Odměna a zdanění jednatele a společníka s.r.o.

Ve zkratce: Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti sazbou 15 % (část nad 1 762 812 Kč ročně sazbou 23 %) a při účasti na pojištění podléhá sociálnímu pojištění 7,1 % a zdravotnímu pojištění 4,5 % na straně jednatele a 24,8 % + 9 % na straně firmy. Zákon o nemocenském pojištění řadí odměňovaného jednatele mezi zaměstnance; sociální účast zpravidla vzniká od rozhodného příjmu 4 500 Kč měsíčně. Naproti tomu podíl českého daňového rezidenta na zisku se zpravidla daní 15% srážkovou daní odváděnou firmou a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému.

Jednatel a společník jsou dvě různé role, které jedna a tatáž osoba ve většině malých „eseróček" vykonává zároveň. Jednatel je statutární orgán — řídí firmu, jedná za ni navenek a za to může dostávat odměnu za výkon funkce. Společník je vlastník, který do firmy vložil vklad a má nárok na podíl na zisku. Každá z těchto rolí má vlastní daňový a odvodový režim a zaměňovat je je jedna z nejčastějších chyb. Tento přehled vysvětluje, jak se obě platby zdaňují v roce 2026, kolik z nich zůstane „na ruku" a jak závisí jejich kombinace na zisku, pojištění a podmínkách výplaty.

Jednatel vs. společník — jaký je rozdíl a proč na něm záleží?

Než se dostaneme k číslům, je nutné obě role oddělit, protože se daní úplně jinak:

Jedna osoba může být současně jednatelem i společníkem a pak má potenciálně dva souběžné příjmy: odměnu za řízení firmy a podíl na zisku z jejího vlastnictví. To není totéž a každý z příjmů se daní podle svého režimu. Klíčové je, že podíl na zisku se nedaní jako mzda a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Srovnání s odměnou však vyžaduje započítat i daň firmy, dostupný zisk a dopad odměny na pojištění a slevy.

Jak se daní odměna jednatele v roce 2026?

Odměna jednatele za výkon funkce je podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, příjmem ze závislé činnosti — pro daňové účely se na jednatele hledí stejně jako na zaměstnance, i když nemá uzavřenou klasickou pracovní smlouvu. Z toho plynou tři odvody:

• Daň z příjmů fyzických osob — sazba 15 %, část ročního základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad 1 762 812 Kč ročně, tj. 146 901 Kč měsíčně) se daní sazbou 23 % podle § 16 ZDP. Daň se počítá z hrubé odměny, sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně (30 840 Kč ročně, § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) se uplatní jen u jednoho plátce, kde má jednatel podepsané prohlášení k dani.
• Sociální pojištění — při účasti na pojištění jednatel platí 7,1 % z odměny (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské), firma za něj 24,8 %.
• Zdravotní pojištění — jednatel platí 4,5 %, firma za něj 9 %.

Pro účely pojištění je jednatel zaměstnancem podle § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a § 5 zákona č. 48/1997 Sb. — člen orgánu právnické osoby, který za výkon funkce dostává odměnu, se posuzuje jako zaměstnanec.

V čem se odměna jednatele liší od běžné mzdy?

Smlouva o výkonu funkce není pracovní smlouvou a řídí se zejména zákonem o obchodních korporacích. Pro daň a pojistné se však odměňovaný jednatel při splnění zákonných podmínek posuzuje jako zaměstnanec. Zákon č. 187/2006 Sb. jej výslovně zahrnuje do okruhu nemocensky pojištěných zaměstnanců, takže zaměstnanecká sazba sociálního pojistného činí 7,1 %. Účast na nemocenském pojištění může založit nárok na dávky, vždy ale až při splnění podmínek konkrétní dávky (například potřebné doby pojištění).

Prakticky je potřeba zvlášť hlídat rozhodný příjem pro účast na sociálním pojištění a minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění — viz následující sekce.

Od jaké výše odměny se platí pojistné?

U sociálního pojištění činí rozhodný příjem v roce 2026 4 500 Kč měsíčně. Pokud sjednaná započitatelná odměna této částky nedosahuje nebo není sjednána, jde o zaměstnání malého rozsahu: účast vzniká jen v měsících, kdy zúčtovaný příjem dosáhne 4 500 Kč. Je-li sjednána odměna alespoň v rozhodné výši a splněny ostatní podmínky, účast se posuzuje podle obecného pravidla; nelze ji odvozovat jen od jednotlivé nižší výplaty.

