Daně a DPH pro e-shop 2026

Ve zkratce: Daňové povinnosti e-shopu se řídí dvěma osami: komu prodáváte (koncovému spotřebiteli B2C, nebo podnikateli B2B) a kam prodáváte (do tuzemska, do jiného státu EU, nebo do třetí země). Provozovatel daní svůj daňový základ daní z příjmů – OSVČ podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. (sazba 15 %, nad 1 762 812 Kč za rok 2026 pak 23 %), s.r.o. daní z příjmů právnických osob ve výši 21 %. K DPH se e-shop povinně registruje po překročení obratu 2 000 000 Kč, případně 2 536 500 Kč za kalendářní rok (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Při splnění podmínek § 8 odst. 2 ZDPH má přeshraniční B2C prodej do EU do společného limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR; nad limit se DPH odvádí ve státě zákazníka, například přes dobrovolný režim OSS. Český neplátce do vzniku povinnosti českou DPH na tuzemských plněních neúčtuje.

Tento průvodce je rozcestník pro e-shopy. Neopisuje jednotlivá pravidla DPH dopodrobna – od toho máme samostatné články, na které průběžně odkazujeme – ale skládá je do jedné mapy, abyste věděli, kterou povinnost řešit ve které situaci. Provedeme vás daní z příjmů provozovatele, registrací k DPH a obratem, identifikovanou osobou, prodejem do EU a režimem OSS, maticí B2B versus B2C napříč tuzemskem, EU a třetími zeměmi, dovozem a vývozem, dropshippingem i fakturací.

Jaké daně řeší provozovatel e-shopu?

E-shop se z daňového pohledu skládá ze dvou nezávislých vrstev:

1. Daň z příjmů provozovatele – platíte ji ze zisku podnikání, ať už prodáváte komukoli a kamkoli. Forma daně závisí na tom, zda podnikáte jako OSVČ, nebo přes s.r.o.
2. DPH (daň z přidané hodnoty) – řeší se, jakmile se stanete plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z obratu/plnění, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodáváte.

Tyto dvě roviny se nepletou: můžete být OSVČ-neplátce DPH, OSVČ-plátce, s.r.o.-neplátce i s.r.o.-plátce. Každá kombinace má jiné povinnosti. Pojďme obě vrstvy rozebrat.

Daň z příjmů: OSVČ vs s.r.o.

Ve zkratce: Pokud provozujete e-shop jako OSVČ, daníte zisk daní z příjmů fyzických osob sazbou 15 %, a část základu daně nad 1 762 812 Kč za rok 2026 sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Pokud podnikáte přes s.r.o., platí společnost daň z příjmů právnických osob 21 % ze zisku (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.).

E-shop jako OSVČ

Příjmy z provozu e-shopu jsou pro fyzickou osobu příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Prodej zboží je obvykle živnost volná. Základ daně si můžete určit třemi způsoby:

• Skutečné výdaje – vedete daňovou evidenci a od příjmů odečtete skutečně vynaložené náklady (nákup zboží, doprava, reklama, software, poplatky platební brány). Vhodné pro e-shop s vysokou nákupní cenou zboží.
• Výdajový paušál 60 % – u živnostenského prodeje zboží uplatníte paušální výdaje 60 % z příjmů, maximálně 1 200 000 Kč (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.). Nic nedokládáte, ale paušál často neodpovídá reálné marži obchodu se zbožím, kde nákup tvoří většinu nákladů.
• Paušální daň – jedna měsíční platba zahrnující paušální daň a pojistné, pokud jsou splněny podmínky konečné paušální daně. Lze ji využít, jen pokud nejste plátce DPH (identifikovaná osoba je povolena) a příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč za rok (§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.; vlastní výpočet a výši paušální daně upravuje § 7a téhož zákona). To je pro e-shopaře praktické omezení – mnozí se brzy stanou plátci DPH a pro další období přestanou splňovat podmínky paušálního režimu.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 %, a na část základu daně přesahující 1 762 812 Kč za rok 2026 (= 36násobek průměrné mzdy) se uplatní 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Podrobnosti k volbě výdajů shrnuje výdajové paušály, srovnání s paušální daní paušální daň a celkový postup daňové přiznání OSVČ a daň z příjmů fyzických osob.

E-shop jako s.r.o.

