Povinnosti s.r.o. (roční a průběžné)

Ve zkratce: Každé s.r.o. musí v roce 2026 vést podvojné účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.), jednou ročně sestavit účetní závěrku, nechat ji schválit valnou hromadou do 6 měsíců od konce účetního období (§ 181 zákona č. 90/2012 Sb.) a zveřejnit ve sbírce listin obchodního rejstříku do 30 dnů od schválení. Dále podává přiznání k dani z příjmů právnických osob (sazba 21 %) — elektronicky přes datovou schránku do 4. května 2026 za rok 2025 — udržuje zápis v evidenci skutečných majitelů, komunikuje s úřady přes datovou schránku a je-li plátcem DPH nebo zaměstnavatelem, plní i měsíční odvodové a ohlašovací povinnosti. Většina ročních povinností se sbíhá do první poloviny roku.

Společnost s ručením omezeným je sice nejoblíbenější právní formou podnikání v Česku, oproti živnosti ale nese výrazně více administrativy. Zatímco OSVČ může vést jen daňovou evidenci a řešit daně jednou za rok, s.r.o. je právnickou osobou s povinným účetnictvím, vlastními orgány a zveřejňovacími povinnostmi. Tento přehled vás provede všemi pravidelnými povinnostmi firmy — průběžnými (měsíční, čtvrtletní) i ročními — včetně lhůt, sazeb a sankcí pro rok 2026. Pokud firmu teprve zakládáte, navažte na návod jak založit s.r.o..

Jaké povinnosti má s.r.o.? Rychlý přehled

Povinnosti firmy lze rozdělit podle frekvence. Následující tabulka shrnuje ty nejdůležitější; jednotlivým bodům se podrobně věnujeme níže.

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích; Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026.

Musí s.r.o. vést účetnictví?

Ano. Na rozdíl od OSVČ, která si může vybrat daňovou evidenci nebo paušál, je s.r.o. jako účetní jednotka zapsaná v obchodním rejstříku ze zákona povinno vést podvojné účetnictví podle § 1 a § 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Žádná „zjednodušená evidence“ pro běžné firmy neexistuje — paušální výdaje ani daňová evidence se na s.r.o. nevztahují.

Podvojné účetnictví znamená, že firma:

• zachycuje každou hospodářskou operaci na dvou účtech (má dáti / dal) na základě účetních dokladů;
• vede účetní knihy (deník, hlavní knihu, knihy analytických a podrozvahových účtů);
• sleduje náklady a výnosy bez ohledu na to, kdy proběhla platba (akruální princip), nikoli jen příjmy a výdaje;
• na konci období sestavuje účetní závěrku (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha).

Účetnictví můžete vést sami v účetním programu, typicky ho ale firmy svěřují externí účetní nebo účetní kanceláři. Odpovědnost za jeho správnost i tak nese statutární orgán, tedy jednatel — více o jeho roli v článku jednatel a společník s.r.o.. Podrobně rozebíráme sestavení výkazů v textu účetní závěrka.

Jak dlouho musí s.r.o. archivovat účetní doklady?

Účetní jednotka má povinnost uchovávat účetní záznamy pro případ kontroly. Lhůty stanoví § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.:

Zdroj: § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026.

Jaké daně platí s.r.o. a jaké jsou lhůty?

Hlavní daní firmy je daň z příjmů právnických osob (DPPO), jejíž základní sazba činí v roce 2026 21 % ze základu daně (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Sazba byla od roku 2024 zvýšena z původních 19 % konsolidačním balíčkem a pro rok 2026 zůstává beze změny na 21 %.

Do kdy podat přiznání k dani z příjmů PO za rok 2025?

Lhůta pro podání přiznání závisí na způsobu podání. Protože s.r.o. má ze zákona zřízenou datovou schránku, musí přiznání podat elektronicky — papírová lhůta se na firmy fakticky nevztahuje. Přehled lhůt za zdaňovací období 2025 (kalendářní rok):

Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád); Finanční správa ČR, Daňový kalendář 2026. Zákonná lhůta připadá na 2. 5. 2026 (sobota), proto se posouvá na nejbližší pracovní den — pondělí 4. 5. 2026. Platí pro přiznání za rok 2025.

Daň je splatná ve stejné lhůtě jako přiznání — peníze musí být nejpozději poslední den lhůty připsané na účtu finančního úřadu, nestačí je ten den teprve odeslat.

