Fakturace OSVČ a náležitosti faktury

Ve zkratce: Faktura OSVČ musí obsahovat povinné údaje podle toho, zda jste, nebo nejste plátce DPH. Neplátce DPH uvádí podle § 435 zákona č. 89/2012 Sb. své jméno a sídlo, přidělené IČO a údaj o zápisu v příslušném rejstříku či evidenci. Identifikace odběratele, číslo a datum vystavení, popis plnění a částka jsou potřebné pro průkazné vyúčtování, ale neplynou všechny přímo z § 435. Plátce DPH u daňového dokladu plní § 29 zákona č. 235/2004 Sb. — uvádí mimo jiné přidělená DIČ, rozhodná data, základ daně, sazbu DPH a výši daně, pokud pro dané plnění neplatí výjimka. Povinnost vystavit doklad stanoví § 28 pro vymezená plnění a běžná lhůta činí 15 dnů; daňový doklad se zpravidla uchovává 10 let.

Tento návod vysvětluje, jaké náležitosti faktura musí mít u neplátce i plátce DPH, jak fakturu vystavit krok za krokem, co je splatnost a datum zdanitelného plnění, jak dlouho doklady archivovat a jakých chyb se vyvarovat. Čísla, sazby a paragrafy platí pro rok 2026.

Musí OSVČ vůbec vystavovat fakturu?

Pojem „faktura" český zákon přímo nedefinuje jako povinný formulář. Pro neplátce DPH je faktura primárně obchodní listinou ve smyslu § 435 občanského zákoníku a zároveň podkladem pro evidenci pohledávky a plnění; v daňové evidenci se běžný peněžní příjem zaznamená až při úhradě. Povinnost vystavit fakturu vyplývá především ze smluvního vztahu a z potřeby doložit příjem správci daně.

Pro plátce DPH § 28 zákona č. 235/2004 Sb. ukládá povinnost vystavit daňový doklad zejména při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani či právnické osobě nepovinné k dani. Výjimkou jsou plnění osvobozená bez nároku na odpočet; další povinné případy stanoví § 28 odst. 1 písm. b) až d). Obecná povinnost vystavit doklad proto neplatí pro každou tuzemskou fakturu spotřebiteli.

Ať jste plátce, či neplátce, platí praktické pravidlo: každý zdanitelný příjem musíte umět doložit dokladem. Faktura je k tomu standardní a v praxi nejběžnější nástroj.

Faktura dokládá vyúčtování plnění; sama o sobě neprokazuje, že byla zaplacena. Úhradu dokládá například bankovní výpis nebo příjmový pokladní doklad. U plátce DPH musí daňový doklad splnit příslušné požadavky zákona o DPH.

Jaké náležitosti musí mít faktura neplátce DPH?

Neplátce DPH na faktuře za své běžné tuzemské plnění nevyčísluje DPH. Řídí se obecnou úpravou obchodních listin v § 435 občanského zákoníku. Podle něj musí každý podnikatel na obchodních listinách (kam faktura patří) uvádět zejména:

• jméno (u fyzické osoby jméno a příjmení) a sídlo podnikatele,
• údaj o zápisu do veřejného rejstříku včetně oddílu a vložky; podnikatel nezapsaný do veřejného rejstříku (typická živnostenská OSVČ) uvádí údaj o zápisu do jiné evidence — tedy do živnostenského rejstříku,
• identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno.

K tomu, aby faktura byla použitelná jako účetní a daňový doklad a aby odběrateli stačila k úhradě, se v praxi doplňují další obvyklé údaje. Kompletní přehled náležitostí pro neplátce i plátce shrnuje samostatný článek náležitosti faktury.

Zdroj: § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. *Údaje označené jako „doporučený" nevyplývají přímo z § 435 OZ, ale jsou nezbytné, aby faktura sloužila jako účetní a daňový doklad (doložení příjmu, identifikace plnění a stran, splatnost) a aby ji odběratel mohl uhradit. Neplátce DPH na faktuře neuvádí žádné údaje o DPH.

Pro neplátce tedy platí: na faktuře žádné DPH, ale IČO a údaj o zápisu v rejstříku jsou povinné podle občanského zákoníku. Hotový vzor faktury si můžete stáhnout a upravit.

Jaké náležitosti musí mít faktura plátce DPH (daňový doklad)?

