OSVČ na vedlejší činnost a daně

Ve zkratce: Jako OSVČ na vedlejší činnost podáváte daňové přiznání úplně stejně jako každý jiný podnikatel, ale u sociálního pojištění máte zvláštní režim. Daň z příjmů počítáte sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %) a uplatníte slevu na poplatníka 30 840 Kč. Sociální pojištění za rok 2026 neplatíte, pokud je váš daňový základ z vedlejší činnosti nižší než 117 521 Kč, nesnížila se vám rozhodná částka a nepřihlásili jste se dobrovolně k účasti (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb., ČSSZ). Při dosažení hranice již povinná účast vzniká. Zdravotní pojištění má vlastní podmínky: minimum a zálohy odpadají jen při splnění konkrétní zákonné výjimky, nikoli automaticky kvůli sociálnímu statusu „vedlejší“.

Vedlejší činnost je nejčastější způsob, jak si v Česku přivydělat k zaměstnání, k důchodu, při studiu nebo na rodičovské. Výhoda se týká především sociálního pojištění; u zdravotního pojištění je třeba zvlášť ověřit, zda splňujete výjimku z minima a záloh. Tento návod vás provede tím, kdo má na vedlejší činnost nárok, jak se zdaňuje, kdy a kolik platíte na pojistném a které přehledy musíte podat.

Co je OSVČ na vedlejší činnost a kdo ji může vykonávat?

Vedlejší samostatná výdělečná činnost je pojem sociálního (důchodového) pojištění pro podnikání souběžné se zákonem uznaným důvodem. Pro daň z příjmů takové rozdělení neexistuje a zdravotní pojištění používá vlastní okruh výjimek; sociální status proto nelze do zdravotního režimu mechanicky převzít.

Za OSVČ na vedlejší činnost vás ČSSZ považuje, pokud v daném kalendářním měsíci splňujete alespoň jeden z těchto důvodů (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění):

• jste zaměstnaní a ze zaměstnání vám vzniká účast na nemocenském pojištění (typicky běžný pracovní poměr),
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
• máte nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečujete o dítě do 4 let (případně o závislou osobu),
• jste nezaopatřené dítě, tedy zpravidla student do 26 let.

Důležité je, že rozhodující je váš status, ne výše příjmu z podnikání. I když z živnosti vyděláte víc než ze zaměstnání, zůstává činnost vedlejší, dokud trvá některý z výše uvedených důvodů. Status musíte ČSSZ doložit (například potvrzením o studiu); u zaměstnání a důchodu si jej úřad zpravidla ověří sám.

Pozor na rozdíl mezi pojištěními: pro zdravotní pojištění je klíčové, zda jste státní pojištěnec nebo splňujete jinou zákonnou výjimku. Při souběhu se zaměstnáním se minimum OSVČ neuplatní jen tehdy, když je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z příslušného minimálního vyměřovacího základu. Samotné označení vedlejší OSVČ u ČSSZ nestačí.

Liší se daň z příjmů u vedlejší činnosti od hlavní činnosti?

Ne. Daň z příjmů fyzických osob se počítá u vedlejší i hlavní činnosti naprosto stejně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Příjmy z podnikání (§ 7) sečtete s případnými dalšími příjmy — typicky se mzdou ze zaměstnání (§ 6) — a z celkového základu daně vypočtete daň.

Pro rok 2026 platí:

Hodnoty vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb. a z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. (průměrná mzda 2026 = 48 967 Kč) a platí pro zdaňovací období 2026.

Slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně uplatníte i u vedlejší činnosti, a to v plné výši — sleva se neuplatňuje poměrně podle počtu měsíců podnikání. To je u nízkých příjmů zásadní: díky slevě často vyjde daň nulová, i když máte z vedlejší činnosti slušný zisk.

Pozor na slevu uplatněnou u zaměstnavatele

Slevu na poplatníka lze za rok uplatnit jen jednou z celkové daně z úhrnného základu (mzda i podnikání dohromady). Pokud vám ji zaměstnavatel odečítá z měsíční mzdy (podepsali jste u něj prohlášení poplatníka), nemůžete ji v daňovém přiznání uplatnit znovu „navíc". V přiznání se mzda i sražené zálohy a slevy zúčtují dohromady — pokud daň z vyšší mzdy slevu plně vyčerpá, na zisk z podnikání už reálně nezbude a daň z něj skutečně odvedete. U velmi nízké mzdy, kde daň ze mzdy slevu nevyčerpá, část slevy „pokryje" i daň z podnikání. Více v článku daňové přiznání OSVČ.

Výdaje: paušálem, nebo podle skutečnosti?

