Zdanění kryptoměn 2026: kdy se daní, časový a hodnotový test

Ve zkratce: Prodej, směna nebo utracení kryptoměny je u fyzické osoby zdanitelný příjem, ale od roku 2025 platí dva osvobozovací testy. Příjem z prodeje kryptoaktiv je osvobozen od daně, pokud za celý rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test), nebo pokud jste danou kryptoměnu drželi déle než 3 roky (časový test). Tyto úlevy zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025. Pokud osvobození neplatí, je zdanitelný zisk ostatním příjmem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. (u podnikání příjmem ze samostatné činnosti podle § 7) a daní se sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů nad 1 762 812 Kč ročně 23 %. Zdanitelnou událostí je nejen prodej za koruny, ale i směna krypto za krypto a nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu.

Kryptoměny (přesněji kryptoaktiva) nemají v České republice samostatný daňový zákon – zdaňují se podle obecných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). Až novela č. 32/2025 Sb. doplnila do § 4 ZDP zvláštní osvobození pro příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv, které kopíruje logiku osvobození u cenných papírů. Tento návod vysvětluje, kdy z kryptoměn nezaplatíte nic, kdy a jak musíte příjem přiznat, jak se daní směna, těžba i staking, a v čem se režim krypta liší od zdanění akcií a ETF. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze znění ZDP platného pro rok 2026.

Kdy je prodej nebo směna kryptoměny zdanitelný příjem?

Příjem fyzické osoby z úplatného převodu kryptoaktiva je předmětem daně z příjmů. Rozhoduje, zda jde o příležitostnou činnost běžného investora, nebo o soustavnou výdělečnou činnost:

• Nepodnikatel (běžný investor): příjem z prodeje nebo směny kryptoměny je ostatním příjmem podle § 10 ZDP (příjem z úplatného převodu jiné věci). Sem patří většina drobných držitelů.
• Podnikatel: pokud kryptoaktiva pořizujete a prodáváte soustavně za účelem zisku (například jako obchodník nebo profesionální trader), jde o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP se všemi důsledky – platbou sociálního a zdravotního pojištění a možností uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál.

Zařazení do § 10, nebo § 7 určuje, jak uplatníte výdaje a zda odvádíte pojistné. Pro běžného člověka, který si kryptoměny koupil jako investici, jde téměř vždy o § 10. Hranici k podnikání posuďte podle soustavnosti, organizovanosti a záměru dosahovat zisk; v nejasných případech ji konzultujte s daňovým poradcem.

Co všechno je zdanitelná událost?

Zdanitelným příjmem není jen prodej kryptoměny za koruny. Za úplatný převod (směnu) se považuje každá situace, kdy kryptoaktivum vyměníte za jinou hodnotu:

Zdroj: § 10 a § 7 zákona č. 586/1992 Sb. a výklad Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026.

Klíčový závěr: směna jedné kryptoměny za druhou (například bitcoinu za ethereum) i zaplacení zboží kryptoměnou jsou plnohodnotné zdanitelné události. Příjem se ocení tržní hodnotou v okamžiku směny a posoudí se vůči osvobozovacím testům stejně jako běžný prodej. Naproti tomu samotný nákup a držení kryptoměny daň nevyvolává – ke zdanitelnému příjmu dochází teprve při zpeněžení nebo směně.

Hodnotový test: osvobození do 100 000 Kč za rok

Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva je podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP osvobozen od daně, pokud jeho úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč. Tento hodnotový test zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025 a je nejdůležitější úlevou pro drobné držitele.

Pozor na dvě časté pasti, stejně jako u cenných papírů:

• Limit 100 000 Kč se počítá z hrubého příjmu (úhrnu prodejů a směn), ne ze zisku. Pokud za rok zpeněžíte kryptoměny celkem za 130 000 Kč, hodnotový test nesplníte, i kdyby váš zisk byl jen 10 000 Kč.
• Jakmile úhrn 100 000 Kč překročíte, daníte celý zisk, ne jen část nad limitem. Nejde o nezdanitelnou „slevu", ale o hranici osvobození.

