Ve zkratce: Paušální výdaje se vyplatí, pokud jsou vaše skutečné náklady nižší než procento z příjmů, které vám zákon přiznává (80, 60, 40 nebo 30 %). U řemeslné živnosti s paušálem 80 % stačí, aby reálné výdaje nedosáhly 80 % příjmů, a paušál je výhodnější. Naopak při vysokých nákladech (zboží, materiál, zaměstnanci, drahé vybavení) nebo při příjmech nad strop paušálu obvykle vyhrávají skutečné výdaje vedené v daňové evidenci. Rozhoduje poměr výdajů k příjmům a to, zda nepřekročíte maximální limit paušálu.
Tento návod porovnává oba způsoby uplatnění výdajů u OSVČ, ukazuje konkrétní čísla pro rok 2026, modelové příklady a popisuje, na co si dát pozor při přechodu z jednoho režimu na druhý. Paušál pro daň z příjmů přitom nezaměňujte s výdajovými paušály jako celkem ani s paušální daní, o které píšeme níže.
Jaký je rozdíl mezi skutečnými a paušálními výdaji?
OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, si může od příjmů odečíst výdaje dvěma způsoby:
- Skutečné (prokazatelné) výdaje – vedete daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, schováváte si doklady (faktury, účtenky, smlouvy) a do daňového přiznání uvedete reálné náklady, které jste skutečně vynaložili na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
- Paušální výdaje (výdaje procentem z příjmů) – podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatníte pevné procento z příjmů bez ohledu na to, kolik jste reálně utratili. Žádné doklady o výdajích nepotřebujete; evidujete jen příjmy a pohledávky.
Zásadní rozdíl je v administrativě a v matematice. U skutečných výdajů se vyplatí to, co opravdu utratíte; u paušálu dostanete fixní procento, takže čím nižší máte reálné náklady, tím větší je výhoda paušálu.
Pozor na pojmy: „paušální výdaje" (procento z příjmů, téma tohoto článku) nejsou totéž co „paušální daň" (jedna měsíční platba sdružující daň i pojistné). Paušální dani se věnujeme v samostatné kapitole níže.
Jaké jsou sazby výdajových paušálů pro rok 2026?
Výše paušálu závisí na druhu činnosti. Pro rok 2026 platí čtyři sazby s ročními stropy:
| Sazba paušálu | Druh činnosti | Maximální výdaj (strop) |
|---|---|---|
| 80 % | zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | volné, vázané a koncesované živnosti (kromě řemeslných) | 1 200 000 Kč |
| 40 % | jiné podnikání a jiná samostatná činnost (např. svobodná povolání, autorské honoráře) | 800 000 Kč |
| 30 % | nájem majetku zařazeného v obchodním majetku | 600 000 Kč |
Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Sazby ani stropy se oproti roku 2025 nemění.
Strop znamená, že paušál nikdy neuplatníte z částky vyšší než zákonem dané maximum. U sazby 80 % tedy odečtete nejvýše 1 600 000 Kč, což odpovídá příjmu 2 000 000 Kč. Pokud máte příjmy vyšší, paušál se z části nad stropem už nezvyšuje a jeho relativní výhodnost klesá.
Podrobné rozdělení živností a další příklady najdete v článku výdajové paušály.
Kdy se vyplatí paušál a kdy skutečné výdaje?
Rozhodující je poměr vašich reálných výdajů k příjmům. Logika je jednoduchá:
- Pokud jsou skutečné výdaje nižší než procento paušálu, vyplatí se paušál – snížíte základ daně o víc, než kolik jste reálně utratili.
- Pokud jsou skutečné výdaje vyšší než procento paušálu, vyplatí se daňová evidence se skutečnými výdaji.
Praktická vodítka, kdy obvykle vyhrává paušál:
- poskytujete služby s minimem materiálových nákladů (IT, konzultace, marketing, lektorování),
- nemáte zaměstnance ani drahé vybavení,
- nakupujete jen běžné kancelářské a provozní potřeby,
- chcete co nejmenší administrativu a klid od archivace dokladů.
Kdy obvykle vyhrávají skutečné výdaje:
- prodáváte zboží a nakupujete materiál nebo zásoby ve velkém,
- platíte zaměstnance nebo subdodavatele,
- pořizujete drahý hmotný majetek a odpisujete ho,
- máte vysoké nájmy provozoven, leasing aut nebo velké režijní náklady,
- vaše příjmy překračují strop paušálu a část výdajů byste „ztratili".
Jednoduchý test: spočítejte si poměr výdajů
Zjistěte, jaké procento příjmů tvoří vaše skutečné výdaje za rok. Pokud je to méně než sazba paušálu pro vaši činnost, je paušál výhodnější. Příklad: u řemeslné živnosti (paušál 80 %) vyhrává paušál vždy, dokud vaše reálné náklady nepřekročí 80 % příjmů. To je velmi vysoká hranice, proto je u řemeslníků paušál tak často výhodný. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké reálné výdaje (přes 40 % příjmů) a vyplatí se už daňová evidence.
Spočítat oba scénáře vám pomůže kalkulačka výdajových paušálů.
Modelové příklady: paušál vs skutečné výdaje (2026)
Následující příklady počítají jen daň z příjmů fyzických osob. Pro zjednodušení neuvádějí slevu na poplatníka ani odvody na pojistné; ty se počítají z téhož základu daně a poměr výhodnosti neovlivní. Sazba daně je 15 % do 36násobku průměrné mzdy (do 1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) podle § 16 zákona o daních z příjmů.
Příklad 1: IT konzultant, volná živnost, nízké náklady
Příjmy 900 000 Kč, skutečné výdaje (notebook, software, telefon, doprava) 90 000 Kč, paušál 60 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 60 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 900 000 Kč | 900 000 Kč |
| Výdaje | 90 000 Kč | 540 000 Kč |
| Základ daně | 810 000 Kč | 360 000 Kč |
| Daň 15 % | 121 500 Kč | 54 000 Kč |
Paušál ušetří na dani 67 500 Kč a navíc odpadne vedení daňové evidence. Vyplatí se jednoznačně paušál.
Příklad 2: Řemeslník (truhlář), řemeslná živnost, vyšší materiál
Příjmy 1 200 000 Kč, skutečné výdaje (materiál, nářadí, doprava) 480 000 Kč, paušál 80 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 80 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 200 000 Kč | 1 200 000 Kč |
| Výdaje | 480 000 Kč | 960 000 Kč |
| Základ daně | 720 000 Kč | 240 000 Kč |
| Daň 15 % | 108 000 Kč | 36 000 Kč |
I při materiálových nákladech ve výši 40 % příjmů je paušál 80 % výrazně výhodnější (úspora 72 000 Kč na dani). Vyplatí se paušál.
Příklad 3: E-shop se zbožím, volná živnost, vysoké náklady
Příjmy 1 500 000 Kč, skutečné výdaje (nákup zboží, sklad, doprava, reklama) 1 050 000 Kč, paušál 60 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 60 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 500 000 Kč | 1 500 000 Kč |
| Výdaje | 1 050 000 Kč | 900 000 Kč |
| Základ daně | 450 000 Kč | 600 000 Kč |
| Daň 15 % | 67 500 Kč | 90 000 Kč |
Skutečné výdaje (70 % příjmů) převyšují paušál 60 %, takže daňová evidence sníží daň o 22 500 Kč víc. Vyplatí se skutečné výdaje.
Jak paušál a skutečné výdaje ovlivní pojistné?
Způsob uplatnění výdajů neurčuje jen daň z příjmů, ale i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. Oba vycházejí z dílčího základu daně ze samostatné činnosti (rozdílu příjmů a výdajů), ale jiným podílem:
- Sociální (důchodové) pojištění – vyměřovacím základem je podle zákona č. 589/1992 Sb. 55 % dílčího základu daně. Tento podíl platí od roku 2024 (po konsolidačním balíčku) a nemění se ani pro rok 2026.
