Daně a DPH pro e-shop 2026

Ve zkratce: Daňové povinnosti e-shopu se řídí dvěma osami: komu prodáváte (koncovému spotřebiteli B2C, nebo podnikateli B2B) a kam prodáváte (do tuzemska, do jiného státu EU, nebo do třetí země). Provozovatel daní svůj zisk daní z příjmů – OSVČ podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. (sazba 15 %, nad 1 762 812 Kč za rok 2026 pak 23 %), s.r.o. daní z příjmů právnických osob ve výši 21 %. K DPH se e-shop povinně registruje po překročení obratu 2 000 000 Kč, případně 2 536 500 Kč za kalendářní rok (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Prodej koncovým zákazníkům do EU se do 10 000 EUR ročně daní českou DPH, nad limit přes režim OSS.

Tento průvodce je rozcestník pro e-shopy. Neopisuje jednotlivá pravidla DPH dopodrobna – od toho máme samostatné články, na které průběžně odkazujeme – ale skládá je do jedné mapy, abyste věděli, kterou povinnost řešit ve které situaci. Provedeme vás daní z příjmů provozovatele, registrací k DPH a obratem, identifikovanou osobou, prodejem do EU a režimem OSS, maticí B2B versus B2C napříč tuzemskem, EU a třetími zeměmi, dovozem a vývozem, dropshippingem i fakturací.

Jaké daně řeší provozovatel e-shopu?

E-shop se z daňového pohledu skládá ze dvou nezávislých vrstev:

1. Daň z příjmů provozovatele – platíte ji ze zisku podnikání, ať už prodáváte komukoli a kamkoli. Forma daně závisí na tom, zda podnikáte jako OSVČ, nebo přes s.r.o.
2. DPH (daň z přidané hodnoty) – řeší se, jakmile se stanete plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z obratu/plnění, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodáváte.

Tyto dvě roviny se nepletou: můžete být OSVČ-neplátce DPH, OSVČ-plátce, s.r.o.-neplátce i s.r.o.-plátce. Každá kombinace má jiné povinnosti. Pojďme obě vrstvy rozebrat.

Daň z příjmů: OSVČ vs s.r.o.

Ve zkratce: Pokud provozujete e-shop jako OSVČ, daníte zisk daní z příjmů fyzických osob sazbou 15 %, a část základu daně nad 1 762 812 Kč za rok 2026 sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Pokud podnikáte přes s.r.o., platí společnost daň z příjmů právnických osob 21 % ze zisku (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.).

E-shop jako OSVČ

Příjmy z provozu e-shopu jsou pro fyzickou osobu příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Prodej zboží je obvykle živnost volná. Základ daně si můžete určit třemi způsoby:

• Skutečné výdaje – vedete daňovou evidenci a od příjmů odečtete skutečně vynaložené náklady (nákup zboží, doprava, reklama, software, poplatky platební brány). Vhodné pro e-shop s vysokou nákupní cenou zboží.
• Výdajový paušál 60 % – u živnostenského prodeje zboží uplatníte paušální výdaje 60 % z příjmů, maximálně 1 200 000 Kč (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.). Nic nedokládáte, ale paušál často neodpovídá reálné marži obchodu se zbožím, kde nákup tvoří většinu nákladů.
• Paušální daň – jeden měsíční odvod místo daně i pojistného. Lze ji využít, jen pokud nejste plátce DPH (identifikovaná osoba je povolena) a příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč za rok (§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.; vlastní výpočet a výši paušální daně upravuje § 7a téhož zákona). To je pro e-shopaře praktické omezení – mnozí se brzy stanou plátci DPH a paušální daň ztratí.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 %, a na část základu daně přesahující 1 762 812 Kč za rok 2026 (= 36násobek průměrné mzdy) se uplatní 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Podrobnosti k volbě výdajů shrnuje výdajové paušály, srovnání s paušální daní paušální daň a celkový postup daňové přiznání OSVČ a daň z příjmů fyzických osob.

E-shop jako s.r.o.

Pokud e-shop provozuje společnost s ručením omezeným, platí ze zisku daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.). Vyplacený zisk společníkům (podíl na zisku) podléhá navíc srážkové dani. S.r.o. vede povinně účetnictví. Kdy se přechod na s.r.o. vyplatí, rozebírá OSVČ nebo s.r.o. a daň z příjmů právnických osob.

Zdroj: § 7, § 16 a § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; § 2a a § 7 odst. 7 téhož zákona (paušální daň a výdajové paušály). Hranice 36násobku průměrné mzdy = 1 762 812 Kč platí pro rok 2026.

DPH pro e-shop: kdy se stanu plátcem?

Ve zkratce: Povinná registrace k DPH e-shopu vzniká po překročení tuzemského obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok (plátcem se stáváte od 1. ledna následujícího roku, lze i dříve), nebo po překročení 2 536 500 Kč za kalendářní rok (plátcem hned dnem následujícím po překročení). Přihlášku podáte do 10 pracovních dnů.

Od 1. 1. 2025 fungují dva limity obratu podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb.:

• První limit 2 000 000 Kč za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku (případně se můžete přihlásit a stát plátcem dříve).
• Druhý limit 2 536 500 Kč (zhruba 100 000 EUR) za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem už dnem následujícím po dni překročení.

Přihlášku k registraci je nutné podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy povinnost vznikla (lhůta platí od 1. 1. 2025; dříve byla 15 dnů). Co přesně se do obratu počítá, řeší obrat pro DPH, praktický postup registrace registrace k DPH.

E-shop se může k DPH přihlásit i dobrovolně dříve – typicky proto, aby si mohl odpočítávat DPH na vstupu (z nákupu zboží, reklamy, softwaru). To dává smysl hlavně u e-shopu, který nakupuje od plátců a prodává hlavně dalším plátcům.

Pozor – plátcovství zásadně mění fakturaci i ceny. Jako plátce přidáváte k cenám DPH (základní sazba 21 %, snížená 12 %), podáváte přiznání i kontrolní hlášení a vystavujete daňové doklady. Pro koncové zákazníky (nepodnikatele) to obvykle znamená vyšší cenu, protože si DPH nemohou odečíst.

Kdy se e-shop stane identifikovanou osobou?

Ve zkratce: I e-shop, který není plátcem DPH, se musí stát identifikovanou osobou, jakmile přijme službu z EU (např. reklamu na Googlu nebo Meta – bez jakéhokoli limitu), poskytne službu do EU, nebo pořídí zboží z EU nad 326 000 Kč za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok (§ 2a odst. 2 a § 6g zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku podá do 15 dnů (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.).

Identifikovaná osoba je „poloviční" status k DPH: máte povinnosti vůči přeshraničním plněním, ale tuzemské prodeje dál zdaňujete jako neplátce (bez DPH). Pro e-shopaře je to velmi častá situace, protože:

• Reklama z EU bez limitu (§ 6h) – jakmile odeberete službu od osoby z jiného státu EU, typicky reklamu Google Ads nebo Meta (Facebook/Instagram), stáváte se identifikovanou osobou. Žádný limit zde neplatí – stačí jediná faktura za reklamu.
• Pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč (§ 6g, § 2a odst. 2) – pokud nakupujete zboží od dodavatelů z EU a jeho souhrnná hodnota přesáhne 326 000 Kč v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (stačí překročení v jednom z nich).
• Poskytnutí služby do EU (§ 6i) – pokud sami poskytnete službu osobě povinné k dani v jiném státě EU, rovněž bez limitu.

Přihlášku k registraci identifikované osoby podáte elektronicky do 15 dnů ode dne, kdy se osobou identifikovanou stanete (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.). Z přijaté reklamy pak sami přiznáte českou DPH přes reverse charge, ale nárok na odpočet jako neplátce nemáte. Detailně to popisuje identifikovaná osoba a mechanismus přenesení daně reverse charge.

