Zdanění kryptoměn 2026: kdy se daní, časový a hodnotový test

Ve zkratce: Prodej, směna nebo utracení kryptoměny je u fyzické osoby zdanitelný příjem, ale od roku 2025 platí dva osvobozovací testy. Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva může být osvobozen od daně, pokud úhrn příjmů za rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test), nebo pokud jste konkrétní kryptoaktivum drželi déle než 3 roky (časový test). U obou testů platí další zákonné podmínky; elektronický peněžní token je vyloučen pouze z hodnotového testu. Tyto úlevy zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025. Pokud osvobození neplatí, je zdanitelný zisk ostatním příjmem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. (u podnikání příjmem ze samostatné činnosti podle § 7) a daní se sazbou 15 %, z části celkového základu daně nad 1 762 812 Kč ročně 23 %. Zdanitelnou událostí je nejen prodej za koruny, ale i směna krypto za krypto a nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu.

Kryptoměny (přesněji kryptoaktiva) nemají v České republice samostatný daňový zákon – zdaňují se podle obecných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). Až novela č. 32/2025 Sb. doplnila do § 4 ZDP zvláštní osvobození pro příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv, které kopíruje logiku osvobození u cenných papírů. Tento návod vysvětluje, kdy z kryptoměn nezaplatíte nic, kdy a jak musíte příjem přiznat, jak se daní směna, těžba i staking, a v čem se režim krypta liší od zdanění akcií a ETF. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze znění ZDP platného pro rok 2026.

Kdy je prodej nebo směna kryptoměny zdanitelný příjem?

Příjem fyzické osoby z úplatného převodu kryptoaktiva je předmětem daně z příjmů. Rozhoduje, zda jde o příležitostnou činnost běžného investora, nebo o soustavnou výdělečnou činnost:

• Nepodnikatel (běžný investor): příjem z prodeje nebo směny kryptoměny je ostatním příjmem podle § 10 ZDP (příjem z úplatného převodu jiné věci). Sem patří většina drobných držitelů.
• Podnikatel: pokud kryptoaktiva pořizujete a prodáváte soustavně za účelem zisku (například jako obchodník nebo profesionální trader), jde o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP se všemi důsledky – platbou sociálního a zdravotního pojištění a možností uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál.

Zařazení do § 10, nebo § 7 určuje, jak uplatníte výdaje a zda odvádíte pojistné. Pro běžného člověka, který si kryptoměny koupil jako investici, jde téměř vždy o § 10. Hranici k podnikání posuďte podle soustavnosti, organizovanosti a záměru dosahovat zisk; v nejasných případech ji konzultujte s daňovým poradcem.

Co všechno je zdanitelná událost?

Zdanitelným příjmem není jen prodej kryptoměny za koruny. Za úplatný převod (směnu) se považuje každá situace, kdy kryptoaktivum vyměníte za jinou hodnotu:

Zdroj: § 10 a § 7 zákona č. 586/1992 Sb. a výklad Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026.

Klíčový závěr: směna jedné kryptoměny za druhou (například bitcoinu za ethereum) i zaplacení zboží kryptoměnou jsou plnohodnotné zdanitelné události. Příjem se ocení tržní hodnotou v okamžiku směny a posoudí se vůči osvobozovacím testům stejně jako běžný prodej. Naproti tomu samotný nákup a držení kryptoměny daň nevyvolává – ke zdanitelnému příjmu dochází teprve při zpeněžení nebo směně.

Hodnotový test: osvobození do 100 000 Kč za rok

Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva je podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP osvobozen od daně, pokud jeho úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč. Tento hodnotový test zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025 a je nejdůležitější úlevou pro drobné držitele.

Pozor na dvě časté pasti, stejně jako u cenných papírů:

• Limit 100 000 Kč se počítá z hrubého příjmu (úhrnu prodejů a směn), ne ze zisku. Pokud za rok zpeněžíte kryptoměny celkem za 130 000 Kč, hodnotový test nesplníte, i kdyby váš zisk byl jen 10 000 Kč.
• Jakmile úhrn 100 000 Kč překročíte, hodnotový test neosvobodí žádnou část tohoto příjmu; zdaňujete příslušný kladný základ, ledaže konkrétní převod splní časový test. Nejde o nezdanitelnou „slevu", ale o hranici osvobození.

