Ve zkratce: Dorovnávací daň zavedl zákon č. 416/2023 Sb. pro výkazní období započatá od 31. 12. 2023. Zajišťuje globální minimální efektivní zdanění zisků sazbou 15 % u nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin s konsolidovanými výnosy nejméně 750 mil. EUR alespoň ve 2 ze 4 předcházejících období. Rozlišuje českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň. Po novele č. 316/2025 Sb. je lhůta pro informační přehled či oznámení o výjimce 15 měsíců (18 měsíců za vstupní období) a pro přiznání 22 měsíců po konci období. V ČR nevzniká samostatná registrační povinnost. Daň spravuje Specializovaný finanční úřad.
Dorovnávací daň (anglicky top-up tax) je český název pro nástroj tzv. druhého pilíře (Pillar Two) projektu OECD/G20 proti erozi základu daně a přesouvání zisků. Cílem je, aby velké skupiny odvedly ze zisku v každé zemi, kde působí, efektivní daň alespoň 15 % — a pokud tam odvedou méně, doplatí rozdíl formou dorovnávací daně. V EU pravidla sjednotila směrnice Rady (EU) 2022/2523; do českého práva je transponoval zákon č. 416/2023 Sb. Jde o samostatnou daň mimo daň z příjmů právnických osob, s vlastními formuláři, lhůtami i správcem daně. Přestože o ní hodně slyšíte, dopadá jen na úzký okruh největších skupin — drtivá většina českých podnikatelů ji nikdy nepodá.
Co je dorovnávací daň a odkud pochází?
Dorovnávací daň vychází z modelových pravidel GloBE (Global Anti-Base Erosion) zveřejněných OECD v prosinci 2021. Myšlenka je jednoduchá: velké nadnárodní skupiny přesouvaly zisky do zemí s nízkým nebo nulovým zdaněním. Pillar Two proto stanovil, že bez ohledu na to, kam se zisk přesune, má být nakonec zdaněn efektivní sazbou nejméně 15 %. Chybějící část se „dorovná".
Efektivní sazba se přitom nepočítá podle nominální sazby daně z příjmů, ale jako podíl skutečně zaplacených (upravených) daní k tzv. kvalifikovanému zisku podle GloBE za všechny entity skupiny v dané jurisdikci dohromady. Pokud v konkrétní zemi vyjde efektivní sazba pod 15 %, vzniká pro danou zemi dorovnávací daň ve výši rozdílu.
Zákon č. 416/2023 Sb. nabyl účinnosti pro výkazní období započatá od 31. 12. 2023, tedy poprvé prakticky za kalendářní rok 2024. Nejde o českou vynálezovou daň — kopíruje evropskou směrnici i modelová pravidla OECD, takže je do velké míry harmonizovaná napříč EU i řadou dalších států.
Koho se dorovnávací daň týká — a koho ne?
Rozhodující je jediné číslo: konsolidované výnosy skupiny 750 mil. EUR (řádově 18–19 mld. Kč). Do rozsahu spadá skupina, která tuto hranici překročila alespoň ve 2 ze 4 výkazních období bezprostředně předcházejících sledovanému období.
Do rozsahu patří jak nadnárodní skupiny (entity ve více státech), tak velké vnitrostátní skupiny — tedy i čistě české skupiny bez zahraniční struktury, pokud jejich konsolidované výnosy dosáhnou hranice. Poplatníkem může být česká členská entita skupiny nebo česká stálá provozovna zahraniční entity při splnění zákonných podmínek.
Koho se dorovnávací daň netýká:
- Běžných malých a středních firem, OSVČ a samostatných společností pod hranicí 750 mil. EUR.
- Skupin, které hranici nepřekročily ve 2 ze 4 předchozích období.
- Tzv. vyloučených entit (§ 6 a násl. zákona) — typicky vládní subjekty, mezinárodní a neziskové organizace, penzijní fondy a některé investiční a nemovitostní fondy, jsou-li nejvyšší mateřskou entitou.
Pozor na omyl, že jde jen o „firmy s americkou nebo německou centrálou". Do rozsahu spadne i ryze česká holdingová skupina, pokud dosáhne požadovaného obratu.
Jaký je rozdíl mezi českou a přiřazovanou dorovnávací daní?
