Ve zkratce: Reverse charge, česky přenesená daňová povinnost, je režim DPH, ve kterém daň na výstupu nepřiznává a neodvádí dodavatel, ale příjemce plnění (zákazník). Dodavatel vystaví fakturu bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník" a příjemce si DPH sám vypočte (tzv. samovyměření) a uvede v daňovém přiznání. Tuzemský reverse charge upravuje § 92a–§ 92i zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, a uplatní se zpravidla mezi dvěma plátci DPH s místem plnění v tuzemsku (např. stavební a montážní práce dle § 92e). Samostatným případem je přenesení daňové povinnosti při nákupu zboží a služeb ze zahraničí podle § 108 ZDPH. Pro nákup zboží z jiného státu EU navazuje text pořízení zboží z EU; stručnou definici najdete ve slovníku pojmů.
Co je reverse charge a jak funguje?
V běžném režimu DPH platí, že daň na výstupu přiznává a odvádí dodavatel (poskytovatel plnění). Ten vystaví fakturu s DPH, daň vybere od odběratele a odvede ji finančnímu úřadu. V režimu přenesení daňové povinnosti se to obrací: povinnost přiznat a odvést daň přechází na příjemce plnění (odběratele).
Mechanismus má tři kroky:
- Dodavatel vystaví daňový doklad bez DPH a uvede na něj sdělení „daň odvede zákazník" (§ 29 odst. 2 písm. c) ZDPH).
- Příjemce si k základu daně sám dopočítá DPH ve správné sazbě (21 % nebo 12 %) – to je ono samovyměření daně.
- Příjemce tutéž daň přizná na výstupu a zároveň si ji (je-li plátce s plným nárokem) uplatní jako odpočet na vstupu. U plátce s plným nárokem na odpočet je tak operace daňově neutrální – nic reálně neplatí, jen vykazuje.
Smyslem režimu je zamezit karuselovým a řetězovým podvodům na DPH: dodavatel nemůže inkasovat DPH a „zmizet" bez jejího odvedení, protože žádnou DPH na faktuře nevybírá.
Reverse charge se vyskytuje ve dvou základních situacích, které je nutné odlišovat:
| Typ režimu | Kdy se uplatní | Právní základ |
|---|---|---|
| Tuzemský reverse charge | Vybraná plnění mezi dvěma plátci DPH s místem plnění v ČR (stavební práce, šrot, vybrané zboží nad limit aj.) | § 92a–§ 92i zákona č. 235/2004 Sb. |
| Přeshraniční (zahraniční) reverse charge | Příjem služby nebo zboží od osoby neusazené v tuzemsku, pořízení zboží z EU | § 108 odst. 2 a 3, § 9 odst. 1, § 16 zákona č. 235/2004 Sb. |
Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro rok 2026.
Kdy se uplatní tuzemský reverse charge?
Tuzemský reverse charge se podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. uplatní při zákonem vymezeném plnění, jsou-li současně splněny zejména tyto podmínky:
- Obě strany jsou plátci DPH – příjemce navíc při plnění jedná jako osoba povinná k dani; plátcovství obou stran musí být zveřejněno podle § 92a odst. 6.
- Místo plnění je v tuzemsku – plnění se zdaňuje v České republice. Režim se nepoužije u nuceného prodeje obchodního majetku plátce (§ 92a odst. 4).
Pokud je odběratelem neplátce (nebo identifikovaná osoba u tuzemských plnění), režim přenesení se neuplatní a dodavatel fakturuje běžně s DPH.
