Kontrolní hlášení DPH: kdo, kdy a jak

Ve zkratce: Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, který ve sledovaném období uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. Právnická osoba ho podává vždy měsíčně do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, fyzická osoba ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH (tedy měsíčně, nebo čtvrtletně). Podává se výhradně elektronicky ve formátu XML. Za pozdní nebo nepodané hlášení hrozí pokuta od 1 000 do 50 000 Kč podle § 101h zákona č. 235/2004 Sb.

Kontrolní hlášení (KH) je samostatné daňové tvrzení zavedené od 1. ledna 2016. Slouží finanční správě k párování odpočtů a odvodů DPH mezi obchodními partnery, a tím k odhalování daňových podvodů (zejména karuselových). Nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení – podává se navíc.

Kdo musí podat kontrolní hlášení?

Povinnost podat kontrolní hlášení má podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, plátce DPH registrovaný v tuzemsku, pokud ve sledovaném období:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (řádek 1, 2 nebo 25 přiznání), nebo
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku a uplatňuje nárok na odpočet, nebo
• přijal plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (§ 92a), nebo
• uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Kontrolní hlášení nepodává identifikovaná osoba (ta není plátcem), osoba nepovinná k dani a plátce, který ve sledovaném období neuskutečnil ani nepřijal žádné sledované plnění – takový plátce takzvané nulové hlášení nepodává (na rozdíl od přiznání k DPH, které se podává i jako nulové).

Typická chyba: plátce, který v daném měsíci jen přijal fakturu od neplátce nebo uskutečnil pouze osvobozené plnění bez nároku na odpočet, často zbytečně podává nulové KH. Pokud nemá žádné sledované plnění, hlášení se nepodává.

Platí to i pro OSVČ a malé firmy?

Ano. Rozhoduje status plátce DPH, ne velikost ani právní forma. Jakmile se OSVČ stane plátcem DPH (povinně nebo dobrovolně), vzniká jí povinnost podávat kontrolní hlášení stejně jako velké firmě. Více o vzniku plátcovství najdete v článku o registraci k DPH.

Do kdy se podává kontrolní hlášení? (termíny 2026)

Lhůta pro podání se řídí § 101e zákona o DPH a liší se podle toho, zda je plátce právnickou, nebo fyzickou osobou.

Zdroj: § 101e zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Kontrolní hlášení DPH, 2026.

Klíčový rozdíl: právnická osoba podává kontrolní hlášení měsíčně i tehdy, když má čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Naproti tomu fyzická osoba kopíruje svou periodicitu DPH. To je nejčastěji přehlížené pravidlo – čtvrtletní s.r.o. musí i tak podávat KH každý měsíc.

Pokud poslední den lhůty (25.) připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den (§ 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Toto pravidlo se na kontrolní hlášení vztahuje stejně jako na ostatní daňová tvrzení.

Termíny podání kontrolního hlášení za rok 2026

Orientační přehled řádných lhůt (měsíční plátci a čtvrtletní plátci). Případné posuny přes víkend/svátek jsou již zohledněny:

Zdroj: § 101e zákona č. 235/2004 Sb. ve vazbě na § 33 daňového řádu; vlastní výpočet podle kalendáře 2026.

Jak podat kontrolní hlášení krok za krokem

Kontrolní hlášení lze podle § 101d odst. 1 zákona o DPH podat pouze elektronicky – datovou zprávou ve formátu a struktuře XML zveřejněné finanční správou. Papírové podání není možné a k daňovému hlášení podanému jinak než elektronicky se nepřihlíží.

1. Připravte data. Z účetního softwaru vyexportujte kontrolní hlášení ve formátu XML, nebo vyplňte formulář přímo v aplikaci EPO na portálu MOJE daně.
2. Zkontrolujte oddíl. Kontrolní hlášení má čtyři části: A (uskutečněná plnění – výstup), B (přijatá plnění – vstup), C (kontrolní řádky navázané na přiznání) a navazující oddíly. Plnění nad 10 000 Kč včetně DPH (podle data uskutečnění zdanitelného plnění, DUZP) se uvádí jednotlivě (řádky A.4 a B.2) s DIČ partnera, ostatní souhrnně (A.5 a B.3).
3. Načtěte soubor do EPO. Na portálu MOJE daně (adisspr.mfcr.cz) v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu načtěte XML; aplikace zkontroluje formát a strukturu.
4. Odešlete. Podepište uznávaným elektronickým podpisem, nebo odešlete přes datovou schránku, případně s ověřením identity (NIA, bankovní identita) či dodatečným potvrzením.
5. Uložte potvrzení. Po přijetí vzniká protokol o podání – uschovejte ho jako doklad o splnění lhůty.

Druhy kontrolního hlášení

Zdroj: § 101e a § 101f zákona č. 235/2004 Sb.

Následné kontrolní hlášení se vždy podává jako úplné – obsahuje všechny správné údaje za celé období, ne jen opravu. Poslední podané KH za dané období nahrazuje všechna předchozí.

Výzva správce daně a lhůty pro reakci

Pokud finanční úřad zjistí nesrovnalost (nebo plátce KH vůbec nepodal), zašle výzvu podle § 101g zákona o DPH. Na výzvu je nutné reagovat velmi rychle – lhůty jsou mnohem kratší než u podání.

Zdroj: § 101g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění od 1. 1. 2023.

Pozor na fikci doručení: výzva doručená do datové schránky se považuje za doručenou okamžikem přihlášení, nejpozději 10. den po dodání. Lhůta pro reakci na výzvu ke změně údajů (17 dnů) běží od dodání do schránky, ne až od přečtení.

Sankce za kontrolní hlášení: kolik zaplatíte?

Pokuty stanoví § 101h zákona o DPH a u prvních tří vznikají automaticky ze zákona – finanční úřad je nemusí nijak posuzovat.

Zdroj: § 101h zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Sankce ke kontrolnímu hlášení, 2026.

Poloviční pokuty pro fyzické osoby a další plátce

Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč (tedy písm. b až d) uloží správce daně v poloviční výši podle § 101h odst. 2 zákona o DPH, pokud je ke dni vzniku povinnosti pokutu uhradit plátce:

• fyzickou osobou (bez ohledu na zdaňovací období – typicky většina OSVČ), nebo
• plátcem, jehož zdaňovací období pro DPH je kalendářní čtvrtletí, nebo
• společností s ručením omezeným s jediným společníkem, který je fyzickou osobou.

Stačí splnit jednu z těchto tří podmínek. V takovém případě tedy místo 10 000 / 30 000 / 50 000 Kč činí pokuta 5 000 / 15 000 / 25 000 Kč. Poloviční výše se proto v praxi týká většiny OSVČ (které jsou fyzickými osobami), ne jen úzké výjimky.

Jednou ročně automatické prominutí pokuty 1 000 Kč a 10 000 Kč

Podle § 101j zákona o DPH povinnost uhradit pokutu 1 000 Kč (za pozdní podání bez výzvy, písm. a) ani pokutu 10 000 Kč (podání v náhradní lhůtě po výzvě, písm. b) nevznikne, pokud v daném kalendářním roce jde u plátce o první takové prodlení. Liberace platí pro každý z obou typů zvlášť – během roku se tedy automaticky promíjí jedno první prodlení typu a) i jedno první prodlení typu b). Toto liberování nastává automaticky ze zákona, není třeba o nic žádat. Každé další prodlení téhož typu v témže roce už pokutu vyvolá.

Pozor: § 101j řeší pouze automatickou liberaci prvních pochybení. Vyšší pokuty (zejména 30 000 a 50 000 Kč) lze řešit samostatně na žádost – obecné prominutí pokuty při jednom závažném pochybení za rok upravuje správce daně (žádost se správním poplatkem 1 000 Kč, podaná do 3 měsíců od právní moci platebního výměru). Automatická liberace § 101j a prominutí na žádost jsou dva různé mechanismy.

Modelové příklady s čísly

Příklad 1 – měsíční plátce, jednodenní zpoždění. Právnická osoba měla podat KH za březen 2026 do 27. 4. 2026 (25. 4. byla sobota), ale podala ho až 28. 4. bez výzvy. Jde o první prodlení v roce 2026, proto se pokuta 1 000 Kč podle § 101j zákona o DPH neukládá. Plátce neplatí nic.

Příklad 2 – druhé zpoždění v roce. Stejný plátce podá pozdě i KH za září 2026 (opět bez výzvy). Liberace tohoto typu pochybení se za rok 2026 již vyčerpala, vzniká pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH.

Příklad 3 – čtvrtletní OSVČ, nepodání ani na výzvu. Čtvrtletní plátce fyzická osoba nepodala KH za 2. čtvrtletí 2026 ani v náhradní 5denní lhůtě po výzvě. Vzniká pokuta podle § 101h odst. 1 písm. d), ale protože jde o fyzickou osobu (§ 101h odst. 2 písm. a; tento plátce navíc splňuje i podmínku čtvrtletního zdaňovacího období), uloží se poloviční výše – tedy 25 000 Kč místo 50 000 Kč.

Příklad 4 – s.r.o. s jediným společníkem. Jednočlenné s.r.o. (jediný společník je fyzická osoba) nezareaguje na výzvu ke změně údajů. Pokuta podle § 101h odst. 1 písm. c) činí 30 000 Kč, ale v poloviční výši 15 000 Kč dle § 101h odst. 2.

Časté chyby u kontrolního hlášení

• Čtvrtletní s.r.o. podává KH čtvrtletně. Chyba. Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy měsíčně, i když má DPH čtvrtletní (§ 101e).
• Podání nulového KH. Pokud nemáte sledované plnění, hlášení se nepodává. Nulové KH se nevyžaduje.
• Spoléhá se na to, že výzva přijde poštou. Výzva chodí nejčastěji do datové schránky a platí fikce doručení. Lhůta běží i bez přečtení.
• Plnění nad 10 000 Kč v souhrnném řádku. Plnění od 10 000 Kč včetně DPH patří do detailních oddílů A.4 / B.2 s DIČ partnera, ne do souhrnných A.5 / B.3.
• Záměny KH s přiznáním či souhrnným hlášením. Jde o tři samostatná podání. Kontrolní hlášení nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení.
• Pozdní reakce na výzvu. Lhůty u výzev jsou 5 až 17 dnů – řádově kratší než 25denní lhůta pro podání. Výzvy je třeba řešit přednostně.

Shrnutí

Kontrolní hlášení je povinné elektronické daňové tvrzení pro všechny plátce DPH se sledovaným plněním v tuzemsku. Právnické osoby ho podávají měsíčně, fyzické osoby podle své periodicity DPH, vždy do 25 dnů po skončení období (s posunem na pracovní den). Klíčové je hlídat krátké lhůty u výzev správce daně (5–17 dnů) a nezapomínat, že nulové hlášení se nepodává. Pokuty začínají na 1 000 Kč, první pochybení v roce se ale automaticky promíjí.

Často kladené otázky

Kdo musí podávat kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH registrovaný v tuzemsku, který ve sledovaném období uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, přijal plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, nebo uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato (§ 101c zákona č. 235/2004 Sb.). Identifikovaná osoba ani neplátce DPH kontrolní hlášení nepodávají.

Do kdy se podává kontrolní hlášení v roce 2026?

Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to i když má čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Fyzická osoba ho podává ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně do 25 dnů po skončení období (§ 101e zákona o DPH). Pokud 25. den připadne na víkend či svátek, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den.

