Ve zkratce: Porovnejte daňově uznatelné skutečné výdaje s částkou výdajového paušálu podle druhu příjmů (80, 60, 40 nebo 30 %), nejvýše však se zákonným stropem. Při vyšším uznatelném výdaji vychází nižší dílčí základ daně. Celkový dopad mohou změnit slevy, minimální pojistné a úpravy při přechodu mezi způsoby uplatnění výdajů.
Tento návod porovnává oba způsoby uplatnění výdajů u OSVČ, ukazuje konkrétní čísla pro rok 2026, modelové příklady a popisuje, na co si dát pozor při přechodu z jednoho režimu na druhý. Podrobnosti k jednotlivým sazbám najdete v článku výdajové paušály; paušální daň je odlišný režim.
Jaký je rozdíl mezi skutečnými a paušálními výdaji?
OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, si může od příjmů odečíst výdaje dvěma způsoby:
- Skutečné (prokazatelné) výdaje – vedete daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, schováváte si doklady (faktury, účtenky, smlouvy) a do daňového přiznání uvedete pouze daňově uznatelné výdaje. Pořízení odpisovaného majetku a další položky mají zvláštní pravidla; nelze automaticky odečíst každý zaplacený nákup.
- Paušální výdaje (výdaje procentem z příjmů) – podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatníte pevné procento z příjmů bez ohledu na to, kolik jste reálně utratili. Žádné doklady o výdajích nepotřebujete; evidujete jen příjmy a pohledávky.
Zásadní rozdíl je v administrativě a v matematice. U skutečných výdajů se vyplatí to, co opravdu utratíte; u paušálu dostanete fixní procento, takže čím nižší máte reálné náklady, tím větší je výhoda paušálu.
Pozor na pojmy: „paušální výdaje" (procento z příjmů, téma tohoto článku) nejsou totéž co „paušální daň" (jedna měsíční platba sdružující daň i pojistné). Paušální dani se věnujeme v samostatné kapitole níže.
Jaké jsou sazby výdajových paušálů pro rok 2026?
Výše paušálu závisí na druhu činnosti. Pro rok 2026 platí čtyři sazby s ročními stropy:
| Sazba paušálu | Druh činnosti | Maximální výdaj (strop) |
|---|---|---|
| 80 % | zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | volné, vázané a koncesované živnosti (kromě řemeslných) | 1 200 000 Kč |
| 40 % | jiné podnikání a jiná samostatná činnost (např. svobodná povolání, autorské honoráře) | 800 000 Kč |
| 30 % | nájem majetku zařazeného v obchodním majetku | 600 000 Kč |
Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Sazby ani stropy se oproti roku 2025 nemění.
Strop omezuje částku uplatnitelných paušálních výdajů, nikoli výši zdaňovaných příjmů. U sazby 80 % tedy odečtete nejvýše 1 600 000 Kč, což odpovídá příjmu 2 000 000 Kč. Pokud máte příjmy vyšší, paušál se z části nad stropem už nezvyšuje a jeho relativní výhodnost klesá.
Podrobné rozdělení živností a další příklady najdete v článku výdajové paušály.
Kdy se vyplatí paušál a kdy skutečné výdaje?
Pro základní porovnání použijte daňově uznatelné výdaje a skutečnou částku paušálu po zohlednění stropu:
- Pokud jsou uznatelné skutečné výdaje nižší než dostupný paušál, paušál sníží dílčí základ daně více.
- Pokud jsou uznatelné skutečné výdaje vyšší než dostupný paušál, nižší dílčí základ daně vyjde při skutečných výdajích.
Praktická vodítka, kdy obvykle vyhrává paušál:
- poskytujete služby s minimem materiálových nákladů (IT, konzultace, marketing, lektorování),
- nemáte zaměstnance ani drahé vybavení,
- nakupujete jen běžné kancelářské a provozní potřeby,
- chcete co nejmenší administrativu a klid od archivace dokladů.
Kdy obvykle vyhrávají skutečné výdaje:
- prodáváte zboží a nakupujete materiál nebo zásoby ve velkém,
- platíte zaměstnance nebo subdodavatele,
- pořizujete drahý hmotný majetek a odpisujete ho,
- máte vysoké nájmy provozoven, leasing aut nebo velké režijní náklady,
- vaše příjmy překračují 2 mil. Kč a výdajový paušál již neroste.
