Úrok z prodlení 2026: výpočet, sazba a penále z faktury

Ve zkratce: Zákonný úrok z prodlení se rovná dvoutýdenní repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení začalo, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pro prodlení vzniklé v 1. pololetí 2026 je sazba 11,50 % ročně (repo 3,50 % k 1. 1. 2026 + 8 p.b.). Pro prodlení vzniklé od 1. 7. 2026 je to 11,75 % (repo 3,75 % + 8 p.b.). Úrok počítáte vzorcem dlužná částka × roční sazba × počet dní prodlení ÷ 365. Sazba se fixuje k začátku pololetí a platí po celou dobu prodlení, i když ČNB repo sazbu později změní. Mezi podnikateli navíc vzniká nárok na paušální náhradu nákladů 1 200 Kč za každou pohledávku.

Když odběratel nezaplatí fakturu včas, nemusíte se s tím smířit. Ze zákona vám vzniká nárok na úrok z prodlení – jde o kompenzaci za to, že vaše peníze zůstaly u dlužníka déle, než měly. Tento nárok máte automaticky, i když jste si o úroku ve smlouvě nic neujednali. V tomto přehledu najdete aktuální sazbu pro rok 2026, přesný vzorec, praktický příklad a rozdíl mezi zákonným a smluvním úrokem.

Co je úrok z prodlení a kdy vzniká?

Úrok z prodlení je zákonná sankce za opožděnou úhradu peněžitého dluhu. Nárok na něj vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: dostane-li se dlužník do prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat úrok z prodlení, ledaže dlužník za prodlení neodpovídá. Výši úroku, pokud si ji strany nesjednaly, stanoví nařízení vlády.

Prodlení nastává prvním dnem po splatnosti faktury (§ 1968 občanského zákoníku). Pokud je faktura splatná 15. ledna, dlužník je v prodlení od 16. ledna. Úrok pak nabíhá za každý den, dokud není dluh uhrazen.

Důležité je, že úrok z prodlení je tzv. příslušenstvím pohledávky. Nemusíte kvůli němu žalovat zvlášť ani ho předem sjednávat – běží ze zákona. Právo na úrok za jednotlivé dny prodlení se přitom promlčuje samostatně, každé ve vlastní tříleté lhůtě; promlčí-li se však samotná jistina, promlčí se s ní i právo na dosud neuplatněný úrok (§ 611 občanského zákoníku).

Jaká je sazba úroku z prodlení v roce 2026?

Výši zákonného úroku určuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Rozhodující je tedy repo sazba k 1. lednu (pro prodlení začínající v 1. pololetí) nebo k 1. červenci (pro 2. pololetí).

V roce 2026 se sazba během roku změnila, protože ČNB s účinností od 19. června 2026 zvýšila repo sazbu z 3,50 % na 3,75 %. Pro prodlení začínající ve 2. pololetí 2026 je proto rozhodná repo sazba k 1. 7. 2026 už 3,75 %:

Zdroj: § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; 2T repo sazba ČNB. Platí pro rok 2026.

Klíčové pravidlo: sazba se fixuje k okamžiku vzniku prodlení a platí po celou dobu prodlení, i kdyby ČNB repo sazbu později několikrát změnila. Pokud tedy dlužník neuhradil fakturu splatnou v březnu 2026, běží mu úrok 11,50 % až do zaplacení – červnové zvýšení repo sazby se ho už netýká.

Jak se úrok z prodlení počítá?

Výpočet je jednoduchá trojčlenka. Roční sazbu přepočtete na počet dní, po které dluh trvá:

Úrok = dlužná částka × (roční sazba ÷ 100) × (počet dní prodlení ÷ 365)

V přestupném roce se dělí 366 dny; rok 2026 přestupný není, takže dělíte 365. Počet dní prodlení počítáte od prvního dne po splatnosti až do dne úhrady.

Praktický příklad. Odběratel měl uhradit fakturu na 50 000 Kč se splatností 15. 1. 2026. Zaplatil až 30. 4. 2026.

