ESG a nefinanční reporting pro firmy

Ve zkratce: Vykazování za rok 2026 se v Česku týká především firem z první české vlny CSRD: velkých subjektů veřejného zájmu s více než 1 000 zaměstnanci a příslušných mateřských společností velkých skupin nad 1 000 zaměstnanců. Povinnosti dalších vln byly odloženy; samotné kotování malé či střední firmy neznamená, že musí vykazovat už za rok 2026. Po Omnibusu I (směrnice (EU) 2026/470) se další vlna od účetního období roku 2027 navíc zužuje na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR. Menší firmy může ESG zasáhnout přes dodavatelský řetězec a banky. Pro dobrovolné vykazování byl v září 2026 zveřejněn unijní standard VS, vycházející z dřívějšího doporučení VSME.

ESG reporting je v roce 2026 jedním z nejdynamičtějších témat v účetnictví a firemní compliance. Pravidla se během let 2024 až 2026 několikrát změnila a unijní balíček Omnibus I, který vstoupil v platnost 18. března 2026, část původních povinností zrušil nebo odložil. Tento průvodce vysvětluje, koho se ESG reporting reálně týká, co přesně musí zpráva o udržitelnosti obsahovat, jak se liší povinný režim (CSRD) od dobrovolného standardu VS a proč se ESG dotkne i malé firmy, která sama do žádné zákonné kategorie nespadá.

Co je ESG a nefinanční reporting?

ESG je zkratka tří oblastí, podle nichž se hodnotí udržitelnost a odpovědnost firmy:

• E – Environment (životní prostředí): emise skleníkových plynů, spotřeba energie, voda, odpady, vliv na biologickou rozmanitost.
• S – Social (sociální oblast): podmínky vlastních zaměstnanců i pracovníků v dodavatelském řetězci, bezpečnost práce, rovné zacházení, dopad na komunity a spotřebitele.
• G – Governance (správa a řízení): etika podnikání, struktura řízení, vztahy s obchodními partnery, boj proti korupci a úplatkářství.

Nefinanční reporting (dnes přesněji „vykazování informací o udržitelnosti“) je zveřejňování právě těchto informací vedle klasické účetní závěrky. Cílem je, aby investoři, banky, obchodní partneři i veřejnost viděli nejen finanční výsledky firmy, ale i její dopad na okolí a rizika spojená s udržitelností. Na úrovni EU tuto oblast upravuje směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky – CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464.

Koho se povinný ESG reporting (CSRD) v Česku týká?

Ve zkratce: V roce 2026 zprávy sestavují zejména subjekty první vlny: velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu a mají více než 1 000 zaměstnanců, a příslušné mateřské společnosti velkých skupin nad 1 000 zaměstnanců. Původní harmonogram pro další velké firmy a kotované malé či střední podniky byl unijní směrnicí (EU) 2025/794 odložen o dva roky; Omnibus I pak budoucí působnost dále zúžil.

CSRD byla do českého práva částečně převzata zákonem č. 349/2023 Sb. pro první vlnu. Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. od 1. ledna 2026 český rozsah dále zúžila: podle § 32f se u individuální zprávy vyžaduje velká účetní jednotka, status subjektu veřejného zájmu a více než 1 000 zaměstnanců. Podle přechodného ustanovení se tato změna použije již pro účetní období začínající od 1. ledna 2025. U konsolidované zprávy se hranice skupiny v § 32i zvýšila z 500 na 1 000 zaměstnanců.

Klíčové je zařazení firmy do účetní kategorie. Novela zároveň zvýšila prahové hodnoty pro kategorizaci. Velkou účetní jednotkou je podle zákona o účetnictví firma, která ke konci rozvahového dne překračuje alespoň dvě ze tří kritérií:

Hodnoty platí podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., účinného od 1. 1. 2026.

Samotné zařazení mezi velké účetní jednotky však českou povinnost za rok 2026 nezakládá. Podle současného § 32f zákona o účetnictví musí jít současně o subjekt veřejného zájmu s více než 1 000 zaměstnanci; pro konsolidovanou zprávu platí samostatná pravidla § 32i pro mateřskou společnost velké skupiny. Kotované malé a střední firmy do české první vlny nepatří.

Jaký je časový harmonogram náběhu povinnosti?

CSRD se zaváděla po vlnách. Odklad podle směrnice (EU) 2025/794 a zúžení podle směrnice (EU) 2026/470 mění původní harmonogram takto:

Rozvržení vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., ze směrnice (EU) 2025/794 a z unijní směrnice (EU) 2026/470 (Omnibus I). Česká transpozice nového úzkého rozsahu se k 26. 9. 2026 ještě projednává. Za rok 2026 vykazují hlavně firmy z první vlny; samotné kotování malé nebo střední firmy do ní nepatří.

