Ve zkratce: Pohledávka je právo věřitele na peněžité nebo nepeněžité plnění od dlužníka, závazek (dluh) je jeho zrcadlovou stranou — povinnost zaplatit nebo plnit. V účetnictví se obojí zachycuje v účtové třídě 3 — Zúčtovací vztahy: typická pohledávka z obchodních vztahů (vystavená faktura) patří na účet 311 — Odběratelé, typický závazek (přijatá faktura) na účet 321 — Dodavatelé. Pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou při vzniku, popřípadě pořizovací cenou při nabytí (§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Není-li splatnost ujednána, je cena podle § 1963 zákona č. 89/2012 Sb. splatná do 30 dnů od doručení faktury. Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky (§ 629 občanského zákoníku), objektivní lhůta až 10 let.
Pohledávky a závazky tvoří páteř firemních financí — rozhodují o cash flow, o tom, zda má firma na výplaty a na vlastní faktury, i o tom, jak vypadá rozvaha. Tento průvodce vysvětluje, co pohledávka a závazek z účetního i právního pohledu jsou, jak je správně zařadit a ocenit, kdy jsou splatné, kdy se promlčují a jak je krok za krokem zaúčtovat — vše na konkrétních číslech a s odkazy na platné paragrafy pro rok 2026.
Co je pohledávka a co závazek?
Pohledávka je právo věřitele požadovat po dlužníkovi určité plnění — nejčastěji zaplacení peněžní částky. Vzniká typicky z prodeje zboží nebo služby: jakmile dodavatel splní dodávku a vystaví fakturu, vzniká mu vůči odběrateli pohledávka. Z účetního hlediska jde o aktivum (něco, co firmě „někdo dluží").
Závazek (dluh) je opačná strana téhož vztahu — povinnost dlužníka plnění poskytnout, tedy zaplatit. Z účetního hlediska jde o pasivum (cizí zdroj, kterým je financován majetek firmy). Tatáž faktura je tak u dodavatele pohledávkou a u odběratele závazkem.
Právní podstatu vymezuje § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Pohledávka a závazek jsou tedy dvě strany jednoho závazkového vztahu.
Pohledávka vs. závazek — kdo je kdo: Věřitel = ten, kdo má pohledávku (čeká na zaplacení). Dlužník = ten, kdo má závazek (má zaplatit). U jedné faktury je dodavatel věřitelem (pohledávka, účet 311) a odběratel dlužníkem (závazek, účet 321).
Dělení pohledávek a závazků
Pro účetnictví i pro rozvahu je klíčové členění podle doby splatnosti k rozvahovému dni (vyhláška č. 500/2002 Sb.):
- Krátkodobé — se splatností do 12 měsíců včetně. Patří sem drtivá většina běžných obchodních faktur.
- Dlouhodobé — se splatností delší než 12 měsíců (např. dlouhodobé půjčky, dlouhodobé poskytnuté zálohy).
Dále se rozlišují pohledávky a závazky z obchodních vztahů (faktury za zboží a služby) a ostatní (vůči zaměstnancům, státu, společníkům, z titulu půjček apod.).
Do které účtové třídy patří pohledávky a závazky?
Krátkodobé pohledávky a závazky se účtují v účtové třídě 3 — Zúčtovací vztahy. Tato třída sdružuje krátkodobé pohledávky (skupina 31), krátkodobé závazky (skupina 32), zúčtování se zaměstnanci a institucemi (skupina 33), zúčtování daní a dotací (skupina 34), pohledávky a závazky vůči společníkům (skupina 35, 36), jiné pohledávky a závazky (skupina 37), přechodné účty aktiv a pasiv (skupina 38) a opravnou položku k zúčtovacím vztahům (skupina 39). Dlouhodobé pohledávky se účtují ve skupině 37 (jiné pohledávky), zatímco dlouhodobé závazky patří do třídy 4 — Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, typicky do účtové skupiny 47, a v rozvaze se vykazují odděleně od krátkodobých.
Nejdůležitější účty pro běžnou praxi shrnuje následující tabulka.
| Účet | Název | Použití |
|---|---|---|
| 311 | Odběratelé | Pohledávky z obchodních vztahů (vystavené faktury) |
| 314 | Poskytnuté zálohy a závdavky | Zálohy zaplacené dodavatelům |
| 315 | Ostatní pohledávky | Pohledávky neúčtované jinde (např. z prodeje majetku) |
| 321 | Dodavatelé | Závazky z obchodních vztahů (přijaté faktury) |
| 324 | Přijaté zálohy a závdavky | Zálohy přijaté od odběratelů |
| 325 | Ostatní závazky | Závazky neúčtované jinde |
| 311/321 přes 343 | DPH | U plátce se část faktury účtuje na účet 343 — DPH |
| 388 | Dohadné účty aktivní | Pohledávky známé co do důvodu, ale neznámé co do výše |
| 389 | Dohadné účty pasivní | Závazky známé co do důvodu, ale neznámé co do výše |
| 391 | Opravná položka k pohledávkám | Korekce hodnoty rizikové pohledávky |
Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb. a směrná účtová osnova pro podnikatele. Platí pro rok 2026.