• Prodlení začíná 16. 1. 2026 a trvá do zaplacení → 104 dní.
• Sazba pro 1. pololetí 2026: 11,50 % p.a.
• Denní úrok: 50 000 × 0,1150 ÷ 365 = 15,75 Kč/den.
• Úrok celkem: 50 000 × 0,1150 × 104 ÷ 365 = 1 638,36 Kč.

Jde-li o obchodní vztah mezi podnikateli, přičtete ještě paušální náhradu nákladů 1 200 Kč (viz níže). Věřitel tak může vedle jistiny požadovat 1 638,36 Kč úroku a 1 200 Kč paušálu, tedy 2 838,36 Kč navíc.

Pozor na situaci, kdy prodlení přechází přes 30. červen. Kdyby faktura byla splatná až v červenci 2026, počítala by se sazba 11,75 %. Nikdy nemíchejte dvě pololetní sazby v rámci jednoho prodlení – rozhoduje výhradně den, kdy prodlení vzniklo.

Jaký je rozdíl mezi zákonným a smluvním úrokem z prodlení?

Zákonný úrok (repo + 8 p.b.) platí automaticky, pokud si strany nedohodly jinou výši. Občanský zákoník ale umožňuje sjednat úrok z prodlení odchylně – například pevným procentem nebo jinou denní sazbou. Takové ujednání má přednost před nařízením vlády.

Smluvní volnost však má limity. Podle § 1972 občanského zákoníku platí, že ujednání o úroku z prodlení, které je vůči věřiteli hrubě nespravedlivé (například úrok vylučuje nebo jej snižuje pod zákonnou výši), je v obchodních vztazích neplatné; obdobně nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný v neprospěch dlužníka může být posouzen jako neplatný pro rozpor s dobrými mravy. V praxi bývají akceptovány sazby zhruba do úrovně 0,05 % denně (cca 18 % ročně); výrazně vyšší úrok riskuje, že jej soud zkrátí.

Zdroj: § 1970 a § 1972 zákona č. 89/2012 Sb.; nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Platí pro rok 2026.

Kdy je faktura splatná a odkdy běží prodlení?

Splatnost si strany zpravidla dohodnou. Pokud ji neujednaly, uplatní se § 1963 občanského zákoníku: u vzájemných závazků podnikatelů (a u dodávek podnikatele veřejnému zadavateli) je zákonná lhůta splatnosti 30 dní ode dne doručení faktury nebo dodání zboží či služby.

Delší splatnost je možné sjednat, ale u obchodních vztahů zákon chrání věřitele: doba splatnosti přesahující 60 dní je přípustná jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Vůči veřejnému zadavateli platí přísnější strop – zpravidla 30, nejvýše 60 dní.

Prodlení tedy začíná den po marném uplynutí splatnosti. Bez ohledu na to, zda věřitel vystaví upomínku, běží úrok z prodlení automaticky. Upomínka není podmínkou nároku – slouží jen jako výzva k dobrovolné úhradě před případným soudním vymáháním. Náležitosti samotného daňového dokladu a lhůty splatnosti spolu úzce souvisejí, protože bez správně uvedené splatnosti se hůř prokazuje, odkdy prodlení běží.

Co je paušální náhrada nákladů 1 200 Kč?

Vedle úroku z prodlení má věřitel u obchodních závazků mezi podnikateli (a u dodávek veřejnému zadavateli) nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí tato náhrada 1 200 Kč za každou pohledávku.

Nárok vzniká automaticky s prvním dnem prodlení, nezávisle na tom, zda věřiteli nějaké náklady skutečně vznikly a zda jde k soudu. Nepodléhá DPH a přičítá se k jistině i k úroku z prodlení. U jedné neuhrazené faktury tak lze požadovat 1 200 Kč, u tří faktur 3× 1 200 Kč. Paušál se ale netýká spotřebitelských vztahů – u dluhu běžného zákazníka (nepodnikatele) máte nárok jen na úrok z prodlení, nikoli na tuto náhradu.

