Ve zkratce: Daňové přiznání jako OSVČ musíte podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Daň činí 15 % ze základu daně, sníženou o slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně (§ 35ba). V roce 2026 platí OSVČ na hlavní činnost minimální zálohu na sociální pojištění 5 720 Kč/měsíc, od 1. července 2026 5 005 Kč/měsíc, a na zdravotní pojištění 3 306 Kč/měsíc; nově začínající OSVČ platí na sociální zálohu jen 3 575 Kč/měsíc. Přiznání za rok 2025 se podává do 1. dubna 2026 papírově, 4. května 2026 elektronicky a 1. července 2026 přes daňového poradce.
Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy, se kterými se OSVČ na začátku i v průběhu podnikání potýkají: kdy vzniká povinnost podat přiznání, jak naložit se ztrátou, co řešit v prvním roce podnikání, kolik činí minimální zálohy a kdy se vyplatí paušální daň. Každé číslo je podloženo konkrétním paragrafem nebo oficiálním zdrojem pro rok 2026.
Kdo z OSVČ musí podat daňové přiznání?
Ve zkratce: Přiznání musíte podat, pokud vaše roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč (po odečtení osvobozených příjmů a příjmů zdaněných srážkou), nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu.
Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. podává daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Do tohoto limitu se nepočítají příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby. Pro OSVČ je tato hranice v praxi téměř vždy překročena – stačí 50 001 Kč ročního příjmu (nikoli zisku) z podnikání.
Přiznání musíte podat i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč, ale za rok vykazujete daňovou ztrátu (§ 38g odst. 1 ZDP). Výjimkou je situace, kdy jste celý rok v paušálním režimu a splňujete jeho podmínky – pak místo přiznání odvádíte jednu měsíční paušální platbu a běžné přiznání ani přehledy nepodáváte.
Zvláštní pravidlo platí pro zaměstnance s vedlejším přivýdělkem. Pokud máte příjmy ze zaměstnání jen od jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele a podepsali jste prohlášení k dani, nemusíte přiznání podávat, dokud vaše ostatní příjmy podle § 7 až § 10 (tedy i z podnikání) nepřesáhnou 20 000 Kč za rok (§ 38g odst. 2 ZDP). Jakmile vedlejší příjmy tuto hranici překročí, vzniká povinnost podat přiznání za celý rok. Podrobně se tomu věnuje samostatný článek kdo musí podat daňové přiznání.
Jaké jsou termíny pro podání přiznání a přehledů v roce 2026?
Ve zkratce: Přiznání za rok 2025 podáte do 1. dubna 2026 papírově, 4. května 2026 elektronicky nebo 1. července 2026 přes daňového poradce. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do měsíce po termínu přiznání.
| Úkon | Papírově | Elektronicky | Daňový poradce / audit |
|---|---|---|---|
| Daňové přiznání (DP FO) | 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026 | 1. 7. 2026 |
| Přehled OSSZ (ČSSZ) | 4. 5. 2026 | 1. 6. 2026 | 3. 8. 2026 |
| Přehled zdravotní pojišťovny | 4. 5. 2026 | 4. 6. 2026 | 3. 8. 2026 |
Lhůty pro podání přehledů (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) navazují na termín daňového přiznání – přehledy se podávají do jednoho měsíce po jeho uplynutí. OSVČ s aktivní datovou schránkou (zřizuje se podnikatelům automaticky) musí podat přiznání elektronicky; papírová lhůta 1. dubna se na ně nevztahuje. Doplatek na pojistném je splatný do 8 dnů od podání přehledu příslušné instituci. Bližší rozpis najdete v článku daňové přiznání OSVČ.
Co dělat, když OSVČ skončí rok ve ztrátě?
Ve zkratce: Daňovou ztrátu musíte uvést v přiznání (přiznání jste povinni podat i ve ztrátě) a můžete ji odečíst od základu daně až v 5 následujících zdaňovacích obdobích, nebo zpětně ve 2 předcházejících letech.
Daňová ztráta vzniká, když jsou vaše daňově uznatelné výdaje vyšší než příjmy. Podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. lze ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně, a to dvěma směry:
- Dopředu (carryforward): v nejvýše 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po roce, za který byla ztráta vyměřena.