U zdravotního pojištění je situace složitější. Žádná „rozhodná" hranice neexistuje — povinnost platit vzniká vždy, jakmile je sjednána a vyplácena odměna. Navíc platí pravidlo minimálního vyměřovacího základu, jímž je u zaměstnance minimální mzda (22 400 Kč měsíčně pro rok 2026 podle nařízení vlády č. 286/2025 Sb.) — viz § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. U jednatele, který je z této firmy pojištěn jako zaměstnanec a nevztahuje se na něj žádná z výjimek z minima (§ 3 odst. 8 téhož zákona — typicky osoby, za něž platí pojistné stát, nebo souběžné jiné zaměstnání s odvodem z minima), tak musí být zdravotní pojištění odvedeno alespoň z 22 400 Kč. Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tak v roce 2026 činí 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč).

Z toho plyne důležitý praktický důsledek: pokud má jednatel odměnu nižší než 22 400 Kč a není za něj plátcem pojistného stát (důchodce, student do 26 let, rodič na rodičovské, registrovaný uchazeč o zaměstnání) ani nemá jiné hlavní zaměstnání, dopočet zdravotního pojištění do minima jde k jeho tíži — sráží se mu z odměny. To může u velmi nízkých odměn znamenat, že čistá výplata je výrazně nižší, než by člověk čekal.

Modelový příklad: odměna jednatele 40 000 Kč měsíčně

Jednatel a jediný společník malé s.r.o. si nechá vyplácet odměnu za výkon funkce 40 000 Kč hrubého měsíčně a má u firmy podepsané prohlášení k dani (uplatňuje slevu na poplatníka). Nemá děti ani jiné slevy. Výpočet pro rok 2026:

Firma navíc odvede pojistné na své straně: sociální 24,8 % = 9 920 Kč a zdravotní 9 % = 3 600 Kč, dohromady 13 520 Kč. Celkový náklad firmy na tuto odměnu je tedy 53 520 Kč měsíčně, z toho jednateli „na ruku" v tomto zjednodušeném modelu zůstane 31 930 Kč. Princip odvodového výpočtu odpovídá běžné mzdě; rozdíl mezi pracovním poměrem a výkonem funkce leží zejména v právním titulu vztahu, nikoli v nižší zaměstnanecké sazbě sociálního pojistného.

Daň z příjmů od roku 2021 nevychází ze superhrubé mzdy, ale přímo z hrubé odměny — proto se 15 % počítá z 40 000 Kč, nikoli z navýšeného základu.

Jak se daní podíl společníka na zisku?

Podíl na zisku (dividenda) je odměna za vlastnictví firmy, ne za práci v ní. Vyplácí se z rozdělitelných vlastních zdrojů, například ze zisku po zdanění daní z příjmů právnických osob (21 %) za aktuální či předchozí období, na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky a rozhodnutí valné hromady; za podmínek § 35 ZOK lze vyplatit i zálohu z mezitímní závěrky. U fyzické osoby — společníka — se zdaňuje jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, u českého daňového rezidenta zpravidla se zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou ve výši 15 % podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

Klíčové vlastnosti zdanění podílu na zisku:

• Srážkovou daň odvádí firma, ne společník. Společník dostane podíl už „po zdanění" a nemusí ho uvádět do svého daňového přiznání (jde o příjem zdaněný konečnou srážkovou daní).
• Podíl na zisku nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění — to je zásadní rozdíl oproti odměně jednatele a hlavní zdroj daňové úspory.
• Firma musí srážkovou daň odvést do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla povinnost daň srazit. U běžného podílu se sráží při výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce po měsíci schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku (§ 38d odst. 2–3 ZDP), i když ještě vyplacen nebyl.

Dvojí zdanění zisku — kolik z firmy skutečně doteče?

