Daňové přiznání OSVČ: návod krok za krokem

Ve zkratce: Daňové přiznání OSVČ za rok 2025 podáte v roce 2026 nejpozději 1. dubna (papírově), 4. května (elektronicky) nebo 1. července (přes daňového poradce). OSVČ s aktivní datovou schránkou musí podat elektronicky, nejjednodušeji přes portál Moje daně. Daň se počítá z dílčího základu daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. (příjmy minus výdaje – buď paušálem, nebo skutečné), sazbou 15 % a u části nad 1 676 052 Kč ročně 23 % (§ 16), sníženou o slevu na poplatníka 30 840 Kč (§ 35ba) a další slevy.

Tento návod vás provede celým přiznáním krok za krokem: od shromáždění podkladů přes volbu výdajů, vyplnění Přílohy č. 1, výpočet daně a slev, až po podání a navazující přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Kdo musí podat daňové přiznání jako OSVČ?

Daňové přiznání podává každá fyzická osoba, jejíž roční zdanitelné příjmy podle § 7 (samostatná činnost) přesáhly 50 000 Kč (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.), pokud nevyužívá paušální daň. Jako OSVČ tedy přiznání podáváte, pokud:

• jste podnikali jako živnostník nebo na jiné oprávnění a měli příjmy nad 50 000 Kč ročně,
• měli jste příjem ze samostatné činnosti i při zaměstnání a tento příjem (mimo příjmy osvobozené a daněné srážkou) přesáhl 20 000 Kč,
• vykázali jste daňovou ztrátu (i při nižších příjmech),
• finanční úřad vás k podání vyzval.

Přiznání nepodáváte, pokud jste přihlášeni do režimu paušální daně a splnili jste jeho podmínky – tehdy je daň i pojistné vyřízeno jednou měsíční platbou a samostatné přiznání ani přehledy se nepodávají. Detaily řeší samostatný článek o paušální dani.

Pozor na souběh se zaměstnáním. Pokud jste byli celý rok jen zaměstnanec a podnikání jste neměli, řeší daň zaměstnavatel v ročním zúčtování. Jakmile ale máte příjem z podnikání nad 20 000 Kč, roční zúčtování u zaměstnavatele dělat nelze a musíte podat vlastní přiznání, kde uvedete jak mzdu (§ 6), tak podnikání (§ 7). Jak se z hrubé mzdy počítá čistá, vysvětluje článek o čisté mzdě.

Do kdy se podává daňové přiznání OSVČ v roce 2026?

Lhůta pro podání přiznání za rok 2025 závisí na způsobu podání. Termíny shrnuje tabulka.

Lhůty dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Elektronická lhůta je o měsíc delší než papírová. Zdroj: Finanční správa, daňový kalendář 2026.

Klíčový rozdíl roku 2026: elektronická lhůta 4. května není o tři měsíce delší než papírová, ale jen o jeden měsíc. Kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku (ze zákona ji mají všechny OSVČ – podnikající fyzické osoby), musí podat elektronicky a papírové podání mu nestačí; za chybnou formu hrozí pokuta.

Tolerance 5 pracovních dnů. Pokuta za pozdní podání nabíhá, až když zpoždění přesáhne 5 pracovních dnů. Pak činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně 5 % daně (§ 250 daňového řádu). I tak je lepší lhůtu dodržet – navazují na ni přehledy a doplatky pojistného.

Jak vyplnit daňové přiznání OSVČ krok za krokem?

Postup je u většiny OSVČ stejný. Projděte těchto devět kroků.

