Ekologické (energetické) daně v roce 2026: přehled

Ve zkratce: Ekologické (energetické) daně jsou v České republice tři samostatné daně – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. (části 45 až 47). Pro rok 2026 platí sazby 28,30 Kč/MWh u elektřiny, 30,60 Kč/MWh u zemního plynu pro výrobu tepla (264,80 Kč/MWh u plynu pro pohon motorů) a 8,50 Kč/GJ spalného tepla u pevných paliv. Daně spravuje Celní správa ČR, nikoli finanční úřad, a plátcem je zpravidla dodavatel energie konečnému spotřebiteli – běžná domácnost je u zemního plynu i u řady případů osvobozena.

Tento průvodce vysvětluje, co ekologické daně jsou, kdo a kdy je platí, jaké jsou sazby u jednotlivých druhů energie v roce 2026, na koho dopadají osvobození a jaké lhůty platí pro registraci, přiznání a platbu u celního úřadu. Všechny hodnoty jsou ověřené k roku 2026.

Co jsou ekologické (energetické) daně?

Ekologické daně, přesněji nazývané energetické daně, jsou nepřímé selektivní daně uvalené na spotřebu tří druhů energie: zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Jejich cílem je jednak naplnit státní rozpočet, jednak ekonomicky motivovat k úspoře energie a k využívání šetrnějších zdrojů. Stojí tak konceptem blízko spotřebním daním, ale tvoří vlastní právní režim.

Energetické daně upravuje zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to ve třech samostatných částech:

• část čtyřicátá pátá – daň ze zemního plynu a některých dalších plynů,
• část čtyřicátá šestá – daň z pevných paliv,
• část čtyřicátá sedmá – daň z elektřiny.

Zavedení těchto daní k 1. lednu 2008 bylo plněním závazku z evropského práva. Zákon č. 261/2007 Sb. transponuje směrnici Rady 2003/96/ES, kterou se mění rámcové předpisy Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Každý členský stát EU proto musí energii zdaňovat alespoň na úrovni minimálních sazeb stanovených touto směrnicí.

Pozn.: Energetické daně je třeba odlišovat od spotřebních daní podle zákona č. 353/2003 Sb. (líh, pivo, víno, tabák a minerální oleje). Pohonné hmoty jako benzín či nafta tak spadají pod spotřební daň, nikoli pod daň energetickou. Přehled najdete v článku spotřební daně.

Které tři daně sem patří?

Pod pojem energetické (ekologické) daně spadají tyto tři daně, z nichž každá má vlastní předmět, základ i sazbu:

Zdroj: zákon č. 261/2007 Sb. (části 45–47), platné sazby pro rok 2026. Sazby jsou v zákoně stanoveny pevně a pro rok 2026 nebyly novelou změněny.

Všechny tři daně mají společný správní režim: stejného správce (celní úřad), zpravidla stejné zdaňovací období (kalendářní měsíc) i obdobnou logiku plátcovství. Liší se předmětem a způsobem výpočtu základu daně.

Kdo platí energetické daně a kdo je plátcem?

Stejně jako u jiných nepřímých daní je třeba odlišit, kdo daň ekonomicky nese, a kdo ji odvádí státu:

• Poplatníkem je fakticky konečný spotřebitel – daň je promítnuta v ceně energie, kterou platí domácnost nebo firma za odebraný plyn, uhlí či elektřinu.
• Plátcem (kdo daň přiznává a odvádí celnímu úřadu) je zpravidla dodavatel, který na daňovém území dodal energii konečnému spotřebiteli (§ 3 příslušné části zákona č. 261/2007 Sb.).

Plátcem ale není jen dodavatel. Daňová povinnost vzniká i dalším osobám, zejména:

• provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy (u plynu a elektřiny),
• výrobci, který energii sám vyrobí a spotřebuje k jiným než osvobozeným účelům,
• osobě, která použila osvobozenou energii k jinému než osvobozenému účelu,
• osobě, která spotřebovala nezdaněnou energii.

