Ve zkratce: Výdajové paušály vám umožní uplatnit výdaje procentem z příjmů místo dokládání skutečných nákladů. V roce 2026 platí čtyři sazby podle druhu činnosti: 80 % (řemeslné živnosti, zemědělství), 60 % (ostatní živnosti), 40 % (jiná samostatná činnost) a 30 % (nájem). Každá sazba má strop: 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč. Sazby ani limity se pro rok 2026 oproti minulým letům nemění (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).
Výdajový paušál je nejjednodušší způsob, jak si jako OSVČ snížit základ daně. Nemusíte schovávat účtenky ani vést účetnictví o nákladech: stačí znát své příjmy a od nich odečtete zákonem dané procento jako výdaje. Tento návod vysvětluje, kdo paušál může použít, jak se přesně počítá, jaké jsou stropy pro rok 2026 a kdy se vám vyplatí víc než skutečné výdaje.
Co jsou výdajové paušály a jak fungují?
Výdajové paušály (také paušální výdaje nebo výdaje procentem z příjmů) jsou způsob, jak stanovit daňově uznatelné výdaje pevným procentem z dosažených příjmů. Místo abyste sčítali konkrétní faktury, nákupy a odpisy, uplatníte zákonem určené procento z toho, co jste vydělali.
Princip je jednoduchý:
- Sečtete všechny své příjmy ze samostatné činnosti za zdaňovací období.
- Vynásobíte je procentem podle druhu činnosti (80, 60, 40 nebo 30 %).
- Výsledek je vaše uznatelná výše výdajů. Rozdíl mezi příjmy a paušálními výdaji tvoří dílčí základ daně.
Tento postup upravuje § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (pro příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 odst. 4 téhož zákona (pro příjmy z nájmu). Paušál v sobě podle zákona zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s činností. Vedle paušálu už proto nemůžete uplatnit žádné další reálné výdaje, odpisy ani třeba leasing.
Výhodou je minimum administrativy. Nevedete daňovou evidenci o výdajích, neřešíte kategorizaci nákladů a snižujete riziko chyby při kontrole. Stačí evidovat příjmy a pohledávky.
Jaké jsou sazby výdajových paušálů v roce 2026?
V roce 2026 platí čtyři sazby paušálních výdajů. Která se na vás vztahuje, závisí na druhu činnosti, ze které příjem plyne. Pokud máte více druhů příjmů s různými sazbami, počítáte paušál pro každý druh zvlášť.
| Sazba | Druh příjmu | Maximální výše výdajů |
|---|---|---|
| 80 % | Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností | 1 600 000 Kč |
| 60 % | Příjmy z ostatního živnostenského podnikání (volné, vázané, koncesované živnosti mimo řemeslné) | 1 200 000 Kč |
| 40 % | Jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. svobodná povolání, autorská práva, příjmy z podnikání dle zvláštních předpisů) | 800 000 Kč |
| 30 % | Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku dle § 7 odst. 7 písm. d) a příjmy z nájmu dle § 9 odst. 4 | 600 000 Kč |
Zdroj: § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Sazby a stropy se pro rok 2026 nemění.
Stropy odpovídají hranici příjmů 2 000 000 Kč ročně. Strop u sazby 80 % (1 600 000 Kč) je totiž 80 % z dvou milionů, strop u sazby 60 % (1 200 000 Kč) je 60 % z dvou milionů a tak dál. To znamená, že z příjmů nad 2 000 000 Kč už paušál žádné další výdaje negeneruje: maximální paušální výdaj je vždy zastropován.
Která sazba platí pro řemeslnou a kterou pro volnou živnost?
Rozlišení mezi 80 % a 60 % je nejčastější zdroj omylů. Řemeslné živnosti (například zedník, truhlář, kadeřník, instalatér, opravář) spadají do 80 %. Volné, vázané a koncesované živnosti (například programátor s volnou živností „Výroba, obchod a služby", grafik, obchodník, marketér) spadají do 60 %. Seznam řemeslných živností je přílohou č. 1 živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.) — pokud si nejste jistí, najdete svůj obor právě tam nebo na výpisu z živnostenského rejstříku.
Jak se výdajový paušál počítá? Modelový příklad
Výpočet je přímočarý. Ukážeme si ho na třech typických situacích pro rok 2026.
Příklad 1 — programátor (volná živnost, 60 %) Roční příjmy: 900 000 Kč. Paušální výdaje: 900 000 × 60 % = 540 000 Kč. Dílčí základ daně: 900 000 − 540 000 = 360 000 Kč.
