FAQ: DPH pro začínající podnikatele

Ve zkratce: Jako začínající podnikatel řešíte DPH ve chvíli, kdy váš obrat za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč – pak se musíte registrovat jako plátce. Plátcem se stáváte standardně od 1. ledna následujícího roku, ale ve včas podané přihlášce si můžete zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. V roce 2026 existuje i druhý limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se stáváte plátcem prakticky okamžitě. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %. I bez překročení obratu se můžete stát identifikovanou osobou například při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazeného dodavatele nebo při poskytnutí vymezené služby podnikateli v EU. Vše vyplývá ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy začínajících podnikatelů a OSVČ k dani z přidané hodnoty pro rok 2026. Najdete tu, kdy vzniká povinnost registrace, jak fungují dva limity obratu, jak se obrat sleduje, jaké jsou sazby DPH, kdo je identifikovaná osoba a jaké povinnosti vás po registraci čekají. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích daň z přidané hodnoty, registrace k DPH a sazby DPH.

Kdy se musím povinně registrovat k DPH v roce 2026?

Povinnost registrovat se jako plátce DPH vám zpravidla vzniká, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.) překročí 2 000 000 Kč. Zvláštní pravidlo platí podle § 6 odst. 3 pro osobu uskutečňující pouze plnění bez nároku na odpočet. Vyplývá to z § 6 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Přihlášku k registraci pak musíte podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jste limit překročili.

Od roku 2025 a v roce 2026 se sledují dvě hranice obratu, které mají odlišný dopad na to, odkdy se stanete plátcem:

Limity obratu platné pro rok 2026 podle zákona č. 235/2004 Sb. a Informace Finanční správy ke změnám v plátcovství DPH od 1. 1. 2025; druhý limit odpovídá přibližně 100 000 EUR.

Klíčový rozdíl je v okamžiku vzniku plátcovství. Pokud překročíte první limit 2 000 000 Kč, ale nepřekročíte v témže kalendářním roce druhý limit, stáváte se plátcem standardně až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Nově si ale můžete ve včas podané přihlášce zvolit, že chcete být plátcem už dnem následujícím po překročení obratu – to se hodí například e-shopu, který chce hned uplatňovat odpočty DPH ze svých nákupů. Přihlášku musíte v obou případech podat včas – do 10 pracovních dnů od překročení obratu. Pokud naopak v jednom kalendářním roce překročíte vyšší limit 2 536 500 Kč, stáváte se plátcem už dnem následujícím po dni, kdy jste tuto vyšší hranici překročili, bez možnosti odkladu. Pokud uskutečňujete jen plnění bez nároku na odpočet, použije se zvláštní pravidlo § 6 odst. 3. Mechanismus registrace podrobně rozebírá článek registrace k DPH.

Co se počítá do obratu pro DPH?

Do obratu se započítávají úplaty za uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, tedy hodnota vaší fakturace za zboží a služby zdaňované v Česku, a dále osvobozená plnění s nárokem na odpočet, plnění osvobozená v režimu malých podniků a vymezená finanční, pojišťovací a nemovitostní plnění osvobozená bez nároku na odpočet, nejsou-li jen příležitostnou doplňkovou činností (§ 4a). Od roku 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jako do konce roku 2024 – k 1. lednu se proto „začíná od nuly“.

Do obratu se naopak nezahrnuje prodej dlouhodobého majetku, není-li nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti, ani například příležitostné doplňkové finanční či pojišťovací služby. Pro začínající podnikatele je důležité, že obrat počítáte z úplat, které vám náležejí za uskutečněná plnění, nikoli z předpokládaných nebo objednaných zakázek. Detailní výklad toho, co do obratu patří a co ne, najdete v navazujícím textu o registraci k DPH.

Jaké jsou sazby DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí dvě sazby daně z přidané hodnoty: základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %. Vyplývá to z § 47 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Většina zboží a služeb spadá do základní sazby 21 %; snížená sazba 12 % se uplatňuje u vybraných položek, například u potravin, léků, vodného a stočného, ubytovacích služeb nebo stavebních prací pro bydlení.

