Evidence skutečných majitelů

Ve zkratce: Evidence skutečných majitelů (ESM) je neveřejný rejstřík vedený rejstříkovými soudy, kam každá právnická osoba (typicky s.r.o. a a.s.) musí zapsat fyzickou osobu, která ji ve skutečnosti vlastní nebo ovládá — tedy svého skutečného majitele. Za nesplnění hrozí pokuta až 500 000 Kč (§ 55 zákona č. 37/2021 Sb.) a soukromoprávní sankce, jako je zákaz výplaty podílu na zisku a pozastavení hlasovacích práv. U běžných s.r.o. se údaj často zapíše sám díky automatickému průpisu z obchodního rejstříku, takže žádný návrh podávat nemusíte. Od 17. 12. 2025 je evidence znepřístupněna veřejnosti, což odstranilo hlavní namítaný rozpor s právem EU a otevřelo prostor pro vynucování zápisů a uplatňování sankcí.

Tento návod vysvětluje, kdo je skutečný majitel, koho se evidence týká, jak funguje automatický průpis, jak se zapsat ručně, kolik to stojí a jaké jsou lhůty a sankce. Údaje platí pro rok 2026 a vycházejí ze zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Co je evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují údaje o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání (například svěřenských fondů). Vede ji soustava rejstříkových soudů a její existenci upravuje zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, účinný od 1. 6. 2021.

Smyslem evidence je transparentnost vlastnické struktury — má znemožnit, aby se za složitými řetězci firem skrývala fyzická osoba, která z podnikání reálně profituje nebo ho ovládá. Evidence je nástrojem proti praní špinavých peněz (AML) a navazuje na evropské směrnice.

Pokud teprve zakládáte firmu, projděte si nejdřív založení s.r.o. a navazující povinnosti s.r.o. — zápis skutečného majitele je jednou z prvních věcí po vzniku společnosti.

Kdo je skutečný majitel?

Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem (§ 4 zákona č. 37/2021 Sb.). Vždy jde o konkrétního člověka, nikdy ne o jinou firmu — řetězec se „rozplétá" tak dlouho, dokud se nedojde k fyzické osobě.

Zdroj: § 2, § 4 a § 5 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Hranice „více než 25 %" je vyvratitelná domněnka — rozhoduje vždy skutečný stav vlivu či prospěchu, nikoli jen výše podílu na papíře.

U běžné jednočlenné s.r.o., kde jediný společník vlastní 100 % podílu, je skutečným majitelem tento společník. U firem s více společníky je skutečným majitelem každý, kdo překračuje hranici 25 % podílu nebo hlasů, případně každý, kdo společnost fakticky ovládá jinak (například ovládací smlouvou).

Koho se evidence skutečných majitelů týká?

Povinnost mít zapsaného skutečného majitele má většina právnických osob zapsaných v obchodním i dalších veřejných rejstřících — především s.r.o., a.s., družstva a další obchodní korporace, dále spolky, nadace, ústavy a svěřenské fondy.

Naopak se povinnost nevztahuje jen na úzce vymezený okruh veřejnoprávních subjektů podle § 7 zákona č. 37/2021 Sb. — konkrétně na stát, územní samosprávné celky (obce, kraje), dobrovolné svazky obcí, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené státem nebo územními samosprávnými celky.

Pozor — výjimky se od 1. 10. 2022 zúžily. Novela (zákon č. 245/2022 Sb.) odňala výjimku řadě subjektů, které dříve skutečného majitele nezapisovaly. Společenství vlastníků jednotek (SVJ), politické strany a hnutí, církve a náboženské společnosti, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, honební společenstva a další nyní skutečného majitele MAJÍ a evidují. U SVJ je jím zpravidla člen statutárního orgánu (výboru / předseda) a údaj se obvykle doplní automatickým průpisem. Pokud tedy spravujete SVJ nebo spolek, výjimku už nemáte.

OSVČ a živnostníci povinnost nemají. Fyzická osoba podnikající na živnostenský list není právnickou osobou, takže žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká teprve tehdy, když podnikáte přes právnickou osobu — typicky s.r.o.

Co je automatický průpis a koho se týká?

Klíčová novinka zákona z roku 2021 je automatický průpis (§ 38 zákona č. 37/2021 Sb.). U vyjmenovaných typů společností soud sám propíše údaje o skutečném majiteli z obchodního rejstříku do evidence, aniž byste museli cokoli podávat.

Automatický průpis se uplatní zejména u:

• s.r.o., kde je skutečným majitelem každý společník s podílem větším než 25 %,
• akciové společnosti s jediným akcionářem,
• dalších případů, kde je vlastnická struktura z obchodního rejstříku zřejmá.

To znamená, že typická malá s.r.o. s jedním nebo několika jasně zapsanými společníky nemusí podávat žádný návrh — skutečný majitel se zapíše sám a zdarma. Přesto si po vzniku firmy nebo po každé změně ve vlastnické struktuře vždy ověřte ve výpisu z evidence, zda je skutečný majitel skutečně zapsaný a údaje sedí. Automatický průpis totiž selže všude tam, kde je struktura složitější (řetězení firem, zahraniční vlastník, ovládání bez většinového podílu) — pak musíte zápis provést ručně.

Jak zapsat skutečného majitele krok za krokem?

Pokud se na vás automatický průpis nevztahuje nebo neproběhl správně, musíte zápis zajistit sami. Máte dvě cesty:

1. Zápis přes notáře — notář ověří údaje, vydá osvědčení a zápis do evidence provede přímo, zpravidla v řádu několika pracovních dnů. Cesta je rychlejší a často levnější než soudní řízení.
2. Návrh k rejstříkovému soudu — návrh na zápis se podává na elektronickém formuláři přes Portál veřejné správy (služba ESM), soud jej posoudí a provede zápis.

Postup v krocích:

1. Určete skutečného majitele — projděte vlastnickou a ovládací strukturu firmy a najděte fyzickou osobu nad hranicí 25 % podílu, hlasů nebo s faktickým rozhodujícím vlivem.
2. Připravte podklady — doložte, na základě čeho je daná osoba skutečným majitelem (společenská smlouva, seznam společníků, ovládací vztahy).
3. Zvolte cestu zápisu — notář (rychlejší), nebo návrh k rejstříkovému soudu.
4. Podejte zápis a zaplaťte poplatek — viz tabulka níže.
5. Ověřte výsledek — po zápisu si vyžádejte výpis a zkontrolujte správnost údajů.

Kolik stojí zápis do evidence skutečných majitelů?

Zdroj: zákon č. 37/2021 Sb. a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; Portál veřejné správy (služba „Zápis, změna a výmaz údajů v evidenci skutečných majitelů"); notářský tarif (vyhláška č. 196/2001 Sb.). Soudní poplatek za zápis u obchodní korporace činí 4 000 Kč; u subjektů bez podnikatelského účelu může být zápis osvobozen. Notářský tarif za samotný zápis činí 300 Kč, k němuž se připočítává odměna za vydání osvědčení (řádově stovky až nižší tisíce Kč podle složitosti struktury) — i tak je notářská cesta zpravidla levnější než soudní poplatek.

Jaké jsou lhůty pro zápis?

Zákon nestanoví pevný počet dnů pro podání návrhu — ukládá zapsat údaje a jejich změny „bez zbytečného odkladu" poté, co skutečnost nastala (například po vzniku firmy nebo po změně společníka). V praxi to znamená jednat co nejdříve, řádově v jednotkách týdnů.

Pozor na navazující patnáctidenní lhůtu k nápravě podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb.: pokud soud v řízení o nesrovnalosti (§ 42 a násl.) rozhodne, že zápis chybí nebo neodpovídá skutečnosti, musí evidující osoba zajistit zápis nového údaje do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Pokud to neudělá, dopouští se přestupku a hrozí pokuta. Této situaci se vyhnete tím, že údaje udržujete aktuální průběžně.

Je evidence skutečných majitelů veřejná?

Od 17. 12. 2025 už ne. Ministerstvo spravedlnosti k tomuto dni znepřístupnilo veřejnou část evidence. Volný přístup kohokoli k údajům o skutečných majitelích skončil.

Důvodem byl rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 11. 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, podle nějž je neomezený veřejný přístup k těmto údajům nepřiměřeným zásahem do soukromí (čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU). Na něj navázal i Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, který konstatoval rozpor české úpravy s právem EU.

I po znepřístupnění zůstává evidence plně přístupná:

• samotné evidované osobě (firma získá výpis o sobě),
• orgánům veřejné moci, soudům a tzv. povinným osobám podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní),
• na základě prokázaného oprávněného zájmu.

Důležité pro rok 2026: znepřístupnění veřejné části odstranilo hlavní rozpor s právem EU, který Nejvyšší soud vytýkal (neomezený veřejný přístup). Tím se otevírá prostor pro to, aby stát vynucoval zápisy a uplatňoval sankce — povinnost zápisu i tak po celou dobu trvala.

Jaké jsou sankce za nesplnění povinnosti?

Sankce mají dvě roviny — veřejnoprávní pokutu a soukromoprávní důsledky, které bývají v praxi citelnější.

Zdroj: § 53–55 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Pokutu lze uložit nejen společnosti, ale i skutečnému majiteli, který neposkytl součinnost. Soukromoprávní sankce nastupují automaticky ze zákona, bez rozhodnutí úřadu.

