Ve zkratce: Daň z příjmů fyzických osob má v roce 2026 dvě sazby: 15 % z ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Samostatná měsíční hranice 146 901 Kč se používá při výpočtu zálohy ze mzdy. Zdanitelné příjmy mohou plynout ze zaměstnání, podnikání, nájmu i kapitálového majetku; některé jsou osvobozené nebo již zdaněné konečnou srážkou. Od vypočtené daně se odečítají slevy, především základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně.
Daň z příjmů fyzických osob (zkráceně DPFO) je přímá daň, kterou upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Týká se zaměstnanců, OSVČ, pronajímatelů i lidí s příležitostnými příjmy. Tento průvodce vysvětluje, jak se daň počítá, jaké jsou sazby a slevy v roce 2026, kdo musí podat přiznání a jak se daň liší u zaměstnance a u OSVČ.
Jaké jsou sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2026?
V roce 2026 platí dvě sazby daně z příjmů fyzických osob — 15 % a 23 %. Jde o tzv. progresivní zdanění: nižší sazba platí do stanovené hranice, vyšší sazba se uplatní jen na část příjmu nad ní. Vyšší sazba se tedy nikdy nevztahuje na celý příjem, pouze na jeho přesahující část.
| Část základu daně | Sazba daně 2026 |
|---|---|
| do 1 762 812 Kč ročně | 15 % |
| nad 1 762 812 Kč ročně | 23 % |
Zdroj: § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; hranice = 36násobek průměrné mzdy pro rok 2026. Platí od 1. 1. 2026.
U zaměstnanecké měsíční zálohy se podle § 38h používá hranice trojnásobku průměrné mzdy, tedy 146 901 Kč v roce 2026. Při ročním zúčtování nebo přiznání se použije roční hranice z tabulky; nejde o dvanáct samostatných měsíčních limitů.
Hranice pro 23% sazbu je navázána na 36násobek průměrné mzdy, která pro rok 2026 činí 48 967 Kč měsíčně. Proti roku 2025 se hranice zvýšila z 1 676 052 Kč na 1 762 812 Kč ročně — vyšší sazba tak začíná až od vyššího příjmu (dle § 16 zákona č. 586/1992 Sb. a sdělení Finanční správy pro rok 2026).
Co znamená progresivní zdanění v praxi?
Vyšší 23% sazba se vztahuje pouze na korunu nad hranicí, ne na celý příjem. Kdo má roční základ daně například 1 800 000 Kč, zdaní prvních 1 762 812 Kč sazbou 15 % a zbývajících 37 188 Kč sazbou 23 %. Není tedy pravda, že po překročení hranice „zdaníte celý příjem vyšší sazbou“.
Co je základ daně a jak se počítá?
Základ daně je částka, ze které se daň počítá. U některých druhů příjmů lze odečíst výdaje, u jiných nikoli; nejde tedy vždy jednoduše o celkové příjmy minus celkové výdaje. Základ daně se podle § 5 zákona č. 586/1992 Sb. skládá z dílčích základů daně podle druhu příjmu.
| Paragraf | Druh příjmu | Lze uplatnit výdaje? |
|---|---|---|
| § 6 | příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) | ne |
| § 7 | příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) | ano (skutečné, nebo paušálem) |
| § 8 | příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy) | zpravidla ne |
| § 9 | příjmy z nájmu | ano (skutečné, nebo paušál 30 %) |
| § 10 | ostatní příjmy (prodej, výhry, příležitostné příjmy) | jen prokazatelné výdaje |
Zdroj: § 6 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Celkový základ se stanoví podle pravidel pro součet dílčích základů; příjmy zdaněné konečnou srážkou se do něj zpravidla nezahrnují. U příjmů ze samostatné činnosti (§ 7) a z nájmu (§ 9) lze vykázat daňovou ztrátu, která může snížit příslušné kladné dílčí základy nebo se za podmínek § 34 uplatní v jiných obdobích. Nesmí však snížit dílčí základ ze zaměstnání podle § 6 (§ 5 odst. 3).
Jak se postupně dojde od příjmu k dani?
Výpočet daně probíhá vždy v tomto pořadí:
- Určete dílčí základy daně podle § 6 až § 10 a uplatněte výdaje jen tam, kde je zákon dovoluje. Zohledněte případnou ztrátu a příjmy, které se do přiznání nezahrnují.
- Odečtěte nezdanitelné části základu daně (§ 15) a odčitatelné položky (§ 34, např. ztráta minulých let).
- Zaokrouhlete základ na celá sta korun dolů (§ 16 odst. 2).
