Oprava základu daně a výše DPH (dobropis)

Oprava základu daně a DPH 2026: podmínky opravného daňového dokladu, lhůty a rozdíl mezi postupy podle § 42 a § 43 zákona o DPH.

Obsah článku

Ve zkratce: Když se po uskutečnění plnění změní cena – sleva, reklamace či vrácení zboží – plátce DPH opraví základ daně podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb. Opravný daňový doklad vystaví, pokud je povinný podle § 42 odst. 4; do 15 dnů od rozhodné skutečnosti vynaloží rozumně požadovatelné úsilí, aby se dostal příjemci do dispozice. Pro běžné původní plnění od 1. 1. 2025 platí lhůta do konce sedmého kalendářního roku po roce vzniku povinnosti přiznat původní daň; přijaté zálohy a další případy mají zvláštní pravidla. Snížení základu daně se obvykle uvede v běžném přiznání za období úsilí o doručení. Chybně přiznanou vyšší daň lze podle § 43 opravit dodatečným přiznáním za původní období za zákonných podmínek.


Co je oprava základu daně a kdy ji musíte provést?

Oprava základu daně řeší situaci, kdy jste fakturu vystavili a daň přiznali správně, ale později se změnily okolnosti, na jejichž základě se mění základ daně nebo výše úplaty. Plátce je v těchto případech povinen základ daně opravit – nejde o dobrovolnost (§ 42 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Opravu základu daně podle § 42 provedete zejména při:

  • zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění (typicky vrácené zboží),
  • snížení nebo zvýšení základu daně podle § 36 a § 36a, ke kterému dojde po dni uskutečnění plnění (sleva, bonus, dodatečná reklamace, množstevní rabat),
  • vrácení úplaty (zálohy), z níž vznikla povinnost přiznat daň, aniž bylo plnění uskutečněno,
  • použití úplaty na jiné plnění, pokud bylo z přijaté zálohy přiznáno DPH.

Pozor na rozdíl proti opravě výše daně podle § 43. Zatímco § 42 řeší změnu, která nastala až po uskutečnění plnění (cena byla správná, pak se změnila), § 43 řeší chybu od počátku, která zvýšila přiznanou daň – například použití sazby 21 % místo 12 % nebo zdanění osvobozeného plnění. Chybně nízká přiznaná daň se napravuje podle pravidel daňového řádu; § 45 odst. 5 umožňuje vystavit opravný doklad. Tomuto rozlišení se věnuje samostatná kapitola níže.

Poznámka k pojmům: zákon o DPH od roku 2013 nepoužívá slova „dobropis“ a „vrubopis“. Oficiální termín je opravný daňový doklad. V praxi se „dobropis“ běžně používá pro opravný doklad, který daň snižuje, a „vrubopis“ pro doklad, který daň zvyšuje. V tomto článku používáme oba pojmy jako synonyma.


Co je opravný daňový doklad (dobropis)?

Opravný daňový doklad je daňový doklad, kterým plátce dokládá opravu původního plnění – mění základ daně, výši daně, nebo obojí. Navazuje na konkrétní původní daňový doklad a uvádí pouze rozdíl oproti původnímu stavu, nikoli novou celkovou částku.

Plátce zpravidla vystaví opravný daňový doklad; § 42 odst. 4 dovoluje opravu jen v evidenci, pokud neměl povinnost vystavit původní doklad, nebo jej sice vystavil, ale příjemce mu pro účely opravy není dostatečně znám. Pokud opravný doklad vystavuje, musí vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, aby se doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů od rozhodného dne (§ 42 odst. 5).

Při přípustné opravě jen v evidenci podle § 42 odst. 4 písm. b) plátce zachová doložitelnost důvodu, částky i rozhodného dne. U B2C prodeje závisí povinnost vystavit původní doklad na § 28, nelze ji vyvozovat pouze ze statusu zákazníka.


