Daňová ztráta OSVČ: uplatnění zpětně, v dalších letech a lhůty

Jak uplatnit daňovou ztrátu OSVČ dva roky zpětně a pět let dopředu. Příklady souběhu se mzdou, limit 30 milionů a důsledky vzdání se odpočtu.

Obsah článku

Ve zkratce: Pravomocně stanovenou daňovou ztrátu OSVČ lze za zákonných podmínek odečíst ve dvou předcházejících a pěti následujících zdaňovacích obdobích. U fyzické osoby však nesnižuje základ daně ze zaměstnání. Zpětný odpočet má společný limit 30 milionů Kč za obě předchozí období; nejde o částku vrácené daně. Ztráta může založit povinnost podat přiznání i při velmi malých příjmech a ovlivňuje dobu, po kterou lze daň stanovit. Vzdání se budoucího odpočtu proto vyžaduje propočet: je nevratné, musí se oznámit včas a neznamená automatické uzavření všech starých let.

Kdy OSVČ skutečně vznikne daňová ztráta?

Daňová ztráta vzniká, když daňově relevantní výdaje převýší příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, případně z nájmu podle § 9. Rozdíl musí být upraven podle zákona o daních z příjmů, zejména § 23. Samotný záporný zůstatek účtu, nesplacený úvěr nebo účetní ztráta tuto podmínku neprokazují.

Například zaplacení dlouhodobého majetku nemusí být jednorázovým daňovým výdajem: do výsledku mohou vstupovat až daňové odpisy. Naopak výdaj, který zákon neuznává, ztrátu nezvýší jen proto, že skutečně odešel z účtu. Pravidla evidence podrobněji popisuje daňová evidence.

Podle § 38n se daňová ztráta stanovuje a její výše se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro přenos do jiných let je rozhodující pravomocně stanovená a dosud nevyužitá část, nikoli pracovní odhad hospodaření.

SituaceCo z ní plyne
Daňově uznatelné skutečné výdaje jsou vyšší než příjmy podle § 7 nebo § 9Po zákonných úpravách může vzniknout daňová ztráta.
Výdaje jsou určeny běžným procentem z příjmůSamotný procentní výpočet ztrátu nevytvoří.
Daň po slevách vyšla na nuluNulová daň ještě neznamená daňovou ztrátu.
Příjmy nestačí na splátky a osobní spotřebuPeněžní nedostatek sám o sobě není daňovou ztrátou.
Daň je za celý rok rovna paušální daniNelze z tohoto režimu jen převzít záporný peněžní tok jako odpočet ztráty.

První dvě pravidla vycházejí z § 5 odst. 3, § 7 odst. 7–8 a § 38n. Výdajový paušál a paušální daň jsou odlišné režimy. Pokud přestanete splňovat podmínky pro daň rovnou paušální dani, je nutné nejprve určit skutečné povinnosti za celý rok; nelze paušální režim automaticky označit za důvod, proč přiznání nikdy nepodat. Rozdíl vysvětluje také článek o výdajových paušálech.

Musím podat přiznání, i když mám příjmy pod 50 000 Kč?

Ano, vykázaná daňová ztráta sama zakládá povinnost přiznání podle § 38g odst. 1. Obecný příjmový limit pro přiznání není výjimkou pro ztrátové podnikání. Tato část pracuje s rokem 2026 a jeho limitem 50 000 Kč; budoucí zvýšení obecného limitu na 100 000 Kč od roku 2027 se na přiznání za rok 2026 nepoužije.

Příklad 1: malé příjmy, ale povinné přiznání

OSVČ mimo režim daně rovné paušální dani měla za rok 2026 příjmy 40 000 Kč a daňově uznatelné skutečné výdaje 70 000 Kč. Nemá další příjmy ani jiné úpravy výsledku.

Výsledkem je ztráta 30 000 Kč. Přestože jsou příjmy nižší než 50 000 Kč, přiznání musí podat. Pokud by pouze vyšla nulová daň díky slevě na poplatníka, šlo by o jinou situaci a povinnost by se zkoumala podle ostatních pravidel.

Konkrétní způsob podání a přílohy najdete v průvodci daňovým přiznáním OSVČ. U zaměstnance s podnikatelskou ztrátou se nelze spolehnout, že vše nahradí roční zúčtování u zaměstnavatele.

Sníží ztráta podnikatele také daň ze mzdy?

Základ daně ze zaměstnání podle § 6 ztrátou snížit nelze. V roce vzniku se ztráta z § 7 nebo § 9 uplatňuje proti úhrnu dílčích základů podle § 7 až 10. Stejné omezení pro fyzickou osobu obsahuje § 34 odst. 1 při odpočtu stanovené ztráty v jiném roce.

Druh příjmuMůže proti němu působit ztráta v běžném základu?
Zaměstnání podle § 6Ne.
Samostatná činnost podle § 7Ano, v rámci zákonných pravidel pro úhrn § 7 až 10.
Kapitálové příjmy podle § 8 zahrnuté do běžného základuAno, jako součást tohoto úhrnu.
Nájem podle § 9Ano, jako součást tohoto úhrnu.
Ostatní příjmy podle § 10 zahrnuté do běžného základuAno, jako součást tohoto úhrnu.
Příjmy osvobozené, definitivně zdaněné srážkou nebo zahrnuté do samostatného základu podle § 16aNezahrnují se automaticky do kompenzovaného úhrnu.

Rozdělení vychází z § 5 odst. 3 a 5 a § 34 odst. 1. U kapitálových příjmů tedy nestačí slovo „dividenda“ nebo „úrok“: nejprve se musí určit příslušný režim zdanění.

Příklad 2: mzda a ztrátová vedlejší činnost

Zaměstnanec má dílčí základ daně ze mzdy 600 000 Kč a upravený výsledek podnikání −100 000 Kč. Nemá žádné další dílčí základy.

Mzdový základ zůstává 600 000 Kč, nesníží se na 500 000 Kč. Nevyužitá ztráta může mít význam pro zpětný nebo budoucí odpočet, pokud budou splněny jeho podmínky. Samotná ztráta nezaručuje vrácení záloh sražených ze mzdy.

Příklad 3: současný zisk z nájmu spotřebuje část ztráty

Fyzická osoba má upravený výsledek podle § 7 −100 000 Kč a kladný dílčí základ z nájmu podle § 9 120 000 Kč. Žádné další příjmy ani úpravy nemá; nájem není osvobozený.

Úhrn § 7 až 10 po započtení činí 20 000 Kč. Celých 100 000 Kč se využilo již proti nájmu v témže roce. Tuto částku nelze podruhé evidovat jako ztrátu k odpočtu v dalších letech. Podmínky samotného nájmu rozebírá daň z pronájmu.

Ve kterých letech lze ztrátu uplatnit?

Podle § 34 odst. 1 lze pravomocně stanovenou ztrátu nebo její část odečíst ve dvou bezprostředně předcházejících a pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Nemusíte ji nutně použít celou v jediném roce. Každou část však lze využít jen jednou a jen do použitelného základu daně.

Příklad 4: ztráta za rok 2026 a evidence jejího čerpání

Předpokládejme OSVČ se zdaňovacím obdobím kalendářního roku, pravomocně stanovenou nevyužitou ztrátou za rok 2026 ve výši 100 000 Kč a bez vzdání se budoucího odpočtu. V každém uvedeném roce má dostatečný použitelný úhrn základů § 7 až 10 a podání je procesně přípustné.

ObdobíZákonná možnost pro ztrátu roku 2026Zvolený odpočet v modeluZbývá ze ztráty
2024První z obou dostupných zpětných roků40 000 Kč60 000 Kč
2025Druhý dostupný zpětný rok20 000 Kč40 000 Kč
2027První následující rok40 000 Kč0 Kč
2028–2031Zbývající zákonná dopředná období0 Kč, ztráta je vyčerpána0 Kč

Tabulka ukazuje jedno možné rozdělení, nikoli povinné pořadí čerpání nebo univerzálně nejvýhodnější volbu. Rozhoduje celá daň za příslušný rok, včetně sazeb, nezdanitelných částí a slev. Odpočet 100 000 Kč proto není automatický příslib vratky 15 000 Kč. Pokud už před odpočtem vycházela daň po slevách nulová, snížení základu samo peníze k vrácení nevytvoří.

Příklad 5: limit 30 milionů se nepočítá pro každý rok zvlášť

Při stanovené ztrátě 32 milionů Kč a dostatečných použitelných základech obou předchozích let lze zpětně odečíst celkem nejvýše 30 milionů Kč. Zákon nedává limit 30 milionů pro každý rok, tedy dohromady 60 milionů.