Kdy platí s.r.o. zálohy na daň z příjmů?

Firma, jejíž daň překročí určitou hranici, platí v průběhu roku zálohy na daň podle § 38a zákona č. 586/1992 Sb. Rozhodující je tzv. poslední známá daňová povinnost:

Zdroj: § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026.

Zaplacené zálohy se na konci roku odečtou od vypočtené daně; přeplatek lze vrátit, nedoplatek se doplácí ve lhůtě pro podání přiznání.

Další daně podle situace firmy

Podle činnosti se mohou přidat další daně a související povinnosti:

• DPH — pokud se firma stane plátcem (povinně po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, nebo dobrovolně). Plátce podává přiznání k DPH i kontrolní hlášení do 25. dne po skončení zdaňovacího období (měsíc nebo čtvrtletí) podle § 101 a § 101e téhož zákona. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %.
• Srážková daň z podílů na zisku — při výplatě dividend společníkům srazí firma 15 % podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb. a odvede ji finančnímu úřadu.
• Daň z nemovitých věcí — vlastní-li firma nemovitost, podává přiznání jen při změně okolností rozhodných pro daň (nová nemovitost, změna výměry apod.), a to do 31. ledna; v dalších letech přiznání nepodává a platí dle vyměřené daně, jejíž splatnost je zpravidla do 31. května.
• Silniční daň — jen u nákladních vozidel kategorií N2/N3 a přípojných O3/O4 s největší povolenou hmotností nad 12 tun (od roku 2022 se osobních aut ani lehčích nákladních vozidel netýká).

Co je účetní závěrka a do kdy ji s.r.o. sestaví?

Účetní závěrka je soubor výkazů, kterým firma uzavírá účetní rok. U s.r.o. ji tvoří podle zákona o účetnictví nejméně:

• rozvaha (bilance) — majetek a zdroje jeho krytí k rozvahovému dni;
• výkaz zisku a ztráty (výsledovka) — náklady, výnosy a hospodářský výsledek;
• příloha k účetní závěrce — vysvětlující a doplňující údaje.

Větší firmy navíc sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu a vyhotovují výroční zprávu. Závěrku firma sestavuje k rozvahovému dni, kterým je u kalendářního účetního období 31. prosinec. Podrobný postup popisuje samostatný text účetní závěrka.

Musí mít s.r.o. audit?

Povinný audit se týká jen větších firem. Účetní závěrku musí nechat ověřit auditorem ta s.r.o., která ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí stanovené hodnoty (aktiva, obrat, počet zaměstnanců) podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. Pro běžné malé firmy audit povinný není; přesto musí závěrku schválit a zveřejnit.

Kdy musí valná hromada schválit účetní závěrku?

Řádnou účetní závěrku musí schválit nejvyšší orgán společnosti — valná hromada (u jednočlenné firmy jediný společník v působnosti valné hromady). Lhůta je jasná: valná hromada se musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období podle § 181 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U kalendářního roku tedy zpravidla do 30. června následujícího roku.

Postup schválení závěrky:

1. Jednatel sestaví (nebo nechá sestavit) účetní závěrku a připraví návrh na rozdělení zisku či úhradu ztráty.
2. Svolá valnou hromadu — pozvánku odešle společníkům nejméně 15 dnů předem, s návrhem usnesení a závěrkou jako přílohou.
3. Valná hromada závěrku projedná a schválí a rozhodne o naložení s hospodářským výsledkem (výplata podílů na zisku, převod do nerozděleného zisku apod.).
4. Pořídí se zápis z valné hromady, který je podkladem pro další kroky (zveřejnění, případnou výplatu podílů).

Jednatel nesmí předložit závěrku ke schválení později než 6 měsíců po rozvahovém dni — opožděné svolání je porušením povinností statutárního orgánu.

Jak a do kdy zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin?

Každé s.r.o. má povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. Sbírka listin je veřejně dostupná část rejstříku na justice.cz — kdokoli si tak může závěrku firmy prohlédnout. Lhůty:

• do 30 dnů od schválení účetní závěrky valnou hromadou, a zároveň
• nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, i kdyby závěrka schválena nebyla.

Druhá lhůta je důležitá: pokud valná hromada závěrku z jakéhokoli důvodu neschválí, firma ji musí stejně zveřejnit (s poznámkou o neschválení) nejpozději do 12 měsíců od konce účetního období. U kalendářního roku 2025 je tedy nejzazší termín zveřejnění 31. prosince 2026.

