Odměna a zdanění jednatele a společníka s.r.o.

Ve zkratce: Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti sazbou 15 % (část nad 1 762 812 Kč ročně sazbou 23 %) a podléhá sociálnímu pojištění 6,5 % a zdravotnímu pojištění 4,5 % na straně jednatele a 24,8 % + 9 % na straně firmy — stejně jako mzda zaměstnance. Odlišuje se od mzdy jen v pojistném: z odměny jednatele se neplatí nemocenské pojištění, takže sazba na jeho straně je 6,5 % místo 7,1 % a účast na pojištění vzniká až od rozhodného příjmu 4 500 Kč měsíčně. Naproti tomu podíl společníka na zisku se daní 15 % srážkovou daní přímo ve firmě a nepodléhá žádnému pojistnému — to je hlavní důvod, proč se kombinace nízké odměny a vyšších podílů na zisku často vyplatí.

Jednatel a společník jsou dvě různé role, které jedna a tatáž osoba ve většině malých „eseróček" vykonává zároveň. Jednatel je statutární orgán — řídí firmu, jedná za ni navenek a za to může dostávat odměnu za výkon funkce. Společník je vlastník, který do firmy vložil vklad a má nárok na podíl na zisku. Každá z těchto rolí má vlastní daňový a odvodový režim a zaměňovat je je jedna z nejčastějších chyb. Tento přehled vysvětluje, jak se obě platby zdaňují v roce 2026, kolik z nich zůstane „na ruku" a jak je legálně zkombinovat, abyste z firmy dostali co nejvíc.

Jednatel vs. společník — jaký je rozdíl a proč na něm záleží?

Než se dostaneme k číslům, je nutné obě role oddělit, protože se daní úplně jinak:

Jedna osoba může být současně jednatelem i společníkem a pak má potenciálně dva souběžné příjmy: odměnu za řízení firmy a podíl na zisku z jejího vlastnictví. To není totéž a každý z příjmů se daní podle svého režimu. Klíčové je, že podíl na zisku se nedaní jako mzda a hlavně z něj nejde žádné sociální ani zdravotní pojištění — proto bývá daňově efektivnější než stejná částka vyplacená jako odměna.

Jak se daní odměna jednatele v roce 2026?

Odměna jednatele za výkon funkce je podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, příjmem ze závislé činnosti — pro daňové účely se na jednatele hledí stejně jako na zaměstnance, i když nemá uzavřenou klasickou pracovní smlouvu. Z toho plynou tři odvody:

• Daň z příjmů fyzických osob — sazba 15 %, část ročního základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad 1 762 812 Kč ročně, tj. 146 901 Kč měsíčně) se daní sazbou 23 % podle § 16 ZDP. Daň se počítá z hrubé odměny, sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně (30 840 Kč ročně, § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) se uplatní jen u jednoho plátce, kde má jednatel podepsané prohlášení k dani.
• Sociální pojištění — jednatel platí 6,5 % z odměny (jen důchodové pojištění, nikoli nemocenské), firma za něj 24,8 %.
• Zdravotní pojištění — jednatel platí 4,5 %, firma za něj 9 %.

Pro účely pojištění je jednatel zaměstnancem podle § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a § 5 zákona č. 48/1997 Sb. — člen orgánu právnické osoby, který za výkon funkce dostává odměnu, se posuzuje jako zaměstnanec.

V čem se odměna jednatele liší od běžné mzdy?

Hlavní rozdíl je v nemocenském pojištění. Z odměny jednatele se neúčastní nemocenského pojištění, a proto:

1. Sazba sociálního pojištění na straně jednatele je 6,5 % (samotné důchodové), nikoli 7,1 % jako u běžného zaměstnance, který platí navíc 0,6 % na nemocenské.
2. Jednatel pobírající jen odměnu za funkci nemá nárok na nemocenskou ani na další dávky nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné). Pokud chce být nemocensky pojištěn, musí mít buď souběžně pracovní poměr, nebo se přihlásit k dobrovolnému pojištění.

Druhý rozdíl je v rozhodném příjmu pro vznik účasti na pojištění — viz následující sekce.

Od jaké výše odměny se platí pojistné?

U sociálního pojištění vzniká účast (a tím povinnost odvodů) až od rozhodného příjmu 4 500 Kč měsíčně. Pokud je odměna jednatele nižší než 4 500 Kč (tj. maximálně 4 499 Kč), jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu a sociální pojištění se neodvádí — ani za jednatele, ani za firmu (účast vzniká jen v měsících, kdy příjem hranice dosáhne). Tato hranice 4 500 Kč pro rok 2026 zůstává stejná jako v roce 2025.

U zdravotního pojištění je situace složitější. Žádná „rozhodná" hranice neexistuje — povinnost platit vzniká vždy, jakmile je sjednána a vyplácena odměna. Navíc platí pravidlo minimálního vyměřovacího základu, jímž je u zaměstnance minimální mzda (22 400 Kč měsíčně pro rok 2026 podle nařízení vlády č. 286/2025 Sb.) — viz § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. U jednatele, který je z této firmy pojištěn jako zaměstnanec a nevztahuje se na něj žádná z výjimek z minima (§ 3 odst. 8 téhož zákona — typicky osoby, za něž platí pojistné stát, nebo souběžné jiné zaměstnání s odvodem z minima), tak musí být zdravotní pojištění odvedeno alespoň z 22 400 Kč. Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tak v roce 2026 činí 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč).

Z toho plyne důležitý praktický důsledek: pokud má jednatel odměnu nižší než 22 400 Kč a není za něj plátcem pojistného stát (důchodce, student do 26 let, rodič na rodičovské, registrovaný uchazeč o zaměstnání) ani nemá jiné hlavní zaměstnání, dopočet zdravotního pojištění do minima jde k jeho tíži — sráží se mu z odměny. To může u velmi nízkých odměn znamenat, že čistá výplata je výrazně nižší, než by člověk čekal.

Modelový příklad: odměna jednatele 40 000 Kč měsíčně

Jednatel a jediný společník malé s.r.o. si nechá vyplácet odměnu za výkon funkce 40 000 Kč hrubého měsíčně a má u firmy podepsané prohlášení k dani (uplatňuje slevu na poplatníka). Nemá děti ani jiné slevy. Výpočet pro rok 2026:

Firma navíc odvede pojistné na své straně: sociální 24,8 % = 9 920 Kč a zdravotní 9 % = 3 600 Kč, dohromady 13 520 Kč. Celkový náklad firmy na tuto odměnu je tedy 53 520 Kč měsíčně, z toho jednateli „na ruku" zůstane 32 170 Kč. Princip výpočtu čisté výplaty je stejný jako u běžné mzdy — liší se jen sazba sociálního pojištění (6,5 % místo 7,1 %), protože jednatel neplatí nemocenské.

Daň z příjmů od roku 2021 nevychází ze superhrubé mzdy, ale přímo z hrubé odměny — proto se 15 % počítá z 40 000 Kč, nikoli z navýšeného základu.

Jak se daní podíl společníka na zisku?

Podíl na zisku (dividenda) je odměna za vlastnictví firmy, ne za práci v ní. Vyplácí se z čistého zisku po zdanění daní z příjmů právnických osob (21 %) na základě rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. U fyzické osoby — společníka — se zdaňuje jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, a to zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou ve výši 15 % podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

Klíčové vlastnosti zdanění podílu na zisku:

• Srážkovou daň odvádí firma, ne společník. Společník dostane podíl už „po zdanění" a nemusí ho uvádět do svého daňového přiznání (jde o příjem zdaněný konečnou srážkovou daní).
• Podíl na zisku nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění — to je zásadní rozdíl oproti odměně jednatele a hlavní zdroj daňové úspory.
• Firma musí srážkovou daň odvést do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla povinnost daň srazit (zpravidla měsíc výplaty podílu).

Dvojí zdanění zisku — kolik z firmy skutečně doteče?

