Plátce DPH jako OSVČ: registrace a limity

Ve zkratce: U běžné zdanitelné činnosti OSVČ vzniká povinnost registrace k DPH, jakmile obrat v tuzemsku za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč (§ 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku k registraci podáte do 10 pracovních dnů od překročení a plátcem se standardně stanete od 1. ledna následujícího roku — nebo si v přihlášce zvolíte den následující po překročení (§ 6 odst. 2 písm. a). Od roku 2025 platí navíc druhý limit 2 536 500 Kč: pokud jej v témže roce také překročíte, stáváte se plátcem ze zákona už dnem následujícím po překročení (§ 6 odst. 2 písm. b). § 6 odst. 3 stanoví výjimku pro osobu uskutečňující pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Vedle povinné registrace se můžete k DPH přihlásit i dobrovolně, typicky když dodáváte firmám-plátcům a chcete uplatňovat odpočet daně.

Tento návod vysvětluje, jak se počítá obrat pro DPH, jak fungují oba limity, v jakých lhůtách se registrovat, kdy se vyplatí dobrovolná registrace, čím se liší plátce od identifikované osoby a jakých chyb se vyvarovat. Všechna čísla, sazby a paragrafy platí pro rok 2026.

Od jakého obratu se OSVČ stává plátcem DPH?

Rozhodující hranice pro běžnou zdanitelnou činnost je 2 000 000 Kč obratu v tuzemsku za kalendářní rok. Vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jakmile součet vašich relevantních plnění od 1. ledna do 31. prosince tuto částku překročí, vzniká vám registrační povinnost; výjimku podle § 6 odst. 3 je nutné posoudit, uskutečňujete-li pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

Od 1. ledna 2025 přitom platí dvě zásadní změny, které se promítají i do roku 2026:

• Obrat se sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli za posledních 12 bezprostředně předcházejících měsíců jako dříve.
• Vedle limitu 2 000 000 Kč se sleduje i druhý, vyšší limit 2 536 500 Kč (ekvivalent 100 000 EUR), který má jiné — přísnější — důsledky.

Oba limity i pravidlo počítání obratu za kalendářní rok zavedla novela č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025 a beze změny platí i pro rok 2026.

Co se počítá do obratu pro DPH?

Obratem se podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb. rozumí souhrn úplat (bez daně) za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Patří sem zejména:

• úplaty za zdanitelná plnění (dodání zboží a poskytnutí služeb v ČR),
• úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet (např. dodání zboží do jiného členského státu),
• některá osvobozená plnění bez nároku na odpočet (např. finanční nebo nájemní), pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se naopak nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku, pokud tento prodej není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti (§ 4a odst. 3). Důležité je, že pro obrat je rozhodující datum uskutečnění plnění, nikoli datum úhrady — počítáte tedy uskutečněná plnění, ne pouze uhrazené nebo vystavené faktury. Podrobný výpočet a hraniční případy rozebírá samostatný článek registrace k DPH.

Pozor: do obratu pro DPH se započítávají i příjmy, které danit z hlediska daně z příjmů třeba nemusíte stejným způsobem. Obrat pro DPH a základ daně z příjmů jsou dvě různé veličiny — nezaměňujte je.

Jak funguje první limit 2 000 000 Kč?

Pokud za kalendářní rok překročíte obrat 2 000 000 Kč, ale nepřekročíte druhý limit 2 536 500 Kč, máte podle § 94 zákona č. 235/2004 Sb. povinnost podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne překročení.

Plátcem se v tomto případě standardně stáváte až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Zákon vám ale dává volbu podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.: v přihlášce můžete uvést, že chcete být plátcem už dnem následujícím po překročení obratu. To se hodí například tehdy, když plánujete velké nákupy s DPH a chcete dříve uplatnit odpočet.

Modelový příklad. OSVČ grafik fakturuje firmám a 15. září 2026 mu obrat za rok 2026 vystoupá na 2 050 000 Kč. Druhý limit nepřekročí. Přihlášku musí podat do 10 pracovních dnů, tedy nejpozději 29. září 2026. Plátcem se stane od 1. ledna 2027 — pokud si v přihlášce nezvolí dřívější datum.

Jak funguje druhý limit 2 536 500 Kč?

Toto je nejdůležitější změna od roku 2025. Pokud v témže kalendářním roce překročíte i vyšší limit 2 536 500 Kč (§ 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.), nečekáte na 1. leden — stáváte se plátcem ze zákona dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy byl tento obrat překročen. Přihlášku k registraci přitom podáváte rovněž do 10 pracovních dnů od překročení.

