Ve zkratce: Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — pouze ten snižuje základ daně. Náklad musí mít souvislost s podnikáním, musíte ho prokázat (doklad) a nesmí být na seznamu výslovně zakázaných výdajů v § 25 ZDP. Mezi typické neuznatelné položky patří reprezentace (pohoštění, dary), pokuty a penále vůči státu, výdaje na osobní spotřebu a nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen po zaplacení (např. smluvní pokuty) nebo jen do limitu.
Rozdíl mezi daňovým a nedaňovým nákladem je jedním z nejčastějších zdrojů chyb v daňovém přiznání. Účetně si do nákladů zaúčtujete prakticky cokoli, co s firmou souvisí — ale ne každý účetní náklad se uzná pro daň. Tento průvodce vysvětluje, jak poznat daňově uznatelný náklad, jaký test musí výdaj projít, co konkrétně zákon zakazuje v § 25 a kde jsou nejčastější pasti pro rok 2026.
Co je daňově uznatelný náklad?
Daňově uznatelný (daňový) náklad je výdaj, který si můžete odečíst od příjmů, a tím snížit základ daně z příjmů. Základní pravidlo stanoví § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"):
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.
Z této definice plynou tři podmínky, které musí náklad splnit současně:
- Souvislost s příjmem — výdaj musí sloužit k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů (musí mít vazbu na podnikání).
- Prokazatelnost — poplatník musí výdaj doložit (účetní doklad, smlouva, vazba na konkrétní činnost). Břemeno důkazu nese poplatník, ne správce daně.
- Není zakázán zákonem — výdaj nesmí být na seznamu daňově neuznatelných položek v § 25 ZDP a musí být uplatněn ve výši, kterou zákon připouští.
Pokud kterákoli podmínka chybí, jde o daňově neuznatelný náklad: účetně ho zaúčtujete, ale v daňovém přiznání ho musíte připočíst zpět k základu daně (vyloučit z daňových nákladů).
Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?
Tohle je klíčové rozlišení, na kterém stojí celý daňový výsledek hospodaření. Účetní náklad a daňový náklad nejsou totéž:
| Účetní náklad | Daňový náklad | |
|---|---|---|
| Řídí se | zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví | zákonem č. 586/1992 Sb. (ZDP), § 24 a § 25 |
| Účel | věrný obraz hospodaření | správné stanovení základu daně |
| Co zahrnuje | prakticky vše, co s firmou souvisí | jen výdaje splňující test § 24 a nezakázané v § 25 |
| Příklad | pokuta od finančního úřadu, dar, reprezentace | nájem, mzdy, materiál, energie, odpisy |
Zdroj: § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026.
V účetnictví zaúčtujete do nákladů i položky, které daň neuzná (pokutu, pohoštění obchodního partnera, dar). Při výpočtu daně pak v daňovém přiznání provedete úpravu výsledku hospodaření: o neuznatelné náklady základ daně zvýšíte. Proto se účetní zisk a základ daně téměř nikdy přesně nerovnají.
Pro poplatníky v daňové evidenci: OSVČ vedoucí daňovou evidenci (ne účetnictví) pracují s pojmem výdaj, ne náklad, ale logika § 24 a § 25 ZDP je stejná. Kdo uplatňuje výdajové paušály, žádné konkrétní výdaje neprokazuje — paušál pokrývá veškeré výdaje procentem z příjmů.
Test daňové uznatelnosti: jak poznat daňový náklad
Než dáte výdaj „do nákladů", projděte si tento jednoduchý test. Náklad je daňově uznatelný, jen pokud na všechny otázky odpovíte ano:
- Souvisí výdaj s mým podnikáním (zdanitelným příjmem)? Slouží k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů? (§ 24 odst. 1 ZDP)
- Umím ho prokázat? Mám doklad a dokážu vysvětlit jeho účel a vazbu na činnost?
- Není výslovně zakázaný v § 25 ZDP? Nejde o reprezentaci, dar, pokutu vůči státu apod.?
- Uplatňuji ho ve správné výši a čase? Není nad limit a nemá podmínku zaplacení nebo časového rozlišení?
