Kdo musí podat daňové přiznání

Ve zkratce: Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (mimo příjmy osvobozené a zdaněné srážkovou daní), nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu – a to i při nižších příjmech (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani u jednoho zaměstnavatele přiznání podávat nemusí, dokud jeho ostatní příjmy podle § 7–10 nepřesáhnou 20 000 Kč. Poplatník v režimu paušální daně, který splnil podmínky, přiznání také nepodává.

Tento návod přehledně vysvětlí, kdo má povinnost podat přiznání a kdo ne – zvlášť pro zaměstnance, OSVČ, paušalisty, lidi s vedlejší činností i s příjmy z pronájmu nebo investic. Pro každou situaci uvede konkrétní hranice příjmů, příslušný paragraf a typické výjimky.

Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?

Obecné pravidlo stanoví § 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. (o daních z příjmů). Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník (fyzická osoba), jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo který vykazuje daňovou ztrátu. Do hranice 50 000 Kč se přitom nepočítají:

• příjmy od daně osvobozené (například prodej nemovitosti po splnění časového testu, většina dědictví a darů od blízkých osob),
• příjmy zdaněné srážkovou daní podle zvláštní sazby (§ 36) – ty jsou vypořádané už u zdroje (typicky dohoda o provedení práce do limitu bez podepsaného prohlášení, úroky z účtu, dividendy z tuzemských akcií).

Pro zaměstnance platí samostatné, mírnější pravidlo (§ 38g odst. 2), které popisuje další oddíl. Přehled základních situací shrnuje tabulka.

Hranice 50 000 Kč dle § 38g odst. 1, hranice 20 000 Kč pro zaměstnance dle § 38g odst. 2, výjimka paušálního režimu dle § 38g odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro přiznání za rok 2025 podávané v roce 2026.

Musí podat přiznání zaměstnanec?

Většina zaměstnanců přiznání nepodává – daň jim vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování záloh. Podle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. nemusíte podat přiznání, pokud současně platí:

• měli jste příjmy ze závislé činnosti (mzdu) jen od jednoho zaměstnavatele, nebo postupně od více zaměstnavatelů za sebou (ne souběžně),
• u všech těchto zaměstnavatelů jste podepsali prohlášení k dani (§ 38k) – tzv. „růžový formulář",
• vaše ostatní příjmy podle § 7 (podnikání), § 8 (kapitálový majetek), § 9 (pronájem) a § 10 (ostatní příjmy) nepřesáhly v součtu 20 000 Kč.

Pokud všechny tři podmínky splníte, můžete – ale nemusíte – požádat zaměstnavatele o roční zúčtování do 15. února. Přiznání podávat nemusíte. Přehled, kdy zaměstnanec přiznání podat musí, uvádí další tabulka.

Hranice 20 000 Kč pro ostatní příjmy zaměstnance dle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. „Souběžně" znamená ve stejném kalendářním měsíci u více plátců se sraženou zálohou na daň.

Souběh dvou zaměstnání ve stejném měsíci. Prohlášení k dani lze na stejné období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud jste měli ve stejném měsíci dva souběžné pracovní poměry a u obou vám zaměstnavatel srážel zálohovou daň, máte povinnost podat přiznání sami – roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě udělat nelze. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá, vysvětluje článek o čisté mzdě.

Musí podat přiznání OSVČ a podnikatel?

OSVČ podává přiznání, jakmile její roční příjmy z § 7 (samostatná činnost) přesáhnou 50 000 Kč, případně kdykoli vykáže daňovou ztrátu. V praxi tedy přiznání podává prakticky každý aktivní živnostník. Výjimkou je jen poplatník v paušálním režimu (viz dále). Podrobný návod krok za krokem najdete v článku daňové přiznání OSVČ.

Pozor na souběh podnikání a zaměstnání. Jakmile máte vedle mzdy příjem z podnikání nad 20 000 Kč (hranice pro ostatní příjmy zaměstnance podle § 38g odst. 2), nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání. V něm uvedete jak mzdu (§ 6), tak příjem z podnikání (§ 7). Specifika vedlejší činnosti rozebírá článek OSVČ a vedlejší činnost.

Pozor: 50 000 Kč u OSVČ, ale 20 000 Kč při souběhu se zaměstnáním. Hranice se liší podle toho, zda jste „čistá" OSVČ, nebo zaměstnanec s vedlejším podnikáním. Samostatná OSVČ řeší limit 50 000 Kč podle § 38g odst. 1. Zaměstnanec s prohlášením k dani řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy podle § 38g odst. 2 – tedy i menší přivýdělek z podnikání nad 20 000 Kč mu zakládá povinnost podat přiznání.

Musí podat přiznání paušalista (paušální daň)?

