Ve zkratce: Běžný daňový doklad obsahuje podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. až 12 náležitostí – mimo jiné označení a DIČ obou stran, evidenční číslo dokladu, předmět a rozsah plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění (DUZP), základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně. Některé údaje zákon dovoluje vynechat; u zvláštních plnění naopak vyžaduje další. Pokud vznikla povinnost doklad vystavit, činí lhůta zpravidla 15 dnů (§ 28 odst. 8). Do 10 000 Kč včetně DPH lze za podmínek § 30 vystavit zjednodušený daňový doklad.
Daňový doklad je klíčový důkaz pro odpočet DPH. Chybějící nebo nesprávné náležitosti vytvářejí důkazní problém a finanční úřad může požadovat opravu či další důkazy; formální vada ale sama o sobě nemusí automaticky zničit nárok, pokud jsou hmotněprávní podmínky a skutečné plnění spolehlivě prokázány. Nejbezpečnější je nechat doklad bez odkladu opravit.
Co je daňový doklad podle zákona o DPH?
Daňový doklad je písemnost, která splňuje podmínky stanovené zákonem o DPH (§ 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb.). Může mít listinnou i elektronickou podobu (§ 26 odst. 2); s použitím elektronické podoby musí souhlasit příjemce plnění (§ 26 odst. 3).
Pojem „daňový doklad" je širší než „faktura". Pro nárok na odpočet jsou rozhodující hmotněprávní podmínky plnění a jeho prokázání; řádný doklad je standardním a nejsnazším důkazem. U vadného dokladu žádejte opravu a uchovejte smlouvu, objednávku, úhradu a doklady o skutečném plnění.
Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje, tedy vystavitel (§ 26 odst. 4 ZDPH). To platí i v případě, že doklad fyzicky vystaví zákazník nebo třetí osoba.
Co musí obsahovat běžný daňový doklad (faktura plátce DPH)?
Úplný výčet povinných náležitostí běžného daňového dokladu stanoví § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Tyto náležitosti, společně se sazbami DPH podle § 47 odst. 1 ZDPH uvedenými u sazby daně, shrnuje následující tabulka. Daňový doklad musí obsahovat:
| # | Náležitost | Poznámka |
|---|---|---|
| a) | Označení osoby, která uskutečňuje plnění | jméno/název a sídlo dodavatele |
| b) | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, která uskutečňuje plnění | DIČ dodavatele |
| c) | Označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje | jméno/název a sídlo odběratele |
| d) | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje | DIČ odběratele |
| e) | Evidenční číslo daňového dokladu | jednoznačné číslo dokladu |
| f) | Rozsah a předmět plnění | co a v jakém množství |
| g) | Den vystavení daňového dokladu | datum vystavení |
| h) | Den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty (DUZP) | liší-li se ode dne vystavení |
| i) | Jednotková cena bez daně a sleva | není-li již v jednotkové ceně |
| j) | Základ daně | cena bez DPH |
| k) | Sazba daně | 21 % nebo 12 % |
| l) | Výše daně | uvádí se v české měně |
Pro rok 2026 platí dvě sazby DPH: základní 21 % a snížená 12 % (§ 47 odst. 1 ZDPH, beze změny oproti roku 2025).
Kdy daňový doklad nemusí obsahovat všechny údaje?
Zákon v § 29 odst. 3 ZDPH připouští, že některé náležitosti se neuvádějí, pokud z povahy plnění logicky chybí. Daňový doklad nemusí obsahovat:
- DIČ osoby, která uskutečňuje plnění, nebo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, pokud jí nebylo přiděleno;
- rozsah plnění, není-li při přijetí úplaty znám; jednotkovou cenu bez daně a slevu při daňové povinnosti vzniklé z přijaté úplaty;
- sazbu daně a výši daně, je-li plnění osvobozeno od daně, nebo je-li osobou povinnou přiznat daň příjemce plnění (typicky v režimu přenesení daňové povinnosti).
Zvláštní formulace, které musí být na dokladu
Vedle obecných náležitostí vyžaduje § 29 odst. 2 ZDPH u vybraných plnění další údaje; zvláštní režimy mají vlastní pravidla:
- „vystaveno zákazníkem" – pokud daňový doklad vystavuje osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- „daň odvede zákazník" – jde-li o plnění, u něhož je povinen přiznat daň příjemce (přenesení daňové povinnosti dle § 92a a násl. ZDPH);
- odkaz na příslušné ustanovení nebo údaj „plnění osvobozeno od daně" – je-li plnění od DPH osvobozeno;
- údaj o novém dopravním prostředku při jeho dodání do jiného státu EU a sdělení o třístranném obchodu, vystavuje-li doklad prostřední osoba (§ 29 odst. 2 písm. d) a e));
- „zvláštní režim – cestovní služba" nebo „zvláštní režim – použité zboží" (případně umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti) – při použití zvláštních režimů podle § 89 a § 90 ZDPH.
Zjednodušený daňový doklad: kdy stačí a co musí obsahovat?
Ve zkratce: Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 ZDPH, který hovoří o „celkové částce za plnění", tj. částce včetně daně). Typicky jde o účtenku z pokladny nebo paragon.
Oproti běžnému daňovému dokladu zjednodušený daňový doklad podle § 30a ZDPH nemusí obsahovat:
- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (odběratele);
- DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- jednotkovou cenu bez daně a slevu;
- základ daně;
- výši daně.
Místo základu a výše daně postačí na zjednodušeném daňovém dokladu uvést celkovou částku, kterou plátce za plnění získal nebo má získat. Doklad ale musí umožnit daň dopočítat, proto na něm musí zůstat sazba daně – tu § 30a ZDPH z povinných náležitostí nevylučuje (vyjímá pouze základ daně a výši daně). Příjemce, který chce uplatnit odpočet, si výši daně z částky a sazby vypočte sám.
Kdy zjednodušený daňový doklad vystavit nelze
I při částce do 10 000 Kč zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případech podle § 30 odst. 2 ZDPH, zejména u:
- dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozeného od daně s nárokem na odpočet;
- prodeje zboží na dálku nebo prodeje dovezeného zboží na dálku do tuzemska s místem plnění v ČR;
- plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce (přenesení daňové povinnosti);
- prodeje tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Více o tomto typu dokladu najdete v pojmu zjednodušený daňový doklad.
Do kdy musí plátce daňový doklad vystavit?
Lhůty pro vystavení daňového dokladu upravuje § 28 ZDPH. Daňový doklad je plátce povinen vystavit:
- do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění – tedy zpravidla do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH);
- do 15 dnů od přijetí úplaty (zálohy), vznikla-li povinnost přiznat daň z této úplaty před uskutečněním plnění;
- u některých přeshraničních plnění do jiného členského státu platí lhůta do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž se plnění uskutečnilo (§ 28 odst. 9 ZDPH).
Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je pro DPH zásadní okamžik – určuje, do kterého zdaňovacího období plnění patří a kdy začíná běžet lhůta pro vystavení dokladu. Podrobně jej vysvětluje pojem DUZP. Specifická pravidla DPH u přijatých a poskytnutých záloh (úplat přijatých před uskutečněním plnění) shrnuje text DPH u záloh.
Náležitosti daňového dokladu vs. obecné náležitosti faktury
Pozor na rozdíl mezi „daňovým dokladem" podle zákona o DPH a obecnou „fakturou". Neplátce DPH běžný daňový doklad plátce podle § 29 ZDPH nevystavuje – jeho faktura se řídí obecnými pravidly podle postavení vystavitele; zvláštní přeshraniční případy mohou mít vlastní pravidla dokladů. Plátce DPH musí splnit náležitosti zákona o DPH i ostatní použitelné povinnosti.
Srovnání obecných náležitostí faktury (i pro neplátce) najdete v článku náležitosti faktury. O tom, jak daňový doklad zapadá do širšího okruhu účetních záznamů, pojednává článek účetní doklady.
Modelový příklad: faktura plátce DPH za rok 2026
Dodavatel (plátce DPH) prodá zboží za 50 000 Kč bez DPH v základní sazbě 21 %. Na běžném daňovém dokladu musí být:
- označení a DIČ dodavatele i odběratele, jsou-li DIČ přidělena;
- evidenční číslo dokladu, např. 2026/0145;
- předmět a rozsah plnění (např. „kancelářský nábytek, 5 ks");
- den vystavení a den uskutečnění plnění (DUZP);
- základ daně: 50 000 Kč;
- sazba daně: 21 %;
- výše daně: 10 500 Kč (50 000 × 0,21);
- celková částka k úhradě: 60 500 Kč.
Výši daně 10 500 Kč je třeba uvést v české měně, i kdyby byla cena sjednána v eurech (§ 29 odst. 1 písm. l) ZDPH).
Oprava chybného daňového dokladu
Zjistíte-li po vystavení změnu základu daně podle § 42 nebo nesprávnou výši daně podle § 43, původní doklad zachovejte v evidenci a za podmínek § 45 vystavte opravný daňový doklad. Postup a lhůty popisuje článek oprava základu daně.
Časté chyby v daňových dokladech
- Chybějící nebo špatné DIČ odběratele – na běžném dokladu je přidělené DIČ požadovaným údajem; při jeho chybě je vhodná oprava a prokázání plnění.
- Záměna dne vystavení a DUZP – jde o dvě samostatné náležitosti (§ 29 odst. 1 písm. g) a h) ZDPH); u plnění na přelomu měsíce rozhoduje DUZP o zdaňovacím období.
- Výše daně uvedená jen v cizí měně – daň musí být vyčíslena v české měně.
- Zjednodušený doklad nad limit – nad 10 000 Kč včetně DPH nelze použít úlevy § 30a; pokud vzniká povinnost vystavit daňový doklad, je třeba běžný doklad.
- Chybějící formulace „daň odvede zákazník" v režimu přenesení daňové povinnosti.
- Zjednodušený doklad tam, kde je zakázán – například u přenesení daňové povinnosti nebo dodání zboží do EU.
Daňový doklad a mzdová agenda
Náležitosti daňového dokladu řeší zaměstnavatel nejen u faktur za zboží a služby, ale i tam, kde se účetnictví potkává se mzdami – například u benefitů, stravného nebo refundací zaměstnancům. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá výplata a jaké odvody do toho vstupují, ukazuje na mzdovém portálu článek čistá mzda.
Shrnutí
Běžný daňový doklad obsahuje podle § 29 odst. 1 ZDPH až 12 náležitostí s výjimkami podle § 29 odst. 3. Do 10 000 Kč včetně DPH lze za podmínek § 30 vystavit zjednodušený doklad podle § 30a, který nemusí uvádět údaje o odběrateli, základ ani výši daně; musí ale obsahovat sazbu daně a při neuvedení daně celkovou částku. Při zákonné povinnosti vystavit doklad je lhůta zpravidla 15 dnů. Správné náležitosti usnadňují prokázání nároku na odpočet; hmotněprávní podmínky mohou být za určitých okolností prokázány i při opravitelné formální vadě.
Časté dotazy (FAQ)
Co musí obsahovat faktura plátce DPH v roce 2026?
Faktura plátce DPH (běžný daňový doklad) obsahuje podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. až 12 náležitostí, s příslušnými výjimkami: označení a DIČ dodavatele i odběratele, evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, jednotkovou cenu bez daně a slevu, základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně.
Do jaké částky lze vystavit zjednodušený daňový doklad?
Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 ZDPH). Nad tuto hranici nelze použít zjednodušený doklad; pokud povinnost vystavit daňový doklad vznikla, musí mít náležitosti běžného dokladu podle § 29 ZDPH.
Musí daňový doklad obsahovat DIČ odběratele?
U plnění mezi plátci DPH ano – DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, je povinnou náležitostí podle § 29 odst. 1 písm. d) ZDPH. DIČ se neuvádí jen tehdy, pokud odběrateli nebylo přiděleno (§ 29 odst. 3 ZDPH), nebo jde-li o zjednodušený daňový doklad, kde se DIČ odběratele nevyžaduje.
Do kdy musí plátce vystavit daňový doklad?
Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH), tedy zpravidla do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí úplaty (zálohy).
Jaký je rozdíl mezi dnem vystavení a DUZP?
Den vystavení je datum, kdy byl doklad fyzicky vyhotoven (§ 29 odst. 1 písm. g) ZDPH). Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je okamžik, kdy bylo plnění dodáno, resp. kdy vznikla povinnost přiznat daň (písm. h)). Tato data se mohou lišit a DUZP rozhoduje o tom, do kterého zdaňovacího období plnění patří.
Co dělat, když je na daňovém dokladu chyba?
Původní doklad zachovejte v evidenci. Mění-li se základ podle § 42 nebo nesprávná výše daně podle § 43, vystavuje se opravný daňový doklad za podmínek § 45 ZDPH. U formální chyby zajistěte opravu identifikačních údajů a průkaznou návaznost na původní doklad.