Prodej koncovým zákazníkům do EU: limit 10 000 EUR a OSS

Ve zkratce: Prodej zboží koncovým zákazníkům (B2C) do jiných států EU zdaňujete českou DPH, dokud souhrnný roční objem prodeje na dálku a digitálních (TBE) služeb do celé EU nepřekročí 10 000 EUR bez daně. Po překročení se místo plnění přesouvá do státu zákazníka a DPH odvádíte tam – nejjednodušeji přes režim OSS.

Limit 10 000 EUR je podle § 8 odst. 3 ve spojení s § 10i zákona č. 235/2004 Sb. jeden společný práh pro:

• prodej zboží na dálku do všech ostatních států EU dohromady (mimo ČR) a
• digitální (TBE) služby koncovým spotřebitelům v EU (e-knihy, software, online kurzy, streaming).

Obě skupiny se sčítají, posuzuje se aktuální i bezprostředně předcházející kalendářní rok (každý zvlášť, stačí překročit v jednom z nich). Do limitu nepatří tuzemské prodeje ani B2B obchody s plátci.

Po překročení máte dvě možnosti: registrovat se k DPH v každém státě, kam prodáváte, nebo využít OSS (One Stop Shop) – odvedete DPH ze všech přeshraničních B2C prodejů jediným čtvrtletním přiznáním a platbou v eurech v Česku. Celý režim, registraci i lhůty popisuje OSS, širší kontext DPH v Unii DPH při obchodu v EU.

Pozor – i neplátce, který chce OSS, se stává identifikovanou osobou. OSS z neplátce neudělá plnohodnotného plátce DPH; tuzemské prodeje dál zdaňuje jako neplátce. Pro vstup do OSS se ale musí nejprve zaregistrovat jako identifikovaná osoba.

Matice: komu a kam e-shop prodává

Většinu rozhodnutí o DPH vyřešíte dvěma otázkami: komu (koncový spotřebitel B2C, nebo podnikatel-plátce B2B) a kam (tuzemsko, EU, třetí země). Následující matice platí pro e-shop, který je plátcem DPH:

Zdroj: § 8 odst. 3 a § 10i (prodej na dálku, limit 10 000 EUR), § 64 (dodání do jiného členského státu), § 66 (vývoz) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; Finanční správa, One Stop Shop. Platí pro rok 2026.

Z matice plyne pár principů, které se hodí znát:

• U B2B v EU prodáváte plátci s platným DIČ bez DPH (osvobozené dodání podle § 64), daň přizná odběratel ve své zemi. Vždy ověřte DIČ ve VIES a uchovejte doklady o přepravě – jinak musíte fakturovat s českou DPH. Plnění uvedete do souhrnného hlášení.
• U B2C v EU rozhoduje limit 10 000 EUR; nad něj řešíte DPH státu zákazníka, prakticky přes OSS.
• U vývozu do třetí země je dodání osvobozené od DPH s nárokem na odpočet (§ 66), ale prochází celním řízením. Podrobnosti vývoz zboží.

Dovoz a vývoz zboží: třetí země

Ve zkratce: Vývoz zboží do třetí země je u plátce osvobozený od DPH s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.). Dovoz zboží ze třetí země podléhá clu i DPH; u zásilek nízké hodnoty do 150 EUR lze využít dovozní režim IOSS.

Pokud e-shop dováží zboží ze třetích zemí (typicky z Číny) a prodává ho koncovým zákazníkům v EU, řeší u zásilek do 150 EUR za zásilku dovozní režim IOSS – DPH odvede přes měsíční přiznání místo platby na hranici. Pozor na časově vázanou změnu: od 1. 7. 2026 se podle Celní správy ČR u zásilek do 150 EUR zavádí paušální clo 3 EUR za druh zboží (přechodně do 1. 7. 2028, v režimu IOSS), DPH se ale platí vždy. Detaily zpracovává dovoz zboží.