Prakticky to znamená, že plátcem jste i bez ohledu na to, zda přihlášku stihnete podat. U zdanitelných plnění uskutečněných od následujícího dne musíte uplatnit příslušný režim DPH a odvádět daň, jinak vám hrozí doměření daně i sankce. Rozhoduje datum uskutečnění plnění, nikoli samotné datum vystavení faktury.

Modelový příklad. Stejný grafik má v listopadu 2026 mimořádně silný rok a 20. listopadu 2026 jeho obrat dosáhne 2 600 000 Kč. Tím překročil i druhý limit. Plátcem DPH se stává od 21. listopadu 2026 přímo ze zákona; přihlášku musí podat do 10 pracovních dnů. U zdanitelných plnění uskutečněných od 21. listopadu už jako plátce uplatňuje příslušnou DPH.

Jak podat přihlášku k registraci krok za krokem

1. Zkontrolujte obrat průběžně, ideálně po každém měsíci. Sledujte součet uskutečněných plnění od začátku kalendářního roku.
2. Určete den překročení limitu — den, kdy součet poprvé přesáhl 2 000 000 Kč (případně i 2 536 500 Kč).
3. Podejte přihlášku k registraci elektronicky přes portál MOJE daně (Daňový portál) nebo datovou schránkou, a to do 10 pracovních dnů od překročení (§ 94 zákona o DPH).
4. Zvolte datum vzniku plátcovství. U prvního limitu si můžete zvolit dřívější termín než 1. leden; u druhého limitu je datum dané zákonem.
5. Začněte vystavovat daňové doklady s DPH od data, kdy se stáváte plátcem, a veďte evidenci pro účely DPH.
6. Podávejte přiznání k DPH ve lhůtě podle § 101 zákona o DPH; kontrolní hlášení podávejte, pokud pro ně vznikne povinnost podle § 101c, ve lhůtě podle § 101e. Přihlédněte k odlišné periodicitě právnických a fyzických osob.

Náležitosti faktury plátce DPH (DIČ obou stran, základ daně, sazba a výše daně) shrnuje článek fakturace OSVČ.

Kdy se vyplatí dobrovolná registrace k DPH?

I když obrat 2 000 000 Kč nepřekročíte, můžete se k DPH přihlásit dobrovolně podle § 6f zákona č. 235/2004 Sb. Podmínkou je, že jako osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku uskutečňujete (nebo budete uskutečňovat) plnění s nárokem na odpočet daně.

Dobrovolná registrace dává smysl hlavně tehdy, když:

• dodáváte převážně firmám-plátcům DPH (B2B) — ti si mohou při splnění podmínek DPH odečíst, takže se pro ně cenový dopad může snížit,
• máte vysoké vstupní náklady s DPH (zboží, materiál, technika) a chcete si uplatnit odpočet daně na vstupu,
• očekáváte v některých obdobích nadměrný odpočet (vstupy s DPH převyšují výstupy), který vám finanční úřad vrátí.

Naopak nevýhodná bývá pro OSVČ, které prodávají hlavně koncovým spotřebitelům (B2C) — registrace může zvýšit cenu pro zákazníka, nebo snížit vaši marži, pokud koncovou cenu nezměníte. Dopad závisí na použité sazbě DPH a možnosti odpočtu daně na vstupu. K tomu přibývá administrativa: přiznání k DPH a případně kontrolní hlášení podle skutečných plnění.

Téma podrobně rozebírá samostatný článek dobrovolná registrace k DPH.

Plátce DPH, nebo identifikovaná osoba — jaký je rozdíl?

Hranici 2 000 000 Kč si nepleťte s povinnostmi při obchodu se zahraničím. I neplátce DPH se totiž může stát identifikovanou osobou, a to bez ohledu na obrat:

• při pořízení zboží z jiného státu EU nad 326 000 Kč v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce — identifikovanou osobou se stáváte dnem onoho pořízení, kterým byl limit překročen (§ 6g zákona o DPH),
• při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v ČR — např. reklama na Googlu či Facebooku — a to bez jakéhokoli limitu (§ 6h),
• při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, není-li tam osvobozena, rovněž bez limitu (§ 6i); při dostatečně určité službě může registraci vyvolat už přijatá záloha.

Identifikovaná osoba přiznává českou DPH u vymezených přeshraničních přijetí (například u přijaté služby od zahraniční osoby); při poskytnutí služby do jiného členského státu plní zejména registrační a oznamovací povinnosti. U běžných tuzemských plnění zůstává neplátcem a nemá nárok na odpočet daně na vstupu. Přihlášku podává do 15 dnů ode dne, kdy se identifikovanou osobou stala (§ 97 zákona o DPH). Rozdíly a příklady najdete v článku identifikovaná osoba.