- Vypočtěte daň sazbou 15 %, resp. 23 % nad hranicí.
- Odečtěte slevy na dani (§ 35ba) — sleva na poplatníka, na manžela/manželku, na invaliditu.
- Odečtěte daňové zvýhodnění na děti (§ 35c) — to může vést až k daňovému bonusu.
Jaké slevy na dani lze uplatnit v roce 2026?
Slevy na dani se odečítají přímo od vypočtené daně, takže snižují daň korunu za korunu. Nejdůležitější je základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně), na kterou má nárok každý poplatník (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.).
| Sleva na dani | Roční výše 2026 | Podmínka |
|---|---|---|
| na poplatníka | 30 840 Kč | každý poplatník |
| na manžela/manželku | 24 840 Kč | vlastní příjem manžela/manželky nejvýše 68 000 Kč za celý rok; společná domácnost s poplatníkem a vyživovaným dítětem do 3 let, nárok po měsících |
| invalidita I. a II. stupně | 2 520 Kč | přiznaný invalidní důchod I./II. stupně |
| invalidita III. stupně | 5 040 Kč | přiznaný invalidní důchod III. stupně |
| držitel průkazu ZTP/P | 16 140 Kč | průkaz ZTP/P |
Zdroj: § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. Sleva na studenta a školkovné jsou od roku 2024 zrušeny. Platí pro rok 2026.
Vedle slev existuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), které je výjimečné tím, že může klesnout pod nulu a vzniká nárok na daňový bonus vyplácený státem.
| Pořadí dítěte | Roční zvýhodnění 2026 | Měsíčně |
|---|---|---|
| 1. dítě | 15 204 Kč | 1 267 Kč |
| 2. dítě | 22 320 Kč | 1 860 Kč |
| 3. a každé další | 27 840 Kč | 2 320 Kč |
Zdroj: § 35c zákona č. 586/1992 Sb. Horní hranice ročního daňového bonusu není od roku 2021 stanovena; platí pro rok 2026.
Jaký je rozdíl mezi slevou a daňovým bonusem?
Sleva na dani může daň snížit nejvýše na nulu — nikdy nevznikne přeplatek z titulu samotné slevy. Daňové zvýhodnění na dítě může jít „do minusu“: pokud je vypočtená daň nižší než zvýhodnění, rozdíl vám stát vyplatí jako daňový bonus bez horního ročního stropu, pokud splníte podmínky podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. Více v článku o slevách na dani.
Co jsou nezdanitelné části základu daně?
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona č. 586/1992 Sb. se odečítají od základu daně (ne od daně). Snižují tedy částku, ze které se daň počítá — typicky se uplatňují až v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
| Položka (§ 15) | Maximální roční odpočet 2026 |
|---|---|
| úroky z úvěru na bytovou potřebu obstaranou od 1. 1. 2021 | 150 000 Kč |
| úroky z úvěru na bytovou potřebu obstaranou před 1. 1. 2021 | 300 000 Kč |
| příspěvky na penzijní/dlouhodobý produkt (DPS, ŽP, DIP — sdílený limit) | 48 000 Kč |
| dary na veřejně prospěšné účely | až 30 % základu daně |
Zdroj: § 15 zákona č. 586/1992 Sb. U úroků rozhoduje datum obstarání bytové potřeby, nikoli pouze datum uzavření úvěru. Dar lze uplatnit, pokud činí alespoň 1 000 Kč nebo přesahuje 2 % základu daně; 30% strop platí pro rok 2026.
Jak se počítá daň z příjmů u zaměstnance?
Zálohu na daň z příjmů zaměstnance sráží přímo zaměstnavatel z hrubé mzdy a odvádí ji finančnímu úřadu. Záloha je 15 % (resp. 23 % nad měsíční hranicí 146 901 Kč) ze základu, po odečtení měsíční slevy na poplatníka 2 570 Kč a případného zvýhodnění na děti.
Modelový příklad — zaměstnanec, hrubá mzda 45 000 Kč/měsíc, bezdětný:
- Základ daně (zaokrouhlený): 45 000 Kč
- Záloha na daň 15 %: 6 750 Kč
- Sleva na poplatníka: −2 570 Kč
- Záloha na daň po slevě: 4 180 Kč/měsíc
Většina zaměstnanců s příjmem jen od jednoho zaměstnavatele nemusí podávat přiznání — daň za ně vyúčtuje zaměstnavatel v ročním zúčtování, pokud o to požádá. Jak se z hrubé mzdy stane čistá, podrobně rozebírá čistá mzda na portálu mzdy.cz.