Zisk s.r.o. prochází před výplatou společníkovi dvěma daněmi. Nejprve firma zaplatí daň z příjmů právnických osob 21 %, teprve ze zbytku se vyplácí podíl, který se daní dalšími 15 %. Z původního zisku tak po obou daních zůstane:

Z každých 100 000 Kč zisku firmy tedy společníkovi po obou daních zůstane 67 150 Kč — efektivní celkové zdanění podílu na zisku je 32,85 %. Důležité ale je, že na rozdíl od odměny nejde z této částky ani koruna na pojistné, což ji při srovnání s odměnou činí konkurenceschopnou.

Odměna jednatele, nebo podíl na zisku — co se víc vyplatí?

Nejčastější otázka majitelů „eseróček" zní, jestli si peníze vyplatit jako odměnu za výkon funkce, nebo jako podíl na zisku. Odpověď není jednoznačná a v praxi se nejčastěji volí kombinace obojího. Pro porovnání samotné efektivity:

Z čistě daňového pohledu hraje pro odměnu jednatele to, že je daňově uznatelným nákladem firmy (sníží její základ daně o 21 %) a zakládá účast na důchodovém pojištění i nárok na slevy a daňové bonusy. Proti tomu stojí pojistné zatížení až 44,8 % (11 % zaměstnanec + 33,8 % firma z hrubého). Podíl na zisku je sice zatížen dvojím zdaněním, ale bez pojistného.

Optimální strategie pro malé s.r.o. proto bývá: vyplácet přiměřenou odměnu jednatele (typicky alespoň na úrovni, která zakládá důchodové pojištění a pokryje minimum u zdravotního pojištění), zbytek pak řešit podílem na zisku. Odměna zajistí účast v sociálním systému a sníží zisk firmy, podíl na zisku doplní příjem bez pojistného. Konkrétní poměr závisí na výši zisku, počtu společníků a tom, zda jednatel potřebuje budovat důchodové nároky. Vždy je vhodné propočet konzultovat s daňovým poradcem.

Pozor na časovou platnost: zde uvedené sazby a hranice platí pro režim jednatele a společníka s.r.o. Změna minimálního vyměřovacího základu OSVČ od 1. 7. 2026 (snížení minima i záloh na sociální pojištění) se týká výhradně osob samostatně výdělečně činných, nikoli odvodů jednatele ani podílu společníka na zisku — ty zůstávají po celý rok 2026 beze změny.

Smlouva o výkonu funkce — bez ní může být funkce bezúplatná

Aby měl jednatel nárok na odměnu, musí být sjednána ve smlouvě o výkonu funkce podle § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Tato smlouva musí splnit dvě podmínky:

1. Písemná forma — odměna a všechna plnění musí být sjednány písemně.
2. Schválení nejvyšším orgánem — smlouvu (a její změny) musí schválit valná hromada, resp. u jednočlenné s.r.o. jediný společník v působnosti valné hromady.

Pokud smlouva o výkonu funkce chybí, není uzavřena písemně nebo odměna není řádně schválena, platí podle § 59 odst. 3 ZOK, že výkon funkce je bezúplatný — jednatel pak nemá na odměnu právní nárok. To je častý problém u nově založených firem, kde majitelé zapomenou smlouvu uzavřít a pak řeší, z čeho si peníze vyplatit. Bez platně sjednané odměny zbývá jediná legální cesta, jak z firmy čerpat — podíl na zisku (případně mzda z pracovního poměru na jinou než řídicí činnost). Náležitosti smlouvy a další povinnosti rozebíráme v článku o povinnostech s.r.o..

Časté chyby při odměňování jednatele a společníka

• Záměna odměny a podílu na zisku. Vyplatit si „zisk" bez rozhodnutí valné hromady a bez sražení 15 % daně je chyba — finanční úřad to může překvalifikovat. Stejně tak nelze podíl na zisku vyplácet jako náklad firmy.
• Chybějící smlouva o výkonu funkce. Bez ní je funkce bezúplatná a vyplacená odměna je problematická (riziko, že nejde o daňový náklad firmy).
• Opomenutí minima u zdravotního pojištění. U nízké odměny jednatele bez jiného zaměstnání nebo bez „státního pojištěnce" je nutné dopočítat pojistné do minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč — jinak hrozí nedoplatek a penále.
• Spoléhání na nemocenskou. Jednatel jen s odměnou za funkci nemá nárok na nemocenskou ani peněžitou pomoc v mateřství — neplatí nemocenské pojištění.
• Výplata podílu bez splnění zákonných podmínek. Podíl na zisku nelze vyplatit, pokud by si tím firma přivodila úpadek (test insolvence dle § 40 ZOK) nebo bez schválené účetní závěrky.

