Účetní vs. daňové odpisy: v čem se liší

Ve zkratce: Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení majetku a jejich výši i dobu si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu podle § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Daňové odpisy se počítají podle pevných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 26 až § 32a) a slouží výhradně ke stanovení základu daně z příjmů — jejich výši si určit nemůžete. U jednoho majetku tak souběžně běží dvě nezávislé řady odpisů, které se zpravidla liší. Vede-li podnikatel účetnictví, o tento rozdíl upravuje základ daně: na řádku 50 přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokud účetní odpisy převýší daňové, a na řádku 150, pokud daňové odpisy převýší účetní.

Účetní a daňové odpisy patří k nejčastěji zaměňovaným pojmům v praxi. Oba slouží k tomu, aby se pořizovací cena dlouhodobého majetku nedostala do nákladů najednou, ale postupně po dobu jeho používání. Tím ale podobnost končí — řídí se jinými zákony, mají jiný účel, jiná pravidla výpočtu a obvykle jinou výši. Tento průvodce vysvětluje rozdíl na konkrétním příkladu, ukazuje, jak se obě řady promítají do daňového přiznání, a poradí, kdy stačí počítat jen daňové odpisy a kdy musíte vést obě.

Jaký je hlavní rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy?

Klíč k pochopení je v tom, čemu každý druh odpisů slouží:

• Účetní odpisy mají věrně a poctivě zobrazit skutečné opotřebení (snižování hodnoty) majetku v čase. Stanovuje si je účetní jednotka sama v odpisovém plánu tak, aby co nejlépe odpovídaly reálné době a způsobu používání majetku (§ 28 zákona o účetnictví). Vstupují do účetního výsledku hospodaření (zisku/ztráty) ve výkazu zisku a ztráty.
• Daňové odpisy slouží jen ke stanovení základu daně z příjmů. Počítají se podle pevných pravidel zákona o daních z příjmů — majetek se zařadí do jedné z šesti odpisových skupin podle přílohy č. 1 zákona a odpisuje se předepsanou sazbou (§ 31) nebo koeficientem (§ 32). Jejich výši si nemůžete určit libovolně.

Jinými slovy: účetní odpis odpovídá na otázku „jak rychle se majetek reálně opotřebovává?“, zatímco daňový odpis odpovídá na otázku „kolik si letos smím podle zákona uplatnit do daňových nákladů?“. Protože si tyto dvě otázky kladou různé předpisy s různým cílem, odpovědi se zpravidla nepotkávají a obě řady odpisů se v jednotlivých letech liší.

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (§ 28); vyhláška č. 500/2002 Sb. (§ 56); zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 26–32a a příloha č. 1). Platí pro rok 2026.

Co jsou účetní odpisy a jak se stanoví?

Účetní odpisy upravuje § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a podrobněji § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Majetek se podle nich odpisuje z ocenění postupně v průběhu jeho používání — tak, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o tom, jak majetek ztrácí hodnotu.

Výši a dobu účetních odpisů si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu. Volí přitom mezi dvěma základními metodami:

• Časová metoda — odpis se odvíjí od předpokládané doby použitelnosti majetku (např. firma odhadne, že stroj vydrží 8 let, a rozloží jeho cenu rovnoměrně do 8 let). Časová metoda může být rovnoměrná, nebo i degresivní (klesající).
• Výkonová metoda — odpis se neodvíjí od času, ale od skutečných výkonů. Vstupní cena se podělí předpokládaným celkovým výkonem (např. počtem najetých kilometrů u vozidla nebo počtem vyrobených kusů u stroje) a odpis odpovídá výkonu v daném roce. Tuto možnost výslovně připouští § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

I hranici, od jaké pořizovací ceny se majetek bude účetně odpisovat (tzv. dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek), si účetní jednotka stanoví sama ve své vnitřní směrnici — zákon o účetnictví žádnou pevnou částku nepředepisuje. V praxi řada firem přebírá daňovou hranici, ale není to povinné.

Účetní odpisy jsou na rozdíl od daňových povinné a pravidelné: účtují se každé účetní období a nelze je „přerušit“ jako odpisy daňové.