Zbývající 2 miliony Kč lze posoudit pro následující období, pokud nebyly jinak využity, neuplynula zákonná možnost odpočtu a poplatník se budoucího odpočtu nevzdal. Limit je vyjádřen částkou ztráty odečtené od základu, nikoli výší vracené daně. Tento velký model pouze objasňuje konstrukci zákonného stropu.

Jak funguje zpětný odpočet a kdy může vzniknout vratka?

Zpětné uplatnění se obvykle provádí dodatečným daňovým přiznáním za vybraný předchozí rok. Nejprve určete využitelnou část ztráty, zkontrolujte základ daně daného roku, již čerpané ztráty a běh lhůty pro stanovení daně. Samotný správný výpočet nestačí, pokud podání procesně přípustné není.

§ 38zh umožňuje podat současně přiznání za ztrátový rok a dodatečné přiznání s odpočtem této ztráty. Na takové dodatečné přiznání se ale hledí jako na podané až dnem, kdy byla ztráta pravomocně stanovena. Další dodatečné přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné; jeho údaje se využijí při stanovení daně, dovolí-li to stav řízení.

Z této možnosti neplyne nárok na okamžitou vratku jen na základě očekávané ztráty. Po snížení daně se samostatně řeší existence a vratitelnost přeplatku, jeho použití podle daňového řádu a případná žádost o vrácení. Historická mimořádná pravidla pro očekávanou ztrátu roku 2020 nejsou obecným návodem pro rok 2026.

Kdy a jak se lze vzdát budoucího odpočtu?

Vzdání se práva podle § 34 odst. 1 znamená, že danou ztrátu nebudete uplatňovat v obdobích následujících po ztrátovém období. Musíte je oznámit správci daně ve lhůtě pro podání přiznání za období, za které se ztráta stanoví.

  • Oznámení se vztahuje na všechna následující období pro tuto ztrátu; nelze si vyhradit jen vybraný budoucí rok.
  • Vzdání se práva nelze vzít zpět.
  • Lhůtu pro oznámení nelze navrátit v předešlý stav.
  • Nejde o automatické vzdání se zpětného odpočtu ani o zrušení povinnosti podat přiznání za ztrátový rok.

Smyslem rozhodnutí může být omezení dopadů ztráty na lhůty. Cena za tuto volbu je však ztráta budoucího využití, například když se později ukáže, že historické základy pro zpětný odpočet nestačí. Před oznámením proto porovnejte skutečně použitelnou částku v minulosti, možné budoucí základy a příslušné procesní lhůty. Pouhé úplné vyčerpání ztráty zpětně samo nenahrazuje oznámení o vzdání se práva.

Jak ztráta mění lhůtu pro stanovení daně?

Léta, ve kterých lze ztrátu odečíst, nejsou totéž co lhůta, do kdy lze stanovit daň. Odpočet upravuje především § 34, zvláštní návaznost lhůt § 38r odst. 2 a obecná pravidla běhu § 148 daňového řádu.

SituaceVýznam pro lhůty
Ztrátu bylo možné uplatnit v následujících obdobíchKonec lhůty pro ztrátové období a dotčená následující období se váže na poslední období, ve kterém ji bylo možné uplatnit.
Ztráta byla celá využita dříveSamotné časné vyčerpání nezkrátí uvedenou zvláštní návaznost. Rozhodující není jen faktické čerpání.
Ztráta byla zpětně uplatněna v předchozím roceZvláštní návaznost zasáhne tento skutečně dotčený předchozí rok. Pouhá možnost zpětného odpočtu nestačí.
Poplatník se platně vzdal budoucího odpočtuU předchozího roku, ve kterém ztrátu skutečně uplatnil, se konec lhůty váže na období vzniku ztráty.

Podle judikatury NSS, zejména 8 Afs 58/2019 a 9 Afs 81/2020, nelze nové ztráty neomezeně řetězit tak, aby stará období zůstala otevřená bez konce. Počátek lhůty se navíc automaticky nepřesouvá až na poslední rok možného odpočtu. Úplné vyčerpání ztráty samo nezkracuje dobu založenou možností jejího uplatnění.

Proč nelze slíbit vždy přesně osm ani nejvýše deset let?

Konkrétní konec ovlivní lhůta k podání přiznání, zvláštní pravidlo pro ztrátu a jednotlivé úkony či překážky podle § 148. Proto nelze ke každé ztrátě bez dalšího připsat stejné datum „za osm let“. Vzdání se budoucího odpočtu také neodstraní jiné důvody, které ovlivňují běh lhůty.

Daňový řád stanoví obecný desetiletý strop, existují však výjimky. Metodický pokyn GFŘ č. j. 13197/26, účinný od 1. dubna 2026, řeší včasné dodatečné tvrzení na nižší daň podané v posledních 12 měsících před uplynutím této desetileté lhůty. Za vymezených podmínek umožňuje její prodloužení o jeden rok, tedy na jedenáct let; poznámka 6 výslovně zahrnuje také tvrzení vyšší daňové ztráty. Tato prodloužená lhůta se dále neprodlužuje ani nestaví a postup nesmí vést k dani vyšší než poslední známá daň. Zvlášť stojí případy spojené s daňovým trestným činem podle § 148 odst. 6–7.

U starších období proto sestavte samostatný přehled dat a úkonů. Nestačí rok vzniku ztráty. Pro posouzení si připravte přiznání, datum uplynutí jeho zákonné lhůty, skutečné použití ztráty, oznámení o vzdání a doručené výzvy či písemnosti ke kontrole. Na proces navazuje průvodce daňovou kontrolou.

Znamená ztráta také nulové sociální a zdravotní pojistné?

Ne. Daň z příjmů a pojistné se vyhodnocují samostatně. Ztráta ani odpočet z jiného roku automaticky neruší povinnost přehledů, záloh nebo minimálního pojistného.

U sociálního pojištění rozhodují mimo jiné pravidla hlavní a vedlejší činnosti, účast na pojištění a příslušné minimum podle zákona č. 589/1992 Sb. Zdravotní pojištění má vlastní minimum a vlastní výjimky podle zákona č. 592/1992 Sb.; označení činnosti za „vedlejší“ samo neřeší všechny podmínky. Starší daňovou ztrátu navíc nelze jednoduše přenést jako zápornou položku do aktuálního vyměřovacího základu pojistného. Částky a časové výjimky shrnují zálohy OSVČ.

Jaké podklady si připravit před podáním?

  1. Výpočet ztráty: evidence příjmů a výdajů, daňové úpravy, odpisy a případné souběžné základy § 7 až 10.
  2. Doklad o stanovení: přiznání a informace, kdy a v jaké výši byla ztráta pravomocně stanovena, včetně pozdějších změn.
  3. Tabulku čerpání: rok vzniku, počáteční částka, jednotlivé odpočty a zbývající část. Zvlášť kontrolujte souhrnný zpětný limit.
  4. Výpočty jednotlivých let: použitelný základ bez mzdy, ostatní odpočty, slevy a výsledná daň před odpočtem i po něm.
  5. Procesní kalendář: lhůty a podání za každý dotčený rok, případné vzdání se budoucího odpočtu a předpoklady vratitelného přeplatku.

Časté otázky

Musím ztrátu použít hned v prvním ziskovém roce?

§ 34 odst. 1 dovoluje odečíst ztrátu nebo její část. Není nutné celou nevyužitou část spotřebovat v prvním dostupném roce. Stále je však nutné dodržet zákonná období, použitelný základ, souhrnný limit zpětného odpočtu a případné vzdání se budoucího práva.

Mohu ztrátu z roku 2026 odečíst od mzdy v roce 2027?

Ne. U fyzické osoby je i odpočet dříve stanovené ztráty omezen úhrnem dílčích základů podle § 7 až 10. Samotný mzdový základ podle § 6 nepostačuje, i kdyby šlo o vysokou mzdu.

Dostanu po zpětném odpočtu vždy peníze od finančního úřadu?

Ne. Nejprve musí odpočet skutečně snížit daň a následně musí existovat vratitelný přeplatek. Rozhodují i zaplacené částky, další okolnosti na daňovém účtu a procesní pravidla. Současné podání podle § 38zh není zárukou okamžitého vrácení peněz.

Stačí po úplném zpětném vyčerpání ztráty nic dalšího neřešit?

Ne, pokud chcete využít účinky vzdání se budoucího odpočtu na lhůty. Samotné vyčerpání ztráty nemá stejné účinky jako včasné a nevratné oznámení podle § 34 odst. 1. Oba kroky je potřeba odlišit.

Přenesu svou ztrátu automaticky do nově založené s.r.o.?

Ne. Tento průvodce se týká ztráty fyzické osoby a jejího vlastního odpočtu. Založení společnosti samo nepřevádí osobní daňovou ztrátu na jiného poplatníka. Přeměny a zákonné výjimky při převodech vyžadují samostatné posouzení.