Ne. Poplatník, který byl po celé zdaňovací období v režimu paušální daně, splnil jeho podmínky a jeho daň se rovná paušální dani, daňové přiznání nepodává (§ 38g odst. 6 ve spojení s § 7a zákona č. 586/1992 Sb.). Nepodává ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu – daň i pojistné má vyřízené jednou měsíční paušální platbou.

Paušalista ale o tuto výhodu přijde a přiznání podat musí například tehdy, pokud během roku přestal splňovat podmínky paušálního režimu (překročil obrat svého pásma, stal se plátcem DPH) nebo měl další příjmy nad zákonný limit. Pravidla a měsíční zálohy paušální daně pro rok 2026 rozebírá samostatný článek o paušální dani.

Měsíční zálohy paušální daně 2026. I. pásmo činí 9 984 Kč/měsíc od 1. 1. do 30. 6. 2026 a od 1. 7. 2026 klesá na 9 162 Kč/měsíc. II. pásmo (16 745 Kč/měsíc) ani III. pásmo (27 139 Kč/měsíc) se v polovině roku nemění – snížení od 1. 7. 2026 se týká jen I. pásma (Finanční správa pro rok 2026). Kdo platí zálohy řádně a splní podmínky, žádné přiznání ani přehledy nepodává.

Kdy musím podat přiznání kvůli pronájmu nebo ostatním příjmům?

Příjmy z pronájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10 – například prodej movitých věcí nad limit, příležitostná činnost, kryptoměny nad osvobozený limit) se sčítají do obecné hranice 50 000 Kč podle § 38g odst. 1. Platí:

• Nemáte zaměstnání: přiznání podáváte, jakmile součet zdanitelných příjmů (mimo osvobozené a srážkové) přesáhne 50 000 Kč za rok.
• Jste zaměstnanec s prohlášením: přiznání podáváte, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (tedy i pronájem a ostatní příjmy) přesáhnou v součtu 20 000 Kč (§ 38g odst. 2).

Pozor na osvobozené příjmy: do hranice se nezapočítávají. Příležitostné příjmy podle § 10 (§ 10 odst. 3) jsou osvobozené do 50 000 Kč ročně a do hranice pro přiznání se nepočítají, dokud tuto výši nepřesáhnou. Naopak pravidelný pronájem osvobozený není a do limitu vstupuje vždy.

Kdy daňové přiznání podávat nemusíte?

Přiznání nemusíte podat, pokud spadáte do některé z těchto situací (vždy za předpokladu, že nevykazujete daňovou ztrátu):

• Vaše roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč (§ 38g odst. 1).
• Jste zaměstnanec s příjmy jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech jste podepsali prohlášení k dani a ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhly 20 000 Kč (§ 38g odst. 2). Daň vám vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování.
• Měli jste jen příjmy osvobozené od daně nebo jen příjmy zdaněné srážkovou daní (§ 36) – ty se do limitu nepočítají.
• Byl jste celé období v paušálním režimu a splnil jeho podmínky (§ 38g odst. 6).

I když přiznání podávat nemusíte, někdy se vyplatí podat ho dobrovolně – například abyste získali zpět část sražené daně přes nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které jste během roku neuplatnili.

Příklad: zaměstnanec s přivýdělkem z pronájmu

Pan Novák byl celý rok 2025 zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, podepsal prohlášení k dani. Vedle mzdy měl příjem z pronájmu bytu (§ 9) ve výši 18 000 Kč za rok.

Protože ostatní příjmy (pronájem 18 000 Kč) nepřesáhly hranici 20 000 Kč podle § 38g odst. 2, pan Novák přiznání podávat nemusí. Stačí mu roční zúčtování u zaměstnavatele. Kdyby byl pronájem 21 000 Kč, přiznání už by podat musel a uvedl by v něm mzdu (§ 6) i pronájem (§ 9).

Příklad: zaměstnanec se dvěma souběžnými zaměstnáními

Paní Dvořáková měla v roce 2025 souběžně dva pracovní poměry. U hlavního zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani, u druhého (souběžného ve stejných měsících) jí zaměstnavatel srážel zálohovou daň bez prohlášení.

Protože měla souběžně dva plátce se sraženou zálohovou daní, nemůže využít roční zúčtování a musí podat daňové přiznání sama (§ 38g odst. 2). V přiznání sečte mzdu od obou zaměstnavatelů, uplatní slevu na poplatníka 30 840 Kč (§ 35ba) a vyjde jí přeplatek, nebo doplatek. Často jde naopak o přeplatek – podání se proto vyplatí.

Do kdy se daňové přiznání podává v roce 2026?

Lhůta pro podání přiznání za rok 2025 závisí na způsobu podání (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Termíny shrnuje tabulka.

