Souhrnné hlášení DPH

Ve zkratce: Souhrnné hlášení podává plátce DPH (a v omezeném rozsahu i identifikovaná osoba), který dodal zboží nebo poskytl službu osobě registrované k dani v jiném členském státě EU. Podává se výhradně elektronicky; zpravidla do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud plátce poskytuje pouze přeshraniční služby a je čtvrtletním plátcem, může hlášení podávat čtvrtletně. Povinnost upravuje § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Souhrnné hlášení (anglicky EC Sales List, zpracovávané v evropském systému VIES) slouží finančním správám členských států EU k vzájemné kontrole, zda bylo zboží a služby dodané přes hranice správně zdaněny u příjemce. Je to samostatné daňové tvrzení – nenahrazuje přiznání k DPH ani kontrolní hlášení a podává se navíc, pokud máte plnění do EU.

Co je souhrnné hlášení a k čemu slouží?

Souhrnné hlášení je elektronické tvrzení, ve kterém plátce za dané období uvede přehled svých přeshraničních plnění v rámci EU – komu (DIČ příjemce), do které země a v jaké hodnotě dodal zboží nebo poskytl službu. Data z hlášení putují do systému VIES (VAT Information Exchange System), kde si je porovnávají daňové správy členských států.

Smyslem je párování. Když český plátce vykáže dodání zboží do Německa jako plnění osvobozené od DPH (s odpočtem), německý odběratel zpravidla ve své zemi přiznává pořízení zboží a daň podle tamních pravidel. VIES tyto dvě strany transakce spojí. Pokud by jedna strana plnění nevykázala, vznikne nesoulad a hrozí výzva správce daně. Souhrnné hlášení tak chrání režim osvobození u dodání do jiného členského státu – bez správně podaného hlášení může finanční úřad osvobození zpochybnit.

Kdo podává souhrnné hlášení?

Okruh povinných osob a typy plnění stanoví § 102 zákona č. 235/2004 Sb. Liší se podle toho, zda jste plátce DPH, nebo jen identifikovaná osoba.

Plátce DPH

Plátce je podle § 102 odst. 1 zákona o DPH povinen podat souhrnné hlášení, pokud mu vznikla povinnost přiznat některé z těchto plnění (včetně zákonem vymezené přijaté úplaty u služeb):

• dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (osvobozené s nárokem na odpočet),
• přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu,
• dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu, je-li plátce prostřední osobou; podle § 102 odst. 2 také přemístění zboží prodávajícím v režimu skladu,
• poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (mimo službu osvobozenou od daně), pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.

Identifikovaná osoba

Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení podle § 102 odst. 3, pokud poskytla službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 osobě tam registrované k dani, u níž má daň přiznat příjemce, nebo pokud je prostřední osobou při dodání zboží kupujícímu v třístranném obchodu. Běžný prodej zboží do EU identifikovanou osobou se do souhrnného hlášení nevykazuje. Co je identifikovaná osoba a jaké má další povinnosti, rozebírá samostatný článek o identifikované osobě.

Klíčový rozdíl: plátce vykazuje vymezená dodání zboží a služeb; identifikovaná osoba vymezené služby a dodání zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu.

Nulové souhrnné hlášení se nepodává

Souhrnné hlášení se zpravidla podává jen za období s plněním podle § 102; výjimku může přinést přechod čtvrtletního plátce na měsíční vykazování podle § 102 odst. 7. Pokud vám za daný měsíc (nebo čtvrtletí) nevznikla povinnost vykázat žádné plnění, hlášení se zpravidla nepodává – nulové souhrnné hlášení finanční správa nevyžaduje. V tom se shoduje s kontrolním hlášením a liší se od přiznání k DPH, které se podává i jako nulové.

Kdy se podává souhrnné hlášení? (lhůty 2026)

Lhůtu upravuje § 102 odst. 5 a 6 zákona o DPH. Základní pravidlo zní: do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Periodicita ale závisí na druhu plnění.

Zdroj: § 102 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa ČR, 2026.

Nejdůležitější pravidlo: plnění se zbožím vykazovaná podle § 102 se zpravidla vykazují měsíčně, i kdyby byl plátce jinak čtvrtletním plátcem DPH. Čtvrtletní podání je možné, když plátce z plnění vykazovaných v souhrnném hlášení uskutečňuje pouze služby podle § 102 odst. 1 písm. d) a je čtvrtletním plátcem.

Pokud čtvrtletní plátce, který dosud podával hlášení čtvrtletně (jen služby), v průběhu čtvrtletí poprvé uskuteční i plnění se zbožím podle § 102 odst. 1 písm. a) až c), musí přejít na měsíční režim. Za předchozí měsíce tohoto čtvrtletí podá měsíční souhrnná hlášení podle § 102 odst. 7 ve lhůtě, která končí 25 dnů po konci měsíce prvního dodání zboží, včetně těch bez vykazovaného plnění, pokud to zákon vyžaduje. V měsíčním podávání pokračuje až do konce kalendářního roku.

Připadne-li poslední den lhůty (25.) na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den podle § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

Orientační lhůty souhrnného hlášení za rok 2026

Pro měsíční podavatele (dodání zboží) a čtvrtletní podavatele (pouze služby). Posuny přes víkend a svátek jsou zohledněny:

Zdroj: § 102 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb. ve vazbě na § 33 daňového řádu; vlastní výpočet podle kalendáře 2026.

Jak vyplnit souhrnné hlášení: kódy plnění

V hlášení se ke každé skupině plnění uvádí takzvaný kód plnění, který určuje typ transakce. Toto rozlišení je zásadní pro správné vyhodnocení ve VIES.

Zdroj: § 102 zákona č. 235/2004 Sb.; pokyny Finanční správy ČR k tiskopisu souhrnného hlášení.

Pro každého odběratele a každý kód plnění se v hlášení uvádí: kód země EU, DIČ příslušné osoby (bez kódu země), počet plnění a celková hodnota plnění v korunách za dané období. Hodnoty se uvádějí souhrnně za období, ne po jednotlivých fakturách.

Jak podat souhrnné hlášení krok za krokem

Souhrnné hlášení lze podle § 101a zákona o DPH podat pouze elektronicky. Papírové podání není možné a k jinak podanému hlášení se nepřihlíží.

1. Ověřte DIČ odběratele. Před podáním si v systému VIES (na webu Evropské komise) ověřte, že DIČ vašeho odběratele je platné a registrované k DPH v jeho zemi. Neplatné DIČ je nejčastější příčina chyb a může ohrozit osvobození u dodání zboží.
2. Připravte data. Z účetního softwaru vyexportujte hlášení ve struktuře XML, nebo vyplňte formulář přímo v aplikaci EPO na portálu MOJE daně (adisspr.mfcr.cz).
3. Zadejte plnění podle kódů. Ke každému vykazovanému DIČ přiřaďte kód plnění (0–3), kód země, počet plnění a souhrnnou hodnotu v Kč.
4. Odešlete. Podepište uznávaným elektronickým podpisem, nebo odešlete přes datovou schránku, případně s ověřením identity (NIA, bankovní identita).
5. Uložte potvrzení. Po přijetí vzniká protokol o podání – uschovejte ho jako doklad o dodržení lhůty.

Oprava chyb: následné souhrnné hlášení

Pokud plátce nebo identifikovaná osoba po podání zjistí, že v souhrnném hlášení uvedli chybné údaje, jsou podle § 102 odst. 8 zákona o DPH povinni do 15 dnů od data zjištění podat následné souhrnné hlášení – opět výhradně elektronicky.

Následným hlášením se opravují údaje uvedené v dříve podaných hlášeních (řádném i předchozím následném) za dané období. Lhůta běží od okamžiku, kdy chybu zjistíte, ne od konce původní lhůty pro řádné hlášení.

Sankce za souhrnné hlášení

Souhrnné hlášení samo nevyčísluje českou DPH k úhradě. Při jeho nepodání či opožděném podání ale nelze předem vyloučit sankci: konkrétní následek závisí na druhu porušení a postupu správce daně. § 247a daňového řádu umožňuje za nesplnění oznamovací povinnosti pokutu až 500 000 Kč. Nevyhovění výzvě ke splnění procesní povinnosti může při závažném ztěžování nebo maření správy daní vést k pořádkové pokutě až 500 000 Kč podle § 247 odst. 2. Zároveň je třeba posoudit pravidla § 250 pro opožděné daňové tvrzení; samotná nulová daň uvedená v souhrnném hlášení nezaručuje bezsankčnost při úplném nepodání.

U dodání zboží do jiného členského státu je uvedení dodání v souhrnném hlášení podmínkou osvobození podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Chybějící či nesprávné údaje proto mohou ohrozit osvobození; správce daně posoudí konkrétní podmínky dodání, přepravy a DIČ pořizovatele. Zdroje: § 64 a § 102 zákona o DPH, § 247, § 247a a § 250 daňového řádu.

Modelové příklady

Příklad 1 – dodání zboží, měsíční hlášení. Český plátce s.r.o. je čtvrtletním plátcem DPH a v dubnu 2026 prodal zboží odběrateli registrovanému k DPH v Polsku za 300 000 Kč. Přestože je čtvrtletním plátcem, dodání zboží musí vykázat měsíčně – souhrnné hlášení za duben podá s kódem plnění 0 do 25. 5. 2026 (25. 5. 2026 je pondělí, lhůta se neposouvá).

Příklad 2 – pouze služby, čtvrtletní hlášení. OSVČ plátce DPH s čtvrtletním zdaňovacím obdobím poskytuje IT služby firmám v Rakousku a na Slovensku, žádné zboží nedodává. Souhrnné hlášení podává čtvrtletně s kódem plnění 3, a to do 25 dnů po skončení čtvrtletí – tedy ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH čtvrtletního plátce.

