Checklist: první rok podnikání OSVČ

Ve zkratce: První rok podnikání OSVČ zvládnete v pěti krocích: (1) ohlaste živnost na živnostenském úřadě jednotným registračním formulářem (poplatek 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč), (2) do 8 dnů oznamte zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a do 8. dne následujícího měsíce OSSZ, (3) začněte platit měsíční zálohy na pojistné (nově začínající OSVČ na hlavní činnost 3 575 Kč na sociální a 3 306 Kč na zdravotní pojištění), (4) veďte evidenci příjmů a výdajů a (5) po skončení roku podejte daňové přiznání a oba přehledy. K dani z příjmů se na finančním úřadě od roku 2024 už neregistrujete. Lhůty a částky platí pro rok 2026 podle živnostenského zákona, ČSSZ, VZP a Finanční správy.

Tento checklist vás provede celým prvním rokem podnikání chronologicky — od ohlášení živnosti přes oznamovací lhůty a měsíční platby až po první roční vyúčtování. U každého kroku najdete konkrétní lhůtu, částku a právní základ. Všechny hodnoty platí pro rok 2026.

Co musí OSVČ udělat hned na startu podnikání?

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte splnit ohlašovací a oznamovací povinnosti vůči třem okruhům úřadů: živnostenskému úřadu, OSSZ (České správě sociálního zabezpečení) a své zdravotní pojišťovně. Nejjednodušší cesta je vyřídit vše jedním podáním přes jednotný registrační formulář (JRF) na živnostenském úřadě.

Zdroj: živnostenský zákon č. 455/1991 Sb.; zákon č. 48/1997 Sb. (zdravotní pojištění); zákon č. 582/1991 Sb. (organizace soc. zabezpečení); Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026.

Klíčové je vědět, že JRF řeší více povinností najednou. Jediným formulářem ohlásíte živnost a současně se přihlásíte k důchodovému (sociálnímu) pojištění u OSSZ i ke zdravotnímu pojištění — nemusíte tedy obíhat úřady zvlášť. Pokud oznámení proběhne přes JRF, samostatné lhůty vůči OSSZ a pojišťovně už řešit nemusíte. Postup ohlášení živnosti krok za krokem popisuje samostatný návod jak založit živnost.

K dani z příjmů se začínající OSVČ od 1. 1. 2024 na finančním úřadě neregistruje — registrační povinnost fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zrušil konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.). Vůči finančnímu úřadu vám zůstává jen běžná povinnost podat za zdaňovací období daňové přiznání.

Checklist prvního roku OSVČ krok za krokem

Následující seznam projděte v uvedeném pořadí. Každý bod má svou lhůtu — odškrtávejte si je postupně.

1. Ohlaste živnost na kterémkoli živnostenském úřadě nebo na Czech POINTu pomocí JRF. Pro běžné obory (obchod, IT, služby, poradenství) zvolte živnost volnou. Poplatek za první ohlášení je 1 000 Kč (osobně/listinně), nebo 800 Kč elektronicky.
2. Přihlaste se k pojištění — ideálně rovnou v JRF. Pokud ne, oznamte zahájení činnosti zdravotní pojišťovně do 8 dnů a OSSZ do 8. dne následujícího měsíce.
3. Rozhodněte o způsobu zdanění — skutečné výdaje, výdajový paušál, nebo paušální daň. U paušální daně podejte oznámení před zahájením činnosti.
4. Zřiďte si firemní bankovní účet (nepovinné, ale doporučené) a nastavte si trvalé příkazy na zálohy pojistného.
5. Začněte platit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění od měsíce zahájení činnosti (u hlavní činnosti).
6. Veďte průběžně evidenci příjmů a výdajů (daňová evidence, nebo záznamy pro paušál) a archivujte doklady.
7. Po skončení roku podejte daňové přiznání a do měsíce po něm oba přehledy (OSSZ a zdravotní pojišťovna).
8. Doplaťte případný nedoplatek na pojistném do 8 dnů od podání přehledu a od měsíce podání upravte výši záloh na další rok.

Body 1 až 4 řešíte na startu, bod 5 a 6 každý měsíc, body 7 a 8 až po skončení prvního kalendářního roku podnikání. Souhrnný přehled všech opakujících se povinností najdete v článku povinnosti OSVČ.