Stejně jako hlavní OSVČ si i vy vybíráte, zda výdaje uplatníte paušálem (procentem z příjmů), nebo podle skutečných nákladů. U přivýdělku se paušál hodí nejčastěji, protože nevyžaduje žádnou evidenci nákladů:

• 80 % (max. 1 600 000 Kč) — řemeslné živnosti, zemědělství,
• 60 % (max. 1 200 000 Kč) — ostatní živnosti (volné, vázané),
• 40 % (max. 800 000 Kč) — jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. autorské honoráře nad limit, nezávislá povolání),
• 30 % (max. 600 000 Kč) — nájem majetku zařazeného v obchodním majetku.

Paušály a jejich stropy stanoví § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Pro představu: kodér na volné živnosti s ročními příjmy 200 000 Kč uplatní 60% paušál, tedy 120 000 Kč výdajů, a daní rozdíl 80 000 Kč.

Kdy musím jako vedlejší OSVČ podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání se u souběhu zaměstnání a podnikání řídí § 38g zákona č. 586/1992 Sb. Pokud jste zaměstnaní a podepsali jste u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, musíte přiznání podat, jakmile vaše příjmy ze samostatné a jiné činnosti (podle § 7 až § 10) za rok přesáhnou 20 000 Kč (§ 38g odst. 2). Pokud zaměstnání nemáte (typicky student nebo důchodce bez zaměstnání), platí obecná hranice: přiznání podáváte, jakmile celkové zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč za rok (§ 38g odst. 1). V paušálním režimu se přiznání zpravidla nepodává vůbec.

Zvlášť si dejte pozor na souběh zaměstnání a podnikání: i kdyby byl zisk z vedlejší činnosti nepatrný, povinnost podat přiznání vám vznikne, jakmile příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou hranici 20 000 Kč ročně. Roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě nelze využít — musíte si podat vlastní přiznání. Detailní rozbor najdete v článku kdo musí podat daňové přiznání.

Lhůty pro přiznání za rok 2025 (podávané v roce 2026):

Lhůty stanoví § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) a daňový kalendář Finanční správy pro rok 2026. U přiznání s příjmy ze samostatné činnosti má podnikající fyzická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona povinnost podat elektronicky; samotná schránka čtyřměsíční lhůtu nezakládá.

Kdy jako vedlejší OSVČ neplatím sociální pojištění?

Tady je hlavní výhoda vedlejší činnosti. Sociální (důchodové) pojištění z vedlejší činnosti neplatíte, pokud je váš daňový základ (příjmy minus výdaje) za celý rok 2026 nižší než rozhodná částka 117 521 Kč a nepřihlásili jste se k dobrovolné účasti. Povinná účast vzniká již při dosažení této částky. Vyplývá to z § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a potvrzuje to ČSSZ (rozhodná částka = 2,4násobek průměrné mzdy).

Pokud jste podnikali jen po část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje — za každý kalendářní měsíc, kdy vedlejší činnost netrvala, se sníží o 9 794 Kč (tj. o 1/12 ze 117 521 Kč zaokrouhlenou nahoru). ČSSZ uvádí také snížení za měsíce s celoměsíčním nárokem na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění OSVČ. Pokud jste tedy začali podnikat například až v září, posuzuje se proti vašemu zisku jen snížená rozhodná částka.

Hodnoty vycházejí z § 10 a § 14 zákona č. 155/1995 Sb., z § 13a zákona č. 589/1992 Sb. a z Přehledu údajů ČSSZ pro rok 2026.

Pozor na střednědobé snížení záloh: od poloviny roku 2026 klesá minimální měsíční záloha u hlavní činnosti (z 5 720 Kč na 5 005 Kč). Minimální zálohy u vedlejší činnosti se toto snížení netýká — zůstávají na 1 574 Kč po celý rok 2026.

Jak to funguje v praxi: při zahájení vedlejší činnosti bez povinnosti záloh podle předchozího přehledu zpravidla neplatíte měsíční zálohy na sociální pojištění. Teprve v přehledu o příjmech a výdajích se ukáže, zda daňový základ rozhodné částky dosáhl. Pokud ano, doplatíte pojistné a poté platíte zálohy podle pravidel ČSSZ (nejméně 1 574 Kč měsíčně v roce 2026). Pokud je daňový základ pod rozhodnou částkou a nezvolili jste dobrovolnou účast, pojistné za daný rok neplatíte.

Minimální záloha 1 574 Kč se uplatní jen jako spodní hranice tehdy, když vám vznikla povinná účast (daňový základ dosáhl rozhodné částky) a vypočtená záloha z reálného základu by vyšla nižší. U vedlejší činnosti tedy neexistuje „povinné minimum" placené i při ztrátě, jaké zná hlavní činnost.