Pokud e-shop provozuje společnost s ručením omezeným, platí z daňového základu daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.). Při vyplacení podílu na zisku fyzické osobě v ČR se zpravidla sráží 15% daň; u jiných příjemců může platit osvobození či jiná sazba. S.r.o. vede povinně účetnictví. Kdy se přechod na s.r.o. vyplatí, rozebírá OSVČ nebo s.r.o. a daň z příjmů právnických osob.

Zdroj: § 7, § 16 a § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; § 2a a § 7 odst. 7 téhož zákona (paušální daň a výdajové paušály). Hranice 36násobku průměrné mzdy = 1 762 812 Kč platí pro rok 2026.

DPH pro e-shop: kdy se stanu plátcem?

Ve zkratce: Povinná registrace k DPH e-shopu vzniká po překročení tuzemského obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok (plátcem se stáváte od 1. ledna následujícího roku, lze i dříve), nebo po překročení 2 536 500 Kč za kalendářní rok (plátcem hned dnem následujícím po překročení). Přihlášku podáte do 10 pracovních dnů.

Od 1. 1. 2025 fungují dva limity obratu podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb.:

• První limit 2 000 000 Kč za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku (případně se můžete přihlásit a stát plátcem dříve).
• Druhý limit 2 536 500 Kč (zhruba 100 000 EUR) za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem už dnem následujícím po dni překročení.

Přihlášku k registraci je nutné podat do 10 pracovních dnů od překročení příslušného limitu (lhůta platí od 1. 1. 2025; dříve byla 15 dnů). Co přesně se do obratu počítá, řeší obrat pro DPH, praktický postup registrace registrace k DPH.

E-shop se může k DPH přihlásit i dobrovolně dříve – typicky proto, aby si mohl odpočítávat DPH na vstupu (z nákupu zboží, reklamy, softwaru). To dává smysl hlavně u e-shopu, který nakupuje od plátců a prodává hlavně dalším plátcům.

Pozor – plátcovství zásadně mění fakturaci i ceny. U zdanitelných tuzemských plnění jako plátce vyčíslujete DPH (základní sazba 21 %, snížená 12 %), podáváte příslušná přiznání a kontrolní hlášení a vystavujete daňové doklady tam, kde to ukládá zákon. Dopad na koncovou cenu záleží na cenové politice; nepodnikatel si DPH obvykle neodečte.

Kdy se e-shop stane identifikovanou osobou?

Ve zkratce: I e-shop, který není plátcem DPH, se musí stát identifikovanou osobou, jakmile přijme zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (např. zahraniční reklamu, i od dodavatele mimo EU) nebo poskytne službu s místem plnění podle § 9 odst. 1 do jiného státu EU, která tam není osvobozena, nebo pořídí zboží z EU nad 326 000 Kč za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok (§ 2a odst. 2 a § 6g zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku podá do 15 dnů (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.).

Identifikovaná osoba je „poloviční" status k DPH: máte povinnosti vůči přeshraničním plněním, ale tuzemské prodeje dál zdaňujete jako neplátce (bez DPH). Pro e-shopaře je to velmi častá situace, protože:

• Reklama od zahraničního dodavatele bez limitu (§ 6h) – při přijetí služby s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku, například zahraniční reklamy, vzniká identifikovaná osoba. Rozhoduje přijetí plnění nebo relevantní záloha, ne datum vystavení faktury; dodavatel může být i mimo EU.
• Pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč (§ 6g, § 2a odst. 2) – pokud nakupujete zboží od dodavatelů z EU a jeho souhrnná hodnota přesáhne 326 000 Kč v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (stačí překročení v jednom z nich).
• Poskytnutí služby do EU (§ 6i) – při službě s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1, pokud tam není osvobozena, vzniká identifikovaná osoba také bez limitu; rozhodná může být i přijatá záloha.

Přihlášku k registraci identifikované osoby podáte elektronicky do 15 dnů ode dne, kdy se osobou identifikovanou stanete (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.). Z přijaté reklamy pak sami přiznáte českou DPH přes reverse charge, ale nárok na odpočet jako neplátce nemáte. Detailně to popisuje identifikovaná osoba a mechanismus přenesení daně reverse charge.

Prodej koncovým zákazníkům do EU: limit 10 000 EUR a OSS

Ve zkratce: U českého plátce má prodej zboží B2C z ČR do jiných států EU za podmínek § 8 odst. 2 místo plnění v ČR, dokud souhrnná hodnota prodeje na dálku a elektronických/TBE služeb nepřekročí 10 000 EUR bez daně. Po překročení se místo plnění přesouvá do státu zákazníka a DPH odvádíte tam – můžete zvolit dobrovolný režim OSS nebo místní registraci. OSS lze dobrovolně použít i před překročením.

