Ve zkratce: Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — pouze ten snižuje základ daně. Náklad musí mít souvislost s podnikáním, musíte ho prokázat (doklad) a nesmí být na seznamu výslovně zakázaných výdajů v § 25 ZDP. Mezi typické neuznatelné položky patří reprezentace (pohoštění, dary), pokuty a penále vůči státu, výdaje na osobní spotřebu a nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen po zaplacení (např. smluvní pokuty) nebo jen do limitu.
Rozdíl mezi daňovým a nedaňovým nákladem je jedním z nejčastějších zdrojů chyb v daňovém přiznání. Účetně si do nákladů zaúčtujete prakticky cokoli, co s firmou souvisí — ale ne každý účetní náklad se uzná pro daň. Tento průvodce vysvětluje, jak poznat daňově uznatelný náklad, jaký test musí výdaj projít, co konkrétně zákon zakazuje v § 25 a kde jsou nejčastější pasti pro rok 2026.
Co je daňově uznatelný náklad?
Daňově uznatelný (daňový) náklad je výdaj, který si můžete odečíst od příjmů, a tím snížit základ daně z příjmů. Základní pravidlo stanoví § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"):
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.
Z této definice plynou tři podmínky, které musí náklad splnit současně:
- Souvislost s příjmem — výdaj musí sloužit k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů (musí mít vazbu na podnikání).
- Prokazatelnost — poplatník musí výdaj doložit (účetní doklad, smlouva, vazba na konkrétní činnost). Břemeno důkazu nese poplatník, ne správce daně.
- Není zakázán zákonem — výdaj nesmí být na seznamu daňově neuznatelných položek v § 25 ZDP a musí být uplatněn ve výši, kterou zákon připouští.
Pokud kterákoli podmínka chybí, jde o daňově neuznatelný náklad: účetně ho zaúčtujete, ale v daňovém přiznání ho musíte připočíst zpět k základu daně (vyloučit z daňových nákladů).
Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?
Tohle je klíčové rozlišení, na kterém stojí celý daňový výsledek hospodaření. Účetní náklad a daňový náklad nejsou totéž:
| Účetní náklad | Daňový náklad | |
|---|---|---|
| Řídí se | zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví | zákonem č. 586/1992 Sb. (ZDP), § 24 a § 25 |
| Účel | věrný obraz hospodaření | správné stanovení základu daně |
| Co zahrnuje | prakticky vše, co s firmou souvisí | jen výdaje splňující test § 24 a nezakázané v § 25 |
| Příklad | pokuta od finančního úřadu, dar, reprezentace | nájem, mzdy, materiál, energie, odpisy |
Zdroj: § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026.
V účetnictví zaúčtujete do nákladů i položky, které daň neuzná (pokutu, pohoštění obchodního partnera, dar). Při výpočtu daně pak v daňovém přiznání provedete úpravu výsledku hospodaření: o neuznatelné náklady základ daně zvýšíte. Proto se účetní zisk a základ daně téměř nikdy přesně nerovnají.
Pro poplatníky v daňové evidenci: OSVČ vedoucí daňovou evidenci (ne účetnictví) pracují s pojmem výdaj, ne náklad, ale logika § 24 a § 25 ZDP je stejná. Kdo uplatňuje výdajové paušály, žádné konkrétní výdaje neprokazuje — paušál pokrývá veškeré výdaje procentem z příjmů.
Test daňové uznatelnosti: jak poznat daňový náklad
Než dáte výdaj „do nákladů", projděte si tento jednoduchý test. Náklad je daňově uznatelný, jen pokud na všechny otázky odpovíte ano:
- Souvisí výdaj s mým podnikáním (zdanitelným příjmem)? Slouží k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů? (§ 24 odst. 1 ZDP)
- Umím ho prokázat? Mám doklad a dokážu vysvětlit jeho účel a vazbu na činnost?
- Není výslovně zakázaný v § 25 ZDP? Nejde o reprezentaci, dar, pokutu vůči státu apod.?
