Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz)

Ve zkratce: Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) je účetní výkaz, který ukazuje skutečné příjmy a výdaje peněžních prostředků za účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. Jeho uspořádání a obsah upravuje § 40 až § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Povinně jej sestavují jen střední a velké účetní jednotky jako součást účetní závěrky (§ 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.); mikro a malé jednotky tuto povinnost nemají. V praxi se nejčastěji používá nepřímá metoda, která výsledek hospodaření upraví o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu.

Zisk z výkazu zisku a ztráty a stav peněz na účtu jsou dvě různé veličiny. Firma může vykazovat zisk, a přesto nemít na výplaty ani na faktury – protože peníze drží v neuhrazených pohledávkách, zásobách nebo zaplacených investicích. Přesně tento rozdíl mezi výsledkem hospodaření a reálným pohybem peněz vysvětluje přehled o peněžních tocích. Tento průvodce vysvětluje, co výkaz obsahuje, kdo jej musí sestavit, jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou metodou a jak se sestavuje krok za krokem na konkrétním příkladu.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

Co je přehled o peněžních tocích?

Ve zkratce: Přehled o peněžních tocích je výkaz, který za účetní období zachycuje přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Vysvětluje, proč se mezi začátkem a koncem období změnil stav peněz, a propojuje tak rozvahu a výkaz zisku a ztráty.

Přehled o peněžních tocích (anglicky cash flow statement, odtud lidové označení „cash flow výkaz") je rozpisem vybraných položek majetku, který podává informaci o příjmech a výdajích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za účetní období. Jeho účelem je ukázat schopnost účetní jednotky vytvářet peníze a způsob, jakým je používá.

Zatímco výkaz zisku a ztráty pracuje s akruálním principem (náklad a výnos se účtuje v období, do kterého věcně a časově patří, bez ohledu na to, kdy se zaplatí), přehled o peněžních tocích sleduje skutečný pohyb peněz. Díky tomu odpovídá na otázky, na které samotná rozvaha ani výsledovka neodpovědí:

• proč firma vykazuje zisk, a přesto nemá hotovost,
• kolik peněz vygenerovala vlastní provozní činnost,
• kolik peněz spotřebovaly investice a kolik přineslo nebo odčerpalo financování,
• jak se ze začátečního stavu peněz dostala firma na konečný stav v rozvaze.

Součet peněžních toků z provozní, investiční a finanční činnosti se musí rovnat změně stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů mezi počátečním a konečným stavem v rozvaze. Tato kontrolní vazba je základní vlastností správně sestaveného výkazu.

Co se rozumí peněžními prostředky a peněžními ekvivalenty?

Ve zkratce: Peněžními prostředky jsou hotovost, ceniny a peníze na účtech. Peněžními ekvivalenty je krátkodobý likvidní majetek snadno směnitelný za známou částku peněz s nevýznamným rizikem změny hodnoty, například peněžní úložky s výpovědní lhůtou do tří měsíců.

Vymezení toho, co se sleduje, je pro výkaz klíčové. Podle § 40 a § 41 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se rozlišují dvě skupiny:

• Peněžní prostředky – peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu (včetně případného přečerpání běžného účtu, tj. kontokorentu) a peníze na cestě. V účtové osnově jde o účtové skupiny 21, 22 a 26.
• Peněžní ekvivalenty – krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Patří sem například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou nebo likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu.

Důležité pravidlo: převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a ekvivalentů se do přehledu nepromítají. Pokud firma vybere hotovost z bankovního účtu do pokladny nebo převede peníze mezi dvěma účty, nejde o příjem ani výdaj – mění se jen forma, ne celkový stav. Tyto interní pohyby tedy do cash flow nevstupují.

Kdo musí přehled o peněžních tocích sestavit?

Ve zkratce: Povinnost mají střední a velké účetní jednotky, pro které je přehled o peněžních tocích součástí účetní závěrky. Mikro a malé účetní jednotky jej podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. sestavovat nemusí.

Účetní závěrka vždy povinně obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu jsou výkazy navíc – a nedopadají na každého. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, mikro a malé účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnost tak v praxi dopadá na střední a velké účetní jednotky.

Rozhodující je proto zařazení do velikostní kategorie. Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií podle aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců (hraniční hodnoty a pravidlo „alespoň 2 ze 3" upravuje § 1b zákona). Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu zhruba o čtvrtinu (hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 zůstává beze změny); zvýšené limity kategorizace se posuzují již pro účetní období započatá v roce 2024, tedy zpětně už pro účetní závěrky sestavované za rok 2024. Ke změně kategorie přitom dochází, jen pokud jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě ze tří hraničních hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech řádné účetní závěrky; toto přechodové pravidlo upravuje § 1e zákona.

Zdroj: § 18 odst. 2, § 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro zařazení stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Stav k roku 2026.

Mikro a malé účetní jednotky tedy přehled o peněžních tocích sestavovat nemusí, mohou jej však zpracovat dobrovolně – pro vlastní řízení likvidity, pro banku při žádosti o úvěr nebo pro investory. Cash flow výkaz patří mezi nejsledovanější výkazy ve finanční analýze i mimo zákonnou povinnost. Souvislost s ostatními výkazy a celkový rozsah závěrky podle kategorie popisuje samostatný text účetní závěrka.

Jak se přehled o peněžních tocích člení?

Ve zkratce: Peněžní toky se sledují zvlášť za tři činnosti – provozní, investiční a finanční. Jejich součet vyjadřuje celkovou změnu stavu peněžních prostředků a ekvivalentů za období.

Členění na tři činnosti je jádrem celého výkazu, protože ukazuje, odkud peníze přicházejí a kam odcházejí. Vyhláška č. 500/2002 Sb. i Český účetní standard pro podnikatele č. 023 rozlišují tyto tři oblasti:

Zdroj: § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard pro podnikatele č. 023. Stav k roku 2026.

Peněžní tok z provozní činnosti

Provozní činnost je hlavní výdělečná činnost účetní jednotky a všechny ostatní operace, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnost. Sem patří inkasa od odběratelů, platby dodavatelům za materiál a služby, výplaty mezd, odvody pojistného a placené daně. Provozní cash flow je nejdůležitější ukazatel – dlouhodobě záporný provozní tok signalizuje, že běžný provoz peníze spotřebovává, místo aby je vytvářel.

Peněžní tok z investiční činnosti

Investiční činnost zahrnuje pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku – hmotného, nehmotného i finančního. Typickým výdajem je nákup strojů, vozidel, budov nebo softwaru; typickým příjmem prodej takového majetku nebo přijaté splátky poskytnutých zápůjček. Rostoucí firma zpravidla vykazuje záporné investiční cash flow, protože investuje do svého rozvoje.

Peněžní tok z finanční činnosti

Finanční činnost zahrnuje operace, které mění velikost a strukturu vlastního kapitálu a dlouhodobých (případně i krátkodobých) závazků. Příjmem je čerpání úvěru nebo vklad společníka, výdajem splátka jistiny úvěru nebo výplata podílu na zisku. Finanční tok ukazuje, jak firma svůj provoz a investice financuje.

Přímá, nebo nepřímá metoda?

Ve zkratce: Provozní činnost lze vykázat přímou metodou (skutečné příjmy a výdaje) nebo nepřímou metodou (výsledek hospodaření upravený o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu). V praxi převažuje nepřímá metoda, protože vychází z údajů, které firma již má v rozvaze a výsledovce.

Volba metody, koncepce a modelu výkazu je při respektování § 40 až § 43 vyhlášky v pravomoci vykazující účetní jednotky. Pro provozní činnost existují dvě cesty:

Zdroj: § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard č. 023. Stav k roku 2026.

Přímá metoda vykazuje hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů přímo (například inkasa od odběratelů a platby dodavatelům). Je názorná, ale vyžaduje, aby účetní systém uměl peněžní toky takto třídit.

Nepřímá metoda se v České republice používá u provozní činnosti nejčastěji. Vychází z výsledku hospodaření před zdaněním a postupně jej upravuje:

• přičte nepeněžní náklady (odpisy, tvorbu opravných položek a rezerv), které snížily zisk, ale nebyly žádným výdajem peněz,
• odečte nepeněžní výnosy (rozpuštění rezerv a opravných položek),
• zohlední změny pracovního kapitálu – nárůst pohledávek a zásob peníze váže (odečítá se), nárůst krátkodobých závazků peníze dočasně uvolňuje (přičítá se),
• upraví o zaplacené úroky a daň z příjmů.

Investiční a finanční činnost se vykazuje vždy přímou metodou – jako skutečné příjmy a výdaje za jednotlivé operace. Nepřímá metoda se týká pouze provozní části výkazu.

Jak sestavit cash flow výkaz nepřímou metodou – postup krok za krokem

Ve zkratce: Nepřímá metoda začíná u výsledku hospodaření, přičte nepeněžní operace, upraví o změny pracovního kapitálu a doplní investiční a finanční toky. Výsledná změna stavu peněz se musí rovnat rozdílu počátečního a konečného stavu peněz v rozvaze.

1. Vyjděte z výsledku hospodaření za běžné účetní období (před zdaněním) z výkazu zisku a ztráty.
2. Přičtěte nepeněžní náklady – odpisy dlouhodobého majetku, tvorbu rezerv a opravných položek. Tyto položky snížily zisk, ale nebyly výdajem peněz.
3. Odečtěte nepeněžní výnosy – například rozpuštění rezerv a opravných položek.
4. Zohledněte změny pracovního kapitálu – porovnejte rozvahu na začátku a na konci období: nárůst pohledávek a zásob peníze váže (odečítáte), nárůst krátkodobých závazků peníze uvolňuje (přičítáte).
5. Upravte o zaplacené úroky a daň z příjmů – tím získáte čistý peněžní tok z provozní činnosti.
6. Doplňte investiční činnost – výdaje za pořízení dlouhodobého majetku a příjmy z jeho prodeje.
7. Doplňte finanční činnost – čerpání a splátky úvěrů, vklady společníků, výplaty podílů na zisku.
8. Sečtěte všechny tři toky a přičtěte je k počátečnímu stavu peněz. Výsledek se musí rovnat konečnému stavu peněz v rozvaze.

Krok 8 je zároveň kontrolou správnosti. Pokud se vypočtený konečný stav neshoduje se stavem peněz v rozvaze, je ve výkazu chyba.

Modelový příklad: cash flow nepřímou metodou

Středně velká společnost účtující v kalendářním roce sestavuje přehled o peněžních tocích za uplynulé účetní období (zde za rok 2025; metodika i postup jsou pro pozdější období stejné). Z výkazů má tyto údaje:

• výsledek hospodaření před zdaněním: 2 000 000 Kč,
• odpisy dlouhodobého majetku: 500 000 Kč,
• nárůst pohledávek za rok: 300 000 Kč,
• nárůst zásob: 200 000 Kč,
• nárůst krátkodobých závazků: 150 000 Kč,
• nákup nového stroje (investice): 1 200 000 Kč,
• čerpání bankovního úvěru: 800 000 Kč,
• zaplacená daň z příjmů: 350 000 Kč.

Výpočet po jednotlivých činnostech:

Firma tak vykázala zisk 2 000 000 Kč, ale skutečně jí přibylo na účtech a v pokladně 1 400 000 Kč. Rozdíl tvoří hlavně peníze vázané v rostoucích pohledávkách a zásobách a investice do stroje, částečně vykryté úvěrem a navrácené odpisy. Pokud byl počáteční stav peněz například 600 000 Kč, konečný stav v rozvaze musí být 2 000 000 Kč (600 000 + 1 400 000) – tím je výkaz zkontrolován.