Lhůty dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. Elektronická lhůta je o měsíc delší než papírová. Zdroj: Finanční správa, daňový kalendář 2026.

Kdo má ze zákona zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku (všechny OSVČ – podnikající fyzické osoby), musí podat elektronicky; papírové podání mu nestačí a hrozí pokuta za nesprávnou formu. Pokuta za pozdní podání nabíhá až po zpoždění delším než 5 pracovních dnů (§ 250 daňového řádu).

Nejčastější chyby a omyly

• Záměna hranice 50 000 a 20 000 Kč. Limit 50 000 Kč platí obecně (§ 38g odst. 1), ale zaměstnanec s prohlášením řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy (§ 38g odst. 2).
• Započítání osvobozených a srážkových příjmů. Do hranice se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Lidé je často mylně přičítají a podávají přiznání zbytečně (nebo naopak).
• Opomenutý souběh dvou zaměstnání. Dva souběžné pracovní poměry se sraženou zálohou znamenají povinné přiznání, i když celkový příjem není vysoký.
• Nevyužité dobrovolné přiznání. Kdo nemá povinnost, ale má nárok na odpočty nebo slevy, přichází podáním přiznání o vrácení části sražené daně.
• Záměna lhůt. Elektronická lhůta (4. 5.) je v roce 2026 jen o měsíc delší než papírová (1. 4.), ne o tři měsíce. Tři měsíce navíc má jen ten, kdo má poradce s plnou mocí (1. 7.).
• Zapomenutá daňová ztráta. Ztráta zakládá povinnost podat přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč.

Související témata a nástroje

• daň z pronájmu patří mezi časté důvody pro podání přiznání.
• roční zúčtování daně ukazuje jednodušší cestu pro zaměstnance bez povinnosti přiznání.

Shrnutí

Daňové přiznání za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč nebo vykazujete daňovou ztrátu (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s podepsaným prohlášením u jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele přiznání nepodává, dokud jeho ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhnou 20 000 Kč (§ 38g odst. 2); musí ho ale podat při souběhu dvou zaměstnání se sraženou zálohou. OSVČ podává přiznání nad 50 000 Kč příjmů z § 7, paušalista, který splnil podmínky, nepodává nic. Lhůty pro rok 2026 jsou 1. dubna (papírově), 4. května (elektronicky) a 1. července (přes poradce). Kdo povinnost nemá, může podat dobrovolně a získat zpět část sražené daně přes slevy a odpočty.

Často kladené otázky

Od jaké částky se musí podávat daňové přiznání?

Obecná hranice je 50 000 Kč ročních zdanitelných příjmů (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) – do ní se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Pro zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani platí nižší hranice 20 000 Kč pro ostatní příjmy podle § 7–10 (§ 38g odst. 2). Přiznání podáváte i při daňové ztrátě bez ohledu na výši příjmů.

Musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?

Zpravidla ne. Pokud měl zaměstnanec příjmy jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech podepsal prohlášení k dani a jeho ostatní příjmy podle § 7–10 nepřesáhly 20 000 Kč, daň mu vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování a přiznání nepodává (§ 38g odst. 2). Přiznání musí podat například při souběhu dvou zaměstnání ve stejném měsíci se sraženou zálohovou daní.

Musí podat přiznání OSVČ s paušální daní?

Ne. Poplatník, který byl celé zdaňovací období v režimu paušální daně a splnil jeho podmínky, daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu nepodává (§ 38g odst. 6 ve spojení s § 7a zákona č. 586/1992 Sb.). Přiznání by musel podat jen tehdy, pokud během roku přestal splňovat podmínky paušálního režimu.

Musím podat přiznání kvůli příjmu z pronájmu?

Příjem z pronájmu (§ 9) se sčítá do hranice pro přiznání. Pokud nemáte zaměstnání, podáváte přiznání po překročení 50 000 Kč zdanitelných příjmů. Jako zaměstnanec s prohlášením k dani podáváte přiznání, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (včetně pronájmu) přesáhnou v součtu 20 000 Kč.

Musí přivýdělek vedle zaměstnání do přiznání?

Ano, pokud vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (podnikání, pronájem, ostatní příjmy) přesáhnou za rok v součtu 20 000 Kč. Pak nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání, kde uvedete mzdu i přivýdělek. Příjmy zdaněné srážkovou daní (například dohoda do limitu bez prohlášení) se do této hranice nepočítají.

Vyplatí se podat přiznání, i když nemusím?

Často ano. Dobrovolným podáním přiznání můžete získat zpět část sražené daně, pokud uplatníte nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které vám během roku zaměstnavatel nezohlednil. Výsledný přeplatek vám finanční úřad vrátí.