Modelový příklad: zaměstnanec s přivýdělkem

Pan Novák je zaměstnaný a vedle toho podniká na volnou živnost (vedlejší činnost). Za rok 2026 má z podnikání příjmy 180 000 Kč a uplatní 60% výdajový paušál.

• Výdaje paušálem: 180 000 × 60 % = 108 000 Kč
• Daňový základ z podnikání: 180 000 − 108 000 = 72 000 Kč
• Sociální pojištění: 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč → neplatí žádné sociální pojištění
• Daň z příjmů z podnikání: 72 000 × 15 % = 10 800 Kč (pokud daň z jeho mzdy slevu na poplatníka už plně vyčerpala, na dílčí daň z podnikání žádná sleva nezbude a 10 800 Kč skutečně odvede)

Kdyby pan Novák podnikal jako hlavní činnost, musel by za rok 2026 platit minimální zálohy na sociální pojištění bez ohledu na zisk. Jako vedlejší OSVČ na tomto pojistném ušetří celé roční minimum.

Jak je to u vedlejší činnosti se zdravotním pojištěním?

Zdravotní pojištění nemá obdobu sociální „rozhodné částky“ — pojistné se počítá ze skutečně dosaženého výsledku. Bez minimálního vyměřovacího základu a měsíčních záloh jste ale jen tehdy, když splníte samostatnou zdravotní výjimku, například jste po celý rozhodný měsíc státním pojištěncem nebo zaměstnancem s odvodem alespoň z příslušného minima. Jinak platí běžné minimum a zálohy bez ohledu na to, že ČSSZ vede činnost jako vedlejší.

• Sazba: 13,5 % z poloviny daňového základu (vyměřovací základ = 50 % rozdílu příjmů a výdajů, tedy 50 % zisku, nikoli 50 % příjmů).
• Minimální záloha: neuplatňuje se jen při splnění zákonné výjimky z minimálního vyměřovacího základu a záloh; jinak je třeba platit běžné minimum 3 306 Kč/měsíc.
• Státní pojištěnci (například studenti, důchodci či příjemci rodičovského příspěvku): za ně pojistné hradí stát. Při splnění zákonných podmínek nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a zálohy na zdravotní pojištění neplatí, pojistné ze skutečného výsledku se však v přehledu vypočte.

Sazbu a vyměřovací základ stanoví § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění; minimální zálohu pro rok 2026 zveřejňuje VZP ČR.

Příklad při celoročním souběhu se zaměstnáním, v němž se odvádí zdravotní pojistné alespoň ze zákonného minima: ze zisku 72 000 Kč je vyměřovací základ 36 000 Kč a zdravotní pojistné za rok 2026 činí 36 000 × 13,5 % = 4 860 Kč. Při splnění této zdravotní výjimky se během roku zálohy neplatí a pojistné se uhradí po přehledu.

Jaké přehledy musí vedlejší OSVČ podat a do kdy?

Vedle případného daňového přiznání podáváte dva přehledy o příjmech a výdajích — jeden České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ / OSSZ) a jeden své zdravotní pojišťovně. Přehledy se podávají i tehdy, když vám nevznikla povinnost platit pojistné. ČSSZ z přehledu posoudí, zda daňový základ dosáhl rozhodné částky.

Postup:

1. Podejte daňové přiznání ve své lhůtě (základní do 1. 4. 2026; při elektronickém podání až po ní do 4. 5. 2026).
2. Podejte přehled ČSSZ (sociální) podle použitelného termínu: po přiznání podaném do 1. 4. nejpozději 4. 5. 2026, po pozdějším elektronickém přiznání 4. 6. 2026.
3. Podejte přehled zdravotní pojišťovně podle stejného typu lhůty; od roku 2026 jej podávají všechny OSVČ elektronicky.
4. Doplaťte pojistné vyčíslené v přehledech zpravidla do 8 dnů od jejich podání.

Lhůty a povinnosti vyplývají z § 15 zákona č. 589/1992 Sb., z § 24 zákona č. 592/1992 Sb. a z pokynů ČSSZ pro rok 2026. Pokud podáváte přehled ČSSZ na základě elektronicky podaného přiznání po 1. 4. 2026, posouvá se lhůta na 4. 6. 2026; přes daňového poradce podávajícího přiznání po 1. 4. na 3. 8. 2026.

Časté chyby u OSVČ na vedlejší činnost

• Neohlášení vedlejší činnosti. Status vedlejší činnosti musíte ČSSZ doložit; pokud to neuděláte, povede vás úřad jako hlavní činnost a předepíše minimální zálohy.
• Nepodání přehledů „protože nic neplatím". I při nulovém pojistném máte povinnost přehledy podat. Za nepodání hrozí penále a pokuty.
• Dvojí uplatnění slevy na poplatníka. Slevu 30 840 Kč nelze uplatnit zvlášť ve mzdě a znovu v přiznání — v přiznání se vše zúčtuje dohromady.
• Záměna příjmů a zisku u limitů. Rozhodná částka 117 521 Kč se posuzuje proti daňovému základu (zisk = příjmy − výdaje), ne proti hrubým příjmům. U povinnosti podat přiznání se naopak posuzují příjmy (hranice 20 000 Kč u zaměstnanců, 50 000 Kč obecně).
• Spoléhání na roční zúčtování u zaměstnavatele. Při souběhu zaměstnání a podnikání nad hranici 20 000 Kč už roční zúčtování nelze využít — musíte podat vlastní přiznání.

Shrnutí

U vedlejší činnosti platíte daň z příjmů stejně jako každý jiný podnikatel. Sociální pojištění za celý rok 2026 bez dobrovolné účasti neplatíte, pokud daňový základ nedosáhne 117 521 Kč; při kratší činnosti se hranice snižuje. U zdravotního pojištění se pojistné počítá ze skutečného výsledku, ale výjimku z minima a záloh musíte ověřit samostatně. Nezapomeňte podat daňové přiznání, pokud vám tato povinnost vznikla, a oba přehledy — i když vám vyjde nulové sociální pojistné.

Často kladené otázky

Musím jako student nebo důchodce s vedlejší činností platit sociální pojištění?

Ne, pokud je váš daňový základ z vedlejší činnosti za celý rok 2026 nižší než rozhodná částka 117 521 Kč, hranice se vám nesnížila a nepřihlásili jste se k dobrovolné účasti. Status studenta (nezaopatřené dítě do 26 let) nebo starobního důchodce může založit vedlejší činnost. Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká už při dosažení rozhodné částky, nikoli až při jejím překročení.

Platím u vedlejší činnosti minimální zálohy jako u hlavní činnosti?

Při novém zahájení vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění standardně neplatíte; případná účast se vyhodnotí po přehledu. Pokud vám následně vznikne povinná účast (daňový základ dosáhl rozhodné částky, u celoroční činnosti 117 521 Kč), je minimální sociální záloha 1 574 Kč pro rok 2026. Zdravotní zálohy se posuzují odděleně a neplatí se jen při splnění samostatné zdravotní výjimky. Pozor: snížení minima hlavní činnosti od poloviny roku 2026 se vedlejší sociální zálohy netýká.

Jak se počítá daň, když jsem zaměstnaný a zároveň podnikám?

Příjmy ze zaměstnání (§ 6) a z podnikání (§ 7) sečtete do jednoho základu daně a z něj vypočtete daň sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %). Zálohy sražené ze mzdy a slevy se v přiznání zúčtují. Jste-li jinak v režimu ročního zúčtování u zaměstnavatele, další příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč ročně založí povinnost vlastního přiznání (§ 38g odst. 2).

Musím podat přehledy, i když mi vyjde nulové pojistné?

Ano. Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ i pro zdravotní pojišťovnu se podává při výkonu samostatné výdělečné činnosti bez ohledu na to, zda vám vznikla povinnost platit pojistné. ČSSZ z něj zjistí, zda jste dosáhli rozhodné částky. Lhůta při přiznání podaném v základní lhůtě je 4. 5. 2026.

Co se stane, když rozhodné částky 117 521 Kč dosáhnu?

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká již při dosažení hranice; pojistné se vypočte z celého vyměřovacího základu, nikoli pouze z části nad limitem. Pojistné za daný rok doplatíte podle přehledu a další zálohy se řídí oznámeným předpisem ČSSZ. Rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy vedlejší činnost netrvala, a v dalších případech uvedených ČSSZ.

Mohu u vedlejší činnosti vstoupit do paušálního režimu?

Paušální režim (paušální daň) podle § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb. nerozlišuje hlavní a vedlejší činnost pro účely sociálního pojištění. Rozhodují jeho vlastní vstupní a průběžné podmínky, zejména další příjmy ze zaměstnání. Pokud jste zaměstnaní, do paušálního režimu zpravidla vstoupit nemůžete, protože nesmíte mít příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou těch zdaněných srážkovou daní) a nesmíte být plátcem DPH. Studenti a důchodci bez zaměstnání podmínky splnit mohou.