Ve zkratce: Jste-li daňovým rezidentem ČR (máte zde bydliště, nebo se zde v kalendářním roce zdržujete alespoň 183 dní – § 2 zákona č. 586/1992 Sb.), zdaňujete v Česku své celosvětové příjmy. Dvojímu zdanění brání příslušná mezinárodní smlouva pomocí metody zápočtu, nebo vynětí (§ 38f ZDP). Sociální pojištění řeší v EU zvlášť formulář A1 podle nařízení (ES) č. 883/2004 – při vyslání až na 24 měsíců, při souběhu činností se posuzuje zejména podstatná část činnosti ve státě bydliště a hranice 25 %. Rezidenci prokážete potvrzením o daňovém domicilu od finančního úřadu. Daň a pojištění se posuzují samostatně – nikdy nespadají automaticky pod stejný stát.
Práce z pláže na Bali, fakturace na německého klienta z Prahy nebo přesun celé rodiny do Portugalska – přeshraniční příjmy dnes řeší zaměstnanci, OSVČ i digitální nomádi. Problém je, že se tu potkávají tři nezávislé roviny: kde jste daňovým rezidentem, kde odvádíte daň z příjmů a kde platíte sociální a zdravotní pojištění. Každou z nich řídí jiný předpis a odpovědi se mohou lišit. Tento článek vás provede rozhodovacím postupem pro rok 2026.
Kdo je daňový rezident ČR a proč na tom záleží?
Daňová rezidence rozhoduje o rozsahu vaší daňové povinnosti. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je rezidentem fyzická osoba, která má na území ČR bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. Rezident má tzv. neomezenou (celosvětovou) daňovou povinnost – v ČR přiznává příjmy z celého světa. Nerezident zdaňuje jen příjmy ze zdrojů na území ČR (§ 22 ZDP).
Zákon v § 2 odst. 4 definuje dva testy:
- Bydliště = stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl trvale se v něm zdržovat. Nejde o trvalé bydliště v občanském průkazu, ale o faktické zázemí (rodina, dostupné bydlení, centrum životních zájmů).
- Obvyklé zdržování = pobyt alespoň 183 dní v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty se počítá každý započatý den fyzické přítomnosti včetně dne příjezdu i odjezdu.
Splníte-li byť jen jeden z testů, jste podle vnitrostátního práva rezidentem, ledaže zákon nebo smlouva stanoví jinak. Osoba pobývající v ČR pouze za účelem studia nebo léčení je podle § 2 odst. 3 nerezidentem. Nová metodika GFŘ pro rok 2026 také rozlišuje časové účinky: rezidence založená bydlištěm může trvat jen část roku, zatímco splnění testu 183 dní působí pro celý kalendářní rok. Právě proto pouhý odjezd „na víc než půl roku“ rezidenci automaticky neruší – pokud vám v ČR zůstane stálý byt a rodina, finanční úřad vás nadále může považovat za rezidenta.
Co se stane, když jsem rezidentem ve dvou státech?
Pobýváte-li přes rok mezi dvěma zeměmi, můžete formálně splnit podmínky rezidence v obou. Konflikt řeší rozhraničovací kritéria (tie-breaker) příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která kopírují modelovou smlouvu OECD. Postupuje se postupně, dokud jedno kritérium nerozhodne:
| Pořadí | Kritérium (tie-breaker) |
|---|---|
| 1. | Stálý byt (kde má osoba k dispozici trvalé bydlení) |
| 2. | Středisko životních zájmů (užší osobní a hospodářské vazby) |
| 3. | Obvyklé zdržování se |
| 4. | Státní příslušnost |
| 5. | Vzájemná dohoda států |
Zdroj: modelová smlouva OECD, čl. 4; příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Platí pro rok 2026.
Výsledkem je jediný stát rezidence pro účely smlouvy v posuzovaném období; stát rezidence zpravidla zdaňuje celosvětové příjmy a druhý stát jen příjmy, u nichž mu smlouva zachovává právo zdanění. Při stěhování se rezidence může v průběhu roku změnit; je třeba posoudit jednotlivá období podle aktuální metodiky GFŘ.
