Povinný audit účetní závěrky: kritéria od 2026

Ve zkratce: Od účetních období započatých 1. 1. 2026 mají podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. povinný audit zejména střední a velké účetní jednotky; výjimkou jsou vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a zvláštní situace podle § 20 odst. 2. Malé a mikro jednotky už audit nemají jen kvůli své velikosti, ale povinnost jim může uložit zvláštní předpis.

Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb., vyhlášený ve Sbírce zákonů 2. 9. 2025) výrazně zúžila okruh firem, které musejí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pro velkou část malých společností s ručením omezeným i menších akciových společností tak povinný audit od roku 2026 končí. Tento průvodce vysvětluje, kdo audit nově musí mít, podle jakých kritérií se to posuzuje, od kdy nová pravidla platí a na co si dát pozor u účetních období započatých ještě v roce 2025.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

Kdo musí mít od roku 2026 povinný audit?

Ve zkratce: Povinný audit účetní závěrky mají od účetních období započatých 1. 1. 2026 zejména střední a velké účetní jednotky. Zákon však z velkých vylučuje vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; audit může také vyžadovat zvláštní předpis a § 20 odst. 2 stanoví výjimky pro některé závěrky v insolvenčním řízení.

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem upravuje § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. tento paragraf zásadně zjednodušila: povinnost auditu nově navázala přímo na velikostní kategorii účetní jednotky. Audit tedy musí mít:

• velká účetní jednotka – s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
• střední účetní jednotka – zpravidla, s výjimkami podle § 20 odst. 2,
• subjekt veřejného zájmu – podle § 1b odst. 5 se vždy považuje za velkou účetní jednotku (typicky banka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna nebo emitent cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu),
• malá a mikro účetní jednotka – povinný audit nemá jen z důvodu velikosti; ověření může vyžadovat zvláštní právní předpis.

Podle § 20 odst. 2 se ani u jinak povinně auditovaných jednotek neauditují některé závěrky během konkursu, při schválení reorganizačního plánu nebo po zrušení konkursu pro nedostatek majetku; vždy záleží na podmínkách konkrétního ustanovení.

Klíčová změna spočívá v tom, že zaniká samostatná kategorie „malá auditovaná účetní jednotka". Do konce roku 2025 musely i malé jednotky (a u akciových společností dokonce při splnění jediného kritéria) povinně do auditu. Pro základní pravidlo § 20 rozhoduje zařazení mezi střední nebo velké účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví; zvláštní předpisy a zákonné výjimky je třeba posoudit zvlášť.

To, do jaké velikostní kategorie firma patří, podrobně rozebírá samostatný text kategorie účetních jednotek. Pro běžnou obchodní společnost je rozhodující hranice mezi malou a střední jednotkou; případné výjimky a zvláštní předpisy je nutné posoudit samostatně.

Jaká jsou kritéria povinného auditu od roku 2026?

Ve zkratce: Audit zpravidla vzniká jednotce, která se zařadí jako střední nebo velká, tj. ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech překročí alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot malé jednotky: aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců (§ 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb.). Zohledněte zákonné výjimky a případnou povinnost podle zvláštního předpisu.

Protože povinný audit od roku 2026 sleduje hranici mezi malou a střední účetní jednotkou, posuzují se tatáž tři kritéria, podle kterých se účetní jednotky kategorizují. Hranice malé jednotky (tedy strop, jehož překročení posouvá firmu mezi střední jednotky s povinným auditem) jsou tyto:

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., stav k roku 2026.

Pro zařazení do kategorie platí pravidlo „alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech" (§ 1e zákona o účetnictví). Jakmile účetní jednotka ke dvěma po sobě jdoucím rozvahovým dnům překročí alespoň dvě z těchto tří hodnot, stává se od následujícího účetního období střední jednotkou – a tím jí vzniká povinný audit. Stejně tak musí firma dvě po sobě jdoucí období hodnoty nepřekračovat, aby se vrátila zpět mezi malé jednotky a povinný audit jí zanikl.