Časté chyby

• Míchání pololetních sazeb. Pro celé prodlení platí jedna sazba – ta k prvnímu dni pololetí, kdy prodlení vzniklo. Nepřepočítáváte ji podle pozdějších změn repo sazby ČNB.
• Počítání od data vystavení faktury. Prodlení běží až od dne po splatnosti, ne od data vystavení ani od doručení.
• Zaměňování repo sazby a úroku. Repo sazba (3,50 % / 3,75 %) není sazba úroku z prodlení. K ní se vždy přičítá 8 procentních bodů.
• Nárokování paušálu 1 200 Kč u spotřebitele. Paušální náhrada platí jen mezi podnikateli a vůči veřejnému zadavateli, ne u dluhů běžných zákazníků.
• Domněnka, že bez ujednání úrok nevzniká. Zákonný úrok běží ze zákona, i když ve smlouvě ani na faktuře o něm není ani zmínka.
• Sjednání extrémního smluvního úroku. Nepřiměřeně vysoký úrok soud zkrátí nebo neuzná – lepší je držet se přiměřené sazby.

Shrnutí

Zákonný úrok z prodlení v roce 2026 vychází z repo sazby ČNB navýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení vzniklá v 1. pololetí 2026 činí 11,50 % ročně, pro prodlení od 1. 7. 2026 pak 11,75 % ročně. Sazba se fixuje k okamžiku vzniku prodlení a nemění se. Úrok počítáte jako dlužná částka × roční sazba × dny ÷ 365. Nárok vzniká automaticky ze zákona, u obchodních vztahů mezi podnikateli navíc s paušální náhradou nákladů 1 200 Kč za pohledávku. Chcete-li se úroku vyhnout, hlídejte si splatnost; chcete-li ho uplatnit, počítejte od prvního dne po splatnosti až do úhrady.

Často kladené otázky

Jaká je sazba úroku z prodlení pro rok 2026?

Pro prodlení vzniklé v 1. pololetí 2026 je sazba 11,50 % ročně (repo 3,50 % + 8 p.b.). Pro prodlení vzniklé od 1. 7. 2026 je to 11,75 % ročně (repo 3,75 % + 8 p.b.). Rozhoduje den, kdy prodlení začalo.

Jak se úrok z prodlení počítá?

Úrok = dlužná částka × (roční sazba ÷ 100) × (počet dní prodlení ÷ 365). Počet dní se počítá od prvního dne po splatnosti až do dne úhrady. U 50 000 Kč a 104 dnů prodlení při sazbě 11,50 % vyjde úrok 1 638,36 Kč.

Vzniká nárok na úrok z prodlení, i když jsme si ho nesjednali?

Ano. Zákonný úrok z prodlení běží automaticky ze zákona podle § 1970 občanského zákoníku, i když o něm smlouva ani faktura nic neuvádí. Sjednat lze pouze jinou (přiměřenou) výši, jinak platí repo sazba plus 8 procentních bodů.

Co je paušální náhrada nákladů 1 200 Kč?

Je to zákonná náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náleží věřiteli u obchodních vztahů mezi podnikateli za každou pohledávku, a to automaticky s prvním dnem prodlení. U spotřebitelských dluhů nárok na paušál není.

Mění se sazba úroku, když ČNB během prodlení zvýší repo sazbu?

Ne. Sazba se fixuje podle repo sazby platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení vzniklo, a platí po celou dobu prodlení. Pozdější změny repo sazby ČNB výpočet úroku u již běžícího prodlení neovlivní.

Kdy je faktura splatná, pokud jsme lhůtu nedohodli?

Není-li splatnost sjednána, uplatní se u obchodních vztahů mezi podnikateli zákonná lhůta 30 dní ode dne doručení faktury nebo dodání plnění podle § 1963 občanského zákoníku. Delší splatnost než 60 dní je přípustná jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.