Jak funguje zamezení dvojího zdanění (zápočet vs. vynětí)?
Máte-li příjem ze státu, s nímž má ČR smlouvu (ČR má smlouvy s více než 90 státy), použije se metoda uvedená přímo ve smlouvě. § 38f ZDP pak stanoví technický postup v českém přiznání. Existují dvě základní metody:
| Metoda | Princip | Kde se typicky používá |
|---|---|---|
| Prostý zápočet | Od české daně odečtete daň zaplacenou v zahraničí, max. do výše české daně připadající na zahraniční příjem | Nejčastější metoda v novějších smlouvách (např. Německo, Slovensko, USA) |
| Vynětí s výhradou progrese | Zahraniční příjem se do českého základu nezahrne, ale zvýší sazbu na zbylé příjmy | Starší smlouvy a vybrané druhy příjmů (např. příjmy ze závislé činnosti dle některých smluv) |
| Úplný zápočet / úplné vynětí | Bez omezení výše | Výjimečně |
Zdroj: § 38f zákona č. 586/1992 Sb.; konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění. Platí pro rok 2026.
Při prostém zápočtu se dvojí zdanění vylučuje samostatně za každý stát. Zaplatíte-li v zahraničí vyšší daň než činí česká daň připadající na tentýž příjem, rozdíl se v ČR nevrací. Bez účinné smlouvy připadá u příjmů ze samostatné činnosti za zákonných podmínek v úvahu zmírnění dvojího zdanění zahraniční daní jako daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP; u zahraniční mzdy se posuzuje zvláštní § 6 odst. 13 ZDP. Nelze to použít automaticky na každý druh příjmu. Zahraniční daň prokazujete potvrzením tamního správce daně; § 38f umožňuje v odůvodněných případech doložit ji i jinak.
Co řeší formulář A1 a proč není totéž co daň?
Sociální a zdravotní pojištění se v rámci EU/EHP a Švýcarska řídí nezávisle na dani koordinačními nařízeními (ES) č. 883/2004 a 987/2009. Základní zásada: pojištěni jste vždy jen v jednom státě a formulář A1 je potvrzením, ve kterém to je. Vydává ho v ČR příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), o vydání lze požádat přes ePortál ČSSZ, datovou schránkou nebo interaktivním tiskopisem.
| Situace | Které předpisy platí | Klíčová hranice |
|---|---|---|
| Vyslání (zaměstnanec i OSVČ) | Při splnění podmínek nadále vysílající stát | Max. 24 měsíců; u zaměstnance předchozí pojištění zpravidla 1 měsíc, u OSVČ předchozí činnost zpravidla 2 měsíce |
| Souběžná činnost ve 2+ státech | Stát bydliště, pokud tam vykonáváte podstatnou část | U zaměstnance nejméně 25 % pracovní doby nebo odměny; u OSVČ se hodnotí také obrat a počet služeb |
| Souběh bez podstatné části v bydlišti | Stát sídla zaměstnavatele / centra činnosti OSVČ | – |
Zdroj: nařízení (ES) č. 883/2004 (čl. 12, 13) a 987/2009 (čl. 14). Platí pro rok 2026.
Při práci v jiném členském státě si příslušnost k předpisům nechte posoudit a doložte ji potvrzením A1. Samotná absence listiny automaticky nepřevádí pojištění do druhého státu; bez doložení však může být obtížné prokázat použitelný systém a plnit místní pravidla. U jednotlivé cesty záleží na jejím účelu a okolnostech.
Jak na to jako OSVČ s českým IČO pracující ze zahraničí?
Podnikáte-li na české IČO, ale fyzicky pracujete v zahraničí, řešte zvlášť daň a zvlášť pojištění:
- Daň z příjmů. Klíčové je, zda v cizí zemi vznikne stálá provozovna (obdoba § 22 odst. 2 ZDP a čl. 5 smlouvy) – typicky pevné místo k podnikání nebo delší přítomnost. Pokud stálá provozovna nevznikne a zůstáváte českým rezidentem, zdaníte zisk v ČR. Jakmile stálá provozovna vznikne (např. dlouhodobá kancelář v zahraničí), přiřaditelný zisk zdaní stát provozovny a v ČR se uplatní metoda ze smlouvy.
- Pojištění. Dočasná práce v zahraničí může být při splnění podmínek vysláním OSVČ (A1 pro OSVČ, tiskopis ČSSZ); běžně musí v ČR vykonávat činnost alespoň dva měsíce před vysláním. U dlouhodobého usazení a souběhu činností se použijí pravidla pro stát výkonu či více států, podle bydliště, podstatné části činnosti a centra zájmu činností.
Pozor: přesun do jiného státu bez řádného odhlášení může znamenat, že platíte pojistné v ČR, ačkoli jste už fakticky pojištěni jinde – nebo naopak nikde. U paušální daně navíc platí, že jde o český režim; ztráta příslušnosti k českému důchodovému či veřejnému zdravotnímu pojištění nebo vyjmutí z veřejného zdravotního pojištění kvůli dlouhodobému pobytu v cizině má zákonné dopady na režim. Samotná změna daňové rezidence není vždy samostatným důvodem zániku režimu; Finanční správa výslovně uvádí kombinaci ukončení činnosti v ČR a přesunu rezidentství.
Co potřebují digitální nomádi a jak prokázat rezidenci?
Digitální nomád, který se pohybuje mezi zeměmi, čelí dvěma rizikům: (1) že v žádném státě formálně „nebude“, a přesto v některém vznikne rezidence podle bydliště; (2) že cizí stát začne uplatňovat vlastní rezidenci (řada zemí má práh nižší než 183 dní nebo test centra zájmů). Rozhodujte proto podle tohoto postupu:
- Určete rezidenci – kde máš stálý byt a centrum životních zájmů? Kde jste alespoň 183 dní?
- Ověřte smlouvu – má ČR se zemí pobytu smlouvu? Jaká je metoda a tie-breaker?
- Vyřešte daň – jako český rezident posuďte celosvětové příjmy; zahraniční daň zohledněte podle konkrétní smlouvy a druhu příjmu.
- Vyřešte pojištění zvlášť – EU: A1; mimo EU: podle dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, jinak riziko dvojí platby.
- Získejte doklad – potvrzení o daňovém domicilu od finančního úřadu.
Potvrzení o daňovém domicilu vydává místně příslušný finanční úřad na žádost (vzorové tiskopisy zveřejňuje Finanční správa). Prokazuje zahraničnímu plátci či úřadu, že jste český rezident, a umožňuje uplatnit výhody smlouvy (např. nižší srážkovou daň z dividend či licenčních poplatků). Vydává se zpravidla za konkrétní zdaňovací období.
Časté chyby
- Záměna trvalého bydliště a daňové rezidence. Adresa v OP sama o sobě nerozhoduje; klíčové je faktické centrum zájmů.
- Domněnka, že po 183 dnech venku rezidence „spadne“. Zůstane-li v ČR stálý byt a rodina, rezidence trvá dál.
- Spojování daně a pojištění. Můžete platit daň v jednom státě a pojištění v druhém – jsou to nezávislé režimy.
- Cesty po EU bez posouzení pojištění. Před výkonem práce v jiné zemi určete příslušnost k systému a podle situace vyžádejte A1; povinnosti při krátké cestě závisejí na okolnostech a pravidlech cílového státu.
- Nezapočtení zahraniční daně kvůli chybějícímu potvrzení. Zahraniční daň prokazujte dokladem tamního správce daně.
- Přehlédnutí vzniku stálé provozovny. Dlouhodobá kancelář v zahraničí přesouvá zdanění zisku i pro OSVČ.
- Spoléhání na paušální daň i po odchodu z ČR. Prověřte české sociální a zdravotní pojištění a výkon činnosti v ČR; právě tyto změny mohou ukončit paušální režim.
Shrnutí
Přeshraniční příjmy se řeší ve třech nezávislých rovinách. Nejprve určíte daňovou rezidenci podle § 2 ZDP (bydliště nebo 183 dní), případně podle tie-breaker kritérií smlouvy. Rezident zdaňuje celosvětové příjmy a dvojímu zdanění brání metoda zápočtu nebo vynětí dle § 38f a konkrétní smlouvy. Sociální a zdravotní pojištění se v EU řídí odděleně nařízením 883/2004 a dokládá formulářem A1 – při vyslání až 24 měsíců, při souběhu se posuzuje podstatná část činnosti ve státě bydliště, u zaměstnanců včetně hranice 25 %. OSVČ musí navíc hlídat vznik stálé provozovny. Svou českou rezidenci prokážete potvrzením o daňovém domicilu. Protože se pravidla i výklady liší podle země, u dlouhodobých přesunů se vyplatí konzultace s daňovým poradcem.
Často kladené otázky
Kolik dní musím být v ČR, abych byl daňovým rezidentem?
Postačí pobyt alespoň 183 dní v kalendářním roce (souvisle či v součtu, včetně dne příjezdu i odjezdu). Rezidentem však můžete být i při kratším pobytu, pokud zde máte bydliště – tedy stálý byt s úmyslem trvale se v něm zdržovat. Testy jsou alternativní: stačí splnit jeden.
Platí daň a sociální pojištění vždy ve stejném státě?
Ne. Daň z příjmů a pojištění jsou zcela nezávislé režimy. Daň se řídí zákonem o daních z příjmů a smlouvou o zamezení dvojího zdanění, zatímco pojištění v rámci EU koordinačními nařízeními a formulářem A1. Je běžné platit daň v jedné zemi a pojistné v druhé.
K čemu slouží formulář A1 a jak dlouho platí?
Formulář A1 potvrzuje, ve kterém státě jste v rámci EU/EHP a Švýcarska sociálně a zdravotně pojištěni. Dokládá použitelný systém sociálního zabezpečení podle koordinačních pravidel. Při běžném vyslání nepřesahuje předpokládaná doba 24 měsíců; delší příslušnost lze řešit individuální výjimkou. Žádost podáte u ČSSZ přes ePortál, datovou schránku nebo interaktivní tiskopis.
Jak prokážu zahraničnímu úřadu, že jsem český daňový rezident?
Požádáte místně příslušný finanční úřad o potvrzení o daňovém domicilu. Tento doklad prokazuje rezidenci pro účely smlouvy a umožňuje uplatnit smluvní výhody, například sníženou srážkovou daň z dividend nebo licenčních poplatků. Vydává se obvykle za konkrétní zdaňovací období na základě vzorové žádosti Finanční správy.
Jsem OSVČ na české IČO a pracuji ze zahraničí. Kde zdaním příjmy?
Zůstáváte-li českým rezidentem a v cizině vám nevznikne stálá provozovna, zdaníte zisk v ČR. Jakmile v zahraničí vznikne stálá provozovna (například dlouhodobá kancelář), přiřaditelný zisk zdaní stát provozovny a v ČR se uplatní metoda ze smlouvy. Pojištění řešte odděleně přes A1 podle toho, zda jde o vyslání, nebo souběh činností.
Co když pracuji ze země, se kterou ČR nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění?
Jako český rezident posoudíte zahraniční příjem v ČR. U podnikatelských příjmů může být zaplacená zahraniční daň za zákonných podmínek daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, u příjmů ze zaměstnání se řeší § 6 odst. 13; záleží na druhu příjmu. Metoda zápočtu ani vynětí se bez smlouvy nepoužije, takže riziko částečného dvojího zdanění je vyšší. U pojištění mimo EU rozhoduje případná dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení.