OSVČ na vedlejší činnost a daně

Ve zkratce: Jako OSVČ na vedlejší činnost podáváte daňové přiznání úplně stejně jako každý jiný podnikatel, ale u sociálního pojištění máte zvláštní režim. Daň z příjmů počítáte sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %) a uplatníte slevu na poplatníka 30 840 Kč. Sociální pojištění za rok 2026 vůbec neplatíte, pokud váš daňový základ z vedlejší činnosti nepřesáhne 117 521 Kč (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb., podle Přehledu údajů ČSSZ pro rok 2026). Zdravotní pojištění má vlastní podmínky: minimum a zálohy odpadají jen při splnění konkrétní zákonné výjimky, nikoli automaticky kvůli sociálnímu statusu „vedlejší“.

Vedlejší činnost je nejčastější způsob, jak si v Česku přivydělat k zaměstnání, k důchodu, při studiu nebo na rodičovské. Výhoda se týká především sociálního pojištění; u zdravotního pojištění je třeba zvlášť ověřit, zda splňujete výjimku z minima a záloh. Tento návod vás provede tím, kdo má na vedlejší činnost nárok, jak se zdaňuje, kdy a kolik platíte na pojistném a které přehledy musíte podat.

Co je OSVČ na vedlejší činnost a kdo ji může vykonávat?

Vedlejší samostatná výdělečná činnost je pojem sociálního (důchodového) pojištění pro podnikání souběžné se zákonem uznaným důvodem. Pro daň z příjmů takové rozdělení neexistuje a zdravotní pojištění používá vlastní okruh výjimek; sociální status proto nelze do zdravotního režimu mechanicky převzít.

Za OSVČ na vedlejší činnost vás ČSSZ považuje, pokud v daném kalendářním měsíci splňujete alespoň jeden z těchto důvodů (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění):

• jste zaměstnaní a ze zaměstnání vám vzniká účast na nemocenském pojištění (typicky běžný pracovní poměr),
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
• máte nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečujete o dítě do 4 let (případně o závislou osobu),
• jste nezaopatřené dítě, tedy zpravidla student do 26 let.

Důležité je, že rozhodující je váš status, ne výše příjmu z podnikání. I když z živnosti vyděláte víc než ze zaměstnání, zůstává činnost vedlejší, dokud trvá některý z výše uvedených důvodů. Status musíte ČSSZ doložit (například potvrzením o studiu); u zaměstnání a důchodu si jej úřad zpravidla ověří sám.

Pozor na rozdíl mezi pojištěními: pro zdravotní pojištění je klíčové, zda jste státní pojištěnec nebo splňujete jinou zákonnou výjimku. Při souběhu se zaměstnáním se minimum OSVČ neuplatní jen tehdy, když je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z příslušného minimálního vyměřovacího základu. Samotné označení vedlejší OSVČ u ČSSZ nestačí.

Liší se daň z příjmů u vedlejší činnosti od hlavní činnosti?

Ne. Daň z příjmů fyzických osob se počítá u vedlejší i hlavní činnosti naprosto stejně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Příjmy z podnikání (§ 7) sečtete s případnými dalšími příjmy — typicky se mzdou ze zaměstnání (§ 6) — a z celkového základu daně vypočtete daň.

Pro rok 2026 platí:

Hodnoty vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb. a z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. (průměrná mzda 2026 = 48 967 Kč) a platí pro zdaňovací období 2026.

Slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně uplatníte i u vedlejší činnosti, a to v plné výši — sleva se neuplatňuje poměrně podle počtu měsíců podnikání. To je u nízkých příjmů zásadní: díky slevě často vyjde daň nulová, i když máte z vedlejší činnosti slušný zisk.

Pozor na slevu uplatněnou u zaměstnavatele

Slevu na poplatníka lze za rok uplatnit jen jednou z celkové daně z úhrnného základu (mzda i podnikání dohromady). Pokud vám ji zaměstnavatel odečítá z měsíční mzdy (podepsali jste u něj prohlášení poplatníka), nemůžete ji v daňovém přiznání uplatnit znovu „navíc". V přiznání se mzda i sražené zálohy a slevy zúčtují dohromady — pokud daň z vyšší mzdy slevu plně vyčerpá, na zisk z podnikání už reálně nezbude a daň z něj skutečně odvedete. U velmi nízké mzdy, kde daň ze mzdy slevu nevyčerpá, část slevy „pokryje" i daň z podnikání. Více v článku daňové přiznání OSVČ.

Výdaje: paušálem, nebo podle skutečnosti?

Stejně jako hlavní OSVČ si i vy vybíráte, zda výdaje uplatníte paušálem (procentem z příjmů), nebo podle skutečných nákladů. U přivýdělku se paušál hodí nejčastěji, protože nevyžaduje žádnou evidenci nákladů:

• 80 % (max. 1 600 000 Kč) — řemeslné živnosti, zemědělství,
• 60 % (max. 1 200 000 Kč) — ostatní živnosti (volné, vázané),
• 40 % (max. 800 000 Kč) — jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. autorské honoráře nad limit, nezávislá povolání),
• 30 % (max. 600 000 Kč) — nájem majetku zařazeného v obchodním majetku.

Paušály a jejich stropy stanoví § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Pro představu: kodér na volné živnosti s ročními příjmy 200 000 Kč uplatní 60% paušál, tedy 120 000 Kč výdajů, a daní rozdíl 80 000 Kč.

Kdy musím jako vedlejší OSVČ podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání se u souběhu zaměstnání a podnikání řídí § 38g zákona č. 586/1992 Sb. Pokud jste zaměstnaní a podepsali jste u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, musíte přiznání podat, jakmile vaše příjmy ze samostatné a jiné činnosti (podle § 7 až § 10) za rok přesáhnou 20 000 Kč (§ 38g odst. 2). Pokud zaměstnání nemáte (typicky student nebo důchodce bez zaměstnání), platí obecná hranice: přiznání podáváte, jakmile celkové zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč za rok (§ 38g odst. 1). V paušálním režimu se přiznání zpravidla nepodává vůbec.

Zvlášť si dejte pozor na souběh zaměstnání a podnikání: i kdyby byl zisk z vedlejší činnosti nepatrný, povinnost podat přiznání vám vznikne, jakmile příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou hranici 20 000 Kč ročně. Roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě nelze využít — musíte si podat vlastní přiznání. Detailní rozbor najdete v článku kdo musí podat daňové přiznání.

Lhůty pro přiznání za rok 2025 (podávané v roce 2026):

Lhůty stanoví § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) a daňový kalendář Finanční správy pro rok 2026. Pokud máte zřízenou datovou schránku ze zákona, máte povinnost podávat elektronicky.

Kdy jako vedlejší OSVČ neplatím sociální pojištění?

Tady je hlavní daňová výhoda vedlejší činnosti. Sociální (důchodové) pojištění z vedlejší činnosti vůbec neplatíte, pokud váš daňový základ (příjmy minus výdaje) za rok 2026 nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč. Vyplývá to z § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a potvrzuje to Přehled nejdůležitějších údajů ČSSZ pro rok 2026 (rozhodná částka = 2,4násobek průměrné mzdy).

Pokud jste podnikali jen po část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje — za každý kalendářní měsíc, kdy vedlejší činnost netrvala, se sníží o 9 794 Kč (tj. o 1/12 ze 117 521 Kč). Pokud jste tedy začali podnikat například až v září, posuzuje se proti vašemu zisku jen poměrná část rozhodné částky.

Hodnoty vycházejí z § 10 a § 14 zákona č. 155/1995 Sb., z § 13a zákona č. 589/1992 Sb. a z Přehledu údajů ČSSZ pro rok 2026.

Pozor na střednědobé snížení záloh: od poloviny roku 2026 klesá minimální měsíční záloha u hlavní činnosti (z 5 720 Kč na 5 005 Kč). Minimální zálohy u vedlejší činnosti se toto snížení netýká — zůstávají na 1 574 Kč po celý rok 2026.

Jak to funguje v praxi: za první rok vedlejší činnosti neplatíte žádné měsíční zálohy na sociální pojištění. Teprve v přehledu o příjmech a výdajích se ukáže, zda jste rozhodnou částku překročili. Pokud ano, doplatíte pojistné jednorázově a od dalšího roku začnete platit měsíční zálohy (minimálně 1 574 Kč). Pokud rozhodnou částku nepřesáhnete, nezaplatíte ani korunu a zálohy ani v dalším roce platit nemusíte.

Minimální záloha 1 574 Kč se uplatní jen jako spodní hranice tehdy, když vám vznikla povinná účast (zisk nad rozhodnou částku) a vypočtená záloha z reálného základu by vyšla nižší. U vedlejší činnosti tedy neexistuje „povinné minimum" placené i při ztrátě, jaké zná hlavní činnost.

Modelový příklad: zaměstnanec s přivýdělkem

Pan Novák je zaměstnaný a vedle toho podniká na volnou živnost (vedlejší činnost). Za rok 2026 má z podnikání příjmy 180 000 Kč a uplatní 60% výdajový paušál.

• Výdaje paušálem: 180 000 × 60 % = 108 000 Kč
• Daňový základ z podnikání: 180 000 − 108 000 = 72 000 Kč
• Sociální pojištění: 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč → neplatí žádné sociální pojištění
• Daň z příjmů z podnikání: 72 000 × 15 % = 10 800 Kč (pokud daň z jeho mzdy slevu na poplatníka už plně vyčerpala, na dílčí daň z podnikání žádná sleva nezbude a 10 800 Kč skutečně odvede)

Kdyby pan Novák podnikal jako hlavní činnost, musel by za rok 2026 platit minimální zálohy na sociální pojištění bez ohledu na zisk. Jako vedlejší OSVČ na tomto pojistném ušetří celé roční minimum.

Jak je to u vedlejší činnosti se zdravotním pojištěním?

Zdravotní pojištění nemá obdobu sociální „rozhodné částky“ — pojistné se počítá ze skutečně dosaženého výsledku. Bez minimálního vyměřovacího základu a měsíčních záloh jste ale jen tehdy, když splníte samostatnou zdravotní výjimku, například jste po celý rozhodný měsíc státním pojištěncem nebo zaměstnancem s odvodem alespoň z příslušného minima. Jinak platí běžné minimum a zálohy bez ohledu na to, že ČSSZ vede činnost jako vedlejší.

• Sazba: 13,5 % z poloviny daňového základu (vyměřovací základ = 50 % rozdílu příjmů a výdajů, tedy 50 % zisku, nikoli 50 % příjmů).
• Minimální záloha: neuplatňuje se — narozdíl od hlavní činnosti, kde je minimum 3 306 Kč/měsíc.
• Státní pojištěnci (studenti, důchodci, rodiče na rodičovské): za ně pojistné hradí stát, takže nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a neplatí měsíční zálohy ani v prvním, ani v dalších letech.

Sazbu a vyměřovací základ stanoví § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění; minimální zálohu pro rok 2026 zveřejňuje VZP ČR.

Příklad: ze zisku 72 000 Kč je vyměřovací základ 36 000 Kč a zdravotní pojistné za rok 2026 činí 36 000 × 13,5 % = 4 860 Kč. To doplatíte jednorázově po podání přehledu; zálohy v prvním roce neplatíte.

Jaké přehledy musí vedlejší OSVČ podat a do kdy?

Kromě daňového přiznání podáváte dva přehledy o příjmech a výdajích — jeden České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ / OSSZ) a jeden své zdravotní pojišťovně. Přehledy se podávají i tehdy, když vám nevznikla povinnost platit pojistné, protože jimi pojišťovny zjistí, zda jste limit překročili.

Postup:

1. Podejte daňové přiznání ve své lhůtě (papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026).
2. Podejte přehled OSSZ (sociální) nejpozději do 1 měsíce po lhůtě pro daňové přiznání. Při řádném podání to vychází na 4. 5. 2026.
3. Podejte přehled zdravotní pojišťovně ve stejné lhůtě (do 1 měsíce po lhůtě pro přiznání).
4. Doplaťte pojistné vyčíslené v přehledu — u sociálního pojištění do 8 dnů od podání přehledu.

Lhůty a povinnosti vyplývají z § 15 zákona č. 589/1992 Sb., z § 24 zákona č. 592/1992 Sb. a z pokynů ČSSZ pro rok 2026. Pokud podáváte přehled ČSSZ na základě elektronicky podaného přiznání po 1. 4. 2026, posouvá se lhůta na 2. 6. 2026; přes daňového poradce podávajícího přiznání po 1. 4. na 3. 8. 2026.

Časté chyby u OSVČ na vedlejší činnost

• Neohlášení vedlejší činnosti. Status vedlejší činnosti musíte ČSSZ doložit; pokud to neuděláte, povede vás úřad jako hlavní činnost a předepíše minimální zálohy.
• Nepodání přehledů „protože nic neplatím". I při nulovém pojistném máte povinnost přehledy podat. Za nepodání hrozí penále a pokuty.
• Dvojí uplatnění slevy na poplatníka. Slevu 30 840 Kč nelze uplatnit zvlášť ve mzdě a znovu v přiznání — v přiznání se vše zúčtuje dohromady.
• Záměna příjmů a zisku u limitů. Rozhodná částka 117 521 Kč se posuzuje proti daňovému základu (zisk = příjmy − výdaje), ne proti hrubým příjmům. U povinnosti podat přiznání se naopak posuzují příjmy (hranice 20 000 Kč u zaměstnanců, 50 000 Kč obecně).
• Spoléhání na roční zúčtování u zaměstnavatele. Při souběhu zaměstnání a podnikání nad hranici 20 000 Kč už roční zúčtování nelze využít — musíte podat vlastní přiznání.

Shrnutí

U vedlejší činnosti platíte daň z příjmů stejně jako každý jiný podnikatel. Sociální pojištění za rok 2026 neplatíte, pokud daňový základ nepřesáhne 117 521 Kč. U zdravotního pojištění se pojistné počítá ze skutečného výsledku, ale výjimku z minima a záloh musíte ověřit samostatně. Nezapomeňte podat daňové přiznání a oba přehledy — i když vám vyjde nulové sociální pojistné.

Často kladené otázky

Musím jako student nebo důchodce s vedlejší činností platit sociální pojištění?

Ne, pokud váš daňový základ z vedlejší činnosti za rok 2026 nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč. Status studenta (nezaopatřené dítě do 26 let) nebo starobního důchodce zakládá vedlejší činnost, u které se sociální pojištění platí až po překročení tohoto limitu. Pod ním neplatíte na sociálním pojištění ani korunu.

Platím u vedlejší činnosti minimální zálohy jako u hlavní činnosti?

Na sociální pojištění v prvním roce vedlejší činnosti zálohy standardně neplatíte; případná účast se vyhodnotí po přehledu. Pokud vám následně vznikne povinná účast (daňový základ nad 117 521 Kč), je minimální sociální záloha 1 574 Kč. Zdravotní zálohy se posuzují odděleně a neplatí se jen při splnění samostatné zdravotní výjimky. Pozor: snížení minima hlavní činnosti od poloviny roku 2026 se vedlejší sociální zálohy netýká.

Jak se počítá daň, když jsem zaměstnaný a zároveň podnikám?

Příjmy ze zaměstnání (§ 6) a z podnikání (§ 7) sečtete do jednoho základu daně a z něj vypočtete daň sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %). Zálohy sražené ze mzdy a slevy se v přiznání zúčtují. Přiznání musíte podat, jakmile příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou 20 000 Kč ročně (§ 38g odst. 2); roční zúčtování u zaměstnavatele pak už využít nelze.

Musím podat přehledy, i když mi vyjde nulové pojistné?

Ano. Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ i pro zdravotní pojišťovnu se podává vždy, když vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost, bez ohledu na to, zda vám vznikla povinnost platit pojistné. Pojišťovny z něj zjišťují, zda jste překročili rozhodné limity. Lhůta při řádném podání je 4. 5. 2026.

Co se stane, když rozhodnou částku 117 521 Kč přesáhnu?

Z částky přesahující limit (resp. z celého vyměřovacího základu) vám vznikne povinná účast na důchodovém pojištění. Pojistné za daný rok doplatíte jednorázově podle přehledu a od následujícího roku začnete platit měsíční zálohy, minimálně 1 574 Kč. Rozhodná částka se poměrně snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy činnost netrvala.

Mohu u vedlejší činnosti vstoupit do paušálního režimu?

Paušální režim (paušální daň) podle § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je primárně určen pro OSVČ, jejichž podnikání je hlavní činností a nemají souběžné příjmy ze zaměstnání. Pokud jste zaměstnaní, do paušálního režimu zpravidla vstoupit nemůžete, protože nesmíte mít příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou těch zdaněných srážkovou daní) a nesmíte být plátcem DPH. Studenti a důchodci bez zaměstnání podmínky splnit mohou.