- Zpětně (carryback): ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících roku ztráty, a to podáním dodatečného přiznání. Zpětně lze uplatnit nejvýše 30 000 000 Kč souhrnně.
Důležité je, že ztrátu uplatnit můžete, ale nemusíte – sami volíte, ve kterém roce a v jaké výši ji odečtete. To má praktický význam: v roce, kdy je váš zisk tak nízký, že ho beztak pokryje sleva na poplatníka (30 840 Kč pokryje základ daně do 205 600 Kč), nemá smysl ztrátu „spotřebovat". Lepší je nechat si ji na rok s vyšším ziskem.
Pozor na dva háčky:
- Pojistné se ztrátou nesnížíte. Pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění se vychází z daňového základu před odečtem ztráty – přehledy proto vykazujete ze zisku, nikoli z výsledku po uplatnění ztráty.
- Pokud uplatníte ztrátu, podáváte přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč (§ 38g ZDP). Vykázání ztráty samo o sobě zakládá povinnost přiznání podat.
Jak na daně v prvním roce podnikání?
Ve zkratce: V roce zahájení činnosti platíte na sociální a zdravotní pojištění jen minimální zálohy (sociální 3 575 Kč/měsíc pro nově začínající – jen v roce zahájení a 2 následujících letech, zdravotní 3 306 Kč/měsíc), první přiznání podáváte až po skončení prvního kalendářního roku a registrovat se k dani z příjmů musíte do 15 dnů od zahájení.
V prvním roce podnikání řešíte čtyři věci ve správném pořadí:
- Registrace. Do 15 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti se zaregistrujte na finančním úřadu (daň z příjmů), oznamte zahájení činnosti příslušné OSSZ (sociální pojištění) a své zdravotní pojišťovně (do 8 dnů). Nejjednodušší je jednotný registrační formulář na živnostenském úřadu.
- Zálohy. Nově začínající OSVČ na hlavní činnost platí v prvním roce minimální zálohy. Na sociální pojištění to v roce 2026 činí 3 575 Kč/měsíc (zvýhodněná sazba pro rok zahájení a 2 následující roky), na zdravotní pojištění 3 306 Kč/měsíc (vždy alespoň minimum už od prvního měsíce). OSVČ na vedlejší činnost (např. při zaměstnání) zálohy na sociální v prvním roce platit nemusí.
- Volba způsobu výdajů. Hned na začátku zvažte, zda budete uplatňovat skutečné výdaje, nebo výdajový paušál (viz dotaz níže). U paušální daně je nutné podat oznámení o vstupu do paušálního režimu do 10. ledna roku, od kterého ji chcete uplatňovat.
- První přiznání. Podáváte ho až po skončení prvního kalendářního roku podnikání – tedy zahájíte-li v roce 2026, první přiznání podáte na jaře 2027.
Sociální zálohy se v prvním roce platí už od měsíce zahájení; zdravotní zálohu platíte rovněž od prvního měsíce, vždy nejméně v minimální výši. Záloha na sociální pojištění je splatná do konce kalendářního měsíce, za který se platí (tedy do posledního dne daného měsíce – záloha za červen do 30. června) podle § 14a zákona č. 589/1992 Sb. Záloha na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce.
Kolik činí minimální zálohy OSVČ v roce 2026?
Ve zkratce: Minimální záloha na sociální pojištění pro hlavní činnost činí 5 720 Kč/měsíc, od 1. července 2026 klesá na 5 005 Kč; pro nově začínající OSVČ činí 3 575 Kč/měsíc; minimální záloha na zdravotní pojištění činí 3 306 Kč/měsíc beze změny po celý rok.
| Záloha 2026 | Hlavní činnost | Nově začínající OSVČ |
|---|---|---|
| Sociální pojištění (ČSSZ) | 5 720 Kč/měs. (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč) | 3 575 Kč/měs. |
| Zdravotní pojištění (ZP) | 3 306 Kč/měs. | 3 306 Kč/měs. |
Minimální záloha na sociální pojištění činí v roce 2026 5 720 Kč (počítá se ze 40 % průměrné mzdy 48 967 Kč). Novela pojistného od 1. července 2026 vrací minimální vyměřovací základ hlavní činnosti ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy, takže minimální záloha od července 2026 klesá na 5 005 Kč/měsíc (zálohu za červen 2026 ještě platíte ve výši 5 720 Kč). Pro nově začínající OSVČ (rok zahájení a dva následující) platí nižší vyměřovací základ, takže záloha činí 3 575 Kč/měsíc a tato částka se v polovině roku nemění.