Pro úplnost uvádíme i nové limity všech čtyř velikostních kategorií, neboť právě z nich povinný audit vychází:

Zdroj: § 1b a § 20 zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro běžné zařazení platí splnění 2 ze 3 kritérií ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Stav k roku 2026. Subjekt veřejného zájmu je vždy velkou jednotkou; zvláštní předpis může uložit audit i malé jednotce. Z velkých zákon vyjímá vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu.

Peněžní limity (aktiva a čistý obrat) novela proti dřívějšímu stavu zvýšila zhruba o čtvrtinu kvůli inflaci, hraniční počet zaměstnanců (10/50/250) zůstal beze změny.

Co se změnilo oproti pravidlům do konce roku 2025?

Ve zkratce: Do konce roku 2025 platila pro povinný audit samostatná kritéria – aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč a 50 zaměstnanců – přičemž akciovým společnostem stačilo překročit jedno kritérium a ostatním firmám dvě. Od roku 2026 se základní pravidlo auditu váže na kategorii střední/velké jednotky a samostatná auditní kritéria mizí; zvláštní předpisy a výjimky § 20 zůstávají.

Pravidla povinného auditu do účetních období započatých před 1. 1. 2026 fungovala odlišně. Audit byl navázán na vlastní, nižší hodnoty a rozlišoval podle právní formy:

Zdroj: § 20 zákona č. 563/1991 Sb. ve znění do 31. 12. 2025 a ve znění zákona č. 316/2025 Sb. od 1. 1. 2026.

Dvě nejvýznamnější změny:

• Zrušení přísnějšího pravidla pro akciové společnosti. Dříve stačilo, aby a.s. dosáhla či překročila byť jen jedno ze tří kritérií, a musela do auditu. Toto pravidlo pro akciové společnosti od roku 2026 mizí – i akciová společnost je nově posuzována podle velikostní kategorie.
• Zvýšení rozhodných hodnot. Hranice, od které audit vzniká, se posouvá z aktiv 40 mil. Kč na strop malé jednotky 120 mil. Kč a z obratu 80 mil. Kč na 240 mil. Kč. Mnoho středně velkých firem tak povinnosti auditu zbavuje.

Souvislosti celé novely (číslo zákona, data vyhlášení a dělenou účinnost) shrnuje text novela zákona o účetnictví 2026.

Od kdy nová pravidla auditu platí?

Ve zkratce: Zúžení povinného auditu se použije na účetní období započatá od 1. 1. 2026. Pro období započatá ještě v roce 2025 (zejména závěrku za rok 2025) platí stará pravidla – malé jednotky a akciové společnosti, které splní původní podmínky, musejí audit ještě mít.

Hlavní účinnost novely č. 316/2025 Sb. nastala 1. 1. 2026, účinnost je ale dělená. To je u tématu auditu zásadní rozdíl:

• Zvýšené limity kategorizace (mikro/malá/střední/velká) nabyly účinnosti už dnem následujícím po vyhlášení, tedy 3. 9. 2025, a podle přechodných ustanovení se použijí už pro účetní období započatá v roce 2024.
• Nový rozsah povinného auditu se podle přechodných ustanovení uplatní až na účetní období započatá od 1. 1. 2026.

V praxi to znamená, že závěrka za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025), kterou firmy zpracovávají v roce 2026, se posuzuje podle starých pravidel auditu. Malá účetní jednotka nebo akciová společnost, která za rok 2025 splní původní podmínky (aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, 50 zaměstnanců v příslušném počtu kritérií), tak musí mít závěrku za rok 2025 ještě ověřenou auditorem. Teprve závěrka za období započaté 1. 1. 2026 a později se řídí novými, mírnějšími pravidly.

Modelový příklad: malá s.r.o. na hranici auditu

Společnost s ručením omezeným účtuje v kalendářním roce a za roky 2024 a 2025 vykázala aktiva 60 mil. Kč, obrat 150 mil. Kč a 35 zaměstnanců. Podle nových kategorizačních limitů jde o malou účetní jednotku – nepřekračuje totiž ani jeden ze tří nových stropů malé jednotky (aktiva 60 < 120 mil. Kč, obrat 150 < 240 mil. Kč, 35 zaměstnanců < 50), takže nedosáhne ani na 2 ze 3 hodnot potřebných pro posun mezi střední jednotky.