Limit 10 000 EUR je podle § 8 odst. 3 ve spojení s § 10i zákona č. 235/2004 Sb. jeden společný práh pro:

• prodej zboží na dálku do všech ostatních států EU dohromady (mimo ČR) a
• telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani v EU (např. automaticky dodávaný software nebo e-knihy; živě vedený online kurz sem automaticky nepatří).

Obě skupiny se sčítají, posuzuje se aktuální i bezprostředně předcházející kalendářní rok (každý zvlášť, stačí překročit v jednom z nich). Do limitu nepatří tuzemské prodeje ani B2B dodání zboží. Zjednodušení platí jen při podmínkách sídla či jediné provozovny v EU a odesílání z příslušného státu (§ 8 odst. 2); při prodeji ze skladů ve více státech je třeba režim posoudit zvlášť.

Po překročení máte dvě možnosti: registrovat se k DPH v každém státě, kam prodáváte, nebo využít OSS (One Stop Shop) – odvedete DPH ze všech přeshraničních B2C prodejů jediným čtvrtletním přiznáním a platbou v eurech v Česku. Celý režim, registraci i lhůty popisuje OSS, širší kontext DPH v Unii DPH při obchodu v EU.

Pozor – i neplátce, který chce OSS, se stává identifikovanou osobou. OSS z neplátce neudělá plnohodnotného plátce DPH; tuzemské prodeje dál zdaňuje jako neplátce. Pro vstup do OSS se ale musí nejprve zaregistrovat jako identifikovaná osoba.

Matice: komu a kam e-shop prodává

Většinu rozhodnutí o DPH vyřešíte dvěma otázkami: komu (koncový spotřebitel B2C, nebo podnikatel-plátce B2B) a kam (tuzemsko, EU, třetí země). Následující matice platí pro e-shop, který je plátcem DPH:

Zdroj: § 8 odst. 3 a § 10i (prodej na dálku, limit 10 000 EUR), § 64 (dodání do jiného členského státu), § 66 (vývoz) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; Finanční správa, One Stop Shop. Platí pro rok 2026.

Z matice plyne pár principů, které se hodí znát:

• U B2B v EU může jít o osvobozené dodání podle § 64, jestliže je zboží skutečně přepraveno do jiného členského státu, odběratel má tamní platné DIČ a splní se další zákonné podmínky včetně souhrnného hlášení. DIČ ověřte ve VIES a uschovejte důkazy o přepravě; výsledek VIES sám osvobození neprokazuje.
• U B2C v EU rozhoduje limit 10 000 EUR; nad něj řešíte DPH státu zákazníka, prakticky přes OSS.
• U vývozu do třetí země je dodání osvobozené od DPH s nárokem na odpočet (§ 66), ale prochází celním řízením. Podrobnosti vývoz zboží.

Dovoz a vývoz zboží: třetí země

Ve zkratce: Vývoz zboží do třetí země je u plátce osvobozený od DPH s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.). Dovoz zboží ze třetí země podléhá DPH a podle druhu či režimu i clu; u zásilek nízké hodnoty do 150 EUR lze využít dovozní režim IOSS.

Pokud e-shop prodává zboží přepravované ze třetí země přímo koncovému zákazníkovi v EU, může při splnění podmínek u zásilek s vlastní hodnotou do 150 EUR využít dovozní režim IOSS. DPH z prodeje pak přiznává měsíčně a dovoz je za podmínek režimu od dovozní DPH osvobozen; bez IOSS se dovozní DPH řeší při dovozu. Od 1. 7. 2026 se u většiny takových zásilek podle Celní správy vybírá clo 3 EUR za položku, i při využití IOSS; existují výjimky a možnost jiné sazby podle celního sazebníku. Detaily zpracovává dovoz zboží.

Při vývozu zboží mimo EU vystavíte fakturu bez DPH (osvobození s nárokem na odpočet podle § 66) a výstup zboží z území EU prokazujete celními doklady. Více vývoz zboží.

Dropshipping a jeho dopady na DPH

Ve zkratce: Dropshipping (e-shop neskladuje zboží a dodavatel posílá přímo zákazníkovi) nemá jednu univerzální sazbu ani jeden režim. Dopad na DPH závisí na trase zboží (odkud kam fyzicky jede) a na statusu zákazníka (B2B/B2C), které určují místo plnění podle § 7 a § 8 zákona č. 235/2004 Sb.