Klíčové je, že daň se vybírá především při dodání energie konečnému spotřebiteli. Dodávky mezi obchodníky nebo dodávky energie s povolením k nabytí bez daně se zdaňují až v okamžiku skutečné konečné spotřeby. Tím se zabrání dvojímu zdanění téhož množství energie.

Správu energetických daní vykonává Celní správa ČR – příslušným správcem daně je celní úřad, nikoli finanční úřad. Tím se energetické daně liší od daně z příjmů nebo DPH a shodují se naopak se spotřebními daněmi.

Jaké jsou sazby energetických daní v roce 2026?

Sazby jsou pro každou daň stanoveny pevně v zákoně č. 261/2007 Sb. a vyjadřují se v korunách na fyzikální jednotku energie (MWh, GJ), nikoli procentem z ceny. Pro rok 2026 zůstaly sazby beze změny oproti předchozím letům.

Daň z elektřiny

Daň z elektřiny činí v roce 2026 28,30 Kč za 1 MWh (§ 6 části 47 zákona č. 261/2007 Sb.). Základem daně je množství elektřiny v megawatthodinách.

Zdroj: § 6 části 47 zákona č. 261/2007 Sb.

Daň ze zemního plynu

Daň ze zemního plynu má více sazeb podle účelu použití a kódu nomenklatury (§ 4 a § 6 části 45 zákona č. 261/2007 Sb.). Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. Zákon rozlišuje účely podle § 4 písm. a) až c):

Zdroj: § 6 části 45 zákona č. 261/2007 Sb. ve vazbě na účely podle § 4 písm. a) až c). Sazba 264,80 Kč/MWh pro plyn k pohonu motorů (CNG) platí v plné výši od 1. 1. 2020.

Vyšší sazba 264,80 Kč/MWh dopadá na plyn použitý pro pohon motorů (CNG) podle § 4 písm. a). Pro výrobu tepla (§ 4 písm. b) i pro stacionární motory a stroje (§ 4 písm. c) platí nižší sazba 30,60 Kč/MWh. U CNG se sazba do roku 2019 zaváděla po krocích a od roku 2020 platí v plné výši.

Daň z pevných paliv

Daň z pevných paliv činí v roce 2026 8,50 Kč za 1 GJ spalného tepla v původním vzorku (§ 6 části 46 zákona č. 261/2007 Sb.). Předmětem daně jsou zejména černé a hnědé uhlí a výrobky z nich, koks, polokoks a další uhlovodíky určené k výrobě tepla.

Zdroj: § 6 části 46 zákona č. 261/2007 Sb.

Pozn.: Spalné teplo pevného paliva se prokazuje výsledkem měření akreditované laboratoře, který není starší než jeden rok. Pokud plátce spalné teplo takto nedoloží, použije se zákonná náhradní hodnota 33 GJ na tunu paliva (§ 6 části 46).

Na co se vztahuje osvobození od daně?

Zákon č. 261/2007 Sb. vymezuje široký okruh osvobození, díky kterým se na velkou část spotřeby energie daň fakticky neplatí. Osvobození závisí především na účelu použití energie.

Domácnosti a zemní plyn

Nejvýznamnější dopad na běžnou domácnost má osvobození u zemního plynu. Plyn určený k výrobě tepla v domácnostech a v domovních kotelnách je od daně ze zemního plynu osvobozen. Domácnost, která topí plynem nebo plynem ohřívá vodu, tak daň ze zemního plynu fakticky neplatí.

Elektřina z obnovitelných a šetrných zdrojů

U daně z elektřiny je klíčové osvobození ekologicky šetrné elektřiny – tedy elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce (fotovoltaika), vítr, voda, geotermální energie či biomasa. Dále je od daně z elektřiny osvobozena zejména:

• elektřina vyrobená v dopravních prostředcích a tam spotřebovaná,
• elektřina vyrobená ze zdaněných výrobků v zařízeních do 2 MW, je-li spotřebována přímo,
• elektřina pro veřejnou hromadnou dopravu – provoz drážní, tramvajové a trolejbusové dopravy,
• elektřina pro elektrolytické, metalurgické a mineralogické procesy.

Pevná paliva pro vybrané procesy

U pevných paliv je od daně osvobozeno zejména palivo použité k výrobě elektřiny, ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, jako pohonná hmota pro plavbu, k chemické redukci ve vysokých pecích a k mineralogickým a metalurgickým procesům.

Pozn.: Osvobození zpravidla není automatické. Dodavatel i odběratel musí splnit evidenční a doloženou povinnost (např. povolení k nabytí energie osvobozené od daně). Bez splnění zákonných podmínek může dodatečně vzniknout daňová povinnost.

Jak se počítá daň? (modelové příklady)

Energetická daň se počítá jednoduše jako množství energie × sazba. U koncových spotřebitelů ji obvykle vyúčtuje dodavatel a uvede ji jako samostatnou položku faktury. K této položce se navíc připočítá DPH 21 %, takže se daň de facto počítá z částky, která už energetickou daň obsahuje.

Příklad 1 – roční spotřeba elektřiny domácnosti (3 MWh)

Domácnost s roční spotřebou 3 MWh elektřiny, která není vyrobena z osvobozeného zdroje.

Daň z elektřiny činí na 3 MWh ročně necelých 85 Kč; jde tedy o relativně malou položku v celkové ceně elektřiny, k níž se ještě připočítá DPH 21 %.

Příklad 2 – firemní odběr zemního plynu na výrobu tepla (500 MWh)

Provozovna spotřebuje za rok 500 MWh zemního plynu pro výrobu tepla (firemní odběr, neplatí domácnostní osvobození).

Na roční firemní odběr 500 MWh plynu připadá 15 300 Kč daně ze zemního plynu; daň je zahrnuta v ceně, kterou účtuje dodavatel.

Příklad 3 – uhlí pro vytápění provozovny (200 GJ)

Provozovna spálí za rok pevné palivo o spalném teple 200 GJ.

Za 200 GJ spalného tepla z pevných paliv se odvede 1 700 Kč daně z pevných paliv.

Kdy se registrovat, podat přiznání a zaplatit?

Administrativa energetických daní probíhá výhradně u celního úřadu a má jednotný režim pro všechny tři daně:

• Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní měsíc. Pro malého plátce může být zdaňovacím obdobím kalendářní pololetí (podrobnosti viz níže).
• Registrace – plátce je povinen podat návrh na registraci místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit (§ 3 příslušné části zákona).
• Daňové přiznání se podává celnímu úřadu do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
• Splatnost daně je rovněž do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

Zdroj: zákon č. 261/2007 Sb. (části 45–47) – registrace § 3, zdaňovací období § 16, přiznání a splatnost § 17 příslušné části – a Celní správa ČR pro rok 2026.

Kdo je malý plátce a kdy platí pololetní zdaňovací období?

Malým plátcem je plátce, který byl plátcem po celý bezprostředně předcházející kalendářní rok a jehož základ daně za tento rok nepřekročil 350 MWh (u plynu a elektřiny; u pevných paliv odpovídající limit ve spalném teple). U takového plátce je zdaňovacím obdobím kalendářní pololetí. Pokud ovšem v prvním kalendářním pololetí daného roku jeho základ daně překročí 250 MWh, stává se pro bezprostředně následující pololetí zdaňovacím obdobím opět kalendářní měsíc. Většina běžných plátců (velcí dodavatelé energie) podává přiznání měsíčně.

Běžný spotřebitel ani většina firem žádné přiznání k energetickým daním nepodává – povinnost dopadá především na dodavatele energie, provozovatele soustav a výrobce. Daň je už zahrnuta v ceně odebrané energie. Povinnost vzniká firmě typicky jen tehdy, pokud sama spotřebuje nezdaněnou nebo osvobozenou energii k jinému než osvobozenému účelu.

Časté chyby a omyly

• Záměna celního a finančního úřadu. Energetické daně spravuje Celní správa, ne finanční úřad. Registrace, přiznání i platby směřují celnímu úřadu.
• Záměna se spotřební daní. Benzín a nafta nespadají pod energetické daně, ale pod spotřební daň podle zákona č. 353/2003 Sb. Energetické daně se týkají zemního plynu, pevných paliv a elektřiny.
• Domněnka, že daň platí každá domácnost zvlášť. Daň odvádí dodavatel a má ji zahrnutou v ceně. Domácnost u zemního plynu pro výrobu tepla navíc spadá pod osvobození.
• Spoléhání na osvobození bez doložení. Osvobození u elektřiny z obnovitelných zdrojů či u plynu pro vybrané účely není automatické – vyžaduje splnění evidenčních podmínek a často povolení celního úřadu.
• Záměna sazby u zemního plynu. Sazba 264,80 Kč/MWh platí pro plyn pro pohon motorů (CNG, § 4 písm. a), nikoli pro topný plyn; pro výrobu tepla a pro stacionární motory a stroje je sazba 30,60 Kč/MWh.

Shrnutí

Ekologické (energetické) daně tvoří v roce 2026 tři samostatné daně podle zákona č. 261/2007 Sb. (části 45 až 47): daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Sazby činí 28,30 Kč/MWh u elektřiny, 30,60 Kč/MWh u zemního plynu pro výrobu tepla (264,80 Kč/MWh u CNG pro pohon motorů) a 8,50 Kč/GJ spalného tepla u pevných paliv. Daň odvádí celnímu úřadu zpravidla dodavatel energie a má ji zahrnutou v ceně; zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní měsíc (u malého plátce kalendářní pololetí), přiznání i platba jsou splatné do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Široký okruh osvobození – plyn pro vytápění domácností, ekologicky šetrná elektřina z obnovitelných zdrojů, energie pro veřejnou dopravu i metalurgické procesy – znamená, že na velkou část spotřeby se daň fakticky neuplatní. Energetické daně je nutné odlišovat od spotřebních daní, pod které spadají pohonné hmoty, alkohol a tabák.

Často kladené otázky

Co jsou ekologické (energetické) daně?

Jsou to tři nepřímé daně podle zákona č. 261/2007 Sb. – daň ze zemního plynu (část 45), daň z pevných paliv (část 46) a daň z elektřiny (část 47). Zdaňují spotřebu energie a Česko je zavedlo od roku 2008 na základě směrnice Rady 2003/96/ES. Spravuje je Celní správa ČR.

Jaké jsou sazby energetických daní v roce 2026?

Daň z elektřiny činí 28,30 Kč/MWh, daň ze zemního plynu 30,60 Kč/MWh pro výrobu tepla a ostatní účely (264,80 Kč/MWh u plynu pro pohon motorů – CNG), daň z pevných paliv 8,50 Kč za GJ spalného tepla. Sazby jsou v zákoně č. 261/2007 Sb. pevně dané a pro rok 2026 se nezměnily.

Platí daň z elektřiny a plynu domácnost?

Daň je zahrnuta v ceně energie, kterou domácnost platí dodavateli – samostatné přiznání nepodává. U zemního plynu určeného k výrobě tepla v domácnostech a domovních kotelnách navíc platí osvobození od daně. Elektřina z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) je rovněž osvobozena jako ekologicky šetrná.

Kdo platí a odvádí energetické daně?

Daň ekonomicky nese konečný spotřebitel v ceně energie, ale státu ji přiznává a odvádí plátce – nejčastěji dodavatel, který energii dodal konečnému spotřebiteli, dále provozovatel soustavy nebo výrobce (§ 3 příslušné části zákona č. 261/2007 Sb.). Správcem daně je celní úřad.

Spadají benzín a nafta pod ekologické daně?

Ne. Pohonné hmoty jako benzín a motorová nafta podléhají spotřební dani z minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., nikoli energetickým daním. Ekologické daně se týkají zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Přehled najdete v článku spotřební daně.

Kdy se podává přiznání k energetickým daním?

Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní měsíc; u malého plátce s ročním základem daně do 350 MWh může být kalendářní pololetí. Přiznání se podává celnímu úřadu do 25. dne po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě je daň splatná. Plátce se musí registrovat u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.