1. Shromážděte podklady. Potřebujete součet všech příjmů z podnikání za rok 2025, evidenci nebo doklady k výdajům, potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele (pokud jste byli i zaměstnaní) a doklady k odpočtům a slevám (penzijko, životní pojištění, úroky z hypotéky, potvrzení o studiu dětí). Daňová evidence je zjednodušený přehled příjmů a výdajů, který OSVČ vede místo účetnictví.
2. Rozhodněte o výdajích. Vyberte si mezi výdajovým paušálem (procentem z příjmů) a skutečnými výdaji (z daňové evidence nebo účetnictví). Volbu rozebíráme v dalším oddílu.
3. Otevřete formulář. Použijte interaktivní formulář na portálu Moje daně (online finanční úřad, nástupce daňové informační schránky). Provede vás vyplněním a snižuje chybovost.
4. Vyplňte Přílohu č. 1. Příloha č. 1 je list přiznání pro příjmy a výdaje ze samostatné činnosti (§ 7). Z ní vzejde dílčí základ daně (část celkového základu daně připadající na jeden druh příjmu) z podnikání.
5. Doplňte další příjmy. Pokud jste byli i zaměstnaní (§ 6), pronajímali (§ 9) nebo měli ostatní příjmy (§ 10), uveďte je do hlavního formuláře a příslušných příloh.
6. Spočítejte základ daně a daň. Sečtěte dílčí základy, odečtěte nezdanitelné části a odpočty, výsledek zaokrouhlete na celé stokoruny dolů a vynásobte sazbou (15 %, nad limit 23 %).
7. Uplatněte slevy a zvýhodnění. Od vypočtené daně odečtěte slevu na poplatníka (30 840 Kč) a další slevy. Pak daňové zvýhodnění na děti – případný přebytek se vyplatí jako bonus.
8. Zohledněte zaplacené zálohy. Odečtěte zálohy na daň zaplacené během roku a sraženou daň ze zaměstnání. Vyjde doplatek, nebo přeplatek.
9. Podejte a zaplaťte. Přiznání odešlete ve lhůtě a případný doplatek daně uhraďte do stejného termínu, ve kterém přiznání podáváte.

Po podání přiznání nezapomeňte na navazující přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu (viz níže) – ty jsou samostatnou povinností.

Paušál, nebo skutečné výdaje: co se vyplatí?

Nejdůležitější rozhodnutí v přiznání je volba výdajů. Máte dvě možnosti.

Výdajový paušál – výdaje uplatníte procentem z příjmů, bez dokladování. Hodí se, když máte nízké reálné náklady (typicky služby, konzultace, řemeslo bez velkého materiálu). Sazby a stropy pro rok 2026 shrnuje tabulka.

Výdajové paušály dle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Strop odpovídá příjmu 2 000 000 Kč pro danou sazbu. Podrobně v článku výdajové paušály.

Skutečné výdaje – uplatníte reálné náklady doložené daňovou evidencí (nebo účetnictvím). Vyplatí se, když máte vysoké náklady na materiál, zboží, nájem provozovny, zaměstnance či auto, které převýší paušál.

Jak se rychle rozhodnout. Spočítejte si paušál i skutečné výdaje a vyberte vyšší částku – tím snížíte základ daně víc. Při paušálu přitom můžete uplatnit slevu na manžela/manželku i daňové zvýhodnění na děti bez jakéhokoli omezení. Dřívější limit, podle kterého slevy nešlo uplatnit, pokud součet dílčích základů s paušálem přesahoval 50 % celkového základu daně, byl zrušen od roku 2018 (zákonem č. 170/2017 Sb.). Pro přiznání za rok 2025 i pro rok 2026 tedy slevy při paušálu uplatnit lze.

Volbu výdajů můžete měnit rok od roku, ale ne zpětně po podání. Při přechodu z paušálu na skutečné výdaje (a naopak) je nutné dodanit pohledávky a zásoby – počítejte s tím dopředu.

Jak se počítá daň z příjmu OSVČ v roce 2026?

Daň se počítá z dílčího základu daně podle § 7, kterým jsou příjmy z podnikání minus výdaje (paušál nebo skutečné). Postup je tento:

1. Dílčí základ daně § 7 = příjmy − výdaje.
2. + Další dílčí základy (§ 6 zaměstnání, § 9 nájem, § 10 ostatní příjmy), pokud je máte.
3. − Nezdanitelné části a odčitatelné položky – penzijní spoření, životní pojištění, úroky z hypotéky, dary, daňová ztráta z minulých let.
4. Základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů.
5. Daň = 15 % ze základu do 1 676 052 Kč; z části nad tuto hranici 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.).
6. − Slevy na dani (na poplatníka 30 840 Kč a další).
7. − Daňové zvýhodnění na děti (přebytek se vyplatí jako bonus).
8. − Zaplacené zálohy a sražená daň → doplatek, nebo přeplatek.

Hranice pro 23% sazbu odpovídá 36násobku průměrné mzdy a pro zdaňovací období 2025 (přiznání podávané v roce 2026) činí 1 676 052 Kč ročně (36 × 46 557 Kč). Vyšší sazbou se daní jen ta část základu, která tuto hranici přesáhne. Slevy na dani shrnuje další tabulka.

Sleva na poplatníka dle § 35ba, daňové zvýhodnění dle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. U dítěte s průkazem ZTP/P se zvýhodnění zdvojnásobuje. Horní strop daňového bonusu byl zrušen od roku 2021 – bonus se vyplácí bez ročního ani měsíčního omezení.

Podmínka daňového bonusu. Na daňový bonus na děti má OSVČ nárok jen tehdy, pokud její roční příjmy z § 6 a § 7 dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy (§ 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.). Za rok 2025 jde o 124 800 Kč (6 × 20 800 Kč, minimální mzda roku 2025). OSVČ dostane bonus jednorázově po podání přiznání, ne měsíčně jako zaměstnanec.

Příklad: výpočet daně OSVČ s paušálem 60 %

Modelová OSVČ (volná živnost – marketing) měla za rok 2025 příjmy 800 000 Kč, uplatňuje paušál 60 %, jen slevu na poplatníka, bez dětí a bez dalších odpočtů.

Této OSVČ vyjde daň z příjmu 17 160 Kč. Pokud během roku neplatila zálohy na daň, uhradí celou částku jako doplatek ve lhůtě pro podání přiznání. Kdyby uplatňovala i děti nebo odpočty, byla by daň nižší.

Příklad: výpočet daně OSVČ se skutečnými výdaji

Modelový řemeslník (zedník) měl příjmy 1 200 000 Kč a skutečné výdaje (materiál, nářadí, auto, pojistné) doložené daňovou evidencí ve výši 750 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno dítě.

Kdyby si stejný řemeslník uplatnil paušál 80 % (max. strop 1 600 000 Kč, zde 80 % z 1 200 000 = 960 000 Kč), vyšel by dílčí základ jen 240 000 Kč a daň 15 % by činila 36 000 Kč. Slevy (30 840 + 15 204 = 46 044 Kč) by daň zcela pokryly a daň po slevách by byla 0 Kč. Přebytek daňového zvýhodnění nad vypočtenou daň (cca 10 044 Kč) by se přitom vyplatil jako daňový bonus – paušál 80 % by tedy řemeslníkovi nejen vynuloval daň, ale ještě vrátil peníze navíc. Pro řemeslníka s nižšími reálnými náklady je proto paušál 80 % výrazně výhodnější – vždy se vyplatí obě varianty porovnat.

Jaké přílohy a přehledy navazují na přiznání OSVČ?

Přiznání samo o sobě nestačí. Jako OSVČ řešíte i pojistné, a to ve dvou samostatných přehledech.

Přehled se podává do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud přiznání podáte elektronicky ve lhůtě do 4. 5. 2026, je přehled pro ČSSZ splatný do 1. 6. 2026 a pro zdravotní pojišťovnu do 4. 6. 2026. Pokud podáte přiznání už v základní lhůtě do 1. 4. 2026, jsou oba přehledy splatné do 4. 5. 2026. Zdroj: ČSSZ a zdravotní pojišťovny pro rok 2026.

Z přehledů vzejde doplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů od podání přehledu. Pokud tedy přehled pro ČSSZ odevzdáte 1. června 2026, doplatek sociálního pojistného uhraďte nejpozději do 8 dnů poté; obdobně u zdravotního pojištění od data podání jeho přehledu. OSVČ s datovou schránkou podávají přehled pro ČSSZ i zdravotní pojišťovnu povinně elektronicky (ePortál ČSSZ, datová schránka nebo portál pojišťovny). Podrobně v článku přehled OSSZ a v daňovém kalendáři.

Jak podat přiznání přes portál Moje daně?

