Ve zkratce: Daňové přiznání jako OSVČ podáváte při zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč nebo při daňové ztrátě. Od roku 2024 se fyzická osoba samostatně k dani z příjmů neregistruje. U záloh začátečníka nerozhoduje jediná částka: podle data zahájení, činnosti v předchozích 5 a 20 letech a paušálního režimu může být sociální záloha 0 Kč, snížené minimum 3 575 Kč nebo běžné minimum. Roční pojistné se vyúčtuje v přehledu.
Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy, se kterými se OSVČ na začátku i v průběhu podnikání potýkají: kdy vzniká povinnost podat přiznání, jak naložit se ztrátou, co řešit v prvním roce podnikání, kolik činí minimální zálohy a kdy se vyplatí paušální daň. Každé číslo je podloženo konkrétním paragrafem nebo oficiálním zdrojem pro rok 2026.
Kdo z OSVČ musí podat daňové přiznání?
Ve zkratce: Přiznání musíte podat, pokud vaše roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč (po odečtení osvobozených příjmů a příjmů zdaněných srážkou), nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu.
Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. podává daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Do tohoto limitu se nepočítají příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby. Pro OSVČ je tato hranice v praxi téměř vždy překročena – stačí 50 001 Kč ročního příjmu (nikoli zisku) z podnikání.
Přiznání musíte podat i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč, ale za rok vykazujete daňovou ztrátu (§ 38g odst. 1 ZDP). Výjimkou je situace, kdy jste celý rok v paušálním režimu a splňujete jeho podmínky – pak místo přiznání odvádíte jednu měsíční paušální platbu a běžné přiznání ani přehledy nepodáváte.
Zvláštní pravidlo platí pro zaměstnance s vedlejším přivýdělkem. Pokud máte příjmy ze zaměstnání jen od jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele a podepsali jste prohlášení k dani, nemusíte přiznání podávat, dokud vaše ostatní příjmy podle § 7 až § 10 (tedy i z podnikání) nepřesáhnou 20 000 Kč za rok (§ 38g odst. 2 ZDP). Jakmile vedlejší příjmy tuto hranici překročí, vzniká povinnost podat přiznání za celý rok. Podrobně se tomu věnuje samostatný článek kdo musí podat daňové přiznání.
Jaké jsou termíny pro podání přiznání a přehledů v roce 2026?
Ve zkratce: Základní lhůta přiznání za rok 2025 je 1. dubna 2026. Při elektronickém podání až po ní končí lhůta 4. května 2026 a při splnění podmínek poradce 1. července 2026. Přehledy mají podle režimu přiznání vlastní navazující termíny.
| Úkon | Podání do 1. 4. | E-podání po 1. 4. | Daňový poradce / audit |
|---|---|---|---|
| Daňové přiznání (DP FO) | 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026 | 1. 7. 2026 |
| Přehled OSSZ (ČSSZ) | 4. 5. 2026 | 2. 6. 2026 | 3. 8. 2026 |
| Přehled zdravotní pojišťovny | 4. 5. 2026 | 4. 6. 2026 | 3. 8. 2026 |
Sloupec „elektronicky“ znamená přiznání podané elektronicky až po základní lhůtě 1. dubna. OSVČ s aktivní datovou schránkou musí podat elektronicky, samotná schránka však termín neposouvá. Při podání do 1. dubna jsou oba přehledy do 4. května; při pozdějším elektronickém podání je ČSSZ do 2. června a zdravotní pojišťovna do 4. června. Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od podání přehledu.
Co dělat, když OSVČ skončí rok ve ztrátě?
Ve zkratce: Daňovou ztrátu musíte uvést v přiznání (přiznání jste povinni podat i ve ztrátě) a můžete ji odečíst od základu daně až v 5 následujících zdaňovacích obdobích, nebo zpětně ve 2 předcházejících letech.
Daňová ztráta vzniká, když jsou vaše daňově uznatelné výdaje vyšší než příjmy. Podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. lze ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně, a to dvěma směry:
- Dopředu (carryforward): v nejvýše 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po roce, za který byla ztráta vyměřena.
