Ve zkratce: DPH (daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň ze spotřeby, kterou v ceně zboží a služeb platí konečný spotřebitel, ale do státního rozpočtu ji odvádí podnikatel – plátce. V roce 2026 platí v Česku dvě sazby: základní 21 % a snížená 12 %, plus zvláštní nulová sazba u knih. Plátcem DPH se musíte povinně stát, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Rozsah průvodce: Tento článek se věnuje výhradně DPH. Změny paušální daně a minimálních záloh OSVČ účinné od poloviny roku 2026 se DPH netýkají a řeší je samostatné články; nehledejte zde tedy částky paušální daně ani sociálních záloh OSVČ.
Co je DPH a jak vlastně funguje?
Ve zkratce: DPH je daň ze spotřeby, kterou stát vybírá v každém článku obchodního řetězce, ale vždy jen z hodnoty, kterou daný článek přidal. Reálně ji v plné výši zaplatí až konečný spotřebitel; plátci mezi sebou si daň navzájem započítávají a do rozpočtu odvádějí jen rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem na vstupu.
DPH je daň ze spotřeby, kterou stát vybírá v každém článku obchodního řetězce, ale vždy jen z hodnoty, kterou daný článek přidal. Odtud název „daň z přidané hodnoty". Reálně ji v plné výši zaplatí až konečný spotřebitel; podniky mezi sebou si daň navzájem započítávají a do rozpočtu odvádějí jen rozdíl.
Princip stojí na dvou pojmech:
- DPH na výstupu (daň na výstupu) – daň, kterou plátce připočítá k ceně svého zboží nebo služby a vybere ji od zákazníka.
- DPH na vstupu (odpočet daně) – daň, kterou plátce sám zaplatil dodavatelům na svých nákupech a kterou si může od státu nárokovat zpět.
Plátce do státního rozpočtu odvede rozdíl: daň na výstupu mínus odpočet daně na vstupu. Pokud má více DPH na vstupu než na výstupu, vzniká nadměrný odpočet a finanční úřad daň naopak vrací.
Příklad řetězce (sazba 21 %). Výrobce prodá zboží velkoobchodu za 100 Kč + 21 Kč DPH. Velkoobchod ho prodá obchodu za 200 Kč + 42 Kč DPH; státu ale odvede jen 42 − 21 = 21 Kč. Obchod ho prodá spotřebiteli za 300 Kč + 63 Kč DPH a odvede 63 − 42 = 21 Kč. Celkem stát vybral 63 Kč, což je přesně 21 % z konečné ceny 300 Kč – a celých 63 Kč fakticky zaplatil až spotřebitel. Každý článek odvedl daň jen z těch 100 Kč, které sám přidal.
To je celé jádro DPH: každý plátce je vlastně jen „výběrčí", který daň přefakturuje dál a odvede pouze ze své přidané hodnoty.
Kolik je DPH v roce 2026? Sazby daně
Ve zkratce: V roce 2026 platí dvě sazby DPH – základní 21 % a snížená 12 % – a zvláštní nulová sazba (0 %) u knih. Sazby se oproti roku 2025 nemění. Sazby stanoví § 47 zákona č. 235/2004 Sb.; do snížené sazby a nulové sazby spadá zboží a služby vyjmenované v přílohách č. 2 a 3 zákona.
Tabulka: Sazby DPH platné v roce 2026
| Sazba DPH 2026 | Výše | Co do ní spadá (výběr) |
|---|---|---|
| Základní | 21 % | Většina zboží a služeb, elektronika, oblečení, pohonné hmoty, alkohol, řemeslné a poradenské služby |
| Snížená | 12 % | Potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, hromadná doprava, ubytování, stravovací služby (bez alkoholu), léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, dětské autosedačky, stavební práce pro sociální bydlení |
| Nulová | 0 % | Knihy (tištěné i e-knihy a audioknihy), brožury, hudebniny, kartografické výrobky – formálně jde o osvobození od daně s nárokem na odpočet dle § 71i zákona o DPH, nikoli o běžnou sazbu daně |
Zdroj: § 47, § 71i a přílohy č. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; stav pro rok 2026. Podrobné členění viz samostatný článek o sazbách DPH.
Jak vypočítat DPH z ceny?
Jsou dva směry výpočtu – „zdola" (z ceny bez daně) a „shora" (z ceny včetně daně):
- Cena bez DPH → cena s DPH (výpočet zdola). Cenu bez daně vynásobíte sazbou. Příklad: 1 000 Kč × 21 % = 210 Kč DPH, cena s DPH = 1 210 Kč.
- Cena s DPH → DPH (výpočet shora). Použijete koeficient. U 21 % vydělíte cenu s daní hodnotou 1,21 a získáte základ; u 12 % dělíte 1,12. Příklad: 1 210 Kč ÷ 1,21 = 1 000 Kč základ, DPH = 210 Kč. Zjednodušený koeficient: cena s DPH × 0,1736 (pro 21 %) nebo × 0,1071 (pro 12 %) dá přímo částku daně. Jde o zaokrouhlené koeficienty odvozené z poměru sazby k ceně včetně daně (21 ÷ 121, resp. 12 ÷ 112); pro přesný výpověď použijte dělení 1,21 / 1,12.
Pro rychlý výpočet v obou směrech použijte naši kalkulačku DPH.
Kdo musí být plátcem DPH? Registrace a limit obratu
Ve zkratce: Plátcem DPH se musíte povinně stát, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku k registraci podáte do 10 pracovních dnů. Při překročení druhé hranice 2 536 500 Kč v témže kalendářním roce se stáváte plátcem ze zákona ode dne následujícího po dni překročení. Registrovat se lze i dobrovolně.
Od roku 2025 (a stejně i v roce 2026) se obrat pro povinnou registraci sleduje výhradně za kalendářní rok (1. 1.–31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jako dříve. Funguje přitom dvojí limit obratu:
Tabulka: Limity obratu pro povinnou registraci k DPH (2026)
| Hranice obratu | Co se děje | Odkdy jste plátce |
|---|---|---|
| 2 000 000 Kč za kalendářní rok | Vzniká povinnost podat přihlášku do 10 pracovních dnů | Od 1. ledna následujícího kalendářního roku – nebo, zvolíte-li to v přihlášce, již dnem následujícím po dni překročení |
| 2 536 500 Kč v témže kalendářním roce | Stáváte se plátcem ze zákona automaticky | Ode dne následujícího po dni, kdy obrat překročil 2 536 500 Kč |
Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 461/2024 Sb.; GFŘ, Informace ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025 (čj. 11977/25/7100-30118-203500). Limit 2 536 500 Kč odpovídá hodnotě 100 000 EUR. Detailní postup viz samostatný článek o registraci k DPH.
Co se počítá do obratu?
Do obratu pro účely DPH se počítá souhrn úplat (bez daně) za uskutečněná zdanitelná plnění a vybraná osvobozená plnění. Nepočítá se prodej dlouhodobého majetku. Pro povinnou registraci se obrat sleduje za kalendářní rok – počítají se plnění uskutečněná od 1. ledna do 31. prosince.
Dobrovolná registrace
Plátcem se můžete stát i dobrovolně, ještě před překročením limitu. Dává to smysl, pokud:
- prodáváte převážně jiným plátcům (ti si vaši DPH stejně odečtou, takže je cena „nerozhodí"),
- máte vysoké vstupy s DPH (nákup zboží, materiálu, investice) a chcete nárokovat odpočet,
- chcete působit věrohodněji vůči obchodním partnerům, kteří plátce vyžadují.
Naopak pro živnostníky prodávající převážně neplátcům (koncovým zákazníkům) znamená dobrovolné plátcovství zdražení o DPH nebo nižší marži – v takovém případě se obvykle nevyplatí.
Identifikovaná osoba – „malé plátcovství"
Zvláštní kategorií je identifikovaná osoba (IO). Vzniká nejčastěji, když neplátce nakoupí službu od firmy z jiného státu EU (typicky reklama na Googlu či Facebooku, software ze zahraničí) nebo poskytne službu do EU. Identifikovaná osoba:
- nepřidává DPH na své tuzemské faktury (vůči českým zákazníkům jedná dál jako neplátce),
- nemá nárok na odpočet DPH ze svých nákupů,
- ale odvádí DPH z přeshraničních plnění a podává k nim přiznání.
Přihlášku k registraci identifikované osoby je třeba podat do 15 dnů od vzniku povinnosti (§ 97 zákona o DPH).
Jak se podává přiznání k DPH a kdy?
Ve zkratce: Plátce podává přiznání k DPH elektronicky do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě daň i zaplatí (§ 101 zákona č. 235/2004 Sb.). Lhůtu nelze prodloužit. Zdaňovacím obdobím je standardně kalendářní měsíc; čtvrtletní období si může zvolit plátce s obratem do 15 mil. Kč za předchozí rok. Spolu s přiznáním se podává i kontrolní hlášení.
Zdaňovací období: měsíc, nebo čtvrtletí?
- Noví plátci mají po registraci automaticky měsíční zdaňovací období.
- Čtvrtletní období si může zvolit plátce, jehož obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč (a splní další podmínky).
Lhůty a splatnost
Přiznání i platba mají stejnou lhůtu – do 25. dne po skončení období (např. za leden do 25. února). Připadne-li 25. den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Přiznání se podává výhradně elektronicky (datová schránka nebo portál MOJE daně).
Tři dokumenty, které k DPH patří
Tabulka: Hlášení a přiznání k DPH a jejich lhůty
| Dokument | Co obsahuje | Lhůta |
|---|---|---|
| Přiznání k DPH | Souhrn daně na výstupu a odpočtů, výsledná daň / nadměrný odpočet | Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období |
| Kontrolní hlášení | Detailní rozpis jednotlivých faktur (na výstupu i na vstupu) | Do 25 dnů; právnické osoby a měsíční plátci měsíčně, čtvrtletní plátci – fyzické osoby – ve lhůtě pro přiznání |
| Souhrnné hlášení | Plnění do jiných států EU (dodání zboží, služby) | Měsíčně, jen má-li plátce taková plnění |
Zdroj: § 101, § 101c a násl. zákona č. 235/2004 Sb. Postup vyplnění viz samostatné články o přiznání k DPH a kontrolním hlášení.
Jak získat DPH z nákupů zpět (odpočet)?
Ve zkratce: Odpočet daně (DPH na vstupu) znamená, že si jako plátce nárokujete od státu zpět daň, kterou jste zaplatili dodavatelům. Do rozpočtu pak odvádíte jen rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem. Nárok vzniká u přijatých zdanitelných plnění použitých pro ekonomickou činnost, máte-li řádný daňový doklad dle § 29 zákona o DPH.
Odpočet daně (DPH na vstupu) je největší výhoda plátcovství. Nárok na odpočet vzniká u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije pro svou ekonomickou činnost. Klíčové podmínky:
- Daňový doklad. Musíte mít fakturu se všemi náležitostmi podle § 29 zákona o DPH (DIČ obou stran, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ a výši daně).
- Použití pro ekonomickou činnost. Nákup musí souviset s vaším podnikáním. U plnění používaných i soukromě se odpočet krátí.
- Zákonné výjimky. U některých plnění je odpočet zakázán nebo omezen (např. reprezentace).
Modelový příklad odpočtu. Plátce za měsíc vyfakturoval zákazníkům 500 000 Kč + 105 000 Kč DPH (na výstupu). Zároveň nakoupil zboží a služby za 300 000 Kč + 63 000 Kč DPH (na vstupu). Finančnímu úřadu odvede 105 000 − 63 000 = 42 000 Kč. Kdyby naopak nakoupil víc, než prodal, vznikl by mu nadměrný odpočet a úřad by mu rozdíl vrátil. Detailní pravidla viz článek o odpočtu DPH.
Jak funguje DPH při obchodu se zahraničím?
Ve zkratce: U řady přeshraničních i vybraných tuzemských plnění daň nepřiznává dodavatel, ale odběratel (reverse charge / přenesená daňová povinnost). Dodání zboží mezi plátci v EU se zpravidla osvobozuje a daň přiznává pořizovatel. Pro prodej koncovým spotřebitelům v EU slouží režim One Stop Shop (OSS).
- Reverse charge (přenesená daňová povinnost). U vybraných tuzemských plnění (např. stavební a montážní práce mezi plátci) a u řady přeshraničních plnění daň nepřiznává dodavatel, ale odběratel. Faktura jde bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník".
- Dodání a pořízení zboží v EU. Mezi plátci z různých států EU se dodání zboží zpravidla osvobozuje a daň přiznává pořizovatel ve své zemi.
- Režim One Stop Shop (OSS). Pro prodej zboží a digitálních služeb koncovým spotřebitelům v EU (e-shopy) umožňuje odvádět DPH všech států EU přes jediné přiznání v ČR.
Toto je rámcový přehled; přeshraniční DPH má řadu specifik a vyplatí se ji konzultovat s daňovým poradcem.
Časté chyby plátců DPH
- Pozdní registrace. Přehlédnutí překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Po překročení druhé hranice 2 536 500 Kč se stáváte plátcem automaticky, i když přihlášku nepodáte – a daň přesto dlužíte.
- Špatná sazba. Záměna 21 % a 12 % (typicky u stravovacích služeb, stavebních prací nebo potravin). Chybná sazba znamená nedoplatek nebo penále.
- Neúplný daňový doklad. Chybějící DIČ, DUZP nebo rozpis daně = riziko ztráty nároku na odpočet.
- Zapomenuté kontrolní hlášení. Za jeho nepodání hrozí pokuty, které se mohou rychle vyšplhat na desítky tisíc korun.