• Závěrka za rok 2025: posuzuje se podle starých auditních pravidel. Firma překračuje 2 ze 3 starých kritérií (aktiva 60 > 40 mil. Kč a obrat 150 > 80 mil. Kč – tedy dvě kritéria), proto musí mít závěrku za rok 2025 ještě ověřenou auditorem.
• Závěrka za rok 2026: firma je malou jednotkou, povinný audit jí zaniká. Audit už nepotřebuje, ledaže si jej zvolí dobrovolně nebo jej vyžaduje banka či společník.

Modelový příklad: malá akciová společnost

Akciová společnost vykázala za roky 2024 a 2025 aktiva 50 mil. Kč, obrat 30 mil. Kč a 20 zaměstnanců.

• Do roku 2025: jako a.s. jí stačilo překročit jediné kritérium (aktiva 50 > 40 mil. Kč), proto musela mít závěrku za rok 2025 ověřenou auditorem.
• Od roku 2026: zvláštní přísnější pravidlo pro a.s. zaniká. Firma je malou jednotkou, a povinný audit jí proto od období započatého 2026 odpadá.

Kdo musí mít audit, i když je malou jednotkou?

Ve zkratce: Malá nebo mikro účetní jednotka může mít povinný audit podle zvláštního právního předpisu. Subjekt veřejného zájmu, například banka nebo pojišťovna, se pro účely kategorizace vždy považuje za velkou účetní jednotku (§ 1b odst. 5).

Zúžení auditu podle § 20 nevylučuje povinnost podle jiného předpisu. Rozlišujte zejména:

• subjekty veřejného zájmu – banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti a emitenti cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu EU; jsou vždy zařazeny jako velké účetní jednotky,
• jednotky, kterým povinný audit ukládá zvláštní právní předpis (například některé subjekty čerpající veřejnou podporu, vybrané neziskové organizace nebo společnosti podle požadavků sektorové regulace).

Nad rámec zákona může audit fakticky vyžadovat i banka při poskytnutí úvěru, mateřská společnost v rámci skupiny nebo společenská smlouva či stanovy. To už ale není povinný audit ze zákona, nýbrž smluvní či dobrovolné ověření.

Co znamená audit a jak probíhá?

Ve zkratce: Audit je nezávislé ověření účetní závěrky statutárním auditorem zapsaným u Komory auditorů ČR. Výstupem je zpráva auditora s výrokem, zda závěrka podává věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace jednotky.

Audit účetní závěrky provádí statutární auditor nebo auditorská společnost podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech. Auditor není „kontrolor z finančního úřadu" – jeho úkolem je nezávisle ověřit, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy. Audit zpravidla zahrnuje:

1. plánování – poznání jednotky, jejího prostředí a vnitřního kontrolního systému,
2. prověrku – testy věcné správnosti, ověření zůstatků účtů, inventarizace, ocenění majetku a závazků,
3. vyhodnocení – posouzení účetních metod a souladu s předpisy,
4. zprávu auditora – písemný výstup s výrokem.

Auditor může vydat výrok bez výhrad, s výhradou, záporný výrok nebo výrok odmítnout. Auditovaná jednotka má navíc povinnost sestavit výroční zprávu a ověřená účetní závěrka i zpráva auditora se zakládají do sbírky listin veřejného rejstříku.