Dropshipping je z pohledu DPH jeden z výkladově nejsložitějších modelů, protože jde o řetězový obchod: zboží putuje od dodavatele přímo k zákazníkovi, zatímco fakturace probíhá přes e-shop uprostřed. Obecné principy:

• Dodavatel i zákazník v EU: může vzniknout řetězový obchod a pořízení zboží z EU (a tím i identifikovaná osoba u neplátce – viz výše).
• Dodavatel ve třetí zemi (např. Čína), zákazník v EU: typicky jde o dovoz; u zásilek do 150 EUR lze využít dovozní režim IOSS.
• Dodavatel i zákazník mimo EU: plnění obvykle nemá místo plnění v ČR, ale je nutné posoudit registrační povinnosti v zahraničí.

Protože konkrétní zařazení závisí na celé trase a smluvním uspořádání řetězce a chybné posouzení může znamenat doměření daně, u dropshippingu doporučujeme situaci ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce ještě před spuštěním prodeje. Nesnažte se odvodit sazbu „od oka" – řetězové obchody mají vlastní pravidla.

Fakturace a náležitosti dokladu

Ve zkratce: Plátce DPH vystavuje daňový doklad v případech vyjmenovaných v § 28 zákona č. 235/2004 Sb., zejména při tuzemském B2B dodání. U běžného tuzemského B2C prodeje zákon daňový doklad automaticky nevyžaduje. Zjednodušený doklad lze vystavit při splnění podmínek § 30 do 10 000 Kč včetně DPH; zákaz se týká zejména prodeje zboží na dálku do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, nikoli každého zásilkového prodeje.

Je-li povinnost daňový doklad vystavit, uvádí se na něm údaje podle § 29 zákona o DPH; DIČ odběratele se neuvádí, pokud mu nebylo přiděleno. Patří sem evidenční číslo, předmět plnění, den vystavení, případně den uskutečnění nebo přijetí zálohy a údaje o základu, sazbě a dani. Lhůta je obecně 15 dnů od vzniku povinnosti přiznat daň či plnění, při osvobozeném dodání zboží do EU 15 dnů od konce kalendářního měsíce (§ 28).

Zjednodušený daňový doklad (typicky účtenka) lze vystavit jen do 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1). § 30 odst. 2 jej vylučuje mimo jiné u prodeje zboží na dálku do ČR s místem plnění v ČR a u osvobozeného dodání zboží do jiného státu EU; při běžném tuzemském B2C prodeji za stanovených podmínek možný je. Detailní rozbor náležitostí najdete v článku daňový doklad; jak fakturovat jako podnikatel shrnuje fakturace OSVČ.

E-shop-neplátce neuvádí na své faktuře českou DPH a nevystavuje daňový doklad podle zákona o DPH. Doklad o prodeji či fakturu vystaví podle příslušných obchodních, spotřebitelských a účetních pravidel; ne každá B2C objednávka vyžaduje fakturu.

Časté chyby e-shopů u daní a DPH

• Záměna obratu pro DPH za zisk. Limit 2 000 000 Kč se počítá z obratu (plnění), ne ze zisku. E-shop s nízkou marží ho překročí dřív, než si stihne vydělat.
• Přehlédnutá reklama z EU. Přijetí zdanitelné reklamní služby od osoby neusazené v ČR může z e-shopu-neplátce udělat identifikovanou osobu – bez jakéhokoli limitu (§ 6h).
• Účtování české DPH i po překročení 10 000 EUR. Po překročení limitu se u B2C prodeje do EU účtuje sazba státu zákazníka, ne česká.
• Paušální daň u plátce DPH. Vznik plátcovství DPH brání konečné paušální dani za daný rok; oznamovací a další daňové povinnosti se posoudí podle § 2a a § 7a ZDP (identifikovaná osoba je výjimka).
• Zjednodušený doklad u prodeje na dálku do ČR. Je-li místo plnění v ČR, u prodeje zboží na dálku do ČR nelze vystavit zjednodušený daňový doklad ani do 10 000 Kč (§ 30 odst. 2). Stejný zákaz se nevztahuje bez dalšího na každý zásilkový prodej z ČR.
• Dropshipping „od oka". Řetězové obchody mají vlastní pravidla místa plnění; chybné posouzení vede k doměření. Ověřte u poradce.