Jednoduchý test: spočítejte si poměr výdajů
Zjistěte, jaké procento příjmů tvoří vaše skutečné výdaje za rok. Při příjmech do 2 mil. Kč je orientační hranicí sazba paušálu; nad nimi porovnejte skutečné výdaje s pevným zákonným stropem. Příklad: u řemeslné živnosti s příjmy do 2 mil. Kč sníží paušál 80 % dílčí základ daně více, pokud uznatelné skutečné výdaje nedosahují 80 % příjmů. To je velmi vysoká hranice, proto je u řemeslníků paušál tak často výhodný. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké reálné výdaje (přes 40 % příjmů) a vyplatí se už daňová evidence.
Spočítat oba scénáře vám pomůže kalkulačka výdajových paušálů.
Modelové příklady: paušál vs skutečné výdaje (2026)
Následující příklady počítají jen daň z příjmů fyzických osob. Jde o modelovou daň před slevami a bez nezdanitelných částí, zaokrouhlení a pojistného. U skutečného poplatníka se úspora může lišit: sleva může daň snížit až na nulu a u pojistného působí zákonná minima i maxima. Sazba daně je 15 % do 36násobku průměrné mzdy (do 1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) podle § 16 zákona o daních z příjmů.
Příklad 1: IT konzultant, volná živnost, nízké náklady
Příjmy 900 000 Kč, skutečné výdaje (notebook, software, telefon, doprava) 90 000 Kč, paušál 60 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 60 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 900 000 Kč | 900 000 Kč |
| Výdaje | 90 000 Kč | 540 000 Kč |
| Základ daně | 810 000 Kč | 360 000 Kč |
| Daň 15 % | 121 500 Kč | 54 000 Kč |
V modelu vychází daň před slevami o 67 500 Kč nižší a navíc odpadne vedení daňové evidence. Vyplatí se jednoznačně paušál.
Příklad 2: Řemeslník (truhlář), řemeslná živnost, vyšší materiál
Příjmy 1 200 000 Kč, skutečné výdaje (materiál, nářadí, doprava) 480 000 Kč, paušál 80 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 80 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 200 000 Kč | 1 200 000 Kč |
| Výdaje | 480 000 Kč | 960 000 Kč |
| Základ daně | 720 000 Kč | 240 000 Kč |
| Daň 15 % | 108 000 Kč | 36 000 Kč |
I při materiálových nákladech ve výši 40 % příjmů je paušál 80 % výrazně výhodnější (rozdíl 72 000 Kč na dani před slevami). Vyplatí se paušál.
Příklad 3: E-shop se zbožím, volná živnost, vysoké náklady
Příjmy 1 500 000 Kč, skutečné výdaje (nákup zboží, sklad, doprava, reklama) 1 050 000 Kč, paušál 60 %.
| Položka | Skutečné výdaje | Paušál 60 % |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 500 000 Kč | 1 500 000 Kč |
| Výdaje | 1 050 000 Kč | 900 000 Kč |
| Základ daně | 450 000 Kč | 600 000 Kč |
| Daň 15 % | 67 500 Kč | 90 000 Kč |
Skutečné výdaje (70 % příjmů) převyšují paušál 60 %, takže daň před slevami vychází při skutečných výdajích o 22 500 Kč nižší. Vyplatí se skutečné výdaje.
Jak paušál a skutečné výdaje ovlivní pojistné?
Způsob uplatnění výdajů neurčuje jen daň z příjmů, ale i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. Oba vycházejí z dílčího základu daně ze samostatné činnosti (rozdílu příjmů a výdajů), ale jiným podílem:
- Sociální (důchodové) pojištění – roční vyměřovací základ činí podle zákona č. 589/1992 Sb. nejméně 55 % dílčího základu daně; uplatní se též zákonné minimum a maximum. Tento podíl platí od roku 2024 (po konsolidačním balíčku) a nemění se ani pro rok 2026.
- Zdravotní pojištění – vyměřovací základ činí podle zákona č. 592/1992 Sb. 50 % dílčího základu daně, s výjimkami z minimálního základu a pravidly pro jeho minimum.
