Paušální daň

Ve zkratce: Paušální daň je jedna měsíční platba, kterou OSVČ při splnění podmínek nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. Aktuální měsíční platba v roce 2026 je I. pásmo 9 162 Kč Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Pro již podnikající skončila lhůta vstupu 12. ledna 2026; kdo teprve zahajuje činnost, může za podmínek zákona vstoupit i později do dne zahájení. I. pásmo se od července snížilo z 9 984 Kč zpětně od ledna.

Paušální daň upravuje § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). Je dobrovolná a jejím smyslem je odstranit administrativu spojenou s daňovým přiznáním a přehledy o pojistném. Tento průvodce vysvětluje, kdo do ní může vstoupit, kolik zaplatíte v jednotlivých pásmech, jak se přihlásit a kdy se vám paušální režim vyplatí.

Co je paušální daň a jak funguje?

Paušální daň (přesněji „daň v paušálním režimu") je jedna pevná měsíční částka, kterou OSVČ odvádí místo tří samostatných plateb: daně z příjmů fyzických osob, pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Místo každoročního přiznání a dvou přehledů (OSSZ a zdravotní pojišťovna) tak platíte jedinou zálohu na účet finančního úřadu.

Klíčová výhoda je administrativní. Pokud za celý rok splníte také podmínky pro konečnou paušální daň podle § 7a ZDP, nepodáváte daňové přiznání ani přehledy. Finanční úřad pak rozdělí přijaté zálohy mezi finanční správu, ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za vás.

Nevýhodou je, že v paušálním režimu nemůžete uplatnit slevy na dani ani daňové zvýhodnění – ani základní slevu na poplatníka, ani daňové zvýhodnění na dítě, ani odpočty (odpočet úroků z úvěru na bydlení, doplňkové penzijní spoření). Pokud na tyto slevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodování, jestli se vám paušál vyplatí.

Kdo může vstoupit do paušálního režimu v roce 2026?

Do paušálního režimu může pro rok 2026 vstoupit OSVČ, která ke dni vstupu splňuje všechny tyto podmínky podle § 2a ZDP:

• roční příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč v předchozím zdaňovacím období;
• není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH (s výjimkou identifikované osoby);
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti;
• není dlužníkem v insolvenčním řízení;
• nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní.

Limit příjmů 2 000 000 Kč platí od roku 2023; zvýšil se z dřívějšího jednoho milionu poté, co se na stejnou hranici posunula i registrace k DPH. Souběh se zaměstnáním je tedy obecně překážkou – výjimkou jsou jen příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní (typicky dohoda o provedení práce do limitu rozhodného příjmu).

Pozor: Zdanitelné vedlejší příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP), které nejsou osvobozené ani zdaněné konečnou srážkou, nesmějí v součtu přesáhnout 50 000 Kč za rok, aby daň byla rovna paušální dani. Překročení samo o sobě během roku režim neukončí, ale za celý rok je nutné podat běžné daňové přiznání včetně příjmů z podnikání a pojistné přehledy.

Jaká jsou pásma paušální daně 2026?

Od roku 2023 má paušální daň tři pásma. Do kterého pásma OSVČ patří, určuje výše ročních příjmů a charakter činnosti (konkrétně to, jaký výdajový paušál by na příjmy šel uplatnit). Čím nižší výdajový paušál by činnost měla, tím dříve se posouvá do vyššího pásma.

Zdroj: Finanční správa ČR, paušální daň pro rok 2026 (§ 7a ZDP). Tabulka zachycuje aktuální výši po zpětném snížení I. pásma od 1. 1. 2026. Daň z příjmů činí v I. pásmu 100 Kč měsíčně (tj. 1 200 Kč ročně), hlavní část měsíční platby tvoří pojistné.

Do kterého pásma patřím?

Zařazení do pásma vychází z ročních příjmů a z toho, kolik procent z nich pochází z činností s vyšším výdajovým paušálem (80 % nebo 60 %). Pravidla pro rok 2026 podle § 2a ZDP:

I. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy:

• nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, nebo
• nepřesáhly 1 500 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál, nebo
• nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% výdajový paušál.

II. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy:

• nepřesáhly 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, nebo
• nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál.

III. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy nepřesáhly 2 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti.

Pro správné zařazení je tedy klíčové znát svůj výdajový paušál: 80 % platí pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a autorské příjmy, 30 % pro nájem majetku v obchodním majetku.

Snižuje se paušální daň v roce 2026 na 9 162 Kč?

Ano, ale jen v I. pásmu. Od 1. července 2026 klesá měsíční paušální daň v I. pásmu z 9 984 Kč na 9 162 Kč, a to se zpětnou platností od ledna 2026. Důvodem je novela, kterou prezident podepsal 5. června 2026 a která vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2026. Novela ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ – základ se měl pro rok 2026 zvednout z 35 % na 40 % průměrné mzdy, novela toto zvýšení ruší a vrací základ zpět na 35 %. Tím klesá i sociální složka paušální daně v I. pásmu.

Konkrétní dopad:

• leden–červen 2026: OSVČ platí ještě 9 984 Kč měsíčně;
• od července 2026: nová výše 9 162 Kč měsíčně (rozdíl 822 Kč);
• zpětné snížení za leden–červen vytvoří přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč), který se obvykle zohlední v dalších platbách (paušální daň spravuje finanční úřad, ne ČSSZ).

Stejná novela snižuje i běžnou minimální měsíční zálohu OSVČ na sociální pojištění o 715 Kč – z 5 720 Kč na 5 005 Kč měsíčně. OSVČ mimo paušální režim platí nižší sociální zálohu poprvé za červenec 2026; za červen se ještě platí 5 720 Kč. Předpis záloh za leden až červen se zpětně nemění. ČSSZ může na žádost do konce roku 2026 vrátit část dřívějších plateb nebo ji použít na další zálohy; bez žádosti je zohlední při ročním přehledu. II. a III. pásmo paušální daně se nemění – nadále se platí 16 745 Kč a 27 139 Kč měsíčně.

Kdy a jak se přihlásit k paušální dani?

Vstup do paušálního režimu se neděje automaticky – musíte podat oznámení o vstupu do paušálního režimu svému správci daně (finančnímu úřadu). Lhůta je podle § 38lc ZDP do desátého dne zdaňovacího období; pokud připadne na víkend, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Pro již podnikající byl posledním dnem pondělí 12. ledna 2026 (10. leden 2026 byla sobota). Kdo začíná se samostatnou činností během roku, může oznámení podat nejpozději v den jejího zahájení, pokud splňuje další zákonné podmínky.

Postup přihlášení krok za krokem:

1. Ověřte, že splňujete podmínky (limit 2 mil. Kč, neplátce DPH, bez souběhu se zaměstnáním – viz výše).
2. Určete si pásmo podle ročních příjmů a charakteru činnosti.
3. Podejte oznámení o vstupu finančnímu úřadu – na předepsaném formuláři, datovou schránkou, přes portál MOJE daně nebo při přípustném listinném podání. Nově začínající OSVČ může společným oznámením současně ohlásit zahájení činnosti ČSSZ a zdravotní pojišťovně; bez této volby musí splnit jejich oznamovací povinnosti samostatně. Má-li zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, formulářové podání činí elektronicky.
4. Začněte platit zálohy na účet finančního úřadu do 20. dne každého měsíce. Při vstupu nové OSVČ v měsíci zahájení je první záloha splatná až do 20. dne následujícího měsíce, společně se zálohou za tento následující měsíc.

Začínáte-li s podnikáním během roku, podejte oznámení nejpozději v den zahájení činnosti. Termíny pro placení a podání najdete také v daňovém kalendáři.

Modelové příklady: vyplatí se mi paušální daň?

Paušální daň se vyplatí především těm, kdo mají vyšší zisk a nemohou (nebo nechtějí) využívat slevy na dani. Naopak nevýhodná bývá pro OSVČ s nízkým ziskem nebo s nárokem na daňové zvýhodnění na děti.

Příklad 1: IT konzultant, I. pásmo, vysoký zisk

Programátor s příjmy 1 200 000 Kč ročně a 75 % příjmů z činnosti s 60% paušálem spadá do I. pásma. Konečná roční povinnost za rok 2026 odpovídá 12 × 9 162 Kč, tedy 109 944 Kč. Pokud za leden až červen uhradil původních 9 984 Kč měsíčně, vznikl mu přeplatek 4 932 Kč; podle pokynu Finanční správy jím může snížit některou další zálohu, nebo po skončení roku požádat o vrácení. Pro skutečné porovnání výhodnosti je nutné dopočítat běžnou daň a pojistné podle jeho nákladů a slev.

Příklad 2: Živnostník s nízkým ziskem

Řemeslník s příjmy 400 000 Kč a 80% výdajovým paušálem by v běžném režimu měl základ daně jen 80 000 Kč. Po základní slevě na poplatníka 30 840 Kč ročně by jeho daň z příjmů byla nulová a platil by pojistné podle příslušných minim a výjimek. V paušálu by jeho konečná povinnost v I. pásmu za rok 2026 činila 109 944 Kč; v tomto modelu proto vychází běžný režim příznivěji.

Příklad 3: OSVČ se dvěma dětmi

Podnikatel s nárokem na daňové zvýhodnění na dvě děti (1. dítě 15 204 Kč + 2. dítě 22 320 Kč = 37 524 Kč ročně) toto zvýhodnění v paušálním režimu uplatnit nemůže. Pokud by mu v běžném režimu snižovalo daň nebo zakládalo daňový bonus, je třeba tuto ztrátu odečíst od úspory na administrativě. Pro rodiny s dětmi a nízkým ziskem je paušál typicky nevýhodný.

Pro rychlé srovnání použijte kalkulačku paušální daně, která spočítá odvody v paušálním i běžném režimu vedle sebe.

Časté chyby u paušální daně

• Pozdní přihlášení. Lhůta 12. 1. 2026 byla propadná pro již podnikající. Nově začínající OSVČ může vstoupit i později, pokud oznámení podá nejpozději v den zahájení činnosti.
• Překročení limitu 2 mil. Kč. Pokud roční příjmy překročí i horní mez III. pásma, daň za rok není rovna paušální dani a podává se přiznání i přehledy. Při překročení pouze zvoleného nižšího pásma lze za zákonných podmínek podat oznámení o jiné výši paušální daně pro vyšší pásmo.
• Vznik plátcovství DPH. Stane-li se OSVČ plátcem DPH, daň za tento rok není rovna paušální dani a paušální režim skončí uplynutím zdaňovacího období; nevystupuje z něj automaticky v den vzniku plátcovství.
• Souběh se zaměstnáním. Příjmy ze závislé činnosti (kromě srážkové daně) jsou s paušálním režimem neslučitelné.
• Nezohlednění slev. Kdo má nárok na slevy na dani nebo daňový bonus na děti, často na paušálu prodělá, i když platí „méně administrativy".
• Špatné pásmo. Při nesprávném zařazení do nižšího pásma hrozí doměření. Pásmo si určete podle skutečného složení příjmů a výdajových paušálů.

Shrnutí

Paušální daň je jediná měsíční platba (aktuálně v roce 2026: 9 162 Kč / 16 745 Kč / 27 139 Kč Kč podle pásma), která při splnění zákonných podmínek OSVČ ušetří daňové přiznání i přehledy. Vstup je možný při splnění § 2a ZDP a včasném oznámení; pro již podnikající skončil termín 12. ledna 2026, nově začínající mohou vstoupit do dne zahájení činnosti. Daň v paušálním režimu může být konečná, jen pokud jsou splněny i podmínky § 7a za celý rok. I. pásmo se od července 2026 snížilo zpětně od ledna.

Často kladené otázky

Kolik je paušální daň v roce 2026?

Aktuální měsíční výše po zpětném snížení I. pásma je v roce 2026: I. pásmo 9 162 Kč Kč, II. pásmo 16 745 Kč Kč a III. pásmo 27 139 Kč Kč. V lednu až červnu se v I. pásmu původně platilo 9 984 Kč; rozdíl 4 932 Kč lze započíst na zálohy nebo po skončení roku požádat o vrácení. Běžné zálohy jsou splatné do 20. dne měsíce, první záloha nově začínající OSVČ do 20. dne měsíce následujícího po zahájení.

Do kdy se přihlásit k paušální dani pro rok 2026?

Již podnikající OSVČ musela podat oznámení pro rok 2026 finančnímu úřadu nejpozději 12. ledna 2026 (10. leden připadl na sobotu). Kdo zahajuje samostatnou činnost během roku, může při splnění dalších podmínek podat oznámení nejpozději v den zahájení.

Kdo nemůže být v paušálním režimu?

Do paušálního režimu nemůže vstoupit OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti nad 2 000 000 Kč za předchozí rok, plátce DPH, dlužník v zahájeném insolvenčním řízení, společník veřejné obchodní společnosti či komplementář komanditní společnosti ani osoba, která ke dni vstupu vykonává zaměstnání s příjmy daněnými zálohou. Pozdější vznik zaměstnání může ponechat režim do konce roku, ale daň za rok pak není rovna paušální dani a podá se přiznání. Podmínky stanoví § 2a a § 7a ZDP.

Mohu v paušálním režimu uplatnit slevu na dani nebo na děti?

Ne. V paušálním režimu nelze uplatnit žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění, tedy ani základní slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), ani daňové zvýhodnění na děti, ani odpočty. Pokud na tyto úlevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodnutí, zda se vám paušál vyplatí – často je pak výhodnější běžný režim.

Co se stane, když překročím limit 2 miliony korun?

Překročení horní hranice příjmů 2 000 000 Kč samo o sobě neukončí paušální režim uprostřed roku; režim končí koncem zdaňovacího období. Daň za tento rok však není rovna paušální dani, takže podáte řádné přiznání včetně příjmů ze samostatné činnosti a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy se započtou. Pokud překročíte jen limit zvoleného nižšího pásma, ale vejdete se do vyššího, prověřte možnost oznámení o jiné výši paušální daně.

Proč mi v červenci 2026 klesne paušální daň?

V I. pásmu klesá paušální daň z 9 984 Kč na 9 162 Kč od 1. července 2026 kvůli novele, která ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ z 35 % na 40 % a vrací jej zpět na 35 % průměrné mzdy. Snížení platí zpětně od ledna 2026, takže za leden až červen vznikne přeplatek 4 932 Kč. II. a III. pásmo se nemění.

Do kterého pásma paušální daně patřím?

Zařazení do pásma neurčuje výše paušální daně, ale výše vašich ročních příjmů a charakter činnosti – konkrétně to, jaký výdajový paušál (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) lze na vaše příjmy uplatnit. Čím nižší výdajový paušál na danou činnost připadá, tím dříve se posouváte do vyššího pásma.

Do I. pásma patříte, pokud vaše příjmy nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti; nebo nepřesáhly 1 500 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál; nebo nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% paušálem. Do II. pásma spadáte, pokud příjmy nepřesáhly 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, případně nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% nebo 60% paušálem. III. pásmo je pro všechny ostatní s příjmy do 2 000 000 Kč. Pro správné zařazení je tedy klíčové znát výdajový paušál své činnosti.

Jaký je rozdíl mezi paušální daní a paušálními výdaji?

Jde o dvě různé věci, které se snadno pletou. Paušální daň je jedna pevná měsíční platba (aktuálně v roce 2026: 9 162 Kč / 16 745 Kč / 27 139 Kč Kč podle pásma), kterou OSVČ při splnění podmínek nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nepodává daňové přiznání ani přehledy. Výdajové paušály jsou naopak způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) místo prokazování skutečných nákladů.

V paušálním režimu stále evidujete příjmy, abyste ověřili limit 2 mil. Kč a podmínky zvoleného pásma; skutečné výdaje pro výpočet paušální platby nepotřebujete. U výdajových paušálů naopak daňové přiznání podáváte, daň se počítá ze základu daně a můžete uplatnit slevy na dani i daňové zvýhodnění na děti, což při konečné paušální dani nelze. Podrobnosti k procentům najdete v článku o výdajových paušálech.

Paušální daň a chystaný režim EET OFF jsou odlišná rozhodnutí. Podmínky, oznámení a náklady schváleného budoucího režimu vysvětluje EET OFF; samotný vstup do paušálního režimu oznámení EET OFF nenahrazuje.

Může být OSVČ plátce DPH v paušální dani?

Ne. Jednou z podmínek vstupu do paušálního režimu podle § 2a ZDP je, že OSVČ není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH. Pokud se během roku stane plátcem, jeho daň už za tento rok není rovna paušální dani, musí podat běžné přiznání a přehledy a paušální režim skončí až uplynutím zdaňovacího období.

Výjimkou je identifikovaná osoba – tu zákon mezi překážky nezahrnuje, takže OSVČ, která je registrovaná jako identifikovaná osoba (typicky kvůli nákupu služeb či zboží z EU), v paušálním režimu zůstat může. Identifikovaná osoba totiž neodvádí DPH z tuzemských plnění ani nepodává běžná přiznání plátce, jen řeší přeshraniční transakce.

Jak se ukončuje paušální režim?

Paušální režim skončí buď dobrovolně z rozhodnutí OSVČ, nebo ze zákonného důvodu. Dobrovolné vystoupení se oznámí finančnímu úřadu nejpozději do desátého dne následujícího zdaňovacího období a režim pak skončí uplynutím předchozího roku. Během kalendářního roku nelze dobrovolně vystoupit; zákonný důvod však může režim ukončit i dříve, například při ukončení samostatné výdělečné činnosti.

Paušální režim nekončí při každém porušení podmínek okamžitě. Například při překročení příjmů pro zvolené pásmo bez možnosti dorovnání do vyššího pásma nebo při vzniku plátcovství DPH skončí koncem zdaňovacího období; daň za tento rok pak není rovna paušální dani a podáte řádné daňové přiznání včetně příjmů z podnikání a oba přehledy. Při ukončení samostatné výdělečné činnosti může režim skončit již koncem příslušného měsíce. Konkrétní důvod a datum konce ověřte podle § 2a ZDP.

Jaké doklady si má OSVČ schovat, i když uplatňuje výdajový paušál?

U výdajových paušálů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) sice neprokazujete skutečné výdaje, ale daň se počítá z příjmů – proto si musíte i nadále evidovat a doložit veškeré příjmy. V praxi to znamená uschovat vystavené faktury a doklady o přijatých platbách (výpisy z účtu, příjmové doklady), aby finanční úřad mohl ověřit, že jste příjmy zdanili ve správné výši a uplatnili k nim správné procento paušálu. Výdajové doklady k samotnému výpočtu daně nepotřebujete, protože výdaje nahrazuje procento z příjmů.

Schovejte si také doklady k položkám, které uplatňujete zvlášť, zejména k nezdanitelným částem základu daně a slevám na dani. Vlastní pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ není běžným daňovým výdajem nad rámec výdajového paušálu. Pozor, výdajový paušál je něco jiného než paušální daň: u výdajových paušálů přiznání podáváte, kdežto při konečné paušální dani přiznání ani přehledy nepodáváte.

Kdy se vyplatí paušální daň oproti výdajovému paušálu?

Jde o dvě různé věci: paušální daň je jedna pevná měsíční platba v paušálním režimu (§ 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), kdežto výdajový paušál je jen způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 % / 60 % / 40 % / 30 %). Rozhodující rozdíl je v slevách: v paušálním režimu nelze uplatnit žádnou slevu na dani ani daňové zvýhodnění (§ 38lh ZDP) – ani základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, ani zvýhodnění na děti. Při výdajovém paušálu podáváte přiznání, a tyto slevy a bonusy si tedy odečíst můžete.

Paušální daň se v roce 2026 platí ve třech pásmech podle výše a charakteru příjmů: aktuálně I. pásmo 9 162 Kč Kč, II. pásmo 16 745 Kč Kč a III. pásmo 27 139 Kč Kč měsíčně (běžná záloha splatná do 20. dne měsíce). I. pásmo se od července snížilo z původních 9 984 Kč zpětně od ledna; II. a III. pásmo se nezměnilo. Výhodnost závisí na konkrétních příjmech, výdajích, pojistném a daňových slevách. Pro srovnání je třeba spočítat obě varianty.

Spolehlivý výpočet je individuální: srovnejte si svůj reálný odvod v paušálním režimu (částka pásma × počet měsíců) s daní a pojistným z přiznání při výdajovém paušálu po započtení všech slev, na které máte nárok. Podrobnosti k procentům najdete v článku o výdajových paušálech a podmínky vstupu shrnuje paušální daň.