Shrnutí: daně a DPH e-shopu v kostce

• E-shop řeší dvě nezávislé vrstvy: daň z příjmů provozovatele (OSVČ 15 %/23 %, s.r.o. 21 %) a DPH podle toho, komu a kam prodává.
• K DPH se povinně registrujete po překročení obratu 2 000 000 Kč (plátcem od 1. 1. dalšího roku), nebo 2 536 500 Kč (plátcem hned), přihláška do 10 pracovních dnů.
• I neplátce se stává identifikovanou osobou – typicky při přijetí služby s místem plnění v ČR od dodavatele neusazeného v tuzemsku (bez hodnotového limitu) nebo pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok.
• B2C prodej z ČR do EU má při splnění podmínek do limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR; český neplátce tuzemskou DPH neúčtuje. Nad limit je místem plnění stát zákazníka, daň lze vypořádat přes OSS nebo místní registraci.
• B2B dodání zboží do EU může být při splnění podmínek osvobozené (§ 64), vývoz do třetí země osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66), dovoz zpravidla podléhá DPH a podle okolností i clu (do 150 EUR lze zvolit IOSS).
• Dropshipping posuzujte podle trasy zboží a statusu zákazníka, raději s poradcem.

Často kladené otázky

Jaké daně platí provozovatel e-shopu?

Provozovatel e-shopu platí daň z příjmů ze svého zisku: jako OSVČ daň z příjmů fyzických osob sazbou 15 %, a na část základu daně nad 1 762 812 Kč za rok 2026 sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.); jako s.r.o. daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % (§ 21 téhož zákona). K tomu řeší DPH, jakmile se stane plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z plnění, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodává.

Kdy se e-shop musí registrovat k DPH?

E-shop se povinně registruje k DPH po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok – pak se stává plátcem od 1. ledna následujícího roku (může i dříve). Po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč za kalendářní rok se plátcem stává hned dnem následujícím po překročení. Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů (§ 6 a § 94 zákona č. 235/2004 Sb.). Registrovat se lze i dobrovolně dříve kvůli nároku na odpočet.

Musí e-shop platit DPH při prodeji do zahraničí?

Záleží, komu a kam prodává. Při splnění podmínek § 8 odst. 2 má přeshraniční B2C prodej z ČR do EU do limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR (neplátce českou DPH neúčtuje). Nad limit je místem plnění stát zákazníka a e-shop může použít OSS nebo místní registraci. B2B dodání zboží do EU lze při splnění podmínek § 64 osvobodit s nárokem na odpočet a uvést do souhrnného hlášení. Vývoz do třetí země je osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.).

Stane se e-shop identifikovanou osobou kvůli reklamě na Googlu nebo Facebooku?

Ano. Pokud e-shop-neplátce přijme zdanitelnou reklamní službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (i mimo EU), stává se identifikovanou osobou bez hodnotového limitu (§ 6h zákona č. 235/2004 Sb.); rozhodná může být i záloha. Přihlášku podá do 15 dnů (§ 97). Z přijaté reklamy pak sám přizná českou DPH přes reverse charge, ale jako neplátce nemá nárok na odpočet. Tuzemské prodeje přitom dál zdaňuje jako neplátce.

Jak řešit DPH u dropshippingu?

Dropshipping nemá jednu univerzální sazbu ani režim. Dopad na DPH určuje trasa zboží (odkud kam fyzicky jede) a status zákazníka (B2B/B2C), které rozhodují o místě plnění podle § 7 a § 8 zákona č. 235/2004 Sb. Při prodeji dovezeného zboží na dálku lze za splnění podmínek zvolit IOSS u zásilek do 150 EUR; při pořízení zboží z EU může neplátci vzniknout postavení identifikované osoby. Protože jde o výkladově složité řetězové obchody, doporučujeme konkrétní uspořádání ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce.

Může e-shop vystavovat zjednodušené daňové doklady?

Jen omezeně. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit do celkové částky 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.), což sedí spíše na kamenný výdej či účtenku. Zákaz podle § 30 odst. 2 se vztahuje například na prodej zboží na dálku do ČR s místem plnění v ČR a na osvobozené dodání zboží do EU. U běžného tuzemského B2C prodeje nemusí daňový doklad podle § 28 automaticky vzniknout. Je-li vystavení povinné, lhůta se odvíjí od povinnosti přiznat daň nebo plnění (§ 28).