Hodnotový test má navíc dvě zákonná omezení:

• Nevztahuje se na elektronický peněžní token (stablecoin). Příjem z prodeje nebo směny stablecoinu (například USDT, USDC nebo DAI) je podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP z osvobození do 100 000 Kč výslovně vyloučen – stablecoiny jsou zdanitelné vždy, bez ohledu na výši ročního úhrnu (a jak vysvětlujeme dále, ani časový test je neosvobozuje).
• Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno.

Do úhrnu se sčítají všechny zdanitelné události s kryptoaktivy za daný rok – prodeje za měnu, směny krypto za krypto i nákupy zboží a služeb za kryptoměnu. Pokud zůstanete pod hranicí 100 000 Kč a žádný jiný důvod k podání přiznání nemáte, kryptoměny do přiznání vůbec neuvádíte.

Časový test: osvobození po 3 letech držby

Druhým samostatným důvodem osvobození je časový test. Podle § 4 odst. 1 písm. zk) ZDP je příjem z úplatného převodu konkrétního kryptoaktiva osvobozen, pokud doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem přesáhne 3 roky. Stačí splnit kterýkoli z testů – časový, nebo hodnotový.

Časový test má dvě důležitá omezení daná zákonem:

• Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno. Pro běžného investora, který drží krypto v soukromém majetku, se toto omezení neuplatní.
• Platí souhrnný strop osvobození 40 000 000 Kč za zdaňovací období (viz dále).

Elektronické peněžní tokeny (stablecoiny) jsou z osvobození vyloučeny už hodnotovým testem podle písm. zj) – jsou tedy zdanitelné vždy a tříletý časový test je neosvobozuje.

U postupných nákupů téže kryptoměny je nutné u každé zdanitelné události určit, které konkrétní jednotky převádíte, abyste doložili dobu držby. Vhodné je vést evidenci konzistentně (například metodou FIFO – nejdříve nabyté se převádějí jako první) a umět ji doložit z výpisů burzy nebo peněženky.

Souhrnný strop 40 milionů Kč u časového testu

U příjmů osvobozených na základě časového testu platí podle § 4 ZDP souhrnný limit 40 000 000 Kč za zdaňovací období. Část úhrnu nad 40 mil. Kč se poměrně zdaní podle § 10 ZDP (s poměrným krácením uznatelných výdajů). Pro drtivou většinu držitelů jde o čistě teoretickou hranici.

Tento strop nevznikl jako pravidlo specifické pro krypto. Do 31. 12. 2025 šlo o společný limit 40 mil. Kč pro osvobozené příjmy z cenných papírů, podílů v obchodních korporacích i kryptoaktiv (zavedený zákonem č. 32/2025 Sb.). Důležitá souvislost s rokem 2026: zákon č. 360/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 zrušil tento strop u cenných papírů a podílů v obchodních korporacích, ale u kryptoaktiv strop 40 mil. Kč zůstává zachován. To je jeden z rozdílů mezi zdaněním krypta a akcií, kterému se věnuje samostatná kapitola níže.

Jak se daní zisk, který osvobozen není?

Pokud nesplníte ani hodnotový, ani časový test, stává se zisk z kryptoaktiv zdanitelným příjmem. U nepodnikatele jde o ostatní příjem podle § 10 ZDP.

V § 10 lze proti příjmu uplatnit jako výdaj zejména:

• nabývací (pořizovací) cenu kryptoaktiva – kolik jste za něj zaplatili,
• poplatky přímo související s pořízením a převodem (poplatky burzy, směnárny, transakční poplatky).

Platí dvě zásadní pravidla § 10: dílčí základ daně podle tohoto paragrafu nemůže být záporný – ztrátu z kryptoobchodů tedy nelze přenést do dalších let ani odečíst od mzdy či jiných příjmů. Zisky a ztráty z jednotlivých zdanitelných událostí s kryptoaktivy lze v rámci § 10 za jedno zdaňovací období vzájemně započíst, výsledek však nesmí klesnout pod nulu.