- Uplatňuji ho ve správné výši a čase? Není nad limit a nemá podmínku zaplacení nebo časového rozlišení?
Pokud u některého bodu narazíte, jde buď o náklad neuznatelný, nebo o náklad uznatelný jen částečně či za podmínky (typicky po zaplacení nebo do limitu).
Příklady daňově uznatelných nákladů (§ 24 ZDP)
Vedle obecné definice obsahuje § 24 odst. 2 ZDP dlouhý výčet výdajů, které jsou daňovým nákladem „za podmínek a ve výši zde stanovené". Mezi nejběžnější patří:
| Náklad | Poznámka |
|---|---|
| Nájemné, energie, spotřební materiál | běžné provozní výdaje s vazbou na činnost |
| Mzdy zaměstnanců a pojistné placené zaměstnavatelem | viz účtování mezd |
| Daňové odpisy hmotného majetku | postupné rozpouštění vstupní ceny majetku nad 80 000 Kč |
| Cestovní náhrady do zákonných limitů | stravné, jízdné, cestovní náhrady |
| Pracovní pomůcky, nářadí, drobný majetek do 80 000 Kč | jednorázově do výdajů |
| Pojistné na majetek a odpovědnost firmy | povinné i smluvní pojištění související s podnikáním |
| Silniční daň, daň z nemovitých věcí | daně související s majetkem v podnikání |
| Tvorba zákonných rezerv a opravných položek | jen rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb. |
| Příspěvek na stravování zaměstnanců | do daňového limitu (viz benefity zaměstnanců) |
| Školení a vzdělávání zaměstnanců související s činností | rozvoj kvalifikace pro výkon práce |
Zdroj: § 24 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.
Výčet v § 24 odst. 2 je sice rozsáhlý, ale demonstrativní — i náklad, který tam výslovně uveden není, je daňový, pokud projde obecným testem podle § 24 odst. 1 a není zakázán v § 25.
Příklady daňově neuznatelných nákladů (§ 25 ZDP)
§ 25 odst. 1 ZDP obsahuje výčet výdajů, které nelze uznat za daňové, i kdyby jinak s podnikáním souvisely. Nejdůležitější skupiny:
| Neuznatelný náklad | Písmeno § 25 odst. 1 | Detail |
|---|---|---|
| Výdaje na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary) | písm. t) | viz výjimka pro reklamní předměty níže |
| Pokuty, penále, úroky z prodlení (vůči státu, úřadům) | písm. f) | smluvní pokuty mezi podnikateli mají jiný režim (viz dále) |
| Manka a škody nad rámec náhrad | písm. n) | s výjimkami (živelní pohroma, neznámý pachatel dle § 24) |
| Nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance | písm. h), zn) | např. nealkoholické nápoje na pracovišti |
| Výdaje na osobní spotřebu poplatníka | písm. u) | soukromé výdaje nesouvisející s podnikáním |
| Tvorba rezerv a opravných položek nad rámec zákona | písm. a), b) | uznají se jen zákonné rezervy |
| Daň z příjmů a daň dědická/darovací | písm. s) | samotná daň z příjmů není nákladem |
Zdroj: § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.
Reprezentace: kdy je výjimka
Reprezentací se rozumí výdaje na pohoštění, občerstvení a dary — ty jsou podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP daňově neuznatelné. Existuje ale jedna praktická výjimka: za dar (a tedy neuznatelný náklad) se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, pokud současně:
- je opatřen obchodní firmou, ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby,
- jeho hodnota bez DPH nepřesáhne 500 Kč za kus,
- není předmětem spotřební daně (výjimkou je tiché víno — to lze, ale ne šumivé víno, lihoviny, cigarety).
Takový reklamní předmět je pak daňově uznatelný náklad. Klasické tiché bílé, červené či růžové víno s logem firmy do 500 Kč tedy projde; láhev šumivého vína nebo lihoviny ne.
Pokuty a penále: státní vs. smluvní
Tady je častý omyl. Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům (finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, za přestupek) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP vždy neuznatelné.
Naproti tomu smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a penále ze smluvních vztahů mezi podnikateli jsou podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP daňově uznatelné — ale až v okamžiku zaplacení (nikoli k datu předpisu). Jde o jednu z položek, u nichž platí podmínka zaplacení.
Nealkoholické nápoje na pracovišti
Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti je u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP. Jde o dlouhodobé pravidlo, které pro rok 2026 platí beze změny — novelizace zdaňování benefitů na tomto režimu nic nezměnila. Omezení se přitom nevztahuje na:
- pitnou (neperlivou) vodu, kterou je zaměstnavatel povinen zajistit,
- ochranné nápoje podle zvláštních předpisů (ochrana před tepelnou zátěží apod.).
U zaměstnance přitom zůstává hodnota nealkoholických nápojů na pracovišti osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP. Vzniká tak typická kombinace: pro zaměstnavatele neuznatelný náklad, pro zaměstnance osvobozený příjem. Souvislost benefitů a jejich daňového režimu rozebírá článek benefity zaměstnanců.
Náklady uznatelné jen po zaplacení nebo do limitu
Část výdajů je daňová, ale ne automaticky — váže se na ně dodatečná podmínka. Nejdůležitější skupiny:
Uznatelné až po zaplacení (§ 24 odst. 2 ZDP):
- smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení (písm. zi),
- pojistné na sociální a zdravotní pojištění u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, pokud nebylo zaplaceno do zákonné lhůty.
Uznatelné jen do limitu:
- cestovní náhrady — do výše stanovené zákoníkem práce a prováděcími vyhláškami (stravné, cestovní náhrady),
- příspěvek na stravování zaměstnanců — do daňově uznatelné výše,
- pohonné hmoty při použití paušálního výdaje na dopravu.
Časově rozlišené: Náklady přesahující jedno účetní období (předplatné, nájem zaplacený dopředu) se u účetních jednotek do daňových nákladů dostávají postupně přes časové rozlišení, ne celé v roce úhrady.
Modelový příklad: úprava základu daně
Firma (s.r.o., plátce daně z příjmů právnických osob) má za rok 2026 účetní výsledek hospodaření 800 000 Kč. V nákladech má zaúčtováno:
| Položka | Částka | Daňový režim |
|---|---|---|
| Nájem, energie, materiál, mzdy | (zahrnuto) | daňově uznatelné |
| Pokuta od finančního úřadu | 5 000 Kč | neuznatelné (§ 25/1/f) → +5 000 |
| Pohoštění obchodních partnerů (reprezentace) | 12 000 Kč | neuznatelné (§ 25/1/t) → +12 000 |
| Dar neziskové organizaci | 20 000 Kč | neuznatelné jako náklad (§ 25/1/t); řeší se odpočtem od základu daně |
| Reklamní předměty s logem do 500 Kč/ks | 8 000 Kč | daňově uznatelné (výjimka) |
Zdroj: modelový výpočet podle § 24, § 25 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.; sazba daně z příjmů právnických osob 21 % platná pro rok 2026.
Při výpočtu základu daně firma k účetnímu výsledku připočte neuznatelné náklady:
800 000 + 5 000 + 12 000 + 20 000 = 837 000 Kč — to je upravený základ daně (před případnými dalšími úpravami a odečtem darů jako odčitatelné položky). Z něj se počítá daň z příjmů právnických osob sazbou 21 %.
Dar se sice neuzná jako náklad, ale při splnění podmínek § 20 odst. 8 ZDP ho lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně — to je ale jiný mechanismus než daňový náklad.
Časté chyby u daňové uznatelnosti nákladů
- Záměna účetního a daňového nákladu. To, že je něco zaúčtováno v nákladech, neznamená, že to sníží daň. Neuznatelné náklady je nutné v přiznání vyloučit.
- Pohoštění partnerů „na obchodní schůzce". Pohoštění a občerstvení je reprezentace (§ 25/1/t) — neuznatelné. Nezachrání to ani poznámka „pracovní oběd".
- Pokuta od úřadu do nákladů. Pokuty a penále vůči státu jsou vždy neuznatelné. Naopak smluvní pokuta mezi firmami uznatelná je — ale až po zaplacení.
- Dar zaměněný za náklad. Dar není daňový náklad; může jít o odčitatelnou položku od základu daně, pokud splníte podmínky zákona.
- Soukromé výdaje v nákladech firmy. Osobní spotřeba poplatníka (oblečení bez vazby na profesi, soukromá dovolená) do daňových nákladů nepatří.
- Chybějící prokazatelnost. Bez dokladu a doložení účelu výdaj neobhájíte. Důkazní břemeno nese poplatník.
- Náklad nad limit nebo bez zaplacení. Smluvní pokutu uplatníte až po úhradě; cestovní náhrady jen do zákonných limitů.
Shrnutí
Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který umíte prokázat a který není zakázán v § 25 ZDP (§ 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Účetní a daňový náklad nejsou totéž — neuznatelné položky se v daňovém přiznání připočítají zpět k základu daně. Mezi typické neuznatelné výdaje patří reprezentace, dary, pokuty a penále vůči státu, osobní spotřeba a nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen po zaplacení (smluvní pokuty) nebo do limitu (cestovní náhrady, stravování). Před zaúčtováním „do nákladů" si vždy projděte test: souvislost s příjmem → prokazatelnost → není zákaz v § 25 → správná výše a čas. Na výpočet daňových odpisů i celkové daně z příjmů právnických osob navazují samostatné články.
Časté dotazy
Co je daňově uznatelný náklad?
Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který poplatník prokáže a který není zakázán v § 25 zákona č. 586/1992 Sb. Takový náklad snižuje základ daně z příjmů. Musí mít vazbu na podnikání, být doložitelný dokladem a uplatněn ve výši a čase, které zákon připouští.
Je pohoštění obchodního partnera daňový náklad?
Ne. Pohoštění, občerstvení a dary jsou výdaje na reprezentaci a podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné. Nepomůže ani označení „pracovní oběd". Výjimkou jsou jen reklamní nebo propagační předměty s logem firmy do hodnoty 500 Kč bez DPH, které nepodléhají spotřební dani — s tím, že tiché víno je u reklamního předmětu povoleno, zatímco šumivé víno, lihoviny ani cigarety ne.
Jsou pokuty daňově uznatelné?
Záleží na druhu. Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům (finančnímu úřadu, ČSSZ, pojišťovně) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP vždy neuznatelné. Smluvní pokuty a úroky z prodlení mezi podnikateli jsou naopak uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, ale až v okamžiku jejich zaplacení.
Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?
Účetní náklad se řídí zákonem o účetnictví a zachycuje vše, co s firmou souvisí, kvůli věrnému obrazu hospodaření. Daňový náklad se řídí § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů a zahrnuje jen výdaje, které snižují základ daně. Neuznatelné účetní náklady (pokuty, reprezentace, dary) se v daňovém přiznání připočtou zpět k výsledku hospodaření.
Můžu si dát do nákladů nápoje na pracovišti?
Pitnou neperlivou vodu a ochranné nápoje, které musí zaměstnavatel zajistit, ano. Ostatní nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jsou ale podle § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem. U zaměstnance přitom zůstávají osvobozené od daně podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.
Je dar daňově uznatelný náklad?
Dar není daňovým nákladem (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Při splnění zákonných podmínek (§ 15 odst. 1 u fyzických osob, § 20 odst. 8 u právnických osob — účel, minimální hodnota, okruh příjemců) ho ale lze uplatnit jako odčitatelnou položku, která snižuje základ daně. To je jiný mechanismus než zahrnutí do nákladů.