Ve zkratce: Běžný daňový doklad musí podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty obsahovat 12 povinných náležitostí – mimo jiné označení a DIČ obou stran, evidenční číslo dokladu, předmět a rozsah plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění (DUZP), základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně. Plátce DPH musí daňový doklad vystavit zpravidla do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH). Pokud celková částka na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH, lze vystavit jednodušší zjednodušený daňový doklad (§ 30 ZDPH).
Daňový doklad je klíčový dokument pro DPH: bez jeho správných náležitostí nemá příjemce nárok na odpočet daně a vystaviteli hrozí sankce. Tento průvodce shrnuje, co přesně musí faktura plátce DPH obsahovat, kdy stačí zjednodušený doklad, jaké jsou lhůty a jaké chyby dělají podnikatelé nejčastěji.
Co je daňový doklad podle zákona o DPH?
Daňový doklad je písemnost, která splňuje podmínky stanovené zákonem o DPH (§ 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb.). Může mít listinnou i elektronickou podobu; obě formy jsou si podle § 26 odst. 3 ZDPH rovnocenné, s elektronickou podobou ale musí souhlasit příjemce plnění.
Pojem „daňový doklad" je širší než „faktura". Daňovým dokladem je například běžný daňový doklad (faktura), zjednodušený daňový doklad, splátkový kalendář, platební kalendář, souhrnný daňový doklad nebo opravný daňový doklad. Pro nárok na odpočet DPH je rozhodující, zda doklad obsahuje zákonem požadované náležitosti – ne to, jak je nazván.
Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje, tedy vystavitel (§ 26 odst. 4 ZDPH). To platí i v případě, že doklad fyzicky vystaví zákazník nebo třetí osoba.
Co musí obsahovat běžný daňový doklad (faktura plátce DPH)?
Úplný výčet povinných náležitostí běžného daňového dokladu stanoví § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Tyto náležitosti, společně se sazbami DPH podle § 47 odst. 1 ZDPH uvedenými u sazby daně, shrnuje následující tabulka. Daňový doklad musí obsahovat:
| # | Náležitost | Poznámka |
|---|---|---|
| a) | Označení osoby, která uskutečňuje plnění | jméno/název a sídlo dodavatele |
| b) | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, která uskutečňuje plnění | DIČ dodavatele |
| c) | Označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje | jméno/název a sídlo odběratele |
| d) | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje | DIČ odběratele |
| e) | Evidenční číslo daňového dokladu | jednoznačné číslo dokladu |
| f) | Rozsah a předmět plnění | co a v jakém množství |
| g) | Den vystavení daňového dokladu | datum vystavení |
| h) | Den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty (DUZP) | liší-li se ode dne vystavení |
| i) | Jednotková cena bez daně a sleva | není-li již v jednotkové ceně |
| j) | Základ daně | cena bez DPH |
| k) | Sazba daně | 21 % nebo 12 % |
| l) | Výše daně | uvádí se v české měně |
Pro rok 2026 platí dvě sazby DPH: základní 21 % a snížená 12 % (§ 47 odst. 1 ZDPH, beze změny oproti roku 2025).
Kdy daňový doklad nemusí obsahovat všechny údaje?
Zákon v § 29 odst. 3 ZDPH připouští, že některé náležitosti se neuvádějí, pokud z povahy plnění logicky chybí. Daňový doklad nemusí obsahovat:
- DIČ osoby, která uskutečňuje plnění, nebo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, pokud jí nebylo přiděleno;
- rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně, pokud vznikla povinnost přiznat daň z přijaté úplaty (zálohy) přede dnem uskutečnění plnění a tyto údaje ke dni přijetí úplaty nejsou známy;
- sazbu daně a výši daně, je-li plnění osvobozeno od daně, nebo je-li osobou povinnou přiznat daň příjemce plnění (typicky v režimu přenesení daňové povinnosti).
Zvláštní formulace, které musí být na dokladu
V některých režimech vyžaduje § 29 odst. 2 ZDPH na dokladu konkrétní textový údaj místo sazby a výše daně:
- „vystaveno zákazníkem" – pokud daňový doklad vystavuje osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- „daň odvede zákazník" – jde-li o plnění, u něhož je povinen přiznat daň příjemce (přenesení daňové povinnosti dle § 92a a násl. ZDPH);
- odkaz na příslušné ustanovení nebo údaj „plnění osvobozeno od daně" – je-li plnění od DPH osvobozeno;
- „zvláštní režim – cestovní služba" nebo „zvláštní režim – použité zboží" (případně umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti) – při použití zvláštních režimů podle § 89 a § 90 ZDPH.
Zjednodušený daňový doklad: kdy stačí a co musí obsahovat?
Ve zkratce: Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 ZDPH, který hovoří o „celkové částce za plnění", tj. částce včetně daně). Typicky jde o účtenku z pokladny nebo paragon.
Oproti běžnému daňovému dokladu zjednodušený daňový doklad podle § 30a ZDPH nemusí obsahovat:
- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (odběratele);
- DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- jednotkovou cenu bez daně a slevu;
- základ daně;
- výši daně.
Místo základu a výše daně postačí na zjednodušeném daňovém dokladu uvést celkovou částku, kterou plátce za plnění získal nebo má získat. Doklad ale musí umožnit daň dopočítat, proto na něm musí zůstat sazba daně – tu § 30a ZDPH z povinných náležitostí nevylučuje (vyjímá pouze základ daně a výši daně). Příjemce, který chce uplatnit odpočet, si výši daně z částky a sazby vypočte sám.
Kdy zjednodušený daňový doklad vystavit nelze
I při částce do 10 000 Kč zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případech podle § 30 odst. 2 ZDPH, zejména u:
- dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozeného od daně s nárokem na odpočet;
- prodeje zboží na dálku do jiného členského státu (e‑commerce);
- plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce (přenesení daňové povinnosti);
- prodeje tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Více o tomto typu dokladu najdete v pojmu zjednodušený daňový doklad.
Do kdy musí plátce daňový doklad vystavit?
Lhůty pro vystavení daňového dokladu upravuje § 28 ZDPH. Daňový doklad je plátce povinen vystavit:
- do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění – tedy zpravidla do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH);
- do 15 dnů od přijetí úplaty (zálohy), vznikla-li povinnost přiznat daň z této úplaty před uskutečněním plnění;
- u některých přeshraničních plnění do jiného členského státu platí lhůta do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž se plnění uskutečnilo (§ 28 odst. 9 ZDPH).
Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je pro DPH zásadní okamžik – určuje, do kterého zdaňovacího období plnění patří a kdy začíná běžet lhůta pro vystavení dokladu. Podrobně jej vysvětluje pojem DUZP. Specifická pravidla DPH u přijatých a poskytnutých záloh (úplat přijatých před uskutečněním plnění) shrnuje text DPH u záloh.
Náležitosti daňového dokladu vs. obecné náležitosti faktury
Pozor na rozdíl mezi „daňovým dokladem" podle zákona o DPH a obecnou „fakturou". Neplátce DPH daňový doklad podle § 29 ZDPH nevystavuje – jeho faktura je obyčejným účetním, resp. daňovým dokladem a řídí se zákonem o účetnictví a živnostenským zákonem (např. uvedení IČO a údaje o zápisu v rejstříku). Plátce DPH naopak musí splnit jak náležitosti dle zákona o DPH, tak obecné náležitosti faktury.
Srovnání obecných náležitostí faktury (i pro neplátce) najdete v článku náležitosti faktury. O tom, jak daňový doklad zapadá do širšího okruhu účetních záznamů, pojednává článek účetní doklady.
Modelový příklad: faktura plátce DPH za rok 2026
Dodavatel (plátce DPH) prodá zboží za 50 000 Kč bez DPH v základní sazbě 21 %. Na běžném daňovém dokladu musí být:
- označení a DIČ dodavatele i odběratele;
- evidenční číslo dokladu, např. 2026/0145;
- předmět a rozsah plnění (např. „kancelářský nábytek, 5 ks");
- den vystavení a den uskutečnění plnění (DUZP);
- základ daně: 50 000 Kč;
- sazba daně: 21 %;
- výše daně: 10 500 Kč (50 000 × 0,21);
- celková částka k úhradě: 60 500 Kč.
Výši daně 10 500 Kč je třeba uvést v české měně, i kdyby byla cena sjednána v eurech (§ 29 odst. 1 písm. l) ZDPH).
Oprava chybného daňového dokladu
Zjistíte-li po vystavení chybu v základu daně nebo ve výši daně (například při poskytnutí slevy, vrácení zboží nebo zrušení plnění), neopravuje se původní doklad přepsáním, ale vystaví se opravný daňový doklad podle § 45 ZDPH navázaný na opravu základu daně dle § 42 ZDPH. Postup a lhůty popisuje článek oprava základu daně.
Časté chyby v daňových dokladech
- Chybějící nebo špatné DIČ odběratele – u plnění mezi plátci je DIČ povinné; bez něj může být ohrožen nárok na odpočet.
- Záměna dne vystavení a DUZP – jde o dvě samostatné náležitosti (§ 29 odst. 1 písm. g) a h) ZDPH); u plnění na přelomu měsíce rozhoduje DUZP o zdaňovacím období.
- Výše daně uvedená jen v cizí měně – daň musí být vyčíslena v české měně.
- Zjednodušený doklad nad limit – účtenka nad 10 000 Kč včetně DPH už musí mít náležitosti běžného daňového dokladu.
- Chybějící formulace „daň odvede zákazník" v režimu přenesení daňové povinnosti.
- Zjednodušený doklad tam, kde je zakázán – například u přenesení daňové povinnosti nebo dodání zboží do EU.
Daňový doklad a mzdová agenda
Náležitosti daňového dokladu řeší zaměstnavatel nejen u faktur za zboží a služby, ale i tam, kde se účetnictví potkává se mzdami – například u benefitů, stravného nebo refundací zaměstnancům. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá výplata a jaké odvody do toho vstupují, ukazuje na mzdovém portálu článek čistá mzda.
Shrnutí
Běžný daňový doklad musí podle § 29 odst. 1 ZDPH obsahovat 12 náležitostí, včetně označení a DIČ obou stran, evidenčního čísla, předmětu plnění, dne vystavení, DUZP, základu daně, sazby (21 % nebo 12 %) a výše daně v české měně. Do 10 000 Kč včetně DPH stačí zjednodušený daňový doklad podle § 30a ZDPH, který nemusí uvádět údaje o odběrateli, základ ani výši daně – musí ale obsahovat sazbu daně a celkovou částku. Plátce vystavuje doklad zpravidla do 15 dnů od uskutečnění plnění. Správné náležitosti jsou podmínkou nároku na odpočet DPH u příjemce, proto se vyplatí jim věnovat pozornost.
Časté dotazy (FAQ)
Co musí obsahovat faktura plátce DPH v roce 2026?
Faktura plátce DPH (běžný daňový doklad) musí podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. obsahovat 12 náležitostí: označení a DIČ dodavatele i odběratele, evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, jednotkovou cenu bez daně a slevu, základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně.
Do jaké částky lze vystavit zjednodušený daňový doklad?
Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 ZDPH). Nad tuto hranici je nutné vystavit běžný daňový doklad se všemi náležitostmi podle § 29 ZDPH.
Musí daňový doklad obsahovat DIČ odběratele?
U plnění mezi plátci DPH ano – DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, je povinnou náležitostí podle § 29 odst. 1 písm. d) ZDPH. DIČ se neuvádí jen tehdy, pokud odběrateli nebylo přiděleno (§ 29 odst. 3 ZDPH), nebo jde-li o zjednodušený daňový doklad, kde se DIČ odběratele nevyžaduje.
Do kdy musí plátce vystavit daňový doklad?
Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH), tedy zpravidla do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí úplaty (zálohy).
Jaký je rozdíl mezi dnem vystavení a DUZP?
Den vystavení je datum, kdy byl doklad fyzicky vyhotoven (§ 29 odst. 1 písm. g) ZDPH). Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je okamžik, kdy bylo plnění dodáno, resp. kdy vznikla povinnost přiznat daň (písm. h)). Tato data se mohou lišit a DUZP rozhoduje o tom, do kterého zdaňovacího období plnění patří.
Co dělat, když je na daňovém dokladu chyba?
Chybný daňový doklad se neopravuje přepsáním. Mění-li se základ nebo výše daně, vystaví se opravný daňový doklad podle § 45 ZDPH v návaznosti na opravu základu daně dle § 42 ZDPH. U pouhých formálních chyb (např. překlep v adrese) lze vystavit nový správný doklad nahrazující původní.