Paušální daň

Ve zkratce: Paušální daň je jedna měsíční platba, kterou OSVČ v paušálním režimu nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. V roce 2026 platí tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně (záloha splatná do 20. dne měsíce). Vstoupit do režimu pro rok 2026 lze oznámením podaným nejpozději 12. ledna 2026. Od 1. července 2026 navíc I. pásmo klesá na 9 162 Kč se zpětnou platností od ledna.

Paušální daň upravuje § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). Je dobrovolná a jejím smyslem je odstranit administrativu spojenou s daňovým přiznáním a přehledy o pojistném. Tento průvodce vysvětluje, kdo do ní může vstoupit, kolik zaplatíte v jednotlivých pásmech, jak se přihlásit a kdy se vám paušální režim vyplatí.

Co je paušální daň a jak funguje?

Paušální daň (přesněji „daň v paušálním režimu") je jedna pevná měsíční částka, kterou OSVČ odvádí místo tří samostatných plateb: daně z příjmů fyzických osob, pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Místo každoročního přiznání a dvou přehledů (OSSZ a zdravotní pojišťovna) tak platíte jedinou zálohu na účet finančního úřadu.

Klíčová výhoda je administrativní. Pokud po celý rok splníte podmínky paušálního režimu, vaše daň je rovna paušální dani a pojistné je rovno paušálním zálohám – nepodáváte daňové přiznání ani přehledy (§ 38lh ZDP). Finanční úřad pak rozdělí přijaté zálohy mezi finanční správu, ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za vás.

Nevýhodou je, že v paušálním režimu nemůžete uplatnit slevy na dani ani daňové zvýhodnění – ani základní slevu na poplatníka, ani daňové zvýhodnění na dítě, ani odpočty (odpočet úroků z úvěru na bydlení, doplňkové penzijní spoření). Pokud na tyto slevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodování, jestli se vám paušál vyplatí.

Kdo může vstoupit do paušálního režimu v roce 2026?

Do paušálního režimu může pro rok 2026 vstoupit OSVČ, která ke dni vstupu splňuje všechny tyto podmínky podle § 2a ZDP:

• roční příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč v předchozím zdaňovacím období;
• není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH (s výjimkou identifikované osoby);
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti;
• není dlužníkem v insolvenčním řízení;
• nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní.

Limit příjmů 2 000 000 Kč platí od roku 2024; zvýšil se z dřívějšího jednoho milionu poté, co se na stejnou hranici posunula i registrace k DPH. Souběh se zaměstnáním je tedy obecně překážkou – výjimkou jsou jen příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní (typicky dohoda o provedení práce do limitu rozhodného příjmu).

Pozor: Mít vedlejší příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP) do 50 000 Kč ročně paušálnímu režimu nevadí. Tato hranice 50 000 Kč se posuzuje pro tyto příjmy dohromady; teprve při jejím překročení byste museli podat daňové přiznání, ve kterém ovšem příjmy z podnikání zůstávají kryté paušální daní.

Jaká jsou pásma paušální daně 2026?

Od roku 2023 má paušální daň tři pásma. Do kterého pásma OSVČ patří, určuje výše ročních příjmů a charakter činnosti (konkrétně to, jaký výdajový paušál by na příjmy šel uplatnit). Čím nižší výdajový paušál by činnost měla, tím dříve se posouvá do vyššího pásma.

Zdroj: Finanční správa ČR, paušální daň pro rok 2026 (§ 7a ZDP). Hodnoty platné od 1. 1. 2026. Daň z příjmů činí v I. pásmu symbolických 100 Kč měsíčně (tj. 1 200 Kč ročně), hlavní část měsíční platby tvoří pojistné.

Do kterého pásma patřím?

Zařazení do pásma vychází z ročních příjmů a z toho, kolik procent z nich pochází z činností s vyšším výdajovým paušálem (80 % nebo 60 %). Pravidla pro rok 2026 podle § 2a ZDP:

I. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy:

• nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, nebo
• nepřesáhly 1 500 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál, nebo
• nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% výdajový paušál.

II. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy:

• nepřesáhly 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, nebo
• nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál.

III. pásmo – OSVČ, jejíž příjmy nepřesáhly 2 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti.

Pro správné zařazení je tedy klíčové znát svůj výdajový paušál: 80 % platí pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a autorské příjmy, 30 % pro nájem majetku v obchodním majetku.

Snižuje se paušální daň v roce 2026 na 9 162 Kč?

Ano, ale jen v I. pásmu. Od 1. července 2026 klesá měsíční paušální daň v I. pásmu z 9 984 Kč na 9 162 Kč, a to se zpětnou platností od ledna 2026. Důvodem je novela, kterou prezident podepsal 5. června 2026 a která vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2026. Novela ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ – základ se měl pro rok 2026 zvednout z 35 % na 40 % průměrné mzdy, novela toto zvýšení ruší a vrací základ zpět na 35 %. Tím klesá i sociální složka paušální daně v I. pásmu.

Konkrétní dopad:

• leden–červen 2026: OSVČ platí ještě 9 984 Kč měsíčně;
• od července 2026: nová výše 9 162 Kč měsíčně (rozdíl 822 Kč);
• zpětné snížení za leden–červen vytvoří přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč), který se obvykle zohlední v dalších platbách (paušální daň spravuje finanční úřad, ne ČSSZ).

Stejná novela snižuje i minimální měsíční zálohu OSVČ na sociální pojištění o 715 Kč – z 5 720 Kč na 5 005 Kč měsíčně. Nižší zálohu OSVČ poprvé platí za červenec 2026; za červen se ještě platí 5 720 Kč. Snížení sice platí zpětně od ledna formou přeplatku, fyzicky nižší platba je ale až od července. II. a III. pásmo paušální daně se nemění – nadále se platí 16 745 Kč a 27 139 Kč měsíčně.

Kdy a jak se přihlásit k paušální dani?

Vstup do paušálního režimu se neděje automaticky – musíte podat oznámení o vstupu do paušálního režimu svému správci daně (finančnímu úřadu). Lhůta je podle § 38lc ZDP do desátého dne zdaňovacího období; pokud připadne na víkend, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Pro rok 2026 je posledním dnem pondělí 12. ledna 2026 (10. leden 2026 byla sobota). Po tomto datu už do paušálního režimu pro rok 2026 nelze vstoupit – nejbližší možnost je pak až od roku 2027.

Postup přihlášení krok za krokem:

1. Ověřte, že splňujete podmínky (limit 2 mil. Kč, neplátce DPH, bez souběhu se zaměstnáním – viz výše).
2. Určete si pásmo podle ročních příjmů a charakteru činnosti.
3. Podejte oznámení o vstupu finančnímu úřadu – na předepsaném formuláři, datovou schránkou, přes portál MOJE daně nebo papírově. Oznámení slouží zároveň pro finanční správu, ČSSZ i zdravotní pojišťovnu (nehlásíte se na třech místech zvlášť).
4. Začněte platit zálohy na účet finančního úřadu do 20. dne každého měsíce. První platbu za leden uhradíte do 20. ledna.

Začínáte-li s podnikáním během roku, podejte oznámení do dne zahájení činnosti, resp. do lhůty pro registraci. Termíny pro placení a podání najdete také v daňovém kalendáři.

Modelové příklady: vyplatí se mi paušální daň?

Paušální daň se vyplatí především těm, kdo mají vyšší zisk a nemohou (nebo nechtějí) využívat slevy na dani. Naopak nevýhodná bývá pro OSVČ s nízkým ziskem nebo s nárokem na daňové zvýhodnění na děti.

Příklad 1: IT konzultant, I. pásmo, vysoký zisk

Programátor s příjmy 1 200 000 Kč ročně a 75 % příjmů z činnosti s 60% paušálem spadá do I. pásma. Zaplatí 12 × 9 984 Kč = 119 808 Kč za rok 2026 (po červencovém snížení vychází roční odvod na 109 944 Kč, protože za červenec až prosinec se platí 9 162 Kč měsíčně). Při běžném zdanění by z reálného zisku platil vyšší daň i pojistné, paušál je pro něj výhodný.

Příklad 2: Živnostník s nízkým ziskem

Řemeslník s příjmy 400 000 Kč a 80% výdajovým paušálem by v běžném režimu měl základ daně jen 80 000 Kč. Po základní slevě na poplatníka 2 570 Kč měsíčně (30 840 Kč ročně) by jeho daň z příjmů byla nulová a platil by jen minimální pojistné. V paušálu (I. pásmo) by odvedl celých 9 984 Kč měsíčně – pro něj se paušál nevyplatí.

Příklad 3: OSVČ se dvěma dětmi

Podnikatel s nárokem na daňové zvýhodnění na dvě děti (1. dítě 15 204 Kč + 2. dítě 22 320 Kč = 37 524 Kč ročně) toto zvýhodnění v paušálním režimu uplatnit nemůže. Pokud by mu v běžném režimu snižovalo daň nebo zakládalo daňový bonus, je třeba tuto ztrátu odečíst od úspory na administrativě. Pro rodiny s dětmi a nízkým ziskem je paušál typicky nevýhodný.

Pro rychlé srovnání použijte kalkulačku paušální daně, která spočítá odvody v paušálním i běžném režimu vedle sebe.

Časté chyby u paušální daně

• Pozdní přihlášení. Lhůta 12. 1. 2026 je propadná. Kdo se nepřihlásí včas, platí celý rok v běžném režimu.
• Překročení limitu 2 mil. Kč. Při překročení rozhodného příjmu během roku poplatník z paušálního režimu vypadává a musí podat řádné daňové přiznání i přehledy; zaplacené zálohy se započtou.
• Zapomenutá registrace k DPH. Stane-li se OSVČ plátcem DPH (např. překročením obratu), paušální režim okamžitě zaniká.
• Souběh se zaměstnáním. Příjmy ze závislé činnosti (kromě srážkové daně) jsou s paušálním režimem neslučitelné.
• Nezohlednění slev. Kdo má nárok na slevy na dani nebo daňový bonus na děti, často na paušálu prodělá, i když platí „méně administrativy".
• Špatné pásmo. Při nesprávném zařazení do nižšího pásma hrozí doměření. Pásmo si určete podle skutečného složení příjmů a výdajových paušálů.

Shrnutí

Paušální daň je jediná měsíční platba (2026: 9 984 / 16 745 / 27 139 Kč podle pásma), která OSVČ ušetří daňové přiznání i přehledy. Vstoupit lze jen po splnění podmínek § 2a ZDP – do 2 mil. Kč příjmů, jako neplátce DPH a bez souběhu se zaměstnáním – a po včasném oznámení do 12. ledna 2026 (§ 38lc ZDP). Vyplatí se hlavně OSVČ s vyšším ziskem, které nevyužívají slevy na dani. Pro rodiny s dětmi a nízkopříjmové živnostníky bývá výhodnější běžný režim s výdajovými paušály a slevami. Od 1. července 2026 navíc I. pásmo klesá na 9 162 Kč zpětně od ledna.

Často kladené otázky

Kolik je paušální daň v roce 2026?

V roce 2026 platí tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Od 1. července 2026 se I. pásmo snižuje na 9 162 Kč se zpětnou platností od ledna; II. a III. pásmo zůstávají beze změny. Záloha je splatná do 20. dne každého měsíce na účet finančního úřadu.

Do kdy se přihlásit k paušální dani pro rok 2026?

Oznámení o vstupu do paušálního režimu pro rok 2026 bylo nutné podat finančnímu úřadu nejpozději 12. ledna 2026 (zákonná lhůta do 10. dne zdaňovacího období se posunula, protože 10. leden připadl na sobotu). Po tomto datu lze do režimu vstoupit nejdříve od roku 2027. Začínající OSVČ se přihlašuje do dne zahájení činnosti.

Kdo nemůže být v paušálním režimu?

Do paušálního režimu nemůže vstoupit OSVČ s příjmy nad 2 000 000 Kč ročně, plátce DPH, dlužník v insolvenci, společník veřejné obchodní společnosti či komplementář komanditní společnosti a osoba s příjmy ze zaměstnání (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní). Všechny podmínky stanoví § 2a zákona č. 586/1992 Sb.

Mohu v paušálním režimu uplatnit slevu na dani nebo na děti?

Ne. V paušálním režimu nelze uplatnit žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění, tedy ani základní slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), ani daňové zvýhodnění na děti, ani odpočty. Pokud na tyto úlevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodnutí, zda se vám paušál vyplatí – často je pak výhodnější běžný režim.

Co se stane, když překročím limit 2 miliony korun?

Překročíte-li během roku rozhodný příjem 2 000 000 Kč, přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu a za daný rok musíte podat řádné daňové přiznání i přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy se započtou proti výsledné daňové a pojistné povinnosti.

Proč mi v červenci 2026 klesne paušální daň?

V I. pásmu klesá paušální daň z 9 984 Kč na 9 162 Kč od 1. července 2026 kvůli novele, která ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ z 35 % na 40 % a vrací jej zpět na 35 % průměrné mzdy. Snížení platí zpětně od ledna 2026, takže za leden až červen vznikne přeplatek 4 932 Kč. II. a III. pásmo se nemění.

Do kterého pásma paušální daně patřím?

Zařazení do pásma neurčuje výše paušální daně, ale výše vašich ročních příjmů a charakter činnosti – konkrétně to, jaký výdajový paušál (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) lze na vaše příjmy uplatnit. Čím nižší výdajový paušál na danou činnost připadá, tím dříve se posouváte do vyššího pásma.

Do I. pásma patříte, pokud vaše příjmy nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti; nebo nepřesáhly 1 500 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál; nebo nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% paušálem. Do II. pásma spadáte, pokud příjmy nepřesáhly 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, případně nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% nebo 60% paušálem. III. pásmo je pro všechny ostatní s příjmy do 2 000 000 Kč. Pro správné zařazení je tedy klíčové znát výdajový paušál své činnosti.

Jaký je rozdíl mezi paušální daní a paušálními výdaji?

Jde o dvě různé věci, které se snadno pletou. Paušální daň je jedna pevná měsíční platba (2026: 9 984 / 16 745 / 27 139 Kč podle pásma), kterou OSVČ v paušálním režimu nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. Výdajové paušály jsou naopak způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) místo prokazování skutečných nákladů.

U paušální daně neřešíte ani příjmy, ani výdaje – platíte stále stejnou zálohu bez ohledu na skutečný zisk. U výdajových paušálů naopak daňové přiznání podáváte, daň se počítá ze základu daně a můžete uplatnit slevy na dani i daňové zvýhodnění na děti, což v paušálním režimu nelze. Výdajové paušály tedy můžete využít i mimo paušální daň – stačí být OSVČ podávající přiznání. Podrobnosti k procentům najdete v článku o výdajových paušálech.

Může být OSVČ plátce DPH v paušální dani?

Ne. Jednou z podmínek vstupu do paušálního režimu podle § 2a ZDP je, že OSVČ není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH. Plátce DPH se proto do paušální daně přihlásit nemůže a stane-li se OSVČ plátcem během roku (např. překročením obratu), paušální režim okamžitě zaniká.

Výjimkou je identifikovaná osoba – tu zákon mezi překážky nezahrnuje, takže OSVČ, která je registrovaná jako identifikovaná osoba (typicky kvůli nákupu služeb či zboží z EU), v paušálním režimu zůstat může. Identifikovaná osoba totiž neodvádí DPH z tuzemských plnění ani nepodává běžná přiznání plátce, jen řeší přeshraniční transakce.

Jak se ukončuje paušální režim?

Paušální režim skončí buď dobrovolně z rozhodnutí OSVČ, nebo automaticky ze zákona. Dobrovolně z něj vystoupíte oznámením o dobrovolném vystoupení podaným finančnímu úřadu; režim pak skončí k 1. lednu následujícího roku a od něj se vracíte k běžnému daňovému přiznání a přehledům. Během kalendářního roku z paušálního režimu sami vystoupit nelze – platí vždy na celé zdaňovací období.

Automaticky režim zaniká, jakmile přestanete splňovat podmínky § 2a ZDP – nejčastěji překročením rozhodného příjmu 2 000 000 Kč nebo tím, že se stanete plátcem DPH. V takovém případě za daný rok podáte řádné daňové přiznání i přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu a zaplacené paušální zálohy se započtou proti výsledné povinnosti. Konec činnosti (ukončení živnosti) paušální režim ukončuje rovněž.

Jaké doklady si má OSVČ schovat, i když uplatňuje výdajový paušál?

U výdajových paušálů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) sice neprokazujete skutečné výdaje, ale daň se počítá z příjmů – proto si musíte i nadále evidovat a doložit veškeré příjmy. V praxi to znamená uschovat vystavené faktury a doklady o přijatých platbách (výpisy z účtu, příjmové doklady), aby finanční úřad mohl ověřit, že jste příjmy zdanili ve správné výši a uplatnili k nim správné procento paušálu. Výdajové doklady k samotnému výpočtu daně nepotřebujete, protože výdaje nahrazuje procento z příjmů.

Schovejte si také doklady k jakýmkoli položkám, které paušál nepokrývá a které uplatňujete zvlášť – například k zaplaceným zálohám na sociální a zdravotní pojištění nebo k uplatněným slevám na dani a daňovému zvýhodnění na děti (paušál se totiž týká jen výdajů, slevy a odpočty uplatňujete dál v přiznání). Pozor, výdajový paušál je něco jiného než paušální daň: u výdajových paušálů přiznání podáváte, kdežto v paušálním režimu nepodáváte přiznání ani přehledy a tyto doklady k dani neřešíte.

Kdy se vyplatí paušální daň oproti výdajovému paušálu?

Jde o dvě různé věci: paušální daň je jedna pevná měsíční platba v paušálním režimu (§ 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), kdežto výdajový paušál je jen způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 % / 60 % / 40 % / 30 %). Rozhodující rozdíl je v slevách: v paušálním režimu nelze uplatnit žádnou slevu na dani ani daňové zvýhodnění (§ 38lh ZDP) – ani základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, ani zvýhodnění na děti. Při výdajovém paušálu podáváte přiznání, a tyto slevy a bonusy si tedy odečíst můžete.

Paušální daň se v roce 2026 platí ve třech pásmech podle výše a charakteru příjmů: I. pásmo 9 984 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně (záloha splatná do 20. dne měsíce). Od 1. července 2026 klesá I. pásmo na 9 162 Kč se zpětnou platností od ledna; II. a III. pásmo zůstávají beze změny. Paušál se vyplatí především OSVČ s vyšším ziskem, která slevy na dani už beztak plně vyčerpá nebo na zvýhodnění na děti nárok nemá – pak je jedna pevná platba často nižší a navíc odpadá přiznání i přehledy. Naopak živnostníkům s nízkým ziskem nebo s nárokem na bonus na děti bývá výhodnější běžné přiznání s výdajovým paušálem a slevami, protože tam základní sleva 30 840 Kč daň z příjmů často vynuluje.

Spolehlivý výpočet je individuální: srovnejte si svůj reálný odvod v paušálním režimu (částka pásma × počet měsíců) s daní a pojistným z přiznání při výdajovém paušálu po započtení všech slev, na které máte nárok. Podrobnosti k procentům najdete v článku o výdajových paušálech a podmínky vstupu shrnuje paušální daň.