Jak na zveřejnění: závěrku lze do sbírky listin vložit přímo (elektronicky přes justice.cz nebo prostřednictvím datové schránky), nejjednodušší cestou je ale podání prostřednictvím správce daně — firma připojí účetní závěrku jako přílohu k přiznání k dani z příjmů a požádá finanční úřad o její předání rejstříkovému soudu. Jedním podáním tak vyřídí daňovou i zveřejňovací povinnost.

Nezveřejnění závěrky je přestupkem podle § 37a zákona o účetnictví, za který hrozí pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv. Samostatně může rejstříkový soud uložit pořádkovou pokutu až 100 000 Kč podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. V praxi soud nejprve vyzve firmu k nápravě a při opakovaném neplnění může i zahájit řízení o zrušení společnosti.

Průběžné povinnosti firmy během roku

Vedle ročního cyklu má firma řadu opakujících se povinností:

• Datová schránka. S.r.o. má datovou schránku zřízenou ze zákona a je povinno ji sledovat. Dokument doručený do datové schránky se považuje za doručený nejpozději 10. dnem po dodání (fikce doručení), i když se do schránky nepřihlásíte. Přes datovou schránku komunikujete s úřady a podáváte elektronická přiznání.
• Odvody za zaměstnance a jednatele. Pokud firma vyplácí mzdy nebo odměnu jednatele, je zaměstnavatelem a musí měsíčně odvádět zálohy na daň ze závislé činnosti, sociální pojištění (zaměstnavatel 24,8 % podle zákona č. 589/1992 Sb.) a zdravotní pojištění (zaměstnavatel 9 % podle zákona č. 592/1992 Sb.) a podávat přehledy ČSSZ a zdravotním pojišťovnám. Podrobnosti o sazbách najdete v článku odvody ze mzdy.
• DPH (plátci). Měsíční nebo čtvrtletní přiznání a kontrolní hlášení do 25. dne, evidence pro účely DPH, vystavování daňových dokladů.
• Aktualizace zápisů v rejstříku. Změny sídla, jednatelů, společníků, předmětu podnikání či výše kapitálu je nutné bez zbytečného odkladu zapsat do obchodního rejstříku.

Evidence skutečných majitelů: stálá povinnost s.r.o.

Každé s.r.o. musí mít zapsaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb. Skutečným majitelem je fyzická osoba, která firmu fakticky ovládá (typicky společník s podílem nad 25 % nebo osoba s rozhodujícím vlivem). Zápis nestačí provést jednou — firma musí evidenci udržovat aktuální a při každé změně (nový společník, změna podílů) ji opravit.

Za nesplnění povinnosti zápisu hrozí pokuta až 500 000 Kč (§ 55 zákona č. 37/2021 Sb.). Pozor na vývoj v roce 2026: po dřívějším rozhodnutí o nevynutitelnosti kvůli rozporu s právem EU Ministerstvo spravedlnosti dne 17. 12. 2025 znepřístupnilo veřejnou část evidence, čímž důvod nevynutitelnosti odpadl — sankce včetně pokuty lze proto v roce 2026 opět uplatňovat. Povinnost zápisu tedy berte vážně a evidenci udržujte aktuální.

Modelový příklad: roční cyklus malého s.r.o. za rok 2025

Firma Příklad s.r.o. vede kalendářní účetní rok, je neplátce DPH, má jednoho společníka-jednatele a žádné zaměstnance. Loni vykázala daň z příjmů 90 000 Kč. Jak vypadá její rok 2026:

1. Leden–březen: účetní zpracuje doklady za rok 2025 a sestaví účetní závěrku k 31. 12. 2025.
2. 15. 6. a 15. 12. 2026: protože loňská daň (90 000 Kč) spadá do pásma 30 001–150 000 Kč, platí firma dvě pololetní zálohy po 40 % daně, tj. 2× 36 000 Kč.
3. Do 4. 5. 2026: jednatel podá přes datovou schránku přiznání k DPPO za rok 2025 a ve stejné lhůtě doplatí daň po odečtení záloh.
4. Do 30. 6. 2026: jediný společník v působnosti valné hromady schválí účetní závěrku a rozhodne o naložení se ziskem.
5. Do 30 dnů od schválení: firma zveřejní závěrku ve sbírce listin — nejjednodušeji ji přiloží k daňovému přiznání a nechá předat soudu přes finanční úřad.
6. Průběžně: sleduje datovou schránku a udržuje aktuální zápis v evidenci skutečných majitelů.

Roční výsledek: firma za rok 2025 odvede daň 21 % ze zisku, splní zveřejnění a má klid až do dalšího cyklu.

Časté chyby, kterých se firmy dopouštějí

• Zapomenuté zveřejnění závěrky. Nejčastější prohřešek vůbec — firmy podají daňové přiznání, ale závěrku do sbírky listin nevloží. Řešení: přiložit ji rovnou k přiznání a nechat předat přes finanční úřad.
• Opožděné schválení valnou hromadou. Lhůta 6 měsíců (do 30. 6.) se snadno přehlédne, zvláště u jednočlenných firem, kde „valná hromada“ znamená jedno rozhodnutí společníka.
• Nesledovaná datová schránka. Kvůli fikci doručení (10. den) může firmě uplynout lhůta na odvolání nebo platbu, aniž si zprávu přečetla.
• Neaktuální evidence skutečných majitelů. Po změně společníků nebo podílů firmy zapomenou evidenci opravit.
• Záměna povinností OSVČ a s.r.o. Jednatel zvyklý na živnost si někdy myslí, že stačí daňová evidence nebo paušál — s.r.o. ale vždy vede plné účetnictví.
• Pozdní platba zálohy na daň. Zálohy mají pevné termíny (15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12.) nezávislé na přiznání; jejich opomenutí vede k úroku z prodlení.

Související témata a nástroje

• ESG reporting doplňuje povinnosti firem u udržitelnostního reportingu.
• první zaměstnanec navazuje na zaměstnavatelské povinnosti firmy.

Shrnutí

S.r.o. je v roce 2026 vázáno na podstatně širší okruh povinností než OSVČ. Vždy vede podvojné účetnictví, ročně sestaví účetní závěrku, nechá ji schválit valnou hromadou do 6 měsíců a zveřejní ve sbírce listin do 30 dnů od schválení. Podává přiznání k dani z příjmů PO se sazbou 21 % (elektronicky do 4. 5. 2026 za rok 2025), platí zálohy na daň podle výše poslední povinnosti, udržuje evidenci skutečných majitelů a sleduje datovou schránku. Je-li plátcem DPH nebo zaměstnavatelem, přidávají se měsíční přiznání a odvody. Klíč k bezproblémovému provozu je hlídat termíny první poloviny roku a nepodcenit zveřejnění závěrky, na které firmy nejčastěji zapomínají.

Často kladené otázky

Musí i nečinné („spící“) s.r.o. plnit povinnosti?

Ano, byť v omezené míře. I firma bez aktivity musí vést účetnictví, sestavit účetní závěrku (i nulovou), nechat ji schválit valnou hromadou a zveřejnit ve sbírce listin. Přiznání k dani z příjmů obvykle podává také; nemá-li žádné zdanitelné příjmy ani povinnost, může jí finanční úřad podání prominout, ale účetní a zveřejňovací povinnosti trvají dál.

Jaká je sazba daně z příjmů s.r.o. v roce 2026?

Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 % ze základu daně podle § 21 zákona č. 586/1992 Sb. Sazba byla v rámci konsolidačního balíčku zvýšena z 19 % na 21 % od roku 2024 a pro rok 2026 zůstává beze změny.

Do kdy musí s.r.o. zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku je třeba uložit do sbírky listin do 30 dnů od jejího schválení valnou hromadou, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. U účetní závěrky za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) je nejzazší termín zveřejnění 31. 12. 2026.

Musí jednatel platit sociální a zdravotní pojištění z odměny?

Pokud jednatel pobírá za výkon funkce odměnu, je z pohledu odvodů posuzována jako příjem ze závislé činnosti — firma z ní odvádí zálohu na daň, sociální i zdravotní pojištění (sazby jako u zaměstnance). Pokud jednatel odměnu nepobírá a je jen společníkem, povinné pojistné z titulu funkce neplatí. Více v článku jednatel a společník s.r.o..

Hrozí firmě pokuta za nezveřejnění účetní závěrky?

Ano. Nezveřejnění je přestupkem podle zákona o účetnictví s možnou pokutou až do 3 % hodnoty aktiv firmy. Rejstříkový soud navíc může firmu k uložení vyzvat a při opakovaném neplnění zahájit řízení o jejím zrušení. V praxi je nezveřejněná závěrka také signál pro obchodní partnery a banky.

