Ve zkratce: Účetní závěrka je soubor výkazů, které k rozvahovému dni zachycují finanční situaci a hospodaření účetní jednotky. Vždy ji tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Sestavuje se k poslednímu dni účetního období, u kalendářního roku tedy k 31. prosinci, a u s.r.o. a a.s. ji valná hromada musí projednat do 6 měsíců od rozvahového dne, tedy zpravidla do 30. června následujícího roku.
Účetní závěrka je výsledný produkt celého účetnictví za účetní období. Nejde o jeden formulář, ale o nedílný celek několika výkazů, který musí podle § 18 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, obsahovat také jméno účetní jednotky, sídlo, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den a okamžik sestavení. Tento průvodce vysvětluje, z čeho se účetní závěrka skládá, kdy a v jakém rozsahu se sestavuje, kdo ji schvaluje a do kdy se zveřejňuje.
Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.
Co je účetní závěrka a k čemu slouží?
Ve zkratce: Účetní závěrka je soubor účetních výkazů sestavený k rozvahovému dni, který dává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky.
Účetní závěrku vymezuje § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Sestavuje ji každá účetní jednotka, která vede účetnictví (tzv. podvojné účetnictví) – tedy obchodní korporace, spolky, nadace i fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo ty, které vedení účetnictví zvolily dobrovolně. Osoby, které vedou pouze daňovou evidenci, účetní závěrku nesestavují.
Účetní závěrka plní několik rolí najednou:
- informační – dává vlastníkům, věřitelům, bankám i státu obraz o hospodaření,
- kontrolní – je podkladem pro výpočet základu daně z příjmů,
- rozhodovací – na jejím základě rozhoduje nejvyšší orgán o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
- veřejnou – některé jednotky ji zveřejňují ve sbírce listin veřejného rejstříku.
Účetní závěrku je důležité odlišit od účetní uzávěrky. Uzávěrka je proces uzavření účetních knih (zaúčtování závěrkových operací, výpočet výsledku hospodaření a uzavření účtů), zatímco závěrka je výsledný soubor výkazů, který z uzavřených knih vznikne. Postup uzavření knih popisuje samostatný text účetní uzávěrka.
Co obsahuje účetní závěrka?
Ve zkratce: Účetní závěrku vždy tvoří tři povinné části – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malou účetní jednotkou, sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji:
- rozvaha (bilance) – přehled majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k rozvahovému dni,
- výkaz zisku a ztráty – přehled nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za účetní období,
- příloha – vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
| Část závěrky | Co zachycuje | Kdo ji sestavuje |
|---|---|---|
| Rozvaha | Aktiva a pasiva k rozvahovému dni | všechny účetní jednotky |
| Výkaz zisku a ztráty | Náklady, výnosy, výsledek hospodaření | všechny účetní jednotky |
| Příloha | Doplňující a vysvětlující informace | všechny účetní jednotky |
| Přehled o peněžních tocích | Příjmy a výdaje peněžních prostředků | zejména střední a velké obchodní společnosti; výjimky v § 18 odst. 2 |
| Přehled o změnách vlastního kapitálu | Pohyby ve vlastním kapitálu | zejména střední a velké obchodní společnosti |
Zdroj: § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhláška č. 500/2002 Sb., stav k roku 2026.
Strukturu a uspořádání jednotlivých výkazů pro podnikatele stanoví prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. Podrobněji jednotlivé výkazy popisují samostatné texty rozvaha a výkaz zisku a ztráty.
Příloha k účetní závěrce
Příloha bývá nejčastěji podceňovanou částí závěrky, přestože je povinná pro všechny účetní jednotky. Vysvětluje a doplňuje údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztráty a informace v ní se uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou položky vykázány v obou výkazech. Obsah přílohy upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb. – uvádí se v ní například použité účetní metody, způsoby oceňování a odpisování, informace o pohledávkách a závazcích nebo údaje o zaměstnancích.
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
Tyto dva výkazy nejsou povinné pro každého. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. nejsou mikro a malé účetní jednotky povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Zákon výslovně zahrnuje tyto přehledy do závěrky obchodních společností. V praxi se tak povinnost týká především středních a velkých obchodních společností; banky, pojišťovny a penzijní společnosti podle § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. U jiných druhů účetních jednotek je nutné zohlednit jejich vlastní právní režim.
Jaký rozsah závěrky se sestavuje?
Ve zkratce: Rozsah závěrky (plný, nebo zkrácený) i to, zda se sestavují všechny výkazy, závisí na kategorii účetní jednotky. Mikro a malé jednotky využívají zjednodušený rozsah.
Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií podle velikosti. Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu zhruba o čtvrtinu (hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 se nemění); zvýšené limity kategorizace se posuzují již pro účetní období započatá v roce 2024. Pro zařazení do kategorie musí být splněny alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1b zákona).
| Kategorie | Aktiva celkem | Čistý obrat | Počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| Mikro | do 11 mil. Kč | do 22 mil. Kč | do 10 |
| Malá | do 120 mil. Kč | do 240 mil. Kč | do 50 |
| Střední | do 600 mil. Kč | do 1 200 mil. Kč | do 250 |
| Velká | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny |
Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro zařazení stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Stav k roku 2026.
Z kategorie vyplývá nejen rozsah výkazů, ale zpravidla i to, zda jednotka podléhá povinnému auditu. Zvýšené limity kategorizace se podle přechodných ustanovení posuzují již pro období započatá od roku 2024; nový rozsah auditu se použije až pro období započatá od 1. 1. 2026. Podle § 20 se audit váže zejména na střední a velké jednotky, s výjimkou vybraných velkých jednotek mimo subjekty veřejného zájmu a dalších situací uvedených v zákoně. Zvláštní předpis může uložit audit i malé jednotce.
Kdy se účetní závěrka sestavuje?
Ve zkratce: Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince, u hospodářského roku poslední den zvoleného dvanáctiměsíčního období.
Podle § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka sestavuje k rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Podle účelu rozlišujeme tři typy závěrky:
- řádná – sestavuje se k poslednímu dni běžného účetního období (k 31. 12. u kalendářního roku),
- mimořádná – sestavuje se v jiných případech, například ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace nebo ke dni zrušení bez likvidace,
- mezitímní – sestavuje se v průběhu účetního období, pokud to vyžaduje zvláštní předpis (například při přeměně společnosti); při ní se neuzavírají účetní knihy.
Sestavení závěrky předchází řada uzávěrkových prací. Klíčovou z nich je inventarizace majetku a závazků, kterou ukládá § 29 a § 30 zákona o účetnictví – bez ní nelze závěrku považovat za průkaznou. Dále se zaúčtují kurzové rozdíly, časové rozlišení, opravné položky, rezervy a odpisy.
Modelový příklad: harmonogram závěrky za rok 2025
Společnost s ručením omezeným účtuje v kalendářním roce. Postup pro závěrku za rok 2025, kterou zpracovává v roce 2026:
- k 31. 12. 2025 – rozvahový den, ke kterému se závěrka sestavuje,
- leden–březen 2026 – inventarizace, zaúčtování závěrkových operací, uzavření knih a sestavení výkazů,
- do termínu daňového přiznání – závěrka je podkladem pro přiznání k dani z příjmů,
- do 30. 6. 2026 – projednání závěrky valnou hromadou,
- do 31. 12. 2026 – zveřejnění ve sbírce listin (nejzazší 12měsíční lhůta).
Kdo a do kdy účetní závěrku projednává?
Ve zkratce: Schválení účetní závěrky spadá do působnosti nejvyššího orgánu obchodní korporace. U s.r.o. a a.s. zákon ukládá valné hromadě řádnou závěrku projednat do 6 měsíců od konce období; automatické schválení tím nezaručuje.
U s.r.o. a a.s. spadá schválení závěrky do působnosti valné hromady. Podle § 181 odst. 2 a § 403 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. musí valná hromada řádnou závěrku projednat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Závěrka k 31. 12. 2025 tedy měla být projednána do 30. 6. 2026. Valná hromada ji může také neschválit; zákon zde výslovně stanoví lhůtu pro projednání.
Na schválení závěrky navazuje rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Schválení samo o sobě nemění obsah již sestavené závěrky – závěrka se zveřejňuje, i kdyby ji nejvyšší orgán neschválil.
Do kdy se účetní závěrka zveřejňuje?
Ve zkratce: Účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují závěrku založením do sbírky listin. Auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději však všechny do 12 měsíců od rozvahového dne.
Povinnost zveřejnění upravuje § 21a zákona č. 563/1991 Sb. Závěrka se zveřejňuje založením do sbírky listin veřejného (zpravidla obchodního) rejstříku:
- jednotky s povinným auditem zveřejňují závěrku do 30 dnů od splnění obou podmínek (ověření auditorem a schválení příslušným orgánem), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, a to i bez schválení,
- u neauditovaných jednotek je rozhodující nejzazší 12měsíční lhůta od rozvahového dne.
Pokud jednotka závěrku nezveřejní, hrozí jí sankce. Finanční úřad může podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb. uložit pokutu až 3 % hodnoty aktiv celkem, rejstříkový soud pak pořádkovou pokutu až 100 000 Kč podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Podrobnosti popisuje text zveřejnění účetní závěrky.
Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?
Ve zkratce: Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka a výroční zpráva uchovávají po dobu 10 let, zatímco běžné účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh jen 5 let. Lhůta se počítá od konce účetního období, kterého se dokument týká, a může se podle § 32 prodloužit, pokud jsou doklady použity v jiném řízení (například daňové kontrole).
Časté chyby u účetní závěrky
- Vynechání přílohy. Příloha je povinná pro všechny účetní jednotky, ne jen pro velké společnosti. Závěrka bez přílohy je neúplná.
- Sestavení bez inventarizace. Bez doložené inventarizace majetku a závazků není závěrka průkazná (§ 29 a § 30 zákona).
- Záměna závěrky a uzávěrky. Uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka je výsledný soubor výkazů.
- Nezveřejnění ve sbírce listin. Opomenutí zveřejnění je nejčastější sankcionovaná chyba; hrozí pokuta až 3 % aktiv nebo 100 000 Kč.
- Špatné určení kategorie jednotky. Nesprávné zařazení vede k chybnému rozsahu výkazů a může nesprávně vyloučit nebo zahrnout povinný audit.
Související témata a nástroje
- výkaz cash flow doplňuje závěrku o přehled peněžních toků.
- FAQ k účetní závěrce odpovídá na časté dotazy k závěrce.
- ESG reporting navazuje na širší reportingové povinnosti firem.
Shrnutí
Účetní závěrka je nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.); obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malé, doplňují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu, s výjimkou § 1a písm. b) až d) pro peněžní toky. Sestavuje se k rozvahovému dni, u kalendářního roku k 31. prosinci. U s.r.o. a a.s. ji valná hromada projedná do 6 měsíců od konce účetního období a zapsané jednotky ji zveřejňují ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Sestavená závěrka je zároveň podkladem pro výpočet daně z příjmů a promítá se i do nákladů firmy, k nimž patří mzdové výdaje a cena práce.
Další praktický postup
K praktickému předání dokladů slouží podklady pro účetní na konec roku včetně PDF checklistu. Rozlišuje účetní jednotky, daňovou evidenci, výdajový paušál a paušální režim.
Často kladené otázky
Co musí účetní závěrka obsahovat?
Účetní závěrku vždy tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malou účetní jednotkou, sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu; § 18 odst. 2 vylučuje u jednotek podle § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích. Závěrka musí obsahovat také identifikační údaje jednotky, rozvahový den a okamžik sestavení.
Kdy se sestavuje účetní závěrka?
Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince. Mimo to existuje mimořádná závěrka (například ke dni vstupu do likvidace) a mezitímní závěrka sestavovaná v průběhu období, při níž se neuzavírají účetní knihy.
Do kdy musí být účetní závěrka projednána a zveřejněna?
U s.r.o. a a.s. musí valná hromada řádnou závěrku projednat do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, u závěrky k 31. 12. 2025 tedy do 30. 6. 2026. Výsledkem projednání může být i neschválení. Zveřejnit ji jednotky zapsané ve veřejném rejstříku musejí založením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne; auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení.
Jaký je rozdíl mezi účetní závěrkou a účetní uzávěrkou?
Účetní uzávěrka je proces, kterým se na konci období uzavírají účetní knihy – zaúčtují se závěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a uzavřou účty. Účetní závěrka je naopak výsledný soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha), který z uzavřených knih vznikne.
Kdo nemusí účetní závěrku sestavovat?
Běžnou účetní závěrku podle § 18 nesestavují osoby, které nevedou účetnictví, ale pouze daňovou evidenci – typicky drobní podnikatelé a OSVČ uplatňující výdaje paušálem nebo vedoucí daňovou evidenci. Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví sestavují namísto běžné závěrky přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích podle § 13b. Běžná závěrka se týká jednotek vedoucích účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu.
Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?
Účetní závěrka a výroční zpráva se podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Ostatní účetní záznamy, jako jsou účetní doklady a účetní knihy, se uchovávají 5 let.
Do jaké kategorie účetní jednotky moje firma patří a co z toho plyne?
Zákon o účetnictví rozlišuje čtyři kategorie podle velikosti. Mikro jednotka má aktiva do 11 mil. Kč, čistý obrat do 22 mil. Kč a do 10 zaměstnanců; malá do 120 mil. Kč aktiv, do 240 mil. Kč obratu a do 50 zaměstnanců; střední do 600 mil. Kč aktiv, do 1 200 mil. Kč obratu a do 250 zaměstnanců; velká překračuje alespoň dvě z těchto hranic. Pro zařazení musíte splnit alespoň 2 ze 3 kritérií ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb.).
Z kategorie plyne rozsah závěrky i další povinnosti. Mikro a malé jednotky nemusejí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu a mohou využít zákonný zjednodušený rozsah výkazů. Pro období započatá od 1. 1. 2026 dopadá audit podle § 20 zejména na střední a velké jednotky, s výjimkami uvedenými v zákoně. Zvýšené limity kategorizace zavedla novela č. 316/2025 Sb. a podle přechodných ustanovení se posuzují už pro období započatá v roce 2024.
Co obsahuje příloha k účetní závěrce?
Příloha je povinnou součástí účetní závěrky pro všechny účetní jednotky, ne jen pro velké společnosti (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Vysvětluje a doplňuje údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztráty a informace se v ní uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou položky vykázány v obou výkazech.
Obsah přílohy stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Uvádějí se v ní například použité účetní metody, způsoby oceňování a odpisování, informace o pohledávkách a závazcích nebo údaje o zaměstnancích. Závěrka bez přílohy je neúplná a patří mezi nejčastější chyby.
Kdy má firma povinný audit účetní závěrky?
Povinnost auditu se zpravidla odvíjí od velikostní kategorie účetní jednotky. Pro účetní období započatá od 1. 1. 2026 dopadá audit podle § 20 zejména na střední a velké účetní jednotky; u vybraných velkých jednotek a v některých insolvenčních situacích platí výjimky. Zvláštní předpis může audit uložit i malé jednotce.
Kategorii jednotky určuje § 1b zákona č. 563/1991 Sb. podle aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kdy stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Nesprávné zařazení do kategorie může povinný audit chybně vyloučit nebo zahrnout. Podrobnosti rozebírá text povinný audit.
Co obsahuje rozvaha?
Rozvaha (bilance) je přehled majetku a zdrojů jeho krytí k rozvahovému dni. Na straně aktiv zachycuje majetek účetní jednotky, na straně pasiv zdroje jeho financování (vlastní kapitál a cizí zdroje). Obě strany se vždy rovnají. Rozvahu sestavují všechny účetní jednotky a je jednou ze tří povinných částí závěrky vedle výkazu zisku a ztráty a přílohy.
Strukturu a uspořádání rozvahy pro podnikatele stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb.; mikro a malé jednotky mohou využít zkrácený rozsah. Podrobně položky rozvahy popisuje samostatný text rozvaha.
Co obsahuje výkaz zisku a ztráty?
Výkaz zisku a ztráty zachycuje náklady, výnosy a výsledek hospodaření za celé účetní období. Na rozdíl od rozvahy, která ukazuje stav majetku a zdrojů k jednomu dni, vypovídá výkaz zisku a ztráty o tom, jak jednotka hospodařila za období, a jeho výsledkem je zisk nebo ztráta. Sestavují ho všechny účetní jednotky jako jednu ze tří povinných částí závěrky.
Strukturu výkazu pro podnikatele stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Podrobně jeho jednotlivé položky popisuje samostatný text výkaz zisku a ztráty.