- Zdravotní pojištění – vyměřovacím základem je podle zákona č. 592/1992 Sb. 50 % dílčího základu daně (polovina rozdílu příjmů a výdajů).
Vyšší výdaje (ať skutečné, nebo paušální) proto znamenají nejen nižší daň, ale i nižší pojistné. Pozor ale na minimum: i při velmi nízkém základu platí OSVČ s hlavní činností minimální zálohy. Pro rok 2026 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč; od poloviny roku 2026 se podle ČSSZ snižuje na 5 005 Kč (snížení působí zpětně od ledna 2026, takže za leden až červen vzniká přeplatek 715 Kč měsíčně, který lze nárokovat zpět). Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 3 306 Kč.
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; zákon č. 589/1992 Sb. (sociální pojištění) a zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojištění).
Důsledek pro rozhodování: pokud paušál stlačí váš základ daně tak hluboko, že beztak platíte jen minimální pojistné, je z hlediska odvodů jedno, o kolik je základ ještě nižší. Výhoda paušálu se pak projeví hlavně na dani z příjmů.
Paušál na daň z příjmů vs paušální daň – nepleťte si je
Existují dva různé „paušály":
- Výdajový paušál (procento z příjmů) – téma tohoto článku. Vedete běžné daňové přiznání, jen výdaje uplatníte procentem. Daň, sociální i zdravotní pojištění řešíte standardně.
- Paušální daň (paušální režim) – jedna měsíční platba, která sdružuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2026 jsou tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč měsíčně (od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč), II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Vstoupit může OSVČ, která není plátcem DPH a má roční příjmy do 2 000 000 Kč.
Paušální daň je tedy úplně jiný režim než výdajové paušály. V paušálním režimu navíc nepodáváte daňové přiznání ani přehledy a nemůžete uplatnit slevy na dani (např. na poplatníka, na dítě). Pro někoho s nárokem na vysoké slevy proto může být klasický výdajový paušál výhodnější než paušální daň, i když platí měsíční zálohy.
Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál (a naopak)?
Způsob uplatnění výdajů si volíte vždy za celé zdaňovací období a nelze ho v rámci jednoho roku kombinovat ani měnit zpětně podle výsledku. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku. Přechod má daňové dopady podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.
Postup při přechodu ze skutečných výdajů na paušál:
- Rozhodněte se před koncem roku, který režim za daný rok uplatníte; volbu provedete až v daňovém přiznání.
- Upravte základ daně předchozího roku podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – základ daně roku, kdy jste naposledy vedli skutečné výdaje, zvýšíte o hodnotu neuhrazených pohledávek a zásob a snížíte o hodnotu dluhů (závazků).
- Podejte dodatečné daňové přiznání za předchozí rok, pokud úprava základu daně vede k vyšší dani.
- V novém roce evidujte jen příjmy a pohledávky; doklady o výdajích už pro daň nepotřebujete (uschovejte je ale kvůli jiným povinnostem).
Stejná úprava základu daně podle § 23 odst. 8 platí i při opačném přechodu z paušálu na skutečné výdaje. Kvůli těmto úpravám se vyplatí přechod plánovat a u většího objemu pohledávek či zásob ho konzultovat s daňovým poradcem.
Časté chyby při volbě mezi paušálem a skutečnými výdaji
- Záměna paušálu a paušální daně. Jsou to dva odlišné režimy s odlišnými pravidly i výhodami.
- Přehlédnutí stropu paušálu. Nad strop (např. 1 600 000 Kč u 80 %) se paušál nezvyšuje, takže u vysokých příjmů jeho výhodnost klesá.
- Zapomenutá úprava základu daně při přechodu. Neuhrazené pohledávky a zásoby je nutné dodanit podle § 23 odst. 8; opomenutí může vést k doměrku.