Jak vystavit opravný daňový doklad – náležitosti podle § 45

Opravný daňový doklad musí podle § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. obsahovat tyto údaje:

NáležitostPopis
Identifikace plátce (dodavatele)Jméno/název a DIČ osoby, která plnění uskutečnila
Identifikace příjemceJméno/název a DIČ příjemce, pokud mu bylo přiděleno (§ 29 odst. 3)
Evidenční číslo původního daňového dokladuČíslo opravované faktury (vazba na původní plnění)
Evidenční číslo opravného daňového dokladuVlastní pořadové číslo opravného dokladu
Důvod opravyNapř. „sleva z ceny“, „vrácení zboží“, „reklamace“
Rozdíl základu daněO kolik se základ daně mění (zpravidla se znaménkem minus)
Rozdíl výše daněO kolik se mění samotná DPH
Rozdíl celkové úplatyRozdíl mezi opravenou a původní úplatou
Den uvedený v § 42 odst. 3Den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu

Zdroj: § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Údaje na opravném dokladu se uvádějí jako rozdíl, ne jako nové absolutní hodnoty.

Oprava zjednodušeného dokladu. Pokud byl původní doklad zjednodušený a příjemce není plátci dostatečně znám, nemusí opravný doklad obsahovat označení a DIČ příjemce ani rozdíl základu a daně; rozdíl celkové úplaty zůstává povinný (§ 45 odst. 2). Je-li příjemce znám, tato výjimka se neuplatní.

Souhrnný opravný doklad. Pokud se oprava týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady (např. roční bonus za všechny dodávky), lze vystavit jeden souhrnný opravný daňový doklad. Společné údaje pro všechny opravy se uvedou jen jednou; pokud na něm nejsou čísla původních dokladů, musí být plnění vymezena tak, aby byla vazba na původní plnění jednoznačně určitelná (§ 45 odst. 4).


Lhůty: 15 dnů na doklad a 7 let na opravu

U opravy základu daně běží dvě nezávislé lhůty – nezaměňujte je.

Lhůta 15 dnů na vystavení a doručení dokladu

Je-li opravný daňový doklad povinný, musí být vystaven a plátce musí vynaložit přiměřené úsilí, aby se dostal do dispozice odběratele do 15 dnů od rozhodného dne podle § 42 odst. 3. Rozhodným dnem je zpravidla den, kdy skutečnost nastala, nikoli až den, kdy ji plátce zjistil. Prokazatelné odeslání může doložit vynaložené úsilí; samo o sobě je třeba posoudit podle konkrétních okolností.

Lhůta 7 let na samotnou opravu

Opravu základu daně nelze provést, pokud rozhodný den nastane po konci sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění (§ 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb.).

Tato sedmiletá lhůta platí pro plnění uskutečněná od 1. 1. 2025 – zavedla ji novela č. 461/2024 Sb. Pro plnění uskutečněná do 31. 12. 2024 platí původní tříletá lhůta. U oprav základu daně z přijatých záloh před uskutečněním plnění zůstává tříletá lhůta (§ 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025).

Datum původního plněníMaximální lhůta pro opravu základu daně
Od 1. 1. 2025konec 7. kalendářního roku po roce vzniku povinnosti přiznat daň
Do 31. 12. 2024konec 3. kalendářního roku po roce vzniku povinnosti přiznat daň

Zdroj: § 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.; Finanční správa, Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

Příklad lhůty. Fakturu jste vystavili a daň přiznali za leden 2026. Sedmiletá lhůta pro opravu základu daně běží do konce roku 2033 (sedmý kalendářní rok po roce 2026). Pro běžný případ podle § 42 odst. 8 je po 31. 12. 2033 rozhodný den již pozdě; zákon má zvláštní pravidla pro dílčí plnění a přenechání zboží k užití (§ 42 odst. 8–9).


Do kterého přiznání oprava patří?

Tady je nejčastější zdroj chyb. Záleží na tom, zda oprava daň snižuje, nebo zvyšuje – a zda jde o opravu podle § 42, nebo § 43.

