Zálohy na daň z příjmů

Ve zkratce: Zálohy na daň z příjmů se zpravidla odvozují od poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Do 30 000 Kč se neplatí. V pásmu 30 001–150 000 Kč jsou dvě zálohy po 40 % (zákonné termíny 15. června a 15. prosince), nad 150 000 Kč čtyři po 25 % (15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince). U fyzické osoby za kalendářní rok připadl březnový termín 2026 na 16. března. Platí zákonné výjimky, zejména při převaze příjmů ze zaměstnání a při zániku zdroje příjmů.

Záloha na daň není samostatná daň, ale platba předem na daň, kterou teprve vyúčtujete v daňovém přiznání. Zaplacené zálohy se na konci roku započtou proti vypočtené dani – pokud jste zaplatili víc, vznikne přeplatek, pokud méně, zbytek doplatíte. Tento průvodce vysvětluje, kdo zálohy platí, jak se přesně počítají, kdy jsou splatné, jak na ně reaguje OSVČ i právnická osoba a jakým chybám se vyhnout. Uvedené hodnoty a pravidla odpovídají právnímu stavu pro rok 2026.

Co je záloha na daň z příjmů a proč se platí?

Záloha na daň z příjmů je povinná platba, kterou odvádíte v průběhu roku ještě před tím, než znáte konečnou výši daně. Stát tím rozkládá daňové inkaso rovnoměrně do celého roku a zároveň vám zmírňuje jednorázový dopad doplatku daně.

Zálohy upravuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a obecná pravidla pro placení záloh ještě § 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Týkají se jak fyzických osob (OSVČ, pronajímatelé, lidé s vysokými ostatními příjmy), tak právnických osob (například s.r.o.).

Klíčové je, že zálohy se neodvozují od příjmů aktuálního roku, ale od daně z roku minulého – z takzvané poslední známé daňové povinnosti. Zaplacené zálohy splatné v průběhu roku se za podmínek § 38a odst. 1 započtou proti dani vypočtené v daňovém přiznání. Pozdě uhrazená záloha se započte jen tehdy, pokud byla zaplacena nejpozději do lhůty pro podání přiznání.

Zálohu na daň ze závislé činnosti (mzdy), kterou zaměstnanci sráží zaměstnavatel měsíčně z výplaty, řeší samostatný režim. Tu popisuje článek o záloze na daň ze mzdy.

Co je poslední známá daňová povinnost?

Poslední známá daňová povinnost je daň z posledního rozhodného období určená podle zákona; pro výši záloh se zohlední také částka, kterou poplatník uvedl v řádném či dodatečném přiznání za bezprostředně předcházející období. Je to základ, ze kterého se počítá výše i četnost záloh.

Podle § 38a odst. 1 ZDP má částka vypočtená v přiznání za předchozí období účinek zpravidla od dne po lhůtě pro jeho podání; bylo-li přiznání podáno opožděně, od dne následujícího po podání. Změnu může vyvolat i dodatečné přiznání nebo stanovení daně správcem daně. Nejde tedy o výsledek po odečtení záloh ani o doplatek – jde o celkovou daň před započtením zaplacených záloh.

U fyzických osob se při výpočtu poslední známé daňové povinnosti vylučují příjmy a výdaje podle § 10 zákona o daních z příjmů, tedy ostatní jednorázové příjmy (například příležitostný prodej majetku). Tím se zamezí tomu, aby vám jednorázový příjem zbytečně zvýšil zálohy do dalšího roku (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.).

Kdo platí zálohy na daň z příjmů?

Výše poslední známé daňové povinnosti určuje základní pásmo; uplatní se také výjimky podle § 38a. Hranice jsou pro rok 2026 následující:

Kromě poplatníků s povinností nejvýše 30 000 Kč (§ 38a odst. 2 písm. a) zálohy neplatí obec nebo kraj (§ 38a odst. 2 písm. b) ani zůstavitel ode dne smrti (§ 38a odst. 2 písm. c). Zálohy podle § 38a odst. 8 odpadají také od další splátky po zániku zdanitelného zdroje či ukončení činnosti; změnu je nutné oznámit správci daně.

Pásmo 30 001 – 150 000 Kč: pololetní zálohy

Pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platíte dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 3). Splatné jsou:

• do 15. června zdaňovacího období,
• do 15. prosince zdaňovacího období.

Pásmo nad 150 000 Kč: čtvrtletní zálohy

Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platíte čtyři zálohy ročně, každou ve výši jedné čtvrtiny (25 %) poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 4). Splatné jsou:

• do 15. března,
• do 15. června,
• do 15. září,
• do 15. prosince zdaňovacího období.

Všechny zálohy se podle § 146 odst. 2 daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.

Jak se zálohy počítají? (modelové příklady)

Příklad 1: Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč)

OSVČ za rok 2025 vyčíslila daň z příjmů ve výši 80 000 Kč. Tato částka spadá do pásma 30 001 – 150 000 Kč, takže platí dvě pololetní zálohy:

• 40 % z 80 000 Kč = 32 000 Kč,
• splatnost: 15. 6. a 15. 12. 2026,
• za rok zaplatí na zálohách 2× 32 000 = 64 000 Kč.