Výsledný základ daně se zdaní progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP:

Zdroj: § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy 48 967 Kč podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Platí pro rok 2026.

Hranice 1 762 812 Kč pro sazbu 23 % je společná pro všechny příjmy poplatníka (mzda, podnikání i kryptoaktiva). U běžného držitele se 23 % sazba uplatní jen tehdy, pokud souhrn všech jeho ročních příjmů tuto hranici přesáhne. Pokud kryptoaktiva pořizujete v rámci podnikání (§ 7), můžete místo skutečných výdajů uplatnit výdajový paušál a platíte z příjmu sociální a zdravotní pojištění – podrobnosti viz daňové přiznání OSVČ.

Jak se daní směna, nákup zboží, těžba a staking?

Vedle prostého prodeje vznikají u kryptoaktiv specifické situace. Jejich daňový režim shrnuje následující přehled.

Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu je zdanitelná událost. Posuzuje se jako úplatný převod (prodej) první kryptoměny a příjem se ocení tržní hodnotou získaného protiplnění v okamžiku směny. Osvobozovací testy (hodnotový i časový) lze i u směny uplatnit, jsou-li splněny jejich podmínky.

Nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu je rovněž zdanitelná událost – jde o úplatný převod kryptoaktiva výměnou za jinou věc nebo službu. Vzniká příjem ve výši hodnoty pořízeného zboží či služby a posuzuje se opět vůči testům osvobození.

Těžba (mining) sama o sobě zdanitelný příjem nevytváří. Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká; vzniká až při následném zpeněžení nebo směně vytěžené kryptoměny za jinou věc, službu či kryptoměnu. Pro účely DPH navíc platí, že těžba pro vlastní účely není předmětem daně, jak potvrzuje informace Generálního finančního ředitelství ke kryptoměnám – pozor však, že tento závěr se týká DPH, nikoli daně z příjmů.

Staking přináší odměnu, u níž se podle převažujícího výkladu dovozuje, že je zdanitelným příjmem již při přijetí odměny (oceňuje se její hodnotou v okamžiku připsání). Okamžik zdanění stakingu však není v zákoně jednoznačně definován a výklady se rozcházejí – část odborné praxe naopak dovozuje zdanění až při pozdějším prodeji či směně získané kryptoměny. Samotná přijatá odměna se přitom z hlediska časového testu posuzuje jako nově nabyté kryptoaktivum: tříletá lhůta běží až od jejího připsání, takže odměnu samu časový test neosvobozuje. Při pozdějším prodeji kryptoměny získané stakingem se osvobozovací testy posuzují samostatně podle doby držby a úhrnu příjmů. Vzhledem k tomu, že detailní metodika u stakingu se vyvíjí, doporučujeme u větších objemů konzultaci s daňovým poradcem.

Jak uvést kryptoměny do daňového přiznání a co evidovat?

Zdanitelné příjmy z kryptoaktiv u nepodnikatele patří do § 10 daňového přiznání (ostatní příjmy), u podnikatele do § 7 (samostatná činnost). Postupujte takto:

1. Vyřaďte osvobozené příjmy. Pokud úhrn příjmů z kryptoaktiv za rok nepřesáhl 100 000 Kč (hodnotový test) nebo jste danou kryptoměnu drželi déle než 3 roky (časový test), do přiznání nic neuvádíte.
2. U zdanitelných událostí spočítejte zisk. Příjem (hodnota při prodeji nebo směně) minus nabývací cena minus související poplatky.
3. Započtěte zisky a ztráty v rámci § 10. Výsledný dílčí základ daně podle § 10 nesmí být záporný.
4. Uveďte výsledek do § 10 (případně § 7) a zdaňte sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %.
5. Podejte přiznání ve standardní lhůtě. Za zdaňovací období 2025 platí lhůta papírově do 1. 4. 2026 a elektronicky do 4. 5. 2026; za zdaňovací období 2026 se podává v roce 2027.

Zda vám vůbec vzniká povinnost přiznání podat, zjistíte v článku kdo musí podat daňové přiznání.

Evidence transakcí

Daňová evidence kryptoobchodů je v praxi nejnáročnější část. Doporučujeme uchovávat:

• datum a hodnotu každého nákupu (nabývací cena v Kč) pro doložení časového testu a výpočtu zisku,
• datum a hodnotu každého prodeje, směny a platby kryptoměnou,
• výši poplatků burzy, směnárny a sítě,
• kurz použitý pro přepočet na koruny v okamžiku každé události.

Výpisy z burz a peněženek si stahujte průběžně – historie nemusí být u poskytovatele dostupná donekonečna. Pro přehled o limitech se vyplatí evidenci vést za celý rok kumulativně, abyste včas poznali, zda úhrn příjmů překračuje 100 000 Kč.

Oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů Kč

I když je příjem od daně osvobozen, vzniká při vyšších částkách oznamovací povinnost. Podle § 38v ZDP musí fyzická osoba oznámit správci daně každý osvobozený příjem převyšující 5 000 000 Kč, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné období. Týká se to i osvobozených příjmů z kryptoaktiv (například při osvobození časovým testem nad tuto hranici). Za nesplnění oznámení hrozí citelná pokuta.

Čím se zdanění kryptoměn liší od akcií a ETF?

Krypto i cenné papíry se v přiznání uvádějí obvykle v § 10, ale jejich osvobozovací režimy jsou oddělené a samostatné. Pro investory, kteří drží obojí, je důležité je nesměšovat.

Zdroj: § 4 zákona č. 586/1992 Sb., novely č. 32/2025 Sb. a č. 360/2025 Sb. Platí pro rok 2026.

Zásadní rozdíl je u souhrnného stropu 40 milionů Kč: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen (při splnění tříletého testu je osvobozen jakkoli vysoký zisk), zatímco u kryptoaktiv zůstává zachován. Dalším rozdílem je vyloučení elektronických peněžních tokenů (stablecoinů) z osvobození – stablecoiny jsou u kryptoaktiv vyloučeny z hodnotového i časového testu a daní se vždy, což u cenných papírů nemá obdobu. Limity hodnotového testu (100 000 Kč) i délka časového testu (3 roky) jsou naopak u obou kategorií shodné, ale počítají se odděleně – úhrn prodejů kryptoaktiv a úhrn prodejů cenných papírů se pro účely limitu 100 000 Kč nesčítají. Podrobně o akciích a ETF píšeme v článku zdanění investic; režim výplat výnosů řeší zdanění dividend.

Časté chyby při zdanění kryptoměn

• Domněnka, že daní jen výběr na bankovní účet. Zdanitelná je už směna krypto za krypto a platba zbožím – ne až převod na korunový účet.
• Záměna příjmu a zisku u hodnotového testu. Limit 100 000 Kč se počítá z úhrnu prodejů (příjmu), ne ze zisku. Při úhrnu nad 100 000 Kč test nesplníte bez ohledu na výši zisku.
• Přesvědčení, že po překročení limitu se daní jen část nad 100 000 Kč. Po překročení se daní celý zisk.
• Domněnka, že stablecoiny lze osvobodit. Elektronické peněžní tokeny (stablecoiny) jsou vyloučeny z hodnotového i časového testu – jejich prodej či směna se daní vždy, bez ohledu na výši příjmu i dobu držby.
• Chybějící evidence nabývací ceny. Bez doložené pořizovací ceny a poplatků nelze správně spočítat zisk ani prokázat dobu držby pro časový test.
• Opomenutí oznámení nad 5 mil. Kč. Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je nutné oznámit správci daně podle § 38v ZDP, jinak hrozí pokuta.

Shrnutí

Kryptoměny se v roce 2026 daní podle obecných pravidel ZDP, ale s vlastními osvobozovacími testy zavedenými od roku 2025. Příjem z kryptoaktiv je osvobozen, pokud za rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test) nebo pokud jste kryptoměnu drželi déle než 3 roky (časový test, se stropem 40 mil. Kč). Elektronické peněžní tokeny (stablecoiny) jsou z obou testů vyloučeny a daní se vždy. Neosvobozený zisk je ostatním příjmem podle § 10 ZDP (u podnikání § 7) se sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %. Zdanitelnou událostí je prodej, směna krypto za krypto i nákup zboží a služeb za kryptoměnu; těžba daní příjem až při zpeněžení a odměna ze stakingu při přijetí. Klíčem k bezproblémovému přiznání je důsledná evidence nabývacích cen, poplatků a kurzů u každé transakce.

Často kladené otázky

Musím danit zisk z kryptoměny, kterou držím déle než 3 roky?

Ne. Pokud doba mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva přesáhne 3 roky, je příjem osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb. (časový test zavedený novelou č. 32/2025 Sb.). Časový test se nevztahuje na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku; u časového testu platí i souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč za rok. Pozor: elektronické peněžní tokeny (stablecoiny) jsou ze všech osvobození vyloučeny a daní se vždy, i po třech letech držby.

Kolik kryptoměn můžu prodat bez daně?

Příjem z kryptoaktiv je osvobozen, pokud jeho úhrn za celý rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP). Limit se počítá z hrubého příjmu, tedy z úhrnu všech prodejů, směn a plateb kryptoměnou, ne ze zisku. Jakmile 100 000 Kč překročíte, daníte celý zisk, ne jen část nad limit – pak je rozhodující, zda splníte časový test. Výjimkou jsou elektronické peněžní tokeny (stablecoiny), které jsou z osvobození do 100 000 Kč i z časového testu vyloučeny a daní se vždy.

Daní se směna jedné kryptoměny za druhou?

Ano. Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu (například bitcoinu za ethereum) je zdanitelná událost – posuzuje se jako prodej první kryptoměny za tržní hodnotu získaného protiplnění. Stejně tak je zdanitelnou událostí nákup zboží nebo služby za kryptoměnu. Osvobozovací testy lze i u směny uplatnit, pokud jsou splněny jejich podmínky.

Jak se daní těžba a staking?

Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká – ten vzniká až při následném zpeněžení nebo směně vytěžené kryptoměny. U stakingu se podle převažujícího výkladu dovozuje, že odměna je zdanitelným příjmem už při jejím přijetí (oceňuje se hodnotou v okamžiku připsání); okamžik zdanění však není v zákoně jednoznačný a část praxe dovozuje zdanění až při prodeji. Při pozdějším prodeji takto získané kryptoměny se osvobozovací testy posuzují samostatně, přičemž tříletá lhůta běží až od připsání odměny.

Kam v daňovém přiznání uvedu příjmy z kryptoměn?

U běžného držitele patří zdanitelné příjmy z kryptoaktiv do § 10 (ostatní příjmy), u podnikatele se soustavnou činností do § 7 (příjmy ze samostatné činnosti). Uvádíte zisk, tedy příjem minus nabývací cena minus poplatky. Dílčí základ daně podle § 10 nemůže být záporný, takže ztrátu z kryptoobchodů nelze přenést do dalších let ani odečíst od jiných příjmů.

Liší se zdanění kryptoměn od zdanění akcií?

Limity jsou podobné – hodnotový test 100 000 Kč i časový test 3 roky platí u krypta i u cenných papírů – ale režimy jsou oddělené a úhrny se nesčítají. Hlavní rozdíl: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč, zatímco u kryptoaktiv zůstává. Navíc u krypta jsou stablecoiny (elektronické peněžní tokeny) vyloučeny z hodnotového i časového testu a daní se vždy. Více v článku zdanění investic.