Při vývozu zboží mimo EU vystavíte fakturu bez DPH (osvobození s nárokem na odpočet podle § 66) a výstup zboží z území EU prokazujete celními doklady. Více vývoz zboží.

Dropshipping a jeho dopady na DPH

Ve zkratce: Dropshipping (e-shop neskladuje zboží a dodavatel posílá přímo zákazníkovi) nemá jednu univerzální sazbu ani jeden režim. Dopad na DPH závisí na trase zboží (odkud kam fyzicky jede) a na statusu zákazníka (B2B/B2C), které určují místo plnění podle § 7 a § 8 zákona č. 235/2004 Sb.

Dropshipping je z pohledu DPH jeden z výkladově nejsložitějších modelů, protože jde o řetězový obchod: zboží putuje od dodavatele přímo k zákazníkovi, zatímco fakturace probíhá přes e-shop uprostřed. Obecné principy:

• Dodavatel i zákazník v EU: může vzniknout řetězový obchod a pořízení zboží z EU (a tím i identifikovaná osoba u neplátce – viz výše).
• Dodavatel ve třetí zemi (např. Čína), zákazník v EU: typicky jde o dovoz; u zásilek do 150 EUR lze využít dovozní režim IOSS.
• Dodavatel i zákazník mimo EU: plnění obvykle nemá místo plnění v ČR, ale je nutné posoudit registrační povinnosti v zahraničí.

Protože konkrétní zařazení závisí na celé trase a smluvním uspořádání řetězce a chybné posouzení může znamenat doměření daně, u dropshippingu doporučujeme situaci ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce ještě před spuštěním prodeje. Nesnažte se odvodit sazbu „od oka" – řetězové obchody mají vlastní pravidla.

Fakturace a náležitosti dokladu

Ve zkratce: E-shop, který je plátcem DPH, vystavuje daňový doklad s náležitostmi podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit jen do 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1), a to ne u prodeje zboží na dálku (§ 30 odst. 2). Doklad vystavte zpravidla do 15 dnů.

Pokud jste plátce, musí běžný daňový doklad obsahovat 12 povinných náležitostí podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. – mimo jiné označení a DIČ obou stran, evidenční číslo, předmět plnění, den vystavení a DUZP, základ daně, sazbu a výši daně v české měně. Plátce vystaví doklad zpravidla do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění (§ 28 zákona o DPH).

Zjednodušený daňový doklad (typicky účtenka) lze vystavit jen do 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1). U prodeje zboží na dálku ho ovšem vystavit nelze (§ 30 odst. 2) – tam je nutný plný daňový doklad. Detailní rozbor náležitostí najdete v článku daňový doklad; jak fakturovat jako podnikatel shrnuje fakturace OSVČ.

E-shop-neplátce vystavuje běžnou fakturu (obchodní listinu) bez DPH; ta není daňovým dokladem podle zákona o DPH, ale musí splňovat obecné náležitosti účetního/daňového dokladu.

Časté chyby e-shopů u daní a DPH

• Záměna obratu pro DPH za zisk. Limit 2 000 000 Kč se počítá z obratu (plnění), ne ze zisku. E-shop s nízkou marží ho překročí dřív, než si stihne vydělat.
• Přehlédnutá reklama z EU. Jediná faktura za Google Ads nebo Meta z e-shopu-neplátce udělá identifikovanou osobu – bez jakéhokoli limitu (§ 6h).
• Účtování české DPH i po překročení 10 000 EUR. Po překročení limitu se u B2C prodeje do EU účtuje sazba státu zákazníka, ne česká.
• Paušální daň u plátce DPH. Jakmile se stanete plátcem DPH, paušální daň už použít nelze (identifikovaná osoba je výjimka).
• Zjednodušený doklad u prodeje na dálku. U zásilkového prodeje na dálku nelze vystavit zjednodušený daňový doklad ani do 10 000 Kč (§ 30 odst. 2).
• Dropshipping „od oka". Řetězové obchody mají vlastní pravidla místa plnění; chybné posouzení vede k doměření. Ověřte u poradce.