Příklad 2: Čtvrtletní zálohy (pásmo nad 150 000 Kč)

Společnost s.r.o. měla za rok 2025 daň 240 000 Kč, tedy nad hranicí 150 000 Kč. Platí čtyři čtvrtletní zálohy:

• 1/4 z 240 000 Kč = 60 000 Kč,
• pro poplatníka s kalendářním rokem jde o data 16. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 2026; březnová záloha se však ještě odvíjí od dřívější poslední známé daně, pokud přiznání za rok 2025 nemělo účinek před její splatností,
• pokud byla dřívější poslední známá daň také 240 000 Kč a nezmění se jiná rozhodná skutečnost, zaplatí za rok 4× 60 000 = 240 000 Kč; jinak může být březnová záloha odlišná.

Příklad 3: Zaokrouhlení

OSVČ měla daň 95 100 Kč, tedy pololetní zálohu 40 % z 95 100 Kč = 38 040 Kč. Tato částka se podle § 146 odst. 2 daňového řádu zaokrouhlí nahoru na celé stokoruny, tedy na 38 100 Kč. Stejně byste postupovali u čtvrtletních záloh, kde 1/4 daně rovněž zaokrouhlíte na celou stokorunu nahoru.

Co je zálohové období a kdy se zálohy mění?

Zálohy se neplatí podle kalendářního roku, ale podle takzvaného zálohového období. To je podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů období:

• od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období,
• do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

V praxi to znamená, že nová výše záloh podle včas podaného přiznání začíná platit po uplynutí příslušné lhůty pro jeho podání. Do té doby platíte zálohy podle dříve podaného přiznání. Pokud jste tedy v dubnu 2026 podali elektronicky přiznání za rok 2025 s vyšší daní a lhůta uplynula 4. května, zálohu splatnou 16. března 2026 jste počítali podle dřívější poslední známé daně; od splátky 15. června vycházíte z nové. Při lhůtě do 1. července nebo opožděném podání se okamžik změny posune.

Termíny pro podání přiznání (a tedy i přechod do nového zálohového období) najdete v daňovém kalendáři.

Zálohy a příjmy ze závislé činnosti (souběh zaměstnání a podnikání)

Pokud máte vedle podnikání i příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti), z nichž už vám zálohy sráží zaměstnavatel, řeší to § 38a odst. 5 zákona o daních z příjmů, aby se zálohy neplatily dvakrát. Rozhoduje podíl dílčího základu daně ze závislé činnosti na celkovém základu daně:

Důvod je logický: pokud většinu daně už platíte formou měsíčních srážek ze mzdy, nemá smysl platit ještě plné zálohy z podnikání.

Zálohy u OSVČ: na co dát pozor

OSVČ platí zálohy na daň z příjmů přesně podle stejných pravidel § 38a jako kdokoli jiný – rozhoduje poslední známá daňová povinnost z posledního přiznání. Pozor ale na tři časté nejasnosti:

1. Zálohy na daň ≠ zálohy na pojistné. Vedle záloh na daň z příjmů platí OSVČ samostatně měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které mají úplně jiná pravidla i termíny. Pro rok 2026 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 306 Kč a na sociální (důchodové) pojištění při hlavní činnosti 5 720 Kč; od 1. 7. 2026 se sociální záloha snižuje na 5 005 Kč (dle ČSSZ a zdravotních pojišťoven pro rok 2026, podle vyhlášení ve Sbírce zákonů). Pokles souvisí s novelou, která vrací minimální vyměřovací základ ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy; měsíční předpis za leden až červen 2026 se zpětně nemění; část tehdy uhrazených plateb lze podle přepočtu ČSSZ na žádost vypořádat. Roční pojistné se stanoví až podle přehledu. Tyto zálohy nejsou předmětem § 38a a platí se každý měsíc.

2. Paušální daň zálohy na daň ruší. Pokud jste v režimu paušální daně, žádné samostatné zálohy na daň z příjmů podle § 38a neplatíte – daň i pojistné odvádíte jednou měsíční paušální platbou. Ta v I. pásmu pro rok 2026 činí 9 984 Kč měsíčně a od 1. 7. 2026 klesá na 9 162 Kč (důsledek téhož snížení minimálního sociálního pojistného OSVČ).

3. První rok podnikání. V prvním roce podnikání zpravidla nemáte poslední známou daňovou povinnost, takže zálohy podle běžných pásem § 38a ještě neplatíte. Správce daně však může podle § 174 odst. 6 daňového řádu novému poplatníkovi stanovit zálohy podle očekávané povinnosti. Bez individuálního rozhodnutí správce daně se běžná periodicita uplatní až podle první rozhodné daňové povinnosti nad 30 000 Kč.

Zálohy u právnických osob (s.r.o.)

Právnické osoby platí zálohy na daň z příjmů podle stejných pásem a pravidla pořadí měsíců jako fyzické osoby (§ 38a). U konkrétní společnosti však splatnost závisí na začátku jejího zdaňovacího období. Rozdíl je hlavně v tom, že u nich neexistuje výjimka pro příjmy podle § 10 (ta se týká jen fyzických osob) a že u společností s hospodářským rokem se termíny záloh odvíjejí od měsíců jejich zdaňovacího období, nikoli od kalendářních měsíců. Za období jiné než 12 měsíců se poslední známá daň pro zálohy právnické osoby přepočítá na 12 měsíců (§ 38a odst. 6).

