ESG a nefinanční reporting pro firmy

Ve zkratce: Povinný ESG reporting (zprávu o udržitelnosti podle směrnice CSRD) musí v roce 2026 v Česku sestavovat především velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu a mají v průměru více než 500 zaměstnanců, a velké kotované firmy. Pravidla zavádí novela zákona o účetnictví, zákon č. 316/2025 Sb. Po unijním zjednodušení (Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470) se ale rozsah povinných firem výrazně zužuje: další vlna se odsouvá až na účetní období roku 2027 a nově míří jen na firmy s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR. Menší firmy povinnost přímo nemají, přesto je ESG stále častěji „dotahuje“ přes dodavatelský řetězec a banky. Pro ně existuje dobrovolný standard VSME.

ESG reporting je v roce 2026 jedním z nejdynamičtějších témat v účetnictví a firemní compliance. Pravidla se během let 2024 až 2026 několikrát změnila a unijní balíček Omnibus I, který vstoupil v platnost 18. března 2026, část původních povinností zrušil nebo odložil. Tento průvodce vysvětluje, koho se ESG reporting reálně týká, co přesně musí zpráva o udržitelnosti obsahovat, jak se liší povinný režim (CSRD) od dobrovolného (VSME) a proč se ESG dotkne i malé firmy, která sama do žádné zákonné kategorie nespadá.

Co je ESG a nefinanční reporting?

ESG je zkratka tří oblastí, podle nichž se hodnotí udržitelnost a odpovědnost firmy:

• E – Environment (životní prostředí): emise skleníkových plynů, spotřeba energie, voda, odpady, vliv na biologickou rozmanitost.
• S – Social (sociální oblast): podmínky vlastních zaměstnanců i pracovníků v dodavatelském řetězci, bezpečnost práce, rovné zacházení, dopad na komunity a spotřebitele.
• G – Governance (správa a řízení): etika podnikání, struktura řízení, vztahy s obchodními partnery, boj proti korupci a úplatkářství.

Nefinanční reporting (dnes přesněji „vykazování informací o udržitelnosti“) je zveřejňování právě těchto informací vedle klasické účetní závěrky. Cílem je, aby investoři, banky, obchodní partneři i veřejnost viděli nejen finanční výsledky firmy, ale i její dopad na okolí a rizika spojená s udržitelností. Na úrovni EU tuto oblast upravuje směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky – CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464.

Koho se povinný ESG reporting (CSRD) v Česku týká?

Ve zkratce: Povinnost sestavit zprávu o udržitelnosti dopadá na velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu a mají více než 500 zaměstnanců, a na střední a malé účetní jednotky, které jsou emitenty cenných papírů obchodovaných na evropském regulovaném trhu. Vyplývá to ze zákona o účetnictví ve znění novely č. 316/2025 Sb.

Směrnici CSRD transponuje do českého práva novela zákona o účetnictví, zákon č. 316/2025 Sb., vyhlášený ve Sbírce zákonů 2. září 2025 s účinností od 1. ledna 2026. Ta doplnila do zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pravidla pro sestavení a zveřejnění zprávy o udržitelnosti.

Klíčové je zařazení firmy do účetní kategorie. Novela zároveň zvýšila prahové hodnoty pro kategorizaci. Velkou účetní jednotkou je podle zákona o účetnictví firma, která ke konci rozvahového dne překračuje alespoň dvě ze tří kritérií:

Hodnoty platí podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., účinného od 1. 1. 2026.

Samotná zpráva o udržitelnosti se ale neváže jen na velikost. Týká se účetní jednotky, která je obchodní společností, spořitelním a úvěrním družstvem nebo pojišťovnou a zároveň:

• je velkou účetní jednotkou (případně mateřskou společností velké skupiny), nebo
• je střední či malou účetní jednotkou, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu (kotovaná firma).

Jaký je časový harmonogram náběhu povinnosti?

CSRD se zaváděla po vlnách. V Česku platí podle zákona o účetnictví toto rozvržení:

Rozvržení vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., a z unijní směrnice (EU) 2026/470 (Omnibus I). Pro rok 2026 tak v praxi reportují hlavně firmy z první vlny a kotované subjekty; široká vlna středně velkých firem byla Omnibusem odsunuta a zúžena (viz dále).

Co změnil Omnibus I a proč je to v roce 2026 zásadní?

Ve zkratce: Balíček Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470, byl zveřejněn v Úředním věstníku EU 26. února 2026 a vstoupil v platnost 18. března 2026. Zásadně zúžil okruh povinných firem: do působnosti CSRD nově spadají jen podniky, které překročí současně více než 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR. Podle odhadů Evropské komise tím z působnosti vypadne kolem 80 % původně dotčených firem (část zdrojů uvádí až 90 %).

Omnibus I je unijní zjednodušující balíček, který výrazně přepsal pravidla CSRD i navazující směrnice o náležité péči (CSDDD). Pro firmy v roce 2026 přináší tři hlavní změny:

1. Vyšší prahy a užší okruh povinných. Do působnosti CSRD nově patří podnik, jen pokud má v průměru více než 1 000 zaměstnanců a zároveň čistý obrat nad 450 mil. EUR. Původní hranice byly podstatně nižší (250 zaměstnanců a 50 mil. EUR obratu). Tím se mnoho středně velkých firem z povinnosti vyvázalo.
2. Odklad („stop the clock“). Pro firmy, které ještě reportovat nezačaly, se začátek povinnosti odsouvá. První vykazované období pro tuto vlnu je účetní období počínající 1. ledna 2027 (zprávy se tedy zveřejní v roce 2028).
3. Zjednodušení standardů ESRS. Komise má do 18. září 2026 přijmout revidované evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) s podstatně menším počtem povinných údajů.

Členské státy včetně Česka mají směrnici (EU) 2026/470 transponovat do národního práva (lhůta pro část týkající se CSRD je 19. března 2027). Do té doby je třeba sledovat navazující českou novelu zákona o účetnictví, která prahy a harmonogram do tuzemského práva promítne.

Pozor: protože je Omnibus I novinkou roku 2026, mohou se konkrétní české transpoziční hodnoty a termíny ještě upřesnit. Zásadní rozhodnutí (zda firma reportuje a od kdy) je proto vždy vhodné ověřit u auditora nebo v aktuálním znění zákona o účetnictví.

Co musí zpráva o udržitelnosti obsahovat?

Zpráva o udržitelnosti se sestavuje podle evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards) a tvoří samostatnou, jasně označenou část výroční zprávy. Vychází z principu dvojí významnosti (double materiality) – firma vykazuje jednak svůj dopad na lidi a životní prostředí, jednak to, jak témata udržitelnosti finančně ovlivňují ji samotnou.

Zpráva typicky pokrývá:

• Environmentální oblast (E): emise skleníkových plynů (rozsahy 1, 2 a 3), spotřebu energie, vodu, oběhové hospodářství, znečištění a biologickou rozmanitost.
• Sociální oblast (S): vlastní zaměstnance, pracovníky v hodnotovém řetězci, dotčené komunity a spotřebitele.
• Správu a řízení (G): podnikatelskou etiku, řízení vztahů s dodavateli a opatření proti korupci.
• Informace podle EU taxonomie: podíl obratu, kapitálových a provozních výdajů spojený s environmentálně udržitelnými činnostmi. Tuto povinnost ukládá přímo použitelné nařízení EU o taxonomii a zákon o účetnictví na ně odkazuje.

Důležité je, že zpráva o udržitelnosti podléhá povinnému ověření. Auditor k ní vydává výrok v režimu tzv. omezené jistoty (limited assurance). Přechod na náročnější přiměřenou jistotu (reasonable assurance) byl v rámci zjednodušení odložen. Pravidla ověřování upravuje vedle zákona o účetnictví i zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, který novela č. 316/2025 Sb. rovněž změnila.

Týká se ESG i malých firem a OSVČ?

Ve zkratce: Malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. ESG se jich ale stále častěji dotýká nepřímo – přes požadavky velkých odběratelů, bank a pojišťoven, které potřebují data od svých dodavatelů. Tomuto efektu se říká „trickle-down“ a Omnibus I proti němu zavedl ochranný strop.

I když malá firma nebo živnostník do žádné povinné kategorie nespadá, ESG se v praxi často objeví ve dvou situacích:

1. Dodavatelský řetězec. Velký odběratel, který sám reportuje podle CSRD, musí získat data o emisích a dalších dopadech i od svých dodavatelů. Proto rozesílá ESG dotazníky. Pro malou firmu to může znamenat, že bez vyplnění dotazníku přijde o zakázku.
2. Financování. Banky a pojišťovny začleňují ESG do hodnocení rizik. Udržitelnost tak může ovlivnit dostupnost a cenu úvěru či pojištění.

Omnibus I na tento tlak reagoval ochranným stropem hodnotového řetězce (value chain cap). Firma, která spadá pod CSRD, smí od menších dodavatelů pod prahem CSRD (zhruba do 1 000 zaměstnanců) požadovat jen údaje v rozsahu dobrovolného standardu VSME – víc po nich žádat nesmí. Menší dodavatel tak má fakticky „právo odmítnout“ požadavky, které tento rámec přesahují. To dává malým firmám předvídatelnou a omezenou množinu dat, kterou je třeba sledovat.

Souvislost ESG s běžnými firemními povinnostmi popisuje i přehled povinnosti s.r.o., kam ESG reporting u větších společností organicky navazuje.

Co je standard VSME a komu se hodí?

Ve zkratce: VSME (Voluntary Standard for SMEs) je dobrovolný, výrazně zjednodušený standard pro vykazování udržitelnosti malých a středních podniků. Vypracoval ho poradní orgán Komise EFRAG a Evropská komise v červenci 2025 doporučila firmám, které chtějí reportovat dobrovolně, používat právě jej.

VSME je odpověď na situaci, kdy menší firmy sice nemají zákonnou povinnost reportovat, ale čelí desítkám nejednotných ESG dotazníků od odběratelů a bank. Standard má tyto výhody:

• Jednotnost. Nahrazuje roztříštěné dotazníky jedním srozumitelným rámcem, takže firma vykazuje data jednou a může je použít pro více protistran.
• Modulární rozsah. Obsahuje základní (basic) modul a rozšířený (comprehensive) modul, takže firma odpovídá jen na to, co je relevantní její velikosti.
• Lepší přístup k financování a zakázkám. Dobře zpracovaná VSME zpráva usnadňuje jednání s bankami i s velkými odběrateli.
• Digitální podpora. EFRAG zveřejnil digitální šablonu a XBRL taxonomii, které vykazování usnadňují.

VSME je dobrovolný – nikdo za jeho nepoužití nesankcionuje. Pro malou nebo střední firmu, která dostává ESG dotazníky od zákazníků, je ale praktickým nástrojem, jak na ně odpovídat efektivně a jednotně.

Jak se na ESG reporting připravit? Kroky pro firmu

1. Zjistěte svou kategorii a status. Spočítejte aktiva, obrat a počet zaměstnanců a zjistěte, zda jste velká účetní jednotka, subjekt veřejného zájmu nebo kotovaná firma podle zákona o účetnictví.
2. Vyhodnoťte dopad Omnibusu. Pokud jste do povinnosti ještě nespadli, ověřte aktuální prahy (1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR) a posunutý harmonogram (účetní období 2027).
3. Proveďte analýzu dvojí významnosti. Určete, která témata udržitelnosti jsou pro vás podstatná z hlediska dopadu i financí.
4. Nastavte sběr dat. Zaveďte měření emisí, spotřeby energie a sociálních ukazatelů. Velká část práce je o datech, nikoli o textu.
5. Sestavte zprávu podle ESRS (u povinných firem) nebo podle VSME (dobrovolně) a zařaďte ji do výroční zprávy.
6. Zajistěte ověření auditorem, pokud zpráva podléhá povinnému ověření v režimu omezené jistoty (limited assurance).

Časté chyby při ESG reportingu

• Spoléhání na zastaralý rozsah povinných. Po Omnibusu I řada firem do působnosti CSRD už nespadá – a naopak některé předpokládají, že se jich povinnost netýká, ač jsou kotované.
• Podcenění dat ve scope 3. Emise v dodavatelském řetězci bývají největší a nejhůře dohledatelné; je třeba s nimi začít včas.
• Ignorování dotazníků od odběratelů. I nepovinná firma může kvůli nevyplnění ESG dotazníku přijít o zakázku u velkého zákazníka.
• Záměna VSME a CSRD. Dobrovolný VSME nenahrazuje povinnou zprávu podle ESRS u firem, které do CSRD spadají.
• Opomenutí auditu. Povinná zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; bez výroku není kompletní.

Shrnutí

Povinný ESG reporting podle CSRD se v roce 2026 v Česku týká hlavně velkých účetních jednotek, které jsou subjektem veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, a kotovaných firem; pravidla zavedla novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. Balíček Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470, ale okruh povinných firem výrazně zúžil (na firmy nad 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR) a další vlnu odsunul na účetní období roku 2027. Malé a střední firmy povinnost přímo nemají, přesto je ESG dotahuje přes dodavatelský řetězec a financování; pro ně slouží dobrovolný standard VSME a chrání je strop hodnotového řetězce. Zásadní rozhodnutí je vždy vhodné ověřit u auditora a v aktuálním znění zákona o účetnictví.

Často kladené otázky

Koho se v roce 2026 týká povinný ESG reporting?

V Česku jej musí podle zákona o účetnictví ve znění zákona č. 316/2025 Sb. sestavovat zejména velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci (první vlna), a střední či malé účetní jednotky, které jsou emitenty cenných papírů na evropském regulovaném trhu. Po Omnibusu I se další vlna zužuje na firmy nad 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR a odsouvá na účetní období 2027.

Co je směrnice CSRD?

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464, je unijní směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky. Do českého práva ji transponuje novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. Stanoví, které firmy musí sestavit zprávu o udržitelnosti, podle jakých standardů (ESRS) a že zpráva podléhá ověření auditorem.

Co změnil Omnibus I?

Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470 (platnost od 18. března 2026), zúžil okruh povinných firem na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR, odložil náběh povinnosti pro dosud nereportující firmy na účetní období roku 2027 a zahájil zjednodušení standardů ESRS. Podle odhadů Evropské komise z působnosti CSRD vypadne kolem 80 % původně dotčených firem.

Musí ESG reporting řešit i malá firma nebo OSVČ?

Přímou zákonnou povinnost malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají. ESG se jich ale často dotkne nepřímo – velký odběratel nebo banka po nich může chtít ESG data. Omnibus I zavedl ochranný strop hodnotového řetězce: velká firma smí od menších dodavatelů požadovat údaje jen v rozsahu dobrovolného standardu VSME.

Co je standard VSME?

VSME je dobrovolný zjednodušený standard pro vykazování udržitelnosti malých a středních podniků, který vypracoval poradní orgán Komise EFRAG. Evropská komise v červenci 2025 doporučila firmám, jež chtějí reportovat dobrovolně, používat právě VSME. Pomáhá menším firmám odpovídat na ESG dotazníky jednotně a efektivně.

Musí být zpráva o udržitelnosti ověřena auditorem?

Ano. U firem, které spadají pod CSRD, podléhá zpráva o udržitelnosti povinnému ověření auditorem v režimu omezené jistoty (limited assurance). Pravidla upravuje zákon o účetnictví spolu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění novely č. 316/2025 Sb. Přechod na přísnější přiměřenou jistotu byl odložen.