Shrnutí

Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti — 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %) plus pojistné 6,5 % + 4,5 % na straně jednatele a 24,8 % + 9 % na straně firmy. Oproti běžné mzdě se neplatí nemocenské pojištění (sazba sociálního pojištění je proto 6,5 %, ne 7,1 %) a účast vzniká od rozhodného příjmu 4 500 Kč, u zdravotního pojištění je ale nutné hlídat dopočet do minimálního základu 22 400 Kč. Podíl společníka na zisku se daní 15 % srážkovou daní přímo ve firmě (po předchozím 21% zdanění zisku), zato bez jakéhokoli pojistného. Pro většinu malých „eseróček" je nejefektivnější kombinace přiměřené odměny jednatele a podílů na zisku — přesný poměr je vhodné propočítat s daňovým poradcem.

Časté dotazy

Musí jednatel pobírat odměnu?

Ne. Výkon funkce jednatele může být bezúplatný — pokud není sjednána a valnou hromadou schválena odměna ve smlouvě o výkonu funkce, je funkce ze zákona bezplatná (§ 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.). Jednatel pak může čerpat peníze z firmy jako společník formou podílu na zisku, nebo na základě pracovní smlouvy na jinou než řídicí činnost.

Platí jednatel sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnanec?

Z velké části ano, ale s jedním rozdílem. Z odměny jednatele se platí důchodové pojištění 6,5 % (zaměstnanec) a 24,8 % (firma) a zdravotní pojištění 4,5 % a 9 %, ale neplatí se nemocenské pojištění. Proto je sazba sociálního pojištění na straně jednatele 6,5 %, nikoli 7,1 % jako u běžného zaměstnance, a jednatel nemá nárok na nemocenskou.

Od jaké výše odměny jednatele se odvádí pojistné?

Sociální pojištění se z odměny jednatele odvádí od rozhodného příjmu 4 500 Kč měsíčně (do 4 499 Kč jde o zaměstnání malého rozsahu bez odvodů sociálního pojištění). Zdravotní pojištění se odvádí vždy, navíc s povinností dopočítat pojistné minimálně z minimální mzdy 22 400 Kč, pokud jednatel nemá jiné zaměstnání a není za něj plátcem stát.

Z čeho se vyplácí podíl na zisku a kolik se z něj strhne?

Podíl na zisku se vyplácí ze zisku po zdanění daní z příjmů právnických osob (21 %) na základě rozhodnutí valné hromady. Z vyplaceného podílu firma srazí a odvede 15 % srážkovou daň podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Z podílu na zisku se neplatí žádné sociální ani zdravotní pojištění a společník ho neuvádí do svého daňového přiznání.

Vyplatí se víc odměna jednatele, nebo podíl na zisku?

Záleží na situaci. Odměna jednatele je daňově uznatelným nákladem firmy a zakládá důchodové pojištění i nárok na slevy, ale nese pojistné zatížení až 44,8 %. Podíl na zisku je zatížen dvojím zdaněním (21 % + 15 %, efektivně 32,85 %), zato bez pojistného. Pro malé s.r.o. bývá nejefektivnější kombinace přiměřené odměny a podílů na zisku; konkrétní poměr je vhodné propočítat s daňovým poradcem.

Může být jednatel zároveň zaměstnancem své firmy?

Ano, ale jen na jinou činnost než řízení firmy. Samotný výkon funkce jednatele (obchodní vedení) nelze sjednat pracovní smlouvou — k tomu slouží smlouva o výkonu funkce. Pokud ale jednatel pro firmu vykonává i jinou práci (například účetnictví, programování, obchod), může na ni mít souběžně pracovní poměr s běžnou mzdou, z níž se odvádí i nemocenské pojištění.