Vyšší uplatnitelné výdaje tak mohou snížit daň i roční pojistné, pokud se neuplatní slevy a hranice vyměřovacích základů. Pozor ale na minimum: i při velmi nízkém základu platí většina OSVČ s hlavní činností minimální zálohy, pokud nesplní zákonnou výjimku. Pro leden až červen 2026 činí běžná minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč; od července 2026 se podle ČSSZ snižuje na 5 005 Kč. Předpis záloh za první pololetí se zpětně nemění. Kdo hradil původní minimum, může za splnění podmínek do konce roku 2026 požádat ČSSZ o vrácení části plateb nebo její použití na další zálohy; výše se určí přepočtem (při novém minimu 715 Kč za měsíc). Bez žádosti se platby zohlední při ročním přehledu. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 3 306 Kč.
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; zákon č. 589/1992 Sb. (sociální pojištění) a zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojištění).
Důsledek pro rozhodování: pokud paušál stlačí váš základ daně tak hluboko, že beztak platíte jen minimální pojistné, je z hlediska odvodů jedno, o kolik je základ ještě nižší. Výhoda paušálu se pak projeví hlavně na dani z příjmů.
Paušál na daň z příjmů vs paušální daň – nepleťte si je
Existují dva různé „paušály":
- Výdajový paušál (procento z příjmů) – téma tohoto článku. Vedete běžné daňové přiznání, jen výdaje uplatníte procentem. Daň, sociální i zdravotní pojištění řešíte standardně.
- Paušální daň (paušální režim) – jedna měsíční platba, která sdružuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2026 jsou tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč měsíčně (od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč), II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Vstup a setrvání závisí také na dalších zákonných podmínkách, zejména druhu a výši příjmů; hranice příjmů ze samostatné činnosti činí 2 000 000 Kč a zásadní je také postavení k DPH.
Paušální daň je tedy úplně jiný režim než výdajové paušály. Je-li daň za daný rok skutečně rovna paušální dani, nepodáváte za tento rok daňové přiznání ani přehledy a slevy na dani neuplatníte (např. na poplatníka, na dítě). Pro někoho s nárokem na vysoké slevy proto může být klasický výdajový paušál výhodnější než paušální daň, i když platí měsíční zálohy.
Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál (a naopak)?
Způsob uplatnění výdajů si volíte vždy za celé zdaňovací období a nelze ho v rámci jednoho roku kombinovat ani měnit zpětně podle výsledku. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku. Přechod má daňové dopady podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.
Postup při přechodu ze skutečných výdajů na paušál:
- Porovnejte oba způsoby za celý rok; volbu uplatníte v daňovém přiznání a výdajový paušál nelze poté zpětně měnit.
- Upravte základ daně předchozího roku podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – základ daně roku, kdy jste naposledy vedli skutečné výdaje, u daňové evidence zvýšíte zejména o hodnotu zdanitelných pohledávek, nespotřebovaných zásob a rezerv a snížíte o daňově uznatelné dluhy, vždy s výjimkami podle zákona.
- Je-li potřeba opravit již podané přiznání, podejte dodatečné přiznání za předchozí rok. Podáte-li je a daň zaplatíte nejpozději do řádného termínu pro přiznání za rok změny, zákon stanoví, že nejste v prodlení.
- V novém roce evidujte jen příjmy a pohledávky; doklady o výdajích už pro daň nepotřebujete (uschovejte je ale kvůli jiným povinnostem).
Při opačném přechodu z paušálu na daňovou evidenci se upravuje předchozí rok také podle § 23 odst. 8, ale u poplatníka uplatňujícího výdaje procentem jde podle písm. b) bodu 3 o hodnotu zdanitelných pohledávek; zásoby a dluhy se mechanicky nepřebírají z pravidla pro daňovou evidenci. Kvůli těmto úpravám se vyplatí přechod plánovat a u většího objemu pohledávek či zásob ho konzultovat s daňovým poradcem.
Časté chyby při volbě mezi paušálem a skutečnými výdaji
- Záměna paušálu a paušální daně. Jsou to dva odlišné režimy s odlišnými pravidly i výhodami.
- Přehlédnutí stropu paušálu. Nad strop (např. 1 600 000 Kč u 80 %) se paušál nezvyšuje, takže u vysokých příjmů jeho výhodnost klesá.
- Zapomenutá úprava základu daně při přechodu. Rozsah úpravy podle § 23 odst. 8 závisí na směru přechodu a dosavadním způsobu evidence; opomenutí může vést k doměrku.
- Volba podle daně bez ohledu na pojistné. Nižší základ snižuje i pojistné, ale jen po minimum; pod minimální zálohy se nedostanete.
- Nesprávně zařazená sazba. Řemeslná živnost (80 %) versus volná živnost (60 %) dělá v dani velký rozdíl; zkontrolujte zařazení své činnosti.
- Domněnka, že paušál je vždy výhodnější. U činností s vysokými reálnými náklady (zboží, zaměstnanci, drahý majetek) bývají skutečné výdaje výrazně lepší.
Související témata a nástroje
- daňová uznatelnost nákladů pomáhá rozhodnout, které skutečné výdaje lze obhájit.
Shrnutí
Volba mezi skutečnými a paušálními výdaji se řídí poměrem reálných nákladů k příjmům. Pokud jsou uznatelné skutečné výdaje pod dostupným paušálem včetně jeho stropu, paušál sníží dílčí základ daně více a zjednoduší evidenci. Při vysokých nákladech nebo při příjmech nad strop paušálu obvykle vede daňová evidence se skutečnými výdaji. Nezapomeňte, že způsob uplatnění výdajů ovlivňuje i vyměřovací základ pro pojistné (u sociálního pojištění nejméně 55 %, u zdravotního 50 % dílčího základu daně, s podmínkami a minimy) a že přechod mezi režimy vyžaduje úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Spočítat oba scénáře vám pomůže kalkulačka výdajových paušálů; detailní rozbor sazeb najdete v článku výdajové paušály.
Často kladené otázky
Kdy se vyplatí paušál místo skutečných výdajů?
Paušál sníží dílčí základ daně více, pokud jsou uznatelné skutečné výdaje nižší než zákonná částka paušálu. U řemeslné živnosti s příjmy do 2 mil. Kč odpovídá hranice 80 % příjmů; nad ní je paušál zastropován na 1,6 mil. Kč. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké skutečné výdaje (nad 40 % příjmů) a začne se vyplácet daňová evidence. Rozhodující je spočítat oba scénáře.
Jak vysoký je strop výdajových paušálů v roce 2026?
Stropy se pro rok 2026 nemění: u sazby 80 % je maximální výdaj 1 600 000 Kč, u 60 % je to 1 200 000 Kč, u 40 % 800 000 Kč a u 30 % 600 000 Kč. Nad strop se paušál už nezvyšuje, což u vysokých příjmů snižuje jeho výhodnost (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).
Mohu v jednom roce kombinovat skutečné a paušální výdaje?
Ne. Způsob uplatnění výdajů volíte vždy za celé zdaňovací období a u všech příjmů ze samostatné činnosti jednotně. Kombinovat skutečné a paušální výdaje v rámci jednoho roku nelze. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku.
Co musím udělat při přechodu ze skutečných výdajů na paušál?
Předchozí rok upravíte podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů. U daňové evidence se zohlední zejména zdanitelné pohledávky, nespotřebované zásoby, rezervy a daňově uznatelné dluhy s příslušnými výjimkami. Pokud jste již přiznání podali, může být nutné dodatečné přiznání.
Je paušál totéž co paušální daň?
Ne. Výdajový paušál je jen způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů v běžném daňovém přiznání. Paušální daň je samostatný režim s jednou měsíční platbou, která sdružuje daň i pojistné (pro rok 2026 pásma 9 984 / 16 745 / 27 139 Kč měsíčně, I. pásmo od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč). Pokud vaše daň za rok odpovídá paušální dani, nepodáváte za tento rok přiznání a slevy na dani neuplatníte.
Ovlivní volba výdajů i sociální a zdravotní pojištění?
Ano. Roční vyměřovací základ OSVČ činí u sociálního (důchodového) pojištění nejméně 55 % a u zdravotního pojištění 50 % dílčího základu daně (rozdílu příjmů a výdajů), takže vyšší výdaje (skutečné i paušální) mohou snížit i pojistné. U hlavní činnosti však obvykle působí minimální základ, z něhož existují zákonné výjimky. Pro rok 2026 činí běžná minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč (od poloviny roku 2026 podle ČSSZ 5 005 Kč) a na zdravotní pojištění 3 306 Kč.