Portál Moje daně (online finanční úřad, dříve „daňová informační schránka plus") je nejjednodušší cesta pro většinu OSVČ. Postup:

1. Přihlaste se. Identitou občana (bankovní identita, mobilní klíč eGovernmentu, datová schránka), nebo přihlašovacími údaji do datové schránky. Datová schránka je státem zřízené elektronické úložiště pro doručování úředních zpráv.
2. Otevřete elektronický formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
3. Vyplňte údaje za pomoci průvodce – portál kontroluje formát a hlídá povinné položky, čímž snižuje chybovost.
4. Přiložte přílohy (potvrzení o příjmech, doklady k odpočtům) jako naskenované přílohy, kde je to potřeba.
5. Zkontrolujte a odešlete. Po odeslání dostanete potvrzení o podání; uschovejte si je.
6. Zaplaťte daň na účet svého finančního úřadu s vaším variabilním symbolem (rodné číslo) ve lhůtě pro podání.

Bez datové schránky a bez ověřené identity lze formulář vyplnit, vygenerovat a podat papírově nebo s elektronickým podpisem – ale OSVČ s datovou schránkou má elektronické podání povinné.

Nejčastější chyby v přiznání OSVČ

• Nevýhodná volba výdajů. Lidé automaticky berou paušál, i když mají vysoké skutečné náklady (nebo naopak). Vždy porovnejte obě varianty.
• Papírové podání u datové schránky. OSVČ s datovou schránkou musí podat elektronicky; papír je vadné podání s rizikem pokuty.
• Zapomenuté přehledy. Přiznání není konec – přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu jsou samostatná povinnost s vlastní lhůtou (do měsíce po lhůtě přiznání) a doplatkem do 8 dnů.
• Sleva odečtená od příjmu, ne od daně. Sleva na poplatníka 30 840 Kč se odečítá od vypočtené daně, ne od příjmů ani od základu daně.
• Nedodanění při změně způsobu výdajů. Při přechodu mezi paušálem a skutečnými výdaji je nutné dodanit pohledávky a zásoby; opomenutí vede k doměrku.
• Záměna lhůt. Elektronická lhůta (4. 5.) je v roce 2026 jen o měsíc delší než papírová (1. 4.), ne o tři měsíce. Tři měsíce navíc má jen ten, kdo má daňového poradce s plnou mocí (1. 7.).
• Nezaplacený doplatek daně. Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které podáváte přiznání – samotné podání bez platby vede ke vzniku úroku z prodlení.

Související témata a nástroje

• FAQ k daním OSVČ odpovídá na časté dotazy k přiznání a přehledům.
• jak zaplatit daň navazuje na přiznání praktickou platbou daně.
• kalkulačka slev na dani pomůže zkontrolovat uplatněné slevy v přiznání.
• základ daně vysvětluje základní pojem pro výpočet daně.
• daň z pronájmu doplňuje situaci, kdy má OSVČ i příjmy z nájmu.
• spolupracující osoba je daňová optimalizace, kdy OSVČ rozdělí část příjmů a výdajů na spolupracujícího člena rodiny a sníží tak celkovou daň.

Shrnutí

Daňové přiznání OSVČ za rok 2025 podáte v roce 2026 do 1. dubna papírově, do 4. května elektronicky (povinně, máte-li datovou schránku) nebo do 1. července přes daňového poradce. Jádrem přiznání je Příloha č. 1 s příjmy a výdaji podle § 7 – výdaje uplatníte buď paušálem (80/60/40/30 %), nebo ve skutečné výši; vždy se vyplatí obě varianty porovnat. Daň 15 % (nad 1 676 052 Kč 23 %) snížíte o slevu na poplatníka 30 840 Kč a další slevy. Na přiznání navazují přehledy pro ČSSZ (do 1. 6. 2026 při elektronickém přiznání) a zdravotní pojišťovnu (do 4. 6. 2026) s doplatkem pojistného do 8 dnů od jejich podání.

Často kladené otázky

Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání v roce 2026?

Daňové přiznání za rok 2025 podává OSVČ do 1. dubna 2026 papírově, do 4. května 2026 elektronicky a do 1. července 2026, pokud má daňového poradce s plnou mocí. OSVČ s aktivní datovou schránkou musí podat elektronicky (typicky přes portál Moje daně nebo datovou schránkou); papírové podání jim nestačí.

Musí OSVČ podávat přiznání elektronicky?

Ano, pokud má OSVČ ze zákona zpřístupněnou datovou schránku, musí daňové přiznání podat elektronicky. Podnikající fyzické osoby mají datovou schránku zřízenou automaticky, takže drtivá většina OSVČ podává elektronicky. Nejjednodušší cesta je portál Moje daně, který provede vyplněním a hlídá chyby.

