Ve zkratce: Účetní závěrka je soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha) sestavený k rozvahovému dni, tedy u kalendářního roku k 31. prosinci. U obchodních korporací ji nejvyšší orgán schvaluje do 6 měsíců od konce účetního období (do 30. 6. následujícího roku) a jednotky zapsané ve veřejném rejstříku ji zveřejňují ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Vše vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Tento přehled odpovídá na nejčastější praktické otázky kolem účetní závěrky – kdy se sestavuje, co musí obsahovat, kdo ji dělá, do kdy se schvaluje a zveřejňuje a co hrozí při opomenutí. Souvislý výklad najdete v hlavním textu účetní závěrka; rozdíl mezi sestavením výkazů a uzavřením knih rozebírá text účetní uzávěrka. Zde jsou odpovědi rozdělené podle konkrétních dotazů. Klíčové termíny a lhůty shrnuje tabulka níže.
Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.
Jaké jsou hlavní termíny a lhůty u účetní závěrky?
Ve zkratce: Závěrka se sestavuje k rozvahovému dni (u kalendářního roku k 31. 12.), schvaluje se do 6 měsíců od konce období a zveřejňuje nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
| Úkon | Lhůta | Právní základ |
|---|---|---|
| Sestavení závěrky | k rozvahovému dni (u kalendářního roku k 31. 12.) | § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. |
| Schválení nejvyšším orgánem (korporace) | do 6 měsíců od konce účetního období | § 181 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. |
| Zveřejnění – auditované jednotky | do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne | § 21a zákona č. 563/1991 Sb. |
| Zveřejnění – neauditované jednotky | nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne | § 21a zákona č. 563/1991 Sb. |
| Archivace závěrky a výroční zprávy | 10 let od konce účetního období | § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. |
Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, stav k roku 2026.
Kdy se účetní závěrka sestavuje?
Ve zkratce: Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince, u hospodářského roku poslední den zvoleného dvanáctiměsíčního období.
Podle § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka sestavuje k rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. U účetní jednotky, která účtuje v kalendářním roce, připadá rozvahový den na 31. prosince. Jednotky s hospodářským rokem (jiné dvanáctiměsíční období) sestavují závěrku k poslednímu dni svého období.
Sestavení závěrky předchází řada uzávěrkových prací – zejména inventarizace majetku a závazků (§ 29 a § 30 zákona), zaúčtování kurzových rozdílů, časového rozlišení, opravných položek, rezerv a odpisů. Teprve po uzavření účetních knih vzniká výsledný soubor výkazů, kterému říkáme účetní závěrka.
Co musí účetní závěrka obsahovat?
Ve zkratce: Účetní závěrku vždy tvoří tři povinné části – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Střední a velké účetní jednotky sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je účetní závěrka nedílný celek, který tvoří:
- rozvaha (bilance) – přehled aktiv a pasiv k rozvahovému dni,
- výkaz zisku a ztráty – přehled nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za období,
- příloha – vysvětluje a doplňuje údaje z obou výkazů.
Příloha je povinná pro všechny účetní jednotky, ne jen pro velké společnosti. Mikro a malé jednotky podle § 18 odst. 2 zákona nemusejí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu; tyto dva výkazy v praxi dopadají na střední a velké jednotky. Závěrka musí podle § 18 odst. 3 obsahovat i jméno (název) jednotky, sídlo nebo bydliště, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den a okamžik sestavení.
Kdo musí účetní závěrku sestavovat?
Ve zkratce: Účetní závěrku sestavuje každá účetní jednotka, která vede účetnictví – zejména obchodní korporace a osoby zapsané v obchodním rejstříku. Kdo vede jen daňovou evidenci, závěrku nesestavuje.
Povinnost se týká účetních jednotek vymezených v § 1 zákona č. 563/1991 Sb. Patří mezi ně právnické osoby se sídlem v ČR, organizační složky a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Přehled, kdo musí vést účetnictví, najdete v samostatném textu. Naopak osoby, které vedou pouze daňovou evidenci podle zákona o daních z příjmů, účetní závěrku nesestavují – jejich podkladem pro daň je daňová evidence příjmů a výdajů, nikoli rozvaha a výkaz zisku a ztráty.
Sestavuje účetní závěrku i OSVČ?
Ve zkratce: Většina OSVČ účetní závěrku nesestavuje, protože vede jen daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje paušálem. Povinnost vzniká, až když se OSVČ stane účetní jednotkou – například při zápisu do obchodního rejstříku nebo po překročení obratu 25 milionů Kč (obrat podle zákona o DPH) za předcházející kalendářní rok.
Podle § 1 zákona č. 563/1991 Sb. se fyzická osoba stává účetní jednotkou (a začíná vést účetnictví, tedy i sestavovat závěrku), pokud nastane některý z těchto případů:
- je zapsána v obchodním rejstříku,
- její obrat podle zákona o DPH přesáhl za předcházející kalendářní rok 25 000 000 Kč,
- povinnost jí ukládá zvláštní právní předpis,
- je společníkem sdruženým ve společnosti, v níž alespoň jeden ze společníků vede účetnictví,
- vedení účetnictví zvolila dobrovolně.
Povinnost vést účetnictví vzniká zpravidla od prvního dne účetního období následujícího po roce, v němž se OSVČ stala účetní jednotkou. Fyzická osoba, která se účetní jednotkou stane, vede účetnictví nejméně po dobu 5 let. Drobní podnikatelé pod uvedenými hranicemi tedy účetní závěrku neřeší – stačí jim daňová evidence, případně uplatnění výdajového paušálu.
Co je mimořádná účetní závěrka a kdy se sestavuje?
Ve zkratce: Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému dni než k poslednímu dni běžného účetního období – typicky ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace nebo ke dni zrušení společnosti bez likvidace. V těchto situacích se mimořádně uzavírají účetní knihy.
Zákon o účetnictví rozlišuje podle účelu tři druhy závěrky:
- řádná – sestavuje se k poslednímu dni běžného účetního období (u kalendářního roku k 31. 12.),
- mimořádná – sestavuje se v případech, kdy se účetní knihy uzavírají mimo obvyklý konec období podle § 17 odst. 2 zákona, například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni zrušení bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni účinnosti rozhodnutí o úpadku,
- mezitímní – sestavuje se v průběhu účetního období, vyžaduje-li to zvláštní předpis (například při přeměně společnosti); při ní se účetní knihy neuzavírají.
Mimořádná závěrka má stejné náležitosti jako řádná, liší se jen rozvahovým dnem a důvodem sestavení. V praxi ji nejčastěji potkáte při vstupu firmy do likvidace nebo při insolvenci.
Kdo a do kdy účetní závěrku schvaluje?
Ve zkratce: Účetní závěrku obchodní korporace schvaluje její nejvyšší orgán – u s.r.o. a a.s. valná hromada – nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
U obchodních korporací musí být řádná účetní závěrka projednána a schválena nejvyšším orgánem. Podle § 181 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, se valná hromada k projednání závěrky koná nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. U závěrky sestavené k 31. 12. 2025 tak musí být schválena nejpozději do 30. 6. 2026.
Na schválení navazuje rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Schválení samo o sobě nemění obsah už sestavené závěrky – platí, že závěrka se zveřejňuje, i kdyby ji nejvyšší orgán neschválil.
Do kdy a kam se účetní závěrka zveřejňuje?
Ve zkratce: Jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují závěrku založením do sbírky listin. Auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději však všechny do 12 měsíců od rozvahového dne.
Povinnost upravuje § 21a zákona č. 563/1991 Sb. Závěrka se zveřejňuje založením do sbírky listin veřejného (zpravidla obchodního) rejstříku. Jednotky s povinným auditem zveřejňují závěrku do 30 dnů od splnění obou podmínek – ověření auditorem a schválení příslušným orgánem – nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, a to i bez schválení. U neauditovaných jednotek je rozhodující nejzazší 12měsíční lhůta od rozvahového dne.
Postup podání i podrobnosti k jednotlivým výkazům popisuje text zveřejnění účetní závěrky.
Co hrozí, když se závěrka nezveřejní?
Ve zkratce: Finanční úřad může uložit pokutu až 3 % hodnoty aktiv celkem (procentní sazba bez pevného stropu) a rejstříkový soud pořádkovou pokutu až 100 000 Kč. Po novele účinné od roku 2025 soudy vymáhají povinnost aktivněji.
Nezveřejnění závěrky je nejčastější sankcionovanou chybou. Finanční úřad může podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb. uložit pokutu až 3 % hodnoty aktiv celkem – jde o procentní sazbu z hodnoty aktiv, nikoli o pevnou částku. Rejstříkový soud pak může podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, uložit pevnou pořádkovou pokutu až 100 000 Kč a opakované neplnění může vést až k zahájení řízení o zrušení korporace. Po novele účinné od 1. 1. 2025 rejstříkové soudy díky automatizovanému monitoringu vymáhají zveřejnění aktivněji a řízení zahajují i z moci úřední.
Musí mít účetní jednotka audit závěrky?
Ve zkratce: Od účetních období započatých 1. 1. 2026 se povinný audit účetní závěrky týká jen středních a velkých účetních jednotek. Malé a mikro jednotky z povinného auditu vypadávají a mohou si jej nechat provést jen dobrovolně.
Zákon č. 316/2025 Sb. (novela zákona o účetnictví) zúžil rozsah povinného auditu. Pro účetní období započatá od 1. 1. 2026 je povinný audit závěrky jen pro střední a velké účetní jednotky; dosavadní kategorie "malé auditované účetní jednotky" zaniká. Pro období započatá před tímto datem musí malé jednotky při splnění podmínek audit ještě mít. Povinnost auditu může i nadále uložit zvláštní předpis a vztahuje se i na subjekty veřejného zájmu (banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů). Podrobnosti shrnuje text povinný audit.
Kategorie jednotky se určuje podle hodnot aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců (§ 1b zákona) – jak na ni, popisuje text kategorie účetních jednotek. Novela č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu zhruba o pětinu až čtvrtinu; hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 zůstaly beze změny. Pozor na časovou působnost: zvýšené hodnotové limity kategorizace se posuzují u dříve započatých období, zatímco zúžený rozsah povinného auditu platí až pro období započatá od 1. 1. 2026.
Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?
Ve zkratce: Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka a výroční zpráva uchovávají 10 let, zatímco běžné účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh jen 5 let. Lhůta běží od konce účetního období, kterého se dokument týká, a může se podle § 32 prodloužit, jsou-li doklady použity v jiném řízení (například daňové kontrole).
Časté chyby kolem účetní závěrky
- Vynechání přílohy. Příloha je povinná pro všechny účetní jednotky, závěrka bez ní je neúplná.
- Sestavení bez inventarizace. Bez doložené inventarizace majetku a závazků není závěrka průkazná (§ 29 a § 30 zákona).
- Záměna závěrky a uzávěrky. Uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka je výsledný soubor výkazů.
- Nezveřejnění ve sbírce listin. Opomenutí zveřejnění je nejčastější sankcionovaná chyba; hrozí pokuta až 3 % aktiv nebo 100 000 Kč.
- Špatné určení kategorie jednotky. Chybné zařazení vede k nesprávnému rozsahu výkazů a může nesprávně vyloučit nebo zahrnout povinný audit.
Shrnutí
Účetní závěrka je nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.); střední a velké jednotky doplňují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Sestavuje se k rozvahovému dni, u kalendářního roku k 31. prosinci. U obchodních korporací ji nejvyšší orgán schvaluje do 6 měsíců od konce období (§ 181 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb.) a jednotky zapsané ve veřejném rejstříku ji zveřejňují ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. OSVČ závěrku řeší, jen pokud se stala účetní jednotkou (zápis do obchodního rejstříku, obrat nad 25 milionů Kč nebo dobrovolné rozhodnutí). Mimořádná závěrka se sestavuje při likvidaci, úpadku či zrušení společnosti. Souvislý výklad najdete v textu účetní závěrka.
Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi účetní závěrkou a účetní uzávěrkou?
Účetní uzávěrka je proces, kterým se na konci období uzavírají účetní knihy – zaúčtují se závěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a uzavřou účty. Účetní závěrka je naopak výsledný soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha), který z uzavřených knih vznikne. Podrobné srovnání nabízí text účetní uzávěrka.
Kdy se sestavuje účetní závěrka za rok 2025?
Řádná závěrka za rok 2025 se u jednotky účtující v kalendářním roce sestavuje k rozvahovému dni 31. 12. 2025. Vlastní zpracování (inventarizace, uzávěrkové operace, sestavení výkazů) probíhá zpravidla v prvních měsících roku 2026. U obchodní korporace pak musí být schválena do 30. 6. 2026 a zveřejněna nejpozději do 31. 12. 2026.
Sestavuje účetní závěrku i OSVČ s daňovou evidencí?
Ne. OSVČ, která vede pouze daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje paušálem, účetní závěrku nesestavuje. Povinnost vzniká, až když se OSVČ stane účetní jednotkou podle § 1 zákona č. 563/1991 Sb. – typicky při zápisu do obchodního rejstříku, po překročení obratu 25 milionů Kč (obrat podle zákona o DPH) za předchozí rok nebo při dobrovolném rozhodnutí vést účetnictví.
Co je mimořádná účetní závěrka?
Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému dni než k poslednímu dni běžného účetního období, když je nutné mimořádně uzavřít účetní knihy podle § 17 odst. 2 zákona. Typicky jde o den předcházející vstupu do likvidace, den zrušení společnosti bez likvidace nebo den předcházející účinnosti rozhodnutí o úpadku.
Do kdy se musí účetní závěrka zveřejnit?
Jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují závěrku založením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (§ 21a zákona č. 563/1991 Sb.). Auditované jednotky ji zveřejňují do 30 dnů od ověření auditorem a schválení příslušným orgánem, nejpozději však také do 12 měsíců od rozvahového dne.
Co hrozí za nezveřejnění účetní závěrky?
Finanční úřad může podle § 37a zákona o účetnictví uložit pokutu až 3 % hodnoty aktiv celkem (procentní sazba bez pevného stropu) a rejstříkový soud pořádkovou pokutu až 100 000 Kč podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. Opakované neplnění může vést až k řízení o zrušení korporace.
Musí malá s.r.o. mít audit účetní závěrky?
Od účetních období započatých 1. 1. 2026 se povinný audit týká jen středních a velkých účetních jednotek (zákon č. 316/2025 Sb.). Malá ani mikro s.r.o. tak povinný audit nemá, pokud jí jej neukládá zvláštní předpis nebo není subjektem veřejného zájmu. Audit si může nechat provést dobrovolně.