Pokud u některého bodu narazíte, jde buď o náklad neuznatelný, nebo o náklad uznatelný jen částečně či za podmínky (typicky po zaplacení nebo do limitu).
Příklady daňově uznatelných nákladů (§ 24 ZDP)
Vedle obecné definice obsahuje § 24 odst. 2 ZDP dlouhý výčet výdajů, které jsou daňovým nákladem „za podmínek a ve výši zde stanovené". Mezi nejběžnější patří:
| Náklad | Poznámka |
|---|---|
| Nájemné, energie, spotřební materiál | běžné provozní výdaje s vazbou na činnost |
| Mzdy zaměstnanců a pojistné placené zaměstnavatelem | u pojistného platí podmínka včasné úhrady podle § 24 odst. 2 písm. f); viz účtování mezd |
| Daňové odpisy hmotného majetku | postupné rozpouštění vstupní ceny majetku nad 80 000 Kč |
| Cestovní náhrady do zákonných limitů | stravné, jízdné, cestovní náhrady |
| Pracovní pomůcky, nářadí, drobný majetek do 80 000 Kč | jednorázově do výdajů |
| Pojistné na majetek a odpovědnost firmy | povinné i smluvní pojištění související s podnikáním |
| Silniční daň, daň z nemovitých věcí | daně související s majetkem v podnikání |
| Tvorba zákonných rezerv a opravných položek | jen rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb. |
| Příspěvek na stravování zaměstnanců | při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4; limit osvobození se týká zaměstnance, ne obecně nákladu zaměstnavatele |
| Školení a vzdělávání zaměstnanců související s činností | rozvoj kvalifikace pro výkon práce |
Zdroj: § 24 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.
Výčet v § 24 odst. 2 je sice rozsáhlý, ale demonstrativní — i náklad, který tam výslovně uveden není, je daňový, pokud projde obecným testem podle § 24 odst. 1 a není zakázán v § 25.
Příklady daňově neuznatelných nákladů (§ 25 ZDP)
§ 25 odst. 1 ZDP obsahuje výčet výdajů, které nelze uznat za daňové, i kdyby jinak s podnikáním souvisely. Nejdůležitější skupiny:
| Neuznatelný náklad | Písmeno § 25 odst. 1 | Detail |
|---|---|---|
| Výdaje na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary) | písm. t) | viz výjimka pro reklamní předměty níže |
| Pokuty, penále, úroky z prodlení (vůči státu, úřadům) | písm. f) | smluvní pokuty mezi podnikateli mají jiný režim (viz dále) |
| Manka a škody nad rámec náhrad | písm. n) | s výjimkami (živelní pohroma, neznámý pachatel dle § 24) |
| Některé nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance | písm. h), zm) | např. nealkoholické nápoje na pracovišti |
| Výdaje na osobní spotřebu poplatníka | písm. u) | soukromé výdaje nesouvisející s podnikáním |
| Tvorba rezerv a opravných položek nad rámec zákona | písm. a), b) | uznají se jen zákonné rezervy |
| Daň z příjmů | písm. s) | samotná daň z příjmů není daňovým nákladem |
Zdroj: § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.
Reprezentace: kdy je výjimka
Reprezentací se rozumí výdaje na pohoštění, občerstvení a dary — ty jsou podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP daňově neuznatelné. Existuje ale jedna praktická výjimka: za dar (a tedy neuznatelný náklad) se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, pokud současně:
- je opatřen obchodní firmou, ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby,
- jeho hodnota bez DPH nepřesáhne 500 Kč za kus,
- není předmětem spotřební daně (tiché i šumivé víno, pivo, lihoviny či tabákové výrobky tuto podmínku nesplňují).
Takový reklamní předmět může být daňově uznatelným nákladem. Ani tiché víno s logem firmy do 500 Kč už od roku 2024 tuto výjimku nesplňuje: je předmětem spotřební daně, i když je její sazba nulová.
Pokuty a penále: státní vs. smluvní
Tady je častý omyl. Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům (finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, za přestupek) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP vždy neuznatelné.
Naproti tomu smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a penále ze smluvních vztahů mezi podnikateli jsou podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP daňově uznatelné — ale až v okamžiku zaplacení (nikoli k datu předpisu). Jde o jednu z položek, u nichž platí podmínka zaplacení.
Nealkoholické nápoje na pracovišti
Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti je u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP. Jde o dlouhodobé pravidlo, které pro rok 2026 platí beze změny — novelizace zdaňování benefitů na tomto režimu nic nezměnila. Omezení se přitom nevztahuje na:
- pitnou (neperlivou) vodu, kterou je zaměstnavatel povinen zajistit,
- ochranné nápoje podle zvláštních předpisů (ochrana před tepelnou zátěží apod.).
U zaměstnance přitom zůstává hodnota nealkoholických nápojů na pracovišti osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP. Vzniká tak typická kombinace: pro zaměstnavatele neuznatelný náklad, pro zaměstnance osvobozený příjem. Souvislost benefitů a jejich daňového režimu rozebírá článek benefity zaměstnanců.
Náklady uznatelné jen po zaplacení nebo do limitu
Část výdajů je daňová, ale ne automaticky — váže se na ně dodatečná podmínka. Nejdůležitější skupiny:
Uznatelné až po zaplacení (§ 24 odst. 2 ZDP):
- smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení (písm. zi),
- sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem při splnění lhůty v § 24 odst. 2 písm. f). Vlastní sociální a zdravotní pojistné OSVČ není daňovým výdajem ani po zaplacení (§ 25 odst. 1 písm. g).
Další limity a podmínky:
- cestovní náhrady — do výše stanovené zákoníkem práce a prováděcími vyhláškami (stravné, cestovní náhrady),
- u stravování zaměstnanců rozlišujte daňovou uznatelnost nákladu zaměstnavatele od limitu osvobození příjmu zaměstnance. Podle Finanční správy může být náklad zaměstnavatele uznatelný i nad limit osvobození, pokud plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy se zaměstnancem,
- pohonné hmoty při použití paušálního výdaje na dopravu.
Časově rozlišené: Náklady přesahující jedno účetní období (předplatné, nájem zaplacený dopředu) se u účetních jednotek do daňových nákladů dostávají postupně přes časové rozlišení, ne celé v roce úhrady.
Modelový příklad: úprava základu daně
Firma (s.r.o., plátce daně z příjmů právnických osob) má za rok 2026 účetní výsledek hospodaření 800 000 Kč. V nákladech má zaúčtováno:
| Položka | Částka | Daňový režim |
|---|---|---|
| Nájem, energie, materiál, mzdy | (zahrnuto) | daňově uznatelné |
| Pokuta od finančního úřadu | 5 000 Kč | neuznatelné (§ 25/1/f) → +5 000 |
| Pohoštění obchodních partnerů (reprezentace) | 12 000 Kč | neuznatelné (§ 25/1/t) → +12 000 |
| Dar neziskové organizaci | 20 000 Kč | neuznatelné jako náklad (§ 25/1/t); řeší se odpočtem od základu daně |
| Reklamní předměty s logem do 500 Kč/ks | 8 000 Kč | daňově uznatelné (výjimka) |
Zdroj: modelový výpočet podle § 24, § 25 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.; sazba daně z příjmů právnických osob 21 % platná pro rok 2026.
Při výpočtu základu daně firma k účetnímu výsledku připočte neuznatelné náklady:
800 000 + 5 000 + 12 000 + 20 000 = 837 000 Kč — to je upravený základ daně (před případnými dalšími úpravami a odečtem darů jako odčitatelné položky). Z něj se počítá daň z příjmů právnických osob sazbou 21 %.
Dar se sice neuzná jako náklad, ale při splnění podmínek § 20 odst. 8 ZDP ho lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně — to je ale jiný mechanismus než daňový náklad.
Časté chyby u daňové uznatelnosti nákladů
- Záměna účetního a daňového nákladu. To, že je něco zaúčtováno v nákladech, neznamená, že to sníží daň. Neuznatelné náklady je nutné v přiznání vyloučit.
- Pohoštění partnerů „na obchodní schůzce". Pohoštění a občerstvení je reprezentace (§ 25/1/t) — neuznatelné. Nezachrání to ani poznámka „pracovní oběd".
- Pokuta od úřadu do nákladů. Pokuty a penále vůči státu jsou vždy neuznatelné. Naopak smluvní pokuta mezi firmami uznatelná je — ale až po zaplacení.
- Dar zaměněný za náklad. Dar není daňový náklad; může jít o odčitatelnou položku od základu daně, pokud splníte podmínky zákona.
- Soukromé výdaje v nákladech firmy. Osobní spotřeba poplatníka (oblečení bez vazby na profesi, soukromá dovolená) do daňových nákladů nepatří.
- Chybějící prokazatelnost. Bez dokladu a doložení účelu výdaj neobhájíte. Důkazní břemeno nese poplatník.
- Náklad nad limit nebo bez zaplacení. Smluvní pokutu uplatníte až po úhradě; cestovní náhrady jen do zákonných limitů.
Shrnutí
Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který umíte prokázat a který není zakázán v § 25 ZDP (§ 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Účetní a daňový náklad nejsou totéž — neuznatelné položky se v daňovém přiznání připočítají zpět k základu daně. Mezi typické neuznatelné výdaje patří reprezentace, dary, pokuty a penále vůči státu, osobní spotřeba a některé nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen po zaplacení (smluvní pokuty nebo pojistné zaměstnavatele) či za zákonných podmínek. U stravování zaměstnanců se limit osvobození příjmu zaměstnance nerovná obecnému limitu daňového nákladu zaměstnavatele. Před zaúčtováním „do nákladů" si vždy projděte test: souvislost s příjmem → prokazatelnost → není zákaz v § 25 → správná výše a čas. Na výpočet daňových odpisů i celkové daně z příjmů právnických osob navazují samostatné články.
Časté dotazy
Co je daňově uznatelný náklad?
Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který poplatník prokáže a který není zakázán v § 25 zákona č. 586/1992 Sb. Takový náklad snižuje základ daně z příjmů. Musí mít vazbu na podnikání, být doložitelný dokladem a uplatněn ve výši a čase, které zákon připouští.
Je pohoštění obchodního partnera daňový náklad?
Ne. Pohoštění, občerstvení a dary jsou výdaje na reprezentaci a podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné. Nepomůže ani označení „pracovní oběd". Výjimkou jsou reklamní nebo propagační předměty s označením firmy či propagovaného zboží nebo služby do hodnoty 500 Kč bez DPH, které nejsou předmětem spotřební daně. Tiché víno tuto podmínku od roku 2024 nesplňuje, přestože má nulovou sazbu spotřební daně.
Jsou pokuty daňově uznatelné?
Záleží na druhu. Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům (finančnímu úřadu, ČSSZ, pojišťovně) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP vždy neuznatelné. Smluvní pokuty a úroky z prodlení mezi podnikateli jsou naopak uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, ale až v okamžiku jejich zaplacení.
Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?
Účetní náklad se řídí zákonem o účetnictví a zachycuje vše, co s firmou souvisí, kvůli věrnému obrazu hospodaření. Daňový náklad se řídí § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů a zahrnuje jen výdaje, které snižují základ daně. Neuznatelné účetní náklady (pokuty, reprezentace, dary) se v daňovém přiznání připočtou zpět k výsledku hospodaření.
Můžu si dát do nákladů nápoje na pracovišti?
Pitnou neperlivou vodu a ochranné nápoje, které musí zaměstnavatel zajistit, ano. Ostatní nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jsou ale podle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem. U zaměstnance přitom zůstávají osvobozené od daně podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.
Je dar daňově uznatelný náklad?
Dar není daňovým nákladem (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Při splnění zákonných podmínek (§ 15 odst. 1 u fyzických osob, § 20 odst. 8 u právnických osob — účel, minimální hodnota, okruh příjemců) ho ale lze uplatnit jako odčitatelnou položku, která snižuje základ daně. To je jiný mechanismus než zahrnutí do nákladů.