Evidence skutečných majitelů

Ve zkratce: Evidence skutečných majitelů (ESM) je evidence vedená rejstříkovými soudy, do které právnické osoby s výjimkami podle § 7 zákona č. 37/2021 Sb. zapisují fyzické osoby, které je v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují. Za nesplnění zákonných podmínek může hrozit pokuta až 500 000 Kč a další následky, například zákaz výplaty podílu na zisku nebo výkonu hlasovacích práv. U běžných s.r.o. se údaje často doplní automatickým průpisem. Od 17. 12. 2025 je veřejná část evidence znepřístupněna; oprávněné osoby mají přístup dál.

Tento návod vysvětluje, kdo je skutečný majitel, koho se evidence týká, jak funguje automatický průpis, jak se zapsat ručně, kolik to stojí a jaké jsou lhůty a sankce. Údaje platí pro rok 2026 a vycházejí ze zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Co je evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují údaje o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání (například svěřenských fondů). Vede ji soustava rejstříkových soudů a její existenci upravuje zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, účinný od 1. 6. 2021.

Smyslem evidence je transparentnost vlastnické struktury — má znemožnit, aby se za složitými řetězci firem skrývala fyzická osoba, která z podnikání reálně profituje nebo ho ovládá. Evidence je nástrojem proti praní špinavých peněz (AML) a navazuje na evropské směrnice.

Pokud teprve zakládáte firmu, projděte si nejdřív založení s.r.o. a navazující povinnosti s.r.o. — zápis skutečného majitele je jednou z prvních věcí po vzniku společnosti.

Kdo je skutečný majitel?

Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu či právní uspořádání (§ 2 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb.). Vždy jde o konkrétního člověka, nikdy ne o jinou firmu. U korporací zákon v § 4 uvádí více samostatných důvodů, pro které se člověk za skutečného majitele považuje:

Zdroj: § 2, § 4 a § 5 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Hranice „více než 25 %" je jedním z výslovných zákonných důvodů, nikoli jedinou cestou určení. Pokud skutečného majitele korporace nelze určit ani při vynaložení veškerého rozumně požadovatelného úsilí, použije se pravidlo pro osoby ve vrcholném vedení podle § 5.

U běžné jednočlenné s.r.o., kde jediný společník vlastní 100 % podílu, je skutečným majitelem tento společník. U firem s více společníky je skutečným majitelem každý, kdo překračuje hranici 25 % podílu nebo hlasů, případně každý, kdo společnost fakticky ovládá jinak (například ovládací smlouvou).

Koho se evidence skutečných majitelů týká?

Povinnost mít zapsaného skutečného majitele má většina právnických osob zapsaných v obchodním i dalších veřejných rejstřících — především s.r.o., a.s., družstva a další obchodní korporace, dále spolky, nadace, ústavy a svěřenské fondy.

Povinnost se nevztahuje na subjekty vymezené v § 7 zákona č. 37/2021 Sb. Patří mezi ně stát, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, státní a obecní či krajské příspěvkové organizace a za stanovených podmínek další právnické osoby založené k uspokojování neobchodních potřeb veřejného zájmu, nad nimiž mají stát, kraj nebo obec rozhodující vliv. Úplný výčet a podmínky obsahuje § 7.

Pozor — výjimky se od 1. 10. 2022 změnily. Novela č. 245/2022 Sb. odňala výjimku mimo jiné SVJ, politickým stranám a hnutím, církvím, odborovým organizacím, organizacím zaměstnavatelů a honebním společenstvům. U SVJ se člen statutárního orgánu zpravidla propíše automaticky (§ 38 odst. 4). Výjimku vždy posuzujte podle aktuálního § 7, nikoli podle dřívějšího seznamu.

OSVČ a živnostníci povinnost nemají. Fyzická osoba podnikající na živnostenský list není právnickou osobou, takže žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká teprve tehdy, když podnikáte přes právnickou osobu — typicky s.r.o.

Co je automatický průpis a koho se týká?

Jedním z postupů je automatický průpis (§ 37–38 zákona č. 37/2021 Sb.). Údaje z veřejného rejstříku nebo registru osob se v zákonem vymezených případech propíší do evidence bez samostatného návrhu.

Automatický průpis se uplatní zejména u:

• s.r.o., kde je skutečným majitelem každý společník s podílem větším než 25 %,
• akciové společnosti s jediným akcionářem,
• dalších případů, kde je vlastnická struktura z obchodního rejstříku zřejmá.

To znamená, že typická malá s.r.o. s jedním nebo několika jasně zapsanými společníky nemusí podávat žádný návrh — skutečný majitel se zapíše sám a zdarma. Přesto si po vzniku firmy nebo po každé změně ve vlastnické struktuře vždy ověřte ve výpisu z evidence, zda je skutečný majitel skutečně zapsaný a údaje sedí. Automatický průpis totiž selže všude tam, kde je struktura složitější (řetězení firem, zahraniční vlastník, ovládání bez většinového podílu) — pak musíte zápis provést ručně.