Co jsou daňové odpisy a jak se počítají?

Daňové odpisy upravují § 26 až § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Slouží jen k tomu, aby se pořizovací cena hmotného majetku promítla do základu daně — postupně po dobu, kterou určuje zákon, nikoli účetní jednotka.

Mechanika je stručně tato:

1. Hranice 80 000 Kč. Movitá věc se daňově odpisuje, jen pokud její vstupní cena přesáhne 80 000 Kč (§ 26 odst. 2). Do této hranice jde cena do nákladů jednorázově.
2. Zařazení do odpisové skupiny. Majetek se zařadí do jedné ze šesti skupin podle přílohy č. 1 zákona; skupina určuje minimální dobu odpisování (1 = 3 roky, 2 = 5 let, 3 = 10 let, 4 = 20 let, 5 = 30 let, 6 = 50 let, § 30 odst. 1).
3. Volba metody. Poplatník zvolí buď rovnoměrné odpisy podle § 31 (pevné roční sazby), nebo zrychlené odpisy podle § 32 (koeficienty, vyšší odpis na začátku). Zvolený způsob nelze v průběhu měnit.

Na rozdíl od účetních odpisů jsou daňové odpisy nepovinné — v daném roce nemusíte uplatnit celý odpis, nebo dokonce žádný, a odpisování lze přerušit a později v něm pokračovat (§ 26 odst. 8). Daňový odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Kompletní sazby, koeficienty, vzorce a modelové výpočty najdete v samostatném průvodci odpisy majetku; obě metody si na svém majetku spočítáte v kalkulačce odpisů.

Proč se účetní a daňové odpisy téměř vždy liší?

Rozdíl vzniká přirozeně, protože každá řada odpisů vychází z jiného zadání:

• Jiná doba. Účetně si firma zvolí dobu podle reálné životnosti (třeba 8 let u stroje), daňově je vázána odpisovou skupinou (stroj ve 2. skupině = 5 let). Stejná pořizovací cena se tak rozkládá do různého počtu let.
• Jiný profil v čase. Daňové zrychlené odpisy přesouvají náklad do prvních let; účetní časový odpis bývá naopak rovnoměrný. I při shodné celkové době se roční částky liší.
• Jiná hranice. Majetek pod 80 000 Kč se daňově dostane do nákladů hned, účetně se ale může odpisovat postupně (pokud si firma nastavila nižší hranici), a naopak.
• Jiný okamžik zahájení. Účetně se odpisuje od zařazení majetku do užívání (i v měsíčním kroku), daňové odpisy se počítají ročně.

Celková odepsaná částka je u obou řad nakonec stejná — odepíše se vždy celá vstupní cena. Liší se rozložení v čase, a právě toto časové rozložení je nutné v daňovém přiznání srovnat.

Jak se rozdíl promítne do daňového přiznání?

Do základu daně vstupují daňové odpisy, nikoli účetní. Protože účetnictví ale pracuje s odpisy účetními (ty jsou součástí účetního výsledku hospodaření), je třeba účetní výsledek o rozdíl mezi oběma řadami upravit. V přiznání k dani z příjmů právnických osob k tomu slouží dva řádky:

• Řádek 50 — účetní odpisy převyšují daňové. Účetně jste do nákladů dali víc, než dovolují daňové odpisy. O tento rozdíl se základ daně zvyšuje (přičtení k výsledku hospodaření).
• Řádek 150 — daňové odpisy převyšují účetní. Daňově smíte uplatnit víc, než kolik činí účetní odpis. O tento rozdíl se základ daně snižuje.

Tím se zajistí, že do základu daně se nakonec promítne přesně daňový odpis podle zákona o daních z příjmů — bez ohledu na to, jakou částku firma zaúčtovala. U poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví, se rozdíl řeší obdobnou úpravou v příloze daňového přiznání.

Čísla řádků 50 a 150 odpovídají aktuálnímu tiskopisu přiznání k dani z příjmů právnických osob; samotný zákon č. 586/1992 Sb. čísla řádků neuvádí (stanoví je vzor formuláře Ministerstva financí), takže se v budoucích vzorech mohou posunout — vždy se řiďte pokyny k právě platnému přiznání.

Pozor: Tato úprava se týká jen poplatníků, kteří vedou účetnictví. Kdo vede daňovou evidenci nebo uplatňuje výdajové paušály, žádné účetní odpisy nemá a do nákladů uplatňuje rovnou jen odpisy daňové — řádky 50 a 150 ho netrápí.

Modelový příklad: stroj za 600 000 Kč

Firma (právnická osoba, vede účetnictví) pořídí v roce 2026 stroj za 600 000 Kč. Daňově ho zařadí do 2. odpisové skupiny (5 let) a odpisuje rovnoměrně (§ 31, sazby 11 % / 22,25 %). Účetně odhadne reálnou životnost na 6 let a zvolí rovnoměrný časový odpis (600 000 Kč / 6 = 100 000 Kč ročně).

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 31 odst. 1 (sazby 2. skupiny pro rok 2026). Účetní odpis je ilustrativní (rovnoměrný časový odpis na 6 let).

Příklad ukazuje dvě věci. Za prvé, celková odepsaná částka je u obou řad stejná (600 000 Kč) — rozdíly se v čase vyrovnají. Za druhé, v jednotlivých letech se základ daně jednou zvyšuje (ř. 50) a jindy snižuje (ř. 150) podle toho, která řada odpisů je v daném roce vyšší. Daňově je stroj odepsán už po 5 letech, účetně až po 6 letech, takže v posledním roce existuje jen účetní odpis bez daňového protějšku.

Kdy stačí počítat jen daňové odpisy?

Zda musíte řešit obě řady odpisů, závisí na tom, jak evidujete příjmy a výdaje:

• Vedete účetnictví (povinně či dobrovolně) → musíte počítat účetní i daňové odpisy a rozdíl mezi nimi vypořádat v daňovém přiznání (řádky 50 a 150 u právnických osob).
• Vedete daňovou evidenci (OSVČ se skutečnými výdaji) → účetní odpisy neexistují; do výdajů uplatníte rovnou jen daňové odpisy podle zákona o daních z příjmů.
• Uplatňujete výdajové paušály → odpisy neřešíte vůbec; majetek se „považuje za odepsaný“ a jeho pořízení je už zahrnuto v paušálu. Daňové odpisy přesto v evidenci sledujte — uplatnit je sice nemůžete, ale doba odpisování běží dál a uplatníte je, pokud se v budoucnu vrátíte ke skutečným výdajům.

Mechaniku daňových odpisů ve všech třech případech rozebírá podrobně článek odpisy majetku.

Časté chyby v práci s účetními a daňovými odpisy

• Záměna obou pojmů. Účetní odpis z odpisového plánu není daňovým výdajem. Do základu daně vstupují daňové odpisy podle zákona o daních z příjmů, ne částka zaúčtovaná v nákladech.
• Opomenutí úpravy základu daně. Kdo vede účetnictví, musí rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy vykázat na řádku 50, nebo 150 přiznání. Bez této úpravy je základ daně nesprávný.
• Přenášení daňové hranice 80 000 Kč do účetnictví automaticky. Účetní hranici si firma stanoví sama vnitřní směrnicí; nemusí být shodná s daňovou. Přesto ji nelze měnit nahodile.
• Přerušení účetních odpisů. Přerušit lze jen odpisy daňové (§ 26 odst. 8). Účetní odpisy se musí účtovat v každém období, jinak účetnictví nepodává věrný obraz.
• Stejná doba u obou řad „pro jednoduchost“. Pokud firma nastaví účetní dobu rovnou daňové skupině, je sice administrativa jednodušší, ale účetní odpis pak nemusí odpovídat skutečné životnosti majetku — což je v rozporu s § 28 zákona o účetnictví.

Shrnutí: účetní vs. daňové odpisy v kostce

• Účetní odpisy (§ 28 zákona č. 563/1991 Sb.) vyjadřují skutečné opotřebení; výši i dobu si určuje účetní jednotka sama v odpisovém plánu (časová nebo výkonová metoda).
• Daňové odpisy (§ 26–32a zákona č. 586/1992 Sb.) počítá zákon — přes odpisové skupiny dle přílohy č. 1 a sazby (§ 31) či koeficienty (§ 32); slouží jen ke stanovení základu daně.
• Obě řady se téměř vždy liší dobou i ročními částkami; celková odepsaná částka je ale stejná.
• Vede-li podnikatel účetnictví, rozdíl vypořádá v přiznání: řádek 50 (účetní > daňové, základ se zvyšuje), řádek 150 (daňové > účetní, základ se snižuje).
• V daňové evidenci a u výdajových paušálů se účetní odpisy neřeší — uplatní se rovnou jen odpisy daňové (resp. žádné u paušálu).
• Výpočet daňových odpisů a všechny sazby najdete v článku odpisy majetku; spočítat si je můžete v kalkulačce odpisů.

Často kladené otázky

Jaký je hlavní rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem?

Účetní odpis vyjadřuje skutečné opotřebení majetku a jeho výši i dobu si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu (§ 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Daňový odpis se počítá podle pevných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 26–32a), a slouží jen ke stanovení základu daně — jeho výši si určit nemůžete. U jednoho majetku tak běží dvě nezávislé řady odpisů, které se zpravidla liší.

Musím počítat účetní i daňové odpisy?

Záleží na způsobu evidence. Vedete-li účetnictví, musíte počítat obě řady a rozdíl vypořádat v daňovém přiznání (řádky 50 a 150 u právnických osob). V daňové evidenci žádné účetní odpisy nemáte a uplatníte rovnou jen odpisy daňové. U výdajových paušálů se odpisy neuplatňují vůbec, protože jsou už zahrnuty v paušálu.

Co znamenají řádky 50 a 150 v daňovém přiznání?

Slouží k vypořádání rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy v přiznání k dani z příjmů právnických osob. Na řádek 50 se uvádí rozdíl, o který účetní odpisy převyšují daňové — o tuto částku se základ daně zvyšuje. Na řádek 150 se uvádí rozdíl, o který daňové odpisy převyšují účetní — o tuto částku se základ daně snižuje. Tím se do základu daně promítne přesně daňový odpis podle zákona. Čísla řádků odpovídají aktuálnímu tiskopisu přiznání a mohou se v budoucích vzorech formuláře posunout.

Mohou být účetní a daňové odpisy stejné?

Mohou, ale obvykle nejsou. Firma si může účetní dobu odpisování nastavit shodně s daňovou odpisovou skupinou a zvolit rovnoměrnou metodu — pak se roční částky kryjí a rozdíl je nulový. Takový postup ale nemusí věrně zobrazit skutečnou životnost majetku, což je v rozporu s požadavkem § 28 zákona o účetnictví na věrný a poctivý obraz.

Lze účetní odpisy přerušit jako daňové?

Ne. Přerušit a později obnovit lze jen odpisy daňové (§ 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů), což se využívá zejména ve ztrátových letech. Účetní odpisy se musí účtovat v každém účetním období, protože vyjadřují průběžné opotřebení majetku a jejich vynechání by zkreslilo účetní výsledek hospodaření.

Platí daňová hranice 80 000 Kč i pro účetní odpisy?

Ne automaticky. Hranice 80 000 Kč je daňová — určuje, od jaké vstupní ceny se movitá věc musí daňově odpisovat (§ 26 zákona o daních z příjmů). Pro účetní odpisy si hranici, od které majetek považuje za dlouhodobý a odpisuje ho, stanoví účetní jednotka sama ve vnitřní směrnici. Mnoho firem daňovou hranici převezme, ale není to povinné.

Do které odpisové skupiny majetek patří?

Zařazení majetku do jedné ze šesti odpisových skupin se řídí přílohou č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — ta jmenovitě vyjmenovává, co patří do které skupiny. Samotný § 30 odst. 1 jen stanoví minimální dobu odpisování pro každou skupinu (3, 5, 10, 20, 30 a 50 let). Pro správné zařazení konkrétní věci je proto vždy nutné nahlédnout do přílohy č. 1.