Hodnotový test má navíc dvě zákonná omezení:

• Nevztahuje se na elektronický peněžní token (stablecoin). Zákon výslovně vylučuje elektronický peněžní token z hodnotového testu podle § 4 odst. 1 písm. zj). O konkrétním tokenu rozhoduje jeho právní povaha podle pravidel MiCA, nikoli jen obchodní označení „stablecoin“. Časový test podle písm. zk) elektronický peněžní token takto výslovně nevylučuje.
• Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno. Osvobození podle tohoto písmene také neplatí pro příjem z kapitálového majetku.

Do úhrnu se sčítají úplatné převody kryptoaktiv za daný rok – prodeje za měnu, směny krypto za krypto i nákupy zboží a služeb za kryptoměnu; nejde o součet se zvláštním limitem pro cenné papíry. Pokud u konkrétních převodů splníte podmínky osvobození a žádný jiný důvod k podání přiznání nemáte, tyto osvobozené příjmy do přiznání neuvádíte; případnou oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč posuďte zvlášť.

Časový test: osvobození po 3 letech držby

Druhým samostatným důvodem osvobození je časový test. Podle § 4 odst. 1 písm. zk) ZDP je příjem z úplatného převodu konkrétního kryptoaktiva osvobozen, pokud doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem přesáhne 3 roky. Stačí splnit kterýkoli z testů – časový, nebo hodnotový.

Časový test má zejména tato omezení daná zákonem:

• Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno. Pro běžného investora, který drží krypto v soukromém majetku, se toto omezení neuplatní.
• Platí souhrnný strop osvobození 40 000 000 Kč za zdaňovací období (viz dále).

Elektronické peněžní tokeny nesplní hodnotový test podle písm. zj), avšak § 4 odst. 1 písm. zk) je z časového testu výslovně nevylučuje. Při držbě přes tři roky proto posuďte splnění časového testu, dalších zákonných podmínek a limitu 40 mil. Kč.

U postupných nákupů téže kryptoměny je nutné u každého převodu doložit, jak dlouho jste převáděné jednotky drželi. Při dědění od přímého příbuzného nebo manžela se může započítat i doba držby zůstavitele. Zákon zachovává běh testu také při vybraném sloučení, splynutí nebo výměně tokenů vydavatelem; na běžnou směnu dvou tokenů tuto výjimku automaticky nevztahujte. Vhodné je vést evidenci konzistentně (například metodou FIFO – nejdříve nabyté se převádějí jako první) a umět ji doložit z výpisů burzy nebo peněženky.

Nová pravidla se od 15. února 2025 vztahují i na kryptoaktiva nabytá dříve a předchozí doba držby se do tří let započítává. Pro příjmy dosažené před účinností novely v lednu až 14. únoru 2025 osvobození zpětně neplatí; GFŘ současně potvrdilo, že se do hodnotového limitu roku 2025 započítávají jen převody od 15. února. Stanovisko GFŘ také upozorňuje, že pro použití testů je třeba posoudit, zda aktivum spadá do regulatorního rámce kryptoaktiv podle MiCA.

Souhrnný strop 40 milionů Kč u časového testu

U příjmů osvobozených na základě časového testu platí podle § 4 ZDP souhrnný limit 40 000 000 Kč za zdaňovací období. Část úhrnu nad 40 mil. Kč se poměrně zdaní podle § 10 ZDP (s poměrným krácením uznatelných výdajů). Pro drtivou většinu držitelů jde o čistě teoretickou hranici.

Tento strop nevznikl jako pravidlo specifické pro krypto. Do 31. 12. 2025 šlo o společný limit 40 mil. Kč pro osvobozené příjmy z cenných papírů, podílů v obchodních korporacích i kryptoaktiv (zavedený zákonem č. 32/2025 Sb.). Důležitá souvislost s rokem 2026: zákon č. 360/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 zrušil tento strop u cenných papírů a podílů v obchodních korporacích, ale u kryptoaktiv strop 40 mil. Kč zůstává zachován. To je jeden z rozdílů mezi zdaněním krypta a akcií, kterému se věnuje samostatná kapitola níže.

Jak se daní zisk, který osvobozen není?

Pokud nesplníte ani hodnotový, ani časový test, stává se zisk z kryptoaktiv zdanitelným příjmem. U nepodnikatele jde o ostatní příjem podle § 10 ZDP.