Jak se rozhodnout o způsobu zdanění hned na začátku?

Způsob zdanění je nejdůležitější rozhodnutí prvního roku, protože ovlivní výši odvodů i administrativu. OSVČ má v zásadě tři možnosti, jak danit příjmy ze samostatné činnosti.

Zdroj: § 7 a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026.

Výdajové paušály podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. umožňují uplatnit výdaje procentem z příjmů bez dokládání: 80 % u řemeslných, zemědělských a lesních živností (max. 1 600 000 Kč), 60 % u ostatních živností (max. 1 200 000 Kč), 40 % u jiné samostatné činnosti (max. 800 000 Kč) a 30 % u nájmu (max. 600 000 Kč).

Paušální daň podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je nejjednodušší režim: jednou měsíční platbou zaplatíte daň z příjmů i sociální a zdravotní pojistné a nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy. Vstoupit do ní může OSVČ, která není plátcem DPH, má roční příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč, není zaměstnaná (kromě příjmů zdaňovaných srážkou), není v insolvenci ani společníkem v.o.s. Měsíční platba v I. pásmu činí 9 984 Kč (1. 1.–30. 6. 2026) a od 1. 7. 2026 podle Finanční správy klesá na 9 162 Kč. Detailní pravidla a výpočet rozebírá článek paušální daň.

Do kdy se přihlásit k paušální dani jako začínající OSVČ?

Pro nově začínající OSVČ platí mírnější lhůta než pro stávající podnikatele. Začínáte-li podnikat, podejte oznámení o vstupu do paušálního režimu správci daně nejpozději v den zahájení činnosti — můžete to udělat kdykoli v průběhu roku zároveň s oznámením o zahájení činnosti. Stávající OSVČ se naproti tomu musí přihlásit do 10. ledna daného roku (pro rok 2026 byl termín kvůli víkendu posunut na 12. ledna 2026). Lhůtu stanoví § 38lc a § 38lh zákona č. 586/1992 Sb.

Jaké zálohy platí OSVČ v prvním roce?

OSVČ na hlavní činnost platí měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění už od měsíce zahájení činnosti. Pro začínající OSVČ na hlavní činnost platí zvýhodněné nižší sociální minimum, protože záloha se počítá z 25 % průměrné mzdy (proti 40 % u běžné hlavní činnosti).

Zdroj: ČSSZ — Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; § 14 zákona č. 589/1992 Sb.; VZP. Platí pro rok 2026.

Zvýhodněné sociální minimum 3 575 Kč platí jen pro OSVČ, která v předchozích 20 letech samostatnou činnost nevykonávala, a to v roce zahájení a ve dvou následujících letech. Tato částka zůstává po celý rok 2026 beze změny — počítá se z 25 % průměrné mzdy a novela účinná od 1. 7. 2026 se jí nedotýká. Snížení od 1. 7. 2026 se týká pouze minimální zálohy běžné hlavní činnosti, která klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč (poprvé za červenec 2026; novela vrací vyměřovací základ ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy a přeplatek za leden až červen ČSSZ vrací na žádost). Zdravotní záloha 3 306 Kč zůstává po celý rok 2026 rovněž beze změny; zdravotní pojištění nemá pro začínající OSVČ samostatné zvýhodněné minimum, ale v prvním kalendářním roce nemusíte dodržet minimální vyměřovací základ a můžete platit ze skutečně dosaženého základu. Kompletní pravidla výpočtu a splatnosti rozebírá článek zálohy OSVČ.

Co když podnikám při zaměstnání, studiu nebo na rodičovské?

Pak jde zpravidla o vedlejší činnost a pravidla prvního roku jsou výhodnější. U vedlejší činnosti v prvním roce neplatíte zálohy na sociální pojištění vůbec — pojistné se případně doplatí jednorázově podle přehledu, a to jen pokud daňový základ překročil rozhodnou částku 117 521 Kč za rok 2026 (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb. a Přehled ČSSZ). Také zdravotní pojištění u vedlejší činnosti nemá minimum a počítá se vždy ze skutečných příjmů. Vedlejší činnost máte tehdy, jste-li současně zaměstnaní s odvody z hlavního poměru, jste student do 26 let, pobíráte důchod nebo rodičovský příspěvek.

