Kdo musí vést účetnictví (účetní jednotky)

Ve zkratce: Účetnictví musí v roce 2026 povinně vést každá právnická osoba se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., družstvo, spolek, nadace) bez ohledu na velikost a dále ty fyzické osoby (OSVČ), které jsou zapsány v obchodním rejstříku nebo jejichž obrat přesáhl za předchozí kalendářní rok 25 000 000 Kč. Okruh povinných osob — tzv. účetních jednotek — taxativně vymezuje § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Komu zákon účetnictví neukládá, tomu zpravidla stačí jednodušší daňová evidence nebo výdajový paušál.

Povinnost vést účetnictví je jedním z prvních pravidel, na které podnikatel narazí. Není přitom dobrovolná ani věcí dohody: zákon o účetnictví přesně vyjmenovává, kdo se stává účetní jednotkou, a tím i kdo musí vést tzv. podvojné účetnictví v plném rozsahu. Tento průvodce projde celý výčet účetních jednotek řádek po řádku, vysvětlí klíčové kritérium obratu 25 milionů korun, ukáže, odkdy povinnost vzniká a jak dlouho trvá, a upozorní na nejčastější omyly — zejména na záměnu tohoto obratu s limitem pro registraci k DPH.

Kdo je účetní jednotka podle zákona o účetnictví?

Pojem účetní jednotka je klíčový: kdo je účetní jednotkou, ten má povinnost vést účetnictví. Výčet je uveden v § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a je taxativní (uzavřený) — účetní jednotkou je pouze ten, kdo do některé z níže uvedených skupin spadá.

Účetní jednotkou jsou zejména:

1. právnické osoby se sídlem na území ČR [§ 1 odst. 2 písm. a)] — tedy s.r.o., akciové společnosti, družstva, spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a další; účetnictví vedou vždy, bez ohledu na obrat či počet zaměstnanců,
2. zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky povinné vést účetnictví, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost [§ 1 odst. 2 písm. b)],
3. organizační složky státu [§ 1 odst. 2 písm. c)],
4. fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku [§ 1 odst. 2 písm. d)],
5. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, jejichž obrat podle zákona o DPH (včetně plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet) přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč; účetní jednotkou se stávají od prvního dne následujícího kalendářního roku [§ 1 odst. 2 písm. e)],
6. fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí (dobrovolně) [§ 1 odst. 2 písm. f)],
7. fyzické osoby — společníci sdružení ve společnosti (dříve „sdružení bez právní subjektivity"), pokud alespoň jeden ze společníků je účetní jednotkou [§ 1 odst. 2 písm. g)],
8. fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis [§ 1 odst. 2 písm. h)],
9. svěřenské fondy podle občanského zákoníku [§ 1 odst. 2 písm. i)].

Zdroj: § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí pro rok 2026.

Které firmy musí vést účetnictví vždy?

U právnických osob je odpověď jednoduchá: účetnictví vedou bez výjimky a od svého vzniku. Žádný limit obratu, počtu zaměstnanců ani aktiv tu nehraje roli — povinnost plyne přímo z § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví už tím, že právnická osoba má sídlo v ČR.

To se týká zejména těchto subjektů:

• společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.),
• veřejná obchodní společnost a komanditní společnost,
• družstvo (včetně bytového a sociálního družstva),
• spolek, nadace, nadační fond, ústav,
• společenství vlastníků jednotek (SVJ),
• příspěvkové organizace a další právnické osoby.

Nově založené s.r.o. tedy vede účetnictví od prvního dne své existence — i kdyby v prvním roce nemělo žádné tržby. Povinnost se neodvíjí od podnikání, ale od právní formy.

Kdy musí OSVČ (fyzická osoba) vést účetnictví?

