke konci prvního období. V dalších obdobích už postupuje podle pravidla 2 ze 3 a sleduje dvě navazující období. Většina nově založených firem začíná jako mikro jednotka.

Souvisí kategorie účetní jednotky s povinným auditem?

Ano, od roku 2026 přímo, ale s výjimkami. Podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. jej mají zejména střední a velké jednotky; z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu. Subjekt veřejného zájmu se vždy považuje za velkou jednotku. Povinnost může také uložit zvláštní předpis. Podrobnosti popisuje samostatný text o povinném auditu.