Stanete-li se plátcem DPH, vaše faktura se mění na daňový doklad a musí splnit náležitosti podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Oproti neplátci přibývají zejména údaje o dani. Daňový doklad podle § 29 ZDPH musí obsahovat:

• označení osoby, která plnění uskutečňuje (dodavatele), a její daňové identifikační číslo (DIČ), bylo-li přiděleno,
• označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (odběratele), a její DIČ, bylo-li přiděleno,
• evidenční číslo daňového dokladu,
• rozsah a předmět plnění,
• den vystavení daňového dokladu,
• den uskutečnění plnění (DUZP) nebo den přijetí úplaty, pokud vznikla povinnost přiznat daň již při přijetí zálohy; údaj se uvádí, liší-li se od dne vystavení,
• jednotkovou cenu bez daně a případnou slevu,
• základ daně,
• sazbu daně, má-li se uvést (pro rok 2026 základní 21 %, nebo sníženou 12 %),
• výši daně uvedenou v korunách, pokud ji zákon nevyjímá například u osvobozeného plnění nebo přenesení povinnosti.

Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. Sazby DPH 21 % (základní) a 12 % (snížená) platí pro rok 2026 dle zákona o DPH. Povinnost uvádět údaj o zápisu v rejstříku podle § 435 OZ se vztahuje na všechny podnikatele bez ohledu na status plátce DPH.

Zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč

Plátce DPH může u plnění do 10 000 Kč včetně daně vystavit zjednodušený daňový doklad podle § 30 a § 30a zákona o DPH. Ten nemusí obsahovat údaje o odběrateli (jeho označení ani DIČ), základ daně ani samostatně vyčíslenou výši daně — stačí uvést částku, kterou plátce získal, a sazbu daně. Typicky jde o účtenky z prodejen.

Zjednodušený daňový doklad nelze použít u některých plnění, například při dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozeném s nárokem na odpočet při prodeji zboží na dálku do ČR s tuzemským místem plnění nebo u plnění, kde daň přiznává příjemce (§ 30 odst. 2 ZDPH). U běžného dokladu nad 10 000 Kč se uvádí DIČ odběratele, pokud mu bylo přiděleno (§ 29 odst. 3 písm. b). Chybějící údaj je vážná vada a je vhodné vyžádat opravu; nárok však nelze popsat jako automaticky a bez možnosti dalšího dokazování ztracený, pokud plátce prokáže skutečné plnění a ostatní hmotněprávní podmínky.

Zdroj: § 30, § 30a a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Limit pro zjednodušený daňový doklad činí 10 000 Kč včetně daně.

Do kdy se faktura (daňový doklad) musí vystavit?

U neplátce DPH zákon výslovnou lhůtu nestanoví — fakturu vystavujete podle dohody s odběratelem, zpravidla po dodání plnění. V praxi je rozumné fakturovat bez zbytečného odkladu.

U plátce DPH se u plnění, pro které § 28 ukládá povinnost vystavit daňový doklad, použije běžná lhůta do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 odst. 8), typicky ode dne uskutečnění plnění, případně ode dne přijetí úplaty, je-li dřívější. U vybraných plnění (např. dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozené s nárokem na odpočet nebo poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě) se lhůta počítá do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 28 odst. 9 ZDPH).

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) pomáhá určit období přiznání DPH. U zboží jde zpravidla o den dodání, u služby o den jejího poskytnutí; povinnost přiznat daň ale může vzniknout již z přijaté zálohy. Na daňovém dokladu se den plnění či zálohy uvádí, liší-li se od data vystavení.

Zdroj: § 21 a § 28 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Obecná 15denní lhůta pro vystavení daňového dokladu plyne z § 28 odst. 8 ZDPH, výjimka 15 dnů od konce kalendářního měsíce u vybraných přeshraničních plnění z § 28 odst. 9 ZDPH.

Splatnost faktury — kolik dnů uvést?

Splatnost (lhůta k úhradě) se primárně sjednává mezi dodavatelem a odběratelem; pokud sjednána není, záleží na typu vztahu a zákonných pravidlech. V praxi se nejčastěji uvádí 14 nebo 30 dnů od vystavení faktury. Není-li splatnost dohodnuta, řídí se obecnou úpravou závazků v občanském zákoníku — věřitel může požadovat plnění a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu po výzvě.