Jak se počítá daň z příjmů u OSVČ?
OSVČ zdaňuje příjmy z podnikání podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Základ daně tvoří příjmy snížené o výdaje — buď skutečné (z účetnictví či daňové evidence), nebo výdajovým paušálem (procentem z příjmů). Paušál je jednodušší a často výhodnější, protože se nemusí dokládat skutečné náklady.
| Výdajový paušál | Pro koho | Maximální výdaj/rok |
|---|---|---|
| 80 % | řemeslné živnosti, zemědělství, lesnictví | 1 600 000 Kč |
| 60 % | ostatní živnostenské podnikání | 1 200 000 Kč |
| 40 % | jiná samostatná činnost (svobodná povolání) | 800 000 Kč |
| 30 % | příjmy z nájmu majetku v obchodním majetku | 600 000 Kč |
Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Strop paušálu se počítá z příjmu 2 000 000 Kč. Platí pro rok 2026.
Modelový příklad — OSVČ, volná živnost, příjem 800 000 Kč/rok, paušál 60 %:
- Příjmy: 800 000 Kč
- Výdajový paušál 60 %: −480 000 Kč
- Základ daně: 320 000 Kč
- Daň 15 %: 48 000 Kč
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč
- Daň z příjmů: 17 160 Kč/rok
Podrobnosti k volbě a výpočtu najdete v článku výdajové paušály. Kompletní postup podání řeší daňové přiznání OSVČ.
Kdy se OSVČ vyplatí paušální daň místo „klasické“ daně?
Paušální režim (§ 7a zákona č. 586/1992 Sb.) je alternativa, kdy OSVČ platí jednu pevnou částku měsíčně. Přiznání a přehledy nepodává, jen pokud jsou splněny podmínky, aby její daň za celý rok byla rovna paušální dani. V I. pásmu činí 9 984 Kč měsíčně za období leden–červen 2026 a od 1. 7. 2026 klesá na 9 162 Kč měsíčně se zpětnou účinností i za měsíce 1–6/2026 (dle Finanční správy pro rok 2026). Pokles souvisí se snížením minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ z 5 720 Kč na 5 005 Kč od poloviny roku 2026, ze které se výše paušální daně v 1. pásmu odvozuje. Za leden až červen 2026 tak vzniká přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč), který lze získat zpět nebo započíst. Vyšší pásma jsou 16 745 Kč (II.) a 27 139 Kč (III.). Paušální daň se vyplatí ziskovým OSVČ bez velkých slev a odpočtů. Detaily v samostatném průvodci paušální daní.
Kdo musí podat daňové přiznání k dani z příjmů?
Máte příjmy ze zahraničí nebo pracujete mimo ČR? Navazující průvodce prací a podnikáním ze zahraničí rozebírá daňovou rezidenci, dvojí zdanění a pojistné.
Daňové přiznání musí podat každá fyzická osoba, jejíž roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (bez příjmů osvobozených a zdaněných srážkovou daní), nebo kdo vykázal daňovou ztrátu — dle § 38g zákona č. 586/1992 Sb.
Přiznání musíte podat zejména, pokud:
- jste OSVČ a měli zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč (s výjimkou těch, jejichž daň je skutečně rovna paušální dani),
- jste zaměstnanec a měli vedle mzdy jiné příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč za rok,
- jste měli příjmy od více zaměstnavatelů současně, u nichž se sráží zálohová daň,
- vykázali jste daňovou ztrátu,
- byly vám sníženy daňové výhody (např. dodatečné porušení podmínek odpočtu).
Naopak přiznání podávat nemusíte, pokud máte jen příjmy ze zaměstnání od jednoho (nebo postupně více) plátců, podepsali jste Prohlášení poplatníka a nemáte jiné příjmy nad 20 000 Kč — daň za vás vyřeší zaměstnavatel v ročním zúčtování.
Do kdy se podává přiznání a platí daň?
Lhůty pro daňové přiznání za rok 2025 (podávané v roce 2026) podle daňového řádu:
| Způsob podání | Lhůta |
|---|---|
| papírově (osobně, poštou) | 1. 4. 2026 |
| elektronicky podané až po 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026 |
| s daňovým poradcem (plná moc) | 1. 7. 2026 |
Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Povinnost elektronického podání se týká zejména podnikající fyzické osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona u přiznání souvisejícího s její činností. Platí pro rok 2026.
Daň je splatná ve stejné lhůtě jako přiznání. Kdo má zpřístupněnou datovou schránku ze zákona (typicky OSVČ), je povinen podat elektronicky. Samotná datová schránka však základní termín neposouvá: elektronické podání do 1. 4. 2026 spadá do základní lhůty, zatímco 4. 5. se uplatní při elektronickém podání až po 1. 4.
Časté chyby při dani z příjmů fyzických osob
- Záměna příjmu a základu daně. Daň se počítá ze základu daně (příjem minus výdaje), ne z hrubého příjmu. U paušálu se snadno zapomene odečíst procento výdajů.
- Domněnka, že 23 % zdaní celý příjem. Vyšší sazba se týká jen části nad 1 762 812 Kč ročně, ne celého základu daně.
- Neuplatněná sleva na poplatníka. Na slevu 30 840 Kč ročně má nárok každý — i OSVČ, i student s brigádou, pokud podává přiznání.
- Automatické spojení datové schránky s termínem 4. 5. Datová schránka určuje formu podání, nikoli sama o sobě delší lhůtu. Kdo podá elektronicky do 1. 4., má daň splatnou 1. 4.; termín 4. 5. platí při elektronickém podání až po základní lhůtě.
- Uplatnění zrušených slev. Sleva na studenta a školkovné jsou od roku 2024 zrušeny — v přiznání za rok 2025 je nelze použít.
- Záměna paušální daně a výdajového paušálu. Jde o dva různé režimy: paušální daň je pevná měsíční platba, výdajový paušál je způsob výpočtu výdajů procentem z příjmů.
Související témata a nástroje
- daň z pronájmu rozebírá dílčí základ daně z nájmu.
- jak zaplatit daň navazuje praktickým postupem platby po výpočtu daně.
- poplatník a plátce daně vysvětluje základní rozdíl v daňové terminologii.
- základ daně shrnuje pojem, ze kterého se daň počítá.
- kalkulačka slev na dani pomůže spočítat dopad slev na výslednou daň.
- odvody ze mzdy doplňují zdanění zaměstnanců o pojistné srážky.
Shrnutí
Daň z příjmů fyzických osob má v roce 2026 sazby 15 % a 23 %, přičemž vyšší sazba se uplatní až na část základu daně nad 1 762 812 Kč ročně. Daň se počítá ze základu daně, nikoli z hrubého příjmu. U přiznání za rok 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026; pokud je přiznání elektronicky podáno až po ní, platí 4. 5. 2026, a při splnění podmínek poradce 1. 7. 2026.
Často kladené otázky
Jaká je sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2026?
V roce 2026 jsou dvě sazby: 15 % z ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Pro měsíční zálohu zaměstnance platí samostatná hranice 146 901 Kč. Hranice odpovídá 36násobku průměrné mzdy a je dána § 16 zákona č. 586/1992 Sb. Vyšší sazba se vždy vztahuje jen na přesahující část, nikoli na celý příjem.
Z jakého příjmu se platí 23 % daň?
Sazba 23 % se uplatní z části ročního základu daně, která přesáhne 1 762 812 Kč. Samostatná měsíční hranice 146 901 Kč slouží pro výpočet zálohy ze mzdy. Při ročním základu 1 800 000 Kč se sazbou 23 % zdaní jen 37 188 Kč, zbytek do hranice se zdaní sazbou 15 %.
Kolik je sleva na poplatníka v roce 2026?
Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.). Nárok na ni má každý poplatník bez ohledu na výši příjmu a odečítá se přímo od vypočtené daně.
Kdo musí podat daňové přiznání k dani z příjmů?
Přiznání podává poplatník, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo kdo vykázal daňovou ztrátu (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.), pokud se neuplatní některá zákonná výjimka. Zaměstnanec s jiným příjmem podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč ročně nebo se souběžnými zálohově zdaněnými příjmy od více zaměstnavatelů přiznání podat musí. U OSVČ v paušálním režimu záleží na tom, zda její daň skutečně odpovídá paušální dani.
Jak se počítá základ daně u OSVČ?
Základ daně OSVČ tvoří příjmy z podnikání (§ 7) snížené o výdaje — buď skutečné z evidence, nebo výdajovým paušálem (80/60/40/30 % podle druhu činnosti). Z takto zjištěného základu se vypočte daň 15 %, od níž se odečte sleva na poplatníka a další slevy.
Do kdy se platí daň z příjmů za rok 2025?
Daň je splatná ve stejné použitelné lhůtě jako přiznání: do 1. 4. 2026 v základní lhůtě, do 4. 5. 2026 při elektronickém podání uskutečněném až po 1. 4. a do 1. 7. 2026 při splnění podmínek pro přiznání zpracované a podané daňovým poradcem (§ 136 daňového řádu).