Tuzemský reverse charge se vztahuje jen na vyjmenovaná plnění. Nejde o obecné pravidlo, nýbrž o vymezení v § 92b–§ 92g ZDPH a v navazujícím nařízení vlády:
| Plnění | Paragraf | Limit |
|---|---|---|
| Stavební a montážní práce (kódy 41–43 klasifikace CZ-CPA), včetně poskytnutí pracovníků pro takové práce | § 92e | bez limitu |
| Dodání zlata | § 92b | bez limitu |
| Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (odpad a šrot – kovový, plastový, papírový, skleněný apod.) | § 92c | bez limitu |
| Dodání nemovité věci ve zvláštních případech (při volbě zdanění) | § 92d | bez limitu |
| Dodání vybraného zboží (obiloviny a technické plodiny, vybrané kovy, telefony, integrované obvody, notebooky a tablety, konzole) | § 92f + nař. vlády č. 361/2014 Sb. | zpravidla nad 100 000 Kč základu daně veškerého vybraného zboží v jednom plnění |
Zdroj: § 92a–§ 92f zákona č. 235/2004 Sb. a nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Limit 100 000 Kč se nevztahuje na všechna plnění podle nařízení: bez tohoto limitu se režim použije např. při převodu emisních povolenek či dodání elektřiny obchodníkovi (§ 2 odst. 1 nařízení). Klasifikace CZ-CPA 41–43 se posuzuje ve znění k 1. 1. 2015.
Limit 100 000 Kč u vybraného zboží
U vybraného zboží podle § 92f (mobilní telefony, notebooky a tablety, videoherní konzole, integrované obvody, obiloviny, kovy) se reverse charge povinně uplatní, přesáhne-li celková částka základu daně veškerého vybraného zboží dodávaného v rámci jednoho zdanitelného plnění 100 000 Kč (§ 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb.). Při částce pod limitem mohou oba plátci režim zvolit písemnou dohodou podle § 2 odst. 5 nařízení.
Pozor: limit se posuzuje za veškeré vybrané zboží v rámci jednoho zdanitelného plnění, tedy i napříč různými druhy; rozhodující není počet kusů ani mechanicky počet vystavených faktur. Klasifikaci jednotlivých položek ověřte podle nařízení vlády. Naopak u stavebních prací (§ 92e), zlata (§ 92b) a odpadu (§ 92c) žádný limit neplatí – reverse charge se uplatní bez ohledu na výši plnění.
Reverse charge u stavebních a montážních prací (§ 92e)
Nejčastějším případem tuzemského reverse charge jsou stavební a montážní práce podle § 92e zákona o DPH. Režim se uplatní, pokud:
- poskytovatel i příjemce jsou plátci DPH,
- místo plnění je v tuzemsku, a
- jde o stavební nebo montážní práce odpovídající kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA.
Kódy CZ-CPA 41–43 zahrnují budovy a jejich výstavbu (41), inženýrské stavby (42) a specializované stavební práce (43) – tedy například zednické, montážní, instalatérské, elektroinstalační, malířské, tesařské a zemní práce.
V praxi to znamená, že subdodavatel (řemeslník-plátce) fakturuje generálnímu dodavateli (plátci) bez DPH a uvede „daň odvede zákazník". Generální dodavatel si DPH samovyměří. Jakmile se ale stejná stavba fakturuje konečnému zákazníkovi-neplátci (např. domácnosti), reverse charge se neuplatní a fakturuje se běžně s DPH.
Jak postupovat při pochybnostech (právní fikce)
Mají-li dodavatel i odběratel důvodně za to, že plnění režimu podléhá, a oba jej použijí, považuje se podle § 92a odst. 8 plnění za plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Vyžaduje se důvodné přesvědčení obou plátců, nejen libovolná dohoda. I tak je vhodné u hraničních případů ověřit zařazení podle CZ-CPA.
Přeshraniční reverse charge: nákup ze zahraničí
Druhým, často zaměňovaným režimem je přenesení daňové povinnosti při přijetí plnění od zahraniční osoby. Zde se nejedná o § 92a, ale o obecné pravidlo, podle kterého daň přiznává příjemce v tuzemsku.
Typické případy:
- Přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku podle základního pravidla § 9 odst. 1 ZDPH (např. reklama na Google či Facebooku, software, poradenství). Daň přiznává plátce nebo identifikovaná osoba jako příjemce podle § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona č. 235/2004 Sb., je-li místo plnění v ČR.
- Pořízení zboží z jiného členského státu EU podle § 16 ZDPH – daň přiznává plátce nebo identifikovaná osoba podle § 108 odst. 2, pokud je pořízení v ČR předmětem daně. Podrobně viz pořízení zboží z EU.