Je výhodnější paušál, nebo skutečné výdaje?

Záleží na reálných nákladech. Výdajový paušál (80, 60, 40 nebo 30 % podle činnosti, dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.) se vyplatí při nízkých skutečných nákladech a nevyžaduje dokladování. Skutečné výdaje jsou výhodné, když máte vysoké náklady na materiál, zboží, nájem nebo zaměstnance. Vždy spočítejte obě varianty a vyberte tu, která dá nižší základ daně.

Jak se počítá daň z příjmu OSVČ za rok 2025?

Daň se počítá z dílčího základu daně podle § 7 (příjmy minus výdaje), k němuž se přičtou další dílčí základy a odečtou nezdanitelné části. Základ se zaokrouhlí na stokoruny dolů a zdaní sazbou 15 % (část nad 1 676 052 Kč ročně sazbou 23 %). Od daně se odečte sleva na poplatníka 30 840 Kč a další slevy, poté daňové zvýhodnění na děti.

Co podat po daňovém přiznání jako OSVČ?

Po přiznání musí OSVČ podat ještě dva přehledy o příjmech a výdajích – jeden pro správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a jeden pro zdravotní pojišťovnu. Přehledy se podávají do jednoho měsíce po lhůtě pro podání přiznání: při elektronickém přiznání ve lhůtě do 4. května 2026 je přehled pro ČSSZ splatný do 1. června 2026 a pro zdravotní pojišťovnu do 4. června 2026. Případný doplatek pojistného je nutné uhradit do 8 dnů od podání přehledu.

Kdy musí OSVČ podat přiznání, i když měla nízké příjmy?

Přiznání podává OSVČ, jejíž příjmy z § 7 přesáhly 50 000 Kč ročně, nebo která má příjem z podnikání nad 20 000 Kč vedle zaměstnání (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Přiznání je nutné i při vykázání daňové ztráty (bez ohledu na výši příjmů) nebo na výzvu finančního úřadu. OSVČ v režimu paušální daně, která splnila jeho podmínky, přiznání ani přehledy nepodává.

Jaké slevy na dani může OSVČ uplatnit?

OSVČ uplatní v přiznání stejné slevy jako zaměstnanec. Základní je sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně, kterou má každý. K ní lze podle situace přidat slevu na manžela či manželku bez vlastních příjmů, slevu na invaliditu nebo držitele průkazu ZTP/P a slevu na studenta. Slevy se odečítají od vypočtené daně, ne od příjmů ani od základu daně, a daň mohou snížit nejvýše na nulu.

Vedle slev lze základ daně snížit i o nezdanitelné části a odčitatelné položky – příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění, úroky z hypotéky, dary nebo daňovou ztrátu z minulých let. Slevu na poplatníka i slevu na manželku a zvýhodnění na děti můžete uplatnit i při výdajovém paušálu, dřívější omezení bylo zrušeno už od roku 2018.

Kdy může OSVČ uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Daňové zvýhodnění na dítě uplatní OSVČ na vyživované dítě žijící s ní ve společné domácnosti. Za rok 2025 činí 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě; u dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Zvýhodnění se odečítá od daně až po slevě na poplatníka a dalších slevách.

Pokud zvýhodnění převýší vypočtenou daň, vzniká daňový bonus, který se OSVČ vyplatí. Na bonus má ale nárok jen tehdy, když její roční příjmy ze zaměstnání (§ 6) a podnikání (§ 7) dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy – za rok 2025 jde o 124 800 Kč. Na rozdíl od zaměstnance dostane OSVČ bonus jednorázově až po podání přiznání, ne měsíčně.

Jak se daní příjmy OSVČ, když je člověk zároveň zaměstnaný?

Pokud máte vedle zaměstnání i příjmy z podnikání nad 20 000 Kč ročně (mimo příjmy osvobozené a daněné srážkou), nemůže za vás daň vyřídit zaměstnavatel v ročním zúčtování a musíte podat vlastní přiznání. V něm uvedete jak mzdu jako dílčí základ podle § 6, tak podnikání jako dílčí základ podle § 7.

Oba dílčí základy se sečtou do jednoho základu daně, ze kterého se počítá daň 15 % (z části nad 1 676 052 Kč ročně sazbou 23 %). Od daně pak odečtete slevu na poplatníka 30 840 Kč a další slevy a nakonec zálohovou daň, kterou vám zaměstnavatel během roku srazil ze mzdy. Výsledkem je doplatek, nebo přeplatek.

Jak se v přiznání OSVČ řeší ztráta z podnikání?

Pokud vám výdaje převýší příjmy, vykážete v dílčím základu podle § 7 daňovou ztrátu. Ztrátu lze vykázat jen při uplatnění skutečných výdajů z daňové evidence nebo účetnictví – při výdajovém paušálu ztráta vzniknout nemůže, protože výdaje jsou vždy jen procentem z příjmů. Při vykázání ztráty máte povinnost podat přiznání i tehdy, když byly vaše příjmy nízké.

Daňovou ztrátu si můžete odečíst od základu daně v následujících zdaňovacích obdobích jako odčitatelnou položku, takže v ziskových letech zaplatíte nižší daň. V roce, kdy ztrátu vykážete, ji nelze kompenzovat proti příjmům ze zaměstnání podle § 6.

Jak podat opravné nebo dodatečné daňové přiznání?

Záleží na tom, kdy chybu zjistíte. Pokud ji odhalíte ještě před uplynutím lhůty pro podání, podáte opravné přiznání – to nahradí původní a finanční úřad k němu nepřihlíží. Stačí v elektronickém formuláři na portálu Moje daně vyznačit, že jde o opravné přiznání, a odeslat celý nový, správný formulář.

Pokud chybu zjistíte až po lhůtě, podáváte dodatečné přiznání. Je nutné ho podat, když vám měla vyjít vyšší daň, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu objevili; ve stejné lhůtě uhradíte i rozdíl daně. Vyšel-li vám naopak vyšší přeplatek, můžete dodatečné přiznání podat dobrovolně. V obou případech se v přiznání uvádějí jen nové, správné částky a rozdíl oproti původnímu.

Co mám dělat, když mi přijde výzva z finančního úřadu?

Nejdřív si přečtěte, oč jde a do kdy máte reagovat – výzvy mají vždy uvedenou lhůtu a paragraf daňového řádu, podle kterého správce daně postupuje (zákon č. 280/2009 Sb.). Nejčastější je výzva k odstranění pochybností, kdy úřad našel v přiznání nesrovnalost a chce ji vysvětlit nebo doložit. Reagovat se vyplatí vždy: na výzvu odpovězte, pošlete požadované doklady a vysvětlení, ideálně přes datovou schránku nebo portál Moje daně, abyste měli doklad o podání.

Když lhůtu nestíháte, můžete úřad ještě před jejím uplynutím požádat o její prodloužení. Pokud na výzvu nezareagujete vůbec, hrozí, že vám správce daně stanoví daň podle pomůcek (z vlastních zjištění a odhadu) bez ohledu na vaše skutečné údaje – to bývá pro daňový subjekt nevýhodné. Při složitější výzvě (například k DPH nebo většímu doměrku) je rozumné přizvat účetního nebo daňového poradce.

Jaká mám při daňové kontrole práva a povinnosti?

Mezi vaše hlavní povinnosti patří součinnost se správcem daně podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.): umožnit přístup k účetnictví a daňové evidenci, předkládat doklady, podávat vysvětlení a zajistit součinnost pro průběh kontroly. Důkazní břemeno přitom nese daňový subjekt – musíte umět prokázat to, co jste uvedli v přiznání.

Máte ale i řadu práv: být přítomen jednání, klást otázky svědkům, navrhovat důkazy, nahlížet do spisu a vyjádřit se k výsledku kontroly před jejím ukončením. Můžete se nechat zastoupit účetním nebo daňovým poradcem. Závěry kontroly úřad shrne do zprávy o daňové kontrole, se kterou vás seznámí; pokud s doměřenou daní nesouhlasíte, můžete se proti platebnímu výměru odvolat.

Co dělat, když OSVČ zapomene podat daňové přiznání?