Minimální záloha na zdravotní pojištění činí v roce 2026 3 306 Kč/měsíc a platí ji každá OSVČ na hlavní činnost už od prvního měsíce podnikání; tato částka se v průběhu roku 2026 nemění. Skutečná výše zálohy se po podání přehledu může zvýšit, pokud váš zisk přesáhl částku, ze které minimální záloha vychází. OSVČ na vedlejší činnost zálohy na sociální pojištění v prvním roce neplatí a u zdravotního pojištění platí podle skutečného zisku, pokud překročí rozhodnou částku.
Mám zvolit paušální daň, výdajové paušály, nebo skutečné výdaje?
Ve zkratce: Paušální daň znamená jednu měsíční platbu bez přiznání (I. pásmo pro příjmy do 1 mil. Kč činí v roce 2026 9 984 Kč/měsíc, od 1. 7. 2026 9 162 Kč); výdajové paušály snižují základ daně procentem z příjmů (80/60/40/30 %); skutečné výdaje se vyplatí při vysokých reálných nákladech.
Máte tři základní cesty, jak danit příjmy z podnikání:
- Paušální daň – jednou měsíční částkou platíte daň i obě pojištění a nepodáváte přiznání ani přehledy. Pro rok 2026 činí I. pásmo (roční příjmy zpravidla do 1 000 000 Kč) 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 se snižuje na 9 162 Kč v návaznosti na nižší minimální zálohu na sociální pojištění), II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Pásmo se řídí výší a typem příjmů. Do paušálního režimu může celkově vstoupit OSVČ s ročními příjmy do 2 000 000 Kč, která není plátcem DPH. Více v článku paušální daň.
- Výdajové paušály – výdaje neevidujete, ale odečtete jako procento z příjmů: 80 % (řemeslné a zemědělské živnosti, max. 1 600 000 Kč), 60 % (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), 40 % (jiné samostatné činnosti, max. 800 000 Kč) a 30 % (nájem, max. 600 000 Kč). Daň pak přiznáváte běžně sazbou 15 %.
- Skutečné výdaje – vedete daňovou evidenci a uplatníte reálně vynaložené náklady. Vyplatí se, když máte vysoké skutečné výdaje (zboží, materiál, nájem provozovny), které převyšují procentní paušál.
Obecné pravidlo: pokud máte nízké reálné náklady a vyhovuje vám jedno pásmo paušální daně, je administrativně nejjednodušší paušální daň. Pokud reálné náklady přesahují paušál, vyplatí se skutečné výdaje. Mezi tím leží výdajové paušály, které kombinují jednoduchost (žádná evidence nákladů) s běžným přiznáním a možností uplatnit slevy a daňové zvýhodnění na děti.
Modelový příklad: výpočet daně OSVČ za rok 2025
OSVČ s živností (řemeslnou) měla v roce 2025 příjmy 800 000 Kč a uplatňuje výdajový paušál 80 %.
| Položka | Částka |
|---|---|
| Příjmy | 800 000 Kč |
| Výdaje (paušál 80 %) | 640 000 Kč |
| Základ daně (§ 7) | 160 000 Kč |
| Daň 15 % (§ 16) | 24 000 Kč |
| Sleva na poplatníka (§ 35ba) | −30 840 Kč |
| Daň po slevě | 0 Kč |
Protože sleva na poplatníka (30 840 Kč) je vyšší než vypočtená daň (24 000 Kč), výsledná daň z příjmů je 0 Kč. To je typická situace u menších OSVČ s paušálními výdaji – samotná sleva na poplatníka „vynuluje" daň ze základu zhruba do 205 600 Kč. Pozor: nulová daň z příjmů ale neznamená nulové pojistné – sociální a zdravotní pojištění se počítá ze základu daně (zde 160 000 Kč) zvlášť a odvádí se podle přehledů.
Časté chyby OSVČ u daní
- Záměna příjmu a zisku u hranice 50 000 Kč. Limit pro povinnost podat přiznání se posuzuje podle příjmů, ne podle zisku. I při ztrátě, kdy je zisk nulový, máte při příjmech nad 50 000 Kč (a vždy při vykázané ztrátě) povinnost přiznání podat.
- Nepodání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Daňové přiznání nestačí – jako OSVČ musíte podat i dva přehledy. Termín je do měsíce po lhůtě pro přiznání.
- Opomenutí registrace v zákonné lhůtě. K dani z příjmů se musíte registrovat do 15 dnů od zahájení činnosti, na zdravotní pojišťovnu do 8 dnů.
- Snížení vyměřovacího základu pojistného o ztrátu. Ztráta snižuje jen základ daně z příjmů, nikoli vyměřovací základ pojistného.
- Pozdní oznámení o vstupu do paušálního režimu. Oznámení je nutné podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat; po termínu už pro daný rok nevstoupíte.
- Přehlédnutí změn částek od 1. července 2026. Paušální daň I. pásma i minimální sociální záloha se od poloviny roku 2026 snižují – platby si zkontrolujte podle aktuálních hodnot.
Shrnutí
Daňové přiznání jako OSVČ podáváte při příjmech nad 50 000 Kč ročně nebo při vykázané ztrátě (§ 38g ZDP), a to do 1. dubna (papírově), 4. května (elektronicky) nebo 1. července 2026 (přes poradce). Daň činí 15 % ze základu daně, sníženou o slevu na poplatníka 30 840 Kč. Ztrátu lze uplatnit 5 let dopředu nebo 2 roky zpětně (§ 34 ZDP). V prvním roce se nejprve registrujte (do 15 dnů), platíte minimální zálohy (sociální 3 575 Kč pro nově začínající, zdravotní 3 306 Kč) a první přiznání podáváte až po skončení kalendářního roku. Minimální sociální záloha pro hlavní činnost činí 5 720 Kč/měsíc a od 1. července 2026 klesá na 5 005 Kč. Vždy nezapomeňte na přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Často kladené dotazy
Musí OSVČ podat přiznání i při ztrátě?
Ano. Pokud za rok vykazujete daňovou ztrátu, máte povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů – tedy i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Ztrátu v přiznání vyčíslíte a můžete ji uplatnit v dalších letech.
Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání za rok 2025?
Do 1. dubna 2026 papírově, do 4. května 2026 elektronicky a do 1. července 2026, pokud přiznání zpracovává daňový poradce. OSVČ s datovou schránkou musí podat elektronicky, takže pro ně platí lhůta do 4. května 2026.
Kdy je splatná měsíční záloha na sociální pojištění OSVČ?
Záloha na sociální (důchodové) pojištění je splatná do konce kalendářního měsíce, za který se platí – tedy do posledního dne daného měsíce (záloha za červen do 30. června) podle § 14a zákona č. 589/1992 Sb. Záloha na zdravotní pojištění je oproti tomu splatná až do 8. dne následujícího měsíce.
Kolik platí OSVČ na zálohách v prvním roce podnikání?
Nově začínající OSVČ na hlavní činnost platí v roce 2026 minimální zálohu na sociální pojištění 3 575 Kč/měsíc a na zdravotní pojištění 3 306 Kč/měsíc. OSVČ na vedlejší činnost zálohy na sociální pojištění v prvním roce platit nemusí.
Jak dlouho lze uplatnit daňovou ztrátu OSVČ?
Daňovou ztrátu lze podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit v nejvýše 5 zdaňovacích obdobích následujících po roce ztráty, nebo zpětně ve 2 předcházejících letech (zpětně souhrnně do 30 milionů Kč). Uplatnění je dobrovolné – sami volíte rok i výši odpočtu.
Vyplatí se OSVČ paušální daň?
Paušální daň se vyplatí OSVČ s nízkými skutečnými náklady, ročními příjmy do 2 000 000 Kč a bez registrace k DPH, která ocení, že nepodává přiznání ani přehledy. V roce 2026 činí I. pásmo (příjmy do 1 mil. Kč) 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 jen 9 162 Kč). Při vyšších reálných nákladech bývá výhodnější běžné přiznání se skutečnými výdaji.
Počítá se hranice 50 000 Kč z příjmů, nebo ze zisku?
Z příjmů. Povinnost podat přiznání podle § 38g ZDP vzniká, když roční zdanitelné příjmy (nikoli zisk po odečtení výdajů) přesáhnou 50 000 Kč. Do limitu se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní.