Ve zkratce: Externí účetní (na živnostenský list) i daňoví poradci jsou podle zákona č. 253/2008 Sb. (AML zákon) povinnými osobami. Velká novela č. 280/2024 Sb. spolu s vyhláškou č. 420/2024 Sb. (účinnou od 1. 2. 2025) zavedla povinnost oznámit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) kontaktní osobu podle § 22 – noví povinní do 30 dnů, změny do 15 dnů; osoby povinné již k 30. 12. 2024 měly termín do 10. 3. 2025. Dále platí identifikace klienta nad 1 000 EUR (§ 7), kontrola klienta od 15 000 EUR a u obchodního vztahu (§ 9) včetně zjištění skutečného majitele, písemný systém vnitřních zásad (§ 21) a hodnocení rizik (§ 21a), uchování dokumentace 10 let (§ 16) a oznámení podezřelého obchodu bez zbytečného odkladu (§ 18). Za nejzávažnější porušení hrozí pokuta až 10 000 000 Kč. Daňový poradce přitom oznamuje podezřelý obchod prostřednictvím Komory daňových poradců (§ 27), účetní přímo FAÚ.
Boj proti praní špinavých peněz se dávno netýká jen bank. Externí účetní, kteří poskytují služby na živnostenské oprávnění, a daňoví poradci patří mezi tzv. povinné osoby a musí plnit celou řadu preventivních povinností. Poslední velká novela AML zákona (č. 280/2024 Sb.) posílila kontrolu FAÚ nad nefinančním sektorem a od února 2025 přidala novou administrativní povinnost – oznámení kontaktní osoby. Tento přehled shrnuje, co konkrétně musí účetní a daňoví poradci v roce 2025 a 2026 splnit, jaké dokumenty vést a čemu se vyhnout, aby neriskovali pokutu v řádu milionů korun.
Kdo je podle AML zákona povinnou osobou a od kdy?
Povinnou osobou je podle § 2 AML zákona osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, dále daňový poradce podle zákona č. 523/1992 Sb. a auditor. Klíčové je slovo „externí": zaměstnaná (interní) účetní v pracovním poměru povinnou osobou není – povinnosti dopadají na toho, kdo účetnictví vede jako podnikatel pro klienty.
Základní povinnosti platí dlouhodobě; novela č. 280/2024 Sb. je z velké části účinná od 30. 12. 2024, přičemž samostatná povinnost oznámit kontaktní osobu je navázána na vyhlášku č. 420/2024 Sb. účinnou od 1. 2. 2025. Povinnou osobu poznáte podle toho, že poskytuje služby úplatně a soustavně; jednorázová bezplatná výpomoc příbuznému AML režimu nepodléhá.
Co přinesla novela od února 2025 (oznámení kontaktní osoby FAÚ)?
Novinkou, která se v roce 2025 dotkla prakticky všech účetních a daňových poradců, je povinnost oznámit FAÚ kontaktní osobu podle § 22 AML zákona. Kontaktní osobou musí být fyzická osoba s dostatečnou znalostí AML povinností dané firmy, schopná efektivně komunikovat s úřadem. U OSVČ jí zpravidla bývá sám podnikatel.
Oznámení se podává na předepsaném interaktivním formuláři podle vyhlášky č. 420/2024 Sb. (dostupném na formulare.fau.gov.cz) a odesílá se výhradně datovou schránkou povinné osoby. Novela zkrátila lhůty a rozšířila okruh oznamovaných údajů (jméno, pracovní zařazení, kontakt, dostupnost, typ povinné osoby). Pozor: i kdo kontaktní osobu oznámil před 1. 2. 2025, musel ji podle nových pravidel oznámit znovu.
| Situace | Lhůta pro oznámení FAÚ |
|---|---|
| Nově vzniklá povinná osoba | do 30 dnů (dříve 60) |
| Změna již oznámených údajů | do 15 dnů (dříve 30) |
| Osoby povinné již k 30. 12. 2024 | nejpozději do 10. 3. 2025 |
Zdroj: § 22 zákona č. 253/2008 Sb.; vyhláška č. 420/2024 Sb. Platí pro rok 2026.
Jak provést identifikaci a kontrolu klienta včetně skutečného majitele?
Jádrem AML prevence je poznání klienta. Zákon rozlišuje dva stupně náročnosti podle výše a povahy obchodu:
- Identifikace klienta (§ 7) – ověření totožnosti z dokladu (u fyzické osoby jméno, rodné číslo/datum narození, adresa, druh a číslo dokladu). Provádí se u jednorázového obchodu nad 1 000 EUR a vždy při vzniku obchodního vztahu, bez ohledu na částku. Bez ohledu na limit se identifikuje také třeba u výkupu použitého zboží bez dokladu k dalšímu prodeji.
- Kontrola klienta (§ 9) – hlubší prověření: zjištění účelu a povahy obchodu, skutečného majitele, vlastnické a řídící struktury, průběžné sledování vztahu a přezkum zdroje peněz. Provádí se od hodnoty 15 000 EUR, u politicky exponovaných osob, u osob z rizikových zemí a průběžně po celou dobu obchodního vztahu.
Skutečného majitele klienta si účetní ověří v evidenci skutečných majitelů. Zjistí-li přitom nesrovnalost mezi zápisem v evidenci a skutečným stavem, řeší ji v režimu zákona o evidenci skutečných majitelů (č. 37/2021 Sb.) – u daňového poradce s výhradou zákonné mlčenlivosti podle § 27 AML zákona. Míru kontroly je nutné odstupňovat podle rizika (běžná, zjednodušená, zesílená).
Co musí obsahovat systém vnitřních zásad a jak dlouho uchovávat dokumentaci?
Povinná osoba, na kterou se nevztahuje výjimka pro drobné fyzické osoby, musí mít písemně zpracovaný systém vnitřních zásad (§ 21) i hodnocení rizik (§ 21a). Jde o interní dokument popisující postupy identifikace a kontroly, demonstrativní výčet znaků podezřelého obchodu, způsob uchovávání dokladů, určení odpovědné osoby a pravidla školení pracovníků. Tento AML „systém vnitřních zásad" je třeba odlišit od whistleblowingového vnitřního oznamovacího systému podle zákona č. 171/2023 Sb., který se týká zaměstnavatelů s 50+ zaměstnanci – jde o dvě různé povinnosti.
Veškeré dokumenty a údaje získané při identifikaci a kontrole klienta se uchovávají 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu (§ 16). Sem patří kopie dokladů, záznamy o kontrole, hodnocení rizika klienta i dokumentace k podaným oznámením.
Jak a komu oznámit podezřelý obchod (a čím se liší daňový poradce)?
Zjistí-li povinná osoba podezřelý obchod – například nelogické toky peněz, snahu skrýt skutečného majitele nebo transakce bez ekonomického smyslu – musí jej oznámit bez zbytečného odkladu (§ 18). Zde je zásadní rozdíl v postavení obou profesí:
- Účetní (živnostník) oznamuje podezřelý obchod přímo Finančnímu analytickému úřadu.
- Daňový poradce (stejně jako advokát) je chráněn profesní mlčenlivostí a oznámení podává prostřednictvím Komory daňových poradců ČR podle § 27; Komora oznámení přezkoumá a postoupí FAÚ. Podle přehledu Komory jde o zcela výjimečnou, nikoli rutinní situaci – ročně jde jen o jednotky oznámení.
Mlčenlivost podle § 27 se nevztahuje na situace, kdy je poradce zapojen do samotného praní peněz. Po podání oznámení může FAÚ nařídit odklad splnění příkazu klienta (§ 20), aby stihl transakci prověřit. O podaném oznámení nesmí povinná osoba klienta informovat (zákaz „tipování").
Jaké hrozí sankce za porušení AML povinností?
Přestupky projednává FAÚ (u daňových poradců ve spolupráci s Komorou). Horní hranice pokut se liší podle typu porušení – nejvyšší sazby (až 10 000 000 Kč) dopadají na kvalifikovaná a opakovaná porušení, méně závažná porušení mají nižší strop.
| Porušení | Ustanovení | Horní hranice pokuty |
|---|---|---|
| Neprovedení identifikace nebo kontroly klienta | § 44 | až 10 000 000 Kč (u kvalifikovaných forem) |
| Chybějící systém vnitřních zásad / hodnocení rizik, selhání prevence | § 48 | až 10 000 000 Kč |
| Neoznámení podezřelého obchodu (§ 18) | § 46 | až 5 000 000 Kč (u závažných a opakovaných více) |
| Neoznámení kontaktní osoby FAÚ (§ 22) | § 45 | až 10 000 000 Kč |
Zdroj: § 44 až 48 zákona č. 253/2008 Sb. Platí pro rok 2026.
Hranice 10 mil. Kč je nejčastěji zmiňovaným stropem u nejzávažnějších přestupků; běžné pochybení při identifikaci má strop nižší, u soustavného či opakovaného porušování naopak zákon připouští sankce ještě přísnější. FAÚ v praxi zohledňuje závažnost, míru zavinění a součinnost.
Na obzoru je navíc evropský AML balíček – nařízení EU 2024/1624 (AMLR) a nový Úřad EU pro boj proti praní peněz (AMLA) se sídlem ve Frankfurtu. Nařízení se má přímo aplikovat od 10. 7. 2027, takže některé národní povinnosti se dále změní. K 10. 7. 2026 zůstává rozhodující platné české znění AML zákona.
Časté chyby
- Domněnka, že se AML netýká „malé" účetní. Povinnou osobou je každý externí účetní na živnost bez ohledu na velikost. Interní zaměstnanec povinnou osobou není.
- Neoznámení kontaktní osoby FAÚ. Řada účetních termín 10. 3. 2025 přehlédla; jde o samostatný přestupek s pokutou až 10 mil. Kč (§ 45).
- Formulář poslaný e-mailem. Oznámení kontaktní osoby lze podat výhradně datovou schránkou na předepsaném formuláři.
- Chybějící nebo formální systém vnitřních zásad. „Šablona ze šuplíku" bez hodnocení rizik konkrétní praxe u kontroly neobstojí.
- Skartace dokladů po 5 letech. AML uchovávací lhůta je 10 let, delší než účetní lhůty; skartace dřív je porušením § 16.
- Daňový poradce oznamující přímo FAÚ. Poradce podává oznámení přes Komoru daňových poradců (§ 27), ne napřímo.
- Informování klienta o podaném oznámení. Zákaz tipování platí striktně – prozrazení je samostatné porušení.
Shrnutí
Externí účetní a daňoví poradci jsou plnohodnotnými povinnými osobami podle AML zákona č. 253/2008 Sb. Od 1. 2. 2025 přibyla povinnost oznámit FAÚ kontaktní osobu (§ 22) na předepsaném formuláři datovou schránkou, s termínem do 10. 3. 2025 pro dříve povinné osoby. Trvale platí identifikace klienta nad 1 000 EUR (§ 7), kontrola klienta od 15 000 EUR a u obchodních vztahů se zjištěním skutečného majitele (§ 9), písemný systém vnitřních zásad a hodnocení rizik (§ 21, § 21a), uchování dokumentace 10 let (§ 16) a oznámení podezřelého obchodu bez zbytečného odkladu (§ 18) – u daňového poradce přes Komoru (§ 27). Za nejzávažnější porušení hrozí pokuty až 10 000 000 Kč. Kdo má aktualizovaný systém vnitřních zásad, oznámenou kontaktní osobu a pořádek v dokumentaci, případnou kontrolu FAÚ zvládne bez potíží.
Často kladené otázky
Musí kontaktní osobu FAÚ oznámit i účetní OSVČ bez zaměstnanců?
Ano. Povinnost podle § 22 AML zákona platí pro každou externí účetní i daňového poradce bez ohledu na velikost, a to i když poskytují jen jednorázové služby. U OSVČ bývá kontaktní osobou sám podnikatel. Oznámení se podává datovou schránkou na formuláři podle vyhlášky č. 420/2024 Sb.
Vztahuje se AML zákon i na interní účetní v pracovním poměru?
Ne. Povinnou osobou je pouze externí účetní podnikající na živnostenské oprávnění nebo daňový poradce. Účetní zaměstnaná v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele povinnou osobou není a AML povinnosti plní za ni její zaměstnavatel, pokud sám je povinnou osobou.
Jak dlouho musím uchovávat AML dokumentaci ke klientovi?
Deset let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu (§ 16 AML zákona). Tato lhůta je delší než běžné účetní a daňové archivační lhůty, proto doklady o identifikaci a kontrole klienta neskartujte dříve.
Komu oznamuje podezřelý obchod daňový poradce?
Daňový poradce podává oznámení podezřelého obchodu prostřednictvím Komory daňových poradců ČR podle § 27 AML zákona, nikoli přímo FAÚ. Komora oznámení přezkoumá a postoupí Finančnímu analytickému úřadu. Účetní naproti tomu oznamuje přímo FAÚ.
Jaká pokuta hrozí za nesplnění AML povinností?
Podle typu porušení – například za neprovedení identifikace klienta (§ 44), chybějící systém vnitřních zásad (§ 48) nebo neoznámení kontaktní osoby (§ 45) – hrozí u nejzávažnějších přestupků pokuta až 10 000 000 Kč. Neoznámení podezřelého obchodu (§ 46) má strop 5 000 000 Kč, u opakovaných či soustavných porušení může být sankce vyšší. Přestupky projednává FAÚ.
Je AML systém vnitřních zásad totéž co vnitřní oznamovací systém pro whistleblowing?
Ne, jde o dvě odlišné povinnosti. Systém vnitřních zásad podle § 21 AML zákona popisuje postupy prevence praní peněz. Vnitřní oznamovací systém podle zákona č. 171/2023 Sb. (whistleblowing) se týká zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci a řeší přijímání oznámení o protiprávním jednání. Účetní firma může podléhat oběma zároveň.