Nejdřív přiznání co nejdřív podejte – sankce totiž narůstá za každý den prodlení a sama od sebe nezmizí. Daňový řád dává v § 250 odst. 1 toleranci: pokuta za opožděné tvrzení daně nabíhá, až když je zpoždění delší než 5 pracovních dnů. Pokud to stihnete v této lhůtě, žádnou pokutu nedostanete. Jakmile tuto hranici překročíte, činí pokuta 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení (u vykázané daňové ztráty 0,01 %), nejvýše však 5 % daně a v absolutní výši nejvýš 300 000 Kč. Pokud by vypočtená pokuta byla nižší než 1 000 Kč, finanční úřad ji vůbec nepředepíše (§ 250 odst. 3 daňového řádu).

Vyplatí se podat co nejdřív: podáte-li opožděné přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a ve stejném kalendářním roce u vás správce daně neeviduje jiné prodlení s podáním daňového tvrzení, snižuje se pokuta na polovinu (§ 250 odst. 7 daňového řádu). Kromě pokuty za pozdní podání běží i úrok z prodlení z nezaplacené daně podle § 252 – jeho roční sazba odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů a nabíhá od čtvrtého dne po původní splatnosti daně. Proto má smysl spolu s přiznáním rovnou uhradit i dlužnou daň, aby úrok dál nerostl.

Na daňové přiznání u OSVČ navazují přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu – ty mají vlastní lhůty a vlastní sankce (penále), takže je podejte také. Pokud máte vážný důvod prodlení (nemoc, technický výpadek), můžete u finančního úřadu požádat o prominutí pokuty nebo úroku podle § 259a a § 259b daňového řádu, případně předem o prodloužení lhůty (§ 36). Při větším doměrku nebo nejasné situaci je rozumné přizvat účetního či daňového poradce. Termíny i navazující povinnosti shrnuje daňový kalendář a praktickou úhradu rozebírá článek jak zaplatit daň.

Co hrozí, když finanční úřad doměří daň po kontrole?

Pokud správce daně doměří daň z moci úřední (typicky po daňové kontrole), nese to dvě automatické sankce navíc k samotnému doplatku. První je penále podle § 251 daňového řádu ve výši 20 % z částky doměřené daně (z částky, o kterou se zvyšuje daň nebo snižuje daňový odpočet; jen 1 % při snížení vykázané daňové ztráty). Penále je objektivní – nezáleží na tom, jak dlouho od lhůty kontrola proběhla, ani zda jste pochybili úmyslně. Klíčové je, že penále nevzniká, když nesrovnalost napravíte sami dodatečným daňovým přiznáním dřív, než úřad zahájí kontrolu – pak platíte jen úrok z prodlení, nikoli 20% penále. To je hlavní důvod, proč se vyplatí chybu přiznat dobrovolně.

Druhou sankcí je úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu, protože doměřená daň byla po splatnosti. Úrok běží od 4. dne po původní splatnosti daně až do zaplacení a jeho roční výše odpovídá repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba k 1. lednu 2026 činila 3,50 %, takže úrok z prodlení pro 1. pololetí 2026 je 11,50 % ročně (úrok, který za jednu daň nepřesáhne 1 000 Kč, se nepředepisuje). Penále i úrok lze za určitých podmínek individuálně požádat o prominutí, ale je to na uvážení správce daně, nikoli nárok. Vedle toho doměrek běžně spustí i přepočet a doplatek záloh; navazující povinnosti řeší článek jak zaplatit daň.

V běžných případech jde čistě o finanční sankce (penále + úrok). Trestněprávní rovina nastupuje až tehdy, jde-li o úmyslné zkrácení daně ve větším rozsahu podle § 240 trestního zákoníku: za zkrácení daně ve větším rozsahu (od 100 000 Kč) hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákaz činnosti, ve značném rozsahu (od 1 000 000 Kč) nebo při spáchání nejméně se dvěma osobami dva až osm let a ve velkém rozsahu (od 10 000 000 Kč) pět až deset let (hranice dle § 138 trestního zákoníku). Pouhá chyba či odlišný právní názor, který skončí doměrkem, ale trestný čin nezakládá – ten vyžaduje úmysl. Pokud s doměřenou daní nesouhlasíte, máte právo se proti platebnímu výměru odvolat; u větších doměrků je rozumné přizvat daňového poradce.