Pro vzájemné závazky podnikatelů za zboží a služby platí pravidlo, že zákonná splatnost činí zpravidla 30 dnů od doručení faktury, dodání plnění nebo jeho převzetí podle situace, nedohodnou-li se strany jinak; delší lhůtu (nad 60 dnů) lze sjednat jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé (§ 1963 občanského zákoníku). Při prodlení dlužníka vzniká nárok na úrok z prodlení a na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

Zdroj: § 1963 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. Splatnost faktury je primárně věcí dohody stran; uvedená pravidla se uplatní, není-li dohodnuto jinak.

Jak vystavit fakturu krok za krokem

Neplátce může použít hotový vzor faktury v DOCX a PDF. Pokud už odeslanou fakturu snižuje, zvyšuje nebo ruší, navazuje na ni opravným dokladem neplátce, aby zůstala zachovaná historie změny.

1. Zvol si formu. Fakturu lze vystavit ručně, v tabulkovém procesoru, nebo (nejpohodlněji) ve fakturačním programu, který hlídá náležitosti i číselnou řadu; při výběru pomůže srovnání účetních a fakturačních programů.
2. Přiděl číslo faktury. Používej jednoznačnou a dohledatelnou číselnou řadu (např. 2026001, 2026002); případné mezery v interní evidenci uměj vysvětlit.
3. Vyplň identifikaci stran. Své jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku; u plátce navíc přidělená DIČ, pokud se vystavuje daňový doklad. Doplň identifikaci odběratele.
4. Uveď datum vystavení, DUZP a splatnost. U daňového dokladu se den plnění nebo přijetí úplaty uvádí, liší-li se od data vystavení. Splatnost zvol podle dohody (typicky 14 nebo 30 dnů).
5. Popiš plnění a vyčísli částku. Předmět, množství, jednotkovou cenu a celkovou částku. Neplátce uvede konečnou částku bez DPH a poznámku „Nejsem plátce DPH". Plátce rozepíše základ daně, sazbu (21 % nebo 12 %) a výši daně.
6. Doplň platební údaje. Číslo účtu, variabilní symbol (zpravidla číslo faktury), případně QR platbu.
7. Odešli a založ kopii. Fakturu pošli odběrateli (e-mailem, datovou schránkou) a uchovej její kopii pro evidenci a kontrolu.

Jak dlouho se faktury archivují?

Faktury jako doklady k dani z příjmů se uchovávají po dobu, po kterou může správce daně daň stanovit — podle § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, zpravidla 3 roky, ve stanovených případech až 10 let. Jste-li plátce DPH, platí přísnější pravidlo: daňové doklady pro účely DPH se uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb.).

Zdroj: § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a § 35 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Uvedené doby jsou minima; lhůta pro stanovení daně se může prodlužovat.

Modelový příklad: faktura grafičky neplátce DPH

OSVČ grafička, neplátce DPH, dokončí v červnu 2026 návrh loga pro klienta za 18 000 Kč. Na faktuře uvede:

• dodavatel: jméno a příjmení, adresu sídla, IČO, poznámku „zapsáno v živnostenském rejstříku" a „Nejsem plátce DPH",
• odběratel: název firmy, adresu, IČO klienta,
• číslo faktury 2026031, datum vystavení 18. 6. 2026, splatnost 14 dnů (do 2. 7. 2026),
• popis plnění: „Grafický návrh loga dle objednávky", částka 18 000 Kč,
• platební údaje: číslo účtu a variabilní symbol 2026031.

Protože je grafička neplátce, DPH na faktuře vůbec není — částka 18 000 Kč je konečná. Příjem do daňové evidence zapíše až ve chvíli, kdy klient fakturu skutečně uhradí (hotovostní princip). Logiku „příjem až po zaplacení" rozebírá článek daňová evidence.

Pozor na hranici plátcovství a identifikovanou osobu

Dokud nepřekročíte obrat 2 000 000 Kč za kalendářní rok, zůstáváte zpravidla neplátcem DPH a fakturujete bez daně. Při překročení prvního limitu 2 000 000 Kč se podle § 6 ZDPH stáváte plátcem standardně od 1. ledna následujícího roku; v přihlášce k registraci si však můžete zvolit, že chcete být plátcem už dnem následujícím po překročení obratu (dřívější registrace). Při překročení druhého limitu 2 536 500 Kč se plátcem stáváte ze zákona vždy bezprostředně následujícím dnem po překročení — zde už volba není. Od okamžiku, kdy se stanete plátcem, musí vaše faktury splňovat náležitosti daňového dokladu podle § 29 ZDPH.

Samostatnou kategorií je identifikovaná osoba — neplátce, který se musí registrovat jen kvůli některým přeshraničním plněním (např. nákup služby od zahraničního dodavatele). Identifikovaná osoba tuzemské faktury vystavuje stále jako neplátce (bez DPH), ale z přeshraničních plnění odvádí daň. Podrobnosti popisuje článek identifikovaná osoba.

Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění novely účinné od 1. 1. 2025. Limity obratu pro plátcovství DPH: první 2 000 000 Kč/kalendářní rok (plátcovství od 1. ledna následujícího roku, případně na základě volby dnem následujícím po překročení), druhý 2 536 500 Kč/kalendářní rok (plátcovství ze zákona dnem následujícím po překročení). Hodnoty pro rok 2026 dle Finanční správy.

Časté chyby ve fakturaci OSVČ

• Chybějící IČO nebo údaj o zápisu v rejstříku. I neplátce je má na faktuře povinně podle § 435 OZ; jejich vynechání je nejčastější opomenutí.
• Neplátce vyčísluje na faktuře DPH. Neplátce na dokladu za své běžné tuzemské plnění daň neúčtuje. Uvede-li na dokladu daň, je podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH povinen ji přiznat. Samotné uvedení sazby bez vyčíslené daně toto pravidlo nespouští.
• Nejasná evidence dokladů. Jednoznačné evidenční číslo je povinné u daňového dokladu plátce DPH; i neplátci pomáhá souvislá číselná řada doložit úplnost evidence. Mezeru je vhodné umět vysvětlit, duplicita čísel ztěžuje kontrolu.
• Plátce zapomene DUZP nebo údaje o odběrateli. U běžného daňového dokladu jde o vadu, kterou je vhodné nechat opravit. Samotná formální vada však neznamená automatickou ztrátu odpočtu, pokud odběratel prokáže skutečné plnění a ostatní hmotněprávní podmínky; zjednodušený doklad má navíc zákonné výjimky z některých údajů.
• Záměna data vystavení a data úhrady. V daňové evidenci se příjem zdaňuje až po zaplacení; vystavení faktury samo o sobě příjem nezakládá.
• Předčasná skartace. Faktury se ničí až po uplynutí lhůty pro stanovení daně (zpravidla 3 roky), u plátce DPH až po 10 letech.

Shrnutí

Faktura OSVČ má jiné zákonné náležitosti podle toho, zda jste plátce DPH. Neplátce uvádí na obchodní listině podle § 435 občanského zákoníku jméno a sídlo, IČO, bylo-li přiděleno, a údaj o zápisu v příslušném rejstříku či evidenci. Identifikace odběratele, číslo a datum faktury, popis plnění, částka a splatnost jsou prakticky potřebné pro průkaznou evidenci a úhradu, ale neplynou všechny přímo z § 435. Plátce DPH u povinně vystavovaného daňového dokladu postupuje podle § 28–29 zákona o DPH a uvádí identifikaci stran, evidenční číslo, předmět plnění a další údaje podle povahy plnění a zákonných výjimek. Plnění do 10 000 Kč lze za zákonných podmínek doložit zjednodušeným daňovým dokladem. Daňový doklad se zpravidla vystavuje do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 odst. 8 ZDPH), a u plátce se uchovává 10 let.

Často kladené otázky

Musí mít faktura neplátce DPH IČO?

Ano. IČO je povinnou náležitostí každé obchodní listiny podle § 435 občanského zákoníku, bylo-li podnikateli přiděleno. Neplátce DPH proto na faktuře uvádí jméno, sídlo, IČO a údaj o zápisu v rejstříku či jiné evidenci (u živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku"). Neuvádí ovšem žádné údaje o DPH.

Smí neplátce DPH uvést na faktuře DPH?

Neplátce na faktuře za své běžné tuzemské plnění DPH nevyčísluje ani neúčtuje. Doporučuje se doplnit poznámku „Nejsem plátce DPH", aby bylo jasné, proč na dokladu daň není. Uvede-li na dokladu daň, je podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH povinen ji přiznat; samotné uvedení sazby bez vyčíslené daně není totéž.

Do kolika dnů musím vystavit fakturu?

Neplátce DPH nemá zákonem pevně stanovenou lhůtu — fakturuje podle dohody, ideálně bez zbytečného odkladu. Plátce DPH musí při plnění, u něhož vznikla povinnost daňový doklad vystavit, dodržet zpravidla 15denní lhůtu ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (zpravidla ode dne uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty), podle § 28 odst. 8 zákona o DPH.

Jaká je správná splatnost faktury?

Splatnost není zákonem pevně daná a sjednává se s odběratelem; nejčastěji se uvádí 14 nebo 30 dnů. U úplatného dodání zboží nebo služby mezi podnikateli činí zákonná splatnost zpravidla 30 dnů od doručení faktury; pokud faktura předchází plnění, běží od poskytnutí plnění nebo převzetí podle § 1963 občanského zákoníku. Strany se mohou dohodnout jinak v zákonných mezích. Při prodlení vzniká nárok na úrok z prodlení a na paušální náhradu nákladů.

Jak dlouho musím faktury uchovávat?

Faktury jako doklady k dani z příjmů uchovávejte po dobu lhůty pro stanovení daně — podle § 148 daňového řádu zpravidla 3 roky, ve stanovených případech až 10 let. Jste-li plátce DPH, daňové doklady pro účely DPH uchovávejte 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona o DPH).

Co je zjednodušený daňový doklad a kdy ho lze použít?

Zjednodušený daňový doklad může vystavit plátce DPH u plnění do 10 000 Kč včetně daně (§ 30 a § 30a ZDPH). Nemusí obsahovat údaje o odběrateli, základ daně ani samostatně vyčíslenou daň — stačí částka a sazba. Nelze ho ovšem použít u vybraných plnění (např. dodání zboží do jiného státu EU osvobozené s nárokem na odpočet) a u běžného dokladu se uvádí přidělené DIČ odběratele, ale jeho absence automaticky nezbavuje nároku na odpočet při prokázání hmotných podmínek.

Jaký je rozdíl mezi fakturou a daňovým dokladem?

Faktura je obecné označení pro doklad o plnění a platbě. U neplátce DPH je to obchodní listina podle § 435 občanského zákoníku a doklad k zaúčtování příjmu — uvádí jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku, identifikaci odběratele, číslo, datum, popis plnění a částku. Žádné údaje o DPH na ní nejsou.

Daňový doklad je přísnější forma, kterou vystavuje plátce DPH podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. Oproti faktuře neplátce obsahuje přidělená DIČ, evidenční číslo, údaje o plnění a podle situace základ, sazbu DPH (21 % nebo 12 %) a výši daně v korunách; u některých položek platí výjimky § 29 odst. 3. Pokud v konkrétním případě máte povinnost vystavit daňový doklad, musí splnit příslušné náležitosti zákona o DPH.

Co musí faktura OSVČ povinně obsahovat?

Neplátce DPH se řídí § 435 občanského zákoníku o obchodních listinách: povinně uvádí jméno (jméno a příjmení) a sídlo, IČO (bylo-li přiděleno) a údaj o zápisu v rejstříku či jiné evidenci (u živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku"). Aby faktura sloužila jako účetní a daňový doklad a odběratel ji mohl uhradit, doplňuje se v praxi číslo faktury, identifikace odběratele, datum vystavení a splatnosti, popis plnění a celková částka. Žádné údaje o DPH na faktuře neplátce nejsou.

Plátce DPH při plnění, pro které § 28 ukládá povinnost vystavit doklad, postupuje podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. a podle povahy plnění a výjimek přidává přidělená DIČ, evidenční číslo dokladu, rozhodné datum, základ daně, sazbu DPH (21 % nebo 12 %) a výši daně.

Jak opravit chybnou fakturu?

Záleží na typu chyby a na tom, zda jste plátce DPH. Drobnou chybu (překlep v popisu, špatná adresa) u faktury neplátce opravíte vystavením nové, správné faktury; chybnou stornujete a v evidenci ji navážete na opravnou, aby zůstala dohledatelná souvislá číselná řada. Faktury se nepřepisují „ručně" bez stopy.

U plátce DPH se oprava základu daně nebo výše daně (například při poskytnutí slevy, vrácení zboží či chybně účtované dani) provádí opravným daňovým dokladem — v praxi označovaným jako dobropis nebo vrubopis. Vystavuje se tehdy, mění-li se původně přiznaná daň, a musí odkazovat na původní daňový doklad. Běžnou pravopisnou chybu bez dopadu na DPH lze řešit i jen vystavením nového správného dokladu.

Jak správně číslovat faktury?

Používejte jednoznačnou a dohledatelnou číselnou řadu — například 2026001, 2026002 a tak dále. § 29 zákona o DPH vyžaduje evidenční číslo daňového dokladu, nikoli absolutně nepřerušenou řadu; vzniklou mezeru v interní evidenci doložte. Číslo faktury se zpravidla používá i jako variabilní symbol platby.

Největším problémem jsou duplicitní nebo nedohledatelná čísla. Mezery v číslování mohou při kontrole vyvolat otázky, samy o sobě však doklad nezneplatňují; mějte k nim vysvětlení. Konkrétní formát řady (rok + pořadí, oddělené řady pro různé typy dokladů) si volíte sami.

Co dělat, když odběratel nezaplatí fakturu?

Dostane-li se odběratel do prodlení s úhradou, může vzniknout nárok na úrok z prodlení. V závazcích podle § 1963 OZ vzniká vedle úroku i právo na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 1972 OZ). Prvním krokem je proto písemná upomínka s vyčíslením dlužné částky a úroku z prodlení; teprve nezaplatí-li odběratel ani poté, řeší se pohledávka soudně či inkasní cestou.

U úplatného dodání zboží nebo služby mezi podnikateli činí zákonná splatnost zpravidla 30 dnů od doručení faktury, dodání plnění nebo jeho převzetí podle situace, nedohodnou-li se strany jinak. Pozor na daňovou stránku: v daňové evidenci se příjem zdaňuje až po skutečném zaplacení, takže nezaplacená faktura sama o sobě zdanitelný příjem nezakládá.

Jak vystavit fakturu do zahraničí?

Záleží, zda jste plátce DPH, kdo je odběratel a kam plnění míří. Jako neplátce DPH uvádíte na faktuře do zahraničí stejné základní náležitosti jako u tuzemské faktury (jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku podle § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) — bez jakékoli DPH. Pozor ale: poskytnete-li službu podnikateli (osobě povinné k dani) z jiného členského státu EU s místem plnění v jeho zemi podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, stáváte se podle § 6i zákona o DPH identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby, jestliže má daň přiznat příjemce v tomto státě. Identifikovanou osobou se můžete stát také při pořízení zboží z EU nad limit (§ 6g) nebo při přijetí služby s tuzemským místem plnění od osoby neusazené v ČR, případně již při záloze (§ 6h). Přihlášku k registraci je nutné podat do 15 dnů ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali (§ 97 ZDPH), a to elektronicky.

Identifikovaná osoba na tuzemských fakturách dál vystupuje jako neplátce (bez DPH). U služby osobě povinné k dani do jiného členského státu s místem plnění podle § 9 odst. 1 v jejím státě uvádí přidělené DIČ a údaj, že daň odvede zákazník; nelze to zobecnit na všechny faktury do EU. Na faktuře proto neúčtujete českou DPH, ale doplníte své DIČ, DIČ odběratele a poznámku, že daň odvádí příjemce (např. „daň odvede zákazník / reverse charge", u služby odkaz na čl. 196 směrnice 2006/112/ES). Za měsíc, kdy jste takovou službu do EU poskytli a je splněna podmínka § 102 ZDPH, podáváte souhrnné hlášení. Jste-li plátce DPH, posuzujte zahraniční plnění podle místa plnění, druhu transakce a osoby povinné přiznat daň. Přenesení povinnosti a údaj „daň odvede zákazník“ se uplatní jen tehdy, pokud podle příslušných pravidel přiznává daň příjemce.

U plnění mimo EU posuďte místo plnění a podmínky osvobození pro každý případ zvlášť: vývoz zboží může být při doložení výstupu osvobozen s nárokem na odpočet, u služby záleží na druhu a odběrateli. Podmínky vzniku postavení identifikované osoby popisuje článek identifikovaná osoba.