Potřebuje s.r.o. účetní, nebo to zvládne jednatel sám?

Zákon účetní nevyžaduje — odpovědnost za účetnictví nese jednatel a vést ho může i sám v účetním programu. V praxi ale většina firem účetnictví svěřuje externí účetní nebo kanceláři, protože podvojné účetnictví, daňová přiznání a závěrka vyžadují odbornost a chyby mají daňové i právní dopady.

Co je evidence skutečných majitelů a koho do ní s.r.o. zapisuje?

Evidence skutečných majitelů je informační systém vedený podle zákona č. 37/2021 Sb., do kterého každé s.r.o. zapisuje fyzickou osobu, jež firmu fakticky ovládá. Skutečným majitelem je typicky společník s podílem nad 25 % nebo osoba s rozhodujícím vlivem na rozhodování společnosti.

Zápis není jednorázová záležitost — evidenci musíte udržovat aktuální a při každé změně (nový společník, jiné rozdělení podílů) ji opravit. Za nesplnění zápisu hrozí pokuta až 500 000 Kč podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb. Podrobnosti najdete v článku evidence skutečných majitelů.

Musí mít s.r.o. datovou schránku?

Ano. Společnost s ručením omezeným má datovou schránku zřízenou ze zákona — nezakládá si ji dobrovolně a nemůže ji zrušit. Přes datovou schránku komunikuje s úřady a podává elektronická přiznání, proto musí firma přiznání k dani z příjmů i k DPH podávat elektronicky.

Důležitá je fikce doručení: dokument doručený do datové schránky se považuje za doručený nejpozději 10. dnem po dodání, i když se do schránky nepřihlásíte. Schránku je proto nutné pravidelně sledovat, jinak může firmě uplynout lhůta na platbu nebo odvolání, aniž si zprávu přečetla.

Potřebuje s.r.o. vnitropodnikové směrnice?

Vnitropodnikové (vnitřní) účetní směrnice zákon výslovně nepředepisuje jako samostatný formulář, fakticky je ale potřebuje každé s.r.o., protože vede podvojné účetnictví. Směrnice promítají obecná pravidla zákona o účetnictví na konkrétní poměry firmy — stanoví například účtový rozvrh, oběh a podpisová oprávnění u dokladů, způsob odpisování, postup při inventarizaci nebo tvorbu opravných položek a rezerv.

Jejich rozsah se odvíjí od velikosti a činnosti firmy: malé neaktivní s.r.o. vystačí s pár základními směrnicemi, větší firma s majetkem, zásobami a zaměstnanci jich potřebuje více. V praxi je oceníte hlavně při kontrole z finančního úřadu nebo při auditu, kdy dokládají, že účtujete podle ustálených a srozumitelných pravidel.

Kdy musí s.r.o. zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku ukládá s.r.o. do sbírky listin obchodního rejstříku (veřejně dostupné na justice.cz) podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí dvě lhůty současně. První je 30 dnů od schválení závěrky nejvyšším orgánem společnosti, tedy valnou hromadou (u jednočlenné firmy jediným společníkem v její působnosti). Schválení musí proběhnout do 6 měsíců od konce účetního období podle § 181 zákona č. 90/2012 Sb., u kalendářního roku tedy zpravidla do 30. června.

Druhá lhůta je zásadní pojistka: závěrku je nutné zveřejnit nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, a to i tehdy, pokud ji valná hromada vůbec neschválila. Pokud schválení z jakéhokoli důvodu vázne, firma uloží závěrku ve stanovené podobě s poznámkou, že schválena nebyla — povinnost zveřejnění tím není dotčena. Pro účetní závěrku za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) je tak nejzazší termín uložení 31. prosince 2026. Nejjednodušší cestou je přiložit závěrku k přiznání k dani z příjmů a požádat finanční úřad o předání rejstříkovému soudu — jedním podáním se vyřídí daňová i zveřejňovací povinnost.

Nezveřejnění je přestupkem podle § 37a zákona o účetnictví s pokutou až 3 % hodnoty aktiv; rejstříkový soud může navíc uložit pořádkovou pokutu až 100 000 Kč (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících) a při opakovaném neplnění zahájit i řízení o zrušení firmy. Zveřejnění závěrky patří k nejčastěji opomíjeným ročním povinnostem firmy.