Časté chyby při registraci k DPH

• Sledování obratu za 12 měsíců místo za kalendářní rok. Od roku 2025 se obrat počítá výhradně za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.). Staré pravidlo „posledních 12 měsíců" už neplatí.
• Přehlédnutí druhého limitu 2 536 500 Kč. Při jeho překročení se stáváte plátcem hned následující den, ne až od ledna. U zdanitelných plnění uskutečněných od tohoto dne uplatníte příslušný režim DPH bez ohledu na samotné datum vystavení faktury.
• Záměna data uskutečnění plnění za datum úhrady. Do obratu patří uskutečněná plnění, ne pouze to, co vám přišlo na účet. Ani datum vystavení faktury není samo o sobě rozhodné.
• Opožděná přihláška. Lhůta je jen 10 pracovních dnů od překročení; její zmeškání může vést k sankcím.
• Dobrovolná registrace u B2C bez rozmyslu. Pokud prodáváte spotřebitelům, porovnejte možný růst koncové ceny nebo pokles marže s nárokem na odpočet DPH z nákupů.
• Zapomenutí na paušální daň. Vznik plátcovství DPH nebo registrační povinnosti (mimo identifikovanou osobu) vede k ukončení paušálního režimu uplynutím daného zdaňovacího období; Finanční správa vyžaduje oznámení skutečnosti do 15 dnů. Za tento rok pak zpravidla daň není rovna paušální dani a vzniknou běžné povinnosti přiznání a přehledů.

Shrnutí

U běžné zdanitelné činnosti OSVČ vzniká povinná registrace při překročení obratu 2 000 000 Kč v tuzemsku za kalendářní rok (§ 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.); plátcovství pak vzniká od 1. ledna příštího roku, nebo dříve dle volby. Od roku 2025 platí navíc druhý limit 2 536 500 Kč, jehož překročením se stáváte plátcem už dnem následujícím přímo ze zákona. V obou případech podáváte přihlášku do 10 pracovních dnů. Osoba uskutečňující pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet má výjimku podle § 6 odst. 3. Mimo povinnou registraci se můžete přihlásit dobrovolně podle § 6f; dopad posuďte podle odběratelů a vstupů s DPH. Obchod se zahraničím přitom řeší samostatný institut identifikované osoby, který s hranicí 2 000 000 Kč nesouvisí.

Časté dotazy

Od jakého obratu musím být plátcem DPH?

U běžné zdanitelné činnosti vzniká povinná registrace při překročení obratu 2 000 000 Kč v tuzemsku za kalendářní rok podle § 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Pokud ve stejném roce překročíte i vyšší limit 2 536 500 Kč, stáváte se plátcem ze zákona už dnem následujícím po překročení. Při výhradně osvobozených plněních bez nároku na odpočet posuďte výjimku § 6 odst. 3.

Do kdy musím podat přihlášku k registraci?

Přihlášku k registraci podáváte do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byl obrat překročen (§ 94 zákona o DPH). Tato lhůta platí pro první i druhý limit a podává se elektronicky přes Daňový portál nebo datovou schránkou.

Kdy přesně se stanu plátcem po překročení obratu?

Při překročení prvního limitu 2 000 000 Kč se plátcem stáváte od 1. ledna následujícího kalendářního roku, případně dříve, pokud si to zvolíte v přihlášce. Při překročení druhého limitu 2 536 500 Kč se stáváte plátcem dnem bezprostředně následujícím po dni překročení, a to přímo ze zákona.

Vyplatí se mi stát se plátcem DPH dobrovolně?

Dobrovolná registrace podle § 6f zákona o DPH se vyplatí hlavně tehdy, když dodáváte převážně firmám-plátcům DPH (B2B) a máte vysoké vstupní náklady s DPH, z nichž chcete uplatnit odpočet. U prodeje koncovým spotřebitelům (B2C) je potřeba spočítat cenu, marži a odpočet ze vstupů; samotná registrace neznamená automatické zdražení o celou sazbu DPH.

Jak se počítá obrat pro DPH?

Obratem je souhrn úplat bez daně za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku (§ 4a zákona o DPH). Rozhodující je datum uskutečnění plnění, ne datum úhrady. Prodej dlouhodobého majetku se nezapočítává, pokud není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti. Od roku 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok.

Je identifikovaná osoba totéž co plátce DPH?

Není. Identifikovaná osoba odvádí DPH jen z přeshraničních plnění (nákup služby nebo zboží z EU), ale u tuzemských plnění zůstává neplátcem a nepřipočítává českým zákazníkům DPH. Plátce DPH naopak odvádí daň ze všech zdanitelných plnění a má nárok na odpočet.