- Nárokování odpočtu z nákupů pro soukromou spotřebu nebo z plnění, u nichž je odpočet zákonem vyloučen.
- Pozdní platba. Daň je splatná ve stejné lhůtě jako přiznání – 25. den; pozdní úhrada znamená úrok z prodlení.
Postup: jak se stát plátcem DPH krok za krokem
- Hlídejte obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1.–31. 12.).
- Po překročení 2 000 000 Kč podejte přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů (elektronicky, finanční úřad).
- Vyčkejte na DIČ a den, od kterého jste plátcem.
- Upravte fakturaci – začněte uvádět DPH a vystavovat daňové doklady se všemi náležitostmi.
- Nastavte si evidenci DPH a vedení dokladů pro odpočet.
- Podávejte přiznání, kontrolní (a případně souhrnné) hlášení vždy do 25. dne po skončení období a ve stejné lhůtě plaťte daň.
Související témata a nástroje
- FAQ k DPH odpovídá na nejčastější otázky k DPH.
- DPH u nemovitostí rozebírá zvláštní pravidla pro nemovitosti.
- změny v DPH 2026 shrnuje aktuální novinky v DPH.
- zrušení registrace k DPH navazuje na situace, kdy plátcovství končí.
- checklist nového plátce DPH převádí registraci na praktické první kroky.
- poplatník a plátce daně pomáhá odlišit obecné daňové role od plátce DPH.
- zdaňovací období DPH vysvětluje měsíční a čtvrtletní režim plátce.
Shrnutí
DPH je nepřímá daň ze spotřeby; reálně ji platí spotřebitel, odvádí plátce, a to jen ze své přidané hodnoty. V roce 2026 platí sazby 21 % a 12 % (plus 0 % u knih, formálně osvobození s nárokem na odpočet). Povinné plátcovství spouští obrat 2 000 000 Kč za kalendářní rok, automatické plátcovství ze zákona pak hranice 2 536 500 Kč. Plátce podává přiznání a platí daň do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a vede k tomu kontrolní hlášení. Hlavní výhodou plátcovství je odpočet DPH na vstupu.
Časté dotazy (FAQ)
Co je DPH jednoduše řečeno?
DPH (daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň zahrnutá v ceně téměř všeho zboží a služeb. Platí ji konečný spotřebitel, ale do státního rozpočtu ji odvádí podnikatel – plátce. Každý plátce v řetězci přitom odvádí daň jen z hodnoty, kterou sám přidal, protože si od daně na výstupu odečte daň zaplacenou na vstupu.
Kolik je DPH v roce 2026?
V roce 2026 platí v Česku základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %, plus zvláštní nulová sazba 0 % u knih. U knih jde formálně o osvobození od daně s nárokem na odpočet (§ 71i), nikoli o běžnou sazbu daně. Sazby se oproti roku 2025 nemění. Výši sazeb stanoví § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Kdy se musím registrovat k DPH?
Povinně se plátcem stáváte, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1.–31. 12.) přesáhne 2 000 000 Kč (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Od 1. 1. 2025 se obrat sleduje právě za kalendářní rok, nikoli za 12 po sobě jdoucích měsíců jako dříve. Přihlášku podáte do 10 pracovních dnů. Při překročení druhé hranice 2 536 500 Kč v témže kalendářním roce se stáváte plátcem ze zákona ode dne následujícího po dni překročení. Registrovat se lze i dobrovolně.
Jak vypočítám DPH z ceny?
Z ceny bez daně připočtete DPH vynásobením sazbou (1 000 Kč × 21 % = 210 Kč daně, cena s DPH 1 210 Kč). Z ceny včetně daně daň zjistíte dělením koeficientem: cenu s daní vydělíte 1,21 (u 21 %) nebo 1,12 (u 12 %) a získáte základ daně. Rozdíl mezi cenou s daní a základem je samotná DPH. Pro rychlý odhad daně přímo z ceny s DPH lze použít zaokrouhlený koeficient × 0,1736 (21 %) nebo × 0,1071 (12 %).
Do kdy se podává přiznání k DPH a kdy je daň splatná?
Přiznání k DPH se podává elektronicky do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě je splatná i daň (§ 101 zákona č. 235/2004 Sb.). Lhůtu nelze prodloužit. Zdaňovacím obdobím je standardně kalendářní měsíc, čtvrtletní si může zvolit plátce s obratem do 15 mil. Kč za předchozí rok.
Co je odpočet DPH a kdo na něj má nárok?
Odpočet DPH (daň na vstupu) je daň, kterou plátce zaplatil svým dodavatelům a může si ji nárokovat zpět od státu. Nárok má registrovaný plátce u nákupů použitých pro svou ekonomickou činnost, pokud má řádný daňový doklad. Do rozpočtu pak odvádí jen rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem; je-li odpočet vyšší, vzniká nadměrný odpočet, který úřad vrací.
Jaký je rozdíl mezi plátcem DPH a identifikovanou osobou?
Plátce DPH připočítává daň na všechny své zdanitelné výstupy a má nárok na odpočet z nákupů. Identifikovaná osoba je „malé plátcovství": na tuzemské faktury DPH nepřidává a nárok na odpočet nemá, ale odvádí DPH z přeshraničních plnění (např. reklama od Googlu, služba do EU). Identifikovaná osoba vzniká nejčastěji neplátci, který nakoupí službu ze zahraničí.
Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi plátcem a neplátcem DPH?
Plátce DPH připočítává daň ke svým cenám (na výstupu 21 % nebo 12 %), odvádí ji státu a zároveň má nárok na odpočet DPH z nákupů pro své podnikání. Neplátce DPH na své faktury nepřidává, nepodává přiznání k DPH ani kontrolní hlášení, ale nemůže si nárokovat zpět DPH, kterou sám zaplatil dodavatelům – ta se mu stává běžným nákladem.
Pro zákazníka, který je sám plátcem, je v podstatě jedno, zda nakupuje od plátce, nebo od neplátce – účtovanou DPH si stejně odečte. Pro koncového spotřebitele je naopak zboží od neplátce o DPH levnější. Neplátcem zůstáváte, dokud váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 000 Kč; poté vzniká povinná registrace.
Jaké jsou výhody a nevýhody plátcovství DPH?
Hlavní výhodou je nárok na odpočet DPH z nákupů – daň zaplacenou dodavatelům za zboží, materiál či investice si nárokujete od státu zpět, takže do rozpočtu odvádíte jen rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem. Plátcovství se proto vyplatí hlavně tomu, kdo prodává převážně jiným plátcům, má vysoké vstupy s DPH nebo chce působit věrohodněji vůči obchodním partnerům.
Nevýhodou je administrativa (přiznání a kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení období, vedení evidence) a zejména zdražení pro koncové zákazníky: živnostníkovi prodávajícímu hlavně neplátcům přidává DPH 21 % k ceně, nebo mu snižuje marži. Pro něj se dobrovolné plátcovství obvykle nevyplatí.
Jak ověřím, jestli je dodavatel plátcem DPH?
Plátcovství dodavatele si ověříte v registru plátců DPH na portálu Finanční správy, kde podle DIČ (ve tvaru CZ a IČO) zjistíte, zda je subjekt registrovaným plátcem a od kdy. U obchodu v rámci EU slouží k ověření platnosti DIČ partnera evropský systém VIES.
Ověření má smysl udělat dřív, než si z přijaté faktury uplatníte odpočet: nárok na odpočet vzniká jen z plnění od plátce a na základě řádného daňového dokladu s DIČ obou stran (§ 29 zákona o DPH). Pokud dodavatel plátcem není, žádnou DPH na faktuře uvádět nesmí a vy si z ní odpočet uplatnit nemůžete.
Co je DUZP a proč je u DPH důležité?
DUZP je datum uskutečnění zdanitelného plnění – tedy den, kdy bylo zboží dodáno nebo služba poskytnuta. Tímto okamžikem zpravidla vzniká povinnost přiznat daň na výstupu a DUZP zároveň určuje, do kterého zdaňovacího období plnění spadá. Je to povinná náležitost daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH.
Správné DUZP je důležité proto, že podle něj plátce daň zařadí do přiznání za příslušný měsíc nebo čtvrtletí, které podává do 25 dnů po skončení období. Pokud přijatá faktura nemá DUZP uvedené nebo je chybné, hrozí riziko ztráty nároku na odpočet a chyba se projeví i v kontrolním hlášení.
Co musí obsahovat daňový doklad pro DPH?
Běžný daňový doklad musí podle § 29 zákona o DPH obsahovat zejména identifikaci dodavatele i odběratele včetně DIČ obou stran, evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení a datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), základ daně, sazbu daně a výši daně. Bez těchto náležitostí riskujete ztrátu nároku na odpočet.
Údaje musejí být úplné a správné – chybějící DIČ, DUZP nebo nesprávný rozpis daně patří mezi nejčastější chyby, kvůli kterým finanční úřad odpočet neuzná. U plnění do limitu lze využít zjednodušený daňový doklad s menším rozsahem údajů.