Snížení daně (§ 42) – běžné přiznání za období odeslání dokladu

Při opravě, která snižuje daň na výstupu (typický dobropis – sleva, vrácení zboží), se oprava považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné dnem, kdy nastaly rozhodné skutečnosti (§ 42 odst. 3). Má-li dodavatel povinnost vystavit opravný daňový doklad, uplatní snížení až v běžném přiznání za zdaňovací období, ve kterém vynaložil úsilí o doručení opravného dokladu odběrateli (§ 42 odst. 6).

U plnění, u nichž plátce nemá povinnost vystavit opravný daňový doklad (např. plnění pro nepodnikatele), se snížení daně uvede do běžného přiznání za období, ve kterém byla oprava provedena (§ 42 odst. 6).

Nepodáváte tedy dodatečné přiznání za původní období – opravu vykážete v řádném přiznání za aktuální období se zápornými hodnotami.

Zvýšení daně (§ 42) – běžné přiznání za období uskutečnění opravy

Pokud oprava daň zvyšuje (vrubopis), uplatní ji dodavatel rovněž v běžném přiznání, a to za období, ve kterém se oprava jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněnou.

Oprava chybně vyšší daně (§ 43) – dodatečné přiznání za původní období

Pokud jste daň od počátku přiznali vyšší, než stanoví zákon (například 21 % místo 12 %), můžete postupovat podle § 43. Opravu provedete v dodatečném přiznání za období, ve kterém byla daň nesprávně uplatněna, nejpozději do 3 let od konce tohoto období. Je-li příjemcem plátce nebo identifikovaná osoba, lze opravu uplatnit nejdříve, když obdrží opravný daňový doklad; v případech opravy pouze v evidenci podle § 43 odst. 2 je rozhodný den provedení opravy v evidenci.

SituaceParagrafKam oprava patří
Sleva, vrácení zboží, reklamace (snížení)§ 42Běžné přiznání za období odeslání dokladu odběrateli
Dodatečné navýšení ceny (zvýšení)§ 42Běžné přiznání za období uskutečnění opravy
Chybně vyšší původní daň§ 43Dodatečné přiznání za původní zdaňovací období; do 3 let

Zdroj: § 42 a § 43 zákona č. 235/2004 Sb.


Co dělá odběratel – oprava odpočtu daně (§ 74)

Oprava základu daně má zrcadlový efekt na straně odběratele, aby byla zachována neutralita DPH. Pokud dodavatel sníží základ daně (vystaví dobropis), musí odběratel, který si uplatnil odpočet, snížit svůj uplatněný odpočet daně podle § 74.

Klíčové je, že odběratel opravu odpočtu provede za zdaňovací období, ve kterém se o rozhodných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl – tedy nečeká nutně na fyzické převzetí dokladu. Pokud se o slevě nebo vrácení dozvěděl dříve než obdržel papír, musí odpočet snížit už za toto dřívější období (§ 74 odst. 1).

U opravy, která odpočet zvyšuje (ve prospěch odběratele), je odběratel oprávněn odpočet zvýšit nejdříve za období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu však nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně považuje za uskutečněnou (§ 74 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.). Po této lhůtě odběratel zvýšení odpočtu z titulu opravy uplatnit nemůže, i kdyby doklad obdržel později.


Opravný doklad v kontrolním hlášení

Opravu uvádíte i v kontrolním hlášení podle stejné logiky jako běžný doklad – rozhoduje hodnota:

  • Oprava s absolutní hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně – při splnění podmínek pro jednotlivý řádek ji dodavatel uvede do oddílu A.4, odběratel do oddílu B.2.
  • Oprava s absolutní hodnotou do 10 000 Kč včetně daně – obvykle se uvede souhrnně do oddílu A.5 (dodavatel), resp. B.3 (odběratel). Rozhoduje hodnota samotné opravy, nikoli původního plnění.

Vykazuje se rozdíl základu daně a daně (zpravidla se záporným znaménkem u dobropisu). Podrobnosti o vazbě přiznání a kontrolního hlášení najdete v článku přiznání k DPH.


