Ve zkratce: Srážková daň je v roce 2026 zpravidla 15 % a odvádí ji finančnímu úřadu plátce příjmu. Týká se zejména dividend, podílů na zisku, některých úroků a malých příjmů ze zaměstnání bez podepsaného prohlášení: u DPP nejvýše 11 999 Kč měsíčně a u DPČ nejvýše 4 499 Kč měsíčně. Při dosažení rozhodné částky 12 000 Kč, respektive 4 500 Kč, už vzniká účast na pojištění a použije se zálohová daň. U části příjmů nerezidentů z nesmluvních států se uplatní 35 %.
Srážková daň je zvláštní způsob výběru daně z příjmů, kdy daň neodvádí sám poplatník, ale plátce, který příjem vyplácí. Tento návod vysvětluje, na které příjmy se srážková daň v roce 2026 vztahuje, jakou má sazbu, jak se počítá a odvádí, a kdy a jak ji můžete dostat zpět. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"), ve znění platném pro rok 2026.
Co je srážková daň a čím se liší od zálohové daně?
Srážková daň je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 ZDP. Plátce příjmu (zaměstnavatel, společnost vyplácející podíl na zisku, banka) daň sám vypočítá, srazí z hrubého příjmu a odvede správci daně. Poplatník (příjemce) tak dostane už čistou částku po zdanění a u většiny příjmů tím má daňovou povinnost definitivně vyřízenou.
Tím se srážková daň liší od zálohové daně podle § 38h ZDP, kterou zaměstnavatel sráží ze mzdy zaměstnance, jenž podepsal prohlášení k dani. Záloha se na konci roku vyúčtuje v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání a může vzniknout nedoplatek či přeplatek. Srážková daň naopak bývá konečná – po sražení už se s ní zpravidla nic dalšího neděje.
| Vlastnost | Srážková daň (§ 36) | Zálohová daň (§ 38h) |
|---|---|---|
| Kdo daň odvádí | Plátce příjmu | Plátce (zaměstnavatel) |
| Charakter | Zpravidla konečná | Záloha, vyúčtuje se |
| Roční zúčtování / přiznání | Není nutné (lze dobrovolně) | Ano (zúčtování nebo přiznání) |
| Typický příklad | Dividenda, DPP bez prohlášení | Mzda s podepsaným prohlášením |
Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?
Zvláštní sazba daně podle § 36 ZDP činí v roce 2026 nejčastěji 15 %. U vyjmenovaných příjmů daňových nerezidentů ze států, s nimiž Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani dohodu o výměně daňových informací (tzv. nesmluvní státy), se uplatní zvýšená sazba 35 % podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP.
| Sazba | Na koho a co se vztahuje | Právní základ |
|---|---|---|
| 15 % | Standardní sazba – dividendy, podíly na zisku, úroky, příjmy z dohod bez prohlášení | § 36 odst. 1 a 2 ZDP |
| 35 % | Vyjmenované příjmy nerezidentů z nesmluvních států (daňových rájů) | § 36 odst. 1 písm. c) ZDP |
Sazba 15 % je u srážkové daně pevná – na rozdíl od progresivní daně z příjmů fyzických osob se zde neuplatňuje vyšší sazba 23 %. Srážková daň se totiž počítá ze samostatného základu daně mimo obecný základ daně, takže se do hranice pro 23 % sazbu (1 762 812 Kč ročně) nezahrnuje.
Na jaké příjmy se srážková daň vztahuje?
Srážkovou daní se zdaňují příjmy taxativně vyjmenované v § 36 ZDP. V praxi jde nejčastěji o tyto skupiny:
- Podíly na zisku a dividendy vyplácené tuzemskými obchodními společnostmi a družstvy fyzickým osobám (§ 36 odst. 2 ZDP).
- Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček, úroky z dluhopisů od tuzemských emitentů a další kapitálové příjmy podle § 8 ZDP od tuzemských plátců.
- Příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu bez podepsaného prohlášení k dani – zejména z dohody o provedení práce do limitu pro pojistné a z dohody o pracovní činnosti do rozhodné částky (§ 6 odst. 4 ZDP).
- Vyjmenované příjmy daňových nerezidentů ze zdrojů na území ČR (např. licenční poplatky, některé služby, podíly na zisku) podle § 22 a § 36 odst. 1 ZDP.
- Autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce podle § 7 odst. 6 ZDP. Tento srážkový režim se vztahuje jen na tyto příspěvky – ostatní autorské honoráře (např. za knihu, software nebo grafiku) srážkové dani nepodléhají ani pod 10 000 Kč a daní se v běžném základu daně.
Pravidlo společné pro tyto příjmy zní: daň vyřeší plátce u zdroje a poplatník už příjem zpravidla do přiznání neuvádí. Podrobněji se zdanění podílů na zisku a dividend věnuje samostatný článek zdanění dividend.
Jak funguje srážková daň u dohody o provedení práce (DPP)?
U dohody o provedení práce se srážková daň 15 % uplatní, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: zaměstnanec u daného zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani a jeho hrubý měsíční příjem z DPP nedosáhne rozhodné částky pro účast na pojištění. Ta od 1. 1. 2026 činí 12 000 Kč měsíčně, takže poslední částkou se srážkovou daní je 11 999 Kč. Při přesných 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění.
Pro DPP v roce 2026 tedy platí:
| Situace u DPP (2026) | Jak se daní |
|---|---|
| Příjem nejvýše 11 999 Kč, prohlášení nepodepsáno | Srážková daň 15 %, konečná |
| Příjem nejvýše 11 999 Kč, prohlášení podepsáno | Zálohová daň (uplatní se slevy) |
| Příjem 12 000 Kč a více | Zálohová daň + pojistné (vzniká účast na pojištění) |
Pozor na přesné posouzení hranice: srážková daň se uplatní u příjmu, který limit nedosáhne (tj. do 11 999 Kč včetně). Při dosažení přesně 12 000 Kč už vzniká účast na nemocenském pojištění, odvádí se sociální a zdravotní pojistné a daň se sráží zálohově. Více o pravidlech a odvodech u této dohody najde čtenář v článku dohoda o provedení práce.
Jak funguje srážková daň u dohody o pracovní činnosti (DPČ)?
U dohody o pracovní činnosti se srážková daň 15 % uplatní obdobně – při nepodepsaném prohlášení k dani a měsíčním příjmu do rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění. Pro rok 2026 zůstává tento limit u DPČ na 4 500 Kč měsíčně (na rozdíl od DPP se nezvyšuje) podle ČSSZ pro rok 2026.
Při příjmu z DPČ do 4 499 Kč včetně bez podepsaného prohlášení se použije srážková daň 15 % a neodvádí se pojistné. Jakmile příjem dosáhne 4 500 Kč měsíčně, vzniká účast na nemocenském pojištění, odvádí se sociální i zdravotní pojistné a daň se sráží zálohově.
Jak se srážková daň počítá, zaokrouhluje a odvádí?
Postup výpočtu a odvodu upravují § 36 a § 38d ZDP. Plátce při výplatě příjmu:
- Určí základ daně – u příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ) je základem hrubý příjem (u dohod do limitu se neodvádí pojistné, takže základ není navyšován o pojistné zaměstnavatele); u dividend a podílů na zisku je základem vyplácená hrubá částka.
- Zaokrouhlí základ daně na celé koruny dolů (u příjmů ze závislé činnosti se základ daně zaokrouhluje podle § 36 odst. 3 ZDP).
- Vypočte daň sazbou 15 % (případně 35 % u nerezidentů z nesmluvních států).
- Zaokrouhlí sraženou daň na celé koruny dolů.
- Srazí daň z příjmu při jeho výplatě a odvede ji svému finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 ZDP).
Plátce zároveň podává správci daně vyúčtování daně vybírané srážkou za celý kalendářní rok a na žádost poplatníka vystaví potvrzení o sražené dani, které příjemce potřebuje, chce-li si daň započíst v přiznání.
Modelový příklad – DPP bez prohlášení
Student pracuje na DPP a za měsíc si vydělá 10 000 Kč hrubého. Prohlášení k dani nepodepsal a příjem nedosahuje limitu 12 000 Kč, proto se uplatní srážková daň:
- Základ daně: 10 000 Kč
- Srážková daň 15 %: 1 500 Kč
- Čistý příjem: 10 000 − 1 500 = 8 500 Kč
Zaměstnavatel srazí 1 500 Kč a odvede je finančnímu úřadu. Student dostane 8 500 Kč a běžně už nemusí nic dalšího řešit. Pokud ale neměl jiné zdanitelné příjmy, vyplatí se mu zahrnout tento příjem do přiznání a daň si nárokovat zpět – viz další část.
Modelový příklad – podíl na zisku s.r.o.
Společník s.r.o. (fyzická osoba) má nárok na podíl na zisku 200 000 Kč. Společnost srazí srážkovou daň:
- Základ daně: 200 000 Kč
- Srážková daň 15 %: 30 000 Kč
- Vyplaceno společníkovi: 200 000 − 30 000 = 170 000 Kč
Společnost odvede 30 000 Kč finančnímu úřadu. Pro společníka je tím podíl na zisku definitivně zdaněn a do daňového přiznání jej neuvádí.
Kdy a jak lze srážkovou daň dostat zpět?
U příjmů ze závislé činnosti zdaněných srážkovou daní (typicky DPP a DPČ bez prohlášení) má poplatník možnost zahrnout je dobrovolně do daňového přiznání a sraženou daň si v něm započíst proti vypočtené dani. Tuto možnost u tuzemských daňových rezidentů výslovně umožňuje § 36 odst. 6 ZDP.
Výhoda spočívá v tom, že v přiznání lze uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně podle Finanční správy pro rok 2026) a další slevy. Pokud byl roční příjem nízký, vyjde výsledná daň často nulová a celá sražená částka se vrátí jako přeplatek. Typicky se to vyplatí studentům a brigádníkům, kteří neměli jiné zdanitelné příjmy.
Postup je následující:
- Vyžádejte si od plátce (zaměstnavatele) potvrzení o příjmech a sražené dani.
- Příjmy a sraženou daň uveďte do daňového přiznání za příslušný rok.
- V přiznání uplatněte slevu na poplatníka, případně další slevy a nezdanitelné části.
- Sraženou daň započtěte proti vypočtené dani; rozdíl vám finanční úřad vrátí jako přeplatek.
U dividend a podílů na zisku je naopak srážková daň konečná a zpětně se nenárokuje. Širší souvislosti zdanění příjmů fyzických osob a vazbu srážkové daně na celkovou daňovou povinnost rozebírá článek daň z příjmů fyzických osob.
Časté chyby u srážkové daně
- Záměna srážkové a zálohové daně. Srážková daň je u většiny příjmů konečná, zálohová se vyúčtuje. Podepsání prohlášení k dani u dohody mění srážkový režim na zálohový.
- Špatné posouzení limitu u DPP. Srážkovou daní se daní příjem do 12 000 Kč (do 11 999 Kč včetně); při dosažení 12 000 Kč už nastupuje pojistné a zálohová daň.
- Opomenutí možnosti vrácení daně. Studenti a brigádníci s nízkým ročním příjmem si často neuplatní slevu na poplatníka a nechají si zbytečně srazit daň, kterou by jinak dostali zpět přes přiznání.
- Přiznání tuzemských dividend zdaněných srážkou. Podíly na zisku a dividendy od českých plátců jsou srážkou vyřízeny u zdroje a do přiznání se neuvádějí.
- Přehlédnutí sazby 35 % u nerezidentů. U výplat do nesmluvních států (daňových rájů) je sazba 35 %, ne 15 %; chybná nižší srážka jde k tíži plátce.
Shrnutí
Srážková daň je daň vybíraná plátcem u zdroje podle zvláštní sazby § 36 ZDP. V roce 2026 činí standardně 15 %, u vyjmenovaných příjmů nerezidentů z nesmluvních států 35 %. Nejčastěji se týká dividend, podílů na zisku, některých úroků a malých příjmů ze zaměstnání bez prohlášení – DPP do 11 999 Kč a DPČ do 4 499 Kč měsíčně. U příjmů ze závislé činnosti si lze sraženou daň přes daňové přiznání započíst a často získat zpět.
Často kladené otázky
Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?
Standardní sazba srážkové daně podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb. je v roce 2026 15 %. U vyjmenovaných příjmů daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani dohodu o výměně informací (nesmluvní státy), se uplatní zvýšená sazba 35 %. Vyšší progresivní sazba 23 % se u srážkové daně nepoužívá.
Kdy se z dohody o provedení práce strhne srážková daň?
Srážková daň 15 % se z DPP strhne, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani a jeho hrubý měsíční příjem nedosáhne 12 000 Kč (limit platný od 1. 1. 2026). Při příjmu 12 000 Kč a více vzniká účast na pojištění a daň se sráží zálohově. Pokud je prohlášení podepsáno, uplatní se zálohová daň se slevami.
Liší se limit pro srážkovou daň u DPP a DPČ?
Ano. Rozhodná částka pro účast na pojištění je u DPP 12 000 Kč a u DPČ 4 500 Kč. Srážková daň bez podepsaného prohlášení se proto použije jen pod těmito částkami, tedy nejvýše do 11 999 Kč, respektive 4 499 Kč. Už při dosažení rozhodné částky nastupuje pojistné a zálohová daň.
Musím srážkovou daň uvádět do daňového přiznání?
U většiny příjmů ne – srážková daň je konečná a plátce ji vyřídil u zdroje (typicky dividendy a podíly na zisku). U příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ bez prohlášení) ji ale dobrovolně uvést můžete a v přiznání si ji započíst. Díky slevě na poplatníka (30 840 Kč ročně) tak často vznikne přeplatek, který vám finanční úřad vrátí.
Jak dostanu zpět srážkovou daň z brigády?
Vyžádejte si od zaměstnavatele potvrzení o sražené dani, uveďte příjem i sraženou daň do daňového přiznání a uplatněte slevu na poplatníka, případně další platné slevy. Sleva na studenta se za příjmy roku 2026 neuplatní. Pokud byl váš roční příjem nízký, může se sražená daň vrátit jako přeplatek (§ 36 odst. 6 ZDP).
Kdo srážkovou daň odvádí finančnímu úřadu?
Srážkovou daň odvádí plátce příjmu – zaměstnavatel u dohod, společnost vyplácející podíl na zisku, banka u úroků. Plátce daň srazí při výplatě příjmu a odvede ji svému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.). Poplatník dostává už čistou částku po zdanění.