Příklad 3 – identifikovaná osoba. Neplátce DPH, který se stal identifikovanou osobou, poskytl v květnu 2026 reklamní službu firmě v Německu za 40 000 Kč. Podá souhrnné hlášení za květen s kódem plnění 3 do 25. 6. 2026. U běžného prodeje zboží do EU jej jako identifikovaná osoba nepodává; výjimkou je prostřední osoba v třístranném obchodu.

Příklad 4 – přechod na měsíční režim. Čtvrtletní plátce dosud vykazoval jen služby. V srpnu 2026 poprvé dodá zboží do EU. Podle § 102 odst. 7 musí za červenec podat samostatné měsíční hlášení nejpozději do 25. 9. 2026, pokud jej neodevzdal dříve; za srpen a září podává také zvlášť. V měsíčním režimu pokračuje do konce roku 2026.

Časté chyby u souhrnného hlášení

• Vykázání dodání zboží čtvrtletně. Dodání zboží se vždy hlásí měsíčně. Čtvrtletní hlášení je možné jen u výhradně poskytovaných služeb (kód 3).
• Neověřené nebo chybné DIČ odběratele. Neplatné DIČ ve VIES může vést ke ztrátě osvobození u dodání zboží. DIČ ověřujte před každým podáním.
• Podání nulového hlášení. Pokud vám v období nevznikla povinnost vykázat žádné plnění podle § 102, hlášení se nepodává.
• Záměna souhrnného, kontrolního hlášení a přiznání k DPH. Jde o tři samostatná podání. Souhrnné hlášení sleduje plnění do EU, kontrolní hlášení tuzemská plnění a přiznání k DPH odvod daně.
• Identifikovaná osoba hlásí prodej zboží. Identifikovaná osoba vykazuje vymezené služby a případně dodání zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu, nikoli běžné dodání zboží do EU.
• Pozdní oprava chyby. Následné hlášení je nutné podat do 15 dnů od zjištění chyby, ne až s dalším řádným hlášením.

Shrnutí

Souhrnné hlášení je povinné elektronické tvrzení o přeshraničních plněních v rámci EU. Plátce DPH ho podává při vymezených dodáních zboží a služeb do jiného členského státu, identifikovaná osoba při vymezené službě nebo jako prostřední osoba v třístranném obchodu. Vymezené dodání zboží se vykazuje měsíčně do 25 dnů, čtvrtletní režim je vyhrazen jen pro výhradně poskytované služby. Klíčové je ověřovat DIČ odběratele ve VIES a hlídat, že souhrnné hlášení je podmínkou osvobození u dodání zboží – při chybě hrozí nejen pokuta, ale i doměření DPH.

Často kladené otázky

Kdo musí podávat souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení podává plátce DPH, který dodal zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, přemístil obchodní majetek do EU, dodal zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu, nebo poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě (§ 102 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Identifikovaná osoba podává hlášení u vymezené služby do EU a také jako prostřední osoba v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3), nikoli při běžném prodeji zboží.

Do kdy se podává souhrnné hlášení v roce 2026?

Souhrnné hlášení se podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Dodání zboží se vykazuje vždy měsíčně. Pokud plátce poskytuje do EU pouze služby a je čtvrtletním plátcem DPH, podává hlášení čtvrtletně ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH (§ 102 odst. 6 zákona o DPH). Připadne-li 25. den na víkend či svátek, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den.

Podává se nulové souhrnné hlášení?

Ne. Souhrnné hlášení se podává jen za období, ve kterém došlo k přeshraničnímu plnění do EU. Pokud jste v daném měsíci ani čtvrtletí žádné zboží nebo službu do EU nedodali, hlášení se nepodává. Nulové souhrnné hlášení finanční správa nevyžaduje.

Jak opravím chybu v souhrnném hlášení?

Chybu opravíte podáním následného souhrnného hlášení. Podle § 102 odst. 8 zákona o DPH je nutné ho podat do 15 dnů ode dne, kdy jste chybu zjistili, a to opět pouze elektronicky. Následné hlášení obsahuje opravené údaje za dané období.

Jaký je rozdíl mezi souhrnným a kontrolním hlášením?

Souhrnné hlášení sleduje přeshraniční plnění v rámci EU (dodání zboží a služeb do jiných členských států) a slouží systému VIES. Kontrolní hlášení sleduje tuzemská zdanitelná plnění a slouží k párování odpočtů a odvodů uvnitř ČR. Jde o dvě samostatná podání, jedno nenahrazuje druhé.

Co je kód plnění v souhrnném hlášení?

Kód plnění určuje typ přeshraniční transakce: 0 = dodání zboží do EU, 1 = přemístění obchodního majetku, 2 = dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, 3 = poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě. Podle typu plnění se uvádí DIČ příslušné osoby, kód země, počet plnění a souhrnná hodnota v Kč.