Modelový příklad: dobropis na slevu

Firma A (plátce DPH, měsíční) vystavila v lednu 2026 fakturu odběrateli B:

  • Základ daně: 100 000 Kč, DPH 21 %: 21 000 Kč, celkem 121 000 Kč.

V březnu 2026 reklamace vedla k poskytnutí slevy 10 %. Firma A vystaví opravný daňový doklad (dobropis) dne 12. 3. 2026 a téhož dne ho odešle odběrateli.

Na opravném dokladu se uvede rozdíl:

PoložkaRozdíl
Rozdíl základu daně−10 000 Kč
Rozdíl DPH (21 %)−2 100 Kč
Rozdíl celkem−12 100 Kč

Dopad do přiznání:

  • Firma A (dodavatel): sníží daň na výstupu o 2 100 Kč v řádném přiznání za březen 2026 (období odeslání dokladu), nikoli za leden. V kontrolním hlášení uvede dobropis v oddílu A.4 (absolutní hodnota opravy 12 100 Kč).
  • Firma B (odběratel): sníží uplatněný odpočet o 2 100 Kč za období, kdy se o slevě dozvěděla (§ 74); doklad uvede v oddílu B.2.

Sleva tedy neopravuje původní lednové přiznání – promítne se do března, kdy byl dobropis vystaven a odeslán.


Časté chyby při opravě základu daně

  • Záměna § 42 a § 43. Změna ceny po uskutečnění plnění (sleva, vrácení) patří pod § 42 do běžného přiznání. § 43 se týká pouze původně chybně vyšší přiznané daně; chybně nižší daň se napravuje podle pravidel daňového řádu.
  • Oprava ve špatném období. Dobropis (snížení) se u dodavatele neuvádí do původního přiznání, ale do období, kdy byl doklad odeslán odběrateli (§ 42 odst. 6).
  • Chybějící vazba na původní plnění. Opravný doklad obvykle uvádí evidenční číslo původního dokladu (§ 45 odst. 1); u souhrnného opravného dokladu lze podle § 45 odst. 4 použít jednoznačné jiné vymezení původních plnění.
  • Uvedení nové celkové částky místo rozdílu. Na opravný doklad patří jen rozdíl základu a daně, ne přepočítaná celá faktura.
  • Odběratel čeká s opravou odpočtu na doklad. Odpočet je třeba snížit už za období, kdy se odběratel o důvodu opravy dozvěděl, i kdyby doklad ještě fyzicky neměl (§ 74 odst. 1).
  • Zmeškání lhůty. Běžná oprava podle § 42 odst. 8 je vázána na sedmiletou lhůtu (u starších plnění na předchozí úpravu); přijaté zálohy před uskutečněním plnění a další zvláštní situace mají vlastní pravidla.

Postup krok za krokem

  1. Určete typ opravy – jde o následnou změnu (§ 42), původně chybně vyšší daň (§ 43), nebo původně chybně nižší daň řešenou daňovým řádem?
  2. Zkontrolujte lhůtu podle § 42 odst. 8–9 a přechodné úpravy; u chybně vyšší daně podle § 43 odst. 4 platí tři roky od konce původního zdaňovacího období.
  3. Vystavte opravný daňový doklad, pokud je povinný, s náležitostmi podle § 45; ověřte výjimky pro opravu v evidenci a pro zjednodušený či souhrnný doklad.
  4. Vynaložte přiměřené úsilí o doručení do 15 dnů od rozhodného dne a uchovejte důkazy o postupu (§ 42 odst. 5).
  5. Zařaďte opravu do správného přiznání – snížení podle § 42 zpravidla do běžného přiznání za období úsilí o doručení; opravu chybně vyšší daně podle § 43 do dodatečného přiznání za období chyby. Po zrušení registrace se uplatní § 42a.
  6. Uveďte opravu v kontrolním hlášení (A.4/B.2 nad 10 000 Kč, jinak A.5/B.3).
  7. Jste-li odběratel, opravte uplatněný odpočet podle § 74 za období, kdy jste se o důvodu opravy dozvěděli.