Časté chyby u povinného auditu

• Záměna kategorizačních a auditních pravidel v přechodném období. Zvýšené limity kategorizace platí už pro období započatá v roce 2024, ale nová auditní pravidla až pro období započatá od 1. 1. 2026. Závěrka za rok 2025 se proto pro audit posuzuje ještě podle starých pravidel.
• Domněnka, že akciová společnost už audit nikdy nepotřebuje. Od roku 2026 mizí přísnější pravidlo pro a.s., ale střední a velká společnost audit zpravidla potřebuje; zohledněte výjimky podle § 20.
• Posuzování jen jednoho roku. Pro zařazení do kategorie (a tím i vznik nebo zánik auditu) je nutné splnit hodnoty ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech, nikoli jen v jednom roce.
• Opomenutí subjektů veřejného zájmu. Subjekt veřejného zájmu se podle § 1b odst. 5 vždy zařadí mezi velké jednotky bez ohledu na dosažené velikostní hodnoty.
• Záměna povinného a dobrovolného auditu. Audit vyžadovaný bankou nebo společenskou smlouvou není povinný audit ze zákona; jeho rozsah a podmínky se řídí dohodou.

Shrnutí

Od účetních období započatých 1. 1. 2026 mají povinný audit podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. zejména střední a velké účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; povinnost může také uložit zvláštní předpis a § 20 odst. 2 vyjímá některé závěrky v insolvenčním řízení. Běžnou hranicí mezi malou a střední jednotkou jsou aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců; platí pravidlo dvou ze tří hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Subjekt veřejného zájmu se považuje za velkou jednotku bez ohledu na tyto prahy. Pozor na přechodné období: závěrka za rok 2025 se pro audit posuzuje ještě podle starých pravidel. Podrobnosti vysvětluje článek o kategoriích účetních jednotek.

Často kladené otázky

Kdo musí mít od roku 2026 povinný audit?

Podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. jej mají zejména střední a velké účetní jednotky. Výjimkou jsou vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a některé závěrky v insolvenčním řízení. Subjekty veřejného zájmu se podle § 1b odst. 5 vždy považují za velké jednotky. Malé a mikro jednotky audit nemají jen z důvodu své velikosti, ale může jim jej uložit zvláštní předpis.

Jaká jsou kritéria povinného auditu v roce 2026?

Audit má jednotka zařazená jako střední nebo velká, tedy ta, která ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech překročí alespoň dvě ze tří hraničních hodnot malé jednotky: aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců (§ 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb.). Samostatná auditní kritéria 40 / 80 mil. Kč platná do roku 2025 se už nepoužijí.

Musí mít malá s.r.o. od roku 2026 audit?

Malá společnost s ručením omezeným od účetních období započatých 1. 1. 2026 nemá audit jen z důvodu své velikosti. Povinnost jí však může uložit zvláštní předpis. Pokud by se stala subjektem veřejného zájmu, zákon ji automaticky zařadí mezi velké účetní jednotky. Závěrku za rok 2025 ještě může mít povinně auditovanou podle starých kritérií.

Platí nová pravidla auditu už pro účetní závěrku za rok 2025?

Ne. Zúžení povinného auditu se podle přechodných ustanovení použije až na účetní období započatá od 1. 1. 2026. Závěrka za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) se posuzuje podle starých pravidel, kde audit vznikal už při překročení aktiv 40 mil. Kč, obratu 80 mil. Kč nebo 50 zaměstnanců (u akciových společností stačilo jedno kritérium, u ostatních dvě).

Proč akciové společnosti mají od roku 2026 audit méně často?

Do konce roku 2025 stačilo akciové společnosti k povinnému auditu překročit jediné ze tří kritérií, zatímco ostatní firmy musely překročit dvě. Novela č. 316/2025 Sb. tuto přísnější výjimku pro a.s. zrušila – od roku 2026 se akciová společnost posuzuje stejně jako ostatní jednotky, tedy podle velikostní kategorie. Malé akciové společnosti tak povinný audit často ztrácejí.

Co se stane, když audit neproběhne, ač je povinný?

Pokud jednotka nemá povinně ověřenou účetní závěrku auditorem, jde o porušení zákona o účetnictví a finanční úřad může uložit pokutu. Auditem ověřená závěrka je navíc podmínkou pro správné zveřejnění ve sbírce listin – neauditovaná závěrka u jednotky, která audit mít měla, vede k riziku sankce za neúplné zveřejnění. Doporučuje se proto vznik i zánik povinného auditu vždy doložit posouzením velikostní kategorie.