Modelový příklad

Firma ABC s.r.o. má dva společníky: pana Nováka (60 %) a pana Dvořáka (40 %). Oba překračují hranici 25 %, oba jsou tedy skutečnými majiteli. Pan Dvořák ale nebyl do evidence zapsán. Společnost mu proto nemůže vyplatit jeho podíl na zisku a on nesmí hlasovat na valné hromadě, dokud zápis neproběhne. Pokud soud v řízení o nesrovnalosti rozhodne o chybějícím zápisu a firma jej nezjedná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, hrozí navíc pokuta až 500 000 Kč. Náprava přitom u takto jasné struktury obvykle proběhne automatickým průpisem — stačí ji zkontrolovat ve výpisu.

Časté chyby

• Spoléhání, že „to udělal automatický průpis" bez kontroly výpisu. Průpis u složitějších struktur selhává — vždy si zápis ověřte.
• Domněnka, že SVJ nebo spolek výjimku stále mají. Od 1. 10. 2022 už výjimka platí jen pro veřejnoprávní subjekty; SVJ, politické strany, církve i odbory skutečného majitele evidují.
• Neaktualizovaný zápis po změně společníka. Při převodu podílu nebo změně vlastnické struktury je nutné údaje upravit „bez zbytečného odkladu".
• Záměna skutečného majitele za jednatele. Jednatel není automaticky skutečným majitelem — rozhoduje vlastnictví a ovládání, ne funkce.
• Zápis právnické osoby místo fyzické. Skutečným majitelem je vždy konkrétní člověk, nikdy firma.
• Výplata podílu na zisku nezapsanému majiteli. To je porušení § 53 a riziko neplatnosti výplaty.

Související témata a nástroje

• skutečný majitel vysvětluje základní pojem evidence.

Shrnutí

Evidence skutečných majitelů je neveřejný rejstřík, kde každá s.r.o. a další právnické osoby vykazují fyzickou osobu, která je vlastní nebo ovládá (podíl či vliv nad 25 %). U typické malé s.r.o. údaj zapíše automatický průpis zdarma, ale je nutné ho zkontrolovat ve výpisu. Ručně se zapisuje přes notáře (rychlejší, notářský tarif od 300 Kč) nebo návrhem k soudu (poplatek 4 000 Kč). Lhůta je „bez zbytečného odkladu". Za nesplnění hrozí pokuta až 500 000 Kč a — často citelnější — zákaz výplaty podílu na zisku a pozastavení hlasovacích práv. Od 17. 12. 2025 je evidence neveřejná, čímž padla hlavní překážka vynucování. Pozor: od 1. 10. 2022 se výjimky zúžily jen na veřejnoprávní subjekty, takže SVJ, politické strany a další právnické osoby skutečného majitele nově evidují.

Často kladené otázky

Musí mít OSVČ skutečného majitele v evidenci?

Ne. Povinnost se týká jen právnických osob (s.r.o., a.s. a dalších). Fyzická osoba podnikající na živnostenský list (OSVČ) žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká, až když podnikáte přes s.r.o..

Kdo je skutečným majitelem jednočlenné s.r.o.?

Jediný společník, který vlastní 100 % podílu. U takové firmy se údaj zpravidla zapíše sám díky automatickému průpisu — stačí výsledek zkontrolovat ve výpisu z evidence.

Musí mít skutečného majitele SVJ?

Ano. Od 1. 10. 2022 ztratila společenství vlastníků jednotek (SVJ) i řada dalších subjektů (politické strany, církve, odbory, honební společenstva) výjimku z § 7. SVJ nyní skutečného majitele eviduje — zpravidla jím je člen statutárního orgánu (výboru či předseda) a údaj se obvykle doplní automatickým průpisem.

Kolik stojí zápis skutečného majitele?

Automatický průpis je zdarma. Ruční zápis přes notáře se řídí notářským tarifem (samotný zápis 300 Kč plus případná odměna za osvědčení) a bývá levnější než návrh k rejstříkovému soudu, za který činí soudní poplatek 4 000 Kč u obchodní korporace.

Jaká hrozí pokuta za nezapsaného skutečného majitele?

Až 500 000 Kč podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb. Vedle pokuty nastupují soukromoprávní sankce: nezapsanému majiteli nelze vyplatit podíl na zisku (§ 53) a nesmí vykonávat hlasovací práva (§ 54).

Je evidence skutečných majitelů veřejně dostupná?

Od 17. 12. 2025 už není volně veřejná. Přístup mají samotná evidovaná firma (výpis o sobě), orgány veřejné moci, soudy a tzv. povinné osoby podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní), případně osoby s prokázaným oprávněným zájmem.

Co je automatický průpis a kdy se na mě vztahuje?

Automatický průpis (§ 38 zákona č. 37/2021 Sb.) znamená, že soud sám propíše skutečného majitele z obchodního rejstříku do evidence. Týká se zejména s.r.o. se společníky s podílem nad 25 % a a.s. s jediným akcionářem. U složitějších struktur průpis neproběhne a zápis musíte zajistit ručně.