- Zpětně (carryback): ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících roku ztráty, a to podáním dodatečného přiznání. Zpětně lze uplatnit nejvýše 30 000 000 Kč souhrnně.
Důležité je, že ztrátu uplatnit můžete, ale nemusíte – sami volíte, ve kterém roce a v jaké výši ji odečtete. To má praktický význam: v roce, kdy je váš zisk tak nízký, že ho beztak pokryje sleva na poplatníka (30 840 Kč pokryje základ daně do 205 600 Kč), nemá smysl ztrátu „spotřebovat". Lepší je nechat si ji na rok s vyšším ziskem.
Pozor na dva háčky:
- Pojistné se ztrátou nesnížíte. Pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění se vychází z daňového základu před odečtem ztráty – přehledy proto vykazujete ze zisku, nikoli z výsledku po uplatnění ztráty.
- Pokud uplatníte ztrátu, podáváte přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč (§ 38g ZDP). Vykázání ztráty samo o sobě zakládá povinnost přiznání podat.
Jak na daně v prvním roce podnikání?
Ve zkratce: První přiznání podáte po skončení kalendářního roku; samostatná registrace fyzické osoby k dani z příjmů byla od 1. 1. 2024 zrušena. Sociální a zdravotní zálohy stanovte rozhodovacím postupem podle historie činnosti, paušálního režimu, hlavní/vedlejší činnosti a zdravotního statusu.
V prvním roce podnikání řešíte čtyři věci ve správném pořadí:
- Oznámení. Zahájení oznamte zdravotní pojišťovně do 8 dnů a OSSZ do 8. dne následujícího měsíce; běžná registrace FO k dani z příjmů se nepodává. Nejjednodušší je jednotný registrační formulář.
- Zálohy. Ověřte hlavní/vedlejší činnost, pětiletou výjimku sociálních záloh, 20letou úlevu, paušální režim a výjimky zdravotního minima. Způsobilá nová OSVČ mimo paušální režim může mít sociální zálohu 0 Kč; roční pojistné se dopočítá po přehledu.
- Volba způsobu výdajů. Hned na začátku zvažte, zda budete uplatňovat skutečné výdaje, nebo výdajový paušál (viz dotaz níže). U paušální daně je nutné podat oznámení o vstupu do paušálního režimu do 10. ledna roku, od kterého ji chcete uplatňovat.
- První přiznání. Podáváte ho až po skončení prvního kalendářního roku podnikání – tedy zahájíte-li v roce 2026, první přiznání podáte na jaře 2027.
Pokud sociální záloha vzniká, je splatná do konce měsíce, za který se platí. Zdravotní záloha je splatná do 8. dne následujícího měsíce. U obou nejdřív ověřte, zda záloha skutečně vzniká a zda se uplatní minimum.
Kolik činí minimální zálohy OSVČ v roce 2026?
Ve zkratce: Běžné minimum sociální zálohy hlavní činnosti činilo 5 720 Kč měsíčně a od 1. července 2026 kleslo na 5 005 Kč; zdravotní minimum je 3 306 Kč. Nová OSVČ však může mít sociální zálohu 0 Kč při pětiletém zproštění mimo paušální režim, nebo snížené minimum 3 575 Kč při odlišné 20leté podmínce. Zdravotní minimum také neplatí pro každého bez výjimky.
| Záloha 2026 | Hlavní činnost | Nově začínající OSVČ |
|---|---|---|
| Sociální pojištění (ČSSZ) | 5 720 Kč/měs. (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč) | podle podmínek 0 Kč nebo 3 575 Kč |
| Zdravotní pojištění (ZP) | 3 306 Kč/měs. | minimum nebo skutečný základ při výjimce |
Běžné minimum sociální zálohy činilo v roce 2026 5 720 Kč. Novela od 1. července 2026 vrátila minimální vyměřovací základ hlavní činnosti ze 40 % na 35 % průměrné mzdy, takže běžné minimum kleslo na 5 005 Kč měsíčně. Snížené minimum 3 575 Kč se váže na zákonem vymezené zahájení či znovuzahájení po nejméně 20 kalendářních letech a v polovině roku se nezměnilo. Samostatně může nová OSVČ splnit pětileté zproštění měsíčních záloh a platit 0 Kč; obě úlevy se nesmějí zaměňovat.
Minimální záloha na zdravotní pojištění činí v roce 2026 3 306 Kč/měsíc a od prvního měsíce ji platí OSVČ, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ. Od roku 2026 naopak během roku nemusí hradit zdravotní zálohy OSVČ, pro které minimum neplatí — například při vymezeném souběhu se zaměstnáním, u státních pojištěnců nebo v dalších zákonných výjimkách trvajících celý kalendářní měsíc; pojistné se jim dopočítá po přehledu podle skutečného základu. Tato částka minima se v průběhu roku 2026 nemění. U sociálního pojištění je režim vedlejší činnosti odlišný a závisí mimo jiné na rozhodné částce.
Mám zvolit paušální daň, výdajové paušály, nebo skutečné výdaje?
Ve zkratce: Paušální daň znamená jednu měsíční platbu bez přiznání (I. pásmo pro příjmy do 1 mil. Kč činí v roce 2026 9 984 Kč/měsíc, od 1. 7. 2026 9 162 Kč); výdajové paušály snižují základ daně procentem z příjmů (80/60/40/30 %); skutečné výdaje se vyplatí při vysokých reálných nákladech.
Máte tři základní cesty, jak danit příjmy z podnikání:
- Paušální daň – jednou měsíční částkou platíte daň i obě pojištění a nepodáváte přiznání ani přehledy. Pro rok 2026 činí I. pásmo (roční příjmy zpravidla do 1 000 000 Kč) 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 se snižuje na 9 162 Kč v návaznosti na nižší minimální zálohu na sociální pojištění), II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Pásmo se řídí výší a typem příjmů. Do paušálního režimu může celkově vstoupit OSVČ s ročními příjmy do 2 000 000 Kč, která není plátcem DPH. Více v článku paušální daň.
- Výdajové paušály – výdaje neevidujete, ale odečtete jako procento z příjmů: 80 % (řemeslné a zemědělské živnosti, max. 1 600 000 Kč), 60 % (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), 40 % (jiné samostatné činnosti, max. 800 000 Kč) a 30 % (nájem, max. 600 000 Kč). Daň pak přiznáváte běžně sazbou 15 %.
- Skutečné výdaje – vedete daňovou evidenci a uplatníte reálně vynaložené náklady. Vyplatí se, když máte vysoké skutečné výdaje (zboží, materiál, nájem provozovny), které převyšují procentní paušál.
Obecné pravidlo: pokud máte nízké reálné náklady a vyhovuje vám jedno pásmo paušální daně, je administrativně nejjednodušší paušální daň. Pokud reálné náklady přesahují paušál, vyplatí se skutečné výdaje. Mezi tím leží výdajové paušály, které kombinují jednoduchost (žádná evidence nákladů) s běžným přiznáním a možností uplatnit slevy a daňové zvýhodnění na děti.
Modelový příklad: výpočet daně OSVČ za rok 2025
OSVČ s živností (řemeslnou) měla v roce 2025 příjmy 800 000 Kč a uplatňuje výdajový paušál 80 %.
| Položka | Částka |
|---|---|
| Příjmy | 800 000 Kč |
| Výdaje (paušál 80 %) | 640 000 Kč |
| Základ daně (§ 7) | 160 000 Kč |
| Daň 15 % (§ 16) | 24 000 Kč |
| Sleva na poplatníka (§ 35ba) | −30 840 Kč |
| Daň po slevě | 0 Kč |
Protože sleva na poplatníka (30 840 Kč) je vyšší než vypočtená daň (24 000 Kč), výsledná daň z příjmů je 0 Kč. To je typická situace u menších OSVČ s paušálními výdaji – samotná sleva na poplatníka „vynuluje" daň ze základu zhruba do 205 600 Kč. Pozor: nulová daň z příjmů ale neznamená nulové pojistné – sociální a zdravotní pojištění se počítá ze základu daně (zde 160 000 Kč) zvlášť a odvádí se podle přehledů.
Časté chyby OSVČ u daní
- Záměna příjmu a zisku u hranice 50 000 Kč. Limit pro povinnost podat přiznání se posuzuje podle příjmů, ne podle zisku. I při ztrátě, kdy je zisk nulový, máte při příjmech nad 50 000 Kč (a vždy při vykázané ztrátě) povinnost přiznání podat.
- Nepodání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Daňové přiznání nestačí – jako OSVČ musíte podat i dva přehledy. Termín je do měsíce po lhůtě pro přiznání.
- Použití staré registrační rady. Fyzická osoba se od 1. 1. 2024 k dani z příjmů samostatně neregistruje; nadále však musí plnit daňová přiznání a případné jiné registrace, například DPH.
- Snížení vyměřovacího základu pojistného o ztrátu. Ztráta snižuje jen základ daně z příjmů, nikoli vyměřovací základ pojistného.
- Pozdní oznámení o vstupu do paušálního režimu. Oznámení je nutné podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat; po termínu už pro daný rok nevstoupíte.
- Přehlédnutí změn částek od 1. července 2026. Paušální daň I. pásma i minimální sociální záloha se od poloviny roku 2026 snižují – platby si zkontrolujte podle aktuálních hodnot.
Shrnutí
Daňové přiznání jako OSVČ podáváte při příjmech nad 50 000 Kč ročně nebo při vykázané ztrátě. V prvním roce oznamte činnost pojišťovně a OSSZ, ale běžnou registraci FO k dani z příjmů už nepodáváte. Výši záloh určete podle konkrétních podmínek; sociální záloha začátečníka může být i 0 Kč, aniž by zaniklo roční pojistné a přehled.
Často kladené dotazy
Musí OSVČ podat přiznání i při ztrátě?
Ano. Pokud za rok vykazujete daňovou ztrátu, máte povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů – tedy i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Ztrátu v přiznání vyčíslíte a můžete ji uplatnit v dalších letech.
Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání za rok 2025?
Základní lhůta je 1. dubna 2026. Pokud OSVČ podá elektronicky až po ní, platí 4. května 2026; při splnění podmínek poradce 1. července 2026. OSVČ s datovou schránkou musí podat elektronicky, samotná schránka však čtyřměsíční lhůtu automaticky nezakládá.
Kdy je splatná měsíční záloha na sociální pojištění OSVČ?
Záloha na sociální (důchodové) pojištění je splatná do konce kalendářního měsíce, za který se platí – tedy do posledního dne daného měsíce (záloha za červen do 30. června) podle § 14a zákona č. 589/1992 Sb. Záloha na zdravotní pojištění je oproti tomu splatná až do 8. dne následujícího měsíce.
Kolik platí OSVČ na zálohách v prvním roce podnikání?
Záleží na historii a režimu. Způsobilá OSVČ, která zahájila po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech nepodnikala a není v paušálním režimu, má v roce zahájení a následujícím roce sociální zálohu 0 Kč. Jinak může při 20leté úlevě platit 3 575 Kč. Zdravotní záloha závisí na povinnosti dodržet minimální základ.
Jak dlouho lze uplatnit daňovou ztrátu OSVČ?
Daňovou ztrátu lze podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit v nejvýše 5 zdaňovacích obdobích následujících po roce ztráty, nebo zpětně ve 2 předcházejících letech (zpětně souhrnně do 30 milionů Kč). Uplatnění je dobrovolné – sami volíte rok i výši odpočtu.
Vyplatí se OSVČ paušální daň?
Paušální daň se vyplatí OSVČ s nízkými skutečnými náklady, ročními příjmy do 2 000 000 Kč a bez registrace k DPH, která ocení, že nepodává přiznání ani přehledy. V roce 2026 činí I. pásmo (příjmy do 1 mil. Kč) 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 jen 9 162 Kč). Při vyšších reálných nákladech bývá výhodnější běžné přiznání se skutečnými výdaji.
Počítá se hranice 50 000 Kč z příjmů, nebo ze zisku?
Z příjmů. Povinnost podat přiznání podle § 38g ZDP vzniká, když roční zdanitelné příjmy (nikoli zisk po odečtení výdajů) přesáhnou 50 000 Kč. Do limitu se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní.