Ve zkratce: Srážková daň (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) je v roce 2026 zpravidla 15 % a sráží ji a odvádí finančnímu úřadu plátce příjmu, ne příjemce. Příjemce dostane už čistou částku a obvykle nemusí nic přiznávat. Týká se hlavně dividend a podílů na zisku, úroků od tuzemských plátců a malých příjmů ze zaměstnání, kde nebylo podepsáno prohlášení k dani – typicky dohody o provedení práce (DPP) do 12 000 Kč měsíčně a dohody o pracovní činnosti (DPČ) do 4 500 Kč měsíčně. U daňových nerezidentů z nesmluvních států (tzv. daňových rájů) se uplatní vyšší sazba 35 %. Srážka je obvykle konečná, u příjmů ze závislé činnosti si ji ale lze přes daňové přiznání započíst a často získat zpět.
Srážková daň je zvláštní způsob výběru daně z příjmů, kdy daň neodvádí sám poplatník, ale plátce, který příjem vyplácí. Tento návod vysvětluje, na které příjmy se srážková daň v roce 2026 vztahuje, jakou má sazbu, jak se počítá a odvádí, a kdy a jak ji můžete dostat zpět. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"), ve znění platném pro rok 2026.
Co je srážková daň a čím se liší od zálohové daně?
Srážková daň je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 ZDP. Plátce příjmu (zaměstnavatel, společnost vyplácející podíl na zisku, banka) daň sám vypočítá, srazí z hrubého příjmu a odvede správci daně. Poplatník (příjemce) tak dostane už čistou částku po zdanění a u většiny příjmů tím má daňovou povinnost definitivně vyřízenou.
Tím se srážková daň liší od zálohové daně podle § 38h ZDP, kterou zaměstnavatel sráží ze mzdy zaměstnance, jenž podepsal prohlášení k dani. Záloha se na konci roku vyúčtuje v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání a může vzniknout nedoplatek či přeplatek. Srážková daň naopak bývá konečná – po sražení už se s ní zpravidla nic dalšího neděje.
| Vlastnost | Srážková daň (§ 36) | Zálohová daň (§ 38h) |
|---|---|---|
| Kdo daň odvádí | Plátce příjmu | Plátce (zaměstnavatel) |
| Charakter | Zpravidla konečná | Záloha, vyúčtuje se |
| Roční zúčtování / přiznání | Není nutné (lze dobrovolně) | Ano (zúčtování nebo přiznání) |
| Typický příklad | Dividenda, DPP bez prohlášení | Mzda s podepsaným prohlášením |
Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?
Zvláštní sazba daně podle § 36 ZDP činí v roce 2026 nejčastěji 15 %. U vyjmenovaných příjmů daňových nerezidentů ze států, s nimiž Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani dohodu o výměně daňových informací (tzv. nesmluvní státy), se uplatní zvýšená sazba 35 % podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP.
| Sazba | Na koho a co se vztahuje | Právní základ |
|---|---|---|
| 15 % | Standardní sazba – dividendy, podíly na zisku, úroky, příjmy z dohod bez prohlášení | § 36 odst. 1 a 2 ZDP |
| 35 % | Vyjmenované příjmy nerezidentů z nesmluvních států (daňových rájů) | § 36 odst. 1 písm. c) ZDP |
Sazba 15 % je u srážkové daně pevná – na rozdíl od progresivní daně z příjmů fyzických osob se zde neuplatňuje vyšší sazba 23 %. Srážková daň se totiž počítá ze samostatného základu daně mimo obecný základ daně, takže se do hranice pro 23 % sazbu (1 762 812 Kč ročně) nezahrnuje.
Na jaké příjmy se srážková daň vztahuje?
Srážkovou daní se zdaňují příjmy taxativně vyjmenované v § 36 ZDP. V praxi jde nejčastěji o tyto skupiny:
- Podíly na zisku a dividendy vyplácené tuzemskými obchodními společnostmi a družstvy fyzickým osobám (§ 36 odst. 2 ZDP).
- Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček, úroky z dluhopisů od tuzemských emitentů a další kapitálové příjmy podle § 8 ZDP od tuzemských plátců.
- Příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu bez podepsaného prohlášení k dani – zejména z dohody o provedení práce do limitu pro pojistné a z dohody o pracovní činnosti do rozhodné částky (§ 6 odst. 4 ZDP).
- Vyjmenované příjmy daňových nerezidentů ze zdrojů na území ČR (např. licenční poplatky, některé služby, podíly na zisku) podle § 22 a § 36 odst. 1 ZDP.
- Autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce podle § 7 odst. 6 ZDP. Tento srážkový režim se vztahuje jen na tyto příspěvky – ostatní autorské honoráře (např. za knihu, software nebo grafiku) srážkové dani nepodléhají ani pod 10 000 Kč a daní se v běžném základu daně.
Pravidlo společné pro tyto příjmy zní: daň vyřeší plátce u zdroje a poplatník už příjem zpravidla do přiznání neuvádí. Podrobněji se zdanění podílů na zisku a dividend věnuje samostatný článek zdanění dividend.