U fyzických osob (OSVČ) je situace odlišná — většina podnikatelů účetnictví vést nemusí a vystačí si s jednodušší daňovou evidencí podle § 7b zákona o daních z příjmů nebo s výdajovým paušálem. Účetní jednotkou a tím povinnou osobou se OSVČ stává jen v jasně vymezených případech (§ 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví):

1. je zapsaná v obchodním rejstříku — ať už dobrovolně, nebo z titulu zákonné povinnosti. Zápisem do obchodního rejstříku se z OSVČ stává účetní jednotka automaticky,
2. její obrat přesáhl 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok (klíčové kritérium pro běžné podnikatele, viz níže),
3. rozhodla se vést účetnictví dobrovolně — typicky kvůli lepšímu přehledu o hospodaření, požadavku banky či investora,
4. je společníkem ve společnosti (dříve sdružení), v níž je alespoň jeden ze společníků účetní jednotkou,
5. ukládá jí to zvláštní právní předpis.

Pokud OSVČ nespadá do žádné z těchto skupin, účetnictví vést nemusí. Rozdíly mezi oběma režimy a praktický návod, co si zvolit, rozebírá podrobně článek účetnictví vs daňová evidence.

Co znamená obrat 25 milionů Kč pro povinné účetnictví?

Pro běžnou OSVČ, která není zapsaná v obchodním rejstříku, je rozhodujícím spouštěčem povinnosti právě obrat. Podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. se fyzická osoba stává účetní jednotkou, pokud její obrat podle zákona o DPH přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč.

Klíčové detaily tohoto kritéria:

• Obrat se posuzuje podle zákona o DPH, tedy jako souhrn úplat za uskutečněná plnění (zahrnuje i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet). Nejde o zisk ani o příjmy v hotovostním pojetí daňové evidence.
• Hranice 25 000 000 Kč se sleduje za celý předchozí kalendářní rok, nikoli klouzavě za 12 měsíců.
• Povinnost se týká i neplátce DPH — pojem „obrat podle zákona o DPH" se používá jen jako způsob výpočtu, plátcovství DPH není podmínkou.

Pozor na záměnu hranic. Obrat 25 000 000 Kč pro povinné účetnictví není totéž co limit obratu 2 000 000 Kč pro povinnou registraci k DPH (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) ani co limit 2 000 000 Kč pro vstup do paušálního režimu. Jde o tři nezávislé veličiny — překročení jedné nemá automatický vliv na druhou. OSVČ tak může být plátcem DPH a přitom stále vést pouze daňovou evidenci, dokud její obrat nepřekročí 25 milionů.

Zdroj: zákony č. 563/1991 Sb., č. 235/2004 Sb. a č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026.

Odkdy povinnost vést účetnictví vzniká a jak dlouho trvá?

Překročení obratu neznamená, že byste museli začít účtovat zpětně nebo okamžitě. Zákon o účetnictví stanoví u fyzických osob odložený start i minimální dobu trvání.

• Vznik povinnosti. Fyzická osoba, která se stane účetní jednotkou (například překročí obrat 25 mil. Kč), je povinna vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se účetní jednotkou stala (§ 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Překročí-li tedy OSVČ obrat v roce 2026, začíná vést účetnictví od 1. 1. 2028 — celý rok 2027 ještě dokončí v daňové evidenci.
• Minimální doba vedení. Účetnictví je nutné vést nejméně 5 po sobě jdoucích účetních období (§ 4 odst. 7 zákona o účetnictví). Teprve poté, pominou-li důvody povinnosti (například obrat trvale klesne pod 25 mil. Kč a podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku), může OSVČ přejít zpět na daňovou evidenci. Nelze tedy účetnictví a daňovou evidenci střídat rok co rok.
• Přechod na účetnictví. Při přechodu z daňové evidence na účetnictví je nutné jednorázově upravit základ daně o hodnotu zásob, pohledávek a závazků postupem podle přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tuto úpravu lze za stanovených podmínek rozložit až do devíti let.

Kdo nemusí vést účetnictví?

Účetnictví naopak nemusí vést každý, kdo není účetní jednotkou. Prakticky jde zejména o fyzické osoby (OSVČ), které:

• nejsou zapsány v obchodním rejstříku,
• nepřekročily obrat 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok,
• nemají povinnost účetnictví z jiného zvláštního předpisu a
• nerozhodly se vést účetnictví dobrovolně.