Jak zapsat skutečného majitele krok za krokem?

Pokud se na vás automatický průpis nevztahuje nebo neproběhl správně, musíte zápis zajistit sami. Máte dvě cesty:

1. Zápis přes notáře — notář ověří údaje, vydá osvědčení a zápis do evidence provede přímo, zpravidla v řádu několika pracovních dnů. Cesta je rychlejší a často levnější než soudní řízení.
2. Návrh k rejstříkovému soudu — návrh na zápis se podává na elektronickém formuláři přes Portál veřejné správy (služba ESM), soud jej posoudí a provede zápis.

Postup v krocích:

1. Určete skutečného majitele — projděte vlastnickou a ovládací strukturu firmy a najděte fyzickou osobu nad hranicí 25 % podílu, hlasů nebo s faktickým rozhodujícím vlivem.
2. Připravte podklady — doložte, na základě čeho je daná osoba skutečným majitelem (společenská smlouva, seznam společníků, ovládací vztahy).
3. Zvolte cestu zápisu — notář (rychlejší), nebo návrh k rejstříkovému soudu.
4. Podejte zápis a zaplaťte poplatek — viz tabulka níže.
5. Ověřte výsledek — po zápisu si vyžádejte výpis a zkontrolujte správnost údajů.

Kolik stojí zápis do evidence skutečných majitelů?

Zdroj: zákon č. 37/2021 Sb. a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; Portál veřejné správy (služba „Zápis, změna a výmaz údajů v evidenci skutečných majitelů"); notářský tarif (vyhláška č. 196/2001 Sb.). Soudní poplatek za zápis u obchodní korporace činí 4 000 Kč; u subjektů bez podnikatelského účelu může být zápis osvobozen. Notářský tarif za samotný zápis činí 300 Kč, k němuž se připočítává odměna za vydání osvědčení (řádově stovky až nižší tisíce Kč podle složitosti struktury) — i tak je notářská cesta zpravidla levnější než soudní poplatek.

Jaké jsou lhůty pro zápis?

Zákon nestanoví pevný počet dnů pro podání návrhu — § 9 odst. 1 ukládá podat návrh či žádost „bez zbytečného odkladu" po vzniku rozhodné skutečnosti (například po vzniku firmy nebo po změně společníka). Konkrétní délka této lhůty závisí na okolnostech.

Sankční postup rozlišuje dvě situace. Podle § 55 odst. 1 písm. a) je přestupkem, pokud evidující osoba nezajistí zápis ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem podle § 43. Pevná patnáctidenní lhůta od právní moci rozhodnutí se podle § 55 odst. 1 písm. b) vztahuje na zápis nových údajů tehdy, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady podle § 48.

Je evidence skutečných majitelů veřejná?

Od 17. 12. 2025 už ne. Ministerstvo spravedlnosti k tomuto dni znepřístupnilo veřejnou část evidence. Volný přístup kohokoli k údajům o skutečných majitelích skončil.

Důvodem byl rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 11. 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, podle nějž je neomezený veřejný přístup k těmto údajům nepřiměřeným zásahem do soukromí (čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU). Na něj navázal i Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, který konstatoval rozpor české úpravy s právem EU.

I po znepřístupnění zůstává evidence plně přístupná:

• samotné evidované osobě (firma získá výpis o sobě),
• orgánům veřejné moci, soudům a tzv. povinným osobám podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní),
• na základě prokázaného oprávněného zájmu.

Důležité pro rok 2026: Ministerstvo spravedlnosti veřejnou část znepřístupnilo právě v reakci na judikaturu k neomezenému veřejnému přístupu. Povinnost vést správné údaje nadále stanoví § 8–9 zákona; případné vymáhání a sankce se posuzují podle zákona a okolností konkrétního případu.

Pokud údaje potřebujete při AML kontrole klienta, projděte také přístup do evidence skutečných majitelů na eAML.cz. Návod rozlišuje výpis vlastní firmy a přístup povinné osoby a popisuje postup získání podkladů.

Jaké jsou sankce za nesplnění povinnosti?

Sankce mají dvě roviny — veřejnoprávní pokutu a soukromoprávní důsledky, které bývají v praxi citelnější.

Zdroj: § 53–55 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Pokutu lze uložit nejen společnosti, ale i skutečnému majiteli, který neposkytl součinnost. Soukromoprávní sankce nastupují automaticky ze zákona, bez rozhodnutí úřadu.