Sazby DPH platné od 1. 1. 2026 podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb.; zařazení konkrétního plnění je nutné vždy ověřit v přílohách zákona.

Vedle těchto dvou sazeb existuje ještě režim osvobození od daně (například nájem nemovitosti, finanční služby, zdravotní péče), kdy se DPH neuplatňuje vůbec. Správné zařazení plnění do sazby je odpovědností plátce a u hraničních případů (například stravovací versus ubytovací služby) se vyplatí ověřit konkrétní položku v přílohách zákona o DPH. Kompletní přehled a zařazení jednotlivých druhů zboží a služeb najdete v článku sazby DPH.

Musím se registrovat, i když nedosáhnu obratu 2 miliony?

Ano, v některých situacích se registrační povinnost váže nikoli na obrat, ale na konkrétní přeshraniční transakci. I když váš obrat ani zdaleka nedosahuje 2 000 000 Kč, můžete se stát identifikovanou osobou při zákonem vymezených přeshraničních plněních. Rozhoduje typ a místo plnění, nikoli jen zahraniční sídlo dodavatele nebo zákazníka. Identifikovaná osoba je samostatný status podle § 6g až § 6l zákona č. 235/2004 Sb., s vlastními povinnostmi. Podrobně jej rozebírá článek identifikovaná osoba.

Identifikovanou osobou se nejčastěji stanete v těchto situacích:

• Přijmete zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku – například reklamu na Facebooku či Googlu, cloudový software (SaaS) nebo konzultaci od dodavatele z EU nebo třetí země. Identifikovanou osobou se podle § 6h stáváte dnem přijetí služby nebo poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, podle toho, co nastane dříve. Hodnotový limit zde není. Přihlášku podáte do 15 dnů ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali.
• Poskytnete službu podle § 9 odst. 1 s místem plnění v jiném státě EU – například naprogramujete web pro firmu na Slovensku nebo v Německu. Identifikovanou osobou se podle § 6i stáváte dnem poskytnutí služby nebo dřívějším přijetím úplaty za dostatečně určitou službu; výjimkou jsou služby v daném státě osvobozené od daně. Přihlášku podáte do 15 dnů od vzniku statusu.
• Pořídíte zboží z jiného státu EU nad limit – při překročení hodnoty pořízeného zboží z EU 326 000 Kč za kalendářní rok (bez DPH). I zde podáte přihlášku do 15 dnů ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali.

Lhůta 15 dnů pro podání přihlášky platí podle § 97 zákona č. 235/2004 Sb. ve všech těchto případech – počítá se ode dne, kdy jste se stali identifikovanou osobou.

Status identifikované osoby má zásadní praktický dopad: z přijaté služby s místem plnění v ČR od neusazeného dodavatele zpravidla přiznáte a odvedete českou DPH (uplatní se režim přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse charge), při vymezené B2B službě do EU obvykle českou DPH neodvádíte, ale podáváte souhrnné hlášení. Nemáte nárok na odpočet DPH ze svých nákupů a na tuzemských fakturách DPH nadále neúčtujete. Samotnou daň z přidané hodnoty vysvětluje text daň z přidané hodnoty.

Jaký je rozdíl mezi plátcem DPH a identifikovanou osobou?

Plátce DPH u tuzemských plnění posuzuje, zda jsou zdanitelná, osvobozená či ve zvláštním režimu a při splnění podmínek má nárok na odpočet; identifikovaná osoba odvádí českou DPH ze zákonem vymezených přijatých plnění a u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení, na tuzemské faktury DPH nepřidává a nárok na odpočet nemá. Jde o dva odlišné statusy s velmi rozdílnými povinnostmi.

Srovnání podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, stav k roku 2026.

Pro začínajícího podnikatele, který občas nakoupí reklamu nebo software ze zahraničí, je tedy podstatné, že se snadno stane identifikovanou osobou, aniž by se z něj stal plný plátce DPH. Status identifikované osoby je v praxi méně administrativně náročný – české přiznání podáváte jen za měsíce s povinností přiznat českou daň. U vymezené služby do EU může vzniknout povinnost podat souhrnné hlášení i bez českého přiznání.