Takové OSVČ mají na výběr ze tří jednodušších cest, jak prokázat výdaje a stanovit základ daně:

1. Daňová evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů — eviduje skutečné příjmy, výdaje, majetek a dluhy. Vhodná, má-li podnikatel reálné a doložitelné výdaje.
2. Výdajové paušály — místo skutečných výdajů uplatní procento z příjmů: u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů 80 % (řemeslná živnost a zemědělství, max. 1 600 000 Kč), 60 % (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč) nebo 40 % (jiné podnikání, max. 800 000 Kč); u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 4 téhož zákona pak 30 % (max. 600 000 Kč).
3. Paušální daň — při splnění podmínek (mj. obrat do 2 000 000 Kč a neplátcovství DPH) platí OSVČ jednu měsíční částku zahrnující daň i pojistné a běžné přiznání ani přehledy zpravidla nepodává.

Stejně tak účetnictví nevedou neziskové fyzické osoby, které nepodnikají, a v určitých případech mohou některé menší subjekty vést jen jednoduché účetnictví podle zvláštních pravidel (např. malé spolky), pokud splní zákonné podmínky.

Do jaké kategorie účetních jednotek subjekt patří?

Jakmile někdo účetnictví vede, zařazuje se podle velikosti do jedné ze čtyř kategorií účetních jednotek podle § 1b zákona o účetnictví. Kategorie pak určuje rozsah účetnictví, povinnost auditu i rozsah zveřejňování. Peněžní limity byly novelou zákona č. 316/2025 Sb. zvýšeny zhruba o čtvrtinu:

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Zařazení podle pravidla „alespoň 2 ze 3 hodnot ve 2 po sobě jdoucích obdobích". Platí pro rok 2026.

Do dané kategorie patří jednotka, která ke dvěma po sobě jdoucím rozvahovým dnům nepřekročí alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot; změna kategorie se projeví od následujícího účetního období. Od roku 2026 navíc podle zákona č. 316/2025 Sb. platí, že povinný audit účetní závěrky se týká jen středních a velkých účetních jednotek. Malé a mikro jednotky tak povinnému auditu nepodléhají (kategorie „malé auditované jednotky" zanikla) a audit si mohou nechat provést jen dobrovolně, nebo pokud jim jej ukládá zvláštní předpis (typicky subjekty veřejného zájmu).

Modelový příklad: kdy řemeslníkovi vznikne povinnost účetnictví

Řemeslník (OSVČ, není zapsán v obchodním rejstříku, plátce DPH) dosáhl v jednotlivých letech tohoto obratu podle zákona o DPH:

• 2025: 18 000 000 Kč — obrat pod hranicí, OSVČ vede daňovou evidenci.
• 2026: 27 000 000 Kč — obrat přesáhl 25 000 000 Kč; protože byl překročen za rok 2026, stává se řemeslník účetní jednotkou od 1. 1. 2027 podle § 1 odst. 2 písm. e).
• 2027: řemeslník je sice již účetní jednotkou, ale povinnost účetnictví ještě nenastává — celý rok 2027 dokončí v daňové evidenci (start je odložený o jedno účetní období dle § 4 odst. 3).
• od 1. 1. 2028: začíná vést účetnictví a musí v něm setrvat nejméně 5 účetních období, tj. do konce roku 2032.

Kdyby tentýž řemeslník byl zapsán v obchodním rejstříku, vedl by účetnictví bez ohledu na obrat — povinnost by mu plynula už ze zápisu podle § 1 odst. 2 písm. d). Naopak skutečnost, že je plátcem DPH (obrat nad 2 mil. Kč), na povinnost účetnictví sama o sobě nemá vliv.