Co změnil Omnibus I a proč je to v roce 2026 zásadní?

Ve zkratce: Balíček Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470, byl zveřejněn v Úředním věstníku EU 26. února 2026 a vstoupil v platnost 18. března 2026. Zásadně zúžil okruh povinných firem: do působnosti CSRD nově spadají jen podniky, které překročí současně více než 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR. Podle odhadů Evropské komise tím z působnosti vypadne kolem 80 % původně dotčených firem (část zdrojů uvádí až 90 %).

Omnibus I je unijní zjednodušující balíček, který výrazně přepsal pravidla CSRD i navazující směrnice o náležité péči (CSDDD). Pro firmy v roce 2026 přináší tři hlavní změny:

1. Vyšší prahy a užší okruh povinných. Do působnosti CSRD nově patří podnik, jen pokud má v průměru více než 1 000 zaměstnanců a zároveň čistý obrat nad 450 mil. EUR. Původní hranice byly podstatně nižší (250 zaměstnanců a 50 mil. EUR obratu). Tím se mnoho středně velkých firem z povinnosti vyvázalo.
2. Odklad („stop the clock“). Pro firmy, které ještě reportovat nezačaly, se začátek povinnosti odsouvá. První vykazované období pro tuto vlnu je účetní období počínající 1. ledna 2027 (zprávy se tedy zveřejní v roce 2028).
3. Zjednodušení standardů ESRS. Komise revidované ESRS přijala 3. 7. 2026 a jako nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/1563 byly zveřejněny 21. 9. 2026. Účinné budou od 10. 11. 2026 a použijí se na účetní období začínající od 1. 1. 2027; pro období začínající v roce 2026 stanoví nařízení možnost volby verze standardů. Text nařízení upravuje i přechodná pravidla.

Členské státy včetně Česka mají směrnici (EU) 2026/470 transponovat do národního práva (lhůta pro část týkající se CSRD je 19. března 2027). Vláda 14. 8. 2026 předložila Sněmovně novelu zákona o účetnictví (sněmovní tisk 279), která Omnibus I promítá do českého práva – mimo jiné kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců a obratu odpovídajícího 450 mil. EUR a ochranu menších jednotek v hodnotovém řetězci. Navržená účinnost je převážně 1. 1. 2027; k 26. 9. 2026 podle historie sněmovního tisku návrh dosud nebyl přijat.

Pozor: protože je Omnibus I novinkou roku 2026, mohou se konkrétní české transpoziční hodnoty a termíny ještě upřesnit. Zásadní rozhodnutí (zda firma reportuje a od kdy) je proto vždy vhodné ověřit u auditora nebo v aktuálním znění zákona o účetnictví.

Co musí zpráva o udržitelnosti obsahovat?

Zpráva o udržitelnosti se sestavuje podle evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards) a tvoří samostatnou, jasně označenou část výroční zprávy. Vychází z principu dvojí významnosti (double materiality) – firma vykazuje jednak svůj dopad na lidi a životní prostředí, jednak to, jak témata udržitelnosti finančně ovlivňují ji samotnou.

Zpráva typicky pokrývá:

• Environmentální oblast (E): emise skleníkových plynů (rozsahy 1, 2 a 3), spotřebu energie, vodu, oběhové hospodářství, znečištění a biologickou rozmanitost.
• Sociální oblast (S): vlastní zaměstnance, pracovníky v hodnotovém řetězci, dotčené komunity a spotřebitele.
• Správu a řízení (G): podnikatelskou etiku, řízení vztahů s dodavateli a opatření proti korupci.
• Informace podle EU taxonomie: podíl obratu, kapitálových a provozních výdajů spojený s environmentálně udržitelnými činnostmi. Tuto povinnost ukládá přímo použitelné nařízení EU o taxonomii a zákon o účetnictví na ně odkazuje.

Důležité je, že zpráva o udržitelnosti podléhá povinnému ověření. Auditor k ní vydává výrok v režimu tzv. omezené jistoty (limited assurance). Přechod na náročnější přiměřenou jistotu (reasonable assurance) byl v rámci zjednodušení odložen. Pravidla ověřování upravuje vedle zákona o účetnictví i zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, který novela č. 316/2025 Sb. rovněž změnila.

Týká se ESG i malých firem a OSVČ?

Ve zkratce: Malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. ESG se jich ale stále častěji dotýká nepřímo – přes požadavky velkých odběratelů, bank a pojišťoven, které potřebují data od svých dodavatelů. Tomuto efektu se říká „trickle-down“ a Omnibus I proti němu zavedl ochranný strop.

I když malá firma nebo živnostník do žádné povinné kategorie nespadá, ESG se v praxi často objeví ve dvou situacích:

1. Dodavatelský řetězec. Velký odběratel, který sám reportuje podle CSRD, musí získat data o emisích a dalších dopadech i od svých dodavatelů. Proto rozesílá ESG dotazníky. Pro malou firmu to může znamenat, že bez vyplnění dotazníku přijde o zakázku.
2. Financování. Banky a pojišťovny začleňují ESG do hodnocení rizik. Udržitelnost tak může ovlivnit dostupnost a cenu úvěru či pojištění.

Český § 32h odst. 6 zákona o účetnictví už pro rok 2026 omezuje rozsah údajů, které reportující účetní jednotka žádá od neověřujících účetních jednotek v hodnotovém řetězci, na dobrovolné standardy EFRAG z 17. 12. 2024 nebo obdobné nástupnické standardy; zákon připouští výjimku pro informace obvykle sdílené v odvětví. Nový unijní ochranný strop hodnotového řetězce podle Omnibusu I rozpracovává příloha II nařízení (EU) 2026/1560. Jeho standard VS se použije pro účetní období od 1. 1. 2027. Strop se týká žádostí o údaje pro vykazování podle CSRD, nikoli všech smluvních či jiných zákonných požadavků na dodavatele.

Souvislost ESG s běžnými firemními povinnostmi popisuje i přehled povinnosti s.r.o., kam ESG reporting u větších společností organicky navazuje.

Co je dobrovolný standard VS a komu se hodí?

Ve zkratce: Standard VSME vypracoval poradní orgán Komise EFRAG a Evropská komise jej v červenci 2025 doporučila firmám pro dobrovolné vykazování. Od 24. 9. 2026 je účinné nařízení (EU) 2026/1560, které na tomto základu stanoví oficiální dobrovolný standard VS a samostatně vymezuje strop údajů požadovaných od chráněných dodavatelů. Standard se použije pro účetní období začínající od 1. 1. 2027.

Dobrovolný standard je odpovědí na situaci, kdy menší firmy sice nemají zákonnou povinnost reportovat, ale čelí desítkám nejednotných ESG dotazníků od odběratelů a bank. Má tyto výhody:

• Jednotnost. Nahrazuje roztříštěné dotazníky jedním srozumitelným rámcem, takže firma vykazuje data jednou a může je použít pro více protistran.
• Modulární rozsah. Obsahuje základní (basic) modul a rozšířený (comprehensive) modul, takže firma odpovídá jen na to, co je relevantní její velikosti.
• Lepší podklad pro jednání. Dobře zpracovaná dobrovolná zpráva může usnadnit odpovědi bankám i velkým odběratelům.
• Digitální podpora. EFRAG zveřejnil digitální šablonu a XBRL taxonomii, které vykazování usnadňují.

Vykazování podle VS je dobrovolné; samo nepoužití standardu není sankcionováno. Pro malou nebo střední firmu, která dostává ESG dotazníky od zákazníků, může být praktickým nástrojem, jak na ně odpovídat jednotně.

Jak se na ESG reporting připravit? Kroky pro firmu

1. Zjistěte svou kategorii a status. Spočítejte aktiva, obrat a počet zaměstnanců a zjistěte, zda jste velká účetní jednotka, subjekt veřejného zájmu nebo kotovaná firma podle zákona o účetnictví.
2. Vyhodnoťte dopad Omnibusu. Pokud jste do povinnosti ještě nespadli, ověřte aktuální prahy (1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR) a posunutý harmonogram (účetní období 2027).
3. Proveďte analýzu dvojí významnosti. Určete, která témata udržitelnosti jsou pro vás podstatná z hlediska dopadu i financí.
4. Nastavte sběr dat. Zaveďte měření emisí, spotřeby energie a sociálních ukazatelů. Velká část práce je o datech, nikoli o textu.
5. Sestavte zprávu podle ESRS (u povinných firem) nebo dobrovolně podle VS; postup zveřejnění přizpůsobte svému režimu.
6. Zajistěte ověření auditorem, pokud zpráva podléhá povinnému ověření v režimu omezené jistoty (limited assurance).

Časté chyby při ESG reportingu

• Spoléhání na zastaralý rozsah povinných. Samotné kotování malé či střední firmy povinnost za rok 2026 nezakládá; u velké firmy je třeba ověřit příslušnou vlnu, prahy a českou transpozici.
• Podcenění dat ve scope 3. Emise v dodavatelském řetězci bývají největší a nejhůře dohledatelné; je třeba s nimi začít včas.
• Ignorování dotazníků od odběratelů. I nepovinná firma může kvůli nevyplnění ESG dotazníku přijít o zakázku u velkého zákazníka.
• Záměna dobrovolného standardu a CSRD. Dobrovolný VS nenahrazuje povinnou zprávu podle ESRS u firem, které do CSRD spadají.
• Opomenutí auditu. Povinná zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; bez výroku není kompletní.

Shrnutí

Povinný ESG reporting podle CSRD se za rok 2026 v Česku týká především velkých subjektů veřejného zájmu a příslušných mateřských společností velkých skupin s více než 1 000 zaměstnanci podle zákona č. 316/2025 Sb. Odklad dalších vln stanovila směrnice (EU) 2025/794; česká novela č. 316/2025 Sb. už od účetního období 2025 zúžila první vlnu na více než 1 000 zaměstnanců a Omnibus I pak budoucí okruh zúžil na firmy nad 1 000 zaměstnanců a s obratem nad 450 mil. EUR. Další vlna začne nejdříve účetním obdobím roku 2027. Zjednodušené ESRS byly zveřejněny v září 2026 a použijí se od období začínajících v roce 2027. Malé a střední firmy povinnost přímo nemají, přesto je ESG může zasáhnout přes dodavatelský řetězec a financování; pro dobrovolné vykazování mohou využít standard VS. Zásadní rozhodnutí je vhodné ověřit v aktuálním znění předpisů a u auditora.

Často kladené otázky

Koho se v roce 2026 týká povinný ESG reporting?

Za účetní období roku 2026 jej sestavují především velké subjekty veřejného zájmu a příslušné mateřské společnosti velkých skupin s více než 1 000 zaměstnanci (první česká vlna po novele č. 316/2025 Sb.). Povinnost původně plánovaná pro kotované malé a střední firmy se na rok 2026 nevztahuje. Podle Omnibusu I se další vlna od účetního období 2027 omezuje na podniky nad 1 000 zaměstnanců a s obratem nad 450 mil. EUR; její česká transpozice se k 26. 9. 2026 projednává.

Co je směrnice CSRD?

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464, je unijní směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky. Do českého práva byla částečně převzata zákonem č. 349/2023 Sb.; novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. českou první vlnu upravila a zúžila. Stanoví, které firmy musí sestavit zprávu o udržitelnosti, podle jakých standardů (ESRS) a že zpráva podléhá ověření auditorem.

Co změnil Omnibus I?

Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470 (platnost od 18. března 2026), zúžil okruh povinných firem na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR a odložil náběh povinnosti pro dosud nereportující firmy na účetní období roku 2027. Zjednodušené ESRS Komise přijala 3. 7. 2026 nařízením (EU) 2026/1563. Podle odhadů Evropské komise z působnosti CSRD vypadne kolem 80 % původně dotčených firem.

Musí ESG reporting řešit i malá firma nebo OSVČ?

Přímou zákonnou povinnost malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají. ESG se jich ale často dotkne nepřímo – velký odběratel nebo banka po nich může chtít ESG data. Český § 32h odst. 6 už omezuje žádosti o údaje pro reportování v roce 2026 podle dobrovolných standardů EFRAG. Nový unijní strop podle přílohy II nařízení (EU) 2026/1560 navazuje na budoucí rámec od účetních období 2027 a nesmí se zaměňovat s celým rozsahem dobrovolného standardu.

Co je dobrovolný standard VS?

VSME vypracoval poradní orgán Komise EFRAG a Komise jej doporučila v červenci 2025. Na jeho základě stanovila nařízením (EU) 2026/1560 dobrovolný standard VS, účinný od 24. 9. 2026 a použitelný pro účetní období začínající od 1. 1. 2027. Menší firmy jej mohou využít při odpovídání na ESG dotazníky.

Musí být zpráva o udržitelnosti ověřena auditorem?

Ano. U firem, které spadají pod CSRD, podléhá zpráva o udržitelnosti povinnému ověření auditorem v režimu omezené jistoty (limited assurance). Pravidla upravuje zákon o účetnictví spolu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění novely č. 316/2025 Sb. Přechod na přísnější přiměřenou jistotu byl odložen.