Shrnutí: daně a DPH e-shopu v kostce

• E-shop řeší dvě nezávislé vrstvy: daň z příjmů provozovatele (OSVČ 15 %/23 %, s.r.o. 21 %) a DPH podle toho, komu a kam prodává.
• K DPH se povinně registrujete po překročení obratu 2 000 000 Kč (plátcem od 1. 1. dalšího roku), nebo 2 536 500 Kč (plátcem hned), přihláška do 10 pracovních dnů.
• I neplátce se stává identifikovanou osobou – typicky kvůli reklamě z EU (bez limitu) nebo pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok.
• B2C prodej do EU se daní českou DPH do 10 000 EUR ročně, nad limit přes OSS.
• B2B do EU je osvobozené dodání (§ 64), vývoz do třetí země osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66), dovoz podléhá clu i DPH (do 150 EUR režim IOSS).
• Dropshipping posuzujte podle trasy zboží a statusu zákazníka, raději s poradcem.

Často kladené otázky

Jaké daně platí provozovatel e-shopu?

Provozovatel e-shopu platí daň z příjmů ze svého zisku: jako OSVČ daň z příjmů fyzických osob sazbou 15 %, a na část základu daně nad 1 762 812 Kč za rok 2026 sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.); jako s.r.o. daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % (§ 21 téhož zákona). K tomu řeší DPH, jakmile se stane plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z plnění, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodává.

Kdy se e-shop musí registrovat k DPH?

E-shop se povinně registruje k DPH po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok – pak se stává plátcem od 1. ledna následujícího roku (může i dříve). Po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč za kalendářní rok se plátcem stává hned dnem následujícím po překročení. Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů (§ 6 a § 94 zákona č. 235/2004 Sb.). Registrovat se lze i dobrovolně dříve kvůli nároku na odpočet.

Musí e-shop platit DPH při prodeji do zahraničí?

Záleží, komu a kam prodává. Koncovým zákazníkům (B2C) do EU účtuje českou DPH do souhrnného limitu 10 000 EUR za rok, nad něj DPH státu spotřeby, typicky přes režim OSS. Podnikatelům-plátcům (B2B) do EU dodává zboží osvobozeně s nárokem na odpočet (§ 64) a uvádí to do souhrnného hlášení. Vývoz do třetí země je osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.).

Stane se e-shop identifikovanou osobou kvůli reklamě na Googlu nebo Facebooku?

Ano. Jakmile e-shop-neplátce přijme službu od osoby z jiného státu EU – typicky reklamu Google Ads nebo Meta (Facebook, Instagram) – stává se identifikovanou osobou bez jakéhokoli limitu (§ 6h zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku podá do 15 dnů (§ 97). Z přijaté reklamy pak sám přizná českou DPH přes reverse charge, ale jako neplátce nemá nárok na odpočet. Tuzemské prodeje přitom dál zdaňuje jako neplátce.

Jak řešit DPH u dropshippingu?

Dropshipping nemá jednu univerzální sazbu ani režim. Dopad na DPH určuje trasa zboží (odkud kam fyzicky jede) a status zákazníka (B2B/B2C), které rozhodují o místě plnění podle § 7 a § 8 zákona č. 235/2004 Sb. Při dovozu ze třetí země jde typicky o dovozní režim IOSS u zásilek do 150 EUR; při pořízení zboží z EU může neplátci vzniknout postavení identifikované osoby. Protože jde o výkladově složité řetězové obchody, doporučujeme konkrétní uspořádání ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce.

Může e-shop vystavovat zjednodušené daňové doklady?

Jen omezeně. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit do celkové částky 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.), což sedí spíše na kamenný výdej či účtenku. U prodeje zboží na dálku (zásilkový e-shopový prodej) zjednodušený doklad vystavit nelze (§ 30 odst. 2) – je nutný plný daňový doklad s náležitostmi podle § 29. Doklad plátce vystaví zpravidla do 15 dnů od uskutečnění plnění.