Zisk s.r.o. prochází před výplatou společníkovi dvěma daněmi. Nejprve firma zaplatí daň z příjmů právnických osob 21 %, teprve ze zbytku se vyplácí podíl, který se daní dalšími 15 %. Z původního zisku tak po obou daních zůstane:

Z každých 100 000 Kč zisku firmy tedy společníkovi po obou daních zůstane 67 150 Kč — efektivní celkové zdanění podílu na zisku je 32,85 %. Důležité ale je, že na rozdíl od odměny nejde z této částky ani koruna na pojistné, což ji při srovnání s odměnou činí konkurenceschopnou.

Odměna jednatele, nebo podíl na zisku — co se víc vyplatí?

Nejčastější otázka majitelů „eseróček" zní, jestli si peníze vyplatit jako odměnu za výkon funkce, nebo jako podíl na zisku. Odpověď není jednoznačná a v praxi se nejčastěji volí kombinace obojího. Pro porovnání samotné efektivity:

Z čistě daňového pohledu hraje pro odměnu jednatele to, že je při splnění podmínek daňově uznatelným nákladem firmy a zakládá účast na pojištění i možnost uplatnit daňové slevy. Proti tomu stojí pojistné zatížení až 45,4 % (11,6 % zaměstnanec + 33,8 % firma z hrubého). Podíl ze zdaněného zisku je zatížen daní firmy a následnou srážkovou daní, ale bez pojistného.

V konkrétní s.r.o. lze porovnat přiměřenou odměnu jednatele s podílem na zisku podle dostupného zisku, pravidel rozdělení, potřebného pojištění a dalších příjmů jednatele. Odměna zajistí účast v sociálním systému a sníží zisk firmy, podíl na zisku doplní příjem bez pojistného. Konkrétní poměr závisí na výši zisku, počtu společníků a tom, zda jednatel potřebuje budovat důchodové nároky. Vždy je vhodné propočet konzultovat s daňovým poradcem.

Pozor na časovou platnost: zde uvedené sazby a hranice platí pro režim jednatele a společníka s.r.o. Změna minimálního vyměřovacího základu OSVČ od 1. 7. 2026 (snížení minima i záloh na sociální pojištění) se týká výhradně osob samostatně výdělečně činných, nikoli odvodů jednatele ani podílu společníka na zisku — ty zůstávají po celý rok 2026 beze změny.

Smlouva o výkonu funkce — bez ní může být funkce bezúplatná

Aby měl jednatel nárok na odměnu, musí být sjednána ve smlouvě o výkonu funkce podle § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Tato smlouva musí splnit dvě podmínky:

1. Písemná forma — smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti musí být písemná a ujednání o odměně musí splňovat požadavky § 60 ZOK.
2. Schválení nejvyšším orgánem — smlouvu (a její změny) musí schválit valná hromada, resp. u jednočlenné s.r.o. jediný společník v působnosti valné hromady.

Pokud odměňování není sjednáno v souladu se zákonem, je podle § 59 odst. 3 ZOK výkon funkce zásadně bezúplatný. § 59 odst. 4 ale stanoví výjimky, například když společnost bez zbytečného odkladu smlouvu neschválí z důvodu na své straně nebo jejímu uzavření brání vyšší moc či jiná překážka nezávislá na vůli jednatele. Bez platně sjednané odměny proto nelze paušálně tvrdit, že jednatel nikdy nemá nárok na odměnu. Společník může při splnění zákonných podmínek dostat podíl na zisku; za skutečně odlišnou práci lze sjednat pracovní poměr. Jiné platby, například náhrady prokazatelných výdajů nebo plnění podle § 61 ZOK, mají vlastní podmínky. Náležitosti smlouvy a další povinnosti rozebíráme v článku o povinnostech s.r.o..

Časté chyby při odměňování jednatele a společníka

• Záměna odměny a podílu na zisku. Vyplatit si „zisk" bez rozhodnutí valné hromady a bez sražení 15 % daně je chyba — finanční úřad to může překvalifikovat. Stejně tak nelze podíl na zisku vyplácet jako náklad firmy.
• Chybějící smlouva o výkonu funkce. Výkon funkce je zásadně bezúplatný, pokud odměna nebyla platně sjednána; je nutné posoudit i výjimky podle § 59 odst. 4 ZOK a podmínky případných jiných plnění.
• Opomenutí minima u zdravotního pojištění. U nízké odměny jednatele bez jiného zaměstnání nebo bez „státního pojištěnce" je nutné dopočítat pojistné do minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč — jinak hrozí nedoplatek a penále.
• Automatický předpoklad nároku na dávku. Odměňovaný jednatel může být účasten nemocenského pojištění, nárok na nemocenské, PPM nebo jinou dávku ale závisí na splnění podmínek konkrétní dávky a na trvání pojištění.
• Výplata podílu bez splnění zákonných podmínek. Podíl na zisku nelze vyplatit, pokud by si tím firma přivodila úpadek (test insolvence dle § 40 ZOK) nebo bez schválené účetní závěrky.

Shrnutí

Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti — 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %) plus při účasti na pojištění 7,1 % + 4,5 % na straně jednatele a 24,8 % + 9 % na straně firmy. Sociální účast zpravidla vzniká od rozhodného příjmu 4 500 Kč; u zdravotního pojištění je nutné zvlášť hlídat případný dopočet do minimálního základu 22 400 Kč. Podíl společníka na zisku se daní 15 % srážkovou daní přímo ve firmě (po předchozím 21% zdanění zisku), zato bez sociálního a zdravotního pojistného. Optimální kombinace závisí na konkrétní situaci a je vhodné ji propočítat s daňovým poradcem.

Časté dotazy

Musí jednatel pobírat odměnu?

Ne. Výkon funkce jednatele může být bezúplatný. Pokud odměňování nebylo platně sjednáno a schváleno, platí zásada bezúplatnosti podle § 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.; zákon však v odstavci 4 uvádí výjimky. Je-li jednatel zároveň společníkem, může při splnění zákonných podmínek získat podíl na zisku. Za odlišnou práci pro společnost může mít samostatný pracovní poměr.

Platí jednatel sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnanec?

Ano, pokud odměna zakládá účast na pojištění. Z odměny jednatele se pak platí sociální pojistné 7,1 % na straně jednatele a 24,8 % na straně firmy a zdravotní pojistné 4,5 % + 9 %. Zákon o nemocenském pojištění odměňovaného jednatele zahrnuje mezi zaměstnance; případný nárok na dávku se posuzuje podle podmínek dané dávky.

Od jaké výše odměny jednatele se odvádí pojistné?

Rozhodný příjem činí 4 500 Kč měsíčně. U zaměstnání malého rozsahu (odměna není sjednána nebo je sjednána pod hranicí) se sociální pojištění odvádí jen za měsíc se zúčtovaným příjmem alespoň 4 500 Kč; u sjednané odměny od rozhodné výše se účast posuzuje podle obecného pravidla. Zdravotní pojištění se odvádí vždy, navíc s povinností dopočítat pojistné minimálně z minimální mzdy 22 400 Kč, pokud jednatel nemá jiné zaměstnání a není za něj plátcem stát.

Z čeho se vyplácí podíl na zisku a kolik se z něj strhne?

Podíl na zisku lze vyplatit z rozdělitelných vlastních zdrojů po splnění § 34–40 ZOK; typicky ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob (21 %). Z podílu českému daňovému rezidentovi firma zpravidla srazí a odvede 15% srážkovou daň podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Z podílu na zisku se neplatí žádné sociální ani zdravotní pojištění a společník ho neuvádí do svého daňového přiznání.

Vyplatí se víc odměna jednatele, nebo podíl na zisku?

Záleží na situaci. Odměna jednatele může být daňově uznatelným nákladem firmy a zakládá účast na pojištění i možnost uplatnit daňové slevy, ale nese pojistné zatížení až 45,4 %. Podíl na zisku je zatížen dvojím zdaněním (21 % + 15 % ze zisku po zdanění, efektivně 32,85 %), zato bez pojistného. Pro malé s.r.o. může dávat smysl kombinace přiměřené odměny a podílů na zisku; konkrétní poměr je vhodné propočítat s daňovým poradcem.

Může být jednatel zároveň zaměstnancem své firmy?

Ano, ale jen na jinou činnost než řízení firmy. Samotný výkon funkce jednatele (obchodní vedení) nelze sjednat pracovní smlouvou — k tomu slouží smlouva o výkonu funkce. Pokud ale jednatel pro firmu vykonává i jinou práci (například účetnictví, programování, obchod), může na ni mít souběžně pracovní poměr s běžnou mzdou, z níž se odvádí i nemocenské pojištění.