V § 10 lze proti příjmu uplatnit jako výdaj zejména:

• nabývací (pořizovací) cenu kryptoaktiva – kolik jste za něj zaplatili,
• poplatky přímo související s pořízením a převodem (poplatky burzy, směnárny, transakční poplatky).

Platí dvě zásadní pravidla § 10: dílčí základ daně podle tohoto paragrafu nemůže být záporný – ztrátu z kryptoobchodů tedy nelze přenést do dalších let ani odečíst od mzdy či jiných příjmů. Zisky a ztráty z jednotlivých zdanitelných událostí s kryptoaktivy lze v rámci § 10 za jedno zdaňovací období vzájemně započíst, výsledek však nesmí klesnout pod nulu.

Výsledný základ daně se zdaní progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP:

Zdroj: § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy 48 967 Kč podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Platí pro rok 2026.

Hranice 1 762 812 Kč pro sazbu 23 % je společná pro všechny příjmy poplatníka (mzda, podnikání i kryptoaktiva). U běžného držitele se 23% sazba uplatní jen na část celkového ročního základu daně, která tuto hranici přesáhne. Pokud kryptoaktiva pořizujete v rámci podnikání (§ 7), můžete místo skutečných výdajů uplatnit výdajový paušál a platíte z příjmu sociální a zdravotní pojištění – podrobnosti viz daňové přiznání OSVČ.

Jak se daní směna, nákup zboží, těžba a staking?

Vedle prostého prodeje vznikají u kryptoaktiv specifické situace. Jejich daňový režim shrnuje následující přehled.

Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu je zdanitelná událost. Posuzuje se jako úplatný převod (prodej) první kryptoměny a příjem se ocení tržní hodnotou získaného protiplnění v okamžiku směny. Osvobozovací testy (hodnotový i časový) lze i u směny uplatnit, jsou-li splněny jejich podmínky.

Nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu je rovněž zdanitelná událost – jde o úplatný převod kryptoaktiva výměnou za jinou věc nebo službu. Vzniká příjem ve výši hodnoty pořízeného zboží či služby a posuzuje se opět vůči testům osvobození.

Těžba (mining) sama o sobě zdanitelný příjem nevytváří. Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká; vzniká až při následném zpeněžení nebo směně vytěžené kryptoměny za jinou věc, službu či kryptoměnu. Pro účely DPH navíc platí, že těžba pro vlastní účely není předmětem daně, jak potvrzuje informace Generálního finančního ředitelství ke kryptoměnám – pozor však, že tento závěr se týká DPH, nikoli daně z příjmů.

Staking může přinést odměnu v nových tokenech. ZDP pro ni nestanoví zvláštní okamžik zdanění a zveřejněná obecná informace GFŘ ke kryptoměnám se stakingu nevěnuje. Podle charakteru činnosti a právního nároku na odměnu je třeba samostatně posoudit, zda nepeněžní příjem vznikl již při připsání tokenů, nebo až při jejich pozdějším převodu, a zda jde o § 7 či § 10. Při pozdějším úplatném převodu získaných tokenů se časový test počítá od jejich nabytí; je nutné zároveň zabránit dvojímu zdanění stejné hodnoty. U významných částek si ověřte postup pro konkrétní způsob stakingu.

Jak uvést kryptoměny do daňového přiznání a co evidovat?

Zdanitelné příjmy z kryptoaktiv u nepodnikatele patří do § 10 daňového přiznání (ostatní příjmy), u podnikatele do § 7 (samostatná činnost). Postupujte takto:

1. Vyřaďte osvobozené příjmy. U každého převodu ověřte hodnotový či časový test včetně výjimek pro elektronické peněžní tokeny, obchodní majetek a strop 40 mil. Kč. Osvobozené příjmy do přiznání neuvádějte; případnou oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč posuďte zvlášť.
2. U zdanitelných událostí spočítejte zisk. Příjem (hodnota při prodeji nebo směně) minus nabývací cena minus související poplatky.
3. Započtěte zisky a ztráty v rámci § 10. Výsledný dílčí základ daně podle § 10 nesmí být záporný.
4. Uveďte výsledek do § 10 (případně § 7) a zdaňte sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %.
5. Podejte přiznání ve standardní lhůtě. Za období 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026; při elektronickém podání až po ní končí čtyřměsíční lhůta 4. 5. 2026. Přiznání za období 2026 se podává v roce 2027.

Zda vám vůbec vzniká povinnost přiznání podat, zjistíte v článku kdo musí podat daňové přiznání.

Evidence transakcí

Daňová evidence kryptoobchodů je v praxi nejnáročnější část. Doporučujeme uchovávat:

• datum a hodnotu každého nákupu (nabývací cena v Kč) pro doložení časového testu a výpočtu zisku,
• datum a hodnotu každého prodeje, směny a platby kryptoměnou,
• výši poplatků burzy, směnárny a sítě,
• kurz použitý pro přepočet na koruny v okamžiku každé události.

Výpisy z burz a peněženek si stahujte průběžně – historie nemusí být u poskytovatele dostupná donekonečna. Pro přehled o limitech se vyplatí evidenci vést za celý rok kumulativně, abyste včas poznali, zda úhrn příjmů překračuje 100 000 Kč.

Oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů Kč

I když je příjem od daně osvobozen, vzniká při vyšších částkách oznamovací povinnost. Podle § 38v ZDP musí fyzická osoba oznámit správci daně každý osvobozený příjem převyšující 5 000 000 Kč, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné období. Týká se to i osvobozených příjmů z kryptoaktiv (například při osvobození časovým testem nad tuto hranici). Za nesplnění oznámení hrozí citelná pokuta.

Jaké hlášení kryptoaktiv připravuje DAC8

Evropská směrnice DAC8 počítá se sběrem údajů o uživatelích a jejich transakcích za období od 1. 1. 2026 a s prvním oznámením do 30. 4. 2027. Česká implementační novela je k 26. 9. 2026 stále v Poslanecké sněmovně jako tisk 98 po prvním čtení; Rozpočtový výbor 17. 9. předložil pozměňovací návrhy. Konkrétní tuzemské povinnosti a sankce dosud nejsou účinné. Na způsobu zdanění kryptoměn se DAC8 nic nemění; po zavedení pouze rozšíří informace dostupné správci daně. Podrobnosti shrnuje článek o oznamování kryptoaktiv podle DAC8.

Čím se zdanění kryptoměn liší od akcií a ETF?

Krypto i cenné papíry se v přiznání uvádějí obvykle v § 10, ale jejich osvobozovací režimy jsou oddělené a samostatné. Pro investory, kteří drží obojí, je důležité je nesměšovat.

Zdroj: § 4 zákona č. 586/1992 Sb., novely č. 32/2025 Sb. a č. 360/2025 Sb. Platí pro rok 2026.

Zásadní rozdíl je u souhrnného stropu 40 milionů Kč: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen (při splnění tříletého testu je osvobozen jakkoli vysoký zisk), zatímco u kryptoaktiv zůstává zachován. Dalším rozdílem je, že elektronické peněžní tokeny jsou vyloučeny z hodnotového testu 100 000 Kč; zákonný časový test je výslovně nevylučuje. Ne každý token označovaný za stablecoin musí mít tutéž právní klasifikaci. Limity hodnotového testu (100 000 Kč) i délka časového testu (3 roky) jsou naopak u obou kategorií shodné, ale počítají se odděleně – úhrn prodejů kryptoaktiv a úhrn prodejů cenných papírů se pro účely limitu 100 000 Kč nesčítají. Podrobně o akciích a ETF píšeme v článku zdanění investic; režim výplat výnosů řeší zdanění dividend.

Časté chyby při zdanění kryptoměn

• Domněnka, že daní jen výběr na bankovní účet. Zdanitelná je už směna krypto za krypto a platba zbožím – ne až převod na korunový účet.
• Záměna příjmu a zisku u hodnotového testu. Limit 100 000 Kč se počítá z úhrnu prodejů (příjmu), ne ze zisku. Při úhrnu nad 100 000 Kč test nesplníte bez ohledu na výši zisku.
• Přesvědčení, že po překročení limitu se daní jen část nad 100 000 Kč. Hodnotový test po překročení limitu neplatí; časový test se posuzuje samostatně.
• Záměna hodnotového a časového testu u tokenů. Elektronický peněžní token je vyloučen z osvobození do 100 000 Kč podle § 4 odst. 1 písm. zj), ale § 4 odst. 1 písm. zk) ho z tříletého testu výslovně nevylučuje.
• Chybějící evidence nabývací ceny. Bez doložené pořizovací ceny a poplatků nelze správně spočítat zisk ani prokázat dobu držby pro časový test.
• Opomenutí oznámení nad 5 mil. Kč. Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je nutné oznámit správci daně podle § 38v ZDP, jinak hrozí pokuta.

Shrnutí

Kryptoměny se v roce 2026 daní podle obecných pravidel ZDP, ale s vlastními osvobozovacími testy zavedenými od roku 2025. Příjem z kryptoaktiv může být osvobozen, pokud úhrn příjmů za rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test) nebo pokud jste kryptoměnu drželi déle než 3 roky (časový test, se stropem 40 mil. Kč). Elektronické peněžní tokeny jsou vyloučeny z hodnotového testu; tříletý časový test je výslovně nevylučuje. Neosvobozený zisk je ostatním příjmem podle § 10 ZDP (u podnikání § 7) se sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %. Zdanitelnou událostí je prodej, směna krypto za krypto i nákup zboží a služeb za kryptoměnu; těžba daní příjem až při zpeněžení a u odměny ze stakingu se okamžik i zařazení příjmu posuzují podle konkrétních podmínek služby. Klíčem k bezproblémovému přiznání je důsledná evidence nabývacích cen, poplatků a kurzů u každé transakce.

Často kladené otázky

Musím danit zisk z kryptoměny, kterou držím déle než 3 roky?

Ne. Pokud doba mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva přesáhne 3 roky, je příjem osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb. (časový test zavedený novelou č. 32/2025 Sb.). Časový test se nevztahuje na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku; u časového testu platí i souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč za rok. Pozor: elektronické peněžní tokeny jsou vyloučeny z hodnotového testu do 100 000 Kč, nikoli výslovně z časového testu. I u nich však ověřte konkrétní podmínky osvobození.

Kolik kryptoměn můžu prodat bez daně?

Příjem z kryptoaktiv je osvobozen, pokud jeho úhrn za celý rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP). Limit se počítá z hrubého příjmu, tedy z úhrnu všech prodejů, směn a plateb kryptoměnou, ne ze zisku. Jakmile 100 000 Kč překročíte, hodnotový test neuplatníte ani na část příjmu; následně posuďte časový test a případný kladný zdanitelný základ. Výjimkou z hodnotového testu jsou elektronické peněžní tokeny. Časový test je z tohoto důvodu automaticky nevylučuje.

Daní se směna jedné kryptoměny za druhou?

Ano. Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu (například bitcoinu za ethereum) je zdanitelná událost – posuzuje se jako prodej první kryptoměny za tržní hodnotu získaného protiplnění. Stejně tak je zdanitelnou událostí nákup zboží nebo služby za kryptoměnu. Osvobozovací testy lze i u směny uplatnit, pokud jsou splněny jejich podmínky.

Jak se daní těžba a staking?

Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká – ten vzniká až při následném zpeněžení nebo směně vytěžené kryptoměny. ZDP nestanoví zvláštní okamžik zdanění stakingové odměny a obecná metodika GFŘ jej výslovně neřeší. Podle charakteru služby a právního nároku posuďte, zda příjem vzniká již při připsání, nebo až při pozdějším převodu; při prodeji získaných tokenů je nutné samostatně zohlednit nabývací hodnotu a časový test.

Kam v daňovém přiznání uvedu příjmy z kryptoměn?

U běžného držitele patří zdanitelné příjmy z kryptoaktiv do § 10 (ostatní příjmy), u podnikatele se soustavnou činností do § 7 (příjmy ze samostatné činnosti). Uvádíte zisk, tedy příjem minus nabývací cena minus poplatky. Dílčí základ daně podle § 10 nemůže být záporný, takže ztrátu z kryptoobchodů nelze přenést do dalších let ani odečíst od jiných příjmů.

Liší se zdanění kryptoměn od zdanění akcií?

Limity jsou podobné – hodnotový test 100 000 Kč i časový test 3 roky platí u krypta i u cenných papírů – ale režimy jsou oddělené a úhrny se nesčítají. Hlavní rozdíl: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč, zatímco u kryptoaktiv zůstává. Elektronické peněžní tokeny jsou u krypta vyloučeny pouze z hodnotového testu; případný časový test je nutné posoudit samostatně. Více v článku zdanění investic.