Podrobnosti o sazbě 21 %, základu daně a přiznání najdete v článku o dani z příjmů právnických osob.

Jak požádat o změnu (zrušení) záloh?

Pokud se vaše situace výrazně změní – například výrazně klesnou příjmy – můžete podle § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně o stanovení záloh jinak, případně o jejich úplné zrušení. Postupujte takto:

1. Podejte správci daně žádost o stanovení záloh jinak (zpravidla na finanční úřad místně příslušný vaší daňové registraci).
2. V žádosti uveďte důvody (pokles příjmů, ukončení části činnosti apod.) a doložte je.
3. Vyčkejte na rozhodnutí správce daně – do té doby platí původní zálohy.

Správce daně může zálohy snížit, zrušit i stanovit jinou periodicitu. Na vyhovění ale není právní nárok.

Časté chyby při placení záloh

• Záměna zálohy na daň a zálohy na pojistné. Jde o tři různé platby s odlišnými účty i termíny – záloha na daň z příjmů, záloha na sociální pojištění a záloha na zdravotní pojištění.
• Počítání záloh z aktuálního roku. Zálohy se počítají z poslední známé daňové povinnosti (minulého přiznání), ne z odhadu letošní daně.
• Opomenutí zálohového období. U včasného přiznání se nová výše záloh použije po lhůtě pro jeho podání; při opožděném podání nebo následném stanovení daně se okamžik změny řídí zvláštními pravidly.
• Nezaokrouhlení. Záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru (§ 146 daňového řádu).
• Platba po splatnosti. Při pozdní úhradě zálohy vzniká úrok z prodlení podle daňového řádu. Při bezhotovostní platbě rozhoduje den připsání na účet správce daně, ne den odeslání (§ 166 daňového řádu).

Shrnutí

Zálohy na daň z příjmů se platí podle poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Do 30 000 Kč se neplatí, v pásmu 30 001 – 150 000 Kč platíte dvě pololetní zálohy po 40 % (15. 6. a 15. 12.) a nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % (15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.). Zálohy začínají platit podle nového zálohového období až po termínu pro podání přiznání a zaokrouhlují se na celé stokoruny nahoru. OSVČ i s.r.o. vycházejí ze stejných pásem, ale u právnických osob může jít o hospodářský rok a přepočet kratšího či delšího období. OSVČ řeší samostatně zálohy na pojistné.

Často kladené otázky

Kdo nemusí platit zálohy na daň z příjmů?

Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, dále obec, kraj a zůstavitel ode dne smrti (§ 38a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb.). Zálohy také neplatí ten, kdo má z velké části příjmy ze závislé činnosti (50 % a více celkového základu daně), nebo poplatník v režimu paušální daně.

Z čeho se počítá výše zálohy na daň?

Z poslední známé daňové povinnosti, tedy z daně vyčíslené ve vašem posledním daňovém přiznání, nikoli z odhadu daně za aktuální rok. U fyzických osob se do ní nezahrnují ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Kdy jsou zálohy na daň z příjmů splatné v roce 2026?

Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč) jsou splatné do 15. června a do 15. prosince. Čtvrtletní zálohy (nad 150 000 Kč) mají zákonné termíny 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince pro kalendářní rok. V roce 2026 se březnový termín posunul na 16. března; ostatní uvedené termíny zůstaly beze změny. Při hospodářském roce se počítají měsíce konkrétního zdaňovacího období. U bezhotovostní platby rozhoduje den připsání na účet správce daně.

Jsou zálohy na daň a zálohy na pojistné totéž?

Ne. Záloha na daň z příjmů podle § 38a je samostatná platba finančnímu úřadu. OSVČ vedle ní platí měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění (pro rok 2026 minimálně 3 306 Kč na zdravotní a 5 720 Kč na sociální, resp. 5 005 Kč od 1. 7. 2026; dle ČSSZ a zdravotních pojišťoven). Jde o tři různé platby s odlišnými pravidly i účty.

Co se stane se zaplacenými zálohami na konci roku?

Zaplacené zálohy splatné v průběhu daného období se započtou proti dani vypočtené v daňovém přiznání (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.); zálohy zaplacené opožděně se pro tento účel započtou jen do lhůty pro podání přiznání. Pokud jste na zálohách zaplatili víc, než činí výsledná daň, vznikne přeplatek, který vám finanční úřad na žádost vrátí; pokud méně, zbývající část daně doplatíte ve lhůtě pro podání přiznání.

Lze zálohy na daň snížit nebo zrušit?

Ano. Podle § 174 odst. 5 daňového řádu můžete požádat správce daně o stanovení záloh jinak nebo o jejich zrušení, například při výrazném poklesu příjmů. Žádost se podává na finanční úřad s odůvodněním; na vyhovění ale není právní nárok a do rozhodnutí platí původní zálohy.