- Volba podle daně bez ohledu na pojistné. Nižší základ snižuje i pojistné, ale jen po minimum; pod minimální zálohy se nedostanete.
- Nesprávně zařazená sazba. Řemeslná živnost (80 %) versus volná živnost (60 %) dělá v dani velký rozdíl; zkontrolujte zařazení své činnosti.
- Domněnka, že paušál je vždy výhodnější. U činností s vysokými reálnými náklady (zboží, zaměstnanci, drahý majetek) bývají skutečné výdaje výrazně lepší.
Související témata a nástroje
- daňová uznatelnost nákladů pomáhá rozhodnout, které skutečné výdaje lze obhájit.
Shrnutí
Volba mezi skutečnými a paušálními výdaji se řídí poměrem reálných nákladů k příjmům. Pokud vaše skutečné výdaje nedosahují procenta paušálu (80, 60, 40 nebo 30 % podle činnosti), vyplatí se paušál – ušetříte na dani i na administrativě. Při vysokých nákladech nebo při příjmech nad strop paušálu obvykle vede daňová evidence se skutečnými výdaji. Nezapomeňte, že způsob uplatnění výdajů ovlivňuje i vyměřovací základ pro pojistné (sociální pojištění 55 %, zdravotní pojištění 50 % dílčího základu daně) a že přechod mezi režimy vyžaduje úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Spočítat oba scénáře vám pomůže kalkulačka výdajových paušálů; detailní rozbor sazeb najdete v článku výdajové paušály.
Často kladené otázky
Kdy se vyplatí paušál místo skutečných výdajů?
Paušál se vyplatí, pokud jsou vaše skutečné výdaje nižší než procento paušálu pro vaši činnost. U řemeslné živnosti (80 %) je výhodný téměř vždy, dokud reálné náklady nepřekročí 80 % příjmů. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké skutečné výdaje (nad 40 % příjmů) a začne se vyplácet daňová evidence. Rozhodující je spočítat oba scénáře.
Jak vysoký je strop výdajových paušálů v roce 2026?
Stropy se pro rok 2026 nemění: u sazby 80 % je maximální výdaj 1 600 000 Kč, u 60 % je to 1 200 000 Kč, u 40 % 800 000 Kč a u 30 % 600 000 Kč. Nad strop se paušál už nezvyšuje, což u vysokých příjmů snižuje jeho výhodnost (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).
Mohu v jednom roce kombinovat skutečné a paušální výdaje?
Ne. Způsob uplatnění výdajů volíte vždy za celé zdaňovací období a u všech příjmů ze samostatné činnosti jednotně. Kombinovat skutečné a paušální výdaje v rámci jednoho roku nelze. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku.
Co musím udělat při přechodu ze skutečných výdajů na paušál?
Musíte upravit základ daně roku, kdy jste naposledy uplatnili skutečné výdaje: zvýšit ho o hodnotu neuhrazených pohledávek a zásob a snížit o hodnotu dluhů podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů. Pokud úprava vede k vyšší dani, podáte za předchozí rok dodatečné daňové přiznání.
Je paušál totéž co paušální daň?
Ne. Výdajový paušál je jen způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů v běžném daňovém přiznání. Paušální daň je samostatný režim s jednou měsíční platbou, která sdružuje daň i pojistné (pro rok 2026 pásma 9 984 / 16 745 / 27 139 Kč měsíčně, I. pásmo od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč). V paušálním režimu nepodáváte přiznání a nemůžete uplatnit slevy na dani.
Ovlivní volba výdajů i sociální a zdravotní pojištění?
Ano. Vyměřovacím základem OSVČ je u sociálního (důchodového) pojištění 55 % a u zdravotního pojištění 50 % dílčího základu daně (rozdílu příjmů a výdajů), takže vyšší výdaje (skutečné i paušální) snižují i pojistné. Klesnout ale můžete jen po minimum: pro rok 2026 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč (od poloviny roku 2026 podle ČSSZ 5 005 Kč) a na zdravotní pojištění 3 306 Kč.