Jak funguje srážková daň u dohody o provedení práce (DPP)?
U dohody o provedení práce se srážková daň 15 % uplatní, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: zaměstnanec u daného zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani a jeho hrubý měsíční příjem z DPP nepřesáhne limit rozhodný pro účast na pojištění. Tento limit od 1. 1. 2026 činí 12 000 Kč měsíčně (do roku 2025 to bylo 11 500 Kč). Limit odpovídá 25 % průměrné mzdy zaokrouhleným na celé pětistovky dolů, takže s růstem průměrné mzdy pro rok 2026 (48 967 Kč) se posunul z 11 500 Kč na 12 000 Kč.
Pro DPP v roce 2026 tedy platí:
| Situace u DPP (2026) | Jak se daní |
|---|---|
| Příjem do 12 000 Kč, prohlášení nepodepsáno | Srážková daň 15 %, konečná |
| Příjem do 12 000 Kč, prohlášení podepsáno | Zálohová daň (uplatní se slevy) |
| Příjem 12 000 Kč a více | Zálohová daň + pojistné (vzniká účast na pojištění) |
Pozor na přesné posouzení hranice: srážková daň se uplatní u příjmu, který limit nedosáhne (tj. do 11 999 Kč včetně). Při dosažení přesně 12 000 Kč už vzniká účast na nemocenském pojištění, odvádí se sociální a zdravotní pojistné a daň se sráží zálohově. Více o pravidlech a odvodech u této dohody najde čtenář v článku dohoda o provedení práce.
Jak funguje srážková daň u dohody o pracovní činnosti (DPČ)?
U dohody o pracovní činnosti se srážková daň 15 % uplatní obdobně – při nepodepsaném prohlášení k dani a měsíčním příjmu do rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění. Pro rok 2026 zůstává tento limit u DPČ na 4 500 Kč měsíčně (na rozdíl od DPP se nezvyšuje) podle ČSSZ pro rok 2026.
Při příjmu z DPČ do 4 499 Kč včetně bez podepsaného prohlášení se použije srážková daň 15 % a neodvádí se pojistné. Jakmile příjem dosáhne 4 500 Kč měsíčně, vzniká účast na nemocenském pojištění, odvádí se sociální i zdravotní pojistné a daň se sráží zálohově.
Jak se srážková daň počítá, zaokrouhluje a odvádí?
Postup výpočtu a odvodu upravují § 36 a § 38d ZDP. Plátce při výplatě příjmu:
- Určí základ daně – u příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ) je základem hrubý příjem (u dohod do limitu se neodvádí pojistné, takže základ není navyšován o pojistné zaměstnavatele); u dividend a podílů na zisku je základem vyplácená hrubá částka.
- Zaokrouhlí základ daně na celé koruny dolů (u příjmů ze závislé činnosti se základ daně zaokrouhluje podle § 36 odst. 3 ZDP).
- Vypočte daň sazbou 15 % (případně 35 % u nerezidentů z nesmluvních států).
- Zaokrouhlí sraženou daň na celé koruny dolů.
- Srazí daň z příjmu při jeho výplatě a odvede ji svému finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 ZDP).
Plátce zároveň podává správci daně vyúčtování daně vybírané srážkou za celý kalendářní rok a na žádost poplatníka vystaví potvrzení o sražené dani, které příjemce potřebuje, chce-li si daň započíst v přiznání.
Modelový příklad – DPP bez prohlášení
Student pracuje na DPP a za měsíc si vydělá 10 000 Kč hrubého. Prohlášení k dani nepodepsal a příjem nedosahuje limitu 12 000 Kč, proto se uplatní srážková daň:
- Základ daně: 10 000 Kč
- Srážková daň 15 %: 1 500 Kč
- Čistý příjem: 10 000 − 1 500 = 8 500 Kč
Zaměstnavatel srazí 1 500 Kč a odvede je finančnímu úřadu. Student dostane 8 500 Kč a běžně už nemusí nic dalšího řešit. Pokud ale neměl jiné zdanitelné příjmy, vyplatí se mu zahrnout tento příjem do přiznání a daň si nárokovat zpět – viz další část.
Modelový příklad – podíl na zisku s.r.o.
Společník s.r.o. (fyzická osoba) má nárok na podíl na zisku 200 000 Kč. Společnost srazí srážkovou daň:
- Základ daně: 200 000 Kč
- Srážková daň 15 %: 30 000 Kč
- Vyplaceno společníkovi: 200 000 − 30 000 = 170 000 Kč
Společnost odvede 30 000 Kč finančnímu úřadu. Pro společníka je tím podíl na zisku definitivně zdaněn a do daňového přiznání jej neuvádí.
Kdy a jak lze srážkovou daň dostat zpět?
U příjmů ze závislé činnosti zdaněných srážkovou daní (typicky DPP a DPČ bez prohlášení) má poplatník možnost zahrnout je dobrovolně do daňového přiznání a sraženou daň si v něm započíst proti vypočtené dani. Tuto možnost u tuzemských daňových rezidentů výslovně umožňuje § 36 odst. 6 ZDP.
Výhoda spočívá v tom, že v přiznání lze uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně podle Finanční správy pro rok 2026) a další slevy. Pokud byl roční příjem nízký, vyjde výsledná daň často nulová a celá sražená částka se vrátí jako přeplatek. Typicky se to vyplatí studentům a brigádníkům, kteří neměli jiné zdanitelné příjmy.
Postup je následující:
- Vyžádejte si od plátce (zaměstnavatele) potvrzení o příjmech a sražené dani.
- Příjmy a sraženou daň uveďte do daňového přiznání za příslušný rok.
- V přiznání uplatněte slevu na poplatníka, případně další slevy a nezdanitelné části.
- Sraženou daň započtěte proti vypočtené dani; rozdíl vám finanční úřad vrátí jako přeplatek.
U dividend a podílů na zisku je naopak srážková daň konečná a zpětně se nenárokuje. Širší souvislosti zdanění příjmů fyzických osob a vazbu srážkové daně na celkovou daňovou povinnost rozebírá článek daň z příjmů fyzických osob.
Časté chyby u srážkové daně
- Záměna srážkové a zálohové daně. Srážková daň je u většiny příjmů konečná, zálohová se vyúčtuje. Podepsání prohlášení k dani u dohody mění srážkový režim na zálohový.
- Špatné posouzení limitu u DPP. Srážkovou daní se daní příjem do 12 000 Kč (do 11 999 Kč včetně); při dosažení 12 000 Kč už nastupuje pojistné a zálohová daň.
- Opomenutí možnosti vrácení daně. Studenti a brigádníci s nízkým ročním příjmem si často neuplatní slevu na poplatníka a nechají si zbytečně srazit daň, kterou by jinak dostali zpět přes přiznání.
- Přiznání tuzemských dividend zdaněných srážkou. Podíly na zisku a dividendy od českých plátců jsou srážkou vyřízeny u zdroje a do přiznání se neuvádějí.
- Přehlédnutí sazby 35 % u nerezidentů. U výplat do nesmluvních států (daňových rájů) je sazba 35 %, ne 15 %; chybná nižší srážka jde k tíži plátce.
Shrnutí
Srážková daň je daň vybíraná plátcem u zdroje podle zvláštní sazby § 36 ZDP. V roce 2026 činí standardně 15 %, u nerezidentů z nesmluvních států 35 %. Sráží ji a odvádí plátce příjmu do konce následujícího měsíce (§ 38d ZDP) a pro poplatníka je zpravidla konečná. Nejčastěji se týká dividend a podílů na zisku, úroků od tuzemských plátců a malých příjmů ze zaměstnání bez prohlášení – DPP do 12 000 Kč a DPČ do 4 500 Kč měsíčně. U příjmů ze závislé činnosti si lze sraženou daň přes daňové přiznání a slevu na poplatníka započíst a často získat zpět.
Často kladené otázky
Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?
Standardní sazba srážkové daně podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb. je v roce 2026 15 %. U vyjmenovaných příjmů daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani dohodu o výměně informací (nesmluvní státy), se uplatní zvýšená sazba 35 %. Vyšší progresivní sazba 23 % se u srážkové daně nepoužívá.
Kdy se z dohody o provedení práce strhne srážková daň?
Srážková daň 15 % se z DPP strhne, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani a jeho hrubý měsíční příjem nedosáhne 12 000 Kč (limit platný od 1. 1. 2026). Při příjmu 12 000 Kč a více vzniká účast na pojištění a daň se sráží zálohově. Pokud je prohlášení podepsáno, uplatní se zálohová daň se slevami.
Liší se limit pro srážkovou daň u DPP a DPČ?
Ano. U dohody o provedení práce (DPP) je limit pro rok 2026 12 000 Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti (DPČ) zůstává 4 500 Kč měsíčně. V obou případech platí, že srážková daň 15 % se uplatní jen bez podepsaného prohlášení k dani a do uvedeného limitu; nad limit nastupuje pojistné a zálohová daň.
Musím srážkovou daň uvádět do daňového přiznání?
U většiny příjmů ne – srážková daň je konečná a plátce ji vyřídil u zdroje (typicky dividendy a podíly na zisku). U příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ bez prohlášení) ji ale dobrovolně uvést můžete a v přiznání si ji započíst. Díky slevě na poplatníka (30 840 Kč ročně) tak často vznikne přeplatek, který vám finanční úřad vrátí.
Jak dostanu zpět srážkovou daň z brigády?
Vyžádejte si od zaměstnavatele potvrzení o sražené dani, uveďte příjem i sraženou daň do daňového přiznání a uplatněte slevu na poplatníka, případně slevu na studenta či další slevy. Pokud byl váš roční příjem nízký, vyjde daň nulová nebo nízká a sražená daň se vám vrátí jako přeplatek (§ 36 odst. 6 ZDP).
Kdo srážkovou daň odvádí finančnímu úřadu?
Srážkovou daň odvádí plátce příjmu – zaměstnavatel u dohod, společnost vyplácející podíl na zisku, banka u úroků. Plátce daň srazí při výplatě příjmu a odvede ji svému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.). Poplatník dostává už čistou částku po zdanění.