Příklad 2 — truhlář (řemeslná živnost, 80 %) Roční příjmy: 1 200 000 Kč. Paušální výdaje: 1 200 000 × 80 % = 960 000 Kč (pod stropem 1 600 000 Kč, uplatní se celé). Dílčí základ daně: 1 200 000 − 960 000 = 240 000 Kč.
Příklad 3 — překladatel (volná živnost, 60 %) s vysokým příjmem Roční příjmy: 2 500 000 Kč. Paušální výdaje vypočtené: 2 500 000 × 60 % = 1 500 000 Kč, ale strop je 1 200 000 Kč. Uplatní se proto jen 1 200 000 Kč. Dílčí základ daně: 2 500 000 − 1 200 000 = 1 300 000 Kč.
Na příkladu 3 je dobře vidět, proč se paušál nad hranicí 2 milionů příjmů přestává vyplácet: efektivní procento výdajů s rostoucím příjmem klesá. Nad 2 000 000 Kč navíc nemůžete využít paušální daň, která má svůj vlastní strop příjmů 2 000 000 Kč.
Z dílčího základu daně pak počítáte daň z příjmů fyzických osob sazbou 15 % (a 23 % nad zákonnou hranicí), od níž odečtete slevy na dani. Rychlou orientaci nabídne kalkulačka výdajových paušálů.
Kdo může výdajové paušály uplatnit?
Výdajový paušál může použít fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 nebo s příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Není podstatné, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost, ani zda jste, či nejste plátcem DPH.
Konkrétně paušál mohou využít zejména:
- OSVČ s živnostenským oprávněním (řemeslná, volná, vázaná i koncesovaná živnost).
- Svobodná povolání a podnikání podle zvláštních předpisů (například advokáti, lékaři, autoři, tlumočníci).
- Pronajímatelé s příjmy z nájmu podle § 9 (sazba 30 %, strop 600 000 Kč).
Paušál nemohou uplatnit poplatníci na podíl na zisku veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti (jako společník v. o. s. či komplementář k. s.). Takový podíl je dílčím základem daně podle § 7 odst. 1 písm. d), zatímco paušální výdaje podle § 7 odst. 7 lze uplatnit jen u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2. Paušál se rovněž netýká příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), které se daní zcela jinak.
Lze kombinovat paušál se zaměstnáním a se slevami na dani?
Ano. Pokud máte vedle podnikání i příjem ze zaměstnání, oba dílčí základy daně se v daňovém přiznání sečtou — na mzdu uplatníte skutečné zdanění zaměstnavatelem a na podnikání paušál.
Důležitá změna oproti starším článkům na internetu: dřívější omezení podle zrušeného § 35ca, které bránilo uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě při použití paušálu, už neplatí. Bylo zrušeno zákonem č. 170/2017 Sb. s účinností od zdaňovacího období 2018. Pro rok 2026 tak můžete při paušálu standardně uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně), daňové zvýhodnění na děti i slevu na manžela či manželku za zákonných podmínek.
Výdajový paušál, nebo skutečné výdaje?
Zlaté pravidlo zní: paušál se vyplatí tomu, kdo má nízké skutečné náklady. Programátor, konzultant nebo překladatel s minimem nákladů na materiál na paušálu zpravidla vydělají. Naopak řemeslník nakupující drahý materiál nebo podnikatel s vysokými provozními výdaji bývá lépe na skutečných výdajích a daňové evidenci.
Rychlé srovnání obou režimů:
| Hledisko | Výdajový paušál | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Administrativa | Minimální (evidence příjmů) | Daňová evidence všech výdajů |
| Vhodné pro | Nízké náklady | Vysoké náklady |
| Strop výdajů | Ano (dle sazby) | Ne |
| Odpisy, leasing navíc | Nelze | Lze |
| Riziko při kontrole | Nízké | Vyšší (dokládání výdajů) |
Podrobné srovnání s návodem, jak spočítat hranici, kdy se který režim vyplatí, najdete v článku skutečné, nebo paušální výdaje.
Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál (a naopak)?
Změnu mezi skutečnými a paušálními výdaji můžete provést mezi zdaňovacími obdobími, není ale úplně bez následků. Při přechodu je nutné upravit základ daně za rok předcházející změně podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.
Postup ve zkratce:
- Zvyšte základ daně za poslední rok o hodnotu pohledávek (které byste při úhradě zdanili) a o cenu zásob.
- Snižte základ daně o hodnotu dluhů.
- Tuto úpravu provedete podáním dodatečného daňového přiznání za rok předcházející změně.
- Pokud se kvůli úpravě změní vyměřovací základ, podejte i opravný přehled na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Pokud podáte dodatečné přiznání a zaplatíte případnou daň nejpozději v termínu řádného přiznání za rok, v němž ke změně došlo, nejste v prodlení a neplatíte úrok ani penále. Tatáž úprava platí i při opačném přechodu — z paušálu na skutečné výdaje.
Časté chyby při uplatnění výdajových paušálů
- Záměna 80 % a 60 %. Volná živnost není řemeslná. Uplatnění 80 % u volné živnosti je častý a snadno odhalitelný omyl.
- Uplatnění výdajů „navíc“. Vedle paušálu nelze přidat odpisy, leasing, sociální a zdravotní pojistné ani jiné reálné výdaje. Paušál už vše zahrnuje.
- Opomenutí stropu. U vysokých příjmů se uplatní jen maximální částka výdajů, ne celé vypočtené procento.
- Zapomenutý dodatečný přehled při přechodu. Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 se promítá i do přehledů pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
- Smíšení režimů u více příjmů. Pokud máte příjmy podle § 7 i § 9, nelze u jednoho použít paušál a u druhého skutečné výdaje libovolně — pravidlo „buď, anebo" platí v rámci téhož druhu příjmů; každý druh řešte zvlášť a konzistentně.
Shrnutí
Výdajové paušály jsou nejjednodušší cestou, jak si jako OSVČ snížit daňový základ bez vedení evidence nákladů. Pro rok 2026 platí beze změny čtyři sazby — 80, 60, 40 a 30 % — se stropy 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč podle druhu činnosti. Paušál se vyplatí podnikatelům s nízkými skutečnými náklady; kdo má vysoké výdaje, sáhne spíš po skutečných výdajích a daňové evidenci. Při přechodu mezi režimy nezapomeňte na úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 a na dodatečný přehled pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Často kladené otázky
Jaké jsou výdajové paušály pro rok 2026?
Pro rok 2026 platí čtyři sazby paušálních výdajů podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.: 80 % z příjmů ze zemědělství, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností (max. 1 600 000 Kč), 60 % z ostatního živnostenského podnikání (max. 1 200 000 Kč), 40 % z jiné samostatné činnosti (max. 800 000 Kč) a 30 % z nájmu (max. 600 000 Kč). Sazby ani limity se oproti minulým letům nemění.
Do jakého příjmu se vyplatí výdajový paušál?
Stropy výdajů odpovídají ročním příjmům 2 000 000 Kč. Nad touto hranicí už paušál negeneruje další výdaje, takže s rostoucím příjmem klesá efektivní procento uznatelných nákladů. Pro většinu OSVČ s nízkými náklady je paušál výhodný až do hranice 2 milionů; nad ní je vhodné porovnat zdanění se skutečnými výdaji.
Mohu při paušálu uplatnit slevu na dani a daňové zvýhodnění na dítě?
Ano. Dřívější omezení podle § 35ca bylo zrušeno zákonem č. 170/2017 Sb. už od zdaňovacího období 2018 a dnes neplatí (nesouvisí s pozdějším konsolidačním balíčkem). Pro rok 2026 tak můžete při výdajovém paušálu uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), daňové zvýhodnění na děti i slevu na manžela či manželku, splníte-li jejich zákonné podmínky.
Mohu vedle paušálu uplatnit ještě skutečné výdaje nebo odpisy?
Ne. Paušální výdaj podle zákona zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s činností. Vedle něj nelze uplatnit žádné reálné výdaje, odpisy, leasing ani zaplacené pojistné. Buď použijete paušál, nebo skutečné výdaje — v rámci téhož druhu příjmů nelze obojí kombinovat.
Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál?
Při přechodu musíte podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. upravit základ daně za předcházející rok: zvýšit ho o pohledávky a zásoby a snížit o dluhy. Úpravu provedete dodatečným daňovým přiznáním. Pokud podáte přiznání a zaplatíte daň do termínu řádného přiznání za rok změny, neplatíte úrok ani penále. Změní-li se vyměřovací základ, podejte i opravný přehled na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Jaký je rozdíl mezi výdajovým paušálem a paušální daní?
Výdajový paušál je způsob výpočtu výdajů (procentem z příjmů) v rámci běžného daňového přiznání. Paušální daň je naproti tomu zvláštní režim, v němž OSVČ platí jednu měsíční částku zahrnující daň i pojistné a nepodává daňové přiznání. Více v článku o paušální dani.