Časté chyby u přehledu o peněžních tocích

• Záměna zisku a peněžního toku. Výsledek hospodaření a změna stavu peněz jsou dvě různé veličiny. Firma může být zisková a přitom jí peníze chybí, protože je drží v pohledávkách, zásobách nebo investicích.
• Zahrnutí interních převodů. Výběr hotovosti z účtu do pokladny ani převod mezi dvěma účty není příjem ani výdaj – tyto pohyby do výkazu nepatří (§ 41 vyhlášky).
• Špatné zařazení položky do činnosti. Splátka jistiny úvěru patří do finanční činnosti, zaplacený úrok do provozní; nákup stroje do investiční. Chybné zařazení sice nezmění celkovou změnu peněz, ale zkresluje vypovídací hodnotu výkazu.
• Opačné znaménko u změn pracovního kapitálu. Nárůst pohledávek a zásob peníze váže (mínus), nárůst závazků peníze uvolňuje (plus). Záměna znamének je nejčastější početní chyba nepřímé metody.
• Nesouhlas konečného stavu peněz. Vypočtený konečný stav se musí shodovat se stavem peněz v rozvaze. Pokud nesedí, je v sestavení chyba.
• Nesprávné určení kategorie jednotky. Zařazení do kategorie rozhoduje o tom, zda je výkaz povinný. Chybné určení vede k jeho neoprávněnému vynechání, nebo naopak zbytečnému sestavení.

Shrnutí

Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) ukazuje skutečné příjmy a výdaje peněz za účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost (§ 40 až § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Vysvětluje rozdíl mezi vykázaným ziskem a stavem peněz na účtech a propojuje rozvahu s výkazem zisku a ztráty. Povinně jej sestavují střední a velké účetní jednotky jako součást účetní závěrky (§ 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.), mikro a malé jednotky jej mohou zpracovat dobrovolně. Provozní část se nejčastěji vykazuje nepřímou metodou, která výsledek hospodaření upravuje o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu; investiční a finanční toky se vykazují přímo. Klíčovou kontrolou je shoda vypočteného konečného stavu peněz se stavem v rozvaze.

Často kladené otázky

K čemu slouží přehled o peněžních tocích?

Přehled o peněžních tocích ukazuje skutečný pohyb peněz za účetní období – kolik peněz firma vygenerovala provozem, kolik spotřebovaly investice a kolik přineslo nebo odčerpalo financování. Vysvětluje, proč může být firma zisková, a přesto nemít hotovost, a slouží jako podklad pro řízení likvidity, pro banky i investory.

Kdo musí sestavit přehled o peněžních tocích?

Povinnost mají střední a velké účetní jednotky, pro které je výkaz součástí účetní závěrky. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. nejsou mikro a malé účetní jednotky povinny přehled o peněžních tocích sestavovat. Zařazení do kategorie se posuzuje podle aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců (hraniční hodnoty určuje § 1b zákona ve znění novely č. 316/2025 Sb.; ke změně kategorie dochází podle § 1e zákona, pokud jednotka dvě ze tří hodnot překročí nebo přestane překračovat ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech). Mikro a malé jednotky jej mohou sestavit dobrovolně.

Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou metodou cash flow?

Přímá metoda vykazuje skutečné peněžní příjmy a výdaje (například inkasa od odběratelů a platby dodavatelům). Nepřímá metoda vychází z výsledku hospodaření a upravuje jej o nepeněžní operace (odpisy, rezervy, opravné položky) a o změny pracovního kapitálu. V České republice u provozní činnosti převažuje nepřímá metoda, protože vystačí s údaji z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Investiční a finanční činnost se vykazuje vždy přímo.

Co jsou peněžní ekvivalenty?

Peněžními ekvivalenty je krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněz a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Patří sem například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou nebo likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu (§ 41 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Proč může mít zisková firma málo peněz?

Zisk se účtuje akruálně, tedy v období, do kterého věcně patří, bez ohledu na zaplacení. Firma proto může vykázat zisk, ale peníze mít vázané v neuhrazených pohledávkách, v zásobách na skladě nebo už utracené za investice a splátky úvěrů. Přesně tento rozdíl mezi ziskem a stavem peněz zviditelňuje přehled o peněžních tocích.

Patří splátka úvěru do provozní, nebo finanční činnosti?

Splátka jistiny (samotného dluhu) patří do finanční činnosti, protože mění strukturu závazků. Zaplacené úroky z úvěru se naproti tomu obvykle vykazují v provozní činnosti. Toto rozdělení sice nemění celkovou změnu stavu peněz, ale zásadně ovlivňuje vypovídací hodnotu jednotlivých částí výkazu.