Náležitosti faktury: co musí obsahovat

Ve zkratce: Faktura plátce DPH musí obsahovat všech deset povinných údajů daňového dokladu podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. – mimo jiné označení dodavatele i odběratele (název, sídlo, DIČ), evidenční číslo, datum vystavení, datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), předmět a rozsah plnění, základ daně, sazbu DPH a výši daně. Neplátce DPH vystavuje běžnou fakturu jako obchodní listinu podle § 435 občanského zákoníku: stačí jméno/název, sídlo, IČO, údaj o zápisu v rejstříku, popis plnění a cena – bez DPH. Chybí-li u daňového dokladu byť jediná náležitost, odběratel ohrožuje svůj nárok na odpočet DPH. Souvislosti k daňovému režimu najdete v článku daňový doklad.

Co je faktura a jaké zákony určují její náležitosti?

Faktura je nejběžnější doklad, kterým podnikatel vyúčtuje dodané zboží nebo poskytnutou službu a vyzve k zaplacení. Samotné slovo „faktura“ žádný český zákon přímo nedefinuje – jde o souhrnný pojem. To, co faktura musí obsahovat, ale upravují hned tři předpisy, podle toho, v jaké roli vystupujete:

Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., zákon č. 89/2012 Sb. a zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pro rok 2026.

Klíčový rozdíl je, jste-li plátcem DPH. Plátce vystavuje fakturu, která je zároveň daňovým dokladem, a musí splnit přísnější požadavky § 29 zákona o DPH. Neplátce vystavuje běžnou fakturu, kde se DPH vůbec neuvádí. Pro rok 2026 se náležitosti faktury oproti roku 2025 nemění.

Co musí obsahovat faktura plátce DPH (daňový doklad)?

Plátce DPH vystavuje fakturu, která plní funkci daňového dokladu. Podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. musí běžný daňový doklad obsahovat těchto deset povinných náležitostí:

Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Výši daně podle § 29 odst. 2 stačí uvést v české měně. Sazby DPH jsou v roce 2026 dvě – základní 21 % a snížená 12 % (§ 47 zákona o DPH). Pokud na faktuře některý z deseti údajů chybí nebo je nesprávný, nejde o plnohodnotný daňový doklad a odběratel může mít problém s uplatněním odpočtu DPH. Vady se sice dají opravit, ale do té doby je doklad pro účely odpočtu rizikový.

Kdy faktura plátce obsahuje ještě další údaje?

V některých situacích § 29 zákona o DPH ukládá doplnit na doklad zvláštní formulace:

• „daň odvede zákazník“ – je-li povinen přiznat daň příjemce plnění (přenesená daňová povinnost, reverse charge);
• odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, směrnice EU nebo jiný údaj – je-li plnění osvobozeno od daně;
• „vystaveno zákazníkem“ – vystavuje-li doklad jménem dodavatele sám odběratel (na základě zmocnění);
• „zvláštní režim – cestovní služba“ nebo „zvláštní režim – použité zboží“ – u plnění v těchto zvláštních režimech.

Při přenesené daňové povinnosti dodavatel daň nevyčísluje – uvede základ daně a text „daň odvede zákazník“. Daň přizná a odvede odběratel.

Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?

Neplátce DPH nesmí na faktuře uvádět DPH – nemá ji právo účtovat. Jeho faktura není daňovým dokladem podle zákona o DPH, ale je obchodní listinou podle § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení vyplývají údaje, které musí podnikatel na fakturu uvést vždy:

• jméno (u fyzické osoby) nebo název (u právnické osoby);
• sídlo podnikání;
• identifikující údaj – v praxi IČO, byl-li podnikateli přidělen;
• údaj o zápisu do obchodního rejstříku (oddíl a vložka), do jiného veřejného rejstříku, nebo do živnostenské či jiné evidence (typicky „zapsáno v živnostenském rejstříku“).

K tomu, aby faktura plnila svou funkci vyúčtování a byla použitelná v účetnictví, se doplňují další obvyklé údaje: evidenční číslo faktury, označení odběratele, popis a množství dodaného zboží či služby, datum vystavení, datum splatnosti, celková cena a způsob platby (číslo účtu, variabilní symbol). Místo DPH se na fakturu neplátce hodí poznámka typu „Nejsem plátce DPH“, aby bylo příjemci zřejmé, proč daň chybí.

Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb. (plátce) a § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obchodní listina).

Nedodržení povinnosti uvádět na obchodních listinách údaje podle § 435 občanského zákoníku je přestupkem, za který lze uložit pokutu. Tyto údaje proto nepodceňujte ani jako neplátce.

Kdy stačí zjednodušený daňový doklad?

Plátce DPH může u plnění do 10 000 Kč včetně daně vystavit zjednodušený daňový doklad podle § 30 a § 30a zákona č. 235/2004 Sb. Typicky jde o účtenku z pokladny nebo paragon. U zjednodušeného dokladu nemusíte uvádět údaje o odběrateli (jeho označení ani DIČ), nemusí být uvedena jednotková cena ani samostatně základ daně a výše daně – stačí uvést sazbu daně a částku, kterou se daň dopočítá.

Zjednodušený daňový doklad nelze podle zákona použít zejména u:

• dodání zboží do jiného členského státu osvobozeného od daně s nárokem na odpočet;
• prodeje na dálku s místem plnění v tuzemsku;
• plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce (reverse charge);
• prodeje zboží podléhajícího spotřební dani z tabákových výrobků za jiné než pevné ceny.

I u zjednodušeného dokladu platí, že chce-li odběratel uplatnit odpočet, musí si chybějící údaje (zejména základ daně a výši daně) doplnit z dokladu sám, a je za jejich správnost odpovědný.

Jaká je splatnost faktury podle zákona?

Splatnost si strany zpravidla dohodnou na faktuře (nejčastěji 14 nebo 30 dnů). Pokud si lhůtu nesjednají, použije se u vztahů mezi podnikateli pravidlo § 1963 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: cena je splatná do 30 dnů ode dne doručení faktury (resp. ode dne dodání zboží/služby, je-li pozdější).

Delší splatnost než 30 dnů lze sjednat, jen je-li to odůvodněno povahou závazku. Dobu splatnosti delší než 60 dnů lze ujednat jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li dlužníkem veřejný zadavatel, platí podle § 1963 přísnější strop – splatnost delší než 60 dnů zde sjednat v zásadě nelze. Při prodlení s platbou v B2B vztahu vzniká věřiteli vedle úroku z prodlení i nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tato náhrada náleží u každé pohledávky zvlášť, vzniká přímo ze zákona a věřitel nemusí prokazovat, že náklady skutečně vynaložil. Splatnost není povinnou náležitostí faktury podle zákona o DPH, ale v praxi patří mezi standardní údaje.

Faktura jako účetní doklad

Vedete-li účetnictví, je přijatá i vydaná faktura zároveň účetním dokladem podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní doklad musí obsahovat zejména:

• označení účetního dokladu (číslo);
• obsah účetního případu a jeho účastníky;
• peněžní částku nebo údaj o ceně za měrnou jednotku a množství;
• okamžik vyhotovení účetního dokladu;
• okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení;
• podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a za jeho zaúčtování.

V praxi tyto údaje běžná faktura splňuje. U OSVČ, která vede pouze daňovou evidenci, se postupuje volněji, doklad ale musí být průkazný a obsahovat údaje pro správné zdanění.

Modelový příklad: faktura plátce DPH

Truhlář (plátce DPH, IČO 12345678, DIČ CZ12345678, zapsán v živnostenském rejstříku) dodá zákazníkovi kuchyňskou linku na míru za 50 000 Kč bez DPH v základní sazbě 21 %. Na faktuře uvede:

• dodavatele a odběratele s adresou a DIČ;
• evidenční číslo faktury (např. 2026045);
• datum vystavení a DUZP (den předání kuchyňské linky);
• předmět plnění: „Kuchyňská linka na míru, 1 ks“;
• základ daně 50 000 Kč, sazba 21 %, DPH 10 500 Kč;
• celkem k úhradě 60 500 Kč, číslo účtu, variabilní symbol a splatnost.

Stejný truhlář jako neplátce by vystavil fakturu na celkovou cenu 50 000 Kč bez jakékoli DPH a doplnil poznámku „Nejsem plátce DPH“.

Časté chyby na fakturách

• Chybějící DIČ nebo evidenční číslo u daňového dokladu – doklad pak není kompletní podle § 29 a odběratel riskuje při odpočtu DPH.
• Neuvedení DUZP nebo jeho záměna s datem vystavení – přitom rozhoduje o tom, do kterého období plnění spadá.
• Neplátce uvede na faktuře DPH – to je v rozporu se zákonem; neplátce nemá právo daň účtovat.
• Chybějící údaj o zápisu v rejstříku a IČO – porušení § 435 občanského zákoníku, hrozí pokuta.
• Špatná sazba DPH – záměna 21 % a 12 %; vždy ověřte zařazení podle příloh č. 2 a 3 zákona o DPH.
• Nečíslování řady faktur – evidenční čísla musí být jednoznačná a navazující.

Shrnutí

Náležitosti faktury se v roce 2026 řídí třemi předpisy. Plátce DPH musí na fakturu uvést všech deset povinných údajů daňového dokladu podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb., u plnění do 10 000 Kč může použít zjednodušený daňový doklad podle § 30. Neplátce DPH vystavuje fakturu jako obchodní listinu podle § 435 občanského zákoníku, uvádí IČO a údaj o zápisu v rejstříku a nikdy neuvádí DPH. Vedete-li účetnictví, splňuje faktura zároveň náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví. Před vystavením faktury si projděte, zda jste plátce, či neplátce – tím se řídí, co všechno na dokladu musí být. Pro zálohy se postupuje samostatně, viz zálohová faktura.

Časté dotazy

Musí faktura obsahovat IČO?

Ano. IČO je identifikující údaj podle § 435 občanského zákoníku, který má každý podnikatel uvádět na obchodních listinách, mezi něž faktura patří. Platí to pro plátce i neplátce DPH. Pokud bylo podnikateli IČO přiděleno, musí být na faktuře uvedeno.

Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?

Faktura neplátce obsahuje jméno/název a sídlo dodavatele, IČO, údaj o zápisu v rejstříku (typicky „zapsáno v živnostenském rejstříku“), označení odběratele, popis a množství plnění, datum vystavení, splatnost a celkovou cenu. DPH se na ní neuvádí – neplátce ji nemá právo účtovat. Vhodná je poznámka „Nejsem plátce DPH“.

Co se stane, když na daňovém dokladu chybí náležitost?

Chybí-li u faktury plátce některý z deseti údajů podle § 29 zákona o DPH, nejde o plnohodnotný daňový doklad. Odběratel pak může mít problém prokázat nárok na odpočet DPH. Vadu lze obvykle napravit opraveným nebo doplněným dokladem, do té doby je ale odpočet rizikový.

Do jaké částky stačí zjednodušený daňový doklad?

Zjednodušený daňový doklad podle § 30 zákona o DPH lze vystavit u plnění, jehož celková částka nepřevyšuje 10 000 Kč včetně daně. Nemusí obsahovat údaje o odběrateli ani samostatně vyčíslený základ a výši daně. Nelze ho však použít například u reverse charge nebo u dodání zboží do jiného členského státu EU.

Jaká je zákonná splatnost faktury, když není dohodnuta?

Mezi podnikateli platí podle § 1963 občanského zákoníku splatnost 30 dnů od doručení faktury (nebo od dodání zboží či služby, je-li pozdější), pokud si strany nedohodnou jinak. Delší než 60denní splatnost lze sjednat jen výjimečně. Při prodlení vzniká nárok i na paušální náhradu nákladů 1 200 Kč.

Musí být na faktuře razítko a podpis?

Ne. Razítko ani podpis nepatří mezi povinné náležitosti daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH ani mezi údaje obchodní listiny podle § 435 občanského zákoníku. Faktura je platná i bez nich. Podpis odpovědné osoby je naopak náležitostí účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví, kde jej lze nahradit i jiným průkazným podpisovým záznamem.