Shrnutí

Oprava základu daně podle § 42 zákona o DPH řeší následnou změnu původně správného plnění. Je-li povinný opravný daňový doklad, musí plátce do 15 dnů od rozhodného dne vynaložit rozumně požadovatelné úsilí, aby se dostal příjemci do dispozice. Pro běžná původní plnění od 1. 1. 2025 platí sedmiletá lhůta podle § 42 odst. 8; pro zálohy a jiné situace existují výjimky. Snížení daně se obvykle uvádí v běžném přiznání za období úsilí o doručení; původně chybně vyšší daň řeší § 43 přes dodatečné přiznání. Odběratel opravuje odpočet podle § 74.


FAQ – oprava základu daně a opravný daňový doklad

Jaký je rozdíl mezi opravou základu daně (§ 42) a opravou výše daně (§ 43)?

Oprava základu daně podle § 42 řeší změnu, která nastala až po uskutečnění plnění – původní faktura byla správná, ale později došlo ke slevě, reklamaci nebo vrácení zboží. Oprava výše daně podle § 43 řeší chybu od počátku, která zvýšila přiznanou daň, například sazbu 21 % místo 12 %. Liší se i zařazením do přiznání: § 42 zpravidla do běžného přiznání, § 43 do dodatečného přiznání za původní období.

Do kdy musím vystavit opravný daňový doklad?

Je-li opravný daňový doklad povinný, musíte jej vystavit do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, a vynaložit přiměřené úsilí, aby se dostal do dispozice odběratele (§ 42 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.). Je třeba doložit přiměřené úsilí, aby se doklad dostal příjemci do dispozice; skutečné převzetí nemusí být prokázáno.

Jak dlouho zpětně mohu opravit základ daně?

U zdanitelných plnění uskutečněných od 1. 1. 2025 lze opravu provést nejpozději do konce sedmého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň (§ 42 odst. 8 ve znění novely č. 461/2024 Sb.). U plnění do 31. 12. 2024 platí původní tříletá lhůta.

Do kterého přiznání patří dobropis na slevu?

Dobropis, který snižuje daň na výstupu, se u dodavatele uvádí do běžného (řádného) přiznání za zdaňovací období, ve kterém vynaložil úsilí o doručení opravného dokladu odběrateli (§ 42 odst. 6). Nepodává se dodatečné přiznání za období původní faktury – oprava se promítne do aktuálního období.

Musí odběratel reagovat na přijatý dobropis?

Ano. Pokud odběratel uplatnil odpočet daně a dodavatel sníží základ daně, musí odběratel uplatněný odpočet snížit podle § 74. Opravu provede za zdaňovací období, ve kterém se o rozhodných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl – případně i dříve, než obdrží samotný opravný doklad.

Do kdy může odběratel zvýšit odpočet z přijatého opravného dokladu?

Je-li oprava ve prospěch odběratele (zvyšuje odpočet, typicky vrubopis), je odběratel oprávněn odpočet zvýšit nejdříve za období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad. Toto zvýšení ale nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém se oprava základu daně považuje za uskutečněnou (§ 74 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.). Po této lhůtě již zvýšený odpočet z titulu opravy uplatnit nelze.

Co musí opravný daňový doklad obsahovat?

Podle § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. musí obsahovat identifikaci dodavatele i odběratele včetně přiděleného DIČ, evidenční číslo původního i opravného dokladu, důvod opravy, rozdíl základu daně, rozdíl daně, rozdíl celkové úplaty a den rozhodný pro opravu. Údaje se uvádějí jako rozdíl oproti původní faktuře, ne jako nová celková částka. U původního zjednodušeného dokladu lze některé údaje vynechat pouze tehdy, když příjemce není plátci dostatečně znám (§ 45 odst. 2); u souhrnné opravy lze původní doklady nahradit jednoznačným vymezením plnění (§ 45 odst. 4).