Časté chyby a omyly kolem povinnosti vést účetnictví

• Záměna obratu 25 mil. Kč s limitem pro DPH. Nejčastější omyl. Limit 25 000 000 Kč pro povinné účetnictví je něco jiného než hranice 2 000 000 Kč pro registraci k DPH. Plátce DPH nemusí automaticky vést účetnictví.
• Domněnka, že malé s.r.o. účetnictví nevede. Každá právnická osoba se sídlem v ČR vede účetnictví vždy, i bez tržeb a zaměstnanců. Limit obratu se týká jen fyzických osob.
• Okamžitý nebo zpětný start. Po překročení obratu povinnost účetnictví vzniká až od následujícího účetního období, ne hned a ne zpětně (§ 4 odst. 3).
• Předčasný návrat k daňové evidenci. Účetnictví je nutné vést minimálně 5 účetních období (§ 4 odst. 7). Střídat ho rok co rok s daňovou evidencí nelze.
• Opomenutí úpravy základu daně při přechodu. Při změně z daňové evidence na účetnictví je třeba jednorázově dodanit pohledávky a zásoby a upravit základ daně podle přílohy č. 3 zákona o daních z příjmů.
• Dobrovolné účetnictví ze setrvačnosti. Mnoho drobných OSVČ vede „podvojné účetnictví" zbytečně, ač by jim stačila daňová evidence či paušál. Dobrovolné účetnictví má smysl jen tehdy, potřebujete-li jeho informační hodnotu (banka, investor, přehled o firmě).

Shrnutí: kdo musí vést účetnictví

• Účetní jednotky vyjmenovává taxativně § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví — kdo je účetní jednotkou, ten vede účetnictví.
• Právnické osoby se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., družstva, spolky) vedou účetnictví vždy a od svého vzniku.
• Fyzické osoby (OSVČ) vedou účetnictví, jsou-li zapsány v obchodním rejstříku, překročily-li obrat 25 000 000 Kč za předchozí rok, rozhodly-li se pro ně dobrovolně, jsou-li společníky ve společnosti s účetní jednotkou, nebo jim to ukládá zvláštní předpis.
• Obrat 25 mil. Kč pro účetnictví se nezaměňuje s limitem 2 mil. Kč pro DPH ani pro paušální daň.
• Povinnost u FO vzniká od následujícího účetního období a trvá nejméně 5 let (§ 4 odst. 3 a 7).
• Komu zákon účetnictví neukládá, vystačí si s daňovou evidencí nebo výdajovým paušálem — viz účetnictví vs daňová evidence.

Často kladené otázky

Kdo musí v roce 2026 povinně vést účetnictví?

Účetnictví musí vést všechny účetní jednotky podle § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. — zejména všechny právnické osoby se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., družstva, spolky) a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo s obratem nad 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok. Účetnictví vedou dobrovolně i ti, kdo se tak rozhodnou, a společníci ve společnosti, je-li alespoň jeden z nich účetní jednotkou.

Jaký je obrat pro povinné vedení účetnictví?

Pro fyzické osoby je rozhodující obrat 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Obrat se posuzuje podle zákona o DPH (včetně osvobozených plnění). Tento limit se nezaměňuje s hranicí 2 000 000 Kč pro registraci k DPH — jde o dvě nezávislé veličiny.

Musí s.r.o. vždy vést účetnictví, i bez tržeb?

Ano. Každá právnická osoba se sídlem v ČR, tedy i s.r.o. bez tržeb a bez zaměstnanců, je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví a vede účetnictví od svého vzniku. Limit obratu 25 milionů Kč se vztahuje pouze na fyzické osoby, nikoli na firmy.

Odkdy musí OSVČ začít vést účetnictví po překročení obratu?

Povinnost vzniká až od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, v němž se OSVČ stala účetní jednotkou (§ 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Překročí-li OSVČ obrat 25 mil. Kč v roce 2026, vede daňovou evidenci ještě celý rok 2027 a účetnictví začíná vést od 1. 1. 2028.

Mohu přejít z účetnictví zpět na daňovou evidenci?

Ano, ale ne ihned. Kdo začne vést účetnictví (povinně i dobrovolně), musí v něm podle § 4 odst. 7 zákona o účetnictví setrvat nejméně 5 po sobě jdoucích účetních období. Teprve poté, pominou-li důvody povinnosti (například obrat klesne trvale pod 25 mil. Kč a podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku), může přejít zpět na daňovou evidenci.

Je daňová evidence totéž co účetnictví?

Ne. Daňová evidence podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb. je jednodušší a pracuje na hotovostním principu (rozhoduje skutečný příjem a výdaj peněz). Účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. je náročnější, pracuje na akruálním principu (náklady a výnosy dle období) a vrcholí účetní závěrkou. Podrobné srovnání nabízí článek účetnictví vs daňová evidence.