Podává se nulové kontrolní hlášení?

Ne. Pokud plátce ve sledovaném období neuskutečnil ani nepřijal žádné sledované plnění, kontrolní hlášení nepodává. To je rozdíl oproti přiznání k DPH, které se podává i jako nulové. Nulové kontrolní hlášení finanční správa nevyžaduje.

Jaká je pokuta za pozdní kontrolní hlášení?

Za pozdní podání bez výzvy je pokuta 1 000 Kč, za podání v náhradní lhůtě po výzvě 10 000 Kč, za nepodání následného KH na výzvu 30 000 Kč a za nepodání ani po výzvě 50 000 Kč (§ 101h zákona o DPH). Fyzickým osobám, čtvrtletním plátcům a jednočlenným s.r.o. se pokuty b) až d) ukládají v poloviční výši (5 000 / 15 000 / 25 000 Kč). První pozdní podání bez výzvy v kalendářním roce se automaticky promíjí.

Jak se podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře XML zveřejněné finanční správou (§ 101d zákona o DPH). Podává se přes aplikaci EPO na portálu MOJE daně nebo datovou schránkou. Papírové podání není možné a nepřihlíží se k němu.

Kontrolní hlášení a přiznání k DPH – je to totéž?

Ne. Kontrolní hlášení je samostatné daňové tvrzení, které nenahrazuje ani přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení. Podává se navíc vedle nich. Souhrnné hlášení se navíc týká jen plnění do EU, zatímco kontrolní hlášení sleduje tuzemská plnění.

Co mám dělat, když mi přijde výzva ke kontrolnímu hlášení?

Záleží na typu výzvy a lhůty jsou výrazně kratší než pro řádné podání. Pokud jste kontrolní hlášení vůbec nepodali (výzva podle § 101g odst. 1 zákona o DPH), musíte ho podat v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení výzvy. Jde-li o pochybnosti o údajích (§ 101g odst. 2) a výzva přijde do datové schránky, máte na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů 17 dnů ode dne dodání; při jiném způsobu doručení jen 5 pracovních dnů od oznámení.

Pozor na fikci doručení: výzva poslaná do datové schránky se považuje za doručenou už okamžikem přihlášení, nejpozději 10. den po dodání, a lhůta 17 dnů běží od dodání, ne až od přečtení. Reagujte proto přednostně, jinak hrozí pokuta 30 000 Kč za nepodání následného hlášení na výzvu (v poloviční výši 15 000 Kč u fyzických osob, čtvrtletních plátců a jednočlenných s.r.o.).

Které faktury patří do kontrolního hlášení a jak se rozdělují?

Do kontrolního hlášení patří daňové doklady ke sledovaným plněním s místem plnění v tuzemsku – uskutečněná zdanitelná plnění na výstupu (oddíl A) a přijatá plnění, u kterých uplatňujete nárok na odpočet (oddíl B). Rozhodující je hranice 10 000 Kč včetně DPH.

Plnění od 10 000 Kč včetně DPH se uvádí jednotlivě, řádek po řádku s DIČ obchodního partnera (oddíly A.4 a B.2). Plnění pod tuto hranici se vykazují jen souhrnně jednou částkou (oddíly A.5 a B.3). Časté pochybení je zařadit doklad nad 10 000 Kč omylem do souhrnného řádku – pak se nespáruje s protistranou a finanční úřad pošle výzvu.

Jak opravím chybu v už podaném kontrolním hlášení?

Postup závisí na tom, zda ještě běží řádná lhůta. Pokud jste chybu zjistili před jejím uplynutím, podáte opravné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 1 zákona o DPH) – to plně nahradí původní řádné hlášení a do lhůty se počítá jako poslední podané. Pokud lhůta už uplynula, podáváte následné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 2), a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jste nesprávné nebo neúplné údaje zjistili.

Následné hlášení se vždy podává jako úplné: obsahuje všechny správné údaje za celé období, ne jen samotnou opravu. Poslední podané hlášení za dané období nahrazuje všechna předchozí. Podává se stejně jako řádné – elektronicky ve formátu XML přes EPO na portálu MOJE daně nebo datovou schránkou.

Musí kontrolní hlášení podávat i identifikovaná osoba?

Ne. Identifikovaná osoba kontrolní hlášení nepodává, protože není plátcem DPH – povinnost podle § 101c zákona o DPH se vztahuje jen na plátce DPH registrované v tuzemsku. Identifikovaná osoba sice plní některé povinnosti k DPH (například přiznání u přijatých přeshraničních plnění), ale do okruhu těch, kdo podávají kontrolní hlášení, nespadá.

Rozhoduje tedy status plátce, ne velikost ani právní forma. Jakmile se ovšem subjekt stane plátcem DPH (povinně či dobrovolně), povinnost podávat kontrolní hlášení mu vzniká stejně jako komukoli jinému – více v článku o registraci k DPH.

Jak se v kontrolním hlášení vykazuje režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge)?

Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH je sledovaným plněním, takže ho do kontrolního hlášení uvádějí obě strany. Odběratel, který přijal plnění v tomto režimu a přiznává z něj daň, ho vykazuje v oddíle B (přijatá plnění), dodavatel uskutečněné plnění v oddíle A.

Přijetí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti je přitom jedním z důvodů, proč povinnost podat kontrolní hlášení vzniká, i kdyby plátce jinak žádné sledované plnění neměl.

Jaká hrozí pokuta za pozdní kontrolní hlášení?

Pokud kontrolní hlášení podáte po lhůtě, ale ještě před tím, než vás k tomu vyzve správce daně, činí pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Tato pokuta vzniká přímo ze zákona, bez ohledu na délku prodlení i na to, zda šlo o nedbalost. Klíčová je ale automatická liberace podle § 101j: první takové pozdní podání bez výzvy v kalendářním roce se promíjí ze zákona, takže za první „zapomenuté" hlášení v roce ve skutečnosti nezaplatíte nic. Stejně se jednou ročně promíjí i pokuta 10 000 Kč za podání v náhradní lhůtě po výzvě. Každé další prodlení téhož typu v témže roce už pokutu vyvolá.

Výše pokuty roste podle toho, v jaké fázi povinnost splníte. Za podání až v náhradní lhůtě po výzvě správce daně je to 10 000 Kč (§ 101h odst. 1 písm. b), za nepodání následného hlášení na výzvu ke změně či doplnění údajů 30 000 Kč (písm. c) a za nepodání kontrolního hlášení ani po výzvě 50 000 Kč (písm. d). Nad rámec toho může správce daně uložit uváženou pokutu až 50 000 Kč za nesplnění povinnosti související s výzvou (§ 101h odst. 3) a až 500 000 Kč tomu, kdo nepodáním hlášení závažně ztěžuje nebo maří správu daní (§ 101h odst. 4). Pokuty písm. b) až d) se přitom ukládají v poloviční výši (5 000 / 15 000 / 25 000 Kč) fyzickým osobám, čtvrtletním plátcům DPH a jednočlenným s.r.o. s jediným společníkem – fyzickou osobou podle § 101h odst. 2.

Pokud vám pokuta přesto vznikne (například jako druhé prodlení v roce nebo ze závažnějšího pochybení), můžete o její prominutí požádat podle § 101k zákona o DPH, došlo-li k pochybení z ospravedlnitelného důvodu. Žádost se podává do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru a podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč; konkrétní ospravedlnitelné důvody (17 typových situací) vymezuje pokyn GFŘ-D-29. Automatická liberace prvního prodlení podle § 101j a prominutí na žádost podle § 101k jsou tedy dva odlišné mechanismy – první nastává sám ze zákona, druhý vyžaduje žádost.