Co všechno musí OSVČ evidovat během roku?

Během prvního roku máte povinnost průběžně evidovat příjmy a výdaje a uchovávat doklady. Konkrétní rozsah závisí na zvoleném způsobu zdanění:

• Skutečné výdaje: vedete daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb. — evidenci příjmů a výdajů, majetku a závazků. Archivujte všechny doklady (faktury vydané i přijaté, účtenky, výpisy).
• Výdajový paušál: stačí evidence příjmů a evidence pohledávek; výdaje se neprokazují, protože se uplatňují procentem.
• Paušální daň: vedete jen jednoduchý záznam příjmů pro kontrolu limitů (2 mil. Kč pro setrvání v režimu, hranice pásem).

Bez ohledu na režim si vystavujte řádné daňové doklady s předepsanými náležitostmi a doklady archivujte (u plátců DPH je lhůta delší). Praktická pravidla fakturace rozebírá samostatný návod fakturace OSVČ.

Pozor také na DPH: jako neplátce DPH ji neřešíte, dokud váš obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřekročí limit 2 000 000 Kč (případně druhý limit 2 536 500 Kč v rámci kalendářního roku). Po překročení se stáváte plátcem a vzniká povinnost registrace.

Jak vypadá konec prvního roku — přiznání a přehledy?

Po skončení prvního kalendářního roku podnikání čeká OSVČ roční vyúčtování: daňové přiznání k dani z příjmů a dva přehledy o příjmech a výdajích. Termíny pro vyúčtování za rok 2025 (podávané v roce 2026) jsou:

Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád); § 15 zákona č. 589/1992 Sb.; ČSSZ a Finanční správa pro rok 2026.

Daňové přiznání podává OSVČ s datovou schránkou povinně elektronicky — a datovou schránku má jako podnikající fyzická osoba zřízenou ze zákona každá OSVČ od 1. 1. 2023, takže pro většinu platí elektronický termín 4. 5. 2026. Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do jednoho měsíce po lhůtě pro daňové přiznání. Pokud přiznání zpracovává daňový poradce, lhůty se posouvají na 1. 7. 2026 (přiznání) a do jednoho měsíce po něm, tj. do 3. 8. 2026, na přehledy.

V přehledech se vyúčtuje skutečná výše pojistného za první rok: zaplacené zálohy se odečtou a vznikne buď doplatek (splatný do 8 dnů od podání přehledu), nebo přeplatek (instituce vrátí na žádost, nebo započte). Od měsíce podání přehledu se zároveň mění výše záloh na druhý rok podnikání.

Kdo zvolil paušální daň, daňové přiznání ani přehledy zpravidla nepodává — vše pokryla měsíční paušální platba. Výjimkou je situace, kdy během roku přestanete splňovat podmínky (např. překročíte limit příjmů nebo se stanete plátcem DPH).

Nejčastější chyby začínajících OSVČ

• Zmeškaná oznamovací lhůta vůči pojišťovně a OSSZ. Zahájení činnosti musíte oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů a OSSZ do 8. dne následujícího měsíce. Po 8 dnech od startu už se navíc nelze zpětně přihlásit k nemocenskému pojištění.
• Nezaplacené zálohy v prvním roce u hlavní činnosti. Mnozí čekají na první přehled, ale zálohy na sociální (min. 3 575 Kč pro začínající) i zdravotní (3 306 Kč) pojištění se platí už od měsíce zahájení činnosti.
• Záměna termínů splatnosti. Sociální záloha je splatná do konce daného měsíce, zdravotní do 8. dne měsíce následujícího — platit obě stejně je častý zdroj nedoplatků.
• Pozdní nebo žádné rozhodnutí o paušální dani. Začínající OSVČ se musí přihlásit nejpozději v den zahájení činnosti; kdo lhůtu zmešká, daní letos klasicky a do paušálu může až od dalšího roku.
• Žádná evidence příjmů a výdajů. I při výdajovém paušálu musíte evidovat příjmy; bez podkladů hrozí problém při kontrole a špatně vyplněné přiznání.
• Přehlédnutí limitu DPH. Při překročení obratu 2 000 000 Kč se stáváte plátcem DPH a vzniká registrační povinnost — limit je třeba sledovat průběžně.
• Domněnka, že se OSVČ registruje k dani z příjmů. Tato registrační povinnost byla zrušena od 1. 1. 2024; samostatnou přihlášku na finanční úřad nepodáváte.

Shrnutí: první rok OSVČ v kostce

• Start: ohlaste živnost přes JRF (poplatek 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč); JRF vyřídí i přihlášení k pojištění.
• Lhůty: zdravotní pojišťovna do 8 dnů, OSSZ do 8. dne následujícího měsíce; k dani z příjmů se od roku 2024 neregistrujete.
• Zdanění: vyberte skutečné výdaje, výdajový paušál, nebo paušální daň (9 984 Kč/měs. do 30. 6. 2026, od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč); k paušální dani se začínající OSVČ hlásí nejpozději v den zahájení činnosti.
• Zálohy: začínající OSVČ na hlavní činnost platí sociální 3 575 Kč a zdravotní 3 306 Kč měsíčně; vedlejší činnost v 1. roce bez sociálních záloh.
• Evidence: veďte daňovou evidenci nebo záznam příjmů a archivujte doklady; hlídejte limit DPH 2 000 000 Kč.
• Konec roku: podejte daňové přiznání (elektronicky do 4. 5. 2026) a oba přehledy; nedoplatek do 8 dnů od podání přehledu.

Často kladené otázky

Co musí OSVČ udělat hned v prvním roce podnikání?

OSVČ musí ohlásit živnost na živnostenském úřadě (nejlépe jednotným registračním formulářem), do 8 dnů oznámit zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a do 8. dne následujícího měsíce OSSZ, rozhodnout o způsobu zdanění, začít platit měsíční zálohy na pojistné (u hlavní činnosti) a vést evidenci příjmů a výdajů. K dani z příjmů se na finančním úřadě od roku 2024 už neregistruje.

Musí začínající OSVČ platit zálohy na pojistné už od začátku?

U hlavní činnosti ano. Začínající OSVČ na hlavní činnost platí v roce 2026 zvýhodněnou minimální sociální zálohu 3 575 Kč měsíčně a zdravotní zálohu 3 306 Kč měsíčně už od měsíce zahájení činnosti. U vedlejší činnosti (podnikání při zaměstnání, studiu nebo rodičovské) se v prvním roce zálohy na sociální pojištění neplatí a pojistné se případně doplatí podle přehledu.

Registruje se nová OSVČ k dani z příjmů na finančním úřadě?

Ne. Registrační povinnost OSVČ vůči finančnímu úřadu byla zrušena od 1. 1. 2024 konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.). Samostatnou přihlášku k registraci k dani z příjmů tedy nepodáváte. Zůstává vám jen povinnost podat za zdaňovací období daňové přiznání a oba přehledy pro pojištění.

Do kdy se musí začínající OSVČ přihlásit k paušální dani?

Začínající OSVČ se k paušální dani přihlašuje nejpozději v den zahájení činnosti — oznámení podá správci daně kdykoli v průběhu roku zároveň s oznámením o zahájení činnosti. Stávající podnikatelé se musí přihlásit do 10. ledna daného roku. Měsíční platba v I. pásmu činí v roce 2026 nejprve 9 984 Kč a od 1. 7. 2026 podle Finanční správy klesá na 9 162 Kč.

Kdy podává OSVČ první daňové přiznání a přehledy?

Daňové přiznání za první rok podnikání (rok 2025) podala OSVČ do 1. 4. 2026 papírově, nebo do 4. 5. 2026 elektronicky — a OSVČ s datovou schránkou ji podává povinně elektronicky. Přehledy o příjmech a výdajích pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do jednoho měsíce po lhůtě daňového přiznání, tedy řádně do 4. 5. 2026. Případný nedoplatek na pojistném je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Jaký způsob zdanění si má začínající OSVČ vybrat?

Záleží na výši reálných nákladů a ochotě vést evidenci. Při vysokých skutečných výdajích se vyplatí daňová evidence se skutečnými výdaji, při nízkých nákladech výdajový paušál (60 % u většiny živností, 80 % u řemeslných). Kdo je neplátce DPH s příjmy do 2 milionů Kč a chce minimum administrativy, může zvolit paušální daň, která jednou platbou pokryje daň i obě pojistné a zbaví ho povinnosti podávat přiznání a přehledy.