Ve zkratce: Rozvaha (bilance) je účetní výkaz, který k jednomu okamžiku ukazuje majetek firmy (aktiva) a zdroje, ze kterých byl pořízen (pasiva). Platí pro ni bilanční rovnice: aktiva = pasiva — obě strany se vždy rovnají do haléře. Aktiva se řadí podle likvidnosti od stálého majetku po peníze, pasiva podle vlastnictví na vlastní kapitál a cizí zdroje. Rozvaha je podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb. povinnou součástí účetní závěrky a její uspořádání stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb.
Rozvaha je nejdůležitější účetní výkaz a zároveň ten, který nejvíce vypovídá o finanční kondici firmy. Na rozdíl od výkazu zisku a ztráty, který sleduje výnosy a náklady za období, je rozvaha jako fotografie: zachycuje stav majetku a jeho krytí k jednomu konkrétnímu dni. Tento průvodce vysvětlí, co přesně aktiva a pasiva obsahují, proč se vždy rovnají, jak rozvahu přečíst řádek po řádku a jak vypadá její zákonná struktura podle platné vyhlášky pro rok 2026.
Co je rozvaha a k čemu slouží?
Rozvaha je účetní výkaz, který přehledně a uspořádaně zachycuje stav majetku účetní jednotky (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva) k určitému dni — tzv. rozvahovému dni. Slovo „bilance“ je jejím synonymem; pochází z latinského bilanx (dvojí miska vah) a vystihuje podstatu výkazu: dvě strany, které musí být v rovnováze.
Rozvaha odpovídá na dvě otázky najednou:
- Co firma vlastní? — to ukazuje strana aktiv (budovy, stroje, zásoby, pohledávky, peníze).
- Komu to patří, respektive z čeho to bylo pořízeno? — to ukazuje strana pasiv (vlastní kapitál majitelů a cizí zdroje, tedy dluhy, úvěry a závazky).
Každá koruna majetku na straně aktiv má svůj zdroj na straně pasiv. Pořídíte-li stroj za 500 000 Kč z bankovního úvěru, na straně aktiv přibude stroj za 500 000 Kč a na straně pasiv úvěr za 500 000 Kč. Právě proto se obě strany vždy rovnají.
Rozvaha je podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, povinnou součástí účetní závěrky. Účetní závěrka tvoří nedílný celek a skládá se z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy.
Co jsou aktiva? (majetek firmy)
Aktiva jsou majetek účetní jednotky uspořádaný podle jeho složení (formy) — tedy podle toho, jakou podobu majetek má. Na straně aktiv najdete vše, co firma vlastní a co jí přináší nebo má přinést ekonomický prospěch.
Aktiva se v rozvaze řadí podle likvidnosti — tedy podle toho, jak rychle a snadno se dají přeměnit na peníze. Pořadí jde od nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) po nejlikvidnější (peníze na účtu a v pokladně). Hlavní skupiny aktiv podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou:
| Skupina aktiv | Co obsahuje | Příklady |
|---|---|---|
| A. Pohledávky za upsaný základní kapitál | Dosud nesplacené vklady společníků do základního kapitálu | Upsaný, ale nesplacený vklad společníka |
| B. Dlouhodobý (stálý) majetek | Majetek používaný déle než 1 rok | Stavby, stroje, software, podíly |
| C. Oběžná aktiva | Krátkodobý majetek, který se „otáčí“ v provozu | Zásoby, pohledávky, peníze |
| D. Časové rozlišení aktiv | Náklady a příjmy příštích období | Předplacené nájemné, předplatné |
Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., příloha č. 1 (uspořádání rozvahy). Platí pro rok 2026.
Dlouhodobý (stálý) majetek (B) se dále člení na:
- B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek — software, ocenitelná práva (licence, patenty), goodwill.
- B.II. Dlouhodobý hmotný majetek — pozemky, stavby, stroje, dopravní prostředky.
- B.III. Dlouhodobý finanční majetek — podíly v jiných firmách, dlouhodobě držené cenné papíry, poskytnuté dlouhodobé zápůjčky.
Oběžná aktiva (C) se člení na:
- C.I. Zásoby — materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží.
- C.II. Pohledávky — pohledávky z obchodního styku (odběratelé) a další pohledávky. Dělí se na podpoložky C.II.1 Dlouhodobé pohledávky (splatnost nad 1 rok) a C.II.2 Krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku).
- C.III. Krátkodobý finanční majetek — krátkodobě držené cenné papíry a podíly.
- C.IV. Peněžní prostředky — peníze v pokladně a na běžných účtech.
Co jsou pasiva? (zdroje krytí majetku)
Pasiva jsou tentýž majetek, ale uspořádaný podle zdrojů, ze kterých byl pořízen (podle původu). Zatímco aktiva odpovídají na otázku „co firma má“, pasiva odpovídají na otázku „z čeho to má, komu to patří“. Pasiva se dělí na dvě základní kategorie:
| Skupina pasiv | Co obsahuje | Příklady |
|---|---|---|
| A. Vlastní kapitál | Vlastní zdroje vložené majiteli a vytvořený zisk | Základní kapitál, fondy, zisk |
| B. Rezervy | Cizí zdroj — budoucí závazky odhadnuté předem | Rezerva na opravy, na daň z příjmů |
| C. Závazky | Cizí zdroj — dluhy vůči jiným subjektům | Úvěry, dodavatelé, daně, mzdy |
| D. Časové rozlišení pasiv | Výdaje a výnosy příštích období | Nevyfakturované dodávky, předem přijaté platby |
Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., příloha č. 1. Skupiny B, C a D dohromady tvoří cizí zdroje. Platí pro rok 2026.
Vlastní kapitál (A) je hodnota, kterou by majitelé teoreticky dostali, kdyby firma splatila všechny dluhy. Člení se na:
- A.I. Základní kapitál — vklady společníků zapsané v obchodním rejstříku (u s. r. o. typicky od 1 Kč).
- A.II. Ážio a kapitálové fondy — emisní ážio, dary, vklady mimo základní kapitál.
- A.III. Fondy ze zisku — rezervní fond a statutární fondy tvořené ze zisku.
- A.IV. Výsledek hospodaření minulých let — nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích let.
- A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období — zisk nebo ztráta za právě uzavírané období (stejné číslo, jaké vyjde ve výkazu zisku a ztráty).
Cizí zdroje tvoří skupiny B. Rezervy, C. Závazky a D. Časové rozlišení pasiv — tedy vše, co firma dluží jiným subjektům. Závazky se dělí na dlouhodobé (splatnost nad 1 rok, např. bankovní úvěry) a krátkodobé (splatnost do 1 roku, např. dluhy vůči dodavatelům, zaměstnancům, finančnímu úřadu a institucím sociálního a zdravotního pojištění).
Jak funguje bilanční rovnice (aktiva = pasiva)?
Bilanční rovnice je základní princip celého účetnictví. Říká, že:
AKTIVA = PASIVA (tedy: AKTIVA CELKEM = VLASTNÍ KAPITÁL + CIZÍ ZDROJE)
Součet všech aktiv se vždy rovná součtu všech pasiv. Není to náhoda ani trik — vyplývá to z dvojího pohledu na tentýž majetek. Aktiva a pasiva nejsou dvě různé množiny věcí; je to stejný majetek popsaný ze dvou stran: jednou podle formy (co to je), podruhé podle zdroje (z čeho to bylo financováno).
Rovnost zajišťuje podvojné účetnictví: každá hospodářská operace se zachycuje na dvou účtech (má dáti / dal) tak, aby rovnováha zůstala zachována. Ukažme to na třech operacích nově založené firmy:
| Operace | Změna v aktivech | Změna v pasivech | Aktiva = Pasiva? |
|---|---|---|---|
| Společník vloží 200 000 Kč na účet | Peníze +200 000 Kč | Základní kapitál +200 000 Kč | 200 000 = 200 000 ✓ |
| Firma koupí stroj za 150 000 Kč v hotovosti | Stroj +150 000, peníze −150 000 | Beze změny | 200 000 = 200 000 ✓ |
| Firma si vezme úvěr 300 000 Kč | Peníze +300 000 Kč | Úvěr (závazek) +300 000 Kč | 500 000 = 500 000 ✓ |
Po těchto operacích má firma aktiva 500 000 Kč (stroj 150 000 + peníze 350 000) a pasiva 500 000 Kč (základní kapitál 200 000 + úvěr 300 000). Rovnice platí po každé jednotlivé operaci. Pokud rozvaha „nesedí“, znamená to účetní chybu — některá operace nebyla zaúčtována podvojně.
Jak číst rozvahu? (brutto, korekce, netto)
Aktiva se v rozvaze za běžné účetní období vykazují ve třech sloupcích. Toto členění předepisuje § 4 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a je klíčem k tomu, jak rozvahu správně přečíst:
| Sloupec | Co obsahuje | Příklad u stroje |
|---|---|---|
| Brutto | Pořizovací cena (původní hodnota) | 500 000 Kč |
| Korekce | Oprávky (souhrn odpisů) a opravné položky se znaménkem minus | −200 000 Kč |
| Netto | Zůstatková (účetní) hodnota = brutto − korekce | 300 000 Kč |
Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 4 odst. 4. Platí pro rok 2026.
Sloupec netto je ten „pravdivý“: ukazuje skutečnou účetní hodnotu majetku po zohlednění opotřebení (odpisů) a snížení hodnoty (opravných položek). Právě AKTIVA CELKEM v netto hodnotě se musí rovnat PASIVA CELKEM. Pasiva se vykazují v jediném sloupci.
Při čtení rozvahy se navíc porovnávají dva sloupce v čase: běžné účetní období a minulé účetní období. To umožní okamžitě vidět, co se meziročně změnilo — zda firma navýšila zásoby, splatila úvěry nebo jí narostly pohledávky.
Praktický postup, jak rozvahu přečíst:
- Začněte od součtových řádků. Zkontrolujte, že AKTIVA CELKEM (netto) = PASIVA CELKEM. Pokud ne, výkaz je chybný.
- Podívejte se na poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Vysoký podíl cizích zdrojů znamená vyšší zadlužení.
- Posuďte strukturu aktiv. Převažuje dlouhodobý majetek (výrobní firma), nebo oběžná aktiva a peníze (obchodní či službová firma)?
- Sledujte výsledek hospodaření (A.V.). Záporná hodnota signalizuje ztrátu za období.
- Porovnejte běžné a minulé období. Meziroční změny napoví o vývoji firmy.
Vzor rozvahy: zjednodušená struktura
Takto vypadá zkrácená (zjednodušená) rozvaha v základním uspořádání podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Ve zkráceném rozsahu, který mohou sestavovat malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu, se uvádějí jen položky označené velkými písmeny a římskými číslicemi.
| AKTIVA | PASIVA | ||
|---|---|---|---|
| A. Pohledávky za upsaný základní kapitál | A. Vlastní kapitál | ||
| B. Dlouhodobý majetek | A.I. Základní kapitál | ||
| B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek | A.II. Ážio a kapitálové fondy | ||
| B.II. Dlouhodobý hmotný majetek | A.III. Fondy ze zisku | ||
| B.III. Dlouhodobý finanční majetek | A.IV. VH minulých let | ||
| C. Oběžná aktiva | A.V. VH běžného období | ||
| C.I. Zásoby | B. Rezervy | ||
| C.II. Pohledávky | C. Závazky | ||
| C.III. Krátkodobý finanční majetek | C.I. Dlouhodobé závazky | ||
| C.IV. Peněžní prostředky | C.II. Krátkodobé závazky | ||
| D. Časové rozlišení aktiv | D. Časové rozlišení pasiv | ||
| AKTIVA CELKEM | = | PASIVA CELKEM |
Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., příloha č. 1, ve znění platném pro rok 2026. VH = výsledek hospodaření.
Kdy a kdo rozvahu sestavuje?
Rozvahu sestavuje každá účetní jednotka, která vede podvojné (účetní) účetnictví — tedy obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), družstva, spolky a další subjekty podle § 1 zákona o účetnictví. OSVČ, které vedou jen daňovou evidenci nebo uplatňují výdajové paušály, rozvahu nesestavují.
Rozvaha se sestavuje k rozvahovému dni podle § 19 zákona č. 563/1991 Sb. Rozvahovým dnem je den, ke kterému se uzavírají účetní knihy — nejčastěji 31. prosince (u firem s kalendářním účetním obdobím). Sestavuje se:
- řádná účetní závěrka — k poslednímu dni účetního období (typicky k 31. 12.),
- mimořádná — např. ke dni před vstupem do likvidace,
- mezitímní — v průběhu účetního období, je-li to nutné.
Rozsah rozvahy závisí na kategorii účetní jednotky. Limity stanoví § 1b zákona o účetnictví a od roku 2026 (po novele zákonem č. 316/2025 Sb.) platí zvýšené hodnoty:
| Kategorie | Aktiva celkem | Čistý obrat | Počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| Mikro účetní jednotka | do 11 mil. Kč | do 22 mil. Kč | do 10 |
| Malá účetní jednotka | do 120 mil. Kč | do 240 mil. Kč | do 50 |
| Střední účetní jednotka | do 600 mil. Kč | do 1 200 mil. Kč | do 250 |
| Velká účetní jednotka | nad hodnoty střední ÚJ | — | — |
Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., § 1b, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Pro zařazení rozhodují alespoň 2 ze 3 hodnot ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Platí od roku 2026.
Malé a mikro účetní jednotky mohou sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu a nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Od roku 2026 navíc platí, že povinný audit účetní závěrky se týká jen středních a velkých účetních jednotek (změna podle zákona č. 316/2025 Sb.).
Rozvaha vs. výkaz zisku a ztráty: jaký je rozdíl?
Rozvahu si lidé často pletou s výkazem zisku a ztráty (výsledovkou). Jde ale o dva odlišné výkazy s odlišnou logikou:
| Hledisko | Rozvaha (bilance) | Výkaz zisku a ztráty |
|---|---|---|
| Co zachycuje | Stav majetku a zdrojů | Tok výnosů a nákladů |
| K čemu se vztahuje | K jednomu okamžiku (rozvahový den) | Za období (např. celý rok) |
| Hlavní veličiny | Aktiva a pasiva | Výnosy, náklady, výsledek hospodaření |
| Přirovnání | Fotografie stavu | Film o pohybu za období |
Oba výkazy jsou propojené: výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty vstupuje do rozvahy jako položka A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období na straně pasiv. Zisk tak zvyšuje vlastní kapitál, ztráta ho snižuje. Obě sestavy jsou spolu s přílohou součástí jedné účetní závěrky.
Časté chyby při sestavování a čtení rozvahy
- Záměna aktiv a pasiv. Aktiva = co firma má (majetek), pasiva = z čeho to má (zdroje). Jde o tentýž majetek ze dvou pohledů, ne o dvě různé věci.
- Rozvaha „nesedí“. Pokud se aktiva nerovnají pasivům, je v účetnictví chyba — některá operace nebyla zaúčtována podvojně. Bilanční rovnice musí platit vždy.
- Čtení brutto místo netto. Hodnota majetku, která se porovnává s pasivy, je v sloupci netto (po odpisech a opravných položkách), nikoli brutto.
- Rezervy považované za vlastní zdroj. Rezervy (B) jsou cizí zdroj — jde o předem odhadnuté budoucí závazky, ne o vlastní kapitál.
- Opomenutí časového rozlišení. Náklady a výnosy příštích období patří do rozvahy (D), ne rovnou do výsledovky daného roku.
- Záměna rozvahy a výsledovky. Rozvaha ukazuje stav k jednomu dni, výkaz zisku a ztráty tok za období. Nelze je zaměňovat.
Související témata a nástroje
- výkaz cash flow doplňuje rozvahu o pohled na peněžní toky.
Shrnutí: rozvaha v kostce
- Rozvaha (bilance) zachycuje k rozvahovému dni aktiva (majetek podle složení) a pasiva (zdroje krytí podle původu).
- Platí bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA, tedy aktiva celkem = vlastní kapitál + cizí zdroje. Obě strany se vždy rovnají.
- Aktiva se člení na A. pohledávky za upsaný kapitál, B. dlouhodobý majetek, C. oběžná aktiva, D. časové rozlišení; vykazují se brutto, korekce a netto.
- Pasiva se člení na A. vlastní kapitál a cizí zdroje (B. rezervy, C. závazky, D. časové rozlišení).
- Rozvaha je podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb. součástí účetní závěrky; její uspořádání stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Sestavuje se k rozvahovému dni dle § 19 téhož zákona.
- Více o navazujícím výkazu a celém balíku najdete v článku účetní závěrka.
Často kladené otázky
Co je rozvaha jednoduše vysvětleno?
Rozvaha je účetní výkaz, který k jednomu dni ukazuje, co firma vlastní (aktiva) a z čeho to pořídila, respektive komu to patří (pasiva). Obě strany se vždy rovnají — to je bilanční rovnice aktiva = pasiva. Je to jako fotografie majetkové situace firmy k určitému okamžiku, nejčastěji k 31. prosinci.
Jaký je rozdíl mezi aktivy a pasivy?
Aktiva a pasiva popisují tentýž majetek ze dvou stran. Aktiva jsou majetek podle jeho formy — co firma má (stroje, zásoby, pohledávky, peníze). Pasiva jsou tentýž majetek podle zdrojů — z čeho byl pořízen a komu patří (vlastní kapitál majitelů a cizí zdroje, tedy dluhy a závazky). Proto se součet aktiv vždy rovná součtu pasiv.
Proč se aktiva a pasiva vždy rovnají?
Protože jde o stejný majetek popsaný dvěma způsoby — jednou podle toho, jakou má podobu (aktiva), podruhé podle toho, z čeho byl financován (pasiva). Každá koruna majetku má svůj zdroj. Rovnost zajišťuje podvojné účetnictví, kde se každá operace zaúčtuje na dvou stranách. Pokud se aktiva nerovnají pasivům, jde o účetní chybu.
Co znamenají sloupce brutto, korekce a netto v rozvaze?
Aktiva se podle § 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. vykazují ve třech sloupcích. Brutto je pořizovací (původní) cena majetku. Korekce jsou oprávky (souhrn odpisů) a opravné položky se znaménkem minus. Netto je zůstatková hodnota, tedy brutto minus korekce — to je skutečná účetní hodnota majetku, která se porovnává s pasivy.
Kdo musí sestavovat rozvahu?
Rozvahu sestavuje každá účetní jednotka, která vede podvojné účetnictví — typicky obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), družstva a spolky. OSVČ vedoucí jen daňovou evidenci nebo uplatňující výdajové paušály rozvahu nesestavují. Rozvaha je povinnou součástí účetní závěrky podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb.
K jakému dni se rozvaha sestavuje?
Rozvaha se sestavuje k rozvahovému dni podle § 19 zákona č. 563/1991 Sb. — tedy ke dni, k němuž se uzavírají účetní knihy. U firem s kalendářním účetním obdobím je to nejčastěji 31. prosinec. Vedle řádné závěrky může jít i o mimořádnou (např. před likvidací) nebo mezitímní účetní závěrku v průběhu roku.