Podrobné rozčlenění všech tříd a účtů najdete v průvodci účtová osnova.
Dohadné účty: když znáte důvod, ale ne částku
Zvláštní kategorií jsou dohadné položky (účty 388 a 389). Použijí se, když k rozvahovému dni víte, že pohledávka nebo závazek věcně vznikly, ale neznáte jejich přesnou výši (typicky chybí faktura). Příkladem dohadného účtu aktivního (388) je nevyfakturované pojistné plnění, příkladem dohadného účtu pasivního (389) spotřeba energie za prosinec, k níž ještě nepřišla faktura. Dohadné položky se v rozvaze vykazují jako pohledávky, resp. závazky, a člení se na krátkodobé a dlouhodobé stejně jako běžné zúčtovací vztahy.
Jak se pohledávky a závazky oceňují?
Oceňování upravuje § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve spojení s § 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Rozhodující je způsob, jak pohledávka nebo závazek vznikly:
- Pohledávky a závazky při vzniku — oceňují se jmenovitou (nominální) hodnotou, tedy částkou, na kterou byla faktura vystavena (včetně DPH u plátce).
- Pohledávky nabyté za úplatu nebo vkladem (např. odkoupené, postoupené) — oceňují se pořizovací cenou, tedy částkou, za kterou byly pořízeny, včetně nákladů s pořízením souvisejících.
Toto rozlišení je důležité: pokud koupíte cizí pohledávku v nominální hodnotě 100 000 Kč za 60 000 Kč, zaúčtujete ji v pořizovací ceně 60 000 Kč, nikoli ve jmenovité hodnotě.
Při ocenění a vykázání pohledávek se uplatní zásada opatrnosti (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví): pohledávku nesmíte v rozvaze vykázat výše, než jaká je její reálná hodnota. Je-li riziko, že ji dlužník nezaplatí, snižuje se její hodnota nepřímo přes opravnou položku (účet 391). Této problematice se podrobně věnuje samostatný průvodce opravné položky.
Pohledávky a závazky v cizí měně
Pohledávky a závazky v cizí měně se k okamžiku uskutečnění účetního případu přepočítají kurzem ČNB (nebo pevným kurzem účetní jednotky) a k rozvahovému dni se přecení aktuálním kurzem ČNB (§ 4 odst. 12 zákona o účetnictví). Vzniklý kurzový rozdíl se zaúčtuje výsledkově — kurzová ztráta na účet 563, kurzový zisk na účet 663.
Kdy je faktura splatná? Splatnost pohledávky podle zákona
Splatnost je den, kdy má být pohledávka uhrazena. Primárně se řídí ujednáním stran — co si dodavatel s odběratelem dohodnou (typicky 14 nebo 30 dnů). Pokud ale splatnost ujednána není, nastupuje zákonné pravidlo.
Podle § 1963 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura (nebo ode dne dodání, byla-li faktura doručena dříve).
Strany si mohou sjednat i delší splatnost, ale § 1963 odst. 2 stanoví u vztahů mezi podnikateli hranici: ujednaná splatnost delší než 60 dnů je přípustná jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Cílem je chránit menší dodavatele před tlakem velkých odběratelů na nepřiměřeně dlouhé lhůty.
Co když dlužník nezaplatí včas?
Marným uplynutím splatnosti se dlužník dostává do prodlení a věřiteli vzniká právo na úrok z prodlení. Jeho výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: úrok odpovídá ročně výši repo sazby ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba k danému dni tedy rozhoduje pro celé pololetí — pro rok 2026 platí dvě hodnoty:
| Pololetí 2026 | Prodlení vzniklé | Repo sazba ČNB | Úrok z prodlení |
|---|---|---|---|
| I. pololetí | od 1. 1. do 30. 6. 2026 | 3,50 % | 11,50 % ročně |
| II. pololetí | od 1. 7. 2026 | 3,75 % | 11,75 % ročně |
Zdroj: § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a 2T repo sazba ČNB (3,50 % k 1. 1. 2026; 3,75 % od 19. 6. 2026, rozhodná k 1. 7. 2026). Platí pro rok 2026.
U vztahů mezi podnikateli má věřitel navíc podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to automaticky, bez ohledu na skutečné náklady.
Promlčení pohledávky: kdy se právo „ztratí"?
Promlčení znamená, že po uplynutí zákonné lhůty sice pohledávka nadále existuje, ale dlužník může u soudu namítnout promlčení a soud pak věřiteli plnění nepřizná. Promlčená pohledávka se tak stává obtížně vymahatelnou — proto je hlídání lhůt klíčové.
Tříletá a desetiletá lhůta
Obecná subjektivní promlčecí lhůta činí podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 3 roky. Běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé — u peněžitých pohledávek typicky ode dne splatnosti.
Vedle ní existuje objektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 2 v délce 10 let ode dne, kdy právo dospělo (nastala splatnost); její uplynutí promlčuje právo bez ohledu na to, kdy se věřitel o možnosti uplatnit právo dozvěděl.
| Druh lhůty | Délka | Paragraf | Počátek běhu |
|---|---|---|---|
| Subjektivní (obecná) | 3 roky | § 629 odst. 1 | Den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé |
| Objektivní | 10 let | § 629 odst. 2 | Den, kdy právo dospělo (splatnost) |
| Po uznání dluhu | 10 let | § 639 | Den, kdy došlo k uznání dluhu |
Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 629 a § 639. Platí pro rok 2026.
Jak běh lhůty prodloužit nebo zastavit
Promlčení nehrozí automaticky — věřitel může lhůtu zastavit nebo „resetovat":
- Stavení lhůty — podáním žaloby (nebo přihlášením do insolvence) se běh promlčecí lhůty zastaví a po dobu řízení neběží; po jeho skončení pokračuje původní lhůta dál.
- Přerušení (běh nové lhůty) — uzná-li dlužník dluh písemně podle § 639 zákona č. 89/2012 Sb. (nebo je-li právo přiznáno rozhodnutím soudu), běží nová desetiletá promlčecí lhůta ode dne uznání. Uznáním dluhu lze běh nové lhůty založit i tehdy, došlo-li k němu až po uplynutí původní lhůty.
Promlčení má i účetní dopad: k promlčené pohledávce už nelze tvořit daňové opravné položky podle zákona č. 593/1992 Sb. — proto je výhodnější řešit rizikové pohledávky včas.
Jak zaúčtovat pohledávku a závazek krok za krokem
Účtování běžné obchodní faktury je párové: u dodavatele vzniká pohledávka, u odběratele závazek. Ukažme oba pohledy na faktuře 121 000 Kč včetně 21 % DPH (základ 100 000 Kč, DPH 21 000 Kč) u plátců DPH.
U dodavatele (věřitel — pohledávka)
- Vystavení faktury (vznik pohledávky):
- 311 (Odběratelé) / 602 (Tržby za služby) — 100 000 Kč
- 311 (Odběratelé) / 343 (DPH) — 21 000 Kč
- Celkem na účtu 311: 121 000 Kč.
- Úhrada faktury na bankovní účet:
- 221 (Bankovní účet) / 311 (Odběratelé) — 121 000 Kč.
- Pohledávka na účtu 311 se vynuluje.
U odběratele (dlužník — závazek)
- Přijetí faktury (vznik závazku):
- 501 / 518 (Spotřeba / Služby) / 321 (Dodavatelé) — 100 000 Kč
- 343 (DPH) / 321 (Dodavatelé) — 21 000 Kč
- Celkem na účtu 321: 121 000 Kč.
- Úhrada faktury z bankovního účtu:
- 321 (Dodavatelé) / 221 (Bankovní účet) — 121 000 Kč.
- Závazek na účtu 321 se vynuluje.
Zálohová platba
Při poskytnuté záloze účtuje odběratel 314 (Poskytnuté zálohy) / 221, dodavatel přijatou zálohu 221 / 324 (Přijaté zálohy). Po vyúčtování konečnou fakturou se záloha proti faktuře zúčtuje.
Pohledávky a závazky při inventarizaci a uzávěrce
Ke konci účetního období se pohledávky a závazky inventarizují podle § 29 a § 30 zákona o účetnictví — dokladovou inventurou, typicky odsouhlasením zůstatků s obchodními partnery (saldokonto). Postup popisuje průvodce inventarizace. Při uzávěrce je třeba zejména:
- prověřit splatnost každé pohledávky a závazku a správně je rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé pro rozvahu,
- u rizikových pohledávek posoudit tvorbu opravných položek (účet 391),
- přecenit položky v cizí měně kurzem ČNB k rozvahovému dni,
- zaúčtovat dohadné položky (388, 389) tam, kde chybí doklad.
Časté chyby při účtování pohledávek a závazků
- Záměna pohledávky a závazku. Vystavená faktura = pohledávka (311), přijatá faktura = závazek (321). Pomůcka: kdo fakturu vystavil, ten čeká na peníze.
- Špatné rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé. Rozhoduje doba splatnosti k rozvahovému dni, nikoli původní délka vztahu. Dlouhodobá půjčka splatná za 8 měsíců už je krátkodobá.
- Opomenutí opravné položky u rizikové pohledávky. Zásada opatrnosti vyžaduje snížit hodnotu ohrožené pohledávky — viz opravné položky.
- Promeškání promlčecí lhůty. Po 3 letech od splatnosti hrozí promlčení; rizikové pohledávky řešte žalobou nebo si nechte dluh písemně uznat.
- Nesprávné ocenění nabyté pohledávky. Koupená (postoupená) pohledávka se oceňuje pořizovací cenou, nikoli jmenovitou hodnotou.
Shrnutí
Pohledávka je právo na zaplacení (aktivum, účet 311), závazek je povinnost zaplatit (pasivum, účet 321); jde o dvě strany jednoho závazkového vztahu podle § 1721 občanského zákoníku. Obojí se účtuje v účtové třídě 3 a člení se podle splatnosti na krátkodobé (do 12 měsíců) a dlouhodobé. Pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou při vzniku, pořizovací cenou při nabytí. Není-li splatnost ujednána, je faktura mezi podnikateli splatná do 30 dnů (§ 1963), při prodlení vzniká nárok na úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů, tedy 11,50 % ročně v I. pololetí 2026 a 11,75 % ročně od 1. 7. 2026) a paušál 1 200 Kč. Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky, objektivní 10 let; běh lze zastavit žalobou nebo přerušit uznáním dluhu. Pro správný věrný obraz nezapomeňte na inventarizaci salda a na opravné položky u rizikových pohledávek.
Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi pohledávkou a závazkem?
Pohledávka je právo věřitele na plnění (nejčastěji zaplacení) a v účetnictví je to aktivum (účet 311 — Odběratelé). Závazek je povinnost dlužníka plnění poskytnout a je to pasivum (účet 321 — Dodavatelé). Jedna a tatáž faktura je u toho, kdo ji vystavil, pohledávkou a u toho, kdo ji přijal, závazkem.
Na jaký účet se účtují pohledávky a závazky z faktur?
Pohledávky z obchodních vztahů (vystavené faktury) patří na účet 311 — Odběratelé, závazky z obchodních vztahů (přijaté faktury) na účet 321 — Dodavatelé. U plátce DPH se daňová část faktury účtuje souvztažně přes účet 343 — DPH. Oba účty jsou v účtové třídě 3.
Do kdy musí být faktura zaplacena, když není sjednaná splatnost?
Není-li mezi podnikateli splatnost ujednána, je cena podle § 1963 zákona č. 89/2012 Sb. splatná do 30 dnů ode dne doručení faktury (nebo dodání zboží či služby, byla-li faktura doručena dříve). Ujednaná splatnost delší než 60 dnů je přípustná, jen pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
Za jak dlouho se pohledávka promlčí?
Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku a běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé (zpravidla od splatnosti). Objektivní lhůta je 10 let. Uzná-li dlužník dluh písemně podle § 639, běží nová desetiletá lhůta ode dne uznání.
Jak se oceňuje pohledávka v účetnictví?
Pohledávka vzniklá z vlastní činnosti (vystavená faktura) se oceňuje jmenovitou (nominální) hodnotou, tedy částkou na faktuře. Pohledávka nabytá za úplatu (odkoupená, postoupená) se oceňuje pořizovací cenou, za kterou byla pořízena. Vychází to z § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Co dělat s pohledávkou, kterou dlužník nezaplatil?
Nejprve uplatněte úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů — 11,50 % ročně u prodlení v I. pololetí 2026, 11,75 % ročně u prodlení od 1. 7. 2026) a paušál 1 200 Kč. U rizikové pohledávky vytvořte opravnou položku (účet 391) podle zásady opatrnosti a posuďte, zda lze tvořit daňovou opravnou položku dle zákona o rezervách. Hlídejte tříletou promlčecí lhůtu a včas pohledávku vymáhejte žalobou nebo si nechte dluh písemně uznat. Více v průvodci opravné položky.
