Kdo musí podat daňové přiznání

Ve zkratce: Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (mimo příjmy osvobozené a zdaněné srážkovou daní), nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu – a to i při nižších příjmech (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s příjmy od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u nichž podepsal prohlášení, přiznání podávat nemusí, pokud jeho další zdanitelné příjmy podle § 7–10 nepřesáhnou 20 000 Kč a nevznikne jiný důvod podání. Poplatník v režimu paušální daně, který splnil podmínky, přiznání také nepodává.

Tento návod přehledně vysvětlí, kdo má povinnost podat přiznání a kdo ne – zvlášť pro zaměstnance, OSVČ, paušalisty, lidi s vedlejší činností i s příjmy z pronájmu nebo investic. Pro každou situaci uvede konkrétní hranice příjmů, příslušný paragraf a typické výjimky.

Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?

Obecné pravidlo stanoví § 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. (o daních z příjmů). Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník (fyzická osoba), jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo který vykazuje daňovou ztrátu. Do hranice 50 000 Kč se přitom nepočítají:

• příjmy od daně osvobozené (například prodej nemovitosti po splnění časového testu, většina dědictví a darů od blízkých osob),
• příjmy zdaněné srážkovou daní podle zvláštní sazby (§ 36) – ty jsou vypořádané už u zdroje (typicky dohoda o provedení práce do limitu bez podepsaného prohlášení, úroky z účtu, dividendy z tuzemských akcií).

Pro zaměstnance platí samostatné pravidlo (§ 38g odst. 2), které popisuje další oddíl. § 38g obsahuje i další samostatné důvody podání, například při dodanění dříve uplatněné podpory produktu spoření na stáří nebo u vybraných daňových nerezidentů; následující tabulka ukazuje běžné situace. Přehled základních situací shrnuje tabulka; u zaměstnaneckých příkladů se předpokládá, že celkový roční příjem přesáhl obecný limit 50 000 Kč a nenastal jiný důvod podání.

Hranice 50 000 Kč dle § 38g odst. 1, hranice 20 000 Kč pro zaměstnance dle § 38g odst. 2, výjimka paušálního režimu dle § 38g odst. 7 a § 38lh zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro přiznání za rok 2025 podávané v roce 2026.

Musí podat přiznání zaměstnanec?

Většina zaměstnanců přiznání nepodává – daň jim vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování záloh. Podle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. nemusíte podat přiznání, pokud současně platí:

• měli jste příjmy ze závislé činnosti (mzdu) jen od jednoho zaměstnavatele, nebo postupně od více zaměstnavatelů za sebou (ne souběžně),
• u všech těchto zaměstnavatelů jste podepsali prohlášení k dani (§ 38k) – tzv. „růžový formulář",
• vaše ostatní příjmy podle § 7 (podnikání), § 8 (kapitálový majetek), § 9 (pronájem) a § 10 (ostatní příjmy) nepřesáhly v součtu 20 000 Kč.

Pokud všechny tři podmínky splníte, můžete – ale nemusíte – požádat zaměstnavatele o roční zúčtování do 15. února následujícího roku (za rok 2025 po posunu víkendové lhůty do 16. února 2026). Přiznání podávat nemusíte. Přehled, kdy zaměstnanec při překročení obecného limitu 50 000 Kč přiznání podat musí, uvádí další tabulka.

Hranice 20 000 Kč pro ostatní příjmy zaměstnance dle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Tabulka předpokládá, že celkové zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. „Souběžně" znamená ve stejném kalendářním měsíci u více plátců se sraženou zálohou na daň.

Souběh dvou zaměstnání ve stejném měsíci. Prohlášení k dani lze na stejné období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud jste měli ve stejném měsíci dva souběžné pracovní poměry a u obou vám zaměstnavatel srážel zálohovou daň, při překročení obecného příjmového limitu máte povinnost podat přiznání sami – roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě udělat nelze. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá, vysvětluje článek o čisté mzdě.

Musí podat přiznání OSVČ a podnikatel?

OSVČ podává přiznání, jakmile její celkové zdanitelné roční příjmy (tedy nejen § 7) přesáhnou 50 000 Kč, případně kdykoli vykáže daňovou ztrátu nebo jí vznikne jiný zákonný důvod podání. V praxi tedy přiznání podává prakticky každý aktivní živnostník. Výjimkou může být poplatník, jehož daň je rovna paušální dani (viz dále). Podrobný návod krok za krokem najdete v článku daňové přiznání OSVČ.

Pozor na souběh podnikání a zaměstnání. Pokud vaše celkové zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 Kč a vedle mzdy máte příjem z podnikání nad 20 000 Kč (hranice pro ostatní příjmy zaměstnance podle § 38g odst. 2), nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání. V něm uvedete jak mzdu (§ 6), tak příjem z podnikání (§ 7). Specifika vedlejší činnosti rozebírá článek OSVČ a vedlejší činnost.

Pozor: 50 000 Kč u OSVČ, ale 20 000 Kč při souběhu se zaměstnáním. Hranice se liší podle toho, zda jste „čistá" OSVČ, nebo zaměstnanec s vedlejším podnikáním. Samostatná OSVČ řeší limit 50 000 Kč podle § 38g odst. 1. Zaměstnanec s prohlášením k dani řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy podle § 38g odst. 2 – tedy i menší přivýdělek z podnikání nad 20 000 Kč mu při překročení obecného limitu celkových příjmů zakládá povinnost podat přiznání.

Musí podat přiznání paušalista (paušální daň)?

Ne. Poplatník, který byl v paušálním režimu od začátku roku nebo do něj při splnění podmínek vstoupil při zahájení činnosti během roku a jehož daň se skutečně rovná paušální dani, daňové přiznání nepodává (§ 7a, § 38g odst. 7 a § 38lh ZDP). Nepodává ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu – daň i pojistné má vyřízené jednou měsíční paušální platbou.

Paušalista podá přiznání, pokud za rok jeho daň není rovna paušální dani, například kvůli dalším zdanitelným příjmům nad zákonný limit nebo vzniku plátcovství DPH. Samotné překročení příjmové hranice zvoleného pásma ještě přiznání automaticky neznamená: je-li splněn limit vyššího pásma, může poplatník podat oznámení o jiné výši paušální daně a doplatit rozdíl. Pravidla a měsíční zálohy paušální daně pro rok 2026 rozebírá samostatný článek o paušální dani.

Měsíční zálohy paušální daně 2026. V I. pásmu se od ledna do června původně předepisovalo 9 984 Kč/měsíc, od července záloha klesla na 9 162 Kč/měsíc. Novela zároveň snížila zálohy za první pololetí se zpětnou účinností, takže při řádných úhradách vznikl přeplatek 4 932 Kč použitelný na další zálohy nebo k vrácení. II. pásmo (16 745 Kč/měsíc) ani III. pásmo (27 139 Kč/měsíc) se v polovině roku nemění – snížení od 1. 7. 2026 se týká jen I. pásma (Finanční správa pro rok 2026). Kdo platí zálohy řádně a splní podmínky, žádné přiznání ani přehledy nepodává.

Kdy musím podat přiznání kvůli pronájmu nebo ostatním příjmům?

Příjmy z pronájmu (§ 9) a ostatní zdanitelné příjmy (§ 10 – například zdanitelný prodej investic nebo zdanitelná příležitostná činnost) se sčítají do obecné hranice 50 000 Kč podle § 38g odst. 1. Platí:

• Nemáte zaměstnání: přiznání podáváte, jakmile součet zdanitelných příjmů (mimo osvobozené a srážkové) přesáhne 50 000 Kč za rok.
• Jste zaměstnanec s prohlášením a celkové zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč: přiznání podáváte, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (tedy i pronájem a ostatní příjmy) přesáhnou v součtu 20 000 Kč (§ 38g odst. 2).

Pozor na osvobozené příjmy: do hranice se nezapočítávají. Příjmy z vybraných příležitostných činností a příležitostného nájmu movitých věcí podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) jsou osvobozené do 50 000 Kč ročně a do hranice pro přiznání se nepočítají, dokud tuto výši nepřesáhnou. Naopak pravidelný pronájem osvobozený není a do limitu vstupuje vždy.

Kdy daňové přiznání podávat nemusíte?

Přiznání nemusíte podat, pokud spadáte do některé z těchto situací (vždy za předpokladu, že nevykazujete daňovou ztrátu):

• Vaše roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč (§ 38g odst. 1).
• Jste zaměstnanec s příjmy jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech jste podepsali prohlášení k dani a ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhly 20 000 Kč (§ 38g odst. 2). Daň vám vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování.
• Měli jste jen příjmy osvobozené od daně nebo jen příjmy zdaněné srážkovou daní (§ 36) – ty se do limitu nepočítají.
• Byli jste v paušálním režimu od začátku roku nebo jste do něj řádně vstoupili při zahájení činnosti během roku a vaše daň se rovná paušální dani (§ 7a, § 38g odst. 7).

I když přiznání podávat nemusíte, někdy se vyplatí podat ho dobrovolně – například abyste získali zpět část sražené daně přes nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které jste během roku neuplatnili.

Příklad: zaměstnanec s přivýdělkem z pronájmu

Pan Novák byl celý rok 2025 zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, podepsal prohlášení k dani. Vedle mzdy měl příjem z pronájmu bytu (§ 9) ve výši 18 000 Kč za rok.

Protože ostatní příjmy (pronájem 18 000 Kč) nepřesáhly hranici 20 000 Kč podle § 38g odst. 2, pan Novák přiznání podávat nemusí. Stačí mu roční zúčtování u zaměstnavatele. Kdyby byl pronájem 21 000 Kč a celkový příjem přesáhl 50 000 Kč, přiznání už by podat musel a uvedl by v něm mzdu (§ 6) i pronájem (§ 9).

Příklad: zaměstnanec se dvěma souběžnými zaměstnáními

Paní Dvořáková měla v roce 2025 souběžně dva pracovní poměry a celkové roční zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč. U hlavního zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani, u druhého (souběžného ve stejných měsících) jí zaměstnavatel srážel zálohovou daň bez prohlášení.

Protože měla souběžně dva plátce se sraženou zálohovou daní, nemůže využít roční zúčtování a musí podat daňové přiznání sama (§ 38g odst. 2). V přiznání sečte mzdu od obou zaměstnavatelů, uplatní slevu na poplatníka 30 840 Kč (§ 35ba) a vyjde jí přeplatek, nebo doplatek. Často jde naopak o přeplatek – podání se proto vyplatí.

Do kdy se daňové přiznání podává v roce 2026?

Lhůta pro podání přiznání za rok 2025 závisí na způsobu podání (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Termíny shrnuje tabulka.

Lhůty dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. Elektronické podání učiněné do 1. 4. zůstává v základní lhůtě; samotná datová schránka ji neprodlužuje.

Kdo má zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, musí příslušná formulářová podání související s činností, pro niž byla schránka zřízena, podat elektronicky. U podnikající fyzické osoby se to typicky týká přiznání s příjmy podle § 7; samotná schránka na žádost povinnost nezakládá a u čistě soukromého přiznání je nutno posoudit roli schránky. Pokuta za pozdní podání nabíhá až po zpoždění delším než 5 pracovních dnů (§ 250 daňového řádu).

Nejčastější chyby a omyly

• Záměna hranice 50 000 a 20 000 Kč. Limit 50 000 Kč platí obecně (§ 38g odst. 1), ale zaměstnanec s prohlášením řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy (§ 38g odst. 2).
• Započítání osvobozených a srážkových příjmů. Do hranice se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Lidé je často mylně přičítají a podávají přiznání zbytečně (nebo naopak).
• Opomenutý souběh dvou zaměstnání. Dva souběžné pracovní poměry se sraženou zálohou znamenají povinné přiznání, i když celkový příjem není vysoký.
• Nevyužité dobrovolné přiznání nebo roční zúčtování. Kdo nemá povinnost podat přiznání, ale má nárok na odpočty či slevy, může přicházet o vrácení části sražené daně, pokud nevyužije ani jednu dostupnou cestu.
• Záměna lhůt. Elektronické podání do 1. 4. zůstává v základní lhůtě; čtyřměsíční lhůta do 4. 5. se uplatní až při pozdějším elektronickém podání. Šestiměsíční lhůta do 1. 7. platí při splnění podmínek zastoupení poradcem nebo povinného auditu.
• Zapomenutá daňová ztráta. Ztráta zakládá povinnost podat přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč.

Související témata a nástroje

• daň z pronájmu patří mezi časté důvody pro podání přiznání.
• roční zúčtování daně ukazuje jednodušší cestu pro zaměstnance bez povinnosti přiznání.

Shrnutí

Daňové přiznání za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, vykazujete daňovou ztrátu nebo nastal jiný důvod podle § 38g (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s podepsaným prohlášením u jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele přiznání nepodává, dokud jeho ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhnou 20 000 Kč (§ 38g odst. 2); při překročení obecného limitu ho ale musí podat při souběhu dvou zaměstnání se sraženou zálohou. OSVČ podává přiznání při celkových zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč nebo jiném zákonném důvodu, poplatník, jehož daň se rovná paušální dani, nepodává přiznání ani pojistné přehledy. Lhůty pro rok 2026 jsou 1. dubna základní, 4. května při pozdějším elektronickém podání a 1. července při splnění podmínek poradce či auditu. Kdo povinnost nemá, může podat dobrovolně a získat zpět část sražené daně přes slevy a odpočty.

Často kladené otázky

Od jaké částky se musí podávat daňové přiznání?

Obecná hranice je 50 000 Kč ročních zdanitelných příjmů (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) – do ní se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Pro zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani platí nižší hranice 20 000 Kč pro ostatní příjmy podle § 7–10 (§ 38g odst. 2). Přiznání podáváte i při daňové ztrátě bez ohledu na výši příjmů.

Musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?

Zpravidla ne. Pokud měl zaměstnanec příjmy jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech podepsal prohlášení k dani a jeho ostatní příjmy podle § 7–10 nepřesáhly 20 000 Kč, daň mu vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování a přiznání nepodává (§ 38g odst. 2). Přiznání musí podat například při souběhu dvou zaměstnání ve stejném měsíci se sraženou zálohovou daní.

Musí podat přiznání OSVČ s paušální daní?

Ne. Poplatník, jehož daň se při splnění všech zákonných podmínek rovná paušální dani, daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu nepodává (§ 7a, § 38g odst. 7 a § 38lh ZDP). To platí i při vstupu do režimu při zahájení činnosti během roku. Přiznání podá, pokud jeho daň za rok paušální dani rovna není; některá překročení hranice zvoleného pásma lze vyřešit oznámením o jiné výši paušální daně.

Musím podat přiznání kvůli příjmu z pronájmu?

Příjem z pronájmu (§ 9) se sčítá do hranice pro přiznání. Pokud nemáte zaměstnání, podáváte přiznání po překročení 50 000 Kč zdanitelných příjmů. Jako zaměstnanec s prohlášením k dani a celkovými zdanitelnými příjmy přes 50 000 Kč podáváte přiznání, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (včetně pronájmu) přesáhnou v součtu 20 000 Kč.

Musí přivýdělek vedle zaměstnání do přiznání?

Ano, pokud celkové zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč a vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (podnikání, pronájem, ostatní příjmy) přesáhnou za rok v součtu 20 000 Kč. Pak nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání, kde uvedete mzdu i přivýdělek. Příjmy zdaněné srážkovou daní (například dohoda do limitu bez prohlášení) se do této hranice nepočítají.

Vyplatí se podat přiznání, i když nemusím?

Často ano. Dobrovolným podáním přiznání můžete získat zpět část sražené daně, pokud uplatníte nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které vám během roku zaměstnavatel nezohlednil. Výsledný přeplatek vám finanční úřad vrátí.