Inventarizační rozdíly: manko a přebytek

Ve zkratce: Inventarizační rozdíl vzniká, když se skutečný stav majetku zjištěný inventurou liší od stavu v účetnictví a tento rozdíl nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem. Je-li skutečný stav nižší, jde o manko (u peněžní hotovosti a cenin o schodek); je-li vyšší, jde o přebytek. Manko na nakoupených zásobách se obvykle účtuje na vrub účtu 549, schodek hotovosti na účet 569 a přebytek nakoupených zásob zpravidla ve prospěch účtu 648. Pro přebytek způsobený chybným vyskladněním nebo přebytek zásob vlastní výroby platí jiné postupy podle Českého účetního standardu č. 007.

Inventarizační rozdíly jsou výsledkem inventarizace – tedy porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavem zachyceným v účetnictví. Tento průvodce vysvětluje, jak rozlišit manko, schodek a přebytek, jak je správně zaúčtovat u zásob, dlouhodobého majetku i pokladny, kdy je manko daňově uznatelné a kdy je nutné vrátit odpočet DPH.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

Co je inventarizační rozdíl?

Ve zkratce: Inventarizační rozdíl je rozdíl mezi skutečným stavem majetku zjištěným inventurou a stavem evidovaným v účetnictví, který nelze prokázat účetním záznamem. Zákon o účetnictví i Český účetní standard č. 007 rozeznávají pouze dva druhy rozdílů – manko (schodek) a přebytek.

Definici dává § 30 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Inventarizačními rozdíly se rozumějí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem, a to:

• manko (popřípadě schodek u peněžních prostředků a cenin), je-li skutečný stav nižší než stav v účetnictví,
• přebytek, je-li skutečný stav vyšší než stav v účetnictví.

Klíčové slovo je „neprokázané“. Pokud rozdíl umíte doložit – například chybným zaúčtováním, záměnou položek nebo dosud nezaúčtovaným dokladem – nejde o inventarizační rozdíl, ale o účetní chybu, kterou jednoduše opravíte. O inventarizačním rozdílu se účtuje teprve tehdy, když příčinu rozdílu nelze průkazně vysvětlit.

Termín schodek se používá výhradně pro chybějící peněžní hotovost a ceniny (poukázky, kolky, stravenky); ve všech ostatních případech, kdy skutečný stav nedosahuje účetního stavu, mluvíme o manku.

Co není manko? Normy přirozených úbytků a ztratné

Ve zkratce: Mankem nejsou ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob (vyschnutí, rozprach, sesychání) ani ztratné v maloobchodě. Tyto úbytky se účtují jako běžná spotřeba na nákladové účty účtové skupiny 50, nikoli jako manko, a do výše stanovené normy jsou daňově uznatelné.

Než vyčíslíte konečné manko, musíte od zjištěného rozdílu nejprve odečíst tzv. normy přirozených úbytků. Český účetní standard pro podnikatele č. 007 výslovně stanoví, že ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob se nepovažují za manko.

Přirozené úbytky vznikají z povahy samotných zásob nebo z technologie skladování a manipulace:

• vyschnutí, vyprchání, sesychání nebo rozprach (např. u sypkých materiálů, ovoce, masa),
• rozlití, odpar nebo úkap u tekutin,
• ztratné v maloobchodním prodeji (rozbití, drobné krádeže zákazníků v samoobsluze).

Účetní jednotka si výši norem stanovuje vlastním vnitřním předpisem (vnitropodnikovou směrnicí), a to ekonomicky zdůvodněně – například na základě dlouhodobého sledování úbytků nebo oborových zvyklostí. Úbytek do výše této normy se účtuje jako běžná spotřeba zásob (typicky na vrub účtu 501 – Spotřeba materiálu nebo 504 – Prodané zboží), nikoli jako manko. Daňová uznatelnost této spotřeby plyne z obecného § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů); § 25 odst. 2 téhož zákona pak vymezuje hranici vůči neuznatelnému manku – úbytek do výše ekonomicky zdůvodněné normy se za daňově neúčinné manko nepovažuje. Mankem se stává teprve úbytek nad stanovenou normu.

Manko nebo přebytek? Rozdíl v kostce

Zdroj: § 30 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026; Český účetní standard pro podnikatele č. 007.

Jak zaúčtovat manko na zásobách?

Ve zkratce: Manko na zásobách (nad normu přirozených úbytků) se účtuje na vrub účtu 549 – Manka a škody z provozní činnosti souvztažně ve prospěch příslušného účtu zásob (112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě). Předpis náhrady škody zaměstnanci se účtuje na vrub účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci ve prospěch výnosového účtu 648.

Postup zaúčtování manka na zásobách:

1. Vyčíslete čisté manko. Od zjištěného rozdílu odečtěte úbytky v rámci norem přirozených úbytků a ztratného. Zbývající částka je manko nad normu.

2. Zaúčtujte úbytek zásob. Manko snižuje stav zásob – účtujte na vrub nákladového účtu 549 a ve prospěch účtu zásob:

   Účetní případ	MD	D
   Manko na materiálu nad normu	549	112
   Manko na zboží nad normu	549	132

3. Zaúčtujte předpis náhrady (je-li komu předepsat). Pokud manko zavinil konkrétní zaměstnanec a je mu předepsáno k úhradě, vzniká pohledávka:

   Účetní případ	MD	D
   Předpis náhrady manka zaměstnanci	335	648

Účet 549 je běžně používaným účtem v účtové skupině 54 – Jiné provozní náklady; Český účetní standard č. 007 předepisuje účtovou skupinu, nikoli konkrétní číslo syntetického účtu. Náhrada manka od odpovědné osoby se účtuje do výnosů účtové skupiny 64 (běžně účet 648).

Jak zaúčtovat schodek v pokladně a ceniny?

Ve zkratce: Chybějící hotovost nebo ceniny se účtují na vrub účtu 569 – Manka a škody z finanční činnosti ve prospěch účtu 211 – Pokladna nebo 213 – Ceniny. Předpis náhrady pokladníkovi se účtuje na vrub účtu 335 ve prospěch finančního výnosového účtu 668.

U peněžních prostředků a cenin se manko označuje jako schodek a účtuje se mezi finanční náklady:

Odpovědnost pokladníka za schodek ve svěřených hodnotách se řídí zejména § 252 a násl. zákoníku práce a vyžaduje platnou písemnou dohodu o odpovědnosti; zaměstnanec se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit. Předpis náhrady proto nelze automaticky účtovat jen proto, že inventura zjistila schodek.

Jak zaúčtovat přebytek?

Ve zkratce: Přebytek nakoupených zásob se zpravidla účtuje ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy souvztažně na vrub příslušného účtu zásob. Pokud je zjevně způsoben chybným vyskladněním, opraví se náklad účtové skupiny 50; přebytek zásob vlastní činnosti se účtuje proti účtové skupině 58. Přebytek hotovosti v pokladně se účtuje jako finanční výnos (běžně účet 668).

Přebytek znamená, že máte fyzicky více majetku, než kolik evidujete v účetnictví. U běžného přebytku nakoupených zásob a hotovosti se používají například tyto účty:

Jestliže přebytek nakoupených zásob prokazatelně vznikl chybným vyskladněním, účtuje se ve prospěch účtové skupiny 50, nikoli jako nový výnos skupiny 64. Přebytek zásob vlastní činnosti patří proti účtové skupině 58 (ČÚS č. 007 body 3.1 až 3.3).

Zvláštní postup platí u přebytku dlouhodobého majetku – tedy když inventura odhalí odpisovaný hmotný či nehmotný majetek, který v účetnictví vůbec není zachycen. Podle Českého účetního standardu č. 007 se zaúčtuje na vrub příslušného majetkového účtu (skupina 01 nebo 02) a ve prospěch účtu oprávek (skupina 07 nebo 08):

Majetek se tak zaeviduje proti oprávkám; přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku se podle ČÚS č. 007 neúčtuje do výnosů. U neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se přebytek účtuje proti účtové skupině 41.

Je manko daňově uznatelné?

Ve zkratce: Manko a škoda nad normu přirozených úbytků jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, daňově uznatelné jen do výše náhrady zaúčtované do výnosů. Úbytky do výše norem přirozených úbytků a ztratného (§ 25 odst. 2) jsou daňově uznatelné v plné výši.

Daňové posouzení manka se odvíjí od toho, zda jde o úbytek do normy, nebo nad normu:

• Úbytky do výše norem přirozených úbytků a ztratného jsou daňově uznatelné v plné výši (§ 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.). Proto je tak důležité mít normy stanovené vnitřní směrnicí.
• Manko a škoda nad normu jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelné pouze do výše náhrady zaúčtované do výnosů. Část manka, kterou nikdo neuhradí, je daňově neuznatelným nákladem.

Zákon o daních z příjmů zná i výjimky, kdy je škoda daňově uznatelná v plné výši i bez náhrady – jde o škody způsobené živelní pohromou a škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem (§ 24 odst. 2 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb.). Tyto případy je třeba doložit.

Modelový příklad: manko na skladě

Prodejna zjistí při inventuře skutečný stav zboží o 18 000 Kč nižší, než vykazuje účetnictví. Vnitřní směrnice stanoví normu ztratného v maloobchodě ve výši 0,3 % z obratu, což pro dané období odpovídá 11 000 Kč.

• Úbytek do normy ztratného 11 000 Kč → běžná spotřeba (MD 504 / D 132), daňově uznatelné.
• Manko nad normu 7 000 Kč → MD 549 / D 132. Tato částka je daňově neuznatelná, pokud nebude předepsána k náhradě.
• Pokud prodejna předepíše manko 7 000 Kč k úhradě zaměstnanci (MD 335 / D 648), stává se manko ve výši této náhrady daňově uznatelným podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb.

Manko a DPH: kdy vracet odpočet?

Ve zkratce: U nedoloženého zničení, ztráty nebo odcizení zásob, u nichž byl uplatněn odpočet DPH, vzniká plátci povinnost provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 zákona č. 235/2004 Sb.; u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu jde o jednorázovou úpravu podle § 78e. Řádně doloženou ztrátu, například inventurním soupisem a skutečným předpisem náhrady odpovědnému zaměstnanci, GFŘ posuzuje jinak než nedoložené manko. Samotný předpis náhrady není automatickým zdanitelným plněním zaměstnanci.

Pokud jste si při pořízení zásob uplatnili odpočet DPH a tyto zásoby následně chybí v důsledku nedoloženého manka nebo škody, musí plátce uplatněný odpočet vrátit – jde o tzv. vyrovnání odpočtu daně podle § 77 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. U nedoloženého zničení, ztráty nebo odcizení dlouhodobého majetku se postupuje podle pravidel o úpravě odpočtu, konkrétně podle § 78e téhož zákona (širším rámcem úpravy odpočtu dlouhodobého majetku je § 78 a násl.).

Povinnost vrátit odpočet nevzniká v případech, kdy je úbytek řádně doložen, zejména:

• úbytek do výše normy přirozených úbytků a ztratného,
• ztráta majetku řádně doložená inventurním soupisem a skutečným předpisem náhrady odpovědnému zaměstnanci podle zákoníku práce,
• krádež prokázaná potvrzením policie o neznámém pachateli,
• škoda způsobená živelní pohromou řádně doložená.

Klíčové je průkazné doložení zničení, ztráty nebo odcizení majetku podle metodiky GFŘ; pouhé formální předepsání náhrady bez reálného řešení škody nemusí stačit. Daňová uznatelnost nákladu a vyrovnání odpočtu DPH jsou dvě odlišná posouzení.

Jak postupovat při zaúčtování inventarizačního rozdílu krok za krokem

1. Dokončete inventuru a porovnejte stavy. Zjistěte skutečný stav a porovnejte jej se stavem v účetnictví podle inventurního soupisu.
2. Prověřte, zda rozdíl nelze prokázat. Vyloučíte-li chybu v účtování, záměnu nebo nezaúčtovaný doklad, jde o inventarizační rozdíl.
3. U manka odečtěte normy přirozených úbytků a ztratné. Teprve zbývající úbytek je manko nad normu.
4. Zaúčtujte rozdíl na správné účty (549/569 u manka a schodku, 648/668 u přebytku, oprávky u přebytku dlouhodobého majetku).
5. Posuďte předpis náhrady škody u zaviněného manka (MD 335 / D 648 nebo 668).
6. Vyřešte DPH – u nedoloženého manka proveďte vyrovnání nebo úpravu odpočtu podle zákona o DPH.
7. Posuďte daňovou uznatelnost nákladu podle § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb.
8. Doložte vše dokladem. Inventarizační rozdíly zaúčtujte do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav, a uchovejte inventurní soupisy.

Časté chyby při účtování inventarizačních rozdílů

• Záměna manka a přirozeného úbytku. Úbytek do normy není manko – účtuje se jako spotřeba, ne na účet 549. Bez stanovené normy ve vnitřní směrnici však finanční úřad celý úbytek posoudí jako daňově neúčinné manko.
• Chybějící vnitřní směrnice o normách úbytků. Bez ekonomicky zdůvodněné normy nelze část úbytku uplatnit jako daňový náklad.
• Opomenutí vyrovnání odpočtu DPH u nedoloženého manka na zásobách – jde o častý nález při daňové kontrole.
• Účtování přebytku dlouhodobého majetku do výnosů. Přebytek odpisovaného majetku patří proti oprávkám (skupina 07 nebo 08), ne na účet 648.
• Záměna pojmů manko a schodek. Schodek se používá jen u peněz a cenin (účet 569), manko u ostatního majetku (účet 549).
• Opomenutí náhrady u prokázaného zavinění. Daňovou uznatelnost manka nad normu ovlivňuje výše náhrady zaúčtované do výnosů; právní nárok na náhradu je nutné posoudit podle konkrétních okolností a zákoníku práce.

Shrnutí

Inventarizační rozdíl je neprokázaný rozdíl mezi skutečným a účetním stavem majetku. Manko (u hotovosti schodek) se podle povahy věci účtuje do příslušné skupiny nákladů, přebytek nakoupených zásob obvykle do skupiny 64 a přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku proti oprávkám. U nakoupených zásob vzniklých chybným vyskladněním a u zásob vlastní činnosti platí odlišné souvztažnosti. Manko nad normu je daňově uznatelné jen do výše náhrady zaúčtované do výnosů; při nedoloženém zničení, ztrátě nebo odcizení majetku může vzniknout povinnost vyrovnat či upravit odpočet DPH.

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi mankem a schodkem?

Manko i schodek znamenají, že skutečný stav majetku je nižší než stav v účetnictví a rozdíl nelze prokázat. Pojem schodek se ale používá výhradně pro chybějící peněžní hotovost a ceniny (účtuje se na účet 569), zatímco manko označuje chybějící ostatní majetek, typicky zásoby (účet 549). Jde tedy o totéž, jen s odlišným označením a účtem podle druhu majetku.

Na jaký účet se účtuje manko na zásobách?

Manko na zásobách nad normu přirozených úbytků se účtuje na vrub účtu 549 – Manka a škody z provozní činnosti a ve prospěch příslušného účtu zásob – u materiálu účtu 112, u zboží účtu 132. Vyplývá to z Českého účetního standardu pro podnikatele č. 007.

Je přebytek zboží zdanitelný?

U běžného přebytku nakoupeného zboží vzniká účetní výnos (zpravidla účet 648), který se promítá do základu daně z příjmů. Je-li však přebytek prokazatelně důsledkem chybného vyskladnění, opravuje se náklad; u zásob vlastní činnosti se účtuje proti účtové skupině 58. U odpisovaného dlouhodobého majetku se přebytek účtuje proti oprávkám, u neodpisovaného majetku proti skupině 41.

Musím při manku vracet odpočet DPH?

Při nedoloženém zničení, ztrátě nebo odcizení zásob, u nichž byl uplatněn odpočet, musí plátce provést vyrovnání podle § 77 zákona o DPH; u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu jde o § 78e. U řádně doložených případů se původní odpočet nevyrovnává jen proto, že majetek chybí; doložení musí obstát podle metodiky GFŘ. Skutečný předpis náhrady odpovědnému zaměstnanci může být jedním z důkazů ztráty, sám o sobě není dodáním zboží zaměstnanci.

Co jsou normy přirozených úbytků a kde je stanovím?

Normy přirozených úbytků vyjadřují, kolik zásob přirozeně ubude vyschnutím, rozprachem, sesycháním či jako ztratné v maloobchodě. Tyto úbytky nejsou mankem. Výši norem si účetní jednotka stanoví vlastní vnitropodnikovou směrnicí, a to ekonomicky zdůvodněně. Úbytek do výše normy je podle § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelným nákladem.

Kdy je manko daňově uznatelné?

Manko a škoda nad normu jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelné jen do výše náhrady zaúčtované do výnosů (například předpisu náhrady zaměstnanci). Výjimkou jsou škody způsobené živelní pohromou a škody podle potvrzení policie způsobené neznámým pachatelem, které jsou podle § 24 odst. 2 písm. l) téhož zákona daňově uznatelné v plné výši.

Jak se účtuje přebytek dlouhodobého majetku zjištěný při inventuře?

Přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku se podle Českého účetního standardu č. 007 zaúčtuje na vrub příslušného majetkového účtu (skupina 01 – dlouhodobý nehmotný majetek nebo 02 – dlouhodobý hmotný majetek) a ve prospěch účtu oprávek (skupina 07 nebo 08). Neúčtuje se tedy do výnosů jako přebytek zásob, protože se předpokládá, že majetek byl pořízen již v minulosti.