Zákon rozlišuje dva druhy dorovnávací daně a je klíčové je nezaměňovat:
- Česká dorovnávací daň (kvalifikovaná domácí dorovnávací daň, QDMTT) dopadá na nízko zdaněné zisky dosažené v České republice. Doměřuje ji a odvádí česká entita skupiny. Její výhodou je, že má přednost — pokud ČR svou domácí dorovnávací daň vybere, jiné státy už z týchž českých zisků žádnou další dorovnávací daň neuplatní. OECD českou domácí dorovnávací daň uznala jako kvalifikovanou.
- Přiřazovaná dorovnávací daň dopadá na nízko zdaněné zisky v jiných jurisdikcích podle pravidla o zahrnutí zisku (IIR) a doplňkového pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk (UTPR). IIR se zpravidla uplatní u české mateřské entity; UTPR může přidělit část dorovnání i jiné české členské entitě. UTPR se obecně použije pro období započatá od 31. 12. 2024, s úzkou výjimkou pro některé skupiny podle pravidel EU.
Zjednodušeně: česká dorovnávací daň řeší „nízké zdanění doma", přiřazovaná dorovnávací daň řeší přidělené dorovnání nízko zdaněných zisků jinde ve skupině.
Jaké jsou lhůty pro informační přehled (GIR) a přiznání?
Český poplatník v rozsahu podává informační přehled k dorovnávací dani (GIR — GloBE Information Return) nebo při splnění podmínek oznámení o splnění výjimky, pokud přehled za něj podala určená entita v ČR či zahraničí. Dále podává samostatné daňové přiznání k té dorovnávací dani, jejímž je poplatníkem, i když vyjde daň nulová. Podle aktuálních informací Finanční správy v ČR není registrační povinnost k dorovnávacím daním.
Původní zákon č. 416/2023 Sb. stanovil pro přehled i přiznání shodně 10 měsíců po konci období. Novela č. 316/2025 Sb. (vyhlášena 2. 9. 2025, účinná od 3. 9. 2025) však lhůty výrazně prodloužila, a to zpětně i na období započatá od 31. 12. 2023. Aktuálně platí:
| Povinnost | Běžné výkazní období | Vstupní (přechodné) období | Konkrétně za rok 2024 |
|---|---|---|---|
| Informační přehled (GIR) | 15 měsíců po konci období | 18 měsíců po konci období | 30. 6. 2026 |
| Přiznání k dorovnávací dani | 22 měsíců po konci období | 22 měsíců po konci období | 2. 11. 2026 |
Zdroj: § 51–55 a § 96 zákona č. 416/2023 Sb. ve znění novely č. 316/2025 Sb. Platí pro rok 2026.
Za první (vstupní) období, kterým je pro většinu skupin kalendářní rok 2024, vyšel termín pro informační přehled či oznámení na 30. 6. 2026 a poslední den pro podání přiznání je 2. 11. 2026 (zákonný konec 31. 10. připadá na sobotu). Daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Správcem daně je Specializovaný finanční úřad a formulářová podání probíhají elektronicky.
Jak se počítá efektivní sazba a dorovnání do 15 %?
Výpočet je nejnáročnější částí celé agendy a probíhá v několika krocích:
- Určí se kvalifikovaný zisk nebo ztráta každé entity podle pravidel GloBE (vychází z účetnictví, ale s desítkami úprav).
- Určí se zahrnuté daně (upravené o odložené daně a další položky).
- Za všechny entity v jedné jurisdikci se spočítá efektivní sazba = zahrnuté daně / kvalifikovaný zisk.
- Je-li efektivní sazba pod 15 %, vypočte se procento dorovnání (15 % minus efektivní sazba) a aplikuje se na kvalifikovaný zisk snížený o tzv. vynětí založené na ekonomické podstatě (substance-based income exclusion — část mzdových nákladů a hmotného majetku).
Pro počáteční období nabízejí pravidla přechodné bezpečné přístavy (transitional CbCR safe harbour), které umožňují u jurisdikcí splňujících zjednodušené testy nastavit dorovnávací daň na nulu, aniž by se dělal plný výpočet. To výrazně snižuje administrativu — ne však povinnost podat přiznání a zajistit informační přehled nebo oznámit splnění výjimky z jeho místního podání.
Právě proto platí, že i skupina, které nakonec žádná dorovnávací daň nevznikne, musí povinnosti splnit: rozsah se posuzuje podle obratu, nikoli podle toho, zda daň reálně doplatí.
Časté chyby
- Záměna s daní z příjmů. Dorovnávací daň je samostatná daň s vlastními formuláři, lhůtami i účtem — nepodává se v přiznání k dani z příjmů právnických osob.
- „Nemáme zahraniční matku, tak se nás to netýká." Do rozsahu spadají i velké vnitrostátní (čistě české) skupiny nad 750 mil. EUR.
- Spoléhání na starou lhůtu 10 měsíců. Novela č. 316/2025 Sb. lhůty prodloužila na 15/18 měsíců (přehled) a 22 měsíců (přiznání) — starší články i vzory formulářů mohou uvádět neaktuální termíny.
- Nepodání přiznání při nulové dani. Povinnost podat přiznání platí i tehdy, když využijete bezpečný přístav a daň vyjde nula; informační přehled může nahradit oznámení o splnění výjimky.
- Záměna oznámení za registraci. Registrační povinnost v ČR není; oznámení o splnění výjimky slouží pro případ, kdy informační přehled za poplatníka podává jiná entita.
- Přehlížení efektivní sazby při daňových pobídkách. Investiční pobídky a jiné úlevy mohou snížit efektivní sazbu pod 15 % i v ČR a vyvolat českou dorovnávací daň.
Shrnutí
Dorovnávací daň podle zákona č. 416/2023 Sb. je český nástroj globálního minimálního zdanění (Pillar Two). Týká se skupin s konsolidovanými výnosy alespoň 750 mil. EUR ve dvou ze čtyř předchozích období. Rozlišuje českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň. Po novele č. 316/2025 Sb. je lhůta pro informační přehled či oznámení o výjimce 15 měsíců (18 měsíců za vstupní období) a pro přiznání 22 měsíců po konci výkazního období — za kalendářní rok 2024 tedy 30. 6. 2026 a po posunu za sobotu 2. 11. 2026. Agendu spravuje Specializovaný finanční úřad. Běžných samostatných firem a podnikatelů se dorovnávací daň netýká.
Často kladené otázky
Kdo platí dorovnávací daň v České republice?
Dorovnávací daň platí členské entity nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin s konsolidovanými výnosy nejméně 750 mil. EUR alespoň ve 2 ze 4 předcházejících období. Poplatníkem je česká entita skupiny nebo česká stálá provozovna. Malých a středních firem, OSVČ a samostatných společností se netýká.
Jaké jsou lhůty pro informační přehled a přiznání k dorovnávací dani?
Informační přehled (GIR) nebo oznámení o splnění výjimky se podává do 15 měsíců po konci výkazního období, u prvního (vstupního) období do 18 měsíců. Daňové přiznání se podává do 22 měsíců. Za kalendářní rok 2024 vyšel přehled na 30. 6. 2026 a přiznání na 2. 11. 2026 po posunu za sobotu. Lhůty prodloužila novela č. 316/2025 Sb.
Jaký je rozdíl mezi českou a přiřazovanou dorovnávací daní?
Česká dorovnávací daň (QDMTT) dopadá na nízko zdaněné zisky dosažené v ČR a má přednost před daní jiných států. Přiřazovaná dorovnávací daň dopadá na nízko zdaněné zahraniční zisky podle pravidel IIR a UTPR; při UTPR může být poplatníkem i česká členská entita, která není nejvyšší mateřskou entitou. Skupina může podávat přiznání k oběma daním.
Musí se podat přiznání, i když daň vyjde nula?
Ano, český poplatník podává přiznání i při nulové dani. Informační přehled může být při splnění podmínek podán jinou entitou; český poplatník pak podá oznámení o splnění výjimky. Registrační povinnost k dorovnávacím daním v ČR není.
Týká se dorovnávací daň i čistě českých firem bez zahraniční struktury?
Ano, pokud jde o velkou vnitrostátní skupinu s konsolidovanými výnosy nad 750 mil. EUR. Rozhodující není zahraniční vlastník, ale výše obratu. Běžné tuzemské firmy pod touto hranicí povinnost nemají.
Kdo je správcem dorovnávací daně?
Správu dorovnávacích daní vykonává Specializovaný finanční úřad. Poplatník u něj elektronicky podává příslušné přiznání a informační přehled, případně oznámení o splnění výjimky. Samostatná registrace se neprovádí.