Ve zkratce: Účetní závěrku musíte uložit do sbírky listin veřejného rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (u auditovaných jednotek do 30 dnů od ověření auditorem a schválení příslušným orgánem). Závěrku za rok 2025 tedy běžně zveřejníte do 31. 12. 2026. Povinnost ukládá § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Za nezveřejnění hrozí pokuta od finančního úřadu až 3 % hodnoty aktiv (§ 37a zákona o účetnictví) a pořádková pokuta rejstříkového soudu až 100 000 Kč (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb.).
Zveřejnění účetní závěrky je jedna z nejčastěji opomíjených povinností českých firem, přitom její nesplnění bývá levné odložit a draze zaplatit. Tento návod vás krok za krokem provede tím, kdo závěrku zveřejňuje, jaké dokumenty patří do sbírky listin, jaké jsou přesné lhůty pro rok 2026 a jak podání reálně provést přes datovou schránku zdarma.
Kdo má povinnost zveřejnit účetní závěrku?
Povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin má každá účetní jednotka, která se zapisuje do veřejného rejstříku, případně té povinnost ukládá zvláštní zákon. Vyplývá to z § 21a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve spojení s § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
Konkrétně se to týká zejména:
- obchodních korporací – společností s ručením omezeným (s. r. o.), akciových společností (a. s.), veřejných obchodních společností a komanditních společností,
- družstev (jde o samostatný typ korporace, nikoli o obchodní společnost),
- spolků, ústavů, nadací a nadačních fondů zapsaných ve spolkovém či nadačním rejstříku,
- společenství vlastníků jednotek (SVJ) zapsaných v rejstříku SVJ,
- obecně prospěšných společností a dalších subjektů zapsaných ve veřejných rejstřících.
Povinnost nezávisí na tom, zda jste měli zisk nebo ztrátu, ani na tom, zda jste vyvíjeli činnost. Zveřejnit musí i firma, která nepodnikala a sestavila „nulovou" závěrku. Povinnost trvá po celou dobu existence zapsaného subjektu.
Naopak fyzické osoby (OSVČ), které vedou daňovou evidenci nebo uplatňují výdajové paušály a nejsou zapsány ve veřejném rejstříku, povinnost zveřejnění ve sbírce listin nemají. Pokud je ale OSVČ zapsána v obchodním rejstříku a vede účetnictví, povinnost ji stíhá také.
Co přesně se zveřejňuje ve sbírce listin?
Do sbírky listin se ukládá účetní závěrka v rozsahu, v jakém ji účetní jednotka sestavuje. Podle kategorie účetní jednotky a podle toho, zda má povinný audit, se rozsah liší.
| Dokument | Kdo zveřejňuje |
|---|---|
| Rozvaha (bilance) | Všechny účetní jednotky |
| Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) | Všechny účetní jednotky; mikro a malé neauditované jednotky jej zveřejňovat nemusejí |
| Příloha v účetní závěrce | Všechny účetní jednotky |
| Přehled o peněžních tocích (cash flow) | Střední a velké účetní jednotky |
| Přehled o změnách vlastního kapitálu | Střední a velké účetní jednotky |
| Výroční zpráva | Účetní jednotky s povinným auditem |
| Zpráva auditora (výrok) | Účetní jednotky s povinným auditem |
| Zpráva o vztazích | Účetní jednotky, kterých se týká (propojené osoby) |
Zdroj: § 18, § 21 a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; rozsah dle kategorie účetní jednotky (§ 1b zákona o účetnictví), stav pro účetní období roku 2026.
Mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu mohou zveřejnit závěrku ve zjednodušeném rozsahu a nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. To je úleva, kterou zákon o účetnictví dává nejmenším firmám, aby do veřejného rejstříku neuvolňovaly citlivé údaje o nákladech a výnosech.
Od roku 2026 navíc došlo k důležité změně okruhu auditovaných subjektů. Novelou zákonem č. 316/2025 Sb. se povinný audit zúžil jen na střední a velké účetní jednotky – kategorie „malé auditované účetní jednotky" zaniká a malé i mikro firmy z povinného auditu vypadávají (mohou si ho nechat provést dobrovolně). To platí pro účetní období započatá od 1. 1. 2026. Pokud tedy vaše firma dosud audit potřebovala jen kvůli překročení dvou ze tří kritérií malé účetní jednotky, podívejte se, zda se vás povinný audit ještě týká. Podrobnosti k sestavení a schválení závěrky najdete v článku o účetní závěrce.
Do kdy musím účetní závěrku zveřejnit? (lhůty 2026)
Lhůty pro zveřejnění stanoví § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Rozlišují se podle toho, zda jednotka podléhá povinnému auditu.
| Typ účetní jednotky | Lhůta pro zveřejnění |
|---|---|
| S povinným auditem | Do 30 dnů od splnění obou podmínek (ověření auditorem a schválení příslušným orgánem), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne – a to i tehdy, pokud závěrka nebyla schválena |
| Bez povinného auditu | Nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne |
Zdroj: § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stav 2026.
Rozvahový den je u většiny firem 31. 12. (poslední den účetního období). Pro běžnou závěrku za kalendářní rok 2025 platí:
- nejzazší termín zveřejnění je 31. 12. 2026,
- u auditované firmy, jejíž valná hromada schválila závěrku například 30. 6. 2026 a auditor vydal výrok 15. 4. 2026, běží 30denní lhůta od pozdějšího z obou okamžiků, tj. od 30. 6. 2026, a závěrka má být zveřejněna do 30. 7. 2026.
Klíčové je, že 12měsíční lhůta platí i bez schválení závěrky. Pokud valná hromada závěrku neschválí (nebo se vůbec nesejde), nezbavuje vás to povinnosti ji do roka zveřejnit. V takovém případě se závěrka uloží do sbírky listin s informací, že nebyla schválena, a po jejím schválení se uloží znovu.
Modelový příklad: s. r. o. bez auditu za rok 2025
Společnost ABC s. r. o. má účetní období shodné s kalendářním rokem. Rozvahový den je 31. 12. 2025. Firma není auditovaná. Účetní závěrku sestavila v březnu 2026, valná hromada ji schválila 20. 5. 2026.
- Povinnost zveřejnění: do 31. 12. 2026 (12 měsíců od rozvahového dne).
- Doporučení: nečekat na poslední chvíli a uložit závěrku do sbírky listin krátce po schválení valnou hromadou, ideálně spolu s podáním daňového přiznání.
Jak zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin (krok za krokem)
Zveřejnění je bezplatné a u většiny firem proběhne celé elektronicky. Máte v zásadě dvě hlavní cesty: podat dokumenty přímo rejstříkovému soudu, nebo využít finanční úřad jako prostředníka.
Cesta A: Přímo rejstříkovému soudu (sbírka listin)
- Připravte dokumenty v PDF. Každý dokument musí být samostatný soubor ve formátu PDF, zpravidla do velikosti 10 MB. Skenované dokumenty musí být čitelné.
- Odešlete podání rejstříkovému soudu. Listiny se zakládají do sbírky listin u příslušného krajského (v Praze městského) soudu, který vede rejstřík. Nejjednodušší je odeslat je z datové schránky firmy nebo přes online podání na portálu or.justice.cz.
- Přiložte krátký průvodní dopis s identifikací firmy (název, IČO) a uvedením, jaké listiny zakládáte a za které účetní období.
- Soud listiny založí do sbírky listin a zpřístupní je veřejně přes Veřejný rejstřík a Sbírku listin. Za založení listin do sbírky se neplatí soudní poplatek.
Cesta B: Přes finanční úřad (společně s daňovým přiznáním)
Poplatníci daně z příjmů právnických osob mohou splnit zveřejnění prostřednictvím správce daně. Při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob lze určit, že příslušná účetní závěrka (nebo její část) má být předána rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin. Tuto možnost upravuje § 21a odst. 4 zákona o účetnictví ve spojení s daňovým řádem.
Postup je jednoduchý: v elektronickém formuláři přiznání (přes portál MOJE daně / EPO) zaškrtnete, že přílohou je účetní závěrka určená ke zveřejnění, a finanční úřad ji přepošle soudu. Pozor: tato cesta funguje jen pro dokumenty tvořící součást daňového přiznání a v rozsahu, který přiznání obsahuje. Výroční zprávu nebo zprávu auditora si tak zpravidla budete muset založit do sbírky listin samostatně.
Tip: I když podáte závěrku přes finanční úřad, ověřte si po několika týdnech na or.justice.cz, že se listina ve sbírce skutečně objevila. Za splnění povinnosti odpovídáte vy, ne úřad.
Jaká je pokuta za nezveřejnění účetní závěrky?
Nezveřejnění účetní závěrky může postihnout dvě různé autority nezávisle na sobě – finanční úřad i rejstříkový soud. V krajním případě hrozí dokonce zrušení společnosti.
| Sankce | Výše | Právní základ |
|---|---|---|
| Pokuta finančního úřadu | až 3 % hodnoty aktiv celkem | § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví |
| Pořádková pokuta rejstříkového soudu | až 100 000 Kč | § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících |
| Zrušení společnosti (i bez likvidace) | – | § 105a zákona č. 304/2013 Sb. (nezaložení závěrek za dvě po sobě jdoucí období) |
Zdroj: § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; § 104 a § 105a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, stav 2026.
Pokuta finančního úřadu ve výši až 3 % hodnoty aktiv se počítá z hodnoty aktiv celkem (úhrn aktiv v netto ocenění zjištěný z rozvahy) za účetní období, ve kterém k porušení povinnosti došlo. Pro firmu s aktivy 10 milionů Kč jde tedy teoreticky až o 300 000 Kč. Jde o horní hranici – správce daně výši pokuty zvažuje podle závažnosti a délky prodlení.
Pořádkovou pokutu až 100 000 Kč ukládá rejstříkový soud podle § 104 zákona o veřejných rejstřících, typicky poté, co firmu nejprve vyzve k nápravě a ta na výzvu nereaguje. Soud může pokutu uložit i opakovaně.
Zrušení společnosti je nejvážnější důsledek. Podle § 105a zákona o veřejných rejstřících rejstříkový soud korporaci vyzve, aby ve lhůtě 1 měsíce založila všechny chybějící závěrky, pokud nezaložila do sbírky listin účetní závěrky nejméně za dvě po sobě jdoucí účetní období. Nereaguje-li korporace na výzvu (nebo nelze-li jí výzvu doručit), může soud zahájit řízení o jejím zrušení, a to i bez likvidace. Jde o reálnou hrozbu, nikoli teoretickou – rejstříkové soudy v posledních letech tato řízení vedou aktivněji.
Pozor: soudy vymáhají povinnost přísněji
Od roku 2025 rejstříkové soudy díky automatizovanému monitoringu sledují plnění povinnosti zveřejnit závěrku průběžně a zahajují řízení o pokutě i o zrušení korporace častěji a z moci úřední. Spoléhat na to, že „si toho nikdo nevšimne", už dnes nedává smysl – chybějící závěrka je ve veřejném rejstříku okamžitě patrná komukoli, včetně obchodních partnerů a bank.
Nejčastější chyby při zveřejnění účetní závěrky
- Záměna „uložení do sbírky listin" se „založením do spisu". Daňové přiznání podané finančnímu úřadu samo o sobě neznamená zveřejnění – musíte aktivně určit, že závěrka má jít do sbírky listin, nebo ji založit přímo u soudu.
- Zveřejnění jen rozvahy bez přílohy. Příloha k účetní závěrce je její povinnou součástí a do sbírky listin patří vždy.
- Opomenutí závěrek za minulé roky. Pokud jste zveřejnění v minulosti zanedbali, doplňte chybějící roky zpětně – riziko zrušení společnosti se týká právě dvou a více nezveřejněných období.
- Spoléhání na účetní bez kontroly. Za splnění povinnosti odpovídá statutární orgán firmy. Vždy si po podání ověřte na or.justice.cz, že je listina skutečně ve sbírce.
- Nečitelný nebo příliš velký soubor. Dokument musí být v PDF, čitelný a zpravidla do 10 MB; jinak ho soud nemusí přijmout.
Shrnutí
Účetní závěrku musí do sbírky listin veřejného rejstříku uložit každá účetní jednotka zapsaná ve veřejném rejstříku – od s. r. o. přes spolky až po SVJ. Lhůta je 12 měsíců od rozvahového dne (u auditovaných jednotek 30 dnů od ověření a schválení), takže závěrku za rok 2025 zveřejníte nejpozději do 31. 12. 2026. Podání je zdarma a nejjednodušší cestou je datová schránka nebo finanční úřad spolu s daňovým přiznáním. Nezveřejnění se prodraží: finanční úřad může uložit pokutu až 3 % aktiv, soud až 100 000 Kč a při opakovaném prodlení hrozí i zrušení firmy. S rostoucím automatizovaným dohledem rejstříkových soudů se vyplatí povinnost splnit včas a kontrolovat, že je závěrka ve sbírce skutečně vidět.
Často kladené otázky
Do kdy musím zveřejnit účetní závěrku za rok 2025?
Nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, tedy u kalendářního roku do 31. 12. 2026. Pokud máte povinný audit, platí kratší lhůta 30 dnů od okamžiku, kdy je závěrka ověřena auditorem a zároveň schválena příslušným orgánem (nejpozději však opět do 12 měsíců). Lhůty stanoví § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Musí zveřejnit závěrku i firma, která nepodnikala?
Ano. Povinnost zveřejnění se vztahuje na každou účetní jednotku zapsanou ve veřejném rejstříku bez ohledu na to, zda měla příjmy nebo vyvíjela činnost. I „spící" firma s nulovou závěrkou ji musí uložit do sbírky listin, jinak jí hrozí pokuta a v krajním případě zrušení.
Kolik stojí zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin?
Zveřejnění je bezplatné. Za založení listin do sbírky listin neplatíte žádný soudní poplatek. Pokud podáte závěrku přes datovou schránku nebo společně s daňovým přiznáním přes portál MOJE daně, nevzniknou vám ani žádné další náklady.
Jak se účetní závěrka zveřejňuje – elektronicky, nebo papírově?
Standardně elektronicky. Dokumenty se připraví v PDF (zpravidla do 10 MB) a odešlou se rejstříkovému soudu z datové schránky firmy nebo přes online podání na or.justice.cz. Alternativně lze určit, aby závěrku předal soudu finanční úřad spolu s daňovým přiznáním k dani z příjmů právnických osob.
Jaká hrozí pokuta, když závěrku nezveřejním?
Finanční úřad může podle § 37a zákona o účetnictví uložit pokutu až 3 % z hodnoty aktiv celkem (úhrn aktiv v netto ocenění z rozvahy). Rejstříkový soud může podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. uložit pořádkovou pokutu až 100 000 Kč. Při nezveřejnění závěrek za dvě po sobě jdoucí období a nereagování na výzvy soudu hrozí podle § 105a téhož zákona dokonce zrušení společnosti.
Mohu zveřejnit závěrku přes finanční úřad?
Ano. Poplatníci daně z příjmů právnických osob mohou při podání daňového přiznání určit, že příslušná účetní závěrka má být předána rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin. Týká se to ale jen dokumentů, které jsou součástí daňového přiznání – výroční zprávu či zprávu auditora si zpravidla musíte založit do sbírky listin samostatně.