Modelový příklad

Firma ABC s.r.o. má dva společníky: pana Nováka (60 %) a pana Dvořáka (40 %). Oba překračují hranici 25 %, oba jsou tedy skutečnými majiteli. Pan Dvořák ale nebyl do evidence zapsán. Podle § 53–54 může nastoupit zákaz výplaty jeho podílu na zisku a zákaz výkonu hlasovacích práv. Pokuta až 500 000 Kč může hrozit, pokud společnost nezjedná nápravu ve lhůtě určené soudem podle § 43, případně v patnáctidenní lhůtě po výmazu nesprávných údajů podle § 48. V tomto modelu by se přímý podíl zapsaný v obchodním rejstříku měl podle § 38 propisovat automaticky; nesoulad je nutné ověřit a řešit podle konkrétního stavu evidence.

Časté chyby

• Spoléhání, že „to udělal automatický průpis" bez kontroly výpisu. Zákonný průpis nepokrývá každou vlastnickou strukturu — zápis si ověřte.
• Domněnka, že SVJ má stále výjimku. Od 1. 10. 2022 se výjimky změnily; SVJ, politické strany, církve i odbory zpravidla skutečného majitele evidují. Aktuální rozsah výjimek stanoví § 7.
• Neaktualizovaný zápis po změně společníka. Při převodu podílu nebo změně vlastnické struktury je nutné údaje upravit „bez zbytečného odkladu".
• Automatické ztotožnění jednatele se skutečným majitelem. U s.r.o. nejprve rozhoduje vlastnictví a kontrola podle § 4; pokud nikoho nelze určit ani při vynaložení veškerého rozumně požadovatelného úsilí, nastupuje pravidlo osob ve vrcholném vedení podle § 5.
• Zápis právnické osoby místo fyzické. Skutečným majitelem je vždy konkrétní člověk, nikdy firma.
• Výplata podílu na zisku nezapsanému majiteli. To je porušení § 53 a riziko neplatnosti výplaty.

Související témata a nástroje

• skutečný majitel vysvětluje základní pojem evidence.

Shrnutí

Evidence skutečných majitelů obsahuje údaje o fyzických osobách, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují právnické osoby či právní uspořádání. U typické malé s.r.o. může fungovat automatický průpis zdarma, ale správnost údajů je nutné zkontrolovat. Ruční zápis se provádí přes notáře (odměna za samotný zápis 300 Kč plus případné osvědčení) nebo soud (u běžné obchodní korporace poplatek 4 000 Kč). Návrh se podává „bez zbytečného odkladu". Za nesplnění zákonných podmínek hrozí pokuta až 500 000 Kč a další následky podle § 53–54. Od 17. 12. 2025 je veřejná část evidence znepřístupněna. Výjimky ze zápisu posuzujte podle aktuálního § 7; SVJ, politické strany a další dříve vyňaté osoby zpravidla zápis mají.

Často kladené otázky

Musí mít OSVČ skutečného majitele v evidenci?

Ne. Povinnost se týká jen právnických osob (s.r.o., a.s. a dalších). Fyzická osoba podnikající na živnostenský list (OSVČ) žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká, až když podnikáte přes s.r.o..

Kdo je skutečným majitelem jednočlenné s.r.o.?

Jediný společník, který vlastní 100 % podílu. U takové firmy se údaj zpravidla zapíše sám díky automatickému průpisu — stačí výsledek zkontrolovat ve výpisu z evidence.

Musí mít skutečného majitele SVJ?

Ano. Od 1. 10. 2022 ztratila společenství vlastníků jednotek (SVJ) i řada dalších subjektů (politické strany, církve, odbory, honební společenstva) výjimku z § 7. SVJ nyní skutečného majitele eviduje — zpravidla jím je člen statutárního orgánu (výboru či předseda) a údaj se obvykle doplní automatickým průpisem.

Kolik stojí zápis skutečného majitele?

Automatický průpis je zdarma. Ruční zápis přes notáře se řídí notářským tarifem (samotný zápis 300 Kč plus případná odměna za osvědčení) a bývá levnější než návrh k rejstříkovému soudu, za který činí soudní poplatek 4 000 Kč u obchodní korporace.

Jaká hrozí pokuta za nezapsaného skutečného majitele?

Až 500 000 Kč podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb. Vedle pokuty nastupují soukromoprávní sankce: nezapsanému majiteli nelze vyplatit podíl na zisku (§ 53) a nesmí vykonávat hlasovací práva (§ 54).

Je evidence skutečných majitelů veřejně dostupná?

Od 17. 12. 2025 už není volně veřejná. Přístup mají samotná evidovaná firma (výpis o sobě), orgány veřejné moci, soudy a tzv. povinné osoby podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní), případně osoby s prokázaným oprávněným zájmem.

Co je automatický průpis a kdy se na mě vztahuje?

Automatický průpis (§ 37–38 zákona č. 37/2021 Sb.) znamená, že se v zákonem vymezených případech údaje z veřejného rejstříku nebo registru osob přenesou do evidence bez samostatného návrhu. Týká se zejména s.r.o. se společníky s podílem nad 25 % a a.s. s jediným akcionářem. U složitějších struktur nebo nesprávného zápisu je třeba údaje ověřit a případně zajistit zápis přes notáře či soud.