Přehled pro zdravotní pojišťovnu

Ve zkratce: Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu za rok 2025 musíte podat do 4. května 2026 (daňové přiznání v základní lhůtě), do 4. června 2026 (elektronické přiznání po 1. 4.), nebo do 3. srpna 2026 (přiznání zpracovává daňový poradce). Nemáte-li povinnost podat daňové přiznání, je termín 8. dubna 2026. Případný doplatek pojistného uhradíte do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán. Od roku 2026 lze přehled podat pouze elektronicky (§ 24 zákona č. 592/1992 Sb., zákon č. 48/1997 Sb.).

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (na formulářích pojišťoven často „Přehled o výši daňového základu OSVČ") je roční vyúčtování zdravotního pojistného. OSVČ v něm pojišťovně vykáže svůj daňový základ z podnikání, dopočítá skutečné pojistné za uplynulý rok, odečte zaplacené zálohy a vyčíslí doplatek nebo přeplatek. Z přehledu se zároveň stanoví nová výše měsíční zálohy na následující období. Přehled podává OSVČ, která aspoň část roku podnikala, bez ohledu na zisk či vedlejší charakter činnosti; výjimka platí za rok, za který její daň odpovídá paušální dani.

Do kdy se podává přehled pro zdravotní pojišťovnu v roce 2026?

Lhůta pro podání přehledu se odvíjí od toho, jak a kdy podáváte daňové přiznání k dani z příjmů. Zákon stanoví, že přehled musíte podat nejpozději do 1 měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Z toho pro rok 2026 vyplývají tyto konkrétní termíny:

Zdroj: § 24 zákona č. 592/1992 Sb.; VZP a ZP MV ČR pro rok 2026. Platí pro přehled za rok 2025 podávaný v roce 2026.

OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání (například při příjmech ze samostatné činnosti pod zákonnou hranicí a bez jiné povinnosti přiznání podat) má vlastní lhůtu do 8. dubna 2026, protože se na ni neváže lhůta daňového přiznání. Pozor na záměnu: OSVČ v režimu paušální daně přehled za daný rok nepodává, pokud její daň za tento rok skutečně odpovídá paušální dani. Při porušení podmínek režimu nebo za rok před vstupem do něj přehled podat musí.

Komu a jak se přehled podává — jen elektronicky

Od 1. ledna 2026 platí zásadní změna: novela zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. zavedla povinné výhradně elektronické podání přehledu. Papírový formulář zaslaný poštou nebo odevzdaný na přepážce tuto povinnost nesplní a pojišťovna jej nemusí přijmout ani zpracovat. Přehled podáváte zdravotní pojišťovně, u níž jste byli v daném roce pojištěni (při změně pojišťovny každé z nich) (VZP, ZP MV ČR, ČPZP, OZP, VoZP, RBP nebo Zaměstnanecká pojišťovna Škoda) jednou z těchto cest:

• Klientský portál (e-přepážka) vaší pojišťovny — předvyplněný interaktivní formulář, nejjednodušší cesta.
• Datová schránka — odeslání vyplněného formuláře do datové schránky pojišťovny.
• Účetní nebo fakturační software, který umí vygenerovat a odeslat předepsaný elektronický formát.

Každá pojišťovna má vlastní formulář a vlastní portál, ale obsah i lhůty jsou pro všechny stejné. Sociální pojištění řešíte zvlášť — viz přehled pro OSSZ, který má jiný formulář a podává se České správě sociálního zabezpečení.

Jak se počítá pojistné v přehledu?

Zdravotní pojistné OSVČ za rok je 13,5 % z ročního vyměřovacího základu (sazba dle § 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Vyměřovacím základem je 50 % daňového základu, tedy poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji z podnikání (§ 3a téhož zákona). Výpočet má tyto kroky:

1. Daňový základ = příjmy − výdaje (skutečné výdaje, nebo výdajový paušál).
2. Vyměřovací základ = 50 % daňového základu.
3. Roční pojistné = 13,5 % z vyměřovacího základu.
4. Doplatek / přeplatek = roční pojistné − zaplacené zálohy.

Na rozdíl od sociálního pojištění nemá zdravotní pojištění žádný maximální vyměřovací základ — strop neexistuje, takže pojistné roste lineárně s výší zisku. Naopak dolní hranici tvoří minimální vyměřovací základ, který musí dodržet OSVČ s hlavní činností.

Jaké minimum patří do přehledu za rok 2025 a jaká záloha platí v roce 2026?

Zdroj: § 3a zákona č. 592/1992 Sb. a poučení zdravotních pojišťoven k přehledu za rok 2025. Přehled podávaný v roce 2026 vyúčtovává rok 2025; částka 3 306 Kč je naopak průběžná záloha roku 2026.

Roční pojistné se počítá jako 13,5 % z ročního vyměřovacího základu a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru. Není to prostý součet zaokrouhlených měsíčních záloh. Za celý rok 2025 proto minimum činí 279 342 × 13,5 % = 37 712 Kč, zatímco dvanáct tehdejších minimálních záloh 3 143 Kč dává 37 716 Kč; rozdíl se v přehledu projeví jako přeplatek, avšak takto malá částka se samostatně nevrací (hranice pro vrácení je 200 Kč). Stejný princip platí i pro rok 2026: roční pojistné z minima by bylo 39 664 Kč, zatímco dvanáct záloh po 3 306 Kč představuje 39 672 Kč; samostatný osmikorunový přeplatek by se také nevracel.

Pokud vám v přehledu za rok 2025 vyjde vyměřovací základ nižší než zákonné minimum, počítá se pojistné nejméně z minima 279 342 Kč za celý rok hlavní činnosti. Minimum se neuplatní v zákonem vymezených měsících, například při kvalifikovaném souběhu se zaměstnáním nebo u státního pojištěnce; nejde tedy o automatickou výjimku pro každou „vedlejší“ činnost bez ověření konkrétních podmínek.

Modelový příklad výpočtu

Příklady ilustrují přehled za rok 2025 podávaný v roce 2026. Nová záloha 3 306 Kč pro rok 2026 se stanovuje odděleně.

OSVČ na hlavní činnost měla příjmy 900 000 Kč a uplatnila výdajový paušál 60 % (540 000 Kč):

• Daňový základ: 900 000 − 540 000 = 360 000 Kč
• Vyměřovací základ: 50 % z 360 000 = 180 000 Kč → je nižší než minimum roku 2025, takže se použije 279 342 Kč
• Roční pojistné z minima: 279 342 × 13,5 % = 37 712 Kč po zaokrouhlení nahoru
• Zaplacené minimální zálohy za rok 2025 (12 × 3 143): 37 716 Kč
• Přeplatek v přehledu: 4 Kč; tato samotná částka nedosahuje hranice 200 Kč pro vrácení

Druhá OSVČ se ziskem 1 200 000 Kč: vyměřovací základ 600 000 Kč (nad minimem), roční pojistné 13,5 % = 81 000 Kč. Pokud v roce 2025 platila dvanáct minimálních záloh po 3 143 Kč, vznikne doplatek 43 284 Kč splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Kdy a jak zaplatit doplatek a od kdy platí nová záloha?

Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán (§ 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Při včasném dřívějším podání se tato lhůta počítá od skutečného podání; pozdním podáním se splatnost za zákonný termín neposune.

Od 1. ledna 2026 se pojistné zdravotní pojišťovně hradí bezhotovostně; využijte bankovní převod, kartu nebo jiný způsob, který pojišťovna umožňuje.

Z přehledu se zároveň stanoví nová výše měsíční zálohy. Tu platíte poprvé za měsíc, v němž jste přehled podali nebo měli podat (nejpozději k 8. dni následujícího měsíce), a to až do měsíce předcházejícího měsíci dalšího přehledu. Pozdní podání proto neodkládá začátek nové zálohy. Nová záloha nesmí klesnout pod minimum 3 306 Kč (u hlavní činnosti). Podrobně o zálohách v průběhu roku v článku zálohy OSVČ.

Přeplatek ve výši alespoň 200 Kč vám pojišťovna zpravidla vrátí do jednoho měsíce ode dne, kdy jej zjistí, pokud u ní nemáte jiný splatný dluh. Podání přehledu s přeplatkem se samo považuje za žádost o jeho vrácení; můžete také požádat o použití přeplatku na další zálohy. Menší samostatný přeplatek pojišťovna nevrací.

Časté chyby při podání přehledu zdravotní pojišťovně

• Nesprávná lhůta přehledů. Po přiznání podaném do 1. 4. jsou oba přehledy do 4. 5. 2026; po pozdějším elektronickém přiznání jsou oba do 4. 6. 2026. Bez povinnosti podat daňové přiznání se termíny liší (viz tabulka výše).
• Spoléhání na papírový formulář. Od roku 2026 podání musí být elektronické; papírový přehled pojišťovna nemusí přijmout ani zpracovat.
• Opomenutí nové zálohy. Po podání přehledu se mění výše zálohy — kdo platí dál starou částku, může vytvořit nedoplatek na zálohách.
• Nedodržení minima u OSVČ, na kterou se minimum vztahuje. I při nízkém zisku odvádí OSVČ s hlavní činností pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.
• Zmeškání doplatku. Doplatek je splatný do 8 dnů od podání přehledu, nejpozději však podle dne, kdy měl být podán; pozdní podání splatnost neodloží.

Co hrozí při nepodání přehledu?

Za nepodání přehledu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 50 000 Kč (§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.). Z neuhrazeného nebo opožděného pojistného navíc vzniká penále ve výši stanovené zákonem za každý den prodlení. Přehled je proto vhodné podat včas a elektronicky, i kdyby OSVČ byla ve ztrátě nebo měla nulové příjmy.

Shrnutí

Přehled pro zdravotní pojišťovnu za rok 2025 podává OSVČ, jejíž daň za tento rok není rovna paušální dani, elektronicky v termínu odvozeném od daňového přiznání — 4. 5., 4. 6., nebo 3. 8. 2026, případně 8. 4. 2026 bez povinnosti podat přiznání. Pojistné je 13,5 % z poloviny daňového základu; minimum za dvanáct měsíců hlavní činnosti roku 2025 činí 37 712 Kč a od ledna 2026 se průběžně platí minimální záloha 3 306 Kč. Doplatek uhradíte do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

Časté dotazy

Do kdy musím podat přehled zdravotní pojišťovně za rok 2025?

Záleží na použité lhůtě daňového přiznání. Při přiznání podaném do 1. dubna je termín 4. května 2026; při elektronickém přiznání podaném až po 1. dubnu je termín 4. června 2026; u poradce nebo povinného auditu 3. srpna 2026. Pokud nemáte povinnost podat daňové přiznání, podáváte přehled do 8. dubna 2026 (§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.).

Lze přehled v roce 2026 podat ještě papírově?

Ne. Od 1. ledna 2026 přijímají zdravotní pojišťovny přehled výhradně elektronicky — přes klientský portál pojišťovny, datovou schránkou nebo z účetního softwaru. Papírový formulář zaslaný poštou tuto povinnost nesplní a pojišťovna jej nemusí přijmout ani zpracovat (novela zákona č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb.).

Kolik se platí na zdravotním pojištění minimálně?

Minimální měsíční záloha OSVČ s hlavní činností je v roce 2026 částka 3 306 Kč. Roční pojistné se ale počítá z ročního vyměřovacího základu, nikoli jako 12 × zaokrouhlená záloha: při dvanácti měsících roku 2026 by minimum činilo 39 664 Kč a osm korun navíc v součtu záloh by bylo přeplatkem. Přehled podávaný v roce 2026 vyúčtovává ještě rok 2025, kde je minimum za dvanáct měsíců 37 712 Kč.

Kdy musím zaplatit doplatek pojistného?

Doplatek je splatný do 8 dnů ode dne, kdy jste přehled podali nebo měli podat (§ 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Pokud podáte dříve, splatnost se počítá od skutečného podání; pokud pozdě, zákonný termín se podáním neposune.

Musí přehled podat i OSVČ ve ztrátě nebo s vedlejší činností?

Ano, pokud pro daný rok neplatí výjimka paušální daně. Přehled podává i OSVČ ve ztrátě či s vedlejší činností. OSVČ, za které platí pojistné stát, nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ. Při souběhu se zaměstnáním záleží na tom, zda samostatná činnost není hlavním zdrojem příjmů a zda je v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň ze zákonného minima, pokud se na zaměstnance vztahuje. Výjimku z podání přehledu má OSVČ, jejíž daň za daný rok odpovídá paušální dani.

Existuje u zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ?

Ne. Na rozdíl od sociálního pojištění zdravotní pojištění žádný strop nemá — pojistné 13,5 % se platí z celé poloviny daňového základu, jakkoli vysoké (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.).

Co když přehled nepodám včas?

Zdravotní pojišťovna může uložit pokutu až 50 000 Kč a z dlužného pojistného vzniká penále za každý den prodlení. Přehled proto podejte i při nulových příjmech (§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.).