Ve zkratce: Zálohy na daň z příjmů platíte podle své poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Pokud nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy neplatíte vůbec. V pásmu 30 001 – 150 000 Kč platíte dvě pololetní zálohy po 40 % (splatné 15. června a 15. prosince). Nad 150 000 Kč platíte čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % (splatné 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince).
Záloha na daň není samostatná daň, ale platba předem na daň, kterou teprve vyúčtujete v daňovém přiznání. Zaplacené zálohy se na konci roku započtou proti vypočtené dani – pokud jste zaplatili víc, vznikne přeplatek, pokud méně, zbytek doplatíte. Tento průvodce vysvětluje, kdo zálohy platí, jak se přesně počítají, kdy jsou splatné, jak na ně reaguje OSVČ i právnická osoba a jakým chybám se vyhnout. Uvedené hodnoty a pravidla odpovídají právnímu stavu pro rok 2026.
Co je záloha na daň z příjmů a proč se platí?
Záloha na daň z příjmů je povinná platba, kterou odvádíte v průběhu roku ještě před tím, než znáte konečnou výši daně. Stát tím rozkládá daňové inkaso rovnoměrně do celého roku a zároveň vám zmírňuje jednorázový dopad doplatku daně.
Zálohy upravuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a obecná pravidla pro placení záloh ještě § 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Týkají se jak fyzických osob (OSVČ, pronajímatelé, lidé s vysokými ostatními příjmy), tak právnických osob (například s.r.o.).
Klíčové je, že zálohy se neodvozují od příjmů aktuálního roku, ale od daně z roku minulého – z takzvané poslední známé daňové povinnosti. Zaplacené zálohy se po skončení roku započtou proti dani vypočtené v daňovém přiznání (§ 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů).
Zálohu na daň ze závislé činnosti (mzdy), kterou zaměstnanci sráží zaměstnavatel měsíčně z výplaty, řeší samostatný režim. Tu popisuje článek o záloze na daň ze mzdy.
Co je poslední známá daňová povinnost?
Poslední známá daňová povinnost je daň, kterou jste naposledy vyčíslili v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období. Je to základ, ze kterého se počítá výše i četnost záloh.
Podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů se poslední známou daňovou povinností rozumí částka, kterou jste si sami vypočetli a uvedli v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející s platností od následujícího dne po termínu pro podání přiznání. Nejde tedy o výsledek po odečtení záloh ani o doplatek – jde o celkovou daň před započtením zaplacených záloh.
U fyzických osob se navíc do poslední známé daňové povinnosti nezahrnují příjmy a výdaje podle § 10 zákona o daních z příjmů, tedy ostatní jednorázové příjmy (například příležitostný prodej majetku). Tím se zamezí tomu, aby vám jednorázový příjem zbytečně zvýšil zálohy do dalšího roku (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.).
Kdo platí zálohy na daň z příjmů?
Povinnost platit zálohy závisí výhradně na výši poslední známé daňové povinnosti. Hranice jsou pro rok 2026 následující:
| Poslední známá daňová povinnost | Platíte zálohy? | Výše a četnost zálohy |
|---|---|---|
| do 30 000 Kč včetně | ne | žádné zálohy |
| 30 001 – 150 000 Kč | ano | 2× ročně, každá 40 % |
| nad 150 000 Kč | ano | 4× ročně, každá 1/4 (25 %) |
Kromě poplatníků pod hranicí 30 000 Kč (§ 38a odst. 2 písm. a) zálohy neplatí ani obec nebo kraj (§ 38a odst. 2 písm. b) a zůstavitel ode dne smrti (§ 38a odst. 2 písm. c), tedy do skončení řízení o pozůstalosti.
Pásmo 30 001 – 150 000 Kč: pololetní zálohy
Pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platíte dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 3). Splatné jsou:
- do 15. června zdaňovacího období,
- do 15. prosince zdaňovacího období.
Pásmo nad 150 000 Kč: čtvrtletní zálohy
Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platíte čtyři zálohy ročně, každou ve výši jedné čtvrtiny (25 %) poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 4). Splatné jsou:
- do 15. března,
- do 15. června,
- do 15. září,
- do 15. prosince zdaňovacího období.
Všechny zálohy se podle § 146 odst. 2 daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.
Jak se zálohy počítají? (modelové příklady)
Příklad 1: Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč)
OSVČ za rok 2025 vyčíslila daň z příjmů ve výši 80 000 Kč. Tato částka spadá do pásma 30 001 – 150 000 Kč, takže platí dvě pololetní zálohy:
- 40 % z 80 000 Kč = 32 000 Kč,
- splatnost: 15. 6. a 15. 12. 2026,
- za rok zaplatí na zálohách 2× 32 000 = 64 000 Kč.
Příklad 2: Čtvrtletní zálohy (pásmo nad 150 000 Kč)
Společnost s.r.o. měla za rok 2025 daň 240 000 Kč, tedy nad hranicí 150 000 Kč. Platí čtyři čtvrtletní zálohy:
- 1/4 z 240 000 Kč = 60 000 Kč,
- splatnost: 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 2026,
- za rok zaplatí na zálohách 4× 60 000 = 240 000 Kč.
Příklad 3: Zaokrouhlení
OSVČ měla daň 95 100 Kč, tedy pololetní zálohu 40 % z 95 100 Kč = 38 040 Kč. Tato částka se podle § 146 odst. 2 daňového řádu zaokrouhlí nahoru na celé stokoruny, tedy na 38 100 Kč. Stejně byste postupovali u čtvrtletních záloh, kde 1/4 daně rovněž zaokrouhlíte na celou stokorunu nahoru.
Co je zálohové období a kdy se zálohy mění?
Zálohy se neplatí podle kalendářního roku, ale podle takzvaného zálohového období. To je podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů období:
- od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období,
- do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
V praxi to znamená, že nová výše záloh podle nejnovějšího přiznání začíná platit až po termínu pro jeho podání. Do té doby platíte zálohy podle dříve podaného přiznání. Pokud jste tedy v dubnu 2026 podali přiznání za rok 2025 s vyšší daní, čtvrtletní zálohu splatnou 15. března 2026 jste ještě počítali z přiznání za rok 2024 a od zálohy splatné 15. června 2026 už z nového přiznání za rok 2025.
Termíny pro podání přiznání (a tedy i přechod do nového zálohového období) najdete v daňovém kalendáři.
Zálohy a příjmy ze závislé činnosti (souběh zaměstnání a podnikání)
Pokud máte vedle podnikání i příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti), z nichž už vám zálohy sráží zaměstnavatel, řeší to § 38a odst. 5 zákona o daních z příjmů, aby se zálohy neplatily dvakrát. Rozhoduje podíl dílčího základu daně ze závislé činnosti na celkovém základu daně:
| Podíl závislé činnosti na celkovém základu daně | Jak platíte zálohy z § 38a |
|---|---|
| 50 % a více | zálohy se neplatí vůbec |
| 15 % až méně než 50 % | zálohy se platí v poloviční výši |
| méně než 15 % | zálohy se platí v plné výši (z celého základu) |
Důvod je logický: pokud většinu daně už platíte formou měsíčních srážek ze mzdy, nemá smysl platit ještě plné zálohy z podnikání.
Zálohy u OSVČ: na co dát pozor
OSVČ platí zálohy na daň z příjmů přesně podle stejných pravidel § 38a jako kdokoli jiný – rozhoduje poslední známá daňová povinnost z posledního přiznání. Pozor ale na tři časté nejasnosti:
-
Zálohy na daň ≠ zálohy na pojistné. Vedle záloh na daň z příjmů platí OSVČ samostatně měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které mají úplně jiná pravidla i termíny. Pro rok 2026 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 306 Kč a na sociální (důchodové) pojištění při hlavní činnosti 5 720 Kč; od 1. 7. 2026 se sociální záloha snižuje na 5 005 Kč (dle ČSSZ a zdravotních pojišťoven pro rok 2026, podle vyhlášení ve Sbírce zákonů). Pokles souvisí s novelou, která vrací minimální vyměřovací základ ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy; za leden až červen 2026 tak vzniká přeplatek, o jehož vrácení lze požádat. Tyto zálohy nejsou předmětem § 38a a platí se každý měsíc.
-
Paušální daň zálohy na daň ruší. Pokud jste v režimu paušální daně, žádné samostatné zálohy na daň z příjmů podle § 38a neplatíte – daň i pojistné odvádíte jednou měsíční paušální platbou. Ta v I. pásmu pro rok 2026 činí 9 984 Kč měsíčně a od 1. 7. 2026 klesá na 9 162 Kč (důsledek téhož snížení minimálního sociálního pojistného OSVČ).
-
První rok podnikání. V prvním roce podnikání zpravidla žádnou poslední známou daňovou povinnost nemáte, takže zálohy na daň z příjmů ještě neplatíte. Začnete je platit až podle prvního podaného přiznání, pokud daň přesáhne 30 000 Kč.
Zálohy u právnických osob (s.r.o.)
Právnické osoby platí zálohy na daň z příjmů podle stejných pásem a termínů jako fyzické osoby (§ 38a). Rozdíl je hlavně v tom, že u nich neexistuje výjimka pro příjmy podle § 10 (ta se týká jen fyzických osob) a že u společností s hospodářským rokem se termíny záloh odvíjejí od měsíců jejich zdaňovacího období, nikoli od kalendářních měsíců.
Podrobnosti o sazbě 21 %, základu daně a přiznání najdete v článku o dani z příjmů právnických osob.
Jak požádat o změnu (zrušení) záloh?
Pokud se vaše situace výrazně změní – například výrazně klesnou příjmy – můžete podle § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně o stanovení záloh jinak, případně o jejich úplné zrušení. Postupujte takto:
- Podejte správci daně žádost o stanovení záloh jinak (zpravidla na finanční úřad místně příslušný vaší daňové registraci).
- V žádosti uveďte důvody (pokles příjmů, ukončení části činnosti apod.) a doložte je.
- Vyčkejte na rozhodnutí správce daně – do té doby platí původní zálohy.
Správce daně může zálohy snížit, zrušit i stanovit jinou periodicitu. Na vyhovění ale není právní nárok.
Časté chyby při placení záloh
- Záměna zálohy na daň a zálohy na pojistné. Jde o tři různé platby s odlišnými účty i termíny – záloha na daň z příjmů, záloha na sociální pojištění a záloha na zdravotní pojištění.
- Počítání záloh z aktuálního roku. Zálohy se počítají z poslední známé daňové povinnosti (minulého přiznání), ne z odhadu letošní daně.
- Opomenutí zálohového období. Nová výše záloh začíná platit až po termínu pro podání nového přiznání, ne hned 1. ledna.
- Nezaokrouhlení. Záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru (§ 146 daňového řádu).
- Platba po splatnosti. Při pozdní úhradě zálohy vzniká úrok z prodlení podle daňového řádu. Datum splatnosti = datum připsání na účet finančního úřadu, ne datum odeslání.
Shrnutí
Zálohy na daň z příjmů se platí podle poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Do 30 000 Kč se neplatí, v pásmu 30 001 – 150 000 Kč platíte dvě pololetní zálohy po 40 % (15. 6. a 15. 12.) a nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % (15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.). Zálohy začínají platit podle nového zálohového období až po termínu pro podání přiznání a zaokrouhlují se na celé stokoruny nahoru. OSVČ i s.r.o. postupují podle stejných pásem; OSVČ navíc platí samostatné zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Často kladené otázky
Kdo nemusí platit zálohy na daň z příjmů?
Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, dále obec, kraj a zůstavitel ode dne smrti (§ 38a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb.). Zálohy také neplatí ten, kdo má z velké části příjmy ze závislé činnosti (50 % a více celkového základu daně), nebo poplatník v režimu paušální daně.
Z čeho se počítá výše zálohy na daň?
Z poslední známé daňové povinnosti, tedy z daně vyčíslené ve vašem posledním daňovém přiznání, nikoli z odhadu daně za aktuální rok. U fyzických osob se do ní nezahrnují ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Kdy jsou zálohy na daň z příjmů splatné v roce 2026?
Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč) jsou splatné do 15. června a do 15. prosince. Čtvrtletní zálohy (nad 150 000 Kč) jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Rozhoduje den připsání platby na účet finančního úřadu.
Jsou zálohy na daň a zálohy na pojistné totéž?
Ne. Záloha na daň z příjmů podle § 38a je samostatná platba finančnímu úřadu. OSVČ vedle ní platí měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění (pro rok 2026 minimálně 3 306 Kč na zdravotní a 5 720 Kč na sociální, resp. 5 005 Kč od 1. 7. 2026; dle ČSSZ a zdravotních pojišťoven). Jde o tři různé platby s odlišnými pravidly i účty.
Co se stane se zaplacenými zálohami na konci roku?
Zaplacené zálohy se započtou proti dani vypočtené v daňovém přiznání (§ 38a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.). Pokud jste na zálohách zaplatili víc, než činí výsledná daň, vznikne přeplatek, který vám finanční úřad na žádost vrátí; pokud méně, zbývající část daně doplatíte ve lhůtě pro podání přiznání.
Lze zálohy na daň snížit nebo zrušit?
Ano. Podle § 174 odst. 5 daňového řádu můžete požádat správce daně o stanovení záloh jinak nebo o jejich zrušení, například při výrazném poklesu příjmů. Žádost se podává na finanční úřad s odůvodněním; na vyhovění ale není právní nárok a do rozhodnutí platí původní zálohy.