- Přijetí tuzemského zdanitelného plnění od osoby neusazené v ČR, pro které zákon v § 108 odst. 3 ukládá daň příjemci; naopak dovoz zboží ze třetí země se řídí zvláštními pravidly pro dovoz.
Důležité: režim se týká plátců i některých původních neplátců, kteří se stanou identifikovanou osobou. Přijme-li česká osoba povinná k dani službu od osoby neusazené v ČR s místem plnění v tuzemsku (typicky online reklamu), stává se za podmínek § 6h identifikovanou osobou a musí daň z přijaté služby přiznat a odvést – aniž by si ji ovšem mohl odpočítat. To je zásadní rozdíl oproti tuzemskému reverse charge mezi plátci, který je daňově neutrální.
Jak reverse charge zaúčtovat a vykázat?
Správné vykázání reverse charge v přiznání a kontrolním hlášení je nejčastějším zdrojem chyb. Postup se liší podle toho, zda jste dodavatel, nebo příjemce.
Dodavatel (poskytovatel plnění):
- Vystaví daňový doklad bez DPH se sdělením „daň odvede zákazník" (§ 29 odst. 2 ZDPH).
- Plnění uvede do daňového přiznání na řádek 25 (uskutečněná plnění v režimu přenesení).
- V kontrolním hlášení plnění vykáže v oddílu A.1 s kódem předmětu plnění a DIČ odběratele.
Příjemce (odběratel):
- K základu daně si sám vypočte DPH ve správné sazbě (samovyměření).
- Daň na výstupu uvede do přiznání na řádek 10 nebo 11 (podle sazby).
- Při nároku na odpočet uplatní stejnou částku na řádku 43 nebo 44 (odpočet daně).
- V kontrolním hlášení plnění vykáže v oddílu B.1 s týmž kódem předmětu plnění a DIČ dodavatele.
Kódy předmětu plnění (vyplňují se v kontrolním hlášení) identifikují druh plnění, např. kód 4 pro stavební a montážní práce dle § 92e, kód 5 pro zboží přílohy č. 5 (odpad/šrot), kód 12 pro obiloviny a technické plodiny, kód 13 pro kovy, kód 14 pro mobilní telefony, kód 15 pro integrované obvody, kód 16 pro přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky a tablety) a kód 17 pro videoherní konzole. Aktuální číselník vždy ověřte podle pokynů Finanční správy k vyplnění kontrolního hlášení.
Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (§ 136 odst. 4 daňového řádu; § 101 zákona o DPH určuje okruh osob povinných k podání). Kontrolní hlášení (§ 101e) podává fyzická osoba ve lhůtě pro daňové přiznání, právnická osoba ale vždy měsíčně (do 25. dne po skončení kalendářního měsíce) bez ohledu na to, zda má měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období. Obě podání se činí výhradně elektronicky.
Modelový příklad: subdodávka stavebních prací
Řemeslník-plátce (elektrikář) provede pro stavební firmu-plátce elektroinstalaci za 200 000 Kč v rámci výstavby bytového domu. Práce spadá do kódu CZ-CPA 43.
- Faktura elektrikáře: základ daně 200 000 Kč, DPH 0 Kč, poznámka „daň odvede zákazník". Elektrikář inkasuje 200 000 Kč.
- Stavební firma (příjemce) si samovyměří DPH 21 %: 200 000 × 0,21 = 42 000 Kč. Tuto částku přizná na výstupu (řádek 10) a současně si ji uplatní jako odpočet (řádek 43). Reálně tak firma neodvede nic.
- V kontrolním hlášení elektrikář uvede plnění v oddílu A.1, stavební firma v oddílu B.1, oba s kódem 4 a DIČ protistrany.
Kdyby tutéž elektroinstalaci elektrikář prováděl pro domácnost-neplátce, reverse charge by se neuplatnil: vystavil by fakturu 200 000 Kč + DPH 42 000 Kč = 242 000 Kč a daň by sám odvedl.
Časté chyby u reverse charge
- Fakturace s DPH tam, kde patří reverse charge. Pokud dodavatel chybně přidá DPH na fakturu za stavební práce mezi plátci, odběratel nemůže automaticky uplatnit odpočet chybně vyčíslené daně; musí správně přiznat daň v režimu přenesení a požádat dodavatele o opravu dokladu.
- Záměna tuzemského a zahraničního režimu. Reverse charge u stavebních prací (§ 92e) a reverse charge u nákupu reklamy z EU (§ 108) mají jiný právní základ i odlišné vykázání.
- Opomenutí samovyměření u neplátce. Neplátce nakupující službu ze zahraničí často netuší, že se musí registrovat jako identifikovaná osoba a daň přiznat.
- Špatný kód předmětu plnění v kontrolním hlášení – vede k nesouladu mezi A.1 dodavatele a B.1 odběratele a k výzvě správce daně.
- Nesprávné posouzení limitu 100 000 Kč u vybraného zboží (§ 92f) – limit se posuzuje za veškeré vybrané zboží v jednom zdanitelném plnění, ne za kus ani za jednotlivý druh.
Shrnutí
Reverse charge (přenesená daňová povinnost) přesouvá povinnost přiznat a odvést DPH z dodavatele na příjemce. Tuzemský režim (§ 92a–§ 92i) se uplatní mezi dvěma plátci u vyjmenovaných plnění, jestliže příjemce jedná jako osoba povinná k dani – zejména stavebních a montážních prací (§ 92e), odpadu a šrotu (§ 92c) či vybraného zboží nad 100 000 Kč (§ 92f). Zahraniční případy (§ 108 odst. 2 a 3) se řídí místem a druhem plnění; dopadají také na identifikované osoby, pokud jim vznikla zákonná povinnost daň přiznat. Dodavatel fakturuje bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník", příjemce daň samovyměří a u plného nároku na odpočet je celá operace daňově neutrální. Klíčem je správné vykázání v přiznání i kontrolním hlášení se správným kódem předmětu plnění.
Často kladené otázky
Kdo platí DPH v režimu reverse charge?
DPH přiznává a odvádí příjemce plnění (odběratel), nikoli dodavatel. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník" a příjemce si daň sám vypočte a přizná (samovyměří). Je-li příjemce plátcem s plným nárokem na odpočet, je operace daňově neutrální.
Platí reverse charge i mezi neplátci?
Tuzemský reverse charge (§ 92a a násl.) se uplatní jen mezi dvěma plátci DPH, přičemž příjemce jedná jako osoba povinná k dani. Pokud je odběratelem neplátce, dodavatel u tuzemského zdanitelného plnění fakturuje s DPH. Při přijetí služby od osoby neusazené v ČR s místem plnění v tuzemsku se však česká osoba povinná k dani může stát identifikovanou osobou podle § 6h a daň přiznává podle § 108 odst. 3.
Jaký je limit pro reverse charge u stavebních prací?
U stavebních a montážních prací podle § 92e žádný limit neplatí – režim se uplatní bez ohledu na výši plnění, jsou-li splněny podmínky (oba plátci, místo plnění v ČR, kódy CZ-CPA 41–43). Limit 100 000 Kč se týká vybraného zboží podle § 92f a § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., s možností písemné dohody pod limitem (mobilní telefony, notebooky, kovy, obiloviny aj.).
Jak fakturovat v režimu reverse charge?
Daňový doklad vystavte bez vyčíslené DPH, uveďte základ daně a povinné sdělení „daň odvede zákazník" podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. DPH na doklad nevyčíslujte – tu si dopočte a přizná příjemce.
Co je samovyměření DPH?
Samovyměření je výpočet DPH samotným příjemcem plnění. Příjemce k základu daně z faktury dopočítá daň ve správné sazbě (21 % nebo 12 %), přizná ji na výstupu a (při nároku) uplatní jako odpočet na vstupu. Týká se právě plnění v režimu reverse charge.
Kde se reverse charge vykazuje v daňovém přiznání?
Dodavatel uvádí uskutečněná plnění v přenesené daňové povinnosti na řádku 25 přiznání a v oddílu A.1 kontrolního hlášení. Příjemce přiznává daň na výstupu na řádku 10 nebo 11, odpočet uplatňuje na řádku 43 nebo 44 a plnění vykazuje v oddílu B.1 kontrolního hlášení – vždy se správným kódem předmětu plnění.