Vyplatí se mi stát plátcem DPH dobrovolně?

Dobrovolná registrace k DPH může být výhodná zejména podnikatelům, jejichž zákazníci jsou převážně plátci DPH, a těm, kdo mají vysoké vstupní náklady s DPH (například nakupují drahé vybavení nebo zboží). Možnost dobrovolné registrace upravuje § 6f zákona č. 235/2004 Sb. – přihlásit se můžete, i když obratu 2 000 000 Kč nedosahujete.

Dobrovolné plátcovství dává smysl zejména tehdy, pokud:

• vaši odběratelé jsou plátci DPH – při nákupu pro plnění s nárokem na odpočet a splnění podmínek si mohou vámi účtovanou DPH odečíst a vy zároveň můžete uplatňovat odpočet ze svých nákupů;
• máte vysoké náklady se vstupní DPH – nakupujete zboží, materiál nebo služby s DPH a jako plátce můžete při splnění podmínek uplatnit odpočet;
• plánujete větší investice – například nákup vybavení, kdy může při splnění zákonných podmínek vzniknout nárok na odpočet.

Naopak pokud prodáváte převážně koncovým spotřebitelům (neplátcům), může vás registrace znevýhodnit: o DPH se vám fakticky zdraží prodejní cena, nebo si o tuto daň snížíte marži. Před dobrovolnou registrací proto vždy spočítejte, zda převáží výhoda odpočtu nad nevýhodou zdražení vaší produkce. Rozbor situací, kdy se registrace vyplatí, najdete v článku registrace k DPH.

Jaké povinnosti mě čekají po registraci k DPH?

Po registraci se z vás stává plátce s pravidelnými povinnostmi: podáváte přiznání k DPH; kontrolní hlášení podáváte při plněních vymezených v § 101c a souhrnné hlášení při vymezených plněních do EU podle § 102. Lhůty se řídí typem hlášení a zdaňovacím obdobím. Zdaňovacím obdobím je u nově registrovaných plátců kalendářní měsíc; čtvrtletní období lze za podmínek zákona zvolit až později.

Hlavní pravidelné povinnosti plátce DPH shrnuje následující přehled:

Lhůty podle zákona č. 235/2004 Sb.; připadne-li poslední den lhůty na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Přiznání, předepsaná hlášení a registrační podání plátce probíhají povinně elektronicky (datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně). Plátce vystavuje daňové doklady tam, kde mu to zákon ukládá, vede evidenci pro účely DPH a na fakturách správně zachytí zdanění či osvobození. Nově registrovaný plátce je v prvních dvou letech zpravidla měsíčním plátcem; o přechod na čtvrtletní zdaňovací období lze požádat až po splnění zákonných podmínek. Samotný princip daně z přidané hodnoty a fungování odpočtu vysvětluje článek daň z přidané hodnoty.

Časté chyby začínajících podnikatelů u DPH

• Sledování obratu za 12 klouzavých měsíců. Od roku 2025 se limit 2 000 000 Kč sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli klouzavě za 12 po sobě jdoucích měsíců jako do konce roku 2024. K 1. lednu se „začíná od nuly“ – obrat přesto kontrolujte průběžně, abyste překročení nepřehlédli.
• Opomenutí registrace identifikované osoby. Nákup reklamy na Googlu nebo Facebooku či cloudového softwaru ze zahraničí může založit status identifikované osoby při přijetí služby nebo už při poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, bez ohledu na výši.
• Pozdní podání přihlášky k registraci. Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů od překročení obratu; zmeškání lhůty znamená, že u prvního limitu ztrácíte možnost zvolit si dřívější plátcovství, a hrozí sankce a komplikace s vyměřením daně zpětně.
• Záměna sazeb 21 % a 12 %. Špatné zařazení plnění do sazby (například u stravovacích a ubytovacích služeb) vede k chybnému odvodu daně. U hraničních případů je nutné ověřit přílohy zákona.
• Nepodávání nulových hlášení. Plátce podává daňové přiznání i v měsíci, kdy neměl žádné plnění (tzv. negativní přiznání); kontrolní hlášení se v takovém případě zpravidla nepodává, ale přiznání ano.

Shrnutí

Začínající podnikatel řeší DPH ve chvíli, kdy jeho obrat za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč – zpravidla musí do 10 pracovních dnů podat přihlášku k registraci; výjimku upravuje § 6 odst. 3 pro činnosti pouze bez nároku na odpočet. Plátcem se stane standardně od 1. ledna následujícího roku, nebo si může ve včas podané přihlášce zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. Po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč v jednom kalendářním roce se plátcem stane prakticky okamžitě, dnem následujícím po překročení. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %. I bez dosažení obratu se podnikatel může stát identifikovanou osobou při vymezené přijaté službě od neusazeného dodavatele nebo při určité službě či pořízení zboží z EU – ta přiznává DPH z vymezených přijatých plnění a u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení, ale nemá nárok na odpočet. Dobrovolná registrace může být výhodná při zákaznících s nárokem na odpočet a vysokých vlastních nákladech s odpočitatelnou DPH. Plátce pravidelně podává přiznání; kontrolní a souhrnné hlášení podává pouze při splnění zákonných podmínek v příslušných lhůtách.

Kdy vzniká povinnost registrace k DPH?

Povinná registrace vám zpravidla vzniká, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.) překročí 2 000 000 Kč; pro činnosti pouze bez nároku na odpočet platí § 6 odst. 3 (§ 6 zák. č. 235/2004 Sb.). Přihlášku musíte podat do 10 pracovních dnů od překročení. Plátcem se pak stáváte standardně od 1. ledna následujícího roku, ale ve včas podané přihlášce si můžete zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. Při překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč v kalendářním roce se plátcem stáváte povinně už dnem následujícím po překročení.

Jaké jsou sazby DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí základní sazba DPH 21 % a snížená sazba 12 % podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. Většina zboží a služeb spadá do základní sazby; snížená sazba se týká například potravin, léků, vodného a stočného, ubytování nebo stavebních prací pro bydlení.

Co je identifikovaná osoba k DPH?

Identifikovaná osoba je samostatný status podle § 6g a násl. zákona č. 235/2004 Sb. Vzniká například při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazené osoby z EU či třetí země nebo při poskytnutí vymezené B2B služby do EU. Identifikovaná osoba přiznává DPH z vymezených přijatých plnění a při vymezených službách do EU podává souhrnné hlášení, na tuzemské faktury DPH nepřidává a nemá nárok na odpočet. Přihlášku podává do 15 dnů ode dne, kdy se jí stala (§ 97 zákona o DPH).

Vyplatí se dobrovolná registrace k DPH?

Dobrovolná registrace podle § 6f zákona č. 235/2004 Sb. může být výhodná zejména podnikatelům, jejichž odběratelé mohou uplatnit odpočet DPH, a těm, kdo mají vysoké náklady se vstupní DPH (nakupují zboží či vybavení s daní). Naopak při prodeji koncovým spotřebitelům může registrace znevýhodnit, pokud se DPH promítne do konečné ceny nebo sníží marži.

Jaké hlášení podává plátce DPH a kdy?

Plátce podává přiznání k DPH do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Kontrolní hlášení podává jen při splnění § 101c; právnická osoba měsíčně, fyzická osoba ve lhůtě pro přiznání. Souhrnné hlášení podává při plněních podle § 102, zpravidla měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce. Nově registrovaný plátce je zpravidla měsíčním plátcem. Všechna podání probíhají elektronicky a ve stejné lhůtě je splatná i samotná daň.

Musím účtovat DPH hned po podání přihlášky?

Záleží na tom, odkdy jste se podle zákona stali plátcem. DPH začínáte účtovat až ode dne, kdy se plátcem stáváte – tedy standardně od 1. ledna následujícího roku (při prvním limitu), nebo dnem následujícím po překročení, pokud jste si v přihlášce zvolili dřívější plátcovství, případně po překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč. Pokud se plátcem stáváte až od 1. ledna a